Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 14. června 2018

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnešním hostem je geolog Václav Cílek, já vás vítám pane doktore, dobrý den.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Dobré ráno. Slyšel jsem v rádiu, že mám kontroverzní názory, tak jsem pochopil, že vás nemůžu zklamat a musím být kontroverzní i nadále, když už se na to takhle ohlašujete, tak povídejte, o čem se dneska pohádáme?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak schválně, no my se přeci nehádáme. Proč smrk tvoří asi 51 procent tuzemských hospodářských lesů, na to se budu ptát, také co si počít s vytěženým dřevem, napadeným kůrovcem. Nebo jestli může duglaska nahradit smrk. Co vy na to, souhlasíte?

Čtěte také

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Těch témat by bylo víc, ale dobře jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak se do toho dáme. Dobrý poslech. Začněme aktualitou, která se dnes očekává pane Cílku. Prezident Miloš Zeman se dnes odpoledne sejde na Pražském hradě na společném jednání s premiérem Andrejem Babišem a také s generálním ředitelem energetické společnosti ČEZ Danielem Benešem. Mediální výstup po tomto jednání Hrad neplánuje. Spekuluje se, že tématem schůzky bude energetika, což je evidentně logické. Jaká zásadní témata se nyní řeší?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Víte já jsem spolupracoval s oběma Pačesovými komisemi. A to co bylo vlastně hrozně sympatické na okruhu těch lidí, z těch, vlastně z těch komisí. Hynek, Beran, Vladimír Vágner, Václav Pačes a podobně. Tak vlastně my se furt stýkáme a furt jako pokračujeme dál. Takže zhruba před rokem se na nás nebo na Hynka Berana obrátila obchodní komora Vladimír Dlouhý s tím, že by rádi věděli, jaká je situace s energetikou, protože když nemáte energii, nemůžete stavět továrny, když to takhle jako zjednoduším. A výsledkem teda této aktivity byla zpráva, která částečně vyjde tiskem. Ta knížka už je připravená nebo víceméně připravená. Bude se jmenovat křižovatky české energetiky. A věcně a nepoliticky, protože energetika je vždycky politická, ekonomická záležitost se jedná o to, o čem jsme se již jako bavili. To znamená v roce 2022 Německo odstavuje, respektive má odstavit jaderné elektrárny a zároveň do té toto doby má poklesnout výroba elektřiny z hnědého uhlí na našem území o 30 nebo o 40 procent. Tím pádem se Evropa dostává do takovýho prvního jako problému za prvé, že tý energie je málo nebo míň, než bylo a za druhý, že začínají scházet ty kapacity, kterýma můžete regulovat toky energií. Druhý důležitý datum je ten rok 2035, kdy má dojít k odstavení Dukovan. Teďka zase, když se na ty Dukovany podíváme politicky, tak to vypadá, že doopravdy k tomu odstavení dojde, že to není politické rozhodnutí, ale technické, protože reaktor jak stárne, tak se tam objevuje stále jako víc mikroprasklin. A teďka je problém do toho roku 2035, to je vlastně za dveřma ty Dukovany dostavět. A většina vlád se k tomu stavěla tak, že to okládal prostě pro tu další vládu a ono už to není možný odkládat do nekonečna. To znamená, já bych čekal, že se bude jednat zejména o těhle těch budoucích 2 datech jako v meznících, v dostatku nebo v cenách energií pro Českou republiku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás, ptá se pan Milan Března. Pane Cílku, posledně jste označil jadernou energetiku jako bezemisní. Není ale pravda taková, že tato energetika produkuje hned trojí nejnebezpečnější emise a to za prvé radioaktivní haldy hlušiny a měsíční krajinu po těžbě uranu. Za druhé vyhořelé palivo, které bude lidstvo muset opečovávat nejméně po dobu 10 tisíc let a konečně samotné staré elektrárny, jejichž demontáž je stejně nákladná jako výstavba nových. O trvale neobyvatelných zamořených oblastech jako v Černobilu a Fukušimě nemluvě. Tolik dotaz.