Přepis: Jak to vidí Václav Malý – 3. května

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnešním hostem je monseigneur Václav Malý, světící biskup pražský.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak jste vstoupil, monseigneur, do nového měsíce?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Radostně. Udělal jsem si takový pěkný výlet do křivoklátských lesů a opravdu jsem si odpočinul a nadechl se. Bylo sluníčko, takže doufám, že celý ten měsíc bude probíhat v takovéto náladě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Velikonoce sice skončily, nikoliv však liturgický rok, co vás čeká v tom nejbližším období, mám na mysli, svatodušní svátky a další pro vás povinnosti?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Vždycky v květnu a v červnu je nejvíce biřmování, takže já jsem pozván do několika farností, na co se těším, budu také biřmovat ve francouzské komunitě. Potom pojedu do Německa na svatodušní svátky, kde budu mít přednášku a budu také sloužit bohoslužbu, takže to bude velmi pestré.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Včera jsme slavili Svátek práce a také jsme si připomínali 10 let od našeho vstupu do Evropské unie. Podle vás, jak jste mi řekl, jsme učinili civilizační volbu. Co tím myslíte přesně?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Co tím myslím? Že nejde jen o bezpečnost, o tom už jsme tady také mluvili, že dneska jsou státy Evropské unie tak provázány, že není jednoduché vystoupit z těch různých tedy vazeb, ale nejde jen o ty bezpečnostní vazby. Nejde jen o ty ekonomické vazby, ale především o ty civilizační. Nemusíme ztrácet svoji identitu. My jsme pořád jako strašeni, že když více se zapojíme do rozhodování o procesu Evropské unie, že ztratíme sami sebe. To není pravda. Jak já opakuji, národní identita, ta se projevuje tím, že si vážím své kultury, že si vážím svého jazyka, že dobře znám dějiny svého národa, a zároveň, že jsem otevřený tedy i něčemu jinému. Co je mimo náš kulturní a duchovní prostor. A právě civilizační volba znamená především určitou kulturu a kultivovanost mezilidských vztahů. Evropská unie je založena na zásadách rovnosti před zákonem, rovnosti muže a ženy, ochrany slabých, ochrany menším, o tom dělení moci zákonodárná, výkonná a soudní, to jsou přece důležité předpoklady pro dobré tedy soužití občanů a pro dobré i vztahy mezi jednotlivými státy tohle je tedy ta civilizační volba a zároveň teprve na základě této volby může nastat opravdový mír. To není jenom jako klid zbraní, ale to je mír ve svobodě a mír ve spravedlnosti, sociální smír. To znamená tedy také solidarita a znamená také respektování lidských práv. Já jsem si dobře vědom, že ne všechno, o čem diskutuje a co schvaluje evropský parlament, že mi sedí. Ale na druhé straně je to možnost, jak spoluovlivňovat směřování Evropské unie. Takže pro mě Evropská unie, aniž si ji idealizuji, tak není jenom nějaký ekonomický celek, který by měl konkurovat těm mocnostem, jako jsou Spojené státy, Čína, dnes už také Brazílie, Indie, ti tygři Dálného východu asijského. To je jen součást. Důležité je, že je to určitý civilizační okruh a že vedle těch ekonomických vazeb je stálá tedy snaha o kultivaci toho prostředí a je to opravdu tedy prostředí demokratické a demokracie není jednou pro vždy daná. Samozřejmě v demokracii člověk si musí tak jako osvojit a samozřejmě také je možnost vytvářet síť občanské iniciativy, občanské společnosti. To je další důležitý prvek. Takže nás spojuje v tomto smyslu hodně těch, řekl bych duchovních a kulturních vazeb, aniž ztrácíme sami sebe. Proto já jsem pro Evropskou unii při vší tedy výhradě k některým otázkám, které se tam projednávají rozhodnutím, ale to není to nejdůležitější. Důležitý je tento základ.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co pro vás znamená být Evropanem nebo evropanství?