Přepis: Jak to vidí Tomáš Jamník – 14. srpna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný den. U poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnešní pozvání přijal Tomáš Jamník, violoncellista. Já vás vítám, dobrý den.

Tomáš JAMNÍK, violoncellista
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vás, Tomáši, zastihnout v Česku není vůbec snadné, protože vy už sedmým rokem žijete, působíte, studujete v Berlíně, vydal jste se na sólovou kariéru, také jste spolupracoval, hrál v Berlínské filharmonii a pokud nejste v Berlíně, nebo na koncertě, na turné, třeba po Japonsku, o kterém si chceme dneska povídat, tak jste třeba na táboře v Česku.

Čtěte také

Tomáš JAMNÍK, violoncellista
--------------------
Ano. To narážíte správně. Já vždycky léto beru jako takovou rekonvalescenci, protože ten provoz přes tu sezónu docela krutý a člověk se od toho nástroje moc nehne. Takže už můj pan profesor, když jsem byl malý, říkal, že je vždycky dobré alespoň ten týden z toho měsíce a vlastně i ten měsíc z toho roku ten nástroj nechat doma, zamávat mu, takže už několik let, asi už osmým rokem dělám vedoucího na dětském táboře a je to úplně skvělé odreagování a cello opravdu tam v ruce moc nemám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A cello je doma někde v bezpečí.

Tomáš JAMNÍK, violoncellista
--------------------
Cello je dokonce i v trezoru. Já mám teďkom v současné době docela cenný nástroj, který přes léto ukládám do trezoru, aby na něj někdo neměl nějaký zálusk.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Než se dostaneme do zahraničí, kde vlastně působíte a koncertujete, tak by mě ještě docela zajímalo pár nějakých možná zajímavostí k tomu dětskému táboru. Kde to bylo? Jezdíváte na stejné místo?

Tomáš JAMNÍK, violoncellista
--------------------
Jezdíme už 7 nebo 8 let na jedno místo, což má tu výhodu, že přesně víme, jaké tam jsou dispozice. Je to poblíž Kácova a ten areál je opravdu hodně přející. My teda máme hodně dětí, okolo 150 a ten areál opravdu skýtá spoustu možností sportovních, je tam dokonce i bazén, takže letos to ještě nebylo tak hrozné, ale snad loni to bylo, kdy byla ta hrozná vedra a to potom je člověk rád, že tam ten bazén má a v podstatě ten program denní se potom odvíjí od té vody. Takže ten tábor je v podstatě opravdu něco úplně mimo moji pracovní, moje pracovní pole, ale já si to bez toho nedovedu představit, protože mi to dává ohromnou energii a...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže taková, promiňte, letní dovolená dalo by se říct?

Tomáš JAMNÍK, violoncellista
--------------------
Dovolená moc ne, protože těch povinností je tam spousta...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jistě.

Tomáš JAMNÍK, violoncellista
--------------------
A ta zodpovědnost je veliká. Shodou okolností rok co rok se trošku zpřísňují nějaká pravidla a jsou různé precedensy a člověk si opravdu musí dát pozor, protože má na starost spoustu dětí a není to pouze zábava, ale i hodně zodpovědnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy, já už jsem řekla, koncertujete po světě. Loni na podzim jste absolvoval velké turné po Japonsku. Čím vás tato země okouzlila?

