Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 7. září

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Vítejte u pořadu "Jak to vidí". Dnešním glosátorem je profesor Richard Hindls, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze. Dobrý den.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na jakou problematiku se dnes zaměříme? Zvýšení úrokových sazeb, i růst mezd i zadluženosti českých domácností. Dobrý poslech. Po sedmihodinovém maratonu poslanci zbavili imunity šéfa hnutí ANO Andreje Babiše a jeho prvního místopředsedu Jaroslava Faltýnka a rozhodli tak o jejich vydání k trestnímu stíhání kvůli kauze Čapí hnízdo. Zástupci ANO bránili své lídry, nakonec před hlasováním odešli ze sálu. Jak, pane profesore, vnímáte celou situaci na politické scéně?

Čtěte také

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak blíží se volby, bylo to vlastně cítit, já jsem to úplně nesledoval, navíc teď mám problémy doma s televizí, která se mi rozbila, tak to nemůžu tak úplně sledovat, ale ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak rozhlas vyladit.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Jo, jo, ale je to, my jsme před volbami, tak dalo se asi ten výsledek očekávat. Nevím, jestli k tomu bylo potřeba těch sedm hodin, ale to je zřejmě právě to, že jsem před volbami a že to je možná vítaná příležitost něco sdělit, ale to tak asi patří. Mně se zatím nezdá ta předvolební kampaň nějak výrazně jiná, než kdykoli předtím, tak si myslím, že tohle k tomu patří, ten výsledek se dal čekat. Co s tím bude dál, to asi v tuhle chvíli je velmi těžké odhadnout. Možná, že se zase po volbách zase všechno vrátí zpátky. Těžko říct.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co byste řekl, to rozhodnutí sněmovny včerejší, co bude znamenat obecně pro politickou scénu?

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já si myslím, že možná přímo to rozhodnutí samo o sobě ne, ale teď je otázka, a teď nejde o tenhle ten případ konkrétně, ale jak se prostě s těmi případy naloží. My vlastně v minulosti už jsme měli celou řadu podobných situací, já teď nechci jmenovat nikoho, nebo jenom naznačím, různé dopravní nehody a sražené ženy při těch dopravních nehodách nebo láhve vína s penězi, ale ono to vlastně pořád nikam nevede, pořád je a situace stejná. Po mnoha letech ..., nebo tramvajové jízdenky a podobně, po mnoha letech se vlastně pořád neví, jestli to je problém, není to problém, jestli to dobře řešila policie, jestli to rozhodli dobře státní zástupci, jestli to soud odsoudí nebo neodsoudí, tak to je, si myslím, na tom horší vzkaz, než to, že se něco jednalo včera nebo nejednalo. Jde o to, aby prostě vždycky nad těmi případy byl nějaký jasnější závěr. Buď to bylo, to já neumím posoudit, protože nejsem soudce, nejsem policista, buďto bylo, nebo to nebylo, ale ty případy se u nás táhnou často mnoho let a to si myslím, že vyvolává v lidech takovou určitou pochybnost, takovou tu, a ono to často začíná i u obyčejných dopravních přestupků, že se vlastně nikdy nic pořádně nevyřeší, tak to mně přijde na tom závažnější, než to, jestli se včera nějak rozhodlo, protože já ten výsledek opravdu posoudit nedokážu, nemám k tomu žádné podklady, než to, co čteme všichni, nebo slyšíme všichni, ale zůstává nad tím pořád taková ta mlha, nad těmi jednotlivými případy, že vlastně se to táhne mnoho a mnoho let a nikdo nikdy neví, jak to dopadlo. Tak buď úplně nejsou ty důkazy v pořádku, nebo nekoná dostatečně razantně státní zastupitelství, nebo ten soudce příslušný prostě to nedotáhne tu kauzu a vrací se to pořád zpátky a to mně přijde na tom zvláštní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Třeba jsou ty kauzy opravdu natolik komplikované, že je ...