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Pro mě znamená především radovat se z toho, jak může člověk obohatit svůj duchovní a kulturní pohled. Víte, mě baví dějiny, baví mě také i mentalita různých společností a je to úžasné, že člověk si uvědomuje, že my Češi nejsme ztraceni, že máme opravdu takový dobrý kulturní a duchovní fundament ve svých dějinách. Tím nemyslím opakovat ty dějiny, ale právě se z nich nějak poučit a zároveň se tedy obohatit. Protože dnes už jsou propustné hranice, díky Bohu za to, a člověk si tak jak může uvědomovat, že patří do širšího společenství, že se může rozhlédnout, že se může nadechnout, takže já opravdu jsem pro to evropanství, které vůbec neznamená, že bych ztratil češství. Já, když mluvím cizí jazykem, tak vždycky se rád vrátím ke své mateřštině, ale na druhé straně když člověk přeci jen jako má možnost se zase domluvit s těmi jinými jejich jazykem, tak to člověka někam jako vede člověka to kultivuje, člověka to obohacuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě k tomu obohacení, na to bych se zeptala, na kolik nás ta Evropská unie obohacuje? Vy jste posledně hovořil o jistém duchovním prázdnu naší společnosti.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Obohacuje nás tím, že opravdu stojí na demokracii a demokracie znamená, že stát má být ideově neutrální a dát možnost všem skupinám. Pokud nenarušují vzájemné soužití, aby mohly vyjádřit své náhledy. Takže přes to určité duchovní prázdno, na tom trvám pořád, je možnost debaty, diskuse, veřejného projevu a záleží tedy na nás jednotlivcích, jestli opravdu tedy toho využijeme, protože veškeré společenské zřízení a společenský život začíná u člověka. A v jednom prohlášení papeže Jana XXIII. v jedné jeho encyklice, nedávno byl svatořečen, je řečeno, že člověk je nositel tvůrce a cíl společenského života, takže ten důraz na důstojnost člověka, na kolik samozřejmě to jednotliví občané, jednotlivých států Evropské unie využijí, to už záleží na nich, ale je to šance. Takže v tomto smyslu nic jako není ztraceno a i když člověk může kritizovat to nebo ono, tak pořád ty možnosti tady jsou. Tak já bych jenom chtěl také povzbudit i spoluobčany, to není žádná propaganda. Budou zanedlouho volby, do Evropského parlamentu, aby je vzali vážně, protože jestli my budeme pořád se stahovat nebo posílat do Evropského parlamentu jen vysloužilé politiky nebo důchodce, aby měli dobrou trafiku, tak tím se nějak tak vylučujeme z toho procesu. Tudíž ta možnost je i takto ovlivnit to směřování Evropské unie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem v těch prvních letech jsme se ani neptali, co můžeme udělat pro Unii, ale co může Unie udělat pro nás. Teď bychom to mohli i otočit.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ano, protože my jen hledat výhody pro sebe, ale samozřejmě také tedy se spolupodílet i na těch těžkostech, spolupodílet se solidárně na výdajích Evropské unie pro různé bohulibé kontakty, bohulibé iniciativy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem z nejnovějšího průzkumu agentur Median a STEM/MARK pro Českou televizi vyplynulo, že Evropská unie by měla zejména bojovat s nezaměstnaností. To si myslí více než polovina Čechů. V čem vy vidíte ty hlavní úkoly Evropské unie pro tu řekněme příští dekádu?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Především opravdu zklidnit to soužití s muslimy, protože v některých evropských společnostech je to pořád výbušné téma. Samozřejmě je otázka utečenců, imigrantů. To vůbec jako není snadné. Já myslím, že ten úkol je především tedy se snažit podpořit dobré vlády v těch zemích, odkud ti imigranti přichází, protože potom vidím také povzbudit i natalitu, protože to se nedá nařídit, to nemůže být zákon, ale nějakým způsobem inspirovat, že je třeba myslet také na budoucnost a ne pořád také poukazovat na muslimy a říci si, my Evropané, my máme také dluhy právě v té natalitě. Takže tohle vidím jako hlavní úkoly a samozřejmě větší solidaritu mezi bohatými a mezi chudými, a pokud možno nějakým způsobem také omezit ty nemravné příjmy té úzké skupiny těch nejbohatších a přirozeně jsou také ekologické výzvy, to bychom mohli pokračovat. A především tedy také jsme o tom mluvili minule, nějak tak více postavit znovu své myšlení, alespoň ti rozhodující činitelé, na čem tedy ta Evropská unie stojí. Ona stojí opravdu na těch duchovních základech té křesťansko-židovské tradice. To neznamená, že každý se musí stát křesťanem nebo konvertovat k židovství, ale právě my, když mluvíme o těch hodnotách, tak ty mají nějaký zdroj a to se mi zdá, že takto jaksi ani evropští politici nemyslí a vůbec ten aspekt náboženství. Ten jak nemají ve svém zorném poli. Já za chvilku o tom budu mluvit, když se zmíníme také o pravoslaví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zůstaneme ještě v zahraničí. Šéf naší diplomacie pan Zaorálek ujistil svůj čínský protějšek, že česká strana respektuje suverenitu a územní celistvost Číny. Spolu také přijali prohlášení, že obě země se nebudou vměšovat do svých vnitřních záležitostí a podpořili ochranu lidských práv. Jak vy to hodnotíte?