Tomáš JAMNÍK, violoncellista
--------------------
Já si myslím, že pro české muzikanty, především tedy ty vážnohudebníky je Japonsko důležitá země, protože ještě úplně jsem nevysledoval proč, ale zájem o českou hudbu a českou kulturu je tam teda enormní a to dokazuje už třeba jenom to, že já téměř 30letý už jsem se podíval do Japonska třikrát, což je docela velké číslo a prvně jsem se tam podíval už jako student, kdy se jednalo o studentský festival. Ti Japonci tam sponzorovali, bylo to asi 50 muzikantů z celého světa, kteří se sjeli a spolu s japonskými studenty tam účinkovali v orchestru, nebo jako sólisté a už tam jsem si všimnul, že je to něco speciálního. Protože oni třeba měli zájem o lokální záležitosti, že čeští muzikanti přinesli českou hudbu, angličtí anglickou a dokonce to bylo někdy až opravdu vyhnané do extrému, kdy mi to přišlo trošku jako muzeum, kdy opravdu oni vyžadovali dokonce, aby tam byla většina českých muzikantů, nejenom českých studentů a tak dále, ale už, už tam jsem si uvědomil, že opravdu je to země, která je ohromně zajímavá a co se týče kultury, tak velice vstřícná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím si možná vysvětlujete ten vztah a asi nejenom Japonců, protože Asiaté mají vynikající znalosti, co se týče, vědomosti klasické hudby?

Tomáš JAMNÍK, violoncellista
--------------------
Tak dnes, jak se vše propojuje, tak je nutno říci, že ta vážná hudba, nebo obecně umění je stále věc, která, která je pro všechny kultury společná a v podstatě dnes, když Japonec nebo Korejec se chce věnovat vážné hudbě, tak dost často naráží na evropskou, nebo ano, většinou evropskou tradici, takže já se setkávám s Japonci, kteří jezdí do Evropy pouze nasát tu atmosféru a zjistit, jak to tady probíhalo, dokonce jsem se setkal s člověkem, který měsíc putoval pouze po městech, kde žil Bach, aby v podstatě pochopil nějakou tu mentalitu, která tam v těch místech stále je, takže...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Genius loci...

Tomáš JAMNÍK, violoncellista
--------------------
Ano, genius loci a oni tedy v podstatě to dělají jako velice dobře. Oni ví, že bez nás Evropanů v podstatě tu kulturu nemohou dál posunout, čili oni se v podstatě od nás učí, přejímají to a už dávno to není tak, že by v podstatě asijský muzikant pouze kopíroval tu evropskou kulturu. Oni se do toho plně zapojili a dneska už na soutěžích hudebních v podstatě jako je to veliká konkurence a velké nebezpečí pro volnomyšlenkářské Evropany, protože asijští muzikanti jsou opravdu jako velice schopní, cílevědomí a ví úplně přesně, jak mají hrát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak vás, Tomáši Jamníku, inspirovalo Japonsko, o tom po písničce.

/ Písnička /

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Společnost vám dělá letní Jak to vidí na Dvojce. Hostem je Tomáš Jamník, mladý český violoncellista. Hovoříme o Japonsku, o vašich postřezích. Jaké dojmy jste tam nabyl? Nakolik vás možná i hudebně, profesně, toulky po této zemi inspirovaly, pane Jamníku?

Tomáš JAMNÍK, violoncellista
--------------------
Já už jsem tam byl tedy třikrát a pokaždé to byla jiná zkušenost. Ta poslední byla opravdu speciální, protože pro mne to bylo první světové turné v tom pravém slova smyslu. Tedy plánování dlouho dopředu a řešení detailu ohledně přesunu a zavazadel a já, když jsem tam přiletěl, tak opravdu se mi splnil sen, protože to bylo nějakých 6 koncertů v 7 dnech, nebo 7 koncertů v 8 dnech, teďkom už si to nepamatuji, ale ten program byl opravdu hodně napjatý a to také znamenalo docela přísnou životosprávu a já jsem ještě do toho trošku bláznivě si vymyslel, že budu psát blog, abych byl ve spojení tedy se svými fanoušky a i v podstatě rodinou a blízkými. Takže ten program byl opravdu hodně pestrý a minutu co minutu jsem tedy vážil, co budu dělat a...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ty přesuny, které jste už nakousl...

Tomáš JAMNÍK, violoncellista
--------------------
Ano?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak, kam vůbec, kde všude jste hráli.

