Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 8. června 2018

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnešním hostem je profesor Richard Hindls, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze. Buďte vítán.

Richard HINDLS, ekonom, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Dobrý den přeji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Probereme italskou ekonomiku, neopomeneme ani novou španělskou vládu a nejnovější výhled Světové banky. Inspirativní poslech. Po 3 měsících politických a finančních turbulencí má Itálie vládu. Prezident Matteralla posvětil koalici Ligy severu a Hnutí pěti hvězd. Napětí v třetí největší ekonomice eurozóny mírně polevilo. Mají být ještě finanční trhy a eurozóna nervozní, pane profesore?

Čtěte také

Richard HINDLS, ekonom, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já nevím, jestli ještě nebo už, to je teď trošku otázka. Ty turbulence, které jsou v italské politické scéně, v italské politické společnosti, nejsou ničím zvláštní. Já myslím, že bychom těžko v Evropě hledali zemi, která častěji mění vlády a vypisuje volby. Druhá ale věc je, že Itálie má poměrně, řekněme, ty vstupní parametry, ekonomické vstupní parametry ne příliš příznivé a protože ekonomika od politiky udělit nejde, tak pochopitelně ta nestabilita přelévá z jedné strany na druhou. Itálie má dneska po Řecku nejvyšší veřejný dluh, kolem 130 %. A teď se vrátím k té původní myšlence, ten dluh nevznikne dneska nebo včera, ten se táhne už 20 let s Itálií. Nemyslím teď přesně v této výši, ale ten dluh narůstá, vytváří se a ta současná garnitura už je jednou z dalších, která se zřejmě pokusí s tím něco udělat. Do toho přichází určitá nestabilita italských bank, víme, že vlastně druhá, ne-li dokonce nejstarší banka světa ze /nesrozumitelné/ je vlastně v ohrožení už několik let. A obecně platí pravidlo, že když se, a vy jste se ptala na finanční nestabilitu nebo stabilitu obecně, platí v ekonomice, že když se něco děje, tak první se začnou otřásat banky nebo finanční trhy, protože investoři začnou stahovat své peníze a my obyčejní také se o ně začneme bát, a to je možná teď trošku Itálie. Teď samozřejmě ten nový hit je eurozóna ano, eurozóna ne, skoro, když to trošku přeženu, tak každý den to vyjádření Conteho a těch dalších, kteří teď stojí v čele Itálie, je buď nejasné nebo, nebo si protiřečí, tak je to otázka a samozřejmě, že Itálie jako obrovská země je samozřejmě asi třeba významnějším hráčem v tomto ohledu z hlediska té nestability, než třeba Řecko nebo podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme se podívat možná konkrétněji na některé plány nebo sliby té nové koalice, premiér Conte slibuje snížit ten mohutný státní dluh, o kterém jste právě hovořil. Otázka je, jak toho dosáhnout, podle něj prý prostřednictvím hospodářského růstu, nikoli za pomoci úsporných opatření.

Richard HINDLS, ekonom, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To už jsme u těch takových, vlastně já jsem to také četl už v tom prohlášení nebo v té přípravě před hlasováním v parlamentu, už v tom jsou takové určité protichůdné názory. On na jedné straně říká, nechci jít cestou škrtů a úspor, chci jít cestou hospodářského růstu, ono to od sebe ale úplně oddělit nejde. Na druhé straně zvyšuje asi na 750 nebo 760 euro, chce zavést minimální mzdu, to není úplně málo, chce zvýšit důchody, chce zlepšit sociální zabezpečení, tak to něco stojí. A ten růst je tím navázán. Na druhé straně si uvědomit, že Itálie je opravdu, jak jste to říkala, silným hráčem, třeba v přepočtu hrubého domácího produktu na hlavu je na tom lépe, než Česká republika, Itálie, takže zase je to stát, který je velmi vyspělý, zejména italský sever, je to obrovský stát, s dlouhou historií a s dlouhými, s dlouhým vlivem v Evropě, ale ta opatření, teď jsme na začátku, parlament schválil důvěru vládě, uvidíme, co se potom stane, říká se, že ti lidé, já to nechci posuzovat, protože nejsem ani zralý v politických debatách, ale nejsou politicky příliš zkušení a víme dobře, že potom ty konkrétní prvky, to konkrétní rozhodování, ta každodenní práce je většinou trošku jiná, než, než jsou ty ideje na začátku, ale s tím se budou muset asi, bude muset ta politická Itálie vypořádat. Pochopitelně ta nedůvěra z toho okolí je svým způsobem přirozená, ale možná zase se ukáže za rok, za dva, možná se o tom pobavíme, že to třeba nebylo až tak zase vážné, ale je pravda, že Itálie se potácí kolem toho dluhu poměrně hodně dlouho. Nedaří se jí ho zlepšit. A když to porovnáme třeba s Řeckem a Španělskem, řekněme, takové to jižní Evropy, tak tam určité náznaky zlepšení už jsou. U té Itálie už se tohle to táhne relativně dlouho.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě, že podle některých ekonomů se prý ta současná Itálie podobá v Řecku v době, kdy se začala hroutit jeho ekonomika.

