Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 10. února

10. únor 2016

Hostem byl klimatolog Václav Cílek.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobré ráno a nerušený poslech vám přeje Karolína Koubová. Naproti mě sedí dnešní host, geolog a klimatolog Václav Cílek. Vítám vás.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
Dobrý den.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
O čem bude následující necelá půlhodina. Zeptáme se, jaké faktory ovlivňují aktuální teplou zimu, jak asi bude vypadat její závěr, představíme vám projekt Krajiny mého srdce a také se dozvíte, co skrývá tajemné hradiště Baba u Hluboké nad Vltavou. Tak, pane Cílku, jak hodnotit ten průběh letošní zimy? Ono tomu bylo věnováno samozřejmě už mnohé, ale ještě kousek zimy nás čeká.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
No víte, já většinou sleduju, co tomu říkají Britové a co tomu říkají, prostě jaké mají dlouhodobé předpovědi ostatní meteorologické služby v těch jazycích, kterým rozumím. A jako docela zajímavej je ten princip, se kterým se počítá. A princip od samotného začátku, někdy od září minulého roku, byl ten, že bude to extrémně silné El Niňo, to se stalo, to znamená je hodně teplá povrchová vrstva Tichého oceánu a to tak jako zrychluje větry, který jdou dejme tomu přes USA, že jo. Kolega Chládek, který je ve Skalnatých horách, tak si vlastně stěžuje na to, že tam je chvíli hrozná zima a chvíli vlastně padá dost sněhu jako a malý teploty, a to je proto, že když vanou silné větry od Pacifiku, tak jakoby odhání ten chlad a jakmile přestanou vát, tak od severu okamžitě prostě přijde ta polární zima. No a tyhle ty silné větry naráží do těch větrů, já to říkám poměrně zjednodušeně, protože ...

Čtěte také

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
To je dobře.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
... ono v tý meteorologii není skoro nic jednoduchého, že jo, do těch větrů, které jsou nad Atlantským oceánem. A my většinou máme to západní nebo severozápadní proudění, a to je silnější. A je silnější taky o tu teplou složku, o to teplo, který se nashromáždilo vlastně nad tím oceánem, takže britská meteorologická služba Met Office už vlastně počítala s tím, že bude teplý začátek zimy, že bude trvat tohlecto proudění, který bude přinášet deště a silné větry, to se jako děje, že jo, když u nás jako silně fouká, tak už je to ten odvar těch zpomalených větrů nad pevninou, které přicházejí vlastně od toho západu, velká nejasná, ale i furt i pro ty Čechy je vlastně možnost třeba jarních povodní, jo, protože někdy doopravdy ten vlhký oceánský vzduch může dorazit až sem, ale to se neví, jo, ale jako je to, pravděpodobnost je o něco prostě málo větší. No jenže to El Niňo se vyčerpává, ty větry slábnou, takže Britové předpokládají podobně jako Američané, že jo, že tím jak zeslábnou ty větry ze západu, tak se víc uplatní chlad ze severu nebo v našem případě ze sibiřské výše. To znamená očekávají, je to ošidné, jako my víme, jako že předvídat jako něco, no jo, natož počasí, je jako doopravdy jako problematické.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Divila bych se, kdybyste řekl, že to je jisté.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
No, no, no, no, ne, to jenom jako říkám, že se prostě bavíme vždycky v určitý pravděpodobnosti, nicméně předpoklad je ten, že bude studený konec zimy.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě když mluvíme o El Niňu, tak když se podíváme, protože lidé často zapomínají už ohledně toho počasí, vždy mají v hlavě jen vlastně nějaké ty extrémy, ale opravdu u nás teplo, v Anglii a v Jižní Americe záplavy, nejhorší povodně za posledních 50 let v Severní Americe, bouře a tornáda, čili El Niňo, to už má přímo jaksi démonický charakter.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