Tomáš JAMNÍK, violoncellista
--------------------
Hm. Byly to koncerty po velkých městech. Ty nejmenší byly asi typu jako Macumoto a podobně, ale to jsou stále města, která mají sály pro 1500-2000 lidí a tady to opravdu z té hudební stránky bylo neuvěřitelné, protože ty koncerty byly vyprodány, závěrečný koncert dokonce přenášela televize, to bylo v Osace, takže tam na mě mířilo 20 kamer a v podstatě člověk se snažil nebýt nervózní a ještě tedy do toho všeho byly ty přesuny, Tokio, Osaka, Fukooka, bylo to taky prvně, co jsem se podíval na jih Japonska, takže v podstatě to byla pro mě taková inspirace, že já z toho čerpám až do teď. Velké turné pro muzikanta znamená opravdu velkou inspiraci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké byly reakce publika?

Tomáš JAMNÍK, violoncellista
--------------------
No japonské publikum je poměrně specifické. Jelikož pro evropského muzikanta může působit mírně chladně, oni jsou totiž organizovaní i v tom potlesku...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nedupou.

Tomáš JAMNÍK, violoncellista
--------------------
Nedupou, neskákají, neřvou, opravdu ten potlesk je docela jako ohraničen jasným začátkem a koncem, to jako teďkom nepřeháním, opravdu to tak je, oni stejně jako prostě v té společnosti jsou takto organizovaní, tak prostě i ten potlesk tak zní, ale v podstatě po každém koncertu tam byla možnost nějaké autogramiády, a to teda opravdu jako to už trošku hraničilo jako s nějakými rockovými hvězdami, protože tam byla návaly a my jsme tam měli bodyguardy s panem dirigentem a teďko jako ne, že bych se tím chlubil, ale to je prostě fakt, že ta vážná hudba tam takhle docela budí emoce a to je pro mě strašně důležité, protože na spousta místech je vidět, že ta vážná hudba má spíše takový odliv a nebo ten zájem jako stagnuje, ale tam vopravdu teda člověk je v tom a žije s tím a to je právě ta inspirace asi největší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm, takže jste si užil vašeho milovaného Dvořáka?

Tomáš JAMNÍK, violoncellista
--------------------
Ano, byl to stále dokola Dvořák. To je taky jedna z věcí, že Japonci mají rádi českou hudbu, ale taky moc dobře vědí, co mají rádi. Takže moc neexperimentují a dost často žádají Novosvětskou, nebo právě cellový koncert h-moll, ale pro mě samotného to je jenom výhodou, protože já ten koncert miluju, pro mě to je nejhezčí koncert vůbec a máme štěstí, že to je zrovna teda český skladatel, který ho přivedl na svět a byla to taky další zkušenost, zahrát sedmkrát za sebou, 7 dní za sebou zahrát jednu věc, to je taky docela speciální zkušenost. Ta tendence je asi taková, že ta první vystoupení byla mírně nervózní, člověk se trošku oťukává s tím orchestrem a těch posledních 5 nebo 4 vystoupení, to už jsem si vysloveně užil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A také jste u toho zavíral oči, nebo to bylo jenom na zkoušce, jak jste psal na blogu?

Tomáš JAMNÍK, violoncellista
--------------------
Já se nerad dívám na publika a kór, když to je publikum japonské a těch lidí tam je přes 2 tisíce, tak opravdu si člověk nemůže moc soustředit. Kdybych vnímal každého toho posluchače. Takže ano, zavírám oči.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lišily se ty reakce Japonců, publika na těch různých místech?

Tomáš JAMNÍK, violoncellista
--------------------
Pardon...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Počasí se projevuje.

Tomáš JAMNÍK, violoncellista
--------------------
Ano, vlastně všude byl velký zájem a já jsem vypozoroval takové jenom nějaké drobné odlišnosti v publiku. Teďkom to je hodně subjektivní, ale třeba v Osace mi přišlo, že se jedná o takové kosmopolitní publikum, samozřejmě v tom Macomotu se zase jedná o nějaké regionálnější publikum, takže se tam dají vnímat nějaké rozdíly, ale celkově tam to spíš přebíjí ten fakt, že ti lidé to opravdu strašně jako přijímají a potom ti fanoušci, když tam chtějí být v kontaktu při té autogramiádě, tak to je opravdu jako skvělé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co ještě jste vypozoroval z japonské mentality?