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak vezměme třeba tu situaci, a teď nechci, je to tragédie obrovská, tu Studénku. Tam nešlo o politiku, tam vůbec o nic nešlo, jenom prostě zemřelo osm lidí, nebo tak nějak, a to je přece strašná věc, tam přece nebylo žádné další pozadí, až teď jsem teprve četl, že, že snad se ukázalo, že ti lidé asi budou obviněni, ale po kolika letech? Po deseti letech. A co ti oběti, a co jejich pozůstalí? A znovu říkám, tam nešlo o žádnou složitou věc ve smyslu nějakých politických vlivů nebo, nebo složitého účetnictví nebo něco, tam šlo prostě o lidský život, který, který zhasl prostě neuvěřitelným způsobem. Spadne na vás most. No, tak a táhne se to osm let?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V předchozích parlamentních volbách docela rezonovalo téma boj proti korupci. V současnosti, co nám říká, na co slyší voliči podle vás? Jaká témata vůbec rozhodnou ty letošní volby?

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já si myslím, že korupce je takové slovo, vy jste hezky použila to slovní spojení "na co slyší". My, my to slovo "korupce" slyšíme velmi často. Já si zase, korupce asi je nejenom u nás, asi je leckde. Já si zase nemyslím, aspoň, když se člověk podívá na ten žebříček, že bysme v té korupci na tom byli až tak špatně, jako je takový ten, ten úplný spodek toho žebříčku, spíš si ... a korupce byla a bude vždycky, ale myslím si, že ..., a teď bych mohl zopakovat vlastně tu svoji odpověď, kterou jsem říkal před chvílí, mně chybí prostě razantní řešení těch situací. Byla to korupce, nebo nebyla? Odsoudil to někdo, nebo neodsoudil? A když ta věc se táhne osm let třeba, a to teď bych mohl znova jmenovat některé ty případy, co jsem říkal, tak vlastně už člověk ztrácí i, bych řekl, takový názor nebo ochotu té věci naslouchat. Po osmi letech už se velmi těžko snáší důkazy, už si nikdo nic nepamatuje, tak ať někdo řekne, že to byla korupce, nebo to nebyla korupce, ale já si myslím, že ten stav, který my tady míváme poměrně často, že to je takové jo a ne, ani pravda, ani lež, že si myslím, že je mnohem horší, než možná to, kdyby se jasně řeklo: toto bylo, nebo toto nebylo. To totiž v těch lidech vyvolává potom pocit, že se vlastně obtížně dosahuje nějaké spravedlnosti, nějakého řešení. Vždyť známe spoustu případů ..., já sám si často říkám, že jsem docela rád, že se mi vlastně, nechci klepat, aby se netřásl ten mikrofon, že se mi tohle všechno nějak vyhýbá, protože už jenom to chození k těm soudům po dobu několika let, ten tlak, který na vás je, jestli pak špatně spíte nebo něco, to si myslím, že je možná horší, než ten fakt samotný, že se prostě ty věci u nás táhnou. A to si zase myslím, když ..., nemůžu soudit, co je, co je někde třeba v Německu nebo v Americe nebo tak, ale já si myslím, že tam ty věci jdou rychleji, i když znovu říkám, nežiju tam, nečtu jejich noviny denně, jenom slyším. Tak, tak si myslím, že to je horší situace, než to, kdyby se řeklo: nebyla, byla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekněme tedy, pane profesore Hindlsi, korupce nebude nejspíš podle vás tím hlavním motorem nebo spíše tématem předvolební kampaně. Bude to ekonomika? Máme ... vlastně daří se ekonomice, platy rostou, nezaměstnanost je nejnižší v Evropě.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já si myslím, že úplně silné téma v těch volbách nebude tentokrát, protože ekonomice se opravdu daří, takže dobře, budeme se bavit o tom, jestli bude, nebo nebude zrušena superhrubá mzda, o tom, jestli to daňové nastavení daně z příjmu má být takové či oné. Možná už máme za sebou takový ten boj, jestli mělo být EET, nebo nemělo, jestli má být kontrolní hlášení, nebo nemá. To si myslím, že už trošku odeznělo. Já si spíš myslím, že to tentokrát bude o takovém tom nastavení toho politického prostředí a že ta témata úplně silná nebudou. Já aspoň v současné době úplně silné téma nevidím. Možná, že do toho zasáhne výrazně ta situace, o které jsme se začali bavit dneska na začátku, to nevím, ale pořád do těch voleb je ještě pět týdnů a ono to zase vždycky trošku se potom oslabí. Já tam úplně silné téma nevidím. Možná trošku důchodová reforma, to si pořád myslím, že je takové nevyslovené téma, které už se táhne několik let a ten problém narůstá. Zatímco ta situace se ne úplně řeší, tak ten problém stárnutí populace tady je. To si myslím, že může být téma. Nezdá se mi, že by až tak silným tématem byla migrace, to, co se děje po Evropě, protože Česká republika má poměrně pevný postoj a poměrně jednotný postoj. Myslím si, že to bude, pokud by se mělo říct, řekněme, nějaká širší oblast, kde by to téma mohlo nějak rezonovat, tak by to opravdu mohla být ekonomie, respektive některé její segmenty, jak jsem tady zmínil, třeba důchodová reforma, ale to si zase nemyslím, že bude tak snadno vyslovitelné téma. Laciná řešení tady neexistují, to už jsme zažili před šesti lety, kdy se prohlasovala vlastně ta důchodová, nebo tak nějak, když se prohlasovala ta důchodová reforma rozdílem jednoho hlasu. Tam nemůže být rozdíl jednoho hlasu. A proto jsou ty problémy trvalé. Tam musí být konsensus a ten tenkrát nebyl. Tak tohle si myslím, že se dotýká každého z nás, ale ne bezprostředně. Platy teď vypadají, že to tak jako je před těmi volbami zesílený tlak, tak nám něco dejte, ale to si myslím, že se nějak možná díky rostoucí ekonomice trošku vyřeší a že možná i tohle to před těmi volbami nebude až tak silné téma, ale nevidím, jako nosné téma nevidím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bezpečnost například?

