Přepis: Jak to vidí Tomáš Zima – 25. dubna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu Jak to vidí, vás vítá Zita Senková. Dnešním hostem je profesor Tomáš Zima, rektor Karlovy Univerzity. Já vás vítám. Dobrý den.

Tomáš ZIMA, rektor, Karlova Univerzita v Praze
--------------------
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Státní maturity se letos konají již po čtvrté. Jak je hodnotíte, pane profesore?

Tomáš ZIMA, rektor, Karlova Univerzita v Praze
--------------------
Tak na státní maturity mám dvojí pohled. Jeden je ten, že je určitě jednoznačně správné, že maturitní zkouška, která uzavírá určitý stupeň vzdělávání, je jednotná, že míra volnosti na různých typech škol vlastně tímto je výrazně omezena, takže toto vidím jako pozitivní prvek, ale jestliže někdo tady říká, že státní maturity tohoto typu jsou něčím novým, tak já zavzpomínám na léta středoškolská, letos jsme se spolužáky oslavili 30 let od maturity, tak si pamatuji prostě v dubnu jsme seděli ve třídě a ozvalo se tedy sdělení ministerstva školství a přes jaksi chraptající rozhlas jsme vyslechli témata maturitních prací, ale určitě to bylo levnější, protože to šlo éterem a nestálo to ty prostředky, které jsou. Ten druhý můj pohled na to je ta ekonomická zátěž a mně přijde, že je to trošku drahý špás, že by to šlo udělat určitě mnohem levněji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že splnila státní maturita ten svůj cíl, objektivní srovnání znalostí všech studentů, absolventů různých typů středních škol?

Tomáš ZIMA, rektor, Karlova Univerzita v Praze
--------------------
Tak správně jste zmínila různé typy škol. Já osobně mám určitý vnitřní problém s tím, jak má maturita vypadat třeba učňovského oboru, kde bych více očekával zaměření na tu dovednost a profesi a maturita třeba na gymnáziích, kde se lidé připravují na studium na vysoké škole. To znamená, buď někde musíme snížit ty, ty požadavky, anebo někde je zbytečně, zbytečně navyšovat. Ta otázka té státní maturity toho srovnání určitě přinesla na začátku to, že přeci všichni najednou tu maturitu nemohou vykonat, to je prostě něco proti přírodě, vždycky někdo uspěje dobře, někdo průměrně, někdo neuspěje. S tím, že je pak náhradní, náhradní termín, u kterého většina z těch, co neuspěli, uspěje, doučí si ten daný předmět a je to možné. Ale taková ta představa, kdy dříve skoro všichni na první termín uspěli, se mi jevila jako nezdravá, nezdravá a nedo..., nedobrá. To srovnání je obtížné hodnotit, protože ono se ten systém vlastně každý rok různým způsobem upravuje, takže těžko můžete něco srovnávat, když máte jiná kritéria, parametr, takže to srovnání z hlediska té časové osy může být tehdy, pokud dva, tři roky bude hodnoceno stejným systémem ze stejného, stejným typem testování, tak pak můžete sledovat, jestli jsou studenti lepší nebo horší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou, pane profesore, maturity kvalifikačním kritériem pro přijímací zkoušky na vysoké školy?

Tomáš ZIMA, rektor, Karlova Univerzita v Praze
--------------------
Tak maturitní zkouška uzavírá středoškolský, nebo druhý stupeň, stupeň toho vzdělání. Je tam, kvalifikační je to předpoklad, který musí každý splnit, aby mohl studovat na vysoké škole. Takže to musíte mít ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, mít ten papír lidově řečeno.