Jak které. Ono je to doopravdy, zdá se, že to El Niňo a vůbec tyhle ty extrémy klimatické jsou zesíleny lidskou činností. Nedávno, myslím, že to bylo dokonce minulý týden, pan Mann s kolegy publikoval takovou zprávu, kde vzal, jaké jsou klimatické vlivy přírodní, to znamená, já nevím, sluneční činnost, sopečné výbuchy, oceánské proudění, a to znamená, tomu říkají forcing, to znamená nakolik tyhlecty přírodní vlivy ovlivňují současné počasí, že jo, a do toho vlastně vzal průběh teplot někdy od toho roku 1998, kdy je jeden rekordní, teplotně rekordní rok vlastně za druhým, a ukázal, že je velice malá pravděpodobnost, on to spočítal na jedna ku mnoha tisícům až jedna ku mnoha milionům, že tyhlecty klimatické změny jsou změnami jenom přirozenými, jo, protože ta změna je příliš velká, než aby to odpovídalo jenom přírodním faktorům, jo. Teďka Američani tomu rozumí líp než my, protože oni měli ty sněhový bouře, jo, 60 centimetrů sněhu za den a já nevím, měli Sandy, jo, měli prostě, jako byly tornáda, byli hodně jako, jako řekl bych, potrápený tím počasím, takže oni už to berou v podstatě to lidské zesílení těch přírodních faktorů nebo dokonce předtištění těch přírodních faktorů jako hotovou věc, a pak se to stává tím vlastně, tou politickou záležitostí, která prostě hraje roli i ve volbě současného amerického prezidenta.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě. Nakolik tedy právě jaksi lidská činnost a klimatická změna je tím hlavním tématem, které by se mělo sledovat, nebo je to pouze politikum a hodně se o tom mluví, ale v podstatě potom v té praxi už se toho tolik neděje.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
My musíme vycházet z toho jako naprosto realisticky, že nějaká rychlá změna emisí, to znamená energetiky dejme tomu, počtu automobilů, je vlastně nemožná, takže nám se to rozpadá na to pokusit se dělat dlouhodobá opatření, který směřujou k tomu, ke snížení lidskýho vlivu, ale to je na 20 nebo na 50 let, to je jako nutný si jako uvědomit, a druhá věc je to přizpůsobit se těm klimatickým změnám.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili klimatická konference v Paříži a její závěry, vy to hodnotíte kladně.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
Heleďte, já teďka vlastně nevím, co mám říct, jo. Je dobře, že se o tom jedná, že se prostě o tom mluví, ty kroky jsou nedostatečné, ale zase na druhou stranu kdyby měly být dostatečné, tak to vytváří poměrně velký chaos ve společnosti, že prostě musíte změnit vzorce spotřeby a výroby a já nevím co všechno.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže zkrátka ta změna našeho chování tak, abychom se nevystavovali tak velkým a prudkým výkyvům, je v podstatě nemožná? Už se to nedá zastavit nebo alespoň zpomalit nějak výrazně?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
Ano. Heleďte se, určitě, já teda nechci bejt jako skeptický, ale tam se jedná o to, že když podobně jako ti Američani za 10 let prožijete prostě mnoho bouří, jo, a mnoho problémů a black-outů a tak dále, tak na vlastní kůži vidíte, že se něco děje, jo, a najednou i ty ekonomické kruhy nebo bankovní kruhy, které vždycky byly proti, protože to bránilo rozvoji průmyslu, té svobodě, najednou na to začínají reagovat, tak ano, z hlediska dlouhodobé stability, to znamená třeba jenom proto, aby si dlouhodobě udržely prostě zisky, že jo, nebo něco takovýho, nebo aby nezačal kolabovat New York, jo, tak říkají ano, je zapotřebí s tím něco dělat a tam se rodí ten konsensus.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se vrátím k té naší zimě, tak jestli si dobře vzpomínám, tak jde o třetí teplou zimu v řadě. Dá se tedy očekávat, že ten trend zůstane, že budeme mít teplé zimy?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
