Přepis: Jak to vidí Vladimíra Dvořáková – 10. prosince

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Začíná pořad Jak to vidí, ve kterém vítám profesorku Vladimíru Dvořákovou, politoložku. Dobrý den.

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co je za černobílým viděním světa? Co je živnou půdou pro stereotypy? Jde nám o naše hodnoty nebo o naše zájmy, je to totéž? I na to se zeptám našeho hosta, vítejte u poslechu. Blíží se konec roku, což obvykle svádí k jakémusi ohlédnutí, k bilancování. Co se děje a co se dělo se světem letos, paní profesorko?

Čtěte také

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
No, ta otázka je opravdu asi, asi namístě. Zároveň těžko se dá odpovídat, protože ono to nešlo jenom o něco, co by teďko bylo převratné. Navazuje to na to, co se už asi děje další desetiletí. Ale myslím si, že v letošním roce mnoho lidí začalo mít intenzivní pocit, že ten svět je na nějaké křižovatce a že jsou prostě jakési cesty a my nevíme, kterou se vydat, a asi žádná není úplně, úplně ta správná. A je snaha vlastně uchopit ten, ten problém. Ono po pádu bipolárního světa, po pádu, kdy byla jakási rovnováha ne úplně ideální, ale, řekněme, nastavená. Já si myslím, že po kubánské krizi, raketové krizi ve 62. roce, kdy hrozila světu skutečně nukleární válka, tak se ten svět jakoby vyrovnal a byl v jakési rovnováze, byť ne třeba příliš příjemné. Ale po tom roce 89. se najednou to všechno pře jako přeměňuje, hledá se, objevují se navíc jako jiné regionální mocnosti, objevují se různé zájmy, objevují se různé veliké ekonomické oblasti, které ovlivňují celosvětovou ekonomiku, objevují se ekologické problémy, a samozřejmě i regionální konflikty, kdy se velice obtížně dá říci, kdo je ten hodný a kdo je ten zlý, a kde ty velmoci bývalé, současné nebo bývalé i současné a možná i ty budoucí se snaží prostě snaží dostat něco určité území pod kontrolu, určité území, které je velmi strategické. A projevuj se to právě v těch místních lokálních válkách, nejrůznějších povstání, které ale končí vlastně utopeny v krvi nebo v tom, že nakonec bojují všichni proti všem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nezůstal tedy svět svým způsobem přece jenom nějak bipolární v tom smyslu, že vlastně když o něčem hovoříme, tak zdůrazňujeme východ, západ, různé aliance. Jak se tohle vlastně přeskupuje?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
No, ono, já si myslím, že bipolární není. Já mám pocit, že bipolární je především z toho důvodu, že ho politici bipolární mít chtějí. Ono máte-li tradičního nepřítele a ve Spojených státech...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co to je tradiční nepřítel?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
No, tradiční nepřítel byl Sovětský svaz, 20. století prostě od 20. let nepřítelem byl Sovětský svaz. V Sovětském svazu nebo v Rusku nepřítelem byl Američan. A ten obraz nepřítele zůstává v člověku vždycky hrozně dlouho. Vemte si, u nás obraz nepřítele byl velice často spjat třeba s Německem a pořád i v nových generacích, které nikdy nezažily nic negativního, tam jakýsi ten strach zůstává. A pro politiky, kteří potřebují určitou podporu, ale potřebují i vysvětlovat některé svoje kroky, je mnohem jednodušší, když prostě řeknou, toto je ten nepřítel ať na jedné, nebo na druhé straně, protože to je pochopitelné. To už se nemusí vysvětlovat. To prostě ty lidé berou jako takový, ale když se podíváme prostě na Blízký východ, tak a budeme chtít řešit teda ten problém, který se týká Sýrie, budeme ho chtít uchopit, tak najednou se nám tam do toho dostává Saúdská Arábie, dostává se nám do toho Írán, Irák, dostávají se nám do toho