Tomáš ZIMA, rektor, Karlova Univerzita v Praze
--------------------
... když, když, ano, musíte mít papír. Samozřejmě jsou školy, které a obory, které hodnotí a bonifikují studenty s dobrým výsledkem maturity, s průměrným výsledkem, takže jsou školy, kde dobrý výsledek u maturity, nebo spíše bych řekl dobrý výsledek v průběhu studia na střední škole, protože ten výsledek maturity často dostáváte několik dní, nebo dva týdny před vlastním aktem té přijímací zkoušky, protože přijímací pohovory se odehrávají zejména tedy v měsíci červnu, ale řada ještě maturit v té době běží a je technicky nemožné většinou to nějakým způsobem selektovat, nebo hodnotit ty studenty, nebo následně, když donesou to maturitní vysvědčení. Takže jsou školy a obory i na Univerzitě Karlově, kteří přihlížejí spíše k výsledkům, studijním výsledkům v průběhu studia na střední škole, maturitní vysvědčení je, jak jste řekla, prostě vstupenka, bez které nemůžete. Na druhou stranu je třeba říci, že můžete konat přijímací řízení, i když nemáte maturitu, může ten čas být nějaký posunutý, můžete i třeba u maturity neuspět a jdete pak na náhradní termín, to jaksi nevylučuje ty studenty z přijímacího řízení, nikoliv z přijetí na vysokou školu. Pak je třeba přinést, jak jste řekla ten papír, že už tu maturitu máte. Ale přijímací řízení můžete vykonat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě, ale ... jestli stačí, pane profesore, jenom tedy ta vstupenka, jak jste řekl, jestli a do jaké míry je důležitý ten průměr, jestli k tomu by se mělo a má přihlížet?

Tomáš ZIMA, rektor, Karlova Univerzita v Praze
--------------------
Tak jistě, až systém státních maturit bude určitým způsobem usazen, tak lze toto kritérium brát do přijímajícího řízení a některé školy s tímto parametrem pracují. Je to, je si třeba uvědomit, že ta maturita má tu část jaksi jednotnou, tu státní a má část, která je vlastně v rámci té školy. Takže je to parametr, který, říkám, školy berou, ale třeba do budoucna to bude jedna, jeden z významných kritérií třeba pro přijímací řízení. Ale to teprve ten, ta doba přijde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mám na mysli i to, že často si pedagogové vysokých škol stěžují na to, že ta úroveň nových studentů, bývalých středoškoláků není příliš dobrá.

Tomáš ZIMA, rektor, Karlova Univerzita v Praze
--------------------
Tak ono to má dva faktory, tak každá generace říká, že ta mladá generace je horší. Já si pamatuju, když jsem studoval, naši učitelé říkali, že jsme horší než ti, co byli před námi. Někteří z kolegů říkají, že současná generace je horší než, než ta byla. Já bych řekl, že každá generace je jiná, je to dáno životem, možnostmi, které ta, ta generace má. Na druhou stranu řada bohužel studentů sází na to, a klade si otázku, proč se mám něco naučit, když si to v uvozovkách "vygoogluju" nebo najdu, najdu na síti. Na to někdy člověk může říci, někdy ten proud nemusí jít, nebo může se ten mobil, nebo iPad, nebo iPhone vybít. A to je jedna věc, že si myslím, že na školách se netrénuje určitá jako ta paměťová kapacita, někdy je to takové špatné memorování textů a podobně. Takže na to trošinku ta mladší generace, bych řekl sází, že si všechno najdeme dá se říci skoro kdekoliv na světě. Druhý faktor, který je a proč možná učitelé říkají, že ta generace, nebo, že ti studenti jsou horší je v tom, že před 30 lety na vysoké škole šlo 10, 15 % středoškolské populace. V současné době, pro letošní akademický rok, který teďka za chvíli bude končit, nebo jdeme do poslední třetiny, bylo 105 tisíc míst na vysokých školách. Maturovalo asi kolem 85 tisíc studentů. To znamená, na každého maturanta čeká 1,4 %, 1,4 místa na vysoké škole. Když to převedu, z maturitního ročníku v České republice nastupuje na vysoké školy kolem 90 %. Ve vedlejším Rakousku 28 %. A jestliže nastoupí všichni, tak samozřejmě i vědomostní dovednosti, znalosti jsou prostě jaksi i je tam část studentů, kteří ty výsledky a znalosti mají horší než dříve těch 10 % populace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je vysoké číslo, o kterém jste se zmínil. Asi pak vidíme i možná ty důsledky, protože samozřejmě není žádným tajemstvím, že je velmi vysoká nezaměstnanost mladých lidí po vysoké škole.