Středoevropský klima je přesně na rozhraní mezi oceánským a kontinentálním, jo. Tady, tady se to tady takhle jako od nás jako posouvá sem a tam. A jsou-li nějaké proměnlivé tedy, tak jsou většinou v chodu zimy, to znamená středoevropská zima liší se od sebe rok po roku, takže celkový trend na dalších 10 let je jednoznačný, víc teplých zim nebo stejné množství teplých zim, ale do toho kdykoliv může přijít možná že ani tak extrémní zima, ale extrémní období, který trvá jednu, dvě nebo tři dekády prostě, kdy se doopravdy uplatňuje víc ta arktická oscilace, to působení toho chladu ze severu.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
My jsme vlastně i tuto zimu zažili takový skok, kdy ještě na začátku prosince, tuším, to bylo jak v říjnu nebo takové babí léto a pak vlastně přece jen nastala alespoň na chvíli ta zima, jak má být.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
Několikadenní zima, ano.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, několikadenní. Tak jsou tyto teplotní výkyvy opravdu v tom kontextu, o kterém hovoříme, jasné, že to tak je?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
Ano. Jako představte si, že všude na světě nebo všude na severní polokouli, v tomto roce všude, vanou doopravdy o něco silnější větry, které se různým způsobem stáčí, vytvářejí různé víry, ono je to takové jako hodně nestabilní systém. Já nevím, k čemu bych to přirovnal, jako když si strčíte pytlík čaje do horký vody a teďka vidíte, jak tam vznikají takový jako laloky, takový proudění vlastně kolem, tak že celkový trend je k těm extrémům, k tomu kolísání, ale tohle to kolísání je v náladách společnosti, je na bankovních trzích, to ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Aby nebylo v počasí.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
Ono to pravděpodobně všechno nějak tajemně souvisí spolu, takže prostě žijeme v rozkolísaném období.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Někdy se mluví také o tom, že zkrátka se úplně změní jaksi střídání ročních období právě ve smyslu těch extrémů.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
Střídání úplně ne, ono se to spíš posouvá, jo, a tady je právě ten typický posun, stejně jako v minulém a v tomto roce, to znamená dlouho do podzimu ještě doznívá to babí léto, doznívá proto, protože bylo horký léto a oceán je ohřátý, když to zase řeknu jako hodně jednoduše. A potom dojde vlastně k tomu ochlazení, že jo, během těch následujících měsíců a velmi často, ale zase není to každým rokem, ta zima je poměrně nepříjemná a chladná na svém konci, že jo, jaro se maloučko zpozdí a pak taková polozima přechází do pololéta během několika dní.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Vás určitě také zajímá ten dlouhodobější pohled, co se týká právě toho, jaký vliv má taková zima třeba na to, jaké bude léto, tedy především ten spad srážek, jestli máme očekávat opět tak extrémní sucho nebo ne, protože toho se samozřejmě klimatologové obávají nebo všichni do toho zúčastnění.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
Jo, ale zase správná odpověď zní, že to nikdo neví. Tohlecto El Niňo bylo silné a bude doznívat možná další rok, ale určitě 6 nebo 8 měsíců, jo, a v tomhlectom období se může stát naprosto cokoliv, ale celkově se očekává teplejší rok nebo teplejší, teplejší jaro a léto, teda ten studený začátek jara a pak teplejší jaro a léto a pak se na podzim vlastně neví.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A co se týče právě těch srážek, protože vy jste říkal, že není jisto tedy úplně ale ohledně třeba jarních povodní, přece jenom nějaké predikce určitě jsou a s něčím se dopředu počítat musí.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