problematika Kurdů a samozřejmě vlivy Ruska, vlivy Spojených států, vlivy Francie, dalších evropských zemí a vnitřní konflikty. Saúdská Arábie, která je vlastně velmi výrazně proti, protisyrská, do toho máme třeba problematiky Kurdů, kteří velmi silně bojují proti Islámskému státu, ale zároveň proti nim bojuje Turecko pro jinou část Kurdů, protože Kurdové jsou rozděleny mezi různé státy. Takže tam to uchopení a říci si, tohle jsou ty, co jsou hodní, civilizovaní a dodržují lidská práva a tito jsou ti zlí, kteří ta lidská práva nedodržují a kteří se chovají necivilizovaně, je velmi obtížné, protože jako v mnohých případech i ti naši spojenci ve smyslu tedy jako západu jsou státy, kde otázka lidských práv je skutečně velmi problematická. A vlastně my o tom nemluvíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máme rozdílné přístupy?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
My máme rozdílné přístupy jako podle, to vždycky v politici teda mezi námi bylo, to se už ve třicetileté válce, kde to teoreticky vypadalo, že jdou tedy protestanté proti katolíkům a případně všichni dohromady proti Turkům, tak ty koalice, když se na ně podíváte, tak jako opravdu měly k tomuto dělení jako místy v některých fázích velice daleko. Ale ono jde o to, že to by neměly být fráze. Podle mě lidská práva jsou věcí, která je nesmírně důležitá, a zejména v soustředění se na ty hlavní lidská práva. V tomto okamžiku myslím právo na život, právo, aby nebyli lidé mučeni. Právo určité rovnosti všech lidí před zákonem. Samozřejmě lidská práva a občanská práva se dají rozšiřovat i s vývojem demokracie, s vývojem společnosti, ale nemůžeme je vnutit. My nemůžeme změnit modely chování rodin v zemích, kde prostě ta tradice je jiná. My můžeme se třeba soustředit na to, aby nedocházelo k mučení, aby nebylo možné ukamenovat ženy za nějaké přestupky, aby ženy mohly řídit auta, třeba. To jsou, i když ty auta už bych v tuhle tu chvíli brala, ať si to tedy ty ženy a ta společnost vybojuje v té zemi, prostě jak se ta země bude vyvíjet. Ale některý tyhle ty základní práva bychom na ně měli tlačit a na ně bychom měli opravdu tlačit bez ohledu na to, jestli jsou to naši spojenci, jestli jsou na té straně, které kde jsou naše zájmy, anebo jestli jsou na straně jiné. Jinak ta společnost ztratí hodnotu, přestane věřit, přestane věřit, a to si myslím, že je hodně, hodně znát, že...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Cítíte tady ústup, paní profesorko?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Já cítím ústup a cítím takový to, že lidé už přestávají věřit tomu, že ty hodnoty někdo myslí vážně. Berou to jenom jako frázi, je to něco, co se musí deklarovat, je to prostě takový jako povinné, povinné určení, jako kdysi, když se psaly dopisy panovníkovi, tak se tak říkali, my ve vysoké úctě a podobně a přitom se třeba přemýšlelo, jak toho panovníka svrhnout, tak tady je ten pocit, že se používají fráze, který nikdo nikomu nevěří, a to jak ve vnější politice, tak ve vnitřní. A pokud my si neuhlídáme ty základní hodnoty, že skutečně jsou platné, že se podle nich někdo řídí, a nikoliv do nějakých detailů, ale opravdu ty nejzákladnější hodnoty, že bereme, a ty další věci prostě musí si ty státy vybojovat samy, tak prostě ztratíme tu svobodu a ztratíme to, co vlastně ta naše civilizace možná brala, jakože je tou hodnotou, že je tam ta demokracie, že je tam ten liberalismus, že je tam ta tolerance.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč ale polevujeme třeba v tom tlaku na ty hodnoty, které ostatně snad nikdy nebo hodně dlouho jsme je neskloňovali jako právě letos? Odoláváme se na ně, skloňujeme je, jenom je to...