Tomáš ZIMA, rektor, Karlova Univerzita v Praze
--------------------
Tak, no, ono zase ta vysoká nezaměstnanost je dána obory a naopak jsou obory, kde je velký zájem, jsou to přírodovědné, technické obory a je to, bych řekl, paradoxně jaksi nelásku, já nechci říkat neláskou k matematice, k přírodním vědám, k exaktním vědám obecně a řada studentů projevuje větší zájem o obory humanitní. Je to samozřejmě, a i v těch humanitních oborech, jsou na trhu práce celá řada uplatnění. Jsou velké rozdíly mezi nezaměstnaností absolventů i mezi jednotlivými vysokými školami i mezi jednotlivými obory. Třeba podle údajů, které jsou k dispozici, tak procento nezaměstnaných absolventů Univerzity Karlovy je asi kolem 1,7 %. Jsou samozřejmě některé školy, kde to procento je vyšší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pražské vysoké školy v porovnání s ostatními univerzity v Česku by měly dostat z evropských fondů do roku 2020 výrazně méně peněz. Jen asi 8 z možných 90 miliard na financování vysokých škol, vědy a výzkumu. Těch zbylých 80 předpokládám, by mělo jít do regionů. Podle Bruselu je totiž Praha nadprůměrně bohatý region. Jaký je současný stav?

Tomáš ZIMA, rektor, Karlova Univerzita v Praze
--------------------
Současný stav je ten, že český stát toto velmi zanedbal, řekl bych před rokem, rokem a půl. Problém je ten, že samozřejmě Česká republika, když se rozdělovala na různé regiony a já říkám, přistoupili k tomu různým způsobem v jiných zemích, třeba Portugalsko je jeden region, tudíž se to rozředí, můžete vzít Prahu s nějakou částí, která je chudší, tak je to otázka narýsování různých oblastí, které jsme si my sami narýsovali. Praha je jistě určitě bohatým regionem, ale určitě ne v oblasti školství, vědy, zdravotnictví. A to, co nás mrzí nejvíce je, že teď vlastně současná vláda, pan premiér, ministr Chládek, ministryně Jourová, pan místopředseda Bělobrádek vyvíjejí jaksi aktivitu spolupráce s panem primátorem Hudečkem k tomu, aby se ten poměr navýšil pro tu Prahu. Ale je to zhruba, já nechci říkat za minutu po dvanácté, ale tak pět minut před dvanáctou. A uvedu konkrétní příklad. Slovensko pro Bratislavu si toto vyjednalo. Česká republika pro Prahu ne a vím, že probíhají velmi intenzivní jednání tak, aby ta úprava byla, aby se ty prostředky pro Prahu mohly navýšit. Za stejných podmínek ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není to ... hm ...

Tomáš ZIMA, rektor, Karlova Univerzita v Praze
--------------------
... jako je pro ty mimo, pro ty regiony ostatní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Opravte mě, prosím, jestli se teď pletu, ale mám pocit, že tam vlastně na začátku byla nula, ale právě podařilo se vybojovat alespoň těch 8 miliard.

Tomáš ZIMA, rektor, Karlova Univerzita v Praze
--------------------
No, to takhle úplně, úplně ne, není pravda. Oni jsou to v různých kategoriích, z různých podmínek, které máte. Někde máte to financování, že je to 85 % evropských peněz, 15 % dané instituce. Takto to běželo a to je v pořádku. Pak můžete mít další prostředky, ale kde máte kofinancování 50 %. A to mně přijde, že už jsou, a nejen mně, ale i ostatním kolegům, jako ne úplně adekvátní podmínky. A já chci jenom říci, že v Praze, pražské vysoké školy, ústavy Akademie věd produkují kolem 70 % vědeckého pote..., vědeckých výsledků v České republice. Na pražských vysokých školách studuje 65-70 % jsou studenti mimo Prahu. To znamená, jestliže pražské vysoké školy a tento sektor zase dostane málo peněz, tak bude zaostávat, protože sliby, které říkají, že to bude dofinancováno rovnoměrně ze státního rozpočtu při ekonomické situaci, která je, je těžko obtížné. Sama jste hovořila o číslech, která jsou, která jsou výrazná. Tak já s plnou zodpovědností říkám, že to zhorší konkurenceschopnost České republiky, nikoliv Prahy, ale České republiky, protože vychováváme a studuje u nás výrazná většina nikoliv Pražanů a lidí z okolí, ale lidí z celé republiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Neměla by mít ale kvalitní univerzitní vzdělávání i jiná města? Kde je třeba mnohem horší situace.

