Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 2. listopadu

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech u pořadu Jak to vidí přeje Zita Senková. Dnešním hostem je geolog a popularizátor vědy Václav Cílek. Já vás vítám. Dobrý den.

Václav CÍLEK, geolog, popularizátor vědy
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O čem chceme dnes hovořit? Například o ochraně pramenů a vydáme se také za poklady. Dobrý poslech. Začnu otázkou na tělo, pane Cílku. Co pozitivního a krásného vás od našeho posledního setkání v Jak to vidí potkalo?

Čtěte také

Václav CÍLEK, geolog, popularizátor vědy
--------------------
No, těch témat by bylo doopravdy hodně, protože příroda je barevná, občas jsou krásný východy slunce, teda dneska ne. Okolo Vltavy je mlha, ale to, co mě doopravdy potkalo hezkého, bylo 28. říjen a oslavy výročí republiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Neříkejte, konečně něco pozitivního.

Václav CÍLEK, geolog, popularizátor vědy
--------------------
Jasně. Teďka já teda nevím, na kolik můžu být osobní, já to jenom stručně zrekapituluju, aby se vědělo, oč se jedná. Někdy před půl rokem jsem byl osloven paní senátorkou s tím, že jsem byl navržen na státní vyznamenání a jestli s tím souhlasím, takže jsem si uvědomil, že doopravdy ti, kteří byli oslovení, s tím souhlasili a nemuseli, když s tím nesouhlasili, nemuseli to pak říkat prostě ve sdělovacích prostředcích. No, a pak už se nedělo vlastně vůbec nic a já jsem mezitím dostal pozvání na Hlubokou na toho 28. října a pak už jsem vlastně jako pochopil, že mě pan prezident nevybral a že vlastně mi to hrozně ulehčilo situaci, protože jsem, jednak jsem slíbil, že bych tam přišel, a za druhý, když jsem viděl prostě pány rektory, mí kolegy a kamarády, kteří tam nejsou, profesora Drahoše, že kterej dával věnec pod sochu prostě Masaryka, takže bych tam vlastně ani nemohl jít, takže jsem si řekl - je to bezvadný prostě, pan prezident ve svý státnický moudrosti prostě mě vynechal, jako dopadlo to nejlepším možným způsobem, pojedu na Hlubokou a na Hluboký byla taky oslava, byla oslava Munického rybníka, výlovu a teďka to doopravdy mělo takovej jako pěknej charakter, protože kapři jsou krásný, rybník je velkej, úroda kaprů prostě byla doopravdy jako velká, já jsem tam pobýval, že jo, s těmi rybáři, oni mě polévali vodou, taky občas mě mlátili takovou jako palicí a takže nakonec mi byla zima, pak byla recepce, jo, a recepce probíhala, to by se vám prostě hrozně taky líbilo, v takový jako buňce mobilní, tam koluje lahev rumu z PET flašky, protože nikdo nemá ty skleničky, kdo by taky tahal skleničky, že jo, do bahna do rybníka, jo, rum je dobře vybranej, myslím, že pelhřimovskej teda, nevím vůbec, jestli je pozdní sběr nebo jakej sběr, asi brambor, že jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste si to užil.

Václav CÍLEK, geolog, popularizátor vědy
--------------------
Takže jako doopravdy řekl bych pracovní oslava, jako lidi na hrázi rybníka veselí, všude v okolí, já jsem si ještě znova procházel okolí, krásný starý duby, to je doopravdy jako moc příjemný. Teďka přiletí tam orel mořský, že jo, objeví se tam velké množství bílých volavek, my tady ve středních Čechách jsme zvyklí na ty popelavý, co lověj ty hraboše na poli, že jo, a tam jsou skorem jenom jako bílý, to znamená, dělo se hrozně moc zajímavejch věcí. Ale pak teda jedu mokrej a studenej domu, ve vlaku vyspávám opici, protože na rozdíl od těch rybářů nejsem zvyklý na kvalitní pelhřimovský rum, že jo, a přijít domu a dostanu teplotu a nastydnu z toho všeho, ale stálo to za to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak jsem ráda, že ale jste fit a jste tady.