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Bezpečnost vnímáme všichni stejně. Na tom si myslím, že se asi politické body urvat nedají. Česko je relativně klidná země, máme tady zatím, zaplaťpánbůh máme klid od toho, co se děje, já jsem teď byl ve Španělsku a byl jsem tam zrovna, když se to stalo v Barceloně, tak tohle naštěstí nás zatím nepostihuje, ale i v tom tématu bezpečnost si myslím, že ta diferenciace, ten diferenciál mezi postoji jednotlivých politických hráčů si myslím, že je malý. Takže tam se nedá příliš mnoho získat, protože téměř všichni se shodnou téměř na všem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten optimismus, co se týče ekonomiky a její dobré kondice, se přelil i do volebních programů, když se na ně podíváme. Podle ekonomů by ovšem ty hodně ambiciozní sliby politiků mohly přijít státní rozpočet během toho příštího čtyřletého volebního období na stovky miliard korun.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak to jsme tady vždycky měli, to se před každými volbami ... prostě nikdo ti nedá tolik, kolik já ti slíbím, ale zažili jsme to před všemi volbami, i v dobách, kdy rostla ekonomika, tak jako roste teďko, nebo rostla hůře, anebo dokonce nerostla před těmi zhrubna devíti lety. Také tenkrát byly volby. Tak to si myslím, že je úplně takový standard. Spíš si myslím, co já bych si od toho chtěl odnést, je, aby byla určitá stabilita, aby se tak často neměnily daňové systémy. Já vím, že každý chce něco nabídnout, že ty programy prostě se trošku liší od sebe, ale ekonomika potřebuje stabilitu a důvěru. Důvěra v podnikatelském prostředí, důvěra v domácnostech, důvěra v to, jestli si mám, nebo nemám něco koupit nebo něco pořídit. To, to si myslím, že je to nejdůležitější možná a ta důvěra je bezprostředně spojena se stabilitou a největší stabilita je v daních. Já musím vědět, a teď je jedno, jestli jsem podnikatel, nebo jestli jsem domácnost, já musím vědět, co budu platit, za kolik to budu platit, co budu odvádět, komu to budu odvádět, jak to bude kontrolováno a tady se mně zdá, že ty neustálé přestřelky od rovné daně, přes superhrubou mzdu, rovná daň, která nikdy nebyla rovná, superhrubá mzda, která už se čtyři roky slibuje, že se zruší, se teď slibuje zrušit znovu. Samozřejmě, že to zrušení bude něco stát, ale v podstatě už se o tom hovoří dlouho, často se dělají takové drobné úpravy, to je možná to horší, že se dělají jenom kosmetické úpravy, takže nevím, co bude za rok. Chtělo by to možná nějaký stabilnější systém. Tohle vidím jako věc ..., ale to si myslím, že se do voleb nevyřeší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Politici navíc, jako kdyby počítali s tím, že ekonomika nepřestane růst.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, to si nemyslím, že by si to až tak někdo myslel. Tak ekonomika je o mnoha faktorech, je samozřejmě o naší silné závislosti směrem ven, směrem, možná i na Východ i na Západ, to teď nemá cenu rozebírat. Ekonomika je bohužel také o silných geopolitických vlivech, jako to, co se momentálně odehrává na východě Asie kolem Koreje, je, je hodně silné téma. Vidíme to na akciových trzích, které jsou podrážděné jakýmkoli přeletem rakety, což už je opravdu jako vážná věc a tohle všechno, kdyby se nějakým způsobem zhoršilo nebo, nebo jenom rostlo to napětí a zase, jsme o důvěře a o stabilitě v té ekonomice. Už jenom růst toho napětí, řekněme teď ve východní Asii, ale my jsme to zažili kolem arabského