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Protože se to stává argumentem, který často zastiňuje určité zájmy, které jsou prostě jinde, jako a to je, to je u všech ideologií, u všech vlastně propagand politických. My přecházíme, my vlastně ty hodnoty neprožíváme tolik jako vnitřně, ale my je používáme jenom jako propagandu, jako na zdůvodnění čehosi, a proto i ta vlastně nakonec ta polarizace tý společnosti, protože ti lidé hledají někde jinde tu pravdu, ale pořád hledají tu jednu jednoduchou pravdu, tady je někdo hodný a tady je někdo zlý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zbavíme se toho škatulkování, je to vůbec typické pro nás nebo je to zcela běžné, přirozené pro člověka, pro občany? Tady vidíme tu eskalaci té atmosféry. Přiznám se, že i přes můj služební mail si často vyřizují posluchači různé, nechci říct, osobní účty, ale ty názory, kde vlastně nesouhlasí s tím jiným postojem svého třeba i přítele a nakonec to končí tak, že si řeknou, ano, budeme se bavit už jenom o fotbale, ale už nikdy ne o migrantech. Je to tak polarizované, že nejsou ty lidi na určitá témata. Viděli jsme to i během prezidentské kampaně hovořit.

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Já si myslím, že to je částečně vina politiků, kteří jakoby dávají jednoznačné názory a vyhrocené názory a mnohdy tu společnost polarizují. A částečně je to samozřejmě i vina médií, jak to je dobrý, když člověk je v rozhlase a říká, jako to za mohou média. Ale také dochází k velmi výraznému zjednodušování. Ono totiž se to strašně těžko vysvětluje. Jako někomu se pokoušet vysvětlit jako konflikt opravdu kolem Sýrie, celého tohoto regionu je, je prostě obtížné i pro odborníky, kteří se v tom vyznají a kteří se vyznají i v těch detailech. Vyznají se v kmenových vazbách a podobně. Ale vraťme se k tomu škatulkování. Pro politika je jednodušší, když to rozškatulkuje. Protože vždycky ta společnost je schopná reagovat. Přítel - nepřítel. Proto třeba byla ta obrovská nenávistná kampaň vůči tý skupině vědců, kteří se vyjadřovali k těmhle otázkám. A paradox na tom byl, že oni vůbec nevyjadřovali se k tomu, jestli máme přijímat uprchlíky, nebo nemáme, oni jenom říkali, jakákoliv nenávist vlastně to může eskalovat s vědomím toho, že vlastně to zlo se může dostat do tý společnosti a šířit s vědomím tradic, které tady byly v Evropě s nacismem a podobně. Takže toto bylo jediné varování a okamžitě se na ně jako smetla obrovská kritika v tom smyslu, jako co si myslí, že vůbec mohou říkat, přičemž já si myslím, že lidé s určitým vzděláním a rozhledem by se měli vyjadřovat, ale může se vyjadřovat samozřejmě kdokoliv, kdykoliv, v našich tradicích vždycky byla určitá odpovědnost lidí, kteří vystudovali, a mimochodem vysokoškolský slib každého, kdo končí vysokou školu, je, že bude vlastně napomáhat šíření toho dobra a využívat ty své znalosti ku prospěchu společnosti. Ale pro ty politiky je to jednoduchý to zpolarizovat. A my když se podíváme tady, tak máme nějaké sluníčkáře údajně, šílený výraz, já říkám, ty ti druzí jsou lunatici nebo jak je budeme označovat. Ale tak jako kdo jsou pro imigrace a proti imigraci, jako 90 % národa podle mě není ni pro ani proti z toho, jak je to škatulkovaný, prostě si uvědomí, že to je strašně závažná věc, že je nutný přijmout velká bezpečnostní opatření, že vláda musí dělat kroky, a to ne jeden krok, že není jednoduché řešení, zeď vám to většinou nevyřeší, minimálně jako samotná zeď. Ale že je potřeba, aby prostě ty se našel komplex toho řešení. A jako ta zároveň říkají, jsou tu lidi, prostě když se podíváte na válku v Sýrii, na důsledky války v Sýrii, tak prostě víte, že velká část těchto uprchlíků skutečně odchází ze šíleného prostředí, kde se nedá žít. A samozřejmě jsou pak ekonomičtí uprchlíci, jak se jim říká, což je taky takové komické, ekonomičtí migranti, ale v zemích, kde je prostě vysoké procento nezaměstnanosti a kde vlastně ty lidi také nemají příliš šanci žít. A samozřejmě všichni vědí, že s takovouhle vlnou do země přicházejí i lidi, kteří jsou tam vysílaní s určitým cílem. Tohle to je prostě věc, kterou si všichni jsou vědomi. A já si myslím, že ta společnost prostě by měla hledat se všemi těmito riziky hledat řešení. A to rozdělování, kdo je pro imigraci a proti imigraci, je prostě nesmyslné. A v momentě, kdy varují lidé před xenofobními výroky, rasistickými, nebo proti tomu, aby se řeklo, muslim rovná se terorista, to je totéž, jako bych řekl, křesťan rovná se křižácká výprava a inkvizice. Prostě někde s fanatismem vždycky může se něco objevovat. Ale když toto člověk jako řekne, tak je okamžitě označen za někoho, kdo svobodí...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už máte nálepku.