Václav CÍLEK, geolog, popularizátor vědy
--------------------
No, jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Cílku, vidíte, já jsem čekala, že řeknete u toho pozitivního příběhu nebo postřehu třeba vysvěcení karlovských zvonů, protože i na to jsme se posledně chystali, že se to odehraje, požehnal jim mimochodem kardinál Duka, tři zvony.

Václav CÍLEK, geolog, popularizátor vědy
--------------------
Víte, to je další prostě taková ta pěkná uspokojivá věc, protože zhruba po dvou letech se doopravdy podařilo to, že ty zvony jsou odlity, že ten, musím ještě znova poděkovat doopravdy sponzorům a Karlovi Janečkovi, který na to dal vlastně ty peníze, že jo, takže se zavěsily nebo budou se zavěšovat tři zvony, nejvyšší o váze 1,4 tuny. Byl tam pan kardinál, byla taková slavná mše na tom Karlově, byl tam policejní prezident. Já o tom mluvím proto, protože, že jo, to téma pro mě není, kolik celebrit tam bylo nebo slavných lidí, ale aby silové složky jako armáda nebo policie měly jako, řekl bych, okolo sebe něco ušlechtilýho, co může zmenšovat třeba násilí, to znamená, jako policista, který přijde třeba na mši, si myslím, že třeba nebude pak mlátit nějakýho chudáka prostě bezdomovce, teď to říkám hodně ošklivě, v parčíku před hlavním nádražím. Doopravdy je tady jako nutný takový to zjemňování toho prostředí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ještě bych se přece jenom, pane Cílku, vrátila krátce k 28. říjnu, jako státnímu svátku. I minulý týden jsme tady v Jak to vidí rozebírali, jak vlastně přistupovat, jak vhodně důstojně oslavit tento svátek?

Václav CÍLEK, geolog, popularizátor vědy
--------------------
Víte, co se stalo s těma vyznamenáníma, je v podstatě past, to znamená, když přijdete na Hrad, je to politická akce, když tam nepřijdete, je to taky politická akce. Když jsem byl navrženej na to vyznamenání a proláklo se to do těch médií, tak jako kolegové mi říkali - no, přece nevezmeš vyznamenání od Zemana. A já jsem myslel, že bude diskuse o díle, jo, protože prostě, to, co je pro mě důležitý, jestli to dílo je kvalitní a vidím, že kolem mě je celá řada dalších kvalitních děl, který by tam třeba mohli bejt spíš než já. Vzpomínal jsem na Františka Skálu, malíře, protože to je taková jako řekl bych mánesovsko-alšovská tradice, na Jiřího Sobka, vzpomínal jsem na lidi jako je pan Krček nebo Thuri, skladatelé moderní hudby, ale zároveň takový tý lidový, to znamená, od toho svátku vy čekáte za prvé dobrej výkon a za druhé vztah k národu, jo, to znamená, je celá řada lidí, jejichž jméno vlastně vůbec nikdy nepadlo, a to vyznamenání by si taky zasloužila. To znamená, scházela mi úplně od samýho začátku diskuse o kvalitě a významu díla a celý se to zvrhlo na to, jestli Zeman jo nebo ne tedy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká by podle vás měla být ta kritéria, co se týče těch vyznamenaných osob?