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Dobře. Heleďte se, taky se můžeme vrátit ke spalování dříví jo. Pokud se bavíme o uhlí nebo o fosilních palivech, tak se bavíme o oxidu uhličitým a o klimatických změnách. Pokud se bavíme o jaderné energetice, tak se bavím o radioaktivním odpadu ano. Pokud se budeme bavit o ropě, tak se budeme bavit o ropných válkách a o všem. Pochopitelně všechno co spotřebováváme a spotřebováváme to ve velkém množství, tak prostě vytváří určitý konflikty. Takže se jedná o zvažování konfliktů a mě z toho ta jaderná energetika v kombinaci s těmi alternativními zdroji vychází nejlépe pro budoucnost jako největší bezpečí za cenu nejmenších rizik při přijatelné ceně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký bude ten energetický mix řekněme?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Energetický mix pravděpodobně dlouhou dobu zůstane prostě zachovalý. Uvidíme, jak dopadnou Němci s /nesrozumitelné/, jestli se jim podaří těch 40, nebo 50 procent dotáhnout z alternativních zdrojů. Nicméně jak zatím víte, teda Němci se snaží vybudovat druhý velký prostě plynovod z toho Ruska, aby měli zajištěno právě dost těch regulovatelných kapacit a nebo taky prostě prostředků vůbec pro výrobu energie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Česko v uplynulých dnech zasáhly silné bouřky s přívalovými dešti, kroupami, také silným větrem. Po vedrech přišlo výrazné ochlazení. Nicméně ten deficit vláhy pořád trvá pane Cílku.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, pravděpodobně to bude na několik dalších měsíců setrvalý stav minimálně. Já jsem včera se díval na všechny dlouhodobé předpovědi evropského počasí, oni nejsou moc spolehlivé na ty další měsíce dopředu. Ale ukazuje se tady nový, on to není úplně nový mechanismus, ale nově se uplatňující a silně a tomu se říká omega blok jo. A já to jako vysvětlím, aby bylo jasné, oč se jedná. Představte si, že někde uprostřed Evropy sedí zóna vysokýho tlaku jako velkej knedlík nebo velká brambora a teďka, když přijdou větry, že jo od západu, tak narazí na tu bramboru takhle ze shora jí obtečou, a pak zase tečou dál. Takže se vytváří tvar písmena omega. A tyhle ty bloky jsou čím dál tím stabilnější totiž a souvisí to celkově s prouděním toho triskového proudění. Já se zase nechci, aby to bylo moc jako odborný teda se do toho pouštět, ale jaký jsou dopady. Jo to znamená máme, budeme mít části světa, kde se stále častěji bude panovat velmi pěkné počasí. Ta tlaková výše, která bude obtékána tlakovou níží nebo dvěma respektive. Teďka to bývá a tam bude zase víc pršet. To znamená je jenom otázka, kde se zastaví ta brambora nad tou Evropou jo a bude dlouhodobě pěkně. Ale v těch okolních zemích bude dlouhodobě hůř teda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co jí posouvá tu bramboru?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano tu bramboru normálně by právě rozbilo to tryskové proudění. Ale ono jak se, jak se otepluje na severu, tak to tryskové proudění je takové jako širší, víc meandruje, je pomalejší. Je to jako, představte si to jako říční proud, kterej původně šel úzkým korytem a přemísťoval kameny v toku a teďka to koryto je vlastně široký, bahnitý, písčitý a vlastně nemá to tryskové proudění nemá tu sílu rozbít a posunout tyhle ty anomálie. Teda ať už jsou to anomálie dešťové, tak anomálie toho pěkného počasí. Z těch dlouhodobých předpovědí několik měsíců dopředu nejdál pokročili Britové. To znamená to je ten med office, že jo, meteorologická služba, která pracuje i pro BBC. Mají nový model založený na teplotách oceánu, protože v Anglii byl vždycky problém předpovědět léto a nebyl velký problém předpovědět zimu. Tam to bylo takový jako výraznější to proudění. A Britové počítají s tím, že podobně teplé, pěkné počasí bude panovat v srpnu, ale v září, že by se zas ta brambora mohla posunout víc k východu a mohli bysme se právě ocitnout v zóně těch dešťů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná jsme už léto i měli letos.