světa a zažíváme to vlastně dnes a denně. Bohužel v těch evropských centrech, kde se odehrávají v poslední době častěji nejrůznější věci, to je taková ta nervozita, která se tetelí kolem nás ve vzduchu, ta východní Asie je vážná věc, to, to, doufám, že se to nějak vyřeší, nebo všichni doufáme, že se to vyřeší a tohle to všechno může tu ekonomiku ovlivnit. Pochopitelně může, může přijít i nějaký otřes v Evropě, tak pořád s tou Británií je to takové, že vlastně už sám nevím, v jakém je to stavu, může se najít i další, já teď nechci, nechci, aby to tak bylo bráno, ale víme, že Polsko se dostává do určité takové jako politické izolace, která se může přelít do politicko-ekonomické izolace a může vyústit třeba v nějaký razantnější postup polských elit. Znovu říkám, to jenom říkám, může a možná, ale s tou Anglií to, nebo s Británií to taky takhle trošku začínalo tak všelijak, tak tohle všechno samozřejmě může vést k otřesu. Navíc víme dobře, že ekonomika je známa svými cykly. Nic netrvá věčně, ani v ekonomii, takže to, co je teďko velmi dobré, může jednou skončit. A pak ještě jednu možná malou poznámku. On možná ten růst není kdoví jaký. My jsme přežili ty dvě krize, máme je za sebou, je poměrně stabilní, ale no, zrovna naše republika teda má růst, který se blíží mezičtvrtletně už teďko skoro 5 %, ale když se podíváme na výsledky třeba z Německa, to je hráč Německo, nebo na výsledky z Francie nebo třeba ze Španělska, kde jsem teď byl, je tam zlepšení, ale že by to byla až taková jako bych zase řekl, procházka růžovým sadem, to také úplně není. Amerika trošku roste, ale neroste inflace, možná ještě k tomu dneska přijde řeč, Amerika už se také blíží přes 2 %, ke 3 %, ale v úrokových sazbách přešlapuje na místě. Není ten růst až zase takový.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste se zmínil, pane profesore o Německu, tak podle některých ekonomů německé ekonomice se skvěle daří, ale hrozí prý přehřátí toho hospodářství a vznik nějakých cenových bublin.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To je právě to, co se odehrává možná i u nás trošku. Česká národní banka zatím není moc schopna na to zareagovat, nebo zareagovat schopna je, ale ten efekt těch, té reakce není zatím nějak příliš patrný. Já bych se úplně jako, bych řekl, nezříkal hypotéční bubliny znovu, to tady v těch investicích může nastat, už jsme to zažili před deseti lety. Vidíme, že se staví a otázka je, jestli to je všechno dostatečně podloženo, jestli to není příliš jenom na těch hypotékách a teď, když bych se vrátil k nám, tak to, co se děje s cenami bytů, je už opravdu zvláštní, protože aby byl meziroční růst třeba v Praze kolem snad 25 % za, za cenu bytu, to mně přijde už opravdu velmi nebezpečné a je to projev určité, bych řekl, rozpačitosti, kam s penězi. A to všechno může v té ekonomice, to přehřátí nastat. Ale zase, přehřátí, u nás už možná inflace začíná dostávat rozměry, které si ne úplně centrální banka přeje, ale třeba ve Spojených státech se nedaří rozpohybovat tuhle tu záležitost. Fed neustále váhá, jestli má, nebo nemá znovu zvýšit úrokové sazby. Nevypadá to na to zatím. Je tam to oživení v této oblasti velmi slabé. Přitom americká ekonomika roste. Takže jsou ty situace velmi různé. Pochopitelně vliv americké ekonomiky v těchto ukazatelích je jiný, než v naší ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Měla by měnová politika, teď se vracím k nám do Česka, přímo reagovat na ten mzdový vývoj?