Václav CÍLEK, geolog, popularizátor vědy
--------------------
Kritéria nikdy nebudou jednoznačná. Kritéria budou asi vždycky jednoznačná u odvahy a statečnosti, jo, tam je to, řekl bych jako tam je to daný, tam je to skorem jako bez diskuse. A ty další kritéria by asi doopravdy, já bych to viděl takovejma těma britskejma očima, že prostě Beatles se hold zasloužili za impérium, tak jim královna dala nějaký to britský vyznamenání, takže já bych to spíš viděl z takovýho toho anglosaskýho hlediska, že vlastně cejtíte a víte dobře, někteří lidi toho udělali z hlediska obecnýho dobra nebo obecního působení doopravdy jako dost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nedávno jsem v sasko-anhaltské Nebře, kde v roce 1999 dva amatérští hledači pokladů narazili na naprostý unikát, nebeský disk, což je zřejmě nejstarší známé konkrétní zobrazení oblohy, je staré více než 3600 let. Ze stejné doby, tedy doby bronzové pochází také poklad, který byl také nedávno nalezen u nás nedaleko Prahy nebo na okraji Prahy.

Václav CÍLEK, geolog, popularizátor vědy
--------------------
Disk z Nebry je něco jako přenosný Stonehenge, protože to ukazuje slunovratový linie. Je udělán z alpské mědi a z té alpské mědi pochází taky poklad nalezený nedaleko bitvy na Turském poli, že jo, popsané kanovníkem Kosmou, který, jako nikdo z archeologů nedoufal, že se něčeho takovýho vlastně dočkej. Je to, pokud za posledních, já nevím, 100 let bych sestavil nějakej žebříček prostě 10 nejvýznamnějších pokladů nalezenejch u nás, tak tenhle ten nález z toho Turska mezi ně patří.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Byla to také náhoda nebo cíleně se po něm pátralo? Nevím, co je známé na kolik?

Václav CÍLEK, geolog, popularizátor vědy
--------------------
Heleďte se, já vlastně nevím, jo, ale chci poděkovat těm nálezcům, kteří prostě, ať už to našli jakýmkoliv způsobem, tak to oznámili muzeu, přijel tam pak Daněček z roztockého středočeského muzea, že jo, a podařil se jim vyzvednout doopravdy bronzových dýk. Jo, to stáří doopravdy třeba 1600, 1800 nebo 2000 před Kristem, ty dýky mají mykénský tvar, takový jako jsou špičatý. Dýka je zároveň, je rituální předmět, ona vystupuje jako v podobě možná hvězd nebo slunce, slunečních paprsků, jak ty paprsky bodají jako dýky na rituálních předmětech a na stélách, který jsou třeba známý z Alp a k tomu byly takový zvláštní, vypadá to jako hřivna, hřivna je zatočenej kus, slitek drátů, nebo jak to mám popsat prostě, měděnýho, který má jednotnou velikost a pravděpodobně sloužil k obchodu, ale zároveň vy si můžete, pokud jste-li žena, pravděpodobně to bylo pro ženy, nasadit tu hřivnu a nosit ji jako náramek nebo náhrdelník nebo prostě ji mít s sebou a v okamžiku, kdy nemáte peníze a potřebujete za něco směnit, tak ji můžete rozlámat nebo prostě prodat nebo vyměnit za něco jinýho. Do dneška to podobným způsobem třeba funguje v Tibetu, ale leckde jinde v Indii, že ženy kupují zlaté šperky, když mají peníze a když nemají peníze, tak je prodávají. V Tibetu lidi kupují třeba tyrkysy, že jo, a pak je třeba jako vymění za menší. Takže, abych to teda uzavřel, v roztockém muzeu po dobu několika dnů předtím, než byl celý poklad předán na restaurování a bůhví, kdy ho zase uvidíme, jsme v celku viděli prostě tenhle ten hrubej krásnej archeologickej nález, kterej má právě prostě vztah o tom, o čem jsme se už několikrát bavili k té alpské měděné oblasti a k jižním Čechám a pravděpodobně i dál na sever.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký příběh se, pane Cílku, pojí teda s jiným pokladem, který teda není nový, v Ladošti, v Lahošti, pardon.