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Je to takový alibismus, víte, to nevměšovat se do vnitřních záležitostí, tak to co člověk slyšel stále před rokem 1989, to že se slušně zeptám, na ty kteří jsou nespravedlivě vězněni a že řeknu: "S tím nesouhlasím." To není vměšování se do vnitřních záležitostí. Samozřejmě je dobré rozvíjet s Čínou obchodní vztahy, ale zároveň stále a stále opakovat, že bez respektování lidských práv ten systém není na dobrých základech a to je tedy ten náš přínos také do těch mezinárodních vztahů. Takže je to velmi jednoduché. Já sám bych mohl uvést celou škálu nespravedlivě vězněných v Číně. Nejde jen o Tibet, ale jde o stovky možná tisíce nespravedlivě stíhaných a vybrat z toho alespoň nějaká jména, zeptat se zároveň tedy říci: "Ano, s tímto nesouhlasíme a žádáme o propuštění." Protože, když se bude jen tak mlhavě mluvit o tom, že tedy by se to mělo bez nějakých konkrétních jmen, konkrétních požadavků, tak samozřejmě taková velmoc jako je Čína, tak se tomu bude vysmívat, víte, ti silní vládci vždycky respektují pevný postoj. Oni samozřejmě budu stále kritizovat, že je to vměšování, stále to budou spojovat s nenávistí vůči dalajlámovi, ale zároveň budou respektovat a řeknu si, ti lidé mají pevný postoj. Taková Angela Merkelová, samozřejmě Německo je velmi propojeno s Čínou, ale vždycky se tedy zmíní o konkrétních lidech a to je také možnost i pro tu naši diplomacii a znovu říkám, nejde jen o Tibet. Teď se to jen zužuje na otázku Tibetu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tam ostatně ten postoj náš je konsistentní už mnoho let. Bylo to už i za Československa.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ano, bohužel, ale v tom nedobrém slova smyslu konsistentní. Tady je přerušit tu neblahou tradici, Václav Havel toto přerušil a samozřejmě já jsem se setkal s tím, ano v Číně byl hodně kritizován, ale zároveň respektován. Protože se řekne: Ano, to je člověk, který tedy si za něčím stojí, ale takovéto lavírování, to je naprosto trapné, protože samozřejmě pro tu Čínu my jsme malý stát. Zdaleka ne nějaký nejdůležitější partner, ale můžeme v tom dobrém slova smyslu s tím pevným postojem také přispět, aby i Evropská unie její nejvyšší instituce zajímala tento pevný postoj.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To nesouvisí s velikostí státu.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
To nesouvisí s velikostí státu. A my máme přece zkušenosti. Za druhé, v Číně víte, dneska už není centrálně řízené hospodářství, to je kapitalismus toho nejhrubšího zrna. Takže samozřejmě, ti podnikatelé, ti manažeři vědí, že když budou příliš jako se dotýkat politické sféry, takže dostanou přes prsty, ale jinak v tom obchodování mají naprosto volnou ruku. Takže to je třeba si také uvědomit, že to není tak centrálně řízeno. Takže když udělá ministerstvo čínské bu, bu, bu, tak to ještě vůbec neznamená že ten obchod nemůže probíhat. Já se divím, co to je za analytiky v našich ministerstvech, kteří pořád jenom tlačí ty politiky do těchto bezzubých, do těchto podlézavých postojů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V neděli si lidé po celém světě přihlíželi kanonizaci dvou papežů, o kterých už jste se zmínil. Podívejme se ale na Vatikán a na jeho význam mezinárodních institucích.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ano, když se řekne Vatikán, tak každý jenom si představí papeže, ta velká shromáždění v Římě. Já jen chci tímto upozornit, že Vatikán má bohaté zastoupení v různých tedy organizacích Spojených národů. Zároveň má diplomatické zastoupení ve 179 státech naší planety. A to zastoupení v různých institucích, nejen tedy Spojených národů je velmi významné. Jsou to tedy otázky, které zajímají i církev. Tady právě chci upozornit na to, že katolická církev není uzavřený prostor, který se pořád vymezuje vůči světu. Právě tímto zastoupením je to jasné znamení, že tady je nejen zájem, ale také snaha přispět nejen k diskusi, ale ke zlepšení v oblastech, které trápí v různých částech naší planety lidstvo. Já bych jen chtěl říci, že je