Víte, oni Američani i Britové jsou v mnohem lepší situaci, protože třeba na Východním pobřeží Ameriky anebo kolem těch hor Skalistých či Skalnatých ty vzdušný masy prouděj doopravdy buďto od severu k jihu, anebo od východu k západu, protože ta morfologie to usnadňuje. Podobně Britové vědí, že se prostě nad Atlantikem větry nebo teplé větry a vlhké rozletí jako velice snadno. Ale v okamžiku, kdy to vstoupí do Evropy, tak je jako důležitý, jestli to tryskové proudění jde víc od jihu, to znamená přes severní část Afriky a Středozemní moře, tam se zpomalí a stáčí se k nám jako právě to jihovýchodní proudění. Vždycky jakmile uvidíte dlouhodobý jihovýchodní proudění, jo, je zapotřebí vlastně rychle jako zbystřit, protože to je to proudění, který sem často přináší tu velkou vlhkost z Atlantiku.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy, pane Cílku, aktuálně chystáte projekt Krajiny mého srdce, oč jde? Kudy nás provedete, jakými krajinami?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
Ona to hlavně chystá brněnská Veronika Ivo Dostála, pan Štěpánek, abych teda jmenoval všechny.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Časopis Veronika.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
Časopis Veronika je brněnský časopis ochránců přírody, je ekologicky příjemný. A totiž ono v tom Brně většina těch ochránců přírody je nějak jako spjata, vždycky mám pocit, buďto s cimbálovou hudbou, jo, nebo ..., to je doopravdy prostě takovej jako jinej, jako jinej svět a v časopise Veronika nějakých 10 nebo 12 let vycházela rubrika Krajina mého srdce a tam byli oslovováni známí i neznámí lidé a ti vyprávěli o krajinách, které mají rádi. Jsou to často krajiny dětství, je tam velká taková skupina lidí, která si zamiluje Pálavu, to je doopravdy zajímavý, jak ta Pálava je takovej ten, ten magickej střet prostě tý jižní Moravy, že jo, ale taky Vysočina má svý kouzlo, no nic, prostě výsledkem je, že se chystá kniha, která shrne asi 80 těhle těch příspěvků, kdy lidi mluví o těch krajinách, které mají rádi. A teďka celý ten projekt vypadá tak jako staromilsky, jo, jako takový jako 19. století, jenže když se podíváte na to z druhý strany, z ekonomickejch analýz, tak vyplývá, že doopravdy prospívaj ty krajiny, který lidi mají rádi, ke kterým mají vztah, jo, jsou šetrný, chtěj to jako rozvinout, u tý cimbálovky se na něčem domluvěj nebo prostě tak jako, pak si zazpívaj ve sklípku, to znamená, jo, jako jak to mám říct, to, co zpočátku vypadalo jako okouzlení dětstvím a okouzlení krajinou, je zároveň ekonomickou silou a zároveň silou, která ten region pomáhá rozvíjet.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Nepřijdou ale v tomto smyslu, v této souvislosti ekonomické, zkrátka některá místa, která nejsou tak populární, tak známá jako Pálava, o kterých třeba vy víte?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
No ano, ale my neděláme encyklopedii, lidi byli osloveni, prostě řekli doopravdy jako to, co mají rádi, a koneckonců já nevím, jestli si toho všímáte, když máte českou nebo moravskou obec, kde je dobrej starosta, tak von, a něco pro tu obec udělá, tak ty okolní obce se taky musejí začít starat, jo, začnou se starat, prostě je to nakažlivý, tyhle ty pozitivní věci jsou nakažlivý, to znamená nemusí to být přímo oslava, já nevím, industriální zóny na okraji Prostějova, ale může to bejt návod, jak potom zacházet nebo jak prociťovat vlastní krajinu.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Které krajiny jsou ty vašeho srdce?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