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Už mám nálepku, že prostě jsem ... žádám, aby deset milionů muslimů okamžitě přišlo do České republiky. A to je naprosto nesmyslný a zabraňuje to přijímat adekvátní řešení a jenom to rozjitřuje napětí v tý zemi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Znamená to tedy, rozumím-li vám správně, že nás, národ, společnost, spíše rozdělují politici nebo my sami mezi sebou?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Já si myslím, že nejenom náš národ. Politici potřebují, a pro to aby mohli být zvoleni, potřebujou mít jasný vyjádření. Jako politik, který říká, víte, no, možná takhle a možná takhle a tohle to máte, tak ho nikdo nevolí. To je bohužel ten problém jako v těch ... Takže politici potřebují získat podporu, tudíž začnou zjednodušovat a začnou ten svět vysvětlovat jednoduše. A lidé teda to vysvětlení velice často pak přijímají, i když si myslím, že mnoho lidí je schopno velmi kriticky vidět tu situaci a vnímat, že to není jednoduché.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nakolik je ta politika, nemusí být zejména naše, ale vůbec třeba evropská v tomto směru realistická?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Evropa nebyla připravená na tu imigrační vlnu, ale svým způsobem nebyla ani připravená na vlastně ten další vývoj, který byl po tom roce 89. Uvědomme si, že rozšíření Evropy přineslo obrovské proměny toho, jak vlastně jednat, jak se rozhodovat, je tady otázka vůbec, jaká je budoucnost třeba národních států, vidíme posílení nacionalismu, vidíme to národovectví velmi silný v Maďarsku, vidíme ho po posledních volbách v Polsku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ve Francii taky.