Tomáš JAMNÍK, violoncellista
--------------------
Tak krom nějakého smyslu pro pořádek ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste psal třeba i, možná japonský smysl pro humor, nevím s čím jste se setkal.

Tomáš JAMNÍK, violoncellista
--------------------
Tak to je trošku ošemetné téma, protože Japonci jistě mají smysl pro humor, ale moc se tedy nepo...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je jiný než ten náš...

Tomáš JAMNÍK, violoncellista
--------------------
Moc se tedy nepotkává s tím evropským a taková trošku, nebo takový interní vhled - české orchestry často jezdí do Japonska a jsou tam vítány, Česká filharmonie tam je už skoro jako domácí orchestr a i další orchestry včetně právě třeba Brněnské filharmonie, tam jezdí skoro, co dva roky a ono, když tam jste měsíc v tom japonském prostředí, tak se už najde spousta lidí, kterým to trošku leze na mozek. Já teda doufám, že si stále uchovám ten svůj přístup, tu svoji lásku k této zemi, ale opravdu je to až skoro vtipné, kolik muzikantů už jakoby to bere tak strašně jako samozřejmě a vlastně to Japonsko berou už jako takové nutné zlo a právě ta japonská mentalita je někdy jako dovádí až k šílenství, protože ta neschopnost improvizace a ten řád, který se nesmí porušit, opravdu může někoho hodně jako psychicky poškodit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Perfekcionisté? Řekl byste?

Tomáš JAMNÍK, violoncellista
--------------------
Jsou to, jsou to perfekcionisté a já tomu naprosto rozumím. Ono ten jejich systém funguje a je to něco podobného, s čím se setkávám i třeba v Německu, s čím trošku mám pocit, že jakoby český člověk může mít trošku problém. Já jsem příznivcem takového kompromisu, protože vidím, co přináší obojí, taková ta nějaká česká uvolněnost a schopnost opravdu jakoby nějaké improvizace je jako skvělá a hlavně třeba v hudbě a v kultuře je docela nezbytná, to je trošku podle mě limit pro tady ty národy, které prostě jsou natolik přísné, že se potom nedokáží uvolnit. Takže japonský smysl pro humor určitě existuje, ale člověk si na něj musí dát pozor, aby, aby se z něj úplně nezbláznil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo nešlápl vedle.

Tomáš JAMNÍK, violoncellista
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Violoncellista Tomáš Jamník.

/ Písnička /

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na vlnách Dvojky v Jak to vidí zní vyprávění violoncellisty Tomáše Jamníka. Hovoříme o Japonsku. Co na vás, pane Jamníku, nejvíce zapůsobilo, udělalo nejhlubší dojem?

Tomáš JAMNÍK, violoncellista
--------------------
Tak krom té zmíněné mentality, která je opravdu velkou inspirací i pro mne, to jsou ty kulturní návyky a obecně tamní kultura. Já tedy musím říct, že se opravdu nepovažuji za nějakého specialistu na Japonsko, ale opravdu jsem si tu zemi zamiloval a třeba můžu prozradit, že vždycky, když se vrátím, tak ještě týden, teďkom to bylo i měsíc, mám takový dojezd, kdy i doma mám ty návyky a vlastně i to uvažování. Takže začíná to tím, že ještě měsíc doma jím hůlkami, opravdu, že jako mi to chybí, protože třeba tady ten způsob stravování má jako spoustu pozitiv. Člověk má jednu volnou ruku a vlastně taky ten rytmus toho, toho jídla jiný a když si na to člověk navykne, tak potom těžko si vezme příbor a hltá a jsou to taky návyky domácí, takové ty speciální, jak třeba opravdu je absolutní zákaz vejít v botách přes práh domu, ve spousta domech, ve kterých jsem byl u svých přátel, oni tam mají takový speciální vyvýšený stupínek, přes který opravdu tedy bota jako nesmí a potom je tam tedy taková ta úplná specialita, že na spousta toalet jsou ještě další speciální přezůvky. Takže opravdu ta, ta hygiena je velké téma. Já tedy jsem dokonce i svoji ženu chvíli nutil opravdu mít i ty přezůvky na tu toaletu, protože mi to přišlo jako, jako prostě skvělý. Ono to je podle mě nejenom jako hygienická záležitost, ale i nějaká podle mě jako psychologická, kdy, kdy člověk opravdu jakoby ví, že, že teďkom je ta chvíle na hygienu a...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, omluvám se, že vám do toho vstupuji, Tomáši, ale vy jste si v Japonsku pořídil i roušky a zkusil jste je používat...