Víte, já jich mám dost, protože jsem posledních možná 30 let byl, nebo 40, to je jedno prostě, neustále na cestách.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Musíte mít široké srdce.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
No, nevím, nebudeme prostě to jako, to jsem se tímhle tím nechtěl zabejvat, jo, ale chtěl jsem říct takovou jinou věc, že já jsem si teda ten projekt promýšlel a jel jsem teďka nedávno z Prahy do Slavonic, jede takovej autobus z Florence ve tři odpoledne.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Protože, jenom pro posluchače, promiňte, že vám do toho vstupuji, vy jste editorem toho projektu.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
Já jsem editorem, jedním ze tří editorů.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Krajiny mého srdce.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
Ano, ano, ano. Jo, autobus končí v Jemnici, je to takovej ten autobus, co jede skoro čtyři nebo pět hodin, takže už dávno byste byla ve Vídni za tu dobu nebo byste byla v Norimberku, jo, a vy jste furt někde na tý Vysočině a teďka, jak byl ten podvečer a jak padal sníh a krajina byla taková ta černobílá, šedobílá, tak úplně se člověk jako otřás, jako teďka to takhle musím říct, když vidíte skorem jakoby tu beznaděj, jo, takový to, to zasněžený nebarevný, jo, bláto, sníh, jako zima, jo, a teďka vlastně ten autobus jede okolo Pelhřimova, že jo, tam je ten vrch Křemešník a román Na krásný samotě a jede okolo Počátků a tam je zase ten Březina, že jo, a k Třešti a Franz Kafka, jo, a víte, tam chodil František Bílek a najednou si uvědomujete, a to je teďka podstatný pro mě, je, že když je, teprve když je člověk jako hodně sám nebo takovej jako deprimovanej tím prostředím, tak jakoby hledá ty záchytný body. V těch básnících, v těch významnejch lidech, který tam žili. A dokonce je to tak daleko, že si jako uvědomíte, že máte doopravdy potřebu, já bych to řekl i takhle jako kosmickejch jevů, jo, a v okamžiku, kdy se nemůžete dívat na televizi nebo nejste ve městě, tak vlastně to musíte hledat v sobě nebo v grafikách, já nevím, Františka Koblihy nebo prostě nebo Bílkovejch vlastně, a tak jsem si říkal, jestli my náhodou nežijeme cizí životy. Jo, přijdete domů, pustíte si barevnou televizi a tu potřebu tý vnitřní barvitosti, jo, kterou byste pak jako dohledala někde prostě v nitru, teda v tom srdci, že jo, když už takhle teda o tom mluvíme, vlastně naplníte náhražkou barevnosti. Podobně když máte potřebu toho vesmíru, to je hrozně zajímavá věc, protože my jí máme pravděpodobně všichni, jinak by tady nebyly ty Hvězdný války, jo, Star Trek a tohlecto, to musí vycházet prostě z vnitřní potřeby a teďka si představte ten rozdíl, že tu vnitřní potřebu prostě buďto zaplníte tím, že se doopravdy o jasné noci díváte na hvězdy, a pak máte pocit, že se ve vás něco děje, nějaká Mléčná dráha, jo, anebo když to zaženete tím šidítkem toho města. A takhle si myslím, on to říkal podobně Bohuslav Reynek teda, že celé civilizace přicházejí o duši.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Je zajímavé, že v podstatě jste tady tak popsal rozdíl mezi deprivací prostředím venkovským nebo tím přírodním a deprivací prostředím města, protože člověk určitě je deprimován i v tom městě, ale jak říkáte, tam si pustí tu barevnou televizi.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
Tady máte ty šidítka v tom městě, ty neonový trubice a tohleto všecko.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak mi řekněte, ale přece jen i v tom městě, myslíte, nebo i ten bude jaksi postupovat třeba trend, že lidé budou hledat to, co jste popsal, že se budou třeba stěhovat z měst na venkov, protože občas tak člověk slýchá o životních příbězích lidí, kteří zkrátka změnili životní styl úplně od začátku, je to dobře?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