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Ve Francii, kde je to spíš jako reakce na ty imigrace. Uvědomme si, že Maďarsko ani Polsko není žádná reakce na uprchlíky. A teďko tváří v tvář zase ta globalizace, která jde opravdu a válcuje ty národní státy. A teď je otázka, jestli Česká republika, Maďarsko je schopno vlastně udržet nějaké v rámci globalizace, jako bude-li osamoceno, nebo jestli bude v tý Evropa ta situace nebude lepší. Ale zase jak budeme v tý Evropě, i ta se musí, ta se prostě nemůže pouze rozšiřovat, ona musí nabrat novou hodnotu a pravděpodobně i nový důvod své existence. Takže jsme na křižovatce, nevíme, kam chceme jít. A nevíme, kam ty cesty vedou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To ale není teda příliš dobré, že nevíme. Opravdu si myslíte, že nevíme kam?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Já si opravdu myslím, že je to ta jedna z těch dějinných křižovatek, která je velmi nebezpečná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste se, paní profesorko, zmínila o globalizaci. Nakolik nesou ty naše lokální děje, co se odehrává, příznaky globalizace a možná bych řekla krize globalizace?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Tak už vůbec pojem globalizace, že jo. Tak ona ta globalizace začíná od 14. století víceméně od výprav, takže vzniká světový trh. Já si myslím, že tam nese především rizika v tom, že se není jasná odpovědnost, není jasné, něco se ovlivňuje, národní stát už má obrovsky malý prostor pro to, aby v ekonomice něco ovlivňoval, protože jsou to ty globální jevy. Zároveň když si vezmeme problém konfliktů válečných i terorismu, tam někde jsou peníze. Ono tyhle ty věci bez peněz dělat nejde. Někdo nějak obchoduje s někým, někde jsou konta těch teroristů, přes nějaké banky se ty peníze propírají. Jako snaha dostat vůbec pod kontrolu finanční toky to naráží samozřejmě jako na i politické odmítání, protože to by znamenalo vlastně zásah do, do podnikatelských svobod. Ale popravdě řečeno, jako jeden z nejúčinnějších prostředků je vlastně kontrola těch finančních toků. A my spíše máme s globalizací najednou daňové ráje, jedna poškozuje vlastně i u nás, jako prospívá to korupci. Za co se kupují ty peníze, kam se, komu se prodává ta nafta? Je mnoho spekulací samozřejmě o tom, kde jak to jde, ale dostat pod kontrolu tyhle ty věci vlastně ten globální kapitalismus vlastně nechce. A přitom jako by to byla jedna z nejúčinnějších věcí, protože v momentě, kdy nemáte peníze, tak fakt není za co válčit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když říkáte korupce, tak jak dopadne ohlédnutí za tím korupčním a protikorupčním děním u nás v Česku konkrétně?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
No, tak já bych odkázala posluchače na náš krásný protikorupční barometr, kde to každý měsíc měříme. A je to klasicky webové stránky a název Protikorupční barometr bez, bez těch háčků, čárek. Ale takže tam máme, ty výsledky jsou určité, já jsem hrozně ráda, že prošel registr smluv, protože to vypadalo tak napjatě a nakonec to vypadalo, že nám projde zákon, který zase bude úplně k ničemu, že jo, protože se nebude ničeho týkat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Poslanci hlasovali sami proti sobě.