Richard HINDLS, ekonom, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To nevím, přece jenom Itálie ten základ má vyšší, než Řecko nebo Španělsko, sama jste říkala, že to je třetí největší ekonomika v eurozóně, čtvrtá největší v Evropě, když ještě přidáme Británii, která nemá euro, tak je to velký hráč, je to počtem obyvatel, nevím, 60 milionů obyvatel, je to prostě velký hráč, na rozdíl od Řecka, a samozřejmě ta krize v Řecku byla hlubší, zase než je v Itálii, ale byla nárazovitější, než byla v Itálii. My jsme prožili celou řadu takových otřásajících zemí, vzpomeňme třeba Irsko a Irsko z toho ekonomického tygra se dostalo dolů a už se z toho zase pomalinku nějak dostává ven, tak já pevně věřím, že i u Itálie se tohle to podaří. Itálie má z čeho čerpat, ale, dejme tomu, takový ten zpomalující se růst v celé světové ekonomice, který teď předpokládá Světová banka, může trošku dolehnout i na Itálii a proto ten výrok o tom, já chci jít cestou posíleného růstu a nechci škrtat a na druhé straně říkám, že posílím sociální dávky a minimální mzdu a všechno, tak to něco stojí, tak tam bych viděl, že je to taková houpačka trošku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A myslíte si, že je tedy aktuálním tématem v Itálii otázka eurozóny, protože když se podíváme třeba na výroky nového premiéra Conteho, tak on říká, že odchod ze společné měnové unie ten nový establishment nikdy neplánoval, ani tak nečiní, ale hraje nějakou roli fakt, že ta nová koalice původně navrhovala na post šéfa resortu financí odpůrce této společné měny, profesora ekonomie Savonu.

Richard HINDLS, ekonom, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já myslím, že tohle je taková trošku volební hra, v těch volbách vždycky teďko je silným tématem eurozóna, Evropská unie, migrace samozřejmě, on také říká, že...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je velké téma.

Richard HINDLS, ekonom, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
...vyřeší téma, že bude řešit italskou migraci nebo migraci do Itálie, to tak působí. Teď jsem si všiml, že ty poslední výroky už jsou slabší nebo nejsou žádné, já si zase nemyslím, že by to až šlo takhle daleko, že by se pokusila Itálie opustit eurozónu, ono, když se to vezme ze všech stran, tak tady byli mrtví na obou stranách, to si myslím, že si uvědomuje i italská politická elita, italská politická scéna a zdá se mi zase, že by ty výroky, byť se to objevuje nebo se to tak spíš v debatách objevuje, že by byly až tak reálné, já si nemyslím, že Itálie půjde touhle cestou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud by se ta situace vyhrotila. Měla by dopad také na Česko?

Richard HINDLS, ekonom, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Určitě, protože my jsme poměrně malou ekonomikou, to je všeobecně známo, a jakákoliv, řekněme, větší turbulence v té okolní ekonomice nebo, řekněme, evropské ekonomice nebo světové ekonomice, by určitě dopadla i na nás, byť Itálie zase není naším největším obchodním partnerem, ale je to země velmi blízká, patříme do nějakého souručenství, to by určitě vliv mělo, ale já si zase nemyslím, že by ta věc došla až tak daleko, že by, že by Itálie začala vystupovat z eurozóny. Já myslím, že se ta situace, pořád jsme ještě vlastně těsně za volbami, já si myslím, že se ta situace spíš bude uklidňovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekla bych, že přesným opakem nové vlády v Itálii je nový kabinet ve Španělsku, nový premiér a šéf socialistů Pedro Sánchez, ekonom mimochodem, povolává k sobě proevropské politiky a chce také posílit roli země v evropské politice?