Václav CÍLEK, geolog, popularizátor vědy
--------------------
Ano, Lahošť Obří pramen je vesnička, která je několik kilometrů za Teplicemi, za lázněmi a hned se dostaneme možná k jádru celé věci a v tom Obřím prameni byl ukryt keltský kotel, jak je ten zázračnej kotlík, jo, vždycky, jak se o tom vždycky mluví, a v tom bylo 1600 nebo možná 2000 různých keltských předmětů a zlomků. Ten nález se rozptýlil. Ale co je podstatné? Jak tohle to bylo objeveno. Ono to totiž bylo objeveno tak, že zaklesly prameny. A teďka jsme jako u něčeho doopravdy jako důležitýho. Vezměte si rozdíl mezi Teplicemi a Karlovými Vary, dejme tomu, v šestnáctém století, on nebyl velký a i celou historii, jednak teda sláva Karlových Var někdy stoupala, jindy klesala, Teplic tak, ale dejme tomu hrozně dlouhou dobu ty Teplice byly tak, dejme tomu tak na 60 nebo 80 % slávy Karlových Var. A teďka v okolí začíná to dolování, že jo, uhlí a dojde k ohrožení prostě pramenů, prameny zaklesnou, začínají se jímat, to jsme na konci devatenáctého století hlubokými šachtami. Jedna z těch šachet právě objevila v tom obřím prameni, který je, byl větší než všechny teplické prameny, že jo, objevila tenhle ten kotlík tam daný jako obětina těm vodám, který stoupají seshora, je to úcta, jako k těm termám, jako k tomu něčemu jako léčivýmu nebo horkýmu a slanýmu, co jde jako prostě z nitra země, to je jako důležitý si uvědomit, ale zdá se, že takovej jako částečnej úpadek těch Teplic nebo ten velkej už pak rozdíl mezi Karlovými Vary a Teplicemi je hodně způsobený tím, že se ty prameny v těch Teplicích ztratily, jakoby se ztratilo kus jejich síly. Ono v těch lázních jako tak, dejme tomu, z půlky léčej prameny a z půlky léčí to celý prostředí, ta pověst, ta úcta, se kterou tam vlastně přicházíte.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak mizely ty prameny v Teplicích?

Václav CÍLEK, geolog, popularizátor vědy
--------------------
Zmizely hrozně rychle. Ony poprvé zmizely, když bylo, ale asi jenom na 15 minut, když bylo zemětřesení v Lisabonu totiž, jo, to doopravdy stačí k tomu, aby se ucpaly ty poměrně tenké volné pukliny, kterými proudí ta horká voda, takže tehdy prostě zmizely poprvé. A potom zmizely během půl hodiny vlastně, skutečně jako do hloubek 120 nebo 150 metrů. A to je jako z hlediska lázní je to jako velkej problém, protože právě ta ochrana těch lázeňských vod je něco naprosto prioritního.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Než se dostaneme přímo ke Karlovým Varům, pane Cílku, jak jsou vůbec tedy chráněny ty léčivé zdroje podzemní?

Václav CÍLEK, geolog, popularizátor vědy
--------------------
Ano, víte, naštěstí ještě z toho minulého režimu většina těch pásem je prostě zvolena velice dobře, ty podmínky jsou přísné, to znamená, existují mapy, kde je teda znázornění pramenů a ochranný zón, které jsou odstupňovány jako u národního parku a je někdy regulována třeba těžba a jsou dávány určité podmínky ochrany.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se týče těch Teplic, je to tedy nenávratné zmizení?

Václav CÍLEK, geolog, popularizátor vědy
--------------------
No, poté, co ty prameny zaklesly, ono teda, v hloubce je navrtáte, akorát, že už jako ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
U těch pramenů, kterých se to týká asi, abychom byli přesní.

