Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 31. října

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Hostem Jak to vidí je dnes geolog a spisovatel Václav Cílek. Dobrý den. Vítejte.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na co se budu ptát?

Čtěte také

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
To já nevím teda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale já vím, ale víme.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak schválně, na čem jsme se domluvili. Jestli si musíme zvykat na extrémnější počasí, jestli jednou bude lithium zlatým českým dolem a jestli se ceny energií třeba za pět let stanou stejným problémem jako letošní máslo. Co vy na to?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Dobrá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Souhlasíte?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Jo, jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak připojte se k poslechu.

osoba
--------------------
Český rozhlas Dvojka. Jak to vidí Václav Cílek, geolog.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Po celém Česku odstraňují škody po nedělní vichřici, která si vyžádala tři lidské životy. Podle Českého hydrometeorologického ústavu šlo o nejničivější bouři od orkánu Kyrill, který Česko zasáhl před deseti lety. Co říkáte, pane Cílku, obavám klimatologů, že podobných výkyvů počasí bude přibývat, a že budou mít stále extrémnější podobu?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Víte, my jsme v tý mírný český kotlině, takže tady se v podstatě neděje skorem nic, jo, protože ten vítr dosáhl rychlosti 100, 120 kilometrů za hodinu běžně, extrém byl 180. Když si vezmete to, co zkoušeli na Floridě a v Karibiku, to bylo třeba 260 kilometrů za hodinu, jo. To by tady prostě lehly celý stromy, jo. Takže první věc je ta, že jsme přeci jenom chráněná oblast uprostřed kontinentu. Teďka když se na to podívám z toho dlouhodobýho hlediska, z hlediska celý Evropy, protože ten vítr, že jo, přichází odněkud ze severního Atlantiku, tak jak to vypadá. Dlouhodobá předpověď pro severní polovinu Evropy ... Přitom je důležitý říct, že my nevíme přesně, která je severní polovina, protože ta hranice se maloučko tak jako mění a posunuje nahoru a dolů, jo. Ale nicméně Krušný hory a řekl bych, že severní půlka země je určitě pod vlivem té severní Evropy, zatímco ta jižní Morava pod vlivem té jižní Moravy a ta má velmi odlišný klimatický scénář. Takže ten klimatický scénář pro sever je víc deště a silnější větry, jo a částečně je to způsobeno, zatímco pro ten jih je to teda jako o dost teplejší klima, zejména ty vlny veder a vysušování celkový.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A čím je to způsobeno tedy?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Je to podle toho, jestli jsme pod vlivem, když to řeknu hrozně jednoduše, arktický zóny na severu, anebo mediteránní zóny, včetně Sahary, na jihu, jo. A ta hranice doopravdy není ostrá a je pohyblivá. Není prostě daná jednou provždy. Takže co z toho jako vyplývá? Doopravdy být na pobřeží třeba Německa nebo Francie, Anglie, Irska, tak bych se bál, protože ta prognóza je tam velmi jako nepříjemná. Část těch dešťů nebo toho silného větru se rozeběhne přes, já nevím, polský nížiny, německý nížiny, zarazí se o Krušný hory, ale některé ty větry přeletí pochopitelně přes Krušné hory, přinesou srážky, jo. To znamená jednoznačná perspektiva je čas od času silnější, silnější vichřice s nárazovým, s nárazovým větrem. Když se na to podívám, jak to třeba hodnotí v Americe, tam ta diskuse je vždycky jako mnohem dál a taky, upřímně řečeno, po Katrině, Sandy a Harveyovi prostě, ta situace prostě tam nabývá jako na, na obrátky. Ať si pan Trump říká prostě, co chce, tak to, takový to veřejný prostředí je jako hodně jako zneklidněný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že vám do toho jenom vstupuji, pane Cílku, že to tedy opravdu souvisí s těmi klimatickými změnami, kdy už jste se zmínil o americkém prezidentovi, příliš jim nevěří?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Ano. Podívejte se, cosi jako klimatická změna se děje. Děje se to tak, že se statisticky zvyšuje čehosi frekvence, jo. To znamená, my nemůžeme říct, že Sandy způsobilo globální oteplování, ale můžeme udělat analýzu bouří a tam je vlastně hrozně jako zajímavý, konkrétně u té Sandy je, že většina těch bouří, prostě těch hurikánů tropickejch zeslábne, dejme tomu někde mezi Floridou a New Yorkem a otočí se přes Atlantský oceán a běží jako silný vítr na tu Británii, a pak to prostě dospěje i k nám. To znamená to, co se děje v Mexickém zálivu, nás s nějakým zpožděním, třeba 14 dnů, může taky ovlivňovat. To znamená v okamžiku, kdy vidíte, že je hodně hurikánů na Jamajce, tak si řekněte, na podzim jestli nebudou padat smrky v Krušnejch horách.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak už jsme jednou o tom hovořili, je dobré sledovat předpověď počasí pro ...