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ona asi reaguje, ale já nevím, jestli a reakce přinesla nějaký efekt. Česká národní banka, dneska je zhruba 7. září, tak zhruba před pěti, šesti týdny zvýšila úrokovou sazbu, zvýšila ji o dvě desetiny procentního bodu, to je vzhledem k tomu, že jsme byli prakticky na takové kladné nula, je poměrně hodně, ale když se podíváme na to, jak zareagovala ..., čili peníze na mezibankovním trhu zdražily, ale když se podíváme na to, jak zareagovaly banky, tak ony nezareagovaly. Prakticky to, kde my máme svoje vklady, tak prakticky ty banky na to vůbec nezareagovaly. Banky u nás mají tolik hotovosti, tolik likvidity, že ony vlastně jakoby o ty peníze naše nestojí. Podívejme se, jak ty spořící a jiné účty vypadají. Úrokové sazby jsou, když nula pět, tak už je, půl procenta, pět promile, tak už je to hodně, ale inflace je přes dvě procenta, takže to je hluboká ztráta.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co to tedy přineslo?

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, nepřineslo to zatím vůbec nic. Tak možná může někdo říct, byli prázdniny, je to jenom pět, šest týdnů, tak ty banky nestačily zareagovat. Ale velké banky prakticky dneska už neposkytují úroky vůbec na nějaké nula jedna, nula, nula jedna často, menší banky, které se snaží získat klientelu, tak nabízí, ale třeba vám dají úročení jenom do 200, 300 tisíc korun a dál už ne. Já vím, že pro někoho je 200 tisíc korun hodně, ale pro ty, kteří ty peníze mají, tak pro ně ta, ta, ta, to téma nebo ten, ten způsob zhodnocení je velmi nízký. Banky se velmi teď orientují na investování, snaží se nám nabízet nejrůznější produkty z oblasti podílových fondů, různé i různé investiční pobídky a podobně, ale tam už je to riziko velmi značné. Takže mně se zdá, že ta reakce na tom, že si lidé vlastně nemají kam odložit svoje peníze a tudíž je mohou vrhnout na trh, že se ta situace moc nezměnila.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Průměrná mzda v Česku vzrostla ve druhém čtvrtletí nejrychleji za posledních bezmála deset let. Co se za tím, pane profesore, skrývá? Ono, ta mzda nepřetržitě roste od roku 2014, přitom ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na ni nedosáhnou.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To, že na ni dvě třetiny nedosáhnou, je normální. To se často interpretuje tak, že je to jakoby nějaký objev nebo nějaká významná informace. To je normální. Když se podíváme na země okolo nás, které mají vyspělejší ekonomiku, je to často až 70 %, čili více než dvě třetiny. Je to dáno tím, že ten pravý konec toho rozdělení, to znamená, ty vysoké mzdy ubíhají rychleji než ten průměr nebo medián. To vede k tomu, že se natahuje to pásmo vlastně víc doprava, řekněme, to rozložení mezd. My jsme dneska na 66 % těch, kteří nedosáhnou na průměrnou mzdu, ale není dávno doba, kdy jsme byli jenom na 61, 62. To je projev růstu ekonomiky. To se bude dál zvyšovat tahle ta hodnota. Ale to, že ty mzdy rostou, vidím především ve dvou věcech. Za prvé, jak už jste sama, Zito, říkala, růst ekonomiky, dobré ekonomické prostředí, a pak tam byla nějaká taková, bych řekl, pauza, odložené období růstu mezd, protože ten růst, který přišel až někdy v roce 14, možná až 15, po těch dvou odeznělých krizích, doufejme, že už tedy opravdu odeznělých, tak samozřejmě vedl k jakémusi zdržení růstu mezd, protože jak podnikatelé, čili jak vlastně podnikatelský sektor, tak nepodnikatelská sféra, je samozřejmě velmi opatrná v tom růstu, dokavad se neujistí, že ty ekonomické podmínky už jsou stabilní a že se tady dá hovořit o, řekněme, trvalejším, setrvalejším růstu. Čili je tam jakási odložená potřeba zvyšovat ty mzdy. Teď už k tomu došlo, už se to nedá sociálně udržet. Vidíme, že začínají už určité, řekněme tlaky, samozřejmě také proto, že jsou volby, tak se to teď lépe vyjednává trošku před těmi volbami, ale to je celkem přirozený, přirozený vývoj.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co situace na samotném trhu práce, kde vlastně firmy jsou ochotny a donuceny v podstatě zaplatit nebo přeplatit zaměstnance?