Richard HINDLS, ekonom, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, tam je ta situace ještě o něco zase jiná. Španělsko se trošinku vylepšilo v nezaměstnanosti, dosahuje už ekonomického růstu a ne úplně blízkého nule. Na druhé straně ono má zase úplně jiné problémy s těmi desintegračními tendencemi, teď nejvíce v Katalánsku, v minulosti i v Baskicku, teď více tedy na jihovýchodě země. A na jedné straně on Sánchez říká, já budu vyjednávat s reprezentací Katalánska a možná i Baskicka, na druhé straně říká, že chce být proevropský, tak možná, že to má nějak dobře promyšleno, ale nemyslím si, že by v tuhle tu chvíli Španělsko bylo tím, takovým tím jako největším vředem v Evropě, Španělsko se dostává z té, takové té největším problémem tam byla nezaměstnanost, která byla největší v Evropě, prakticky dosahovala, já nevím, 25, 27 % u mladé generace kolem 30 let až 50 %, to už se výrazně zlepšilo, i když do parametrů, na které jsme zvyklí třeba my, tady to má ještě hodně daleko, ale Španělsko je také velká země, 45 milionů obyvatel, není tak velká ekonomika, jako je Itálie, ale myslím si, že v současné době španělská ekonomika je konsolidovanější, a ta 2, řekněme, desintegrační centra jsou vlastně výkladní skříní španělské ekonomiky. Katalánsko a Baskicko, byť v Baskicku je v současné době méně cítit ta desintegrační tendence, tak tyhle ty dvě oblasti nebo ty 2 regiony jsou mezi 3 nebo 4 nejvyspělejšími ve Španělsku, tak tam je ta situace mnohem klidnější, spíš byla motivována, řekněme, takovým tím klasickým scénářem odchodu Rajoye, korupce, prostě ve straně nedořešena situace s Katalánskem, tam si myslím, že takovým tím leitmotivem určitě ekonomika nebyla v té změně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Překvapilo vás vlastně to, co se stalo, pád nečekaný zřejmě toho menšinového konzervativního kabinetu.

Richard HINDLS, ekonom, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak vzpomeňme, jak dlouho Rajoy sestavoval vládu, on vlastně, dokonce tam došlo k novému vypsání voleb, on tu pozici neměl nikdy lehkou, taková ta snaha spojit levici s pravicí, i když dneska ta definice toho, co je a co není levice a pravice, už je asi velmi sporná, to je vidět ostatně v Itálii, že vlastně ta nová uskupení už jakoby stírají ty klasické pojmy, klasické, klasické uspořádání politické scény, tak ve Španělsku, bych řekl, že taková ta koalice pravice levice, tam vždycky byla poměrně citlivá, poměrně křehká, ostatně vidíme to i v Německu, ty pokusy jsou takovéhle, spojit tu levou část spektra s pravým, s pravou částí spektra, ale Španělsko si myslím, že v současné době nebude tím problémem, který by nějaký hýbal světovou nebo evropskou ekonomikou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak zahýbe Unií vyjednávání o budoucím rozpočtu po roce 2020, v něm by podle nových pravidel mělo více peněz plynout právě jižním členům Unie, jako je například Španělsko a Itálie.

Richard HINDLS, ekonom, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To je ten systém vyrovnávání a vlastně to programové financování, které Evropská unie nabízí, samozřejmě, že to jižní křídlo je stále více ohroženo, to už trvá v podstatě možná od té krize 2008, tak zase na druhé straně, řekněme, úplně to jižní křídlo Portugalsko, Španělsko, Řecko nikdy nebyly ty nejvyspělejší země v Evropě. Ona je taková snaha vlastně ukazovat, co je v eurozóně, co není v eurozóně, já vždycky říkám že jsou země, které mají euro a jsou vyspělé. Jsou země, které mají euro a nejsou vyspělé. Jsou země, které nemají euro a jsou vyspělé a jsou země, které nemají euro a jsou nevyspělé. Takže ono takovéto zjednodušené vidění všechno přes to euro, není úplně možná to pravé kritérium. Je pravda, že pokud vlastně nemáte vlastní měnu, tak nemůžete třeba oslabením té vlastní měny dosahovat ekonomického růstu, protože jste závislá na tom, na síle eura jakoby v celém prostoru, ale nemyslím si, že by, že by tohle to bylo tím hlavním klíčovým prvkem toho, co se v ekonomice bude nebo nebude dít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Česko mimochodem splnilo nebo splňuje v této chvíli 2 ze 4 kritérií pro přijetí eura.