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Celou polokouli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... celou polokouli.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Ano, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máme ale tedy výhodu, jak říkáte, že jsme tady v naší kotlině, co se týče právě hurikánů a vůbec extrému počasí?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Ano. Ještě já to dopovím teda s tím New Yorkem, že to je docela jako, jako tam je jedna důležitá věc, jo. A ono se ukazuje, že tyhlecty bouře, který normálně by letěly na tu Británii, se někdy stočej, ale pravděpodobnost u hodně velký bouře typu Sandy je jednou za 700 let směrem nad New York. A teďka oni mají studie, tak jako zase napůl jim můžeme a nemusíme věřit, jo, není to úplně stoprocentní, že na ten New York může přicházet velká bouře každých pět let teďka, jo. A takže se mluví o tom, že je tady nová situace nebo posledních několik málo let, že je tady nová situace co se týká velkých větrných kalamit, že jo a hlavně tras bouří.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak si vysvětlit, pane Cílku, fakt, že před nedávnem ve Spojených státech udeřily vlastně po sobě tak silné hurikány?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Většinou se to zdůvodňuje tím, že moře je o něco teplejší. Ono je taky o 30 centimetrů výš, to ukazují teďka poslední analýzy, že to taky hraje prostě nějakou jako roli a ten, vlastně tím motorem těch silných větrů je teplejší moře. A to moře je teplejší do hloubek dneska dva kilometry a tahleta situace bude trvat další desítky let.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co teprve vlastně tragická bilance těch monzunových dešťů v jihovýchodní Asii? Tam si to vyžádalo přes 1500 mrtvých a vůbec ty povodně postihly přes 40 milionů lidí. S čím toto souvisí?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Tak buďto můžeme věřit na globální oteplování jako něco, co je lidmi způsobené, anebo se můžeme bavit o klimatické změně. Když to nechám v té neutrální rovině té klimatické změny, tak celkově je to o tom, že planeta jako celek je teplejší, což se právě projevuje tou zvýšenou teplotou toho celého oceánu. Co to způsobuje? To způsobuje to, že se, za prvé, odpaří víc vody. Na jeden stupeň Celsia je to nějakejch 6 %. Takže když je teplota o 5 stupňů větší, tak už v těch mracích je podstatně víc vody, jo. A další věc je ta, že teda ty větry pak jsou někdy silnější, doletí dál, nebo naopak změní směr a doletí nějak jinam, nesou mnohem víc srážek a ty srážky většinou mají tendenci v té první chvíli, prostě jako když obrátíte kýbl s vodou, jo, tak je hrozně jako intenzivní ten první nápor srážek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vichřice a sucho, to je prý ideální pro kůrovce. Jak to vidíte, pane Cílku? Lesníci tvrdí, že počet stromů napadených hmyzem se ztrojnásobil a čtyři miliony stromů po celé republice uschnou letos kvůli kůrovci.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Včera jsem viděl takový kreslený klimatický vtip, kde se Noemu zjeví Bůh a říká: "Bude pršet, postav archu." A na druhým obrázku je Noe, jak plave utopenej ve vodě, jo a pod tím je jako takovej titulek: "Ale před tím bylo sucho a nebyly žádné stromy." No, já nevím, jestli je to dobrej vtip.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, je to realita?