Vatikán členem sedmi agentur Spojených národů, že je pozorovatelem v osmi těchto institucích Spojených národů a že je pozorovatelem a účastníkem osmi programů. Já bych jen tak jmenoval je například v organizaci pro práci, je také v Mezinárodní agentuře pro atomovou energii, kde je dokonce členem. Zároveň je pozorovatelem v UNESCO, zároveň je v Organizaci spojených národů pro výživu a pro zemědělství. Co mě tedy překvapilo, že je také Vatikán pozorovatelem v Lize arabských států a že je také pozorovatelem v Organizaci jednoty afrických států. Takže ta agenda je velmi široká. Já bych tady mohl vyjmenovat ještě další organizace. Jen chci tedy ukázat na to, že to není tedy institut uzavřený do sebe, ale že je to jasné tedy znamení, že církev se zajímá, zabývá, ale především chce také svými podněty a konkrétními činy přispět ke zlepšení situace v těch oblastech, jež jsem tak jako namátkou jmenoval, protože jde o to, že humanita je šancí, pokud se nějak tak obejdou ty humanitní požadavky na opravdu důstojné soužití lidí a důstojný život lidí, pokud se to všechno jenom zaměří na růst, nikoliv na rozvoj člověka, tak samozřejmě to je zánik naší planety.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V německé Kostnici začala velká zemská výstava věnovaná 600. výročí Koncilu z roku 1414. Tehdy byla centrem evropského dění a tím hlavním poselstvím je vlastně apel na dialog, aby válka nebyla tím prostředkem k řešení konfliktu. Chystá se i velký ortodoxní koncil nebo koncil pravoslavné církve. Je to tuším po 12 stoletích.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ano, to mě velmi mile překvapilo, že nedávno proběhla zpráva, že představitelé 14 autokefálních pravoslavných církví se dohodli, že v roce 2016 by se měl konat ortodoxní koncil. Poslední koncil, který pravoslavní uznávají, je druhý nicejský, který se konal v roce 787. Protože jak dobře víme, tak východní křesťané a západní křesťané se rozdělili v roce 1054. Od toho druhého nicejského koncilu víceméně pravoslavní se nesešli dohromady, takže to je veliký průlom a nelze s tím spojovat nějaké naivní naděje, ale na druhé straně přeci jen je to krok kupředu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké jsou to ty úkoly?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ty úkoly jsou především, aby ti představitelé spolu komunikovali, aby také reflektovali situaci, ve které se nacházejí, protože ortodoxní se nachází většinou na území střední, východní Evropy a na území Blízkého východu. To znamená také opravdu zvážit i vztah vůči tomu procesu Evropské unie, zvážit vztah vůči muslimům, protože se nacházejí tedy i na územích Blízkého východu, kde je mnoho muslimů. Zároveň také s tím nějak tak vyjasnit postoj vůči demokracií. A vůči hodnotám, které souvisí s demokracií. Ono se to zdá jako něco příliš vysokého, příliš ideálního, ale ono to má důsledky. Víte, je opravdu dobré myslet v širších souvislostech i politicky. Protože jak dobře víme, do Evropy patří Bělorusko, do Evropy patří Ukrajina, do Evropy patří Moldávie. V Evropské unii už je Bulharsko, Rumunsko. O vstup do Evropské unie touží Srbsko. Součástí Evropské unie je také Řecko. Makedonie také touží vstoupit do Evropské unie a to jsou všechno státy, kde většina obyvatel se dosud hlásí k pravoslaví. Takže tam náboženství pravoslavné pořád ještě hraje velkou roli. A jak jsem předtím naznačil, že se mi zdá, že naši diplomaté příliš neberou nějak tak v úvahu i tento rozměr společností a tudíž to má potom vliv i na politiku, na ovlivňování alespoň části politiků. Takže z tohoto hlediska já vidím jako důležité, že jak ze střední Evropy, z jižní Evropy, z východní Evropy i z Blízkého východu pravoslavní se setkají a začnou spolu mluvit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak početná je to vlastně komunita obec?