Tomáš ZIMA, rektor, Karlova Univerzita v Praze
--------------------
Ale já chraň pánbůh, já neříkám, aby šly všechny peníze do Prahy, já jenom říkám, aby byly rovné podmínky pro všechny. A když s podíváte, kolik prostředků de facto z toho minulého období, šly skoro všechny prostředky do vybudování velkých infrastruktur, ze kterých někomu teďka už začíná být lehce horko po těle, protože ono to znamená nejen postavit, ale hlavně udržet ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, na co byste vlastně, nebo Praha, pražské vysoké školy, do čeho byste chtěli investovat?

Tomáš ZIMA, rektor, Karlova Univerzita v Praze
--------------------
Tak vám chci říci, že to, co určitě nechceme, stavět obří megalomanské stavby a nové infrastruktury. My chceme investovat do obnovy, obnovy našich zařízení, to znamená do toho přístrojového parku, do obnovy již stávajících objektů a jejich renovací a pak zejména samozřejmě do jaksi, do lidí, do otevření se mezináro..., více mezinárodní komunitě a do těchto, do těchto záležitostí. Takže nechystáme, že by každá univerzita si postavila nový kampus ve středu města, nebo na kraji města.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká spravedlivá částka v uvozovkách, nebo bez nich možná procentuálně by měla připadnout Praze, regionu?

Tomáš ZIMA, rektor, Karlova Univerzita v Praze
--------------------
No, když by to, když by to mělo se počítat a teďka řeknu úplně tu spravedlivou, no, tak buďto počítejme na počet studentů, nebo to počítejme na vědecké výsledky, nebo tyto dva parametry dejme do váhy, ale to je samozřejmě iluze, takže my budeme rádi, kdyby ta částka se zdvoj, případně ztrojnásobila k té částce kolem těch 18, 16, 18, 20 miliard, tak by toto bylo, bylo určitě významně lepší, jinak samozřejmě ta absorpční kapacita pražských institucí je, je velká.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Před týdnem objížděla sanitka záchranné služby 83 minut pražské nemocnice se ženou otrávenou léky a alkoholem. Teprve osmá nemocnice pacientku přijala. Jak je to vůbec možné, pane profesore? Vy jste také lékař, co o tomto případu soudíte?

Tomáš ZIMA, rektor, Karlova Univerzita v Praze
--------------------
Tak já o tomto případu soudím, /nesrozumitelné/ já tady ten případ neznám, neznám, neznám do detailu a vím, že o tom se mediálně diskutovalo a pokud vím, tak ministerstvo zdravotnictví jednalo s řediteli a přijala se nějaká opatření. Ale já bych, paní redaktorko, tu otázku převrátil do jiné, kdy tady česká veřejnost je opakovaně ujišťována o tom, že Česká republika má nadbytek lůžek, že těch lůžek je strašně moc a že vlastně všechna lůžka jsou skoro prázdná. Vždyť toto je věc, o které jaksi můžete zapátrat ve vašich archivech, kolik lidí a představitelů našeho státu o tom v minulosti hovořilo. Ale ono tak bohužel, bohužel není ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě.

Tomáš ZIMA, rektor, Karlova Univerzita v Praze
--------------------
... a když se stane tato, takováto situace, a došlo k redukci samozřejmě té lůžkové péče, tak se najedou zjistí, že těch lůžek jaksi málo, málo není a ta situace samozřejmě je třeba kritičtější v letních měsících, kritičtější třeba kolem vánočních svátků, kdy se omezují provozy z důvodu čerpání dovolené, taky třeba některých nutných rekonstrukcí, malování a podobně. Takže toto není první, první určitě případ, kdy má záchranná služba, ale i jiní ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ta si stěžuje už déle.

Tomáš ZIMA, rektor, Karlova Univerzita v Praze
--------------------
... tak to samozřejmě je to otázka nějaké centralizace, nebo nějakého řešení, ale jestliže vám v noci přijde 5 pacientů, které musíte hospitalizovat, no tak, pak už to lůžko nemáte a kam toho pacienta máme jaksi odeslat jinam? Takže ono je to taková jaksi, nechci říkat přetlačovaná, ale určitě to není, že v těch nemocnicích by byla neochota přijímat pacienty, ale je to, stojíte před otázkou, koho třeba z té jednotky intenzivní péče přeložíte na vaši zodpovědnost na standardní pokoj, anebo víte, že tam prostě nikoho nemůžete přeložit, aniž byste třeba poškodil toho člověka zdraví. A to je otázka struktury lůžkové péče a aby jaksi ty nemocnice byly také i příslušným způsobem za tu lůžkovou péči ohodnoceny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
E-mail od pana Jiřího. Jestli u nás existují ještě spádové nemocnice, respektive, proč neexistují?

