Analytička Jana Klímová: Konkurenceschopnost Evropy není jen o energiích a povolenkách. Zapomíná se na inovace a moderní firmy

Dopis má otevřít debatu ještě před zasedáním Evropské rady o konkurenceschopnosti, které se uskuteční 12. února. Klíčovou částí návrhu Andreje Babiše jsou změny v systému emisních povolenek ETS 1, které firmy v energetice, těžkém průmyslu a letecké dopravě platí už od roku 2005.

„Firmy v systému nakupují povolenky na vypouštění jedné tuny oxidu uhličitého. Andrej Babiš navrhuje zastropovat jejich cenu výrazně níže s odkazem na to, že původní odhady Evropské komise byly mnohem nižší,“ shrnuje Jana Klímová.

„Má to logiku. Zároveň ale platí, že ETS 1 plní svůj účel. Emise skutečně klesají. Prosadit změnu v prokazatelně fungujícím systému tak bude velmi obtížné,“ uvažuje ekonomická analytička v pořadu Jak to vidí...

Zpochybnění dohody o ETS 2

Babiš v dopise zmiňuje i odložení obchodování ETS 2 do roku 2030 s cílem revidovat jeho skutečné dopady. Jak ale Klímová připomíná, u systému ETS 2 se EU teprve před koncem loňského roku po náročném vyjednávání dohodla na pojistkách proti prudkému růstu cen.

Čtěte také

Analytička Jana Klímová: Zreálnit cíle Green Dealu nebo navýšit podporu. Snižování emisí je pro část těžkého průmyslu záhuba

„Povolenky, které se mají promítnout do cen pohonných hmot a vytápění budov, nemají růst neomezeně. Při dosažení určité hranice se automaticky spustí mechanismy, které růst tlumí. Nejde ale o pevné cenové zastropování, nýbrž o zachování tržního principu, který má motivovat ke snižování emisí,“ vysvětluje.

Hlavním problémem podle ní je, že spuštění systému už bylo posunuto z roku 2027 na 2028. Přesto Babiš žádá další odklad a tvrdé zastropování ceny. „Nevím, zda je politicky reálné znovu otevírat dohodu, které bylo dosaženo teprve nedávno po náročném vyjednávání.“

Konkurenceschopná Evropa?

Andrej Babiš navrhuje také zjednodušit a zpružnit systém zadávání veřejných zakázek a roli tzv. sektorových zadavatelů, hlavně v oblasti energetiky. Požaduje také:

• zjednodušení pravidel státní podpory pro strategické energetické projekty,
• zavedení pevné lhůty pro jejich schvalování ze strany Evropské komise,
• posílení surovinové nezávislosti EU,
• podpoření těžby a zpracování kritických surovin v Evropě
• ochranu před nekalou konkurencí ze třetích zemí.

Čtěte také

Zpravodaj Viktor Daněk: Plníme pouze dílčí body Draghiho zprávy. Bez radikálních změn EU v globálním světě neobstojí

Spousta bodů, které se vyskytovaly i ve zprávě Maria Draghiho o posílení konkurenceschopnosti Evropy, je podle Klímové naprosto oprávněných. Evropská komise navíc zatím přijala jen zlomek opatření ke zlepšení stavu.

„Návrhy jsou ale bohužel orientovány příliš na těžký průmysl a energetiku. Nepopírám, že to není důležité. Chybí mi tam ale ta moderní část: podpora inovativních firem, kapitálový trh, odstranění obchodních bariér a podobně. Na to by se zapomínat nemělo,“ uzavírá Klímová.