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Já jsem v létě procházel část Pošumaví a oblast mezi Hlubokou a Táborem. A vlastně poprvé po, možná poprvé v životě jsem doopravdy zažil něco jako vnitřní šok, protože jsem viděl na mnoha místech malý plošný kůrovcový kalamity, teda dva, tři stromy. Kůrovec teďka už napadá třeba starý smrky, do kterejch nikdy nešel, starý mocný stromy. Důvod je pravděpodobně v těch novejch podmínkách, jo. A je to proto, že oni ty smrky koření kousek, že jo, pod povrchem a většinou to utáhnou z těch srážek, jo. To znamená sice letos bylo sucho, ale tráva a les byly zelený, jo a to pravděpodobně svědčí o tom, já si to alespoň myslím, že i ty, prostě i byliny i smrky kořeněj blíž povrchu, takže zachytěj ty srážky, zatímco do studní pak už to nedoteče, do těch hlubších jako zásobníků. No, a pak přijde, že jo, ten silnější vítr, ale strom je vlastně dlouhodobě poškozenej, oslabenej. Kůrovec to cítí, jo, on má jako vynikající čich, takže je schopen se prostě na tyhlensty místa hromadně slítnout. Kůrovec špatně lítá, ale když máte silný vítr, tak je schopen ty kůrovce přenýst o 50 kilometrů dál a jeden kůrovcový pár má 200 mladejch. Ty mladý se vyvíjej pod, pod kůrou, vlastně nejsou vůbec vidět, jo. Proto se dneska cvičej psi, aby poznali vlastně ty stromy, kde teprve ten kůrovec vlastně začíná. No, ale když se podíváte do zpravodaje, to je Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, tak vlastně najdete celou řadu pozorování, který jsou pro mě naprosto znepokojující a šokující. To znamená existují jako vždycky takový ohniska několika mála stromů, třeba jenom dva, tři stromy, o 500 metrů dál jsou to další dva, tři stromy, to znamená zejména Morava, ale dneska už i Čechy začínají bejt plošně v těch, těch nížinách prostě poškozený kůrovcem. Média na to moc nereagují, protože ono jako natočit tři smrky se zaschlejma korunama, to není jako nic jako zvláštního. Ale ta situace se ocitá na hraně, jo a bude-li panovat nějaký podivný nevyrovnaný počasí, což je poměrně pravděpodobný, tak během dvou nebo tří let tady budeme mít tak velkou plošnou kalamitu kůrovce z desítek lokálních zdrojů, jo, jakou si teďka vlastně neumíme pořádně ani představit. A teďka firmy nemají lidi, jo, není moc tý techniky, malí soukromí vlastníci lesů se často o ty lesy vlastně nestarají, to znamená tam nedochází k tomu rychlýmu vlastně kácení. Ceny dřeva padaj. Firmy ztrácejí zisky. Dovozci, který dováželi český dřevo, což se teda moc nemá jako vyvážet, Rakousko, Německo mají dost problémů. Ten kůrovec, totiž to není česká nebo moravská věc. Na tý Moravě je vidět, jak to začíná někde v Beskydech, na Hostýně, pokračuje to na Bruntál, na Opavu, posléze na Třebíčsko a některý lesníci, já nevím, jak bych tohlensto měl zdůraznit, říkají, že se domnívají, že vidí počátek koncem smrku v těch místech, kam nepatří, jo. To doopravdy je něco, co s náma může, neříkám příští rok, ale třeba v měřítku pěti let doopravdy jako zatřást.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A lze ...

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Ještě ti Němci teda ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Ještě já to dopovím prostě, oni otevírají velký pily a investují v Bulharsku a v Rumunsku, jo. Takže se pomaloučku začíná tak jako hroutit ta lesní ekonomika, jo a navíc jako lesní závod žije z toho, že musíte pokácet nějaký stromy a zasadit nějaký další. A když těch stromů pokácíte moc, jo, tak vlastně máte hrozně velký, a padají ceny dřeva, tak máte hrozně velký výdaje potom na tu péči o les, která dozraje vlastně po těch 80 letech. A může ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A lze ...