Tomáš ZIMA, rektor, Karlova Univerzita v Praze
--------------------
Tak ono samozřejmě taková ta vyhláška spádová, je to bych řekl spíš na, na základě tradice. Samozřejmě občan má právo volby svého lékaře, na stranu druhou, většinou je to dáno, bych řekl, se ty spády určitým způsobem dodržují asi někdo v nějakém kraji bude v okresní nemocnici, pak v krajské, nebo někdy /nesrozumitelné/ se dostane do těch, do těch větších, větších center, ale to je, to je věc politického, politického rozhodnutí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Před 30 lety americká vláda definitivně potvrdila existenci viru HIV. Jak se k této nemoci stavíme, pane profesore? Lékaři varují, že rizika podceňujeme. Vy jste si přinesl i statistiku vlastně za ty tři dekády.

Tomáš ZIMA, rektor, Karlova Univerzita v Praze
--------------------
Tak samozřejmě tato choroba tady je a určitě, určitě bude. Ten vir z hlediska, bych řekl, biologického, je, je velmi zajímavý, má velmi zajímavé chování, vlastnosti, strukturu a ten výzkum je jaksi celosvětově podporován a jaksi řada týmů se snaží objevit nové informace, jak bránit šíření tohoto viru, jak ho eliminovat a podobně. Ten stav, který v posledních, posledních dekádách v České republice je, je bohužel, bohužel neradostný. Je tady několik faktorů, zaprvé dá se říci, skoro nulové preventivní programy. Nevidíte plakáty, šoty, informace o tom, že tato choroba tady je, že touto chorobou se nakazí stovky, stovky lidí a že ta choroba je nevyléčitelná. Ano, moderní medicína umí výrazným způsobem potlačit příznaky, samozřejmě způsob léčby za těch 30 let se výrazně jaksi zlepšil, už to nejsou hromádky prášků, ale, a samozřejmě i ta účinnost jejich je úplně někde jinde, takže řada těch pozitivních pacientů žije kvalitním, kvalitním životem, takže to na jednu stranu jaksi potlačuje ty obavy. A na druhou stranu vlastně neznalost o tom, že tím AIDSem se, se můžeme někdy i relativně snadno nakazit. A když se podíváme na ty čísla, no, tak v roce, kolem roku 2000 bylo v České republice, jsou to tedy kumulativní údaje z Národní referenční laboratoře pro, pro AIDS se Státním a zdravotním ústavem, tak kolem toho roku 2000 bylo 400 pozitivních v České republice. Údaje k roku 2013 i 14, je 2 tisíce. Takže tady máte pětinásobný nárůst za 13 let. A samozřejmě s tím stoupají i tedy pacienti, pacienti s AIDS, kterých, ono je to určitým způsobem relativně proporcionélní, ze 125 na 400. Kdy samozřejmě největší počet těch pacientů je v Praze, pak je to Moravskoslezský, Jihomoravský a Ústecký, Ústecký kraj. Ale zhruba polovina těch pacientů je, je v Praze a kraj Středočeský.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže podceňujeme rizika, včetně testování?

Tomáš ZIMA, rektor, Karlova Univerzita v Praze
--------------------
Podceňujeme rizika, včetně testování ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Chování samozřejmě.

Tomáš ZIMA, rektor, Karlova Univerzita v Praze
--------------------
... chování se, ta, má to také samozřejmě i větší cestování a to, jak tedy samozřejmě, že přijíždí řada, řada turistů k nám, přijíždí samozřejmě sem lidé pracovat ze zemí, kde je ta pozitivita, pozitivita HIV výrazně vyšší než u nás, také Češi cestují do, do různých, různých destinací, kde je možné relativně snadno se nakazit zase díky té promořenosti té populace a není jaksi, a když jsme u toho testování, tak v minulosti bylo takové možné anonymní, bezplatné testování, které probíhalo a to vlastně teďka výrazně skončilo, nebo je to možná pár některých sdružení toto nabízí, ale dříve to bylo třeba na krajských hygienických stanicích.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nakolik vůbec my Češi dbáme na prevenci? Nemusí jít zrovna o případ HIV.