Tomáš JAMNÍK, violoncellista
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V naší veřejné dopravě. Jaké byly ty reakce?

Tomáš JAMNÍK, violoncellista
--------------------
No, ta rouška, já jsem s ní poprvý seznámil v japonské nemocnici, dokonce už jsem byl jednou i v nemocnici, tam mám pocit, že to byla přemíra sushi, která způsobila, že jsem měl nějakou střevní příhodu, docela jako takového středně vážného charakteru, takže jsem opravdu jako musel teda do nemocnice a tam mi nasadili roušku, byl jsem v čekárně pár minut a tam jsem si uvědomil, že, že to má jako velký smysl, že ta rouška znamená, že člověk ví, že je nachlazen, ale přesto jde do té práce, protože samozřejmě musí pracovat, nebude doma jenom s nějakou rýmou, ale jako já jsem si to vzal provokativně do té pražské MHD, abych jako vyzkoušel reakci lidí a musím říct, že, co jsem tak viděl, já jsem teda zbytečně neprovokoval, ale jen tak, co jsem jako pohledem viděl, tak lidi moc nechápali, o co se jedná a spíš se jako štítili a v tom Japonsku to je naprosto běžná věc. Tam opravdu jako v metru pořád potkáváte lidi s rouškami a mně to přijde jako úplně geniální záležitost. A nejsou to pouze roušky. Třeba v tom veřejném prostoru ti Japonci jsou strašně citliví a mně to teda přijde docela dobrý. Přiznám se, že teďkom přes léto a když jsem byl v tom táboře, tak to tak nevnímám a člověk je takový trošku zdivočelý, ale přece jenom, když se potom člověk má naladit na rytmus toho města a na ten veřejný prostor, kam se musí vtísnit spousta lidí, tak opravdu je to rozdíl, protože v tom Japonsku, nebo třeba přímo v Tokiu, v tom metru opravdu cítíte, že každý má svůj prostor, který nesmí být narušen, je tam absolutní zákaz telefonování, což je docela jako zvláštní, protože potom jedete a vlastně pouze slyšíte sebe, protože si neodpustíte nějaké komentáře a vlastně jediné, co jsou slyšet, jsou turisté. Takže chování ve veřejném prostoru je další věc, která je celkově strašně zajímavá a já nemůžu říct, že bych to chtěl zkopírovat i do Evropy, to rozhodně ne, ale bylo by dobré to pochopit a něco si z toho určitě vzít. Takže jsem absolutně pro roušky a...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co ještě z japonského způsobu života, chování byste případně převzal do Evropy?

Tomáš JAMNÍK, violoncellista
--------------------
Tak, když to vezmu hodně obecně, tak pokud se chce člověk podívat do Japonska a chce tam chvilku cestovat, což se mi taky poštěstilo loni, po těch koncertech jsme tam s ženou cestovali po japonských městech a městečkách, tak vlastně se člověk nevyhne klášterům a náboženství. Jelikož většina té kultury spočívá v tomto, takže to je další inspirace, kterou chci při příštích návštěvách Japonska dále rozšířit. Japonské náboženství a kláštery to je absolutní nádhera.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká v dnešním Jak to vidí host Tomáš Jamník, violoncellista. Děkuji vám za to a přeji hodně úspěchů.

Tomáš JAMNÍK, violoncellista
--------------------
Děkuji. Hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou se těší Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.