Václav CÍLEK, geolog, popularizátor vědy
--------------------
Tak tam doopravdy dochází k redukci využívaných pramenů. Já mám pocit, že předtím bylo využíváno okolo 6 nebo 8 pramenů, a poté už vlastně jenom 3.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hrozí něco podobného při plánovaných stavebních pracích v Karlových Varech, kde by měl vyrůst nový dopravní terminál? Mohlo by právě to vybudování ohrozit prameny?

Václav CÍLEK, geolog, popularizátor vědy
--------------------
Pojďme se nejdřív podívat, jak to vlastně vypadá v Karlových Varech. Všechny karlovarské prameny leží na jedné zlomové linii. Ty prameny vlastně vznikají tak, že v okolí města v Krušných horách a ve Slavkovském lese prší, ta voda se zaklesává do velkých hloubek, dejme tomu 2 nebo 3 kilometry, ohřívá se a zase putuje vlastně k povrchu. V minulosti mnohokrát došlo k tomu, že ty prameny nebo víckrát přestaly, přestaly fungovat nebo se objevily vlastně někde jinde. To znamená, pro Karlovy Vary je nesmírně důležitá takzvaná zřídelní linie, zhruba 2 kilometry dlouhá struktura a tahle ta struktura pokračuje přesně tam, kde je tržnice, že jo, kde je to dolní nádraží a kde se vlastně uvažuje o tom, co by tam mělo být. A pokud by tam měl být dopravní uzel a pokud by na druhé straně řeky měl být podzemní garáže, je to hrozně nešťastná věc, je to proto, že v týhle tý oblasti už dříve byly zaznamenány výrony teplých vod, nějakých plus 12, plus 14 stupňů Celsia a ten chemismus byl podobný chemismu hlavních karlovarských pramenů, to znamená, tato oblast ještě dál jako do Ohře doopravdy souvisí s tou hlubinnou strukturou celých vlastně Karlových Var. A ještě u těch Karlových Var že je takový jako specialita ta, oni vlastně nemají pořádný náměstí, ona je to taková ta dlouhá velmi jako příjemná jako pěší zóna podél řeky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Plus kolonáda.

Václav CÍLEK, geolog, popularizátor vědy
--------------------
Plus kolonáda, ale ještě by to chtělo maloučko jako nějaký centrum, takže tady by se nabízel v týhle tý části města už tak jako stranou od toho lázeňského klidu, aby prostě vzniklo něco novýho a zároveň jako údolí těch Karlových Var je poměrně uzavřené a my známe měření právě oxidu dusíku nebo toho troposférickýho ozónu ve velkých městech během vln veder, to znamená, aby město bylo příjemné v létě, tak potřebujete mít de facto parkovou úpravu centra města, jo, takže to, co se teďka děje v Karlových Varech, je ve fázi zvažování. Nemá cenu kolem toho prostě dělat nějakou hysterii nebo něco takovýho, ale je prostě nutný upozornit, že zdánlivě ta tržnice je hrozně daleko od vřídla, vůbec to není pravda. Ta je prostě na jedný linii, jako geologicky je jako velice blízká. To nebezpečí, že se něco stane s prameny, je reálné, protože právě je dokázána ta komunikace vlastně a je to hlavně jako zbytečná záležitost, tady zasahovat do toho horninového masivu co nejméně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže ta zvažovaná výstavba by nejspíš mohla nevratně ovlivnit ten režim těch přírodních zdrojů?

Václav CÍLEK, geolog, popularizátor vědy
--------------------
Já se Karlovarským nechci míchat do plánování jejich města, ale já bych tam nejradši viděl prostě architektonickou soutěž nejdřív na využití teda tohohle poměrně velkýho území a to bych právě viděl jako nějaký nový jako náměstí. A jenom bych upozornil, to, co si vlastně lidi neuvědomují, v okamžiku, kdy se něco začne dít s karlovarskými prameny, tak pozemky a nemovitosti v centru města, které jsou dneska jedny z nejdražších u nás, ztratí část své ceny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podívejme se teď na situaci s ropou, ceny klesají. Proč podle vás, pane Cílku, členové organizace zemí vyvážející ropu OPEC nesníží těžbu tak, jak slíbili?

