Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 12. února

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Ve studiu je dnes profesor Richard Hindls, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti vysoké školy ekonomické v Praze, vítejte.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. Jak dnešní host vidí velkou daňovou změnu a schválené elektronické tržby? Jako černý den pro živnostníky a podnikatele, nebo je to konečně účinný nástroj v boji s daňovými úniky? Jak vůbec získat nezaplacené daně zpět do státního rozpočtu a jak předcházet podvodům? Nejenom to mě dnes bude zajímat. Dobrý poslech. Elektronická evidence tržeb, kterou schválili poslanci, přinese největší daňovou změnu za poslední roky. Ministr financí Andrej Babiš si díky ní slibuje vybrat ročně na daních až o 12 miliard korun navíc, je to krok správným směrem, pane profesore?

Čtěte také

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Daně se určitě vybírat a platit, nebo spíše platit a vybírat mají, to je nepochybné. My máme pochopitelně, ještě naše, naše ekonomika není do takové míry zatížena, řekněme, tím, čemu se říká šedá nebo černá ekonomika, máme samozřejmě mezery, jedna z těch mezer určitě je to, co se odehrávalo vlastně nebo o čem ten zákon je. Elektronická evidence tržeb, to jest neodvádění daní, prodávání za hotové bez evidence a podobně, já si myslím, že to je určitě krok správným směrem, já to schvaluji tu věc. Že to pochopitelně se dotkne někoho, že to určité transakční náklady bude mít, o tom není nejmenších pochyb, ale daně se platit mají, jakkoliv se to může někomu líbit nebo nelíbit. A myslím, že ty argumenty, přiznám se, že jsem vlastně neslyšel ani příliš relevantních argumentů, proč by to mělo nejít, jde to jinde ve světě, jde to, jde to na západ od nás a dokonce už i na východ od nás, tak si myslím, že by to mělo jít i u nás. Pochopitelně bude tam nějaký nákup zařízení, bude tam potřeba přijímací /nesrozumitelné/ z internetu, ale to se mi nezdá zase tak nepřekonatelnou záležitostí. Sledoval jsem docela se zájmem, ani ne tak to, co se dělo ve sněmovně, to je věc, kterou člověk musí brát jako fakt, ale spíš jsem včera a předevčírem sledoval reakce těch, kterých se to týká, a musím říci, že jsem měl já pocit i z té argumentace, nejenom z té četnosti těch odpovědí, ale i z té argumentace, že převládají spíš pozitivní názory. Samozřejmě jsou tam i negativní názory, ale to každá změna přináší s sebou pochopitelně vždycky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co v té kategorii negativ nejčastěji zaznívá?

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak zaznívalo tam věci, které já právě nepovažuji za příliš relevantní, to jest otázka nákupu třeba toho zařízení, to není zase žádná, navíc se bude odečítat daní nebo do nákladů se bude zahrnovat, tak to není zase položka, určitě si někdo myslí, že to je velká položka, já si zase nemyslím, že to je tak velká položka. Druhá věc, která se tam zmiňovala, je otázka internetu, že v některých, řekněme, možná méně zasíťovaných, v méně dostupných oblastech třeba to spojení může váznout, já už jsem někde říkal, že jsem kdysi dávno si koupil nějakou jelení klobásu ve francouzských Alpách nedaleko Val Thorens a signál tam byl a lístek jsem dostal a ta klobása stála, já nevím, 2 eura nebo euro, prostě dostal jsem na to lístek. Já si myslím, že to je úplně v pořádku. Pokud se týká toho, jak tam také zaznívalo, kdyby ten signál nebyl, no tak pokud jsem to já dobře pochopil, tak ten systém funguje tak, že vám vlastně účtenku vydá a ten údaj se uloží offline do toho zařízení a někdy večer, až signál bude, tak se dá odeslat na daňovou správu, čili myslím si, že tohle jsou věci, které se překonat dají. Ten, ta věc byla bojovná, ale já si myslím, že to ve výsledku povede jako k dobrému řešení. Pochopitelně teď přijde ta fáze, kdy se to musí technicky zajistit, kdy nesmí nic moc selhávat, kdy někdy v listopadu, tuším, kdy má bejt, být vlastně to první odezírání už pomocí těch účtenek, by mělo být ..

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Že to bude probíhat v několika fázích.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Zajímavé, že to začíná vlastně v restauračních provozech a včera jsem právě poslouchal představitele asociací, představitele Asociací hotelů a restaurací, kteří o tom hovoří v podstatě kladně, protože zřejmě tam bude asi nejčastější případ toho, že to někdo už dneska dávno dělá a někdo to nedělá a tudíž tam vzniká jakási nerovnost, jakási nesrovnalost v podnikatelských podmínkách, a tohle by jí mělo odstranit. Všichni musí věřit teďko, že se to podaří technicky zvládnout, o tom se trošku hovořilo včera méně, ale já myslím, že to v dnešní době už asi je na to, kolik je dneska, únor, 8 měsíců, 9 měsíců, tak já myslím, že, a já si myslím, že to krok správným směrem je. Jestli se vybere 12, 14 nebo 10 miliard, to se samozřejmě všechno ukáže, ale myslím si, že to posílení, řekněme, té daňové služby je tady dobré.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je tedy podle vašeho názoru, pane profesore, ta technická stránka zajištění této věci, patří mezi, řekněme, slabá místa?