Ten trend už začal, začal před nějakou dobou a neustále se rozšiřuje. A má teda jednak ty formy doopravdy, řekl bych, jako tvrdý a náročný, to znamená přestěhovat se s dětma na venkov a pracovat sám na vlastním hospodářství a mít zvířata a každý den je muset krmit a je to vysilující někdy, jo, anebo se projevuje těma měkčíma formama, a to třeba to, jak to vidíte, že čím dál tím víc lidí tráví dovolenou prostě v Čechách, v přírodě, v krajině, jo, jede se podívat na zámky nebo do Punkevních jeskyní nebo někam jinam.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale asi nemůžeme očekávat, že bychom do budoucna měli prázdná města.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
Né, to určitě k tomu nedojde, právě naopak teďka spíš to vypadá tak, že ty lidi se jako do těch měst jako, jako slévají.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem v úvodu slíbila, že také řekneme našim posluchačům o tajemném hradišti Baba u Hluboké nad Vltavou, protože tam jste také putoval, ale to hradiště vlastně zajímalo archeology už od 19. století, tak jaké objevy tam učinili a co vy?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
O objevech nemluvme, mluvme o vztahování se zase k té krajině, jo. Ty České Budějovice, to je relativně mladé město a na území Českých Budějovic byly nalezeny dva nebo tři bronzové depoty a zároveň když jdete na jih k městu jako k Českému Krumlovu, tak tam je několik sídlišť, taková ta střední a pozdní doba bronzová, ale když jdete na sever do údolí Vltavy, tak že, ještě takhle to řeknu, tak že se to bere tak, že okolo těch Českých Budějovic vedla nějaká stará obchodní stezka a ta možná vedla nebo pravděpodobně vedla z alpské oblasti a podle analýz to vypadá, že po této stezce putovala alpská měď. Jo, na druhou stranu, ale tam se to chemicky nedá dost dobře dokázat, asi putoval český cín, no, a teďka, že jo, Hluboká, zajímavé malé městečko, které nebudu líčit, ale severně od Hluboké je systém obor a v těch oborách jsou za prvé dvě hradiště, Hradec u Poněšic a potom ta Baba ve Vltavském údolí, a několik mohylových polí. A mně to připadá jako Yukatán, jako tajemnej prales, kterej prostě pokryl archeologický nálezy a zachoval je v míře, který v okolní krajině, která je v okolní krajině jako nebývale. A teďka oč se jedná na Babě a na Hradci. Obě hradiště jsou, já nevím, možná jenom 3 kilometry od sebe, každé na jedné straně řeky, Hradec vypadá jako sídlo, jo, jako takový jako správní centrum kraje, jako takový Český Budějovice o 2 tisíce let starší nebo o delší dobu, no, o 3, to bych musel ještě přidat teda, no ale teďka ta Baba je hrozně jako podivná. Když jdete údolím z Hluboké do Purkárce, to je stará vorařská osada, tak zhruba v polovině je nápadná skála, která je přírodní, vypadá jako obří menhir, možná 20 metrů jako vysoká, že jo, protože my máme ty kultury, které ty kameny stavěly, anebo ty kultury, které si ty kameny, které už stály, našly, takže to je ..., no, a nahoře vlastně je, bohužel je to v oboře, možná bohudík, že se tam tak jako úplně jako nesmí, ale třeba jednou pude domluvit, že jednou do roka se prostě udělá prohlídka toho, je podivuhodné hradiště, zase střední doba bronzová až pozdní, to hradiště je kruhové, jsou to dva kruhové valy a ty by se správně k tomu srázu měly tak jako, jako deformovat, měly by se jako stýkat a ony jsou otevřený. A přímo v ose toho hradiště, vlastně toho kruhu, už vůbec ten kruh je taková jako nápadná, doopravdy jako nápadnej krajinnej prvek, je ta skála s tím výhledem na řeku, ten strážce tý skály, takže máte z toho pocit takovej, že ten Hradec je víc sídelní a Baba je víc jako kultovní. A protože ta Hluboká, kam vstupuje teďka do toho hlubokýho kaňonu, že jo, je jako spjata s tou jakou řekou, tak jednak ten, jako doopravdy ten, ta stráž nad Vltavou a potom jako další věc, ten kruh většinou je něco jako slunce, jo, jako teďka na Stonehenge jsou velký objevy, že jo, a tak dále, tam ten Stonehenge má výraz, význam solární i lunární a pohřební, zdá se, velkej, jo, a takový jako, a takže to, ta Baba u těch, u té Hluboké je jedno pro mě z těch jako doopravdy tajemných míst a teďka to celý okolí je posetý mohylama různýho stáří, tak to, to mi přijde bejt hrozně jako, jako silnej prvek, že jo.