Tomáš ZIMA, rektor, Karlova Univerzita v Praze
--------------------
Já bych řekl, že bohužel Češi na tu prevenci, prevenci obecně moc, moc nedbají a je to samozřejmě prevence kardiovaskulárního rizika, cukrovky a podobně a bohužel česká populace významně si představuje, že mám nějakou nemoc, přijdu k lékaři, on mně dá pilulku, já s budu chovat úplně stejně a ta pilulka mě zachrání. Ale je vždycky jaksi i té léčbě musí ten člověk pomoci a jít jí na jaksi naproti, to znamená, když má někdo vysoký cholesterol, tak to není jenom o léčbě různými hypolipidemiky, ale také ten člověk musí změnit určitým způsobem životní styl, dodržovat určitá dietní opatření, více sportovat a pohybovat se.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Radíte to vašim pacientům také?

Tomáš ZIMA, rektor, Karlova Univerzita v Praze
--------------------
Samozřejmě, že to radím a někdy úspěšně, někdy neúspěšně. Většinou, když ti lidé se dostanou do nějaké kritické situace, nebo najednou ty hodnoty významně poškodí a jim se začne dařit hůř, tak pak pochopí, že ta slova o tom, že by tu dietu měli dodržovat, padnou na tu úrodnou půdu, ale většinou je to, až když se ten člověk jaksi dramaticky vystraší tím, když mu ukážete třeba ty laboratorní hodnoty a on vidí, že to teda není úplně dobré a pak mu samozřejmě řeknete, jak se ta choroba, když se bude chovat, nadále vyvíjet a když je někomu třeba 45 let, tak většinou pak jde do toho svědomí. Ale pokud tomu člověku se daří dobře a v relativně to, v relativně stabilním stavu, tak ti lidé ne úplně často mění své stravovací a pohybové návyky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka paní Marie nás ještě vrací k tématu, o kterém jsme hovořili před chvílí, a to je, to jsou akutní lůžka. Jestli máte informace, jaký je jejich stav v pražských nemocnicích. Tak nevím, jestli ...

Tomáš ZIMA, rektor, Karlova Univerzita v Praze
--------------------
Ježíš, tak nevím přesný počet, počet lůžek v pražských nemocnicích. Samozřejmě v Praze je vysoká koncentrace specializované péče, super special péče v centrech. Ty berme, že pražské nemocnice mají více než třeba zase polovinu pacientů a hovořím o těch, o těch velkých, Všeobecná fakultní, Motol, IKEM, které mají více než 50 % obyvatel, kteří nejsou obyvatelé Prahy, právě, kteří ti pacienti jedou do těch center za tou špičkovou, špičkovou péčí, takže to je ta záležitost. A těch lůžek jaksi je rozprostřeno v Praze a nevím, ale jsou to, je to několik tisíc. Já zhruba vím, že ty velké nemocnice mají 1500, 2500 lůžek, takže jestli je v Praze 5 tisíc, 6 tisíc lůžek a říkám, nemám ta čísla přesná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že ten exces, o kterém jsme hovořili, povede k nějakému systémovému řešení této problematiky?

Tomáš ZIMA, rektor, Karlova Univerzita v Praze
--------------------
Tak jak jsem slyšel informace, tak má vzniknout určitá jaksi databáze, do které se budou vkládat, vkládat ty volná, volná lůžka a bude se tedy operativně vědět, jaký ten, jaký ten stav je, což by mělo napomoci, ale ona už i v minulosti ta komunikace samozřejmě se záchrannou službou byla, byla a je. Říkám, ale ty, ta situace se může změnit ze dne na den, prostě najednou vám přijede hodně pacientů a vy jaksi primárně začnete ty pacienty léčit, než vyplňovat tabulky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká profesor Tomáš Zima, rektor Karlovy Univerzity. Děkuji a přeji vám hezký den.

Tomáš ZIMA, rektor, Karlova Univerzita v Praze
--------------------
Taky děkuji. A hezký den i vašim posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou se těší Zita Senková v pondělí s komentátorem Deníku Ivanem Hoffmanem. Dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.