Václav CÍLEK, geolog, popularizátor vědy
--------------------
Víte, ono se teďka znova uvažuje, že by mohla být nějaká třetí Pačesova komise o energetice, takže jsem byl požádán, jestli se toho vlastně vůbec chci účastnit, ona možná nebude, protože možná, že o ní vlastně vůbec nikdo nemá zájem, jo, ale budiž, ale nicméně jsem si zase načetl několik analýz a Bloomberg, Department of Energy americkej, mezinárodní energetická agentura, co říkají o energetice. Tak pojďme to dát do kontextu jako širšího, jako především se projevuje jasně velký nástup fotovoltaiky a bude to trvat jako, bude to už navždy teda, takže to je první věc. Druhá věc, ukazuje se ústup od uhlí. Víte, tady je, zase já poměrně teda rozumím a nerozumím tomu Německu, který prostě idealisticky se vzdá té jaderné energie, načež se stane jedním z největších znečišťovatelů na světě. Podle mýho názoru je to ideologická jako šílená situace, ale ať si Němci prostě vyřešej nějakým způsobem sami se sebou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná jenom vsuvku dovolte, proč tedy Německo na tom tak trvá nebo jde touto cestou?

Václav CÍLEK, geolog, popularizátor vědy
--------------------
Ano, víte, v energetice je to tak, že máte zdroje, ale musíte mít zdroje, musíte ty zdroje nějakým způsobem regulovat, to znamená, typicky přestává foukat, přestává svítit, že jo, tak musí ten výpadek, ten výpadek musí nahradit nějaká jiná, jo, elektrárna, což může být jaderná elektrárna moderního typu, která je regulovatelná, elektrárna na zemní plyn, což je dneska jako nejčastější a elektrárna na uhlí, jo, takže on není ani tak teďka problém, možná do budoucnosti ani nebude problém v množství energie, ale v množství regulace, to, jak ten systém bude pružnej a jak bude řešit rázy vlastně rázy v síti. A s ropou teda se to má tak, spotřeba ropy v USA a v Evropě mírně kolísá, stagnuje nebo v některých státech dokonce mírně klesá. Tady to dokonce dosáhlo pravděpodobně svého vrcholu a v celým světě roste, jo, takový to průměrné tempo růstu je něco okolo 2 %. No, a k čemu došlo v OPECu a v jiných státech, víte, všechny, my lidé, ale i státy si navykly utrácet, prostě na 10, 15 nebo 20 rokama a ty státy, které žily z těch vysokých cen ropy si řekly - ano, je to dobrý, když budu těžit o něco víc, mohu utrácet o něco víc. Tak začaly těžit o něco víc, ale ukázalo se, že vzniknul poměrně malej přebytek v měřítku prvních několika procent, třeba 1 až 3 % a tenhle ten malej přebytek srazil ceny. A státu OPECu a další řekly - a to je problém, my už jsme počítaly, že vyděláme tolik a tolik jako peněz z tý ropy, musíme ještě zvýšit těžbu, abysme dohnaly tenhle ten výpadek, že jo, a tím tu cenu ropy dál podtrhly. To, co se dneska děje, je vlastně výprodej laciné ropy a tady ještě ten, pro země OPECu je tady ten velký strašák v té americké vázané ropě, která je v těch břidlicích a podobných souvrstvích, že jo, a Američané pravděpodobně během velmi krátké doby by byli schopni těžit víc ropy než Saúdská Arábie. A jaký to má dopady ale? No, ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná bych ještě přidala ...