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ne, já si myslím, že ještě ne tak jako úplně. Ale jenom jako musím říct, že jakákoliv předpověď počasí na dobu 1 měsíce už je pochybná a na dobu 3 nebo 4 měsíců je velmi prostě složitá, ale to co se ukazuje, jsou ty, ta nová role těch blokujících mechanismů v atmosféře a my jsme to zažili jednak teda koncem zimy a začátkem jara s tím studeným vzduchem. To znamená dlouhodobě studený proudění a teďka jsme to zažili v tý opačný fázi zase toho teplého počasí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A hovoříme tady pane Cílku o anomálii nebo je to už spíše trend?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Vypadá, že to je, vypadá, že to je trend jo. Jak já se furt dostávám ty klimatický svodky. Já se furt dostávám ty klimatický svodky. Já už se vlastně nechci o tom moc jako bavit a opakovat se. V podstatě jsou to jenom jako ty špatný zprávy. Jo dobrej zpráv je jako velice málo. To znamená furt je ten růst těch extrémů a já nevím prostě to všechno, co vlastně nechceme slyšet, ale znova já se vracím k těm studiím před 10 nebo 20 lety, které předpovídaly tyhle ty jevy, o kterých my se bavíme, ale v menší míře. To znamená, když si vezmu ty studie, které nastanou za těch 10 nebo 20 let, tak to doopravdy vypadá to na oteplení o ty 2 stupně Celsia. A problémy zejména v jižní části Evropy, teda když se bavíme jenom o Evropě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když bychom nahlédli do studií třeba před 20 lety. Předpokládali tak rozsáhlou kůrovcovou kalamitu. Ministr životního prostředí označil za největší od dob Marie Terezie a dokonce vláda spustila rozsáhlou záchrannou akci.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Kůrovcová kalamita se nedala předpovědět, ale to co je zase docela důležitý je, že k té kůrovcové kalamitě se vždycky schyluje 5, 10 nebo někdy i 20 let, že máte zvýšený množství kůrovce. A v okamžiku, kdy ten les je oslaben třeba suchem nebo Václavky, že jo. Dřevokazný houby v tom hraju velkou roli, tak ten kůrovec přichází možná až jako poslední v řadě a dokončí vlastně to dílo té zkázy. Já jsem teďka, jestli můžu na to téma pokračovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste obcházel Šumavu.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, ano byl jsem se podívat na vysoké Šumavě a tam se mi jednalo o to původně, o hypotézu vlastně doktora Pokorného, který vlastně ukazuje na klimatické studie z Ruska a z USA a týkají, když odlesníte nějaké prostě území, přichází tam méně deště, když to teda takhle jako zjednoduším. A zároveň teda vlastně kritici mívají na Šumavě ukazovali, jak ta Šumava hrozně špatně zarůstá smrkem jo. To znamená, no a já teda to zase řeknu ve zkratce teda. Z vysoké Šumavy já jsem byl v podstatě jako nadšený, protože tam se buďto můžete dívat na ty mrtvý stromy, kterejch je dost a nebo na to, co tam roste. A na hektar je tam nějakejch 7 tisíc sazeniček prostě od přírody vypěstovanejch a vidíte, že prostě ta jako já jsem měl pocit jako zdravý, čistý energie a úplný exploze života. Jenže jo tyhle ta zkušenost teda, jak zarůstá les po kůrovci je pravděpodobně nepřenositelná z té vysoké Šumavy. Ono je to tisíc metrů vysoko, srážky jsou okolo tisíce milimetrů. Půdy jsou rašelinný. Na té Šumavě je krásný, na tý vysoký Šumavě, že když jdete, tak se vám prostě půda maloučko houpe pod nohama. Je prostě je čerstvá. Saje vodu a úplně tam jako, takže tam je to v pořádku. Ale ten smrk navíc, že jo tam v těch horských podmínkách je 8 tisíc let. Takže on už umí zacházet s tím větrem a i s tím kůrovcem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak přežívá smrk?