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To bych si netroufal říci. Já zase nemám tolik informací o tom, jak toto technicky, jak se to bude technicky provádět, ale v dnešní době, kdy vlastně už skoro nic není nemožné v oblasti informačních technologií, tak si nemyslím, že by se, že by se to nemělo podařit. Já si myslím, že i tohle to se zvládne. Tak podívejte, jezdíme vlaky, jezdíme autobusy, jezdíme v tramvajích, občas vypadne proud, občas je nějaká kolize, to asi, to bych neviděl jako vadu systému, tohle si myslím, že se obecně zvládne. Že se občas něco nepovede, to je ale v každé činnosti, to prostě není nic, co bych přisuzoval tomu systému jako takovému, to patří, vždycky to riziko nějaké je, ale já věřím, že se to zvládne a že, já nevím, z 95 % to poběží bez problémů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč tedy ty elektronické tržby, jejich zavádění vzbuzovalo a vzbuzuje pořád u opozice takový odpor, takové emoce?

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To asi je otázka spíš pro politology než pro ekonomy, protože z ekonomického hlediska já jsem skutečně významný protiargument neslyšel. Jestli je to otázka boje o získání přízně určitého politického segmentu na politické scéně, na politickém spektru, to já si netroufám určitým způsobem posoudit, ale právě mě docela překvapilo, že řada z těch, o kterých se hovořilo, že je to poškodí, to znamená živnostníci, řemeslníci, hospodští, tak se nevyjadřovali včera nějak zásadně negativně, čili měli dokonce z některých těch výpovědí, já jsem to opravdu včera dost sledoval, z některých těch odpovědí jsem měl pocit, že skutečně ti lidé, kteří se za to staví, tak vidí narovnání těch podmínek v tom smyslu, že někteří, a oni asi dobře vědí, kdo neplatí a kdo platí, tak vidí narovnání těch podmínek a říkají si, tak teď i ti, kteří neplatili, tak teď budou muset platit a budou na tom jako já. Někde jsem zaslechl názor, že kdo dokáže pořídit menu, polední obědové menu za 49 korun, že nemůže platit daně, protože to prostě uvařit nejde. Tak nevím, nejsem kuchař, nejsem ani politolog, jak jste se ptala, ale já obecně jsem od začátku této věci fandil a myslím si, že, a teď uvidíme, kolik těch miliard bude, dobře, ale jako obecně si myslím, že to není špatný krok.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zajímalo by mě i vlastně, proč odpor právě proti tomu elektronickému zavádění tržeb, když vlastně řekla bych podstatně důležitější opatření, a to je kontrolní hlášení DPH, se podařilo schválit, pokud se nepletu, na sklonku roku 2014 bez nějakého většího povyku.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Znám ze svého okolí několik případů lidí, kteří třeba vnitřně podporovali elektronickou evidenci tržeb a naopak ne příliš podporovali kontrolní hlášení. Ukázalo se vlastně, ministr financí to později někde zdůvodňoval v nějakém svém televizním vystoupení, že některá věc, jako jsou trestní sankce nebo sankce, penále za nedodání toho, toho kontrolního hlášení, že se budou ještě upravovat, že se chystá novela, která by to měla nějakým způsobem změnit. Těžko se mně vžívá do myslí těch, kterých se to dotýká. Já nepodnikám, takže v tuhle chvíli nedovedu posoudit, jak bych třeba reagoval, kdybych podnikatelem byl. Já se to snažím spíš vidět z toho národohospodářského hlediska nebo z toho hlediska, řekněme, souvislostí naplňování státní pokladny legálním způsobem a nedovedu se úplně vžít do myšlenek těch lidí, ale pochopitelně tak podívejte, jiný příklad, stále se hovoří o intervenci vůči koruně, euro-koruna, tak budou ti, kteří vyváží a ty to budou chválit, a ti, kteří dováží, to chválit nebudou, tak z tohohle pohledu vždycky bude v té, v té, a to je normální věc, těžko, ta věc není nula jedničková, není černobílá jako prakticky nic v našem životě, tak vždycky budou ti, kteří budou proti a budou pro, ale celkově si myslím, že ta razance je, je asi dobře, pokud přinese takový výsledek, jaký se očekává, tak si myslím, že nakonec za rok se o tom můžem pobavit třeba znovu a já si myslím, že už