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
No, ono to bylo jako tak hezký, ono totiž takhle to probíhá. Ve svý podstatě je, je příslib, něco se probere, něco se přijme jako ten zákon a poté okamžitě ty poslanci, který pro ten zákon hlasovali, protože se neodvážili nehlasovat, přemlouvají senátory, aby to změnili a aby to udělali úplně jinak. A byla, do poslední chvíli nebylo jasné, jestli poslanci nakonec přijmou ten svůj původní návrh, anebo jestli budou hlasovat o tom senátním, který prostě takto byl zlobbován a který by de facto, kdyby byl přijat, tak by znamenal, že nebude mít vůbec žádné dopady a že jako prostě ve svý podstatě ty smlouvy budou platný, i když se nezveřejní. A když se někomu dá pokuta, tak se prostě bude muset zaplatit pokutu z veřejných peněz. To znamená, ty daňoví poplatníci by pak nakonec ještě zaplatili vlastně tu pokutu za to, že někdo umožnil nezveřejněnou smlouvu, podivnou smlouvu, na kterou teda vlastně celá společnost doplácí. Takže jsem ráda, že to prošlo, to bych považovala asi za největší úspěch v tuhle tu chvíli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem spatřujete největší rizika pro společnost?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Největší rizika spatřuju v tom, že už tak je ta společnost je cynická. V momentě, kdy prostě narazíte na cokoliv a říkáte, tadyhle proč toto nejde řešit a říkám, no, oni jsou tam tyhle ty smlouvy, že jo, ty smlouvy jsou tam, jako byly nastavený tak, že to prostě řešit nejde a v nějaký podobě. Pak se dozvíte, jaký někteří lidi měli finanční prostředky pouze jenom za, za to, že seděli v jakýchsi dozorčích radách, jako mnoho lidí pracuje, má třeba i dvě zaměstnání, vůbec aby byli schopni uživit rodinu při nižších platech, a někdo prostě si vydělá za pár let 19 milionů, protože je v nějakých radách. To je neuvěřitelná věc, která prostě vyvolává samozřejmě pocit nespravedlnosti. A to není o tom, že by všichni měli mít stejný příjmy. Ale co opravňovalo toho člověka, jak dalece výjimečný byl a přínosný, aby prostě toto takovéhle příjmy vlastně dostával. A jak byl vybírán. A zase se vracíme k tomu začátku. Pokud máme plná ústa hodnot a hovoříme o svobodách, o demokracii, spravedlnosti a podobně, a v každodenním životě vidíme, že to je porušováno a že to vlastně že se žije úplně jinak, tak ty hodnoty nám ztrácejí. A je to stejný ve vnitřní politice jako v mezinárodní politice, kdy prostě slovník najednou se stává nikoliv o hodnotách, ale pouhou propagandou. A to je obrovský, největší nebezpečí pro svět, který je, vlastně patří k liberální demokracii.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jde o hodnoty, paní profesorko, nebo o zájmy?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
V politice vždycky jde o zájmy samozřejmě, které jsou propagandisticky vysvětlovány někdy jako ty hodnoty, ale jisté hodnotové zakotvení by tam mělo být. A v momentě, kdy z tý politiky jsou pouze ty zájmy, a to ještě zájmy, které jsou dílčí, které jsou vlastně úzké skupinky, není to zájem světový, já dokážu pochopit spojenectví, druhé světové války bylo spojenectví napříč ideologiemi, jenomže světový zájem to, co se dělo nacismus, bylo nutné zničit, pravděpodobně Islámský stát a ten islamismus, nikoliv ten islám jako takový, nabyde na obrovské síle, bude potřeba samozřejmě i napříč různých režimů, jako aby se spojily proti tomu, co je to největší zlo. Ale v jiné podobě prostě nemůžeme používat jiné metry na různé země a tvářit se, že prostě v některých zemích je všechno úplně v pořádku a v jiných zemích sledovat vlastně každou, každou drobnost a popravdě řečeno především nesmíme ty změny ne vyvážet, vyprovokovávat. Kdo si dneska vzpomene na oranžovou revoluci a kam zmizela? Kdo si vůbec vzpomene na ty barevné revoluce a jejich osudy? My jsme se na to trochu dívali a není to ideální. Arabské jaro, jak skončilo vlastně arabské jaro, kde je posun k lepšímu v jakémkoliv smyslu z hlediska svobod, lidských práv, ekonomického rozvoje, stability? A já neříkám, že za to všechno může západ, ale my si musíme uvědomit, že prostě to je velmi obtížné do těchto věcí vstupovat, protože ty svobody si v zásadě ty země musí vybojovávat samy, musí je hledat jako cíle a samozřejmě ta naše podpora může být, ale nemůže být iniciátorem těch změn a nemůžeme vnucovat ty, ty svobody. Takže říkám, držet své hodnoty, samozřejmě že jsou určité zájmy a jsou strategické zájmy a podobně, a to samozřejmě je velmi složité. Ale neměňme, neudělejme z těch našich hodnot, které máme, pouhou propagandu. A tohle to mám obavy, že se poměrně dost děje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hledá se spíše tedy nepřítel než spojenec?

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Hledá se černobíle viděný přítel i nepřítel, a to je ten problém. My musíme mluvit s mnoha známými a lidmi, kteří nejsou ani přátelé, ani nepřátelé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje politoložka, profesorka Vladimíra Dvořáková. Děkuji za vaše názory a budu se těšit na další spolupráci. Na slyšenou.

prof. Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra se Zita Senková těší na slyšenou se světícím biskupem pražským Václavem Malým, dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.