Richard HINDLS, ekonom, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
My jsme vždycky na tom byli v těch klíčových věcech, jako je deficit a dluh, jsme na tom byli samozřejmě poměrně dobře, to se v současné době ještě i při vysokém tempu růstu daří možná i o něco ještě vylepšovat, ale přijetí, nepřijetí eura, já říkám, že v tuhle tu chvíli z 99,99 je politické rozhodnutí, ne ekonomické.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle Světové banky je globální ekonomika zdravá, ale růst se bude zpomalovat. Z čeho vychází, pane profesore, ve svých předpovědích?

Richard HINDLS, ekonom, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Je to poměrně silný výrok. Já si toho také včera, předevčírem všiml, protože se teď hodně začíná hovořit o zpomalování ekonomiky v souvislosti s různými nerovnováhami. O té jedné rovnováze jsme teď, myslím teď celoevropský nebo celosvětovými nerovnováhami, o jedné jsme teď hovořili, Itálie nebo jižní křídlo Evropy, hovoří se o takové té, já stále se mi zdá, že to je víc přestřelka než válka, obchodní válka, celní válka, Evropská unie, Spojené státy, Čína, prostě, a tak dále, to, co se teďko odehrává, řekněme, v politickém establishmentu Spojených států, jsou tady geopolitická rizika. Blízký východ, který ale nikdy asi rizikem být nepřestane, jakási jednání, která teď nechci a vůbec to neumím komentovat, na východě Asie, v Koreji a podobně, to jsou všechno hybatelé, které, jistá nestabilita na finančních trzích, evropské akcie spíše klesají a jsou nervozní, to všechno může mít určitý vliv na, řekněme, ekonomické, ekonomické parametry, vývoj, proto se mi ten výrok Světové banky o zpomalení, ale zdravosti ekonomiky zdá poměrně zajímavý nebo poměrně silný, protože ta rizika tady určitá jsou a zase Světová banka je velký hráč a má i samozřejmě velký vliv na finanční toky a podobně, různá hodnocení a podobně, tak z tohohle pohledu zase ten výrok o tom, že třeba ještě po dobu několika let se ekonomice nějak bude dařit, je poměrně podle mého názoru zajímavý a silný a posílí určitě důvěru v ekonomiku. Z druhé strany je potřeba říci jednu věc, že přece jenom ta tempa růstu nejsou kdoví jak obrovská, my také zpomalujeme, máme docela dobrá tempa růstu, jsme nadprůměrní, jsme nadprůměrní i v celé řadě dalších parametrů, jako je nezaměstnanost, chudoba, prostě dluh, deficit, o tom, co jste také před chvilinkou říkala, ale ta tempa celkově nejsou příliš vysoká, jsou ale stabilní, a jestli se o nějaké 0,2% bodu někde přidá nebo ubere, není až tak zase zajímavou věcí, protože když si řekneme, že se dneska píše už polovina roku 2018 a prakticky 5 let od té fiskální se krize a 10 let od té hypotekární krize, která se přelila ze Spojených států po světě, že prakticky 5 nebo 10 let už se ekonomika nebo od toho roku 13 vyvíjí relativně stabilním tempem, tak to bych řekl, že je dobrá zpráva, jestli dneska Světová banka říká, ano, nestability tady jsou, geopolitické, finanční, další, tak přesto říkáme po dobu několika dalších let je ekonomika zdravá, bude se vyvíjet, řekněme, pozitivně, byť menšími tempy růstu, to si myslím, že je silný výrok a dobrý díl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by to znamenalo nebo bude znamenat pro nás, zpomalování toho růstu, když my vlastně máme, kdybychom to srovnali v rámci Unie nadprůměrný růst.