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Povídejte, já jsem se moc rozjel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne, jenom, omlouvám se, pane Cílku, lze tento trend nějak tedy zastavit nebo pozastavit? Co s tím lze dělat?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Ještě další trend je ten ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Protože ten scénář je opravdu docela katastrofický.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Ano, ano, co se týče smrku, co se týče zisku, co se týče lesa, je scénář doopravdy jako špatnej, jo. Ještě jako jeden trend, že jo, teďka jsem hodně procházel Sedlčansko a máte místa, zejména jsou to ty horní části kopců, kde máte poškozeno 30 až 60 procent borovic a nejsou to jenom houby, není to jenom onemocnění. Je to zřejmě pokles vody v takovejch těch puklinovejch prostě, v těch, když máte krystaly jako třeba žuly a ruly, že jo, tak tam je voda vázaná na pukliny, a když v těch puklinách poklesne voda o tři, čtyři metry níž, tak prostě ty kořeny na to nedosáhnou nebo dosáhnou vlastně jenom částečně. No, ano, co se dá dělat, jo. Za prvé, jsou to ty preventivní kroky, to znamená jdete lesem a vidíte strom napadenej kůrovcem, tak ho okamžitě skácíte. To je první jako záležitost. Máte-li na to lidi a víte, kde ty stromy jsou teda, jo. A druhá věc, z hlediska přírody a dejme tomu 50 let se zase neděje nic tak jako šílenýho. Prostě vzniknou jakési holiny, bude na nich ležet mrtvé dřevo třeba, zaroste to prostě křoviskama, jo. Bude tam víc ptáků. To znamená ta situace není šílená. Z hlediska ekonomiky ale jako dostupnost dřeva zpočátku bude mnohem větší, ceny padnou, posléze ale se to zvýší, se ceny zvýší, což dopadne třeba na nábytkářskej průmysl nebo obecně na výrobu dřeva, jo. Takže ty dopady jsou jako poměrně velký, no, a pak to pomaloučku pravděpodobně přejde zase do tý zóny těch smíšenejch lesů, ale ty holt prostě, než vyrostou, to bude trvat těch 60 až 100 let.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás od pana Kudery, cituji: "Pamatuji, že při výstavbě jezer pod Pálavou komunisté slibovali, že nejdůležitější funkcí těchto nádrží bude akumulace vody pro zavlažování, že okresy Znojmo a Břeclav coby nejsušší regiony v republice budou mít definitivně vyřešenu otázku vody pro zemědělství. Mušovská jezera už existují 40 let a dnes se o této funkci vůbec nemluví. Bylo by to tak drahé? Tak co kdyby zavlažovací systém zainvestoval a vlastnil stát a sedlákům službu pronajímal či na vstřícný úvěr prodal? Má Dyje málo vody? Ano, letos tomu tak bylo, ale voda by přece mohla být dlouhodobě akumulována v době dostatku." Tolik e-mail a otázky od pana Kudery.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Heleďte se, je to pravda. Takovýchhle možností se nabízí celá řada. Já nevím, třeba zachytávat vodu na hřebeni Krušnejch hor, a pak ji pouštět dolů do těch hodně suchejch oblastí podél Ohře. Problém je ten, za prvé, že je to zatím jako hodně drahý, zemědělci doopravdy zápasej pomalu o každou korunu. Zavlažovací kanály vlastně v okolí jezer jsou vybudovaný, nejsou používaný. Pak je tady doopravdy otázka ale kapacit, jo. Pravděpodobně ta Dyje, ani Morava nemá dostatečně velkou kapacitu. Vy v tom korytu musíte nechat poměrně dost vody. A navíc čím ta voda je znečištěnější, tak tý vody musí bejt víc, aby si udržela vlastně určitou kvalitu. Takže na závlahový zemědělství určitě jednou dojde, ale bude to proces drahej, velkej. Závlahový zemědělství funguje buďto když má takový ty kruhy, který, kde rotujou vlastně ty zavlažovací zařízení, anebo když máte zavlažovací kanály a to jsou velký centrální stavby.