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
My máme vlastně teď, myslím, dokonce vůbec nejnižší míru nezaměstnanosti v Evropě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesně tak.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Chybí nám zejména asi určité profese. Máme takovou tu tendenci, často se tady střetávají dva názory, mít tady cizince, nemít tady cizince, kteří vykonávají, řekněme, tu levnější práci, méně kvalifikovanou práci. V současné době asi to, že určité, zejména určité profese, ale možná i v průměru prostě ta pracovní síla na trhu chybí. To samozřejmě povede také k růstu mezd, protože prostě někoho zaplatit nebo dokonce přeplatit, aby z toho získal, musíte. Tohle si myslím, že je také přirozený důsledek té ekonomické situace. Řeknu, že to je rozhodně lepší věc, než kdyby to bylo opačně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak poznáme, že se blíží přehřátí? Podle jakých signálů?

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak jednak růst inflace, to už se tak teď trošku, vlastně i reakce banky, byť zatím taková trošku opatrná, zřejmě bude muset přijít další reakce centrální banky, vysoká tempa růstu, vysoký růst spotřeby v domácnostech. Samozřejmě ideální je, když se ta dobrá kondice ekonomiky přelije do investic. A teď nechci rozebírat, jestli dopravní infrastruktura nebo nové technologie. No, tak já nevím, můžu si přihřát polívčičku, samozřejmě investice do vzdělání. Tam jsme pořád opravdu hodně dlužni, pořád nemáme ten systém vybudovaný, jak z hlediska, řekněme, kvality toho vzdělávání, tak také odměňování těch lidí úplně dokonalé. Teď si myslím, že by byla šance to změnit, nebo aspoň trošku posunout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak rostly nejenom mzdy, ale i dluhy českých domácností. V červenci byly o 113,6 miliardy korun vyšší než v loňském roce za stejné období. Na co si domácnosti nejvíce půjčují?