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Tohle je hrozně dobrá otázka, protože poté co Šumavu postihl kůrovce a Kyrill, že jo tak se mnoho výzkumných týmů vrhlo na Šumavu a zkoumali jednak pařezy a jednak stromky. A teďka jako jednak byly nalezeny nejstarší stromy na Šumavě. Nenápadný smrky 600 let starý nebo víc jak 500 let starý teda. A i když jste třeba u těch pramenů Šumavy, tak tam to vám musí někdo ukázat, uvidíte takový jako nicotný zvláštní skoro bych řekl úplně jako plevelný smrky, který jsou tenký, pár metrů vysoký. Jeden lesník jim říkal roztleskávačky, nemá to ani pořádnou korunu, protože tu tam má nějakou haluz a z druhý strany má nějakou haluz. Ale tyhle ty stromky jsou starý 200 let nebo i víc. A teďka tyhle ty stromy vlastně přežijou všechno. Když tam je sklárna v 17. nebo v 18. století, tak prostě ty haluze nebudete prostě kácet, ty tam zůstanou. Když přijde kůrovec, tak tenhle ten strom prostě přeletí, vůbec si ho nevšimne, protože prostě má průměr třeba jenom 10 centimetrů. Co by tam vlastně hledal. Když přijde těžkej sníh, tak sklouzne z těch několika prostě jako větviček. To znamená na tý Šumavě vypadá to, já bych to aspoň řekl laicky, že jsou tam smrky, který mají strategii ještě glaciální, z doby ledový. Jo a to znamená bejt malje, krčit se, ohebnej, aby ten sníh jako země jako sklouzl, aby mě nezlomil. A pak jsou tam ty smrky z toho holocenní strategií. Vyhodit nahoru do výše prostě jako velkej kmen, že jo a přitom ty velký kmeny můžou bejt třeba 150 let starý a pod tím v podrostu je ten smrk, kterej je 250 let starej. Takže to je důvod, proč ta vysoká Šumava je podle mýho názoru prostě skvělá. Ale zároveň, když se podíváte teda na ty nížiny nebo na ty pahorkatiny, kde smrk nežije 8 tisíc let, je nepůvodní, kde půda se vám nehoupe pod nohama, protože prostě je tvrdá, uježděná a nemá skorem žádnou organiku, takže jako nesaje tu vodu. Takže má, takže jsem měl velmi optimistický pocit z vysoké Šumavy ale o to jako větší depresi z vývoje v pahorkatinách a nížinách.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je tedy ten proces obnovy toho lesa konkrétně té smrkové populace velmi rozmanitý?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano, já si myslím, že je to stanoviště od stanoviště, a že dokonce někde i v těch pahorkatinách budou místa, kde ten smrk zvítězí a to prostě proto, protože on má velkou schopnost dělat ty povrchové, povrchovou, povrchové kořání a sát vodu z občasných dešťů. Zatímco schází voda v těch hlubších horizontech. To znamená jsou místa už dneska, kde odcházejí buky a zůstávají smrky a to i v těch jako pro smrk nepřirozených podmínkách.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Během letošního roku bude zapotřebí vytěžit z lesů kolem 6 milionů krychlových metrů napadeného dřeva. Také ho z místa té těžby odvést a zpracovat, ale to napadané dřevo, napadené dřevo nemá odběratele. Co se vlastně děje dál pane Cílku?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Kůrovcový dřevo je považovaný za méněcenný, ale není to kvůli kůrovci, ale je to kvůli tomu, že většinou ten strom napadnou ty dřevokazný houby. To znamená část kůrovcového dřeva je v pořádku, když se rychle vytěží. To je první věc. Druhá věc je ta, že už teďka jako nikdo nechce jít moc s cenama dolů a skladby prostě nacpaný dřevem prostě praskají ve švech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jde o jenom pro představu téměř až 2 a půl milionů kubíků toho kalamitního převážně kůrovcového dřeva. Kam s ním a co s ním?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Kdo může, tak ať počká až trošku spadnou ceny a nakoupí si dříví do zásoby.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude levnější topit s takovýmhle druhem dřeva?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Všeho do času, protože pak stopíte kůrovcový dřevo, a pak zjistíte, že na těch velkejch, horkejch holinách se daří to zalesňování hrozně špatně. Jsou místa, kde vlastně zaschne 80 procent všech sazeniček. To znamená, to je doopravdy jako ta obnova toho lesa bude čím dál složitější a čím dál tím dražší za tohohle toho počasí. To znamená krátkodobě ano, vyplatí se topit, ale dlouhodobě bych na to moc nevsázel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Souvisí ta kůrovcová kalamita pane Cílku právě se způsobem zpracování dřeva kromě skladby lesa?