osoba
--------------------
Český rozhlas Dvojka. Jak to vidí Václav Cílek, geolog.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Prvek lithium a jeho těžba pod Cínovcem se ocitly ve finále předvolebního boje mezi hnutím ANO a sociální demokracií. Myslíte, že se bude o něm hovořit i nyní, pane Cílku, po volbách?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Asi se o něm bude hovořit, ale pojďme si položit jinou otázku. Hovoří se o břidlicovým plynu dneska?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
A kdy to byla aféra, před třema rokama nebo před čtyřma a rok to hejbalo republikou?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A mimochodem, lithium, pokud se nepletu, tak vlastně se vrtají pod Cínovcem soukromí geologové už několik let a také se o tom příliš nemluví.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Já vám na to řeknu svůj názor, kterej nemusí bejt pravdivej. Já se domnívám, že k hlubinný těžbě lithia v Krušných horách nikdy nedojde. A teďka jaký jsou k tomu důvody, jo, jako hrozně stručně. Za prvé, to ložisko, teda nejsou zatím spočítané zásoby, nevíme vůbec, kolik tam toho je, ložisko je značně velké, jako zdroj lithia je doopravdy jako, jako gigantické. Těžba bude poměrně drahá, jsou to velký podzemní komory. Úprava, jako získat tu lithnou slídu je poměrně laciná záležitost, ale je to nějaká investice tři miliardy, ale pak je chemická úprava a ta je zase velice drahá. Když máte ložiska typu, já nevím, čtyři země v Jižní Americe mají zhruba 50 procent světovejch zásob lithia, a z toho třeba Bolívie těží hrozně málo a oni většinou těží solanky, to znamená roztok solí, který obsahujou lithium, a to už, to máte vlastně jako půlku, půlku úpravy už máte za sebou, protože už máte lithium vlastně v roztoku. A třeba Bolívie může těžbu během několika let zpěti nebo zdesetinásobit, jako doopravdy jako hodně. A takže ložisko Cínovec, jo, budeme ho nazývat ložiskem, ale ono to ložisko ani totiž nemusí bejt, protože podle mýho odhadu, kdyby cena lithia klesla díky tomu, že ho bude hodně, ono je ho totiž světově nadbytek v těch zásobách, klesla o 30 nebo o 40 procent, tak se tahlecta věc stane neekonomickou a přestane, začne, bude to akumulace, ale nebude to jako ložisko.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A kdo je schopen v této chvíli říct, jestli by to mohlo být lithium a jeho těžba, řekněme, zlatým dolem, anebo, jak říkáte, možná spíše nerentabilním podnikem?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
On to ukáže čas, jo. Tady záleží na dvou faktorech. Především ta těžba lithia se bude určitě světově pravděpodobně ztrojnásobovat během dalších pěti až sedmi let, to je podle Goldmana a Sachse. Určitě se neobejdeme bez všech těch malých baterií, jo, protože to lithium je doopravdy jako skvělý, ale abysme těžili doopravdy hodně velký ložiska, tak potřebujeme elektromobilitu, jo. Elektromobilita, to je zase věc, ke který nikdy nemusí dojít, jo. Jako teďka to schválně říkám prostě takhle tvrdě, a to prostě z toho důvodu, že ty automobily zatím jsou drahý a zřejmě vždycky drahý budou nebo dražší. Takže já si myslím, že ropa bude spíš nahrazena třeba zemním plynem jako, jako palivem. To je první věc. To znamená elektromobilita teprve způsobuje požadavek na obrovský množství lithia a to znamená požadavky na otevření vlastně všech ložisek, který vlastně otevřít je možný. A druhá věc je technologickej pokrok, protože v okamžiku, kdy vymyslíte baterie na sodík nebo na draslík, tak vlastně to lithium zůstane doopravdy omezený na ty malý, prostě vysoce výkonný, výkonný baterie, jo. Další otázka je skladování energie. Buďto půjdeme přes lithium, nebo půjdeme prostě přes něco vlastně lacinějšího. A nikde na světě není těžený ložisko nebo ve velkém ložisko typu Cínovce. Mně by vůbec nevadilo, kdyby, byť za ty malý odvody, se začaly těžit ty odkaliště, protože aspoň technologicky by se ukázalo, k čemu to je. Heleďte se, to by byla jako rozmluva jako na dlouhou dobu, ale to, co bych řekl, potřebujeme hodně výzkum dopředu, co jako, co dělat, jaký je upotřebení rubidia. Rubidia je tam skoro stejně tolik jako, jako lithia. A suroviny, který doopravdy, kterým já bych dneska věnoval pozornost, já myslím, že největší problém je stále uhlí u nás těžený ve velkým. Je otázka, co děláme s kaolinem, kolik ho zpracováváme, kolik ho vyvážíme. Představuju si, že by klidně mohlo vzniknout, já myslím, že na VŠCHT už je technologický centrum, který se zabejvá netradičníma surovinama, co dělat třeba s jílama v nadloží uhelnejch slojí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč jsme se tedy tolik zaměřili na to lithium? Navíc, jak vyplývá z vašich slov, nevidíme tu problematiku vůbec v kontextu.