Richard HINDLS, ekonom, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
My jsme také už, řekněme, v těch úvahách na rok 19/20 ubrali trošku z plynu, už se také hovoří o zhruba 1% bodovém poklesu vývoje ekonomiky, výkonu ekonomiky, my jsme na hranici trhu práce, prakticky už nemáme lidi na to, aby mohli pracovat, už jsme na hranici toho, co může pracovní trh nabídnout. Máme, oslabuje nám teďko trošku koruna, máme tady trošku pro mě nepochopitelný, nebo takhle, nepochopitelný, možná pochopitelný, ale prostě podivný růst cen bytů, zejména teda developerských aktivit a podobně, to všechno může v ekonomice určitým způsobem vytvářet rizika. A tak, jak jste se ptala, nejsme tady sami, je tady Evropa, je tady svět, tak to všechno vede ke zpomalení růstu, může to vést k prohloubení těch /nesrozumitelné/, ale pořád si myslím, že s tím řádově, dejme tomu, 3,5% až 4% růstem budeme ještě nadprůměrní v další době.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přehřívání naší ekonomiky si zřejmě vynutí dřívější zvýšení úrokových sazeb ze strany Bankovní rady České národní banky, tuto možnost tento týden připustil i sám guvernér centrální banky Jiří Rusnok.

Richard HINDLS, ekonom, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Původně se hovořilo o jednom zvýšení v letošním roce a spíše koncem roku, no, tak koncem roku, ona už je půlka roku, tak asi to nebude tenhle týden, ale tady je ta situace trošku složitá, protože samozřejmě to zvýšení úrokových sazeb trošku ochladí ekonomiku, ale my máme z čeho brát, ten, ten růst není malý, takže i kdyby trošku poklesl, tak samozřejmě to nevadí, ale problém je stále v tom, že banky o naše peníze nestojí. Ony mají tak obrovské množství likvidity, že vlastně to zvýšení úrokových sazeb by vedlo k tomu, že by si lidé mohli začít ještě víc odkládat, banky by musely reagovat už trošku asi zvýšením svých úrokových sazeb, i řekněme, na tom retailovém trhu, na tom přepážkovém bankovnictví, oni o to ale velký zájem nemají, když se podíváme, tak koruna posílila, tuším, už 3krát a prakticky na vkladech, termínované vklady, spořící účet, to prakticky žádný efekt nezaznamenalo a nebo jenom silně kosmetický, malý posun pásem, pokud je tam pásmové úročení a podobně. A banky v podstatě žijí z poplatků, nemají příliš takovou tu klasickou bankovní funkci poskytovat úvěry, získávat z toho peníze zpátky a podobně, a tudíž to další zvýšení ekonomických sazeb, úrokových sazeb, nevím, jak by ty banky reagovaly, protože ony opravdu té likvidity mají hodně, takže byť musím říci, že náš bankovní sektor je velmi zdravý a těmi zátěžovými testy, stresovými testy prochází velmi dobře, tak z tohohle pohledu asi by ty banky nic neohrozilo, ale to ochlazení v ekonomice pomocí úrokových sazeb by asi trošku přišlo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste se zmínil o bytech, tak prý nejtvrdší omezení hypoték by mohlo přijít už příští týden?

Richard HINDLS, ekonom, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Už se o tom hovoří rok, přibližně myslím, že ten zákon potom nebo ta úprava neprošla, je pravda, že ona to není jenom otázka, řekněme, nějakých pohybů ve finančnictví, řekněme podloženou kupní sílou obyvatelstva a podobně, ale také ve stavebních povoleních, já, co mám známé mezi developery a podobně, říkají, že je nesmírně těžké získat státní povolení, zejména na větší aktivity, na větší investice, to všechno komplikuje prostě výstavbu a přivádí to vlastně ten, řekněme, ten stavební byznys do takové situace, že se všechno hůř shání a pak to vede k růstu cen, logicky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vraťme se ještě k obchodní válce, o které se píše. Mexiko uvalilo cla na vybrané americké zboží, Čína hrozí vypovězením smluv, obchodní politika Spojených států hodně zaskočila i Kanadu. Jak odhadujete ten další vývoj? Z americké strany by mohly následovat ještě cla na dovoz aut, což by mělo pro Evropu teda asi ještě horší dopad, než ocelářská cla.

Richard HINDLS, ekonom, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Vy jste použila slovo odhaduji, jak odhaduji, já vlastně nevím, protože...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo to ví? To je otázka.