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ano jedna z těch já nevím na kolik je to folklórní historka, ale hodně se mluvilo o tom, že když převážíte dřevo z místa na místo, takže rozvážíte kůrovce taky jo. A to záleží vlastně na celý struktuře lesního hospodářství. To znamená, když byla prostě o 5 kilometrů dál, tak ta věc byla jednodušší. Já nevím, jestli ten kůrovec přežije v tom dřevě jo. Těžko na tohle to vlastně, těžko s tím jako něco dělat, ale myslím si, že se ocitáme, nemyslím v tomto roce, ale dejme tomu v tomto desetiletí v přelomovým období vývoje lesa, že na řadě míst v těch nížinách v těch nižších polohách budeme vůbec rádi, když nám něco vyroste. Takže já bych spíš předpokládal, že dojde k takovýmu polopřirozenýmu zalesnění, ne všude, ale na mnoho místech březové hájky, že tady budou. A nebo, že začneme prostě víc dělat ty smíšený lesy, ale taky zasychá. Zasychají, jsou místa, kde zasychají olše, že jo, a že se budeme teda víc dívat po té douglazce a po modřínu třeba.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže ty přírodní podmínky budou spíše nahrávat pěstování buků, dubů, ale po nich není na trhu s dřevem až taková poptávka.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
U lesa, les má vždycky hospodářský les 2 aspekty jo a to je ta produkční funkce, to znamená, jak říká kolega Mudra, les je pole, na kterým sklízím za 80 let. Jo to znamená, i na tom poli víte, že prostě musíte zaplatit tou cenou toho obilí teda. To je ta ekonomická záležitost a druhá věc je to zachytávání vody, mikroklima a kyslík a celá řada těhle těch věcí, který my potřebujeme právě v období klimatickejch změn pro vyrovnávání těch místních klimat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dalším naším tématem je takzvaný etnov turismus. A teď předám slovo vám pane Cílku, vy jste přečetl knihu Uralské oko o zapomenutých evropských národech. Autorem je finský novinář Ville Ropponen. Je to kniha esejů o politické a kulturní situaci menšinových uralských národů a jejich literaturách. Řekla bych, že velké povědomí u nás o této jazykové i etnické skupině ani o těch literárních uralských dějinách velké nemáme.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Heleďte já jsem tu knížku dostal od pana Mervarta. Kdybych jí, teda když jsem jí dostal, tak jsem jí z povinnosti přečetl a byl jsem rád a jinak bych prostě jí stejně obešel, vůbec bych si jí nevšiml. Ale oč se jedná. V podstatě se jedná o pohled na současné Rusy, Finy a Maďary a já to hned, hned jako vysvětlím. Víte v evropské části Ruska se hovoří nějakými 30 ugrofinskými jazyky a to množství lidí, které jimi hovoří je 24 milionů jo. To znamená nějaký Češi nebo Slováci by se tam v podstatě v pohodě vešli. A když se podíváte na carské Rusko, tak etničtí Rusové v carském Rusku tvořili jenom asi 40 procent všeho obyvatelstva. To znamená, my se totiž na to Rusko nebo já jsem se na to Rusko vždycky díval jako na etnické Rusy, který jsou buďto pro režim nebo jsou to disidenti nebo jsou pro Putina nebo proti Putinovi. Ale vlastně jsem si uvědomil, že i v té evropské části máme něco jako, jako Indiány. To znamená lidi, který mají šamanismus. Lidi, kteří věří na zlatou ženu, kterou mimochodem popisuje ve svejch slovenskejch poznámkách pod jménem Runa Božena Němcová, že kudy jde po horách, tak tudy za ní roste zlato jo. Tak to je takováhle jako představa. Ty Ugrofini jsou hrozně důležitý jednak pro Maďary, ale možná ještě víc pro Finy. A Roponnen popisuje finskej národ, jako národ, kterej se snaží jako odtrhnout se od tohohle toho dědictví uralskýho jo a tváří se jako jako Evropani, jako jako zápaďáci. Že to vlastně není úplně pravda. Ono je to kromě jinýho taky vidět ne jenom na folklóru, ale i třeba na množství sebevražd. Jo tyhle ty uralský národnosti mají vysokej počet sebevražd a rovněž Finové a rovněž teda jako Maďaři. To znamená, tam nějaká mentalita je, a když se na to podíváme jako z hlediska oblasti. Já jsem byl sám jako překvapenej, že existuje oblast a to v Evropě Komijsko nebo Odmorsko a nebo, že třeba v Mordvinsku řeší letitý problém mezi Eriazany a Mokšany.