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Myslím si, že pořád bude takový ten standard půjčovat si na vybavení domácností, případně na pořízení bytu, možná i na dovolenou. Horší je, když si domácnosti půjčí pro to, aby splatily dluhy, které nadělaly. Dneska přibližně 620 nebo 650 tisíc lidí má nějaký dluh. To teď nemusí být úplně špatně, protože to může být třeba dluh na nějakou věc, kterou skutečně potřebuju pro domácnost, nebo kterou jsem vybavil svůj byt, nebo jsem si dokonce ten byl koupil. Horší je, když je někdo dlouhodobým dlužníkem, nemá dostatečné příjmy a když si půjčuje na to, aby mohl splácet. To už si myslím, že je velmi vážné. Stejně tak si myslím, že asi ..., čili je potřeba rozlišit, na co si kdo půjčuje. Jestli si někdo půjčuje na to, aby si pořídil pěknou dovolenou, tak to asi úplně dobře není, ale pokud si někdo půjčuje na to, aby měl kvalitní způsob života ve svém nejbližším okolí, to asi v pořádku je. Ten růst těch zhruba 110 miliard je možná trošku silnější než býval, ale já vím, že ..., já to trošku sleduju, že v průměru tak, tak řekněme, z roku na rok to bývá kolem 80 miliard, tak zhruba pět, šest miliard měsíčně ten nárůst toho dluhu. Ovšem je také potřeba vidět, kolik roste odložená kupní síla, což se teď v těch bankách velmi těžko sleduje, protože si lidé řadu peněz neukládají do bank, protože není, není výhodná nabídka. Ten je zhruba stejný jako, jako růst těch dluhů. Rozdíl je samozřejmě v tom, že ti, co mají peníze, jsou jiní lidé, než ti, co mají ty dluhy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude s vyšším platem i dostupnější bydlení? Respektive, respektive, proč není?

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, tak když už dneska platíte v Praze třeba 90 tisíc korun za čtvereční metr, bydlení v novém bytě, a zejména v některých lokalitách, tak to samozřejmě je problém. Velké byty asi teď nikoho netrápí, trápí zřejmě spíš byty kolem 50, 60, 70 metrů čtverečních a má to samozřejmě i konsekvenci navazujících věcí. Já jsem si třeba všiml, že se něčeho, co je mně blízkého, studenti začínají vracet na koleje. Bylo takové období, kdy bylo lepší si ve dvou, ve třech lidech, kamarádi třeba pořídit dvougarsonku, 2+kk nebo něco podobného a tam bydlet, zatímco teď už ty ceny i nájmu, to není jenom cena bytů, to je i cena nájmů, začaly jít tak nahoru, že se studenti začínají na koleje vracet, protože ty ceny na kolejích, které jsou dneska kolem 2,5 tisíc, 3 tisíc korun za takové to standardní bydlení měsíčně, také to vzrostlo. V době, kdy já jsem byl rektorem, tak to možná bylo o pětistovku, o 700 korun méně, také to roste, ale začíná to být asi méně, než, než už byste ve dvou, třech kamarádech zaplatila v nějaké garsonce nebo dvougarsonce. Takže z tohodle pohledu ty, ty konsekvence jsou širší, no a pochopitelně, my nemáme úplně dobrou populační situaci. Pořád nám chybí jaksi malé děti a rodiny s malými dětmi, tak samozřejmě pro ně to situace dobrá není, protože pořídit si byt, který je o 20 % dražší, než byl loni, už samozřejmě může být i určitý sociální problém, který se může přelít i do té oblasti, řekněme, demografické.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Richard Hindls a jeho názory. Já vám za ně děkuji. Na slyšenou.

Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Taky děkuji a pěkný den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem zítřejšího "Jak to vidí" bude profesor Tomáš Zima. Příjemný poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.