Richard HINDLS, ekonom, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Kdo to ví? Protože je pravda, že některá rozhodnutí administrativy Spojených států jsou velmi, řekněme, tak překvapivá, možná z určitého pohledu se jim nemůžeme divit, ale jistě vyvolávají určitou nervozitu, včera, myslím, nebo předevčírem francouzský prezident Macron říkal, vždyť jsme přátelé, jsem spojenci, tak přece spolu nebudeme, myslím, teď válčit, v daném slova smyslu, ale bojovat v té ekonomické oblasti, jak na to bude reagovat americká administrativa, je opravdu asi v tuhle chvíli těžko říct, pravda je, že některé věci, řekněme, třeba levné čínské zboží, takové, ten problém s těmi značkami a podobně, že to asi může ten ekonomický svět iritovat. Trump se tomu snaží nějakým způsobem čelit. Samozřejmě vždycky tyhle ty věci mají mrtvé na obou dvou stranách, to je celkem pochopitelné. Je pravda, že americká ekonomika je silná ekonomika a ona si leccos může dovolit, nevím, když, jak silná mohou být odvetná opatření Mexika na dovoz bourbonu, nebo jak jsem se dočetl, no, tak dobře, ale přece jenom Mexiku je mnohem menší hráč, než jsou Spojené státy. Já si spíš pořád myslím, že je za tím nějaká politika a že se bude o těch věcech jednat, že prostě ta americká administrativa chce dosáhnout, řekněme, určité vyjednávací pozice, než že by až takhle do hloubky šla, pořád tomu říkám více přestřelka, než, než boj nebo válka, asi je to otázkou jednání, ale co za tím je, kdo co chce dosáhnout, to opravdu nevím, vracím se k vašemu slovu, odhaduji, neodhaduji, nevím, fakt nevím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Německý týdeník Wirtschafts Woche napsal, že Trump prý během setkání s francouzským prezidentem Macronem řekl: "Svojí obchodní politiku, budu prosazovat do té doby, dokud se budou New Yorkem prohánět německé Mercedesy."

Richard HINDLS, ekonom, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No jo no, tak dneska už vlastně se prohání celým světem všechny možné výrobky, tomu už asi nejde dneska vůbec jako nějak zabránit, i vlastníci jsou někde úplně jinde, než by byli třeba před 50 lety. Je pravda, že některé ty věci jsou hodně překotné, tak teď malinko odskočím do strany, když se podíváme na ten vlastně zrušený a pak zase udělaný singapurský summit mezi Severní Koreou a Spojenými státy, jeden den přijde zpráva, že to tak vůbec nebude a další den se začne znovu jednat, je to takové velmi nevypočitatelné, já vůbec teď nechci hodnotit jako kroky americké administrativy, protože o tom nemám dost informací, ale já si myslím, že si tady budeme muset ještě chvíli počkat, co to všechno udělá, co to všechno může přenést, by se odhadnout asi dalo, abych použil slova odhadnout. Ale nevím, na kolik to skutečně reálně bude takhle probíhat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A k čemu by to tedy mohlo vést?

Richard HINDLS, ekonom, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, tak pochopitelně každá celní válka, každá válka mezi, mezi komoditami povede k oslabení světového obchodu, ke zpomalení produkce, ke stížení přesunu produkce z jedné strany na druhou, to by vedlo ke zpomalení růstu, ale já si furt nemyslím, že to bude až takhle, jak to teď vypadá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zmiňuje se o tom například ta analýza, respektive výhled Světové banky.

Richard HINDLS, ekonom, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, Světová banka tu analýzu...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jistě zahrnuje dost svých předpovědí.

Richard HINDLS, ekonom, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
...připravuje, ta nevznikne za 24 hodin, ona ji připravuje delší čas a vychází z analytických podkladů. To, co se teďko odehrává, je událost posledních 72 hodin na vyjednávání, které, která vedl třeba včera Macron a podobně, to není, to bych řekl, co je jádro té prognózy nebo toho výhledu, který připravuje Světová banka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jaká je obchodní politika Spojených států. Obávám se, že na to už nestihneme odpovědět, možná ve dvou větách.

Richard HINDLS, ekonom, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, tak je tam cítit určitý prvek protekcionismu, ale nevím, znovu říkám, na kolik se ta věc dostane do reálné ekonomiky, to se uvidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Richard Hindls, ekonom. Já vám děkuji a těším se na příště.

Richard HINDLS, ekonom, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Děkuji a přeji hezké prázdniny, pokud se do té doby neuslyšíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Uslyšíme. Příjemný poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.