Václav CÍLEK, geolog, popularizátor vědy
--------------------
Ptejte se.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... zprávu, která přišla včera, že Vladimir Putin dal zelenou zahájení těžby na novém ropném poli v Kaspickém moři a píše se také o tom, že vlastně těžba ropy v Rusku má letos vystoupit na nové postsovětské maximum, což činí téměř 11 milionů barelů ropy.

Václav CÍLEK, geolog, popularizátor vědy
--------------------
To jsou právě ty věci, který srážej tu cenu ropy dolů, že jo, a Rusové jsou ve značných ekonomických problémech, protože energetika kreje víc jak 50 %, já si teďka nepamatuju přesnou cifru jejich rozpočtů, jo, u nás jsou to výběry z daní, v Rusku jsou to zejména výběry z prodeje energetických surovin, ropa je tam teda ta nejdůležitější, ale je tam plyn, uhlí a je tam také jaderná energie. To znamená, to jenom svědčí o hloubce ekonomické krize v Rusku, že prostě doopravdy musej těžit, aby měli prostě nějaký postavení. Ale doopravdy jako, k čemu dochází v tom dlouhodobým měřítku, je to, že i ta americká lehká vázaná ropa pravděpodobně vydrží 10 nebo 15 let. Ukazuje se, že ty nízké ceny, ony už jsou dneska konkurenceschopný, což taky dlouhou dobu nikdo nepředpokládal, že ta konkurenceschopnost je dána jednak technologickým pokrokem, ale jednak tím, že vybírají ta nejlepší ložiska, jo, v angličtině se tomu říká cherry picking, něco jako vybírání hrozinek a že i ty zásoby té americké ropy jsou tak jako třeba 10 nebo 15 let to vydrží, že se poměrně rychle vyčerpají. Takže my jenom odkládáme ten problém s tou ropou, my vůbec všechno v životě odkládáme, že jo, tak jako civilizace, jako opravy infrastruktury a opravy dálnice D1, jo, to už je takové jako, řekl bych, mateřství, to je takovej jako už věčnej evergreen, takže zatímco teďko to ekonomicky vypadá naprosto skvěle, ropa je laciná a můžeme jezdit, tak ta ropa o to dřív dojde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Které země by podle vás měly nejvíce utáhnout ropný kohoutek a které naopak nikoliv?

Václav CÍLEK, geolog, popularizátor vědy
--------------------
Víte, OPEC by musel být schopen se mluvit mezi sebou, ale vážný problémy jsou ve Venezuely. Vážný problémy, ono se zase o tom jako nemluví, mohou očekávat Mexiko, protože Mexiko financovalo z ropných výtěžků sociální programy a potom ty země teda OPECu ony bohužel lžou teda, jo, když uváděj, ať už zásoby nebo zkreslují, aby to znělo poměrně jako lépe, to je záležitost doopravdy jako dohody a nějaký dohody takový jako ekonomický, abyste nezničila životní úroveň té chudší třetiny lidí prostě v daných zemích.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nelze teda očekávat nebo podle vašeho názoru, k čemu dospěje schůzka plánovaná, pokud se nepletu, na 30. listopadu ve Vídni, kde by teoreticky vlastně mohlo, mohlo dojít k dohodě, jak to vidíte, pane Cílku, schůzka zemí OPEC, abych to upřesnila?

Václav CÍLEK, geolog, popularizátor vědy
--------------------
Ano, ano, ano, já to vidím tak, že ten svět je dost jako rozhádanej. Jo, ono stačí si otevřít, že jo, televizi. Takže já nedoufám, že by někde, ať už v rámci České republiky, Evropské unie nebo OPECu mohlo dojít k nějaké dobré a jednoznačné dohodě, ale není důvod, proč bysme si tím měli nechat kazit náladu na tento den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já vám děkuji za vaše postřehy, Václav Cílek. Na slyšenou.

Václav CÍLEK, geolog, popularizátor vědy
--------------------
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra se můžete těšit na politoložku Vladimíru Dvořákovou. Dobrý den přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.