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Heleďte se, já myslím, že jsou to emoce, který začaly pocitem asi jako oprávněným, že v 90. letech došlo k částečnýmu rozkradení státu a tehdy, protože nám to slibovalo, já nevím, větší zisky, že jo, mzdy šly nahoru a tak dále, tak jsme na to jako zapomněli. A teďka cejtíme, že prostě kolem nás to prostředí není zdravý nebo já to aspoň tak jako cejtím, a tak najednou ty emoce, který mohly vypuknout před těma 20 lety, prostě vypukají prostě právě teď.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejenom lithium, ale i kostka másla se dostala do předvolební kampaně. Hysterie opadla. Jak vy tomu rozumíte? Mléka se u nás vyrábí dost a českého másla je málo, přitom se dál exportuje.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Ano, máslo jako filozofický pojem. Heleďte se, před třema nebo pěti lety jsem se bavil s nějakým zemědělcem, ten mi říkal heleďte se, ono dojde k tomu, že i to máslo jednou hodně jako podraží. Dokonce to říkal veřejně. V podstatě to nikoho nezajímalo. No, takže co mě by teďka jako zajímalo, jo, na rozdíl teda od, já nevím, českého, obyvatele české kotliny, jsou ceny oslů. Ty jsou dneska, osel dneska stojí třikrát nebo pětkrát tolik, protože Číňani se naučili z jeho kůží dělat léčiva, takže to má naprosto devastující dopad na chudý lidi třeba v Keni. Kradou se osli ve velkým. To nic, to je možná jako, jako vedlejší záležitost. Ale co bude máslem za pět let?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co myslíte? Mimochodem, zatímco potraviny zdražují, tak klesají, alespoň momentálně, ceny tepla, teplé vody a plynu. Ty zlevnily. Co bude máslem třeba za pět let?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Já si myslím, že energie, jo, i přes to současný jako zlevňování. Podívejte se, na dalších 10 let není plánována žádná velká investice do energetiky, skutečně velká na území České republiky. Další věc je ta, že když se podíváte podle tabulek ČEZu na odstavování, ať už částečný, nebo úplný, tepelnejch elektráren, tak zjistíte, že za těch pět let by se mělo odstavit možná 30 až 40 procent výroby elektřiny. Není to úplná katastrofa, protože to je zhruba množství, který vyvážíme, jo, ale my stejně vždycky nějaký množství musíme vyvážet, abychom vyrovnávali ty vlastně přeshraniční toky. Takže může se stát, že během čtyř nebo pěti let, právě proto, že je tady nejasný nebo obecně v Evropský unii je nejasný investiční prostředí, nevíme, co bude a je velkej tlak na ukončení těžeb uhlí třeba prostřednictvím toho, že se budou sledovat emise rtuti, jo. To jako doopravdy ta situace uvnitř tý Evropský unie je velmi jako nejasná a nečitelná, takže lidi pochopitelně pak neinvestují do uhelnejch elektráren a ty pomaloučku jako odcházejí. To znamená obávám se toho, že pokud teďka se jasně nepostavíme k nějaký energetický koncepci, není třeba ji měnit, jo, je třeba ji, dejme tomu, naplnit nebo tak a udělat prostě nějaký krok, takže za několik let v roli másla může být cena elektřiny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, ukázal nám i orkán, jak jsme zranitelní? Teď narážím na to, že ještě i v této chvíli je bez proudu 11 tisíc domácností a stav nouze trvá v šesti krajích?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
To hlavně ukázalo na té Floridě, kde prostě i po měsíci jsou domácnosti, který tu elektřinu vlastně nemaj, a když vypadla vlastně třetina jako řekl bych jednoho z nejbohatších států nebo oblastí prostě světa s tímhletím vším. Pochopitelně, že jsme zranitelný, ale to je, to už je lidskej úděl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje na závěr dnešního vydání Jak to vidí geolog a spisovatel Václav Cílek. Děkuji za vaše názory a těším se za měsíc opět na slyšenou.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra vás pořadem provede kolegyně Věra Štechrová. Jejím hostem bude zahraničně-politický analytik a bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě Břetislav Tureček. Zita Senková přeje dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.