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili kdybych to měla zase vrátit k tomu vašemu projektu, zrovna toto místo by se dalo zařadit do těch Krajin vašeho srdce.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
Tohle místo určitě, protože ono je to za prvé jako tajemný a za druhý máte pocit, že tato místa jsou nevyčerpatelná, že tam můžete chodit znovu a znovu a že ty místa jsou, že vám vždycky něco daj nebo že vám prostě otevřou nějakej novej aspekt, který není, jak jsme se o tom bavili, tím mediálním šidítkem, ale jde to zevnitř.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili je tam právě, řekněme, nějaký přesah duchovní pro vás velmi významný?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
Víte, na těhletěch místech já si myslím, že je. Já si myslím, že automaticky, protože já to pozoruju na lidech nebo i na třeba těch amerických studentech, který přicházejí z jiného prostředí, anebo na asijských studentech je to prostě jako zajímavý, když přijdou na takovéto místo, tak mnoho z nich má pocit, já ani nechci říkat posvátnosti, ale závažnosti, jo, takže má představa je taková, že do toho místa bylo něco prostě vloženo, co tam zůstává v té architektuře a možná v nějakém tajemném vanutí, to já nevím, že jo, a přijdete a automaticky víte, ano, tady něco je, tady se něco dělo, tady stojí za to se zastavit.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsme u toho duchovna, jen si ještě řekněme, jaksi nové informace ohledně zvonů pro kostel Nanebevzetí Panny Marie a Svatého Karla Velikého, kdy karlovská duchovní správa vypsala sbírku, i v tom jste trochu zaanagažován, ale jaké jsou vlastně teď ty nové informace o zvonech?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
Já jsem jenom takový jako víceméně prostředník. Informace jsou takové, že je dost peněz na všechny tři zvony a že se pracuje na jejich výzdobě, ví se, jak se ty zvony budou jmenovat, to znamená podle zasvěcení Panny Marie, že jo, Karla Velikého a třetí, protože tam je donátor, který je z vědeckých kruhů, tak bude zvon Alberta Magna, který jako zakládal takový jako encyklopedický základy jako věd, a ještě vlastně, já nechci dělat jako propagaci nějakou velkou, jo, ale většinou to funguje tak, že pokud duchovní správa udělá sbírku, tak vždycky když dá prostě donátor nějaký peníze, tak ..., a dá jich, já nevím, kolik, ono je to určitě na tý webový stránce teda úřadu karlovskýho, tak jeho jméno se potom objeví na zvonu a zůstane tam dalších, když se to podaří, 500 let.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A kdy budou zvony?

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
Slavnost převozu zvonů z Augustiniánského kláštera v Roudnici po Vltavě pod Vyšehrad by měla proběhnout, ještě se to může změnit, 9. července.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká geolog a klimatolog Václav Cílek, který byl dnešním hostem Jak to vidí. Děkuji vám za to, na shledanou.

Václav CÍLEK, geolog a klimatolog
--------------------
Na shledanou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Od mikrofonu se pro tuto chvíli loučí Karolína Koubová. Zítra se na vás těší Miroslav Dittrich.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: kko
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.