Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 4. listopadu
Hostem byl Richard Hindls.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Hostem dnešního vydání Jak to vidí je profesor Richard Hindls, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze. Dobrý den.
Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Přeji dobrý den.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O čínské misi prezidenta Zemana, o tom, zda je trendem dávat přednost obchodu před lidskými právy, ale také o rozpočtu na rok 2015 bude dnešní půlhodina. Pane profesore Hindlsi, jak hodnotíte prezidentovu návštěvu Číny? Byla spíše o ekonomice, nebo o politice?
Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, byla o všem možném, bych řekl. Určitě té ekonomiky tam bylo hodně, protože Čína je dneska veliký hráč, je to prostě věc, kterou už vůbec nikdy nepůjde přehlédnout, samozřejmě, že Čína je díky své rozloze, díky své historii, díky svým současným schopnostem nejenom ekonomickým, samozřejmě velmi široké téma. Už i to poměrně zvláštní politické uspořádání, které vlastně má čele jednu stranu v podstatě, ale přitom uplatňuje takový velmi střídmý a velmi dirigovaný vlastně kapitalismus, nebo tržní hospodářství a ta vláda jedné strany vlastně s tím související, vlastně umožňuje, nebo nastavuje určité mantinely nejenom v té ekonomické oblasti, ale i v oblasti, řekněme, společenských práv a občanských práv. Což nám tady v Evropě, kde jsme zvyklí na takovou tu nejotevřenější formu demokracie, může připadat velmi zvláštní. Je pravda, že všichni, kteří s Čínou jednají a kteří do Číny přijíždějí, nebo nějakým způsobem s ní komunikují, tak musí řešit to dilema, které je dané vlastně primárně tím politickým uspořádáním. To znamená na jedné straně velmi vyspělé hospodářství, uplatňující kapitalistické, nebo tržní prvky a na druhé straně takový ten klasický způsob řízení z jednoho místa a velmi, velmi, velmi asi utažený, který potom vede k některým konfliktům v oblasti lidských práv a podobně. Mě docela zaujalo teď v té souvislosti, v souvislosti také s nástupem nového amerického velvyslance v Praze, který se také nevyhnul těmto záležitostem, myslím někdy začátkem, nebo koncem minulého týdne, nebo v tomto týdnu, který říká: ano, Amerika samozřejmě jedná s Čínou a má s ní velmi silné obchodní vztahy, ostatně Čína vlastní velkou část amerických dluhopisů třeba, ale současně hovoříme i o těch slabých tématech, nebo o těch citlivých tématech, které v Číně jsou a nenecháváme je při žádném rozhovoru stranou. Já si myslím, že ty dvě věci, lidská práva, nebo řekněme vůbec ten politický systém a, a ekonomická, ekonomická diplomacie a ekonomické vyjednávání, já si nemyslím, že nestojí proti sobě, že je potřeba uplatňovat oba ty prvky tam, protože to tak asi je v těch vyspělých zemích běžné.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak je ale, pane profesore, skloubit? Nebo zeptám se ještě jinak, jak tuto otázku formulují, nebo jak k ní přistupují jiné státy, třeba konkrétně Spojené státy?
Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Spojené státy skutečně uplatní, bych řekl, oba ty prvky současně. Nevydělují je vůči sobě navzájem. Prostě samozřejmě se nemůžeme v tom ohledu toho mocenského postavení Spojených států vůči Číně srovnávat se Spojenými státy. Jen obchod Spojených států s Čínou a, a opačně, je prostě někde v řá..., o mnoho řádů jinde, než jsme my. Takže samozřejmě ta vyjednávací pozice Spojených států je jiná, ale já si myslím, že i ti menší hráči by se měli dotýkat obojího, že prostě nelze opominout jednu stránku a akcentovat jenom tu druhou. Čína je i pro nás takovým partnerem, řekněme z hlediska obratu a z hlediska salda obchodu, nevyváženým. Zhruba my vyvážíme asi 10krát méně do Číny, než z ní dovážíme, takže jsme pro Čínu poměrně malým hráčem. Zajímavé také je, že nás, třeba v těch, těch letech, řekněme 2008, 2009, 2010, potom ještě znovu 2012, když se ekonomice v Evropě a ve Spojených státech nedařilo, tak zajímavé je, že ten, ta, ten objem vzájemné výměny vlastně mezi Čínou a Českou republikou nepoklesl z pohledu dovozu z Číny k nám, protože ..., ne..., nepoklesl z pohledu dovozu od nás do Číny, protože Čína byla stále silným hráčem přesto, že i tam se ekonomika zpomalila a měla také jisté, jisté problémy kolem toho roku 2008 a 2009 a potom 2012 v závislosti na světovém vývoji, nicméně my jsme se v tu chvíli, v těch letech zejména 2010 a 2012 stali pro Čínu horším partnerem trošku, protože jsme nebyli schopni odebírat jejich zboží, máme neustále jisté překážky ve směru k Číně, že se nám nedaří navázat obchodní styky tak, jak bychom si představovali, je tam silný prvek reexportu, to znamená, že buď čínské zboží k nám, anebo naše do Číny v řadě případů nejde přímo, ale jde přes takzvané reexportéry, kterých je dokonce několik desítek, země zejména okolo nás, jako je Německo, třeba Rakousko, nebo také Nizozemí a podobně. Takže z tohohle pohledu ty vztahy jsou poměrně komplikované, ale to nezadává důvod, abychom vynechali i tu druhou stránku, to jest tu stránku, řekněme, toho, jaká politická atmosféra v Číně je.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když, pane profesore, prezident prohlásí, že uznává celistvost Číny, včetně Tibetu a Tchaj-wanu, mají taková prohlášení vliv, pokud ano, jaký, na obchodování?
Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Určitě přechodně mohou mít. Já uvedu zase možná konkrétní příklad. Tak Čína v určitých etapách svých mezinárodních vztahů se dostává do určitých problémů, řekněme, se dostává i do částečné izolace čas od času, která je nej..., vždycky nejvíce cítit zejména v oblasti zbrojního průmyslu a v oblasti surovin, tam je to samozřejmě nejcitlivější, ale zažili jsme Tchien-an-men 1989, který Čínu posadil vlastně po těch letech její otevřenosti, od roku zejména 78, kdy Čína vyhlásila úplně jinou politiku, skoncovala s kulturní revolucí prostě a tak dále, tak ji zase posadila zpátky na zem. Tohle to vždycky má v té první fázi velmi tvrdou reakci z těch, řekněme, západo ..., anebo euroatlantských zemích. A pak se ta věc trošinku oslabí a přijde nějaká další myšlenka, nebo další událost, která je ne..., nepříznivě laděná z hlediska našich, našich zvyklostí, našich demokratických zvyklostí a znovu se ta věc otevře a zase se nějakým způsobem uklidní. 12 let po tom, co byly události na pekingském náměstí, byla Čína přijata do Světové obchodní organizace 11. prosince 2001, čili přesně 12, nebo 12,5 roku po tom, co se to tam stalo. Takž i z toho, kdybychom si to nakreslili, jak nějakou křivku, tak zjistíme, že vždycky ten atak tam je, potom se ty věci trošku uvolní a zase se objeví nějaká jiná událost, která prostě je, je z hlediska demokratických principů hůře vysvětlitelná a zase se to potom vrací do těch kolejí. Takže z tohohle pohledu si myslím, že není nic výjimečného, že s o takových věcech mluví. Jenom se nich někdy mluví, a mělo by se o nich mluvit, jenom se o nich někdy mluví méně a někdy trochu více. To asi tak v životě, jako se všemi nepříměrnými událostmi.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
S Čínou, jak už jste řekl, obchodují v podstatě všichni. Je to ale trend, že státy dávají přednost právě obchodu, podnikání před otázkou, nebo dodržováním lidských práv?
Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, možná tam jistý prvek, jistá stopa pragmatismu asi v tomhle tom ohledu bude. Čína je státem, který má obrovský obchodní přebytek. Čína prostě je vidět, že je schopná, už také její podhodnocený yüan /nesrozumitelné/ umožňuje vlastně Číně dostat svoje zboží snáze ven, než kdyby ten, než kdyby ta jejich centrální měna byla nastavena na, řekněme, ekonomickou úroveň a nebyla direktivně řízena v nějakém kurzu, jak teď usilují Spojené státy a ostatně i partneři o změnu, ale zdá se, že se to ještě nějakou dobu rozhodně nepodaří. To znamená, že to Čínu poměrně výhodní..., zvýhodňuje hodně směrem k vývozu. Tohle jsou všechno věci, které Čína má co dneska nabídnou, přešla od, řekněme, spíše toho spotřebního zboží k velkým celkům, prostě je dneska skutečně industriální zemí, je to druhá největší ekonomika světa. Jenom pro zajímavost, v době kulturní revoluce, v době Mao Ce-tunga představovala Čína zhruba 3 % světového hospodářství, pouhá 3 %, porovnejme to s počtem obyvatel. V současné době je to druhá nejsilnější, nebo nejvýkonnější ekonomika světa, byť řekněme, v přepočtu na hlavu svými přibližně necelými 900 tisíci dolary je až někde kolem možná 80., nebo 90. místa na světě, protože ten počet obyvatel je tam obrovský. Nicméně je to věc, kde prostě ti, svět bude obchodovat s Čínou, musí s ní obchodovat, ale neměl by zapomínat na ten, ani na ty druhé stránky, nebo druhé věci.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V médiích se rozebíralo, proč prezident Zeman se vracel z Číny letadlem pronajatým tuzemskými finančními skupinami J&T a PPF. Co si o tom, pane profesore, myslíte? Prezidenta za to kritizoval i premiér. Podle Hradu šlo o úsporu času.
Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Mně není právě jasná, jasné to slovní spojení "úspora času", vždyť se přece dala ta cesta naplánovat tak, aby skončila o půl dne dříve, nebo, nebo nevím jak ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bylo to dáno termínem, který si stanovil čínský prezident.
Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Samozřejmě, samozřejmě, že už z toho je vidět určitá nerovnováha mezi malou zemí a velkou zemí, kde si prostě o ten termín asi musíme říkat velmi složitě a velmi složitě se nějakým způsobem nastavuje, ale zase jsem, a nejsem diplomat a nikdy jsem u podobných jednání nebyl a asi nikdy nebudu, ale pořád se mi nechce věřit, že by se nedala ta věc nastavit, zvlášť s ohledem na to, že šlo o státní svátek, což si myslím, že i v Číně by určitě někdo respektoval, protože to jsou věci, které by asi každý pochopil.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem ten první termín, jak napsalo nové vydání Respektu, byl na Štědrý den, na konec to byl 28. říjen.
Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No to je vždycky tak s těmi, jak jsem říkal, malými a velkými zeměmi, ale rozhodně ta cesta, řekněme soukromým letadlem je minimálně velmi neobvyklá a myslím si, že by něco podobného asi v jiných zemích jenom velmi těžko tolerovalo.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mě by možná ještě více zajímalo, jak se díváte na fakt, že oficiálního jednání s čínským prezidentem se účastnil majitel PPF pan Kellner a další dva jeho kolegové?
Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak zase z pohledu toho, že jsou dneska součástí všech podobných cest našich nejvyšších politických představitelů i součástí jsou tedy i cesty podnikatelů a podnikatelských kruhů, tak zase v tom nespatřuji vůbec nic podivného. To, samozřejmě ta kombinace už potom s tím návratem v, v jednom letadle už trošku zvláštní je, ale to, že se té delegace zúčastní možná 40, 50, nebo jindy jiný počet do jiné země ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Snad 60 jich bylo.
Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
60, no, to mně přijde úplně normální, protože si myslím, že je potřeba vyjednávat s těmi zeměmi. Už jsem říkal, že náš, naše výměna je z našeho pohledu 10krát menší než to, co dovezeme my z Číny a není to problém jenom náš, takže a je tam celá řada reexportérů, jak už jsem uvedl, konkrétně řeknu, že z pohledu toho, že my vyvážíme přes zhruba dalších 20 zemí do Číny, tak samozřejmě navázání přímých obchodních styků s Čínou je, je určitě pro nás výhodnější a prospěšnější, než tak, jak je to teďko, desetkrát menší obrat je pro nás také nepříznivý a to, že se vezou s sebou podnikatelé, kteří mohou jednat napřímo, nebo aspoň si tam navázat nějaké kontakty, v tom já nespatřuji vůbec nic podivného. A ostatně ta cesta byla deklarována víceméně jako taková řekněme, politicko-obchodní.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To jo, ale ti podnikatelé, jenom někteří byli na oficiálním termínu přímo s prezidentem.
Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak to už asi záleží na tom, kdo je pozván a kdo si nějakým způsobem prostě vydubede to místo na slunci, ale nicméně si myslím, že i když to bude jenom malá část těch lidí a bude tam určitě nějaké pravidlo podle toho se vybírá, tak si nemyslím, že by to bylo škodlivé, protože zase ty podnikatelé a pokud by navázali ty kontakty, tak nereprezentují jenom sebe, ale jsou na ně navázány další firmy a další kontakty uvnitř republiky. Takže si myslím, že to určitě není to, co by tu, tu návštěvu, byly tam horší prvky v té návštěvě, než si myslím jenom ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Například? To mě zajímá.
Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, tak určitě, už to letadlo, jak jste zmínila a možná i ta lidská práva.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A otázka pro vás, pane profesore, od pana posluchače z Brna. Proč veřejnoprávní médium, Česká televize, informuje neobjektivně? Blízký východ, Spojené státy, Rusko. Proč chybějí analýzy událostí? Proč jsou propagováni homosexuálové? Proč se Česká televize podbízí stupiditami, jako je Pečený sněhulák?
Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No to je, na todle je velmi těžko odpovědět, protože pochopitelně v této zemi je 10 milionů diváků, nebo možná těch, co vnímají, 9,5 a je samozřejmě právem každého mít na, na tu věc svůj názor. Televize je zřízena zvláštním zákonem a ten zákon jí hned v druhém paragrafu ukládá, jak má vypadat vysílání, co všechno má obsahovat, že má být vyrovnané, vyvážené, že má být ověřitelné a že má být objektivní. Z tohohle pohledu samozřejmě, a člověk se dívá na televizi, je, má určité emoce, ale, a já jsem povoláním statistik původním a je potřeba vždycky tímhle tím způsobem vyhodnocovat. Česká televize v souladu s tím zákonem má nastaveno velmi poměrně přesné vyhodnocování toho, jak je veřejná služba poskytována a je měřen dopad veřejné služby. Čili nemám žádný, žádnou potíž s tím, že určitý divák, a já jsem také divák a také si čas od času myslím leccos ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nepřijde vám neobjektivní?
Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak nepřijde mně neobjektivní, to si nemyslím, je to potřeba vidět v širších souvislostech, je to potřeba vyhodnocovat. V současné době v České televizi existuje, nebo se připravuje určitá změna metodiky vyhodnocování měření veřejné služby, ostatně podobně je to i v rozhlase, protože i rozhlas podléhá přibližně stejným pravidlům a zřízen také zvlášť..., byť jiným, ale také zvláštním zákonem. Z tohohle pohledu já uznávám to, že někdo může být nespokojen s tím, že tam tohoto vysílání je málo a přesně tak jiný člověk o stejném podílu vysílání může říkat, že je tam toho mnoho. Proto je potřeba nějakým způsobem tydle ty věci objektivizovat. Ta snaha tam je, v televizi musím říci a poměrně pečlivě se tomu rada věnuje a má na to dokonce vytvořené i mechanismy, nebo, nebo řekněme nějaké postupy. Z tohohle pohledu bych spíše preferoval potom to celkové hodnocení, než pohled jednoho diváka. Ale plně respektuji to, že, že každý člověk má právo na názor a že i já si někdy řeknu, tak tohle bych třeba já takhle neudělal, ale je potřeba to vidět v těch širších souvislostech.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka navíc, na vás mířila, protože jste členem Rady české televize ...
Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ano.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenom abych to ještě dovysvětlila. Mediální rada bude řešit také přes 100 posluchačských stížností, které jenom včera dorazily v souvislosti s hrubým vyjadřováním prezidenta Miloše Zemana v rozhlasovém pořadu Hovory z Lán. Hlava státu se odvolává na hrubý slovních svých politických odpůrců. Co vy tomu říkáte, pane profesore?
Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, to je, to prostě vůbec jako ne..., případ naprosto netolerovatelné, ať ty důvody jsou jakékoliv, včera se nějaké objevily, tak to snad ani nemá smysl komentovat. Prostě takhle se, tohle prostě není vůbec možné, aby se takhle někdo, a teď je jedno kdo, ale aby se prostě kdokoliv takhle vyjadřoval. Já si spíš kladu v té souvislosti otázku, co se to vlastně v té společnosti děje? Protože jsou prostě věci, které se nedělají, jsou věci, které se neříkají v tomto případě, jsou věci, které se veřejně neprezentují, prostě a podobně. Samozřejmě každý máme svoji emocionální stránku, tomu já docela rozumím, ale prostě jsou věci, které, se kterými se prostě nedá jít ven. A jakékoliv zdůvodnění toho mi přijde spíš legrační, dokonce bych řekl, než, než, že by skutečně tu věc mohlo obhájit. Co s tím teď provede ta takzvaná velká Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, případně malá rada, rozhlasová rada, to samozřejmě netuším, ale je to věc, která se asi vůbec neměla stát.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký by to mohlo mít, nebo bude mít vliv na chování ve společnosti, o politické kultuře?
Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak nemyslím si, že by teď každý převzal, tak dobře, na YouTube a všude běží nějaké věci, to přejde zase za pár dní, já si nemyslím, že, že by ta společnost převzala ten slovník, protože ona ho má, ona ho v sobě prostě má, každý z nás občas něco někde utrousí, ale jak jsem říkal před chvílí, jsou věci, které mají svoji míru a které už se potom neříkají, nedělají, neprezentují. A spíš si myslím, že ten dopad nebude ani v pohledu toho slovníku, nebo něčeho podobného, spíš si myslím, že ten dopad bude v tom, že ta společnost opět o malinko poklesne níž v takové té letargii, v tom pohrdání politickými elitami, prostě a tak dále. A to je něco, co ..., politika je zaměstnání jako každá jiná věc, stát musí mít lékaře, učitele, politiky, průvodčí, řidiče, rozhlasové redaktory, učitele na vysokých školách, to je naprosto přirozená věc, ale každé to povolání si musí vydobýt i určitou prestiž a samozřejmě, já chápu, že politická prestiž je velmi složitá otázka, protože sdělujete názory, s kterými nemusí určitá část populace souhlasit, to je ostatně i případ toho dopisu, na který jste se ptala před chvilinkou s tou televizí, jeden si bude myslet to a druhý si bude myslet to. To je v pořádku a je dobře, že to tak je. Ale horší je, že když se potom všeobecně v té společnosti rozvrství taková, bych řekl, pocit marnosti nad kvalitou politických elit, nad jejich způsobem chování, tak to si myslím, že potom degraduje komunikaci mezi těmi elitami a řekněme těmi, kteří se v politice neangažují, zhoršuje to potom vzájemné vztahy, zhoršuje to ochotu jít volit, zhoršuje to ochotu podřídit se určitým třeba i nepřízněným rozhodnutím, nebo opatřením, které každá vláda v každé zemi musí dělat, k tomu potom přistupují některé velmi nejasné kroky, které veřejnost třeba není schopná už potom pochopit a právě v tu chvíli nastoupí ten pocit té určité nedůvěry, nebo skepse, který jenom zhorší tu situaci. To mně přijde daleko vážnější, než jeden, druhý, třetí exces, na který jsme v politice zvyklí, ale prostě ta politika u nás nevytváří pojem autority ve společnosti, nevytváří pojem něčeho, k čemu se vzhlíží alespoň s minimální nějakou důvěrou. To vidíme také jako, jak jsou politici hodnoceni. Já jsem nikdy nežil v žádné jiné zemi a neovládám žádný jazyk tak dobře, i kdybych tam žil, abych pochopil i ty největší jemnosti, tak už musí člověk umět velmi dokonale ten jazyk, aby, aby pochopil ty největší jemnosti, které se v tý společ..., v té společnosti dějí, ale tohle si myslím, že zase ta situace srazí tu, takovou tu míru komunikace mezi, řekneme, širokými vrstvami obyvatel a politickými elitami zase o stupeň níž.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ředitel jednoho gymnázia, tuším v Pardubicích, už sundal portrét prezidenta ze zdi. Co vy byste očekával od hlavy státu v této chvíli?
Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No asi, asi nic, protože to není otázka jednoho, jednoho nějakého postoje, anebo potom případné omluvy. Já si myslím, že prostě hlava státu obecně má nějakým způsobem ty lidi sbližovat, má jim ukazovat určité hodnoty, o kterých se moc nediskutuje, které jsou všeobecně uznávány a respektovány a na základě toho potom vlastně tu společnost nějakým způsobem k sobě přitáhnout. To, že neustále vymezují některé politické skupiny, to, že už ta volba sama úplně rozřízla tu společnost, to se mi zase zdá až zbytečné, ale to je právě důsledek toho, že ty elity jsou takové, jako jsou a bohužel to není jenom otázka současných elit. Víme dobře, že podobné konflikty existovaly po listopadu 89 opakovaně v české společnosti. A to si myslím, že není dobře. Tady to teď už nespraví nějaká, nějaký čin nebo něco, tady to chce spíš dlouhodobou, dlouhodobou osobnostní, dlouhodobý osobnostní vklad těch lidí, kteří za tu společnost odpovídají.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vidíte nějakou osobnost, která by mohla tu společnost ...
Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To je strašně, o tom se přiznám, že jsem ani moc nepřemýšlel a pak druhá věc, jedna věc, jak vidíte toho člověka když tak jakoby v nedbalkách, nebo tak jak ho znáte a druhá věc je potom, jak se zachová, když dostane tu moc. A to si myslím, že úplně srovnatelné není, protože každý potom reaguje nějakým jiným způsobem, dostává se do jiného kontextu. Vydefinovat tu osobnost se dá možná ideálně, nevím, jestli se k ní potom dá přiřadit nějaké konkrétní jméno.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme ještě k jednomu tématu na závěr, které jsme avizovali. A to je rozpočet. Sněmovna schválila ty základní parametry, se schodkem ve výši 100 miliard korun. Opozice s tou navrženou podobou nesouhlasí, zvyšuje podle ní prý výdaje, deficit a zbytečně omezuje investice. Jaký je váš pohled, pane profesore?
Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já si myslím, že ten rozpočet je nastaven poměrně dobře, protože ..., samozřejmě on má docela dobré vnější prostředí, protože se ekonomice začalo dařit, i když stále ta situace není taková, aby se jí dařilo úplně dobře, pořád tady určité, řekněme, určitá rizika zase přechodu zpátky do recese, existují, o tom dneska hovoří celý svět, ať už je to třeba otázka deflace, ať už je to otáz..., čili otázka řekněme ekonomická, jako jsou deflace, nebo vysoké, vysoká míra dluhů jednotlivých zemí, je spoustu zemí, který maj, které mají dluh vyšší než 100 %, například Japonsko, nebo Spojené státy, abychom se bavili konkrétně. A jsou to giganti světové ekonomiky, první a třetí na světě. Jsou tady geopolitické vlivy, kterým já v současné době přisuzuji trošku větší váhu možná než těm vlivům ekonomickým, čistě ekonomickým. Podívejme se na Blízký východ, podívejme se na Severní Afriku, podívejme se na Ukrajinu samozřejmě a nevím, jaký konflikt se může objevit za rok. Tohle všechno jsou věci, které mohou tu ekonomiku trošku srazit zpátky. Ale nicméně naše ekonomika zhruba letos počítá více než s 2% růstem, vrátila se k některým trošku v minulosti věcem opomíjeným, což byl třeba růst důchodů, to si myslím, že je velmi podstatné, že se přidalo vlastně zhruba 6 miliard oproti loňskému roku, nebo přidá se oproti letošnímu roku v otázce penzí, penze u nás dělají třetinu rozpočtu, to jsou mandatorní výdaje. Myslím, že je tam docela dobrá i řekněme podpora trošku vědy a výzkumu a podobně. Tohle všechno jsou věci, které ten rozpočet nastaven má. Samozřejmě, jak potom bude výběr daní probíhat, tak bude probíhat čerpání rozpočtu. Co se stane s tím vnějším ekonomickým prostředím, a teď nemyslím výkon naší ekonomiky, ale výkon řekněme, těch našich nejbližších partnerů, to znamená Německo, nebo vůbec střední Evropa, nebo vůbec řekněme Evropská unie, možná i ta Čína, o které jsme tady hovořili, tak to jsou všechno faktory, které jsou podmíněné, ale podle mě z tohoto pohledu při určitém vydefinování základních předpokladů toho, jak by se ta ekonomika u nás a ve světě mohla vyvíjet, tak se mi zdá, že ten rozpočet je nastaven možná reálně. Uvědomme si, že ten deficit 100 miliard korun, který se na příští rok plánuje, který představuje méně než 2,5 % vytvořeného hrubého domácího produktu, je v podstatě nastaven papírově. Letos se dokonce ten deficit očekává někde mezi 85, 80, 85 miliardami korun. To znamená, že i, pokud si budem trošku fandit, že i v příštím roce se možná těch 100 miliard nenaplní, bude to méně. Na druhé straně je potřeba opravdu cílevědomě usilovat o to, aby ty deficity byly co nejnižší a aby se i dluh začal snižovat. A jestli je nějaká představa, znovu říkám, je to jenom představa, kterou řekl ministr financí, že někdy kolem roku 2017, čili za 3 roky budeme kolem 1 % deficitu, tak jedině dobře. Ale je to jenom, je to zatím jenom vize.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Richard Hindls. Já vám děkuji za vaše názory ...
Richard HINDLS, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já taky děkuji a přeji krásný den všem.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vám také, děkuji. Zítra se, milí posluchači, můžete těšit na názory ekonomky Ilona Švihlíkové. Dobrý den všem přeje Zita Senková.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.