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Je to velmi početná komunita, 250 milionů stoupenců z toho tedy se počítá okolo 140 nebo 150 milionů v samotném Rusku. Jisté ta ruská pravoslavná církev je dominantní, ale právě jakožto takovou nějakou rozumnou protiváhu, teď to myslím v tom nejlepším slova smyslu, mohou vytvářet tedy také ty pravoslavné církve, které už žijí v těch demokratických systémech, takže já to pokládám za velmi důležité a samozřejmě jde také o vyjasnění postojů vůči protestantským církvím, vůči katolické církvi, protože některé ty církve mají docela dobré vztahy, některé mají tedy velmi napjaté. Některé jsou konzervativnější, některé jsou otevřenější. Například velmi konzervativní je řecká pravoslavná církev. Otevřenější je rumunská a já bych takto mohl pokračovat. Já tady nechci obtěžovat posluchače podrobnostmi. Jenom právě žádám o to, abychom my měli takový širší pohled na ten svět a nevěděli pořád jen ty úzké těžkosti naší české kotliny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mostem mezi Východem a Západem chce být muzeum Louveru v Abú Dhabí. Jak vy sedíváte na takovéto projekty. Není první svého druhu. Ta pobočka slavné pařížské galerie se otevře nebo bude otevřena příští rok.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Je to opravdu na pováženou, že z umění se stává obchod. Podle nějakých nepsaných pravidel čistě jenom podle zisku se potom nějak tak zdůrazní: Ano, tento malíř je tak výborný a teď na těch aukcích nesmyslně ty ceny jdou nahoru. A vůbec to ani nemusí odpovídat kvalitě toho umělce. A to je na pováženou. A zároveň na pováženou je, že někteří boháči a teď jsem četl také nedávno i čínští boháči začínají skupovat významná díla malířů. A v Kataru je princezna, která samozřejmě má studnici peněz, kde se skupují také významná díla evropského malířství a bude tam muzeum. Nic proti muzeu, ale přeci se mi zdá, že se to nějakým způsobem posunuje. Zároveň spousta soukromých sbírek a z toho umění potom víceméně lidé nemají nic, protože ze strachu tyto obrazy jsou tajeny, jsou někde skryty a málokdy se objeví na veřejnosti. Ale hlavně je špatné, že umění se stává peněžitým podnikáním, peněžitou investicí. Že umělecké dílo je dneska jen tovarem, jen zbožím. Ale umělecké dílo přece má nějak tak otvírat a kultivovat lidskou duši, že to řeknu tak nadneseně. A to se úplně tak jako ztrácí. Takže tenhle ten trend je rozhodně tedy nezdravý. Víte, teď musím jako se smát, Kupka teď je v módě, takže se jho obrazy prodávají za obrovsky vysoké ceny. Teď je taková úžasná poutací akce na výstavu Bohuslava Reyneka, toho tichého pokorného skromného muže, vynikajícího umělce, a jde o to, aby se od teďka vydražovaly jeho díla za vysoké ceny. Víte, tak člověk v tom cítí kalkul, nikoliv nějak tak touhu zpřístupnit lidem to dílo, ale samozřejmě hned za tím je ten obchod, na který už čeká mnoho těch, kteří si mnou ruce a kteří potřebují utratit někde své peníze. Takže tenhle ten trend opravdu není moc jako dobrý a myslím, že kulturní veřejnost Evropy, Ameriky, ale vůbec jako kulturní veřejnost celého světy, by si měla tak jako proti tomu postavit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Chtělo by to nějakou vyváženost?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Chtělo by to vyváženost, protože to umění je pro lidi a ne jen pro jednotlivce, kteří tedy to někde škrtí a víceméně mnohá ta díla ta už se ani na veřejnost nedostanu. Nic proti tomu, aby se dostalo evropské umění i na Střední východ, ale kolik lidí tam bude cestovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Třeba z toho východu blízkého, aby nemuseli do Paříže?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
No, právě. Ale na druhé straně je zase dobré také vidět to prostředí. Ta umělecká díla, jak vznikají, protože to nějak jako souvisí. Tím já nemyslím, že si máme v Evropě to chovat. Samozřejmě to má být obohacení pro celý svět, ale ne, aby to zmizlo ze zraku veřejnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máme ještě půl minutky na vaše tipy z kultury tradičně.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já jsem slyšel Českou filharmonii, která hrála Verdiho Requiem. Vynikající výkon a výborný výkon pravidelně hostujícího dirigenta Manfreda Honecka. Potom Bachovy Pašije Matoušovy, které provádělo také v Rudolfinu v Praze Collegium 1704 za řízení Václava Luxe, vynikající. A pak co se týká divadelních představení. Divadlo Ungelt hra Pan Halpern a pan Jonson, doporučuji, výborné výkony Františka Němce a Petra Kostky. A zajímavé představení v Divadle Na Zábradlí Zlatá šedesátá aneb Deník Pavla Juráčka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tipy, doporučení i názory Václava Malého, světícího biskupa pražského, děkuji vám za to, na slyšenou.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já vám také děkuji, na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.