Přepis: Jak to vidí Tomáš Zima – 28. března

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Hostem dnešního Jak to vidí je profesor Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy. Dobrý den, vítejte.

prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké prestiži se těší povolání učitele? Jak přimět absolventy pedagogických fakult, aby skutečně zamířili do škol? Co přinese proměna fakultních nemocnic na univerzitní? Vítejte u poslechu. Dnes uplyne 425 let od narození Jana Amose Komenského. 28. březen je rovněž Dnem učitelů. Jaká je prestiž tohoto povolání, pane profesore?

Čtěte také

prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak prestiž učitele je vnímána ve společnosti velmi vysoko. Učitele si společnost, alespoň podle, podle různých hodnocení, ukazatelů váží jako jednoho z nejprestižnějších povolání. Na druhé straně ovšem ten pak reálný dopad, když se pak podíváme na to konkrétno, už se to tak neprojevuje, bych řekl, třeba ve, v tom každodenním životě, který učitel prožívá a samozřejmě i teda v hodnocení učitelů. Učitelé, i když v letošním roce došlo k významnému navýšení učitelů, mzdy učitelů na základních a středních školách v regionálním školství, nikoli ve vysokém, tak se to určitě může příznivě projevit do budoucna. Ale ono je to také o vztahu rodiče - učitel, učitel - společnost a podobně. A možná jsme v takovém období, kdy jaksi se ztrácí respekt k autoritám a v minulosti samozřejmě učitel patřil k respektovaným osobnostem na vesnici, ve městě a tomu tak dneska není. A za řadou problémů, které třeba děti mají, se, je vinen učitel a nikoli rodina a společnost jako celek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se týče toho společenského hodnocení profese učitel, tak se pořád drží v první pětce nejprestižnějších povolání. Čím se ale tedy proměňuje ten vztah dítě nebo žák, učitel, rodina? Vy už jste se zmínil o jakémsi menším respektu k autoritám, co ještě jiného je za tím podle vás?

prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak doba samozřejmě v minulém století se významně změnila a mění se i teď, kdy dříve samozřejmě ten učitel byl, a to nemusím mluvit jenom o době Komenského, ale i říkám minulé století, byl významným nositelem informace vzdělanosti, poznávání. Dnes, pokud člověk samozřejmě umí číst a psát, čemuž ho naučí ten učitel zejména, tak si můžete řadu informací nalézt. Nejste, bych řekl, odkázán jenom, jenom na tu školu v uvozovkách jako, jako v minulosti. Ten vztah, který učitel má vůči samozřejmě tomu dítěti, je v něm probudit touhu po vzdělání, touhu po poznávat nové věci a samozřejmě jako v každé profesi, tak i v oboru učitele, říkám, na mateřské, základní, střední či vysoké škole jsou učitelé excelentní, učitelé standardní jako většina. Samozřejmě i někteří, kteří mají třeba problém právě toto v těch dětech nebo studentech probouzet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Platí ještě, pane profesore, škola hrou?

prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Víte, všichni znají jenom název škola hrou, ale pokud se do té knížky podíváte a nalistujete si ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O co vlastně jde?

prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
... tak ono to škola hrou samozřejmě částečně byla, byla to představování různých jaksi událostí, ale je třeba říci, že v době té školy hrou na některých místech byla základním jaksi učební pomůckou i rákoska. Takže ono jaksi všichni vidíte láskyplný titul škola hrou, ale jaksi platily tady samozřejmě i ty podmínky jaksi ta důslednost. Ono je dobré si hrát, ale pak samozřejmě i na něčem trvat a nikoli samozřejmě rákoskou si to vynucovat, ale přirozenou autoritou a přesvědčit ty děti, že řada a studenty obecně, že některé informace je třeba míti jaksi neustále při sobě bez závislosti na elektrickém proudu, to znamená míti je v mozku a nikoli v iPodu, iPhone, Smartphonu, počítači, kdekoli jinde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes je asi tím trestem odebrání mobilu během vyučovací hodiny.

prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak já si myslím, že mobil do vyučovací hodiny, hodiny nepatří a když už je ta nutkavá potřeba závislosti na tom mobilu, tak by to mělo býti o přestávkách. Pokud samozřejmě nejsou ty elektronické pomůcky součástí, součástí výuky, protože ta výuka se také výrazně posunuje a řada, řada experimentů, řada přiblížení té reality je právě vhodná pomocí třeba různých vzdělávacích pomůcek, jsou, je celá řada, řada nástrojů, které představují nejen experimenty, lidské tělo, Univerzita Karlova spolupracuje, spolupracuje s řadou institucí, které se podílejí, privátních firem, na právě tom elektronickém kontentu toho vzdělávání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když hovoříme, pane profesore, o povolání profese učitel, o prestiži, tak zajímalo by mě, jaké má toto povolání vlastně budoucnost a mám na mysli zjištění, nebo v souvislosti se zjištěním ministerstva školství, podle kterého až 60 % absolventů pedagogických fakult si nikdy nestoupne za katedru a čtvrtina posluchačů dokonce studuje s tím, že učit ani nechce.

prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak to zjištění ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vám to vyrazilo dech.

prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Ne, ne, mě to právě spíše, podívejte se, tak jestliže nástupní plat učitele rovná se plat pokladníka v Lidlu nebo, nebo pracovníka v logistických skladech na kraji Prahy, no tak pak se nedivte, že, že dotyčný nechce a v některých profesích jaksi zavřete, prostě odpojíte se, zamknete, vytáhnete klíčky z vozíku v logistickém skladu nebo předáte pokladní hotovost nebo vyskladníte materiál a máte čistou hlavu, ale ten učitel samozřejmě i doma se připravuje, má samozřejmě řadu dalších aktivit, komunikuje s těmi studenty často mimo pracovní dobu a je za to společností ohodnocen a na této úrovni, tak jako jestliže ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak ale, promiňte, asi ...

prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
... se to rovná jako Lidlu a někde jsem četl i takovou /nesrozumitelné/ větu paní ministryně, tak pak se ta společnost nemůže divit, že mladí lidé, kteří vyrostli už jaksi bez stigmat minulé doby, ale vyrostli jaksi po listopadu roku 89, kde jeden z hlavních důrazů ve společnosti je nedodržovat právo, snažit se právo obejít a hlavním dogmatem jsou peníze, nikoli nějaká, bych řekl, společenská odpovědnost, no, tak jestliže toto vidí kolem 20, 24 let, no, tak se tímto pravidlem budou řídit. Tady je, platí, bych řekl, velmi brutální zákon kapitalismu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Asi se shodneme na tom, že každá práce by měla být patřičně ohodnocena.

prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Přesně tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Každá má své místo. Jak ale zatraktivnit tedy pak tu pedagogickou profesi, jak motivovat ty začínající učitele, aby opravdu šli učit?

prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak motivování je, teďka je třeba zmínit ještě z té statistiky, která byla, oni často těch statistik je zavádějících, tak bylo řečeno, že 60 % o tom neuvažuje. Ale de facto, bych řekl, je teď 20, 25 %, kteří tu školu studují a vědí, že nechtějí učit. Takže tady máte, víte, když bych řekl prostor 40 % těch studentů absolventů, jak jim to zatraktivnit, že jo. Tak pedagogické fakulty se samozřejmě snaží a ukazují různé možnosti a moderní přístupy k té pedagogické práci. Na druhé straně je to, bych řekl, vztah té společnosti k tomu učiteli a jestli budou za vším hledat někdy rodiče vinu ve škole a v učiteli a nikoli třeba u svých milovaných ratolestí, tak i nad tím je třeba se zamyslet, aby nebyla za vším někdy vina jenom škola a pak samozřejmě u řady, řady učitelů to může vést k symptomu vyhoření, protože si řeknou, tak já tady se o něco snažím, ředitel nechce mít problémy, protože nechce mít problémy okresní úřad a krajský úřad, rodiče mi tady, se na mě dívají ošklivě, když něco vytýkám těm dětem, pak samozřejmě se převrátí do té roli nemotivovaných učitelů, tak to je jedna taková, bych řekl, aby se každý zamyslel, když jde jaksi primárně si stěžovat na toho učitele a říct si, jak to ty učitelé dělají špatně, a to je jedna věc. A druhá stránka je to samozřejmě to ekonomické ohodnocení, které, které v České republice není dobré, i když teď se zlepšuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste se zmínil o tom syndromu vyhoření, tak poslanci ze školského výboru sněmovny nedávno přišli s návrhem, aby si učitelé s více než 15letou praxí mohli vybrat zhruba půlroční volno na samostudium nebo osobní rozvoj. Předešlo by právě tomu vyhoření něco takového?

prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak je to jistě jeden, jeden z motivujících nástrojů, kdy je toto možné, bych řekl, na čerpání jaksi nových, nových sil, ale hlavně by to mělo být, pokud by tato, toto bylo doporučeno, tak by to mělo z mého pohledu hlavně sloužit k tomu, aby ten učitel mohl získat, získat nové informace, nové, naučil se nové přístupy ke vzdělávání a tím samozřejmě tu výuku zatraktivnil a i tím více jako si motivoval a přitáhl studenty a zapálil v nich lépe tu touhu po poznání a tu jejich vlastně nutkavost tomu člověku něco nového se dozvědět. Tak to asi ano. Ale myslím si, že v situaci i personálním, v jakém školství je, je asi toto, toto ne úplně realizovatelné, protože by se mohlo stát, že by, kdyby to chtěli všichni v danou, v krátké době, tak by řada těch škol byla významně ochromena, ale jistě tento nástroj by mohl, mohl sloužit k paletě, k paletě obohacení toho člověka a určitě je to prospěšné, pokud, pokud tato možnost by byla dána.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké dopady by mohlo mít ta situace, o které teď hovoříme, pane profesore, nižší zájem studentů vůbec o studium na pedagogických fakultách, ale pak i vlastně vykonávat tuto profesi?

prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak ten zájem, já bych řekl, že zájem o studium ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jestli by nehrozilo něco podobného, jaký je ve zdravotnictví, méně lékařů, méně učitelů, méně pedagogů.

prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Ale vždyť, ale vždyť ono těch učitelů není, není nadbytek. Vždyť stačí zavzpomínat pár let zpátky, kdy se po 10 letech, to jsou prostě, mně připadají fascinují, že se přijme zákon a 10 let se odkládá, tak se řeklo, že učitel má mít vysokoškolské vzdělání, když dnes vysokoškolské vzdělání má někdy recepční, tak, tak se o tom dlouze diskutovalo. Diskutovalo se jenom o jediné věci, protože řada velmi kvalitních učitelů, kteří jaksi tu pedagogickou dovednost získali svým životem a uplatňují ji a řada z nich je velmi dobrý učitel, takže, takže tady u těch učitelů je, je třeba jim jaksi z hlediska společnosti, státu věnovat, věnovat pozornost a jak bych řekl pečovat o ně, protože ten nedostatek učitelů je a hrozí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Znamená to tedy, jestli vám ...

prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
A hrozí nejen na středních, ale i na vysokých školách, i na základních školách. Prostě ta, ta profese, pokud ekonomický, jaksi ekonomika státu roste, tak profese učitelů ji částečně pocítila. Musím bohužel s velkým smutkem konstatovat, že jí nepocítily vysoké školy, protože rozpočet vysokých škol stále stagnuje, tak já a řekl jsem to několikrát, říkám, že průmyslová revoluce 4.0 a další smělé plány, které vláda a společnost má, bude hezká, ale nebude jí kdo mít realizovat, protože nebudou ti, kteří to budou schopni kvalitně vyučovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě to jsem měla na mysli. Lze tady najít třeba i paralelu teda mezi mediky, kteří odcházejí do zahraničí?

prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak já bych řekl, že to je trošku jiný příběh. Ten počet mediků nebo absolventů medicíny, kteří odcházejí do zahraničí, je zhruba, zhruba stabilní, tam není nějaký nárůst, který by se projevoval, to je stabilní procento lidí, kteří odcházejí, ale odcházejí za lepším. Odcházejí za to, že když odjedou od Prahy 130 kilometrů po dálnici, což znamená za jednu hodinu do Drážďan, tak se k nim ta společnost chová, chová o něco lépe a samozřejmě jsou významně lépe ohodnoceni.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Překladatel anglické, americké literatury Josef Jařab, jinak také první polistopadový rektor Univerzity Palackého v Olomouci, v nedávném rozhovoru pro naší stanici řekl, že nic nemůže změnit naši budoucnost víc, než vzdělaní lidé. Dokážeme vzdělání patřičně využít, pane profesore?

prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Já si, řada lidí své vzdělání patřičně využívá a slouží to samozřejmě k rozvoji toho člověka, ale i k rozvoji té společnosti. Podívejte se, vzdělání, to, co získáte, to vám nikdo nevezme. Může vám shořet dům, můžete přijít o zaměstnání, můžete být nemocní, ale to, co prostě máte zapsáno v té šedé kůře mozkové a to, tu vědomost, tak tu vám nikdo nevezme. A samozřejmě člověk, který je, je vzdělaný, je, bych řekl, více odolný různým, bych řekl, třeskům ve společnosti, je mnohem odolnější jednoduchým řešením, se kterými někdy ve společnosti se přichází, protože pozná na základě těch informací a vědomostí, které má, že to je utopie a že ta věc není reálná, takže vzdělaný člověk je člověk samozřejmě, který na druhé straně přináší prospěch té společnosti, protože většinou se o to své vzdělání dělíte s ostatními a vytváříte nové věci pro budoucnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Z fakultních nemocnic se od 1. ledna 2018 mají stát nemocnice univerzitní. Co si od toho slibovat, pane profesore? Jaká jsou rizika a výhody tohoto projektu vlastně odstátnit nemocnice?

prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak ono je to odstátnění takové jaksi, bych řekl v uvozovkách, protože ty univerzitní nemocnice mají být řízeny radou, ve které, ve které, ve které čtyři zástupci ze sedmi jsou reprezentanti státu, to znamená nominovaní ministerstvem zdravotnictví a ministerstvem financí. Takže ono je to, to je jedno takové v uvozovkách odstátnění. Druhé odstátnění je, že počet nemocnic je dán zákonem a jejich změna, to znamená rušení a podobně musí proběhnout zákonem, to znamená tedy nejvyšším jaksi institucí, která rozhoduje a řídí a projevuje tedy prostřednictvím voleb vůli lidu, tedy Parlamentem České republiky, takže to, bych řekl, je takové odstátnění doopravdy v uvozovkách. To, že ty univerzitní nemocnice mají být novou entitou, já si myslím, že je velmi potřebné, zase se přibližujeme, bych řekl, evropskému standardu, kdy fakultní nemocnice Evropa nezná, zná jenom univerzitní nemocnice a to nejen samozřejmě v Německu, ale v Holandsku, ve Francii, kdekoli jinde, takže jsou to univerzitní nemocnice, kde hraje také svoji roli ta univerzita její lékařské fakulty a to nejen s tím, že tedy ovlivňují způsob, způsob chodu té nemocnice tak, aby byla zajištěna zdravotní léče, vědecká činnost, ale také to, aby třeba nebyl nedostatek lékařů nebo nedostatek dalších zdravotnických profesionálů. A s tím jaksi s podílem nařízení přichází, samozřejmě musí přijít ruku v ruce i odpovědnost, takže, takže ty, takže toto bych řekl, je standardní věc, ke které se tady máme vlastně se dostaneme. O tom zákoně se hovoří, hovoří, bych řekl, skoro 25 let. Ten zákon teďka tady proběhl v takovém, bych řekl, rychlém, rychlém kvapíku, ale vycházel z návrhu, který se připravoval za pana ministra Hegera, za pana ministra Němečka se připravoval návrh zákona o nestátním zdravotnických zařízení, ne nestátních, neziskových, pardon, neziskových zdravotnických zařízeních, kde byla, byl oddíl o univerzitních nemocnicích, takže vlastně toto se do tohoto zákona přeneslo. Ty, a jako toto, že tedy bude, bude neziskové zdravotnické zařízení typu univerzitní nemocnice. V Evropě jsou různé modely těch univerzitních nemocnic, někde doopravdy univerzitní nemocnice je přímo řízená a je to součástí univerzity, někde je to různá kombinace regionů nebo státu a univerzity, které se na tom podílí na řízení, takže já věřím, že tento zákon bude přijat a prospěje to, bych řekl, možná i k transparentnějšímu řízení těch, těch nemocnic a přinese to i nějaké nové věci, ale myslím si, že forma příspěvkové organizace, která tedy přetrvává pro, po mnoho desetiletí, je trošku přežitou formou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co to bude znamenat pro dostupnost a kvalitu zdravotních služeb? Co se změní touto proměnou z fakultní na univerzitní nemocnici?

prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak víte, představa lidí je, že když se přijme zákon, ať je to o vysokých školách, univerzitních nemocnicích nebo zákon o zoologických zahradách, tak se čeká, že najednou prostě to, co je bílé, se stane černé a obráceně. Zákon vytváří podmínky pro to, jak se ta instituce má chovat. Takže primárně pro toho pacienta by se nemělo změnit nic, maximálně do budoucna by se měly změnit věci k lepšímu. Je to definováno jako vrcholné zdravotnické zařízení, kde samozřejmě budou asi v první řadě zaváděny nové techniky a technologie a léčba na základě samozřejmě spolupráce se zahraničím, takže to je, a jako už i nyní jsou samozřejmě fakultní nemocnice špičková zdravotnická zařízení, takže ono je to spíše o řízení té instituce, o sdílení odpovědnosti, bych řekl, vytváření lepšího prostředí třeba v těch zdravotnických zařízeních.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
České děti patří mezi neslavné přeborníky v pití alkoholu, užívání konopných látek i kouření. Jaký je váš pohled, pane profesore? Chybí snad u nás jednotná protidrogová preventivní politika?

prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak jednotná protidrogová politika nechybí, ale chybí, chybí jaksi dodržování, dodržování pravidel a zákonů. Podívejte se, jestliže v České republice lidé veřejně propagují a lobby vinařských závodů a dalších je, je silná a všichni berou, že je úplně normální, normální konzumovat alkohol v míře více než je zdrávo, tak pak samozřejmě ty děti na toto reagují. Mě by zajímalo, teď se píše o tom, jak městská policie na sociálních sítích, jak zadržela jednu dívku, která kouřila jointa a prostě to řešila, mě by spíše zajímalo, kolikrát městská policie navštívila pražské bary a osvěžovací zařízení ve středu města, kolik tam zkontrolovala občanských průkazů a teď nemyslím, že tam zrovna přijdou, když všichni budou vědět, že tam mají přijít, tak by ten podnik byl prázdný, ale kolik tam zadržela lidí a kolik zařízení bylo následně zavřeno nebo byla vyměřena pokuta. Toto by mě zajímalo a pokud se takto ten stát bude, bude chovat. Včera jsem se vracel z letiště, jel jsem ještě kolem 11. hodiny podepsat nějaké dokumenty na rektorát, když jsme tam zajížděli, potkal jsem skupinu rozjařilých cizinců, protože Praha je rájem, protože kdekoli od nás na Západ, vyjma tedy podávání nízkoalkoholických nápojů v Rakousku, tak je to samozřejmě striktně zakázáno a pokud by se na to přišlo, tak ten podnik se zavře a hodně let se neotevře, tak jsem potkal skupinu rozjařilých mladých chlapců a dívek, cizinců, kterým dle mého odhadu bylo něco mezi 15, 17 lety, jak radostně jaksi kráčeli Celetnou ulicí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co s tím?

prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
A dodržování zákona. Pokud já vím, je tady zákon, který je tady desetiletí, který zakazuje podávat alkoholické nápoje mladším než 18 let. Jednoduchá věc. Stačí dodržovat zákony. A pak nebudeme na špičce toho, že kolik jaksi mladých lidí je, už se samozřejmě stane závislým, protože čím dříve začnete konzumovat alkohol, tak tím samozřejmě ta závislost se může, může rozvinout, a je to obrovská tolerance. Podívejte se, o zákoně, o protikuřáckém zákoně se tady hovoří 15 let. Jako vždyť je to úplně normální, že v těch restauracích se nekouří. Tady se z toho dělá jako, jakože tady zkrachuje český stát, umřeme na to, že, že se přestane kouřit. V řadě restaurací už se samo přestalo kouřit, protože si to zákazníci nepřejí, ale prostě přece ten stát má také něco regulovat. Jeďte se podívat do Itálie, kde samozřejmě všichni dřív znají filmy 70., 80. let, malé espresso a cigárko. Španělsko a další země, kde to kouření, dá se říct, je, je tradiční a tam se toto zvládlo a vůbec se o tom nediskutuje a tady se o tom vede mnoho let polemik. Samozřejmě je třeba vždycky se podívat třeba na sponzoring výrobců tabáku a dovozců tabákových produktů vůči politickým stranám a pak se to projeví a to je jenom ten, ten, ta veřejná podpora, která kolem toho je a pak je samozřejmě ta jiná, která se neuvádí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak ochránit děti a dospívající od drog? Vzpomeňme vlastně loňský průzkum na Karvinsku v Orlové, který udal, že každý čtvrtý deváťák má zkušenosti s drogami, nejčastěji s pervitinem a marihuanou?

prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak co se týká, je, je třeba ty drogy, drogy rozlišit. Tak podívejte se, jestliže společnost je tolerantní, jak jsem zmínil, k takovým těm běžným drogám, který alkohol užívá nebo konzumuje skoro každý, to kouření, tak pak samozřejmě se toto může projevit i v té oblasti drog. Je třeba říci, že u těch, bych řekl, těch tvrdých drog nebo které jsou, tak tam zhruba to stagnuje. Samozřejmě jsme první zemí opět v Evropě, kde mladá generace má nejvyšší zkušenosti s marihuanou, asi kolem 40, přes 40 %, na druhém místě je Španělsko, to má 30 %, takže je to třeba osvěta, také podpora sportu a různých volnočasových aktivit pro mladé lidi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Tomáš Zima. Já vám děkuji za vaše postřehy, mějte se hezky.

prof. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Hezký den vám i všem posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou se těší zítra Senková, zítra Zita Senková s profesorkou Vladimírou Dvořákovou. Dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.