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to jsem také neslyšela.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Já jsem to taky neslyšel, já jsem to musel napsat na papírek, že to bych si to jako, jako nikdy nevzpomněl. A k čemu došlo, že od toho sarského Ruska, které vlastně obsadilo, že jo tu Sibiř. To znamená budoucí konflikty s Čínou mohou nastat jednou o části tohoto území. Tak dochází vlastně k rusifikaci. A tyhle ty, těm původním obyvatelům se často ruští obchodníci chovali jako k indiánům. Je tam doopravdy, je tam ta paralela s těma severoamerickými indiány je, je vlastně hodně silná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná omlouvám se, kolik si třeba ve srovnání s těmi severoamerickými indiány uralští obyvatelé ti původní uchovali ze své kultury, z toho dědictví?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
To je právě to. Jako za carského Ruska, když tam přicházeli obchodníci, tak se tvářili, že jsou teda pravoslavný, a že cokoliv, co je, co je pohanskýho, co je takové jako divnýho, že jo, tak je zapotřebí vlastně zničit. Takže tam byla silná tradice ničení místních kultur, a když vznikl Sovětský svaz, tak došlo v podstatě k plánovaný likvidaci všech těch šamanů, čarodějů jo, lidovejch písni. Takže dneska se uvádí, že v tom současném Rusku ty etnické menšiny tvoří okolo 20 procent. I to je hodně prostě jako. Furt máme tendenci, protože Rusové o těchto menšinách nemluví, že jo protože jsou to nějaký divný Rusové teda jo nebo něco takovýho. Jo a my to přebíráme od nich a málokterý novinář vyrazí do Mordvinska nebo do Komijska nebo v Odmorsku si nepamatuju, že by někdo z nich někdy byl, že jo. Takže o těchle těch lidech, který mají úžasný, úžasnej folklor se vlastně nedozvíme. A ten etnofuturismus to je hnutí, který bylo zřejmě nejsilnější v těch 90. Letech a předpokládalo, že dojde k obnově těhle těch etnických oblastí a lokálních kultur. A ty lokální kultury jsou právě, pro mě je to hrozně zajímavý tím, že my v Evropě dneska jsme prakticky všichni Indoevropani až na nějaký lidi na Maltě a na Baski, že jo a tu a tam prostě na pár takovejch jako drobnejch vlastně ostrůvků. A ta expanze těch, těch Indoevropanů začíná zhruba dejme tomu před 4 tisíci lety a postupně tedy, že jo obsadí celou tu Evropu ale zdá se, že i ta expanze, co máme jako Indoevropani v sobě vede k tomu kolonializmu. K obsazení Ameriky, že to je vlastně jenom další fáze a teďka v tomhle tom indoevropském v podstatě kolonizačním vlastně proudu jsou obsaženy ty kousky těch starejch etnik a nejvíc jich je právě na tom Uralu. Tak je to prostě proměnilo vnímání Ruska jako oblasti, která je velmi složitá, a která v sobě obsahuje mnoho jiných a zdá se úplně jako úžasných kultur ale ve stavu rozkladu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakým tématům se věnují právě ti spisovatelé?

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Je to hrozně ekologický. Hodně to souvisí s tím kůrovcem, jak jsme se bavili. Je tam silný kult lesa. Ten Roponnen popisuje, jak byl třeba účasten obřadu jako vzývání lesa, kdy ty lidi nesou bochníky chleba se zapálenejma svícema jo. Je to jako hnutí hippies a New Age zpopularizovalo ten indiánskej pohled severoamerickej na svět, tak podobně takovýto až jako náboženská nebo velká úcta k lesu se projevuje právě v životě těhle těch zapomenutých etnik.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Geolog Václav Cílek a jeho pohled na svět, já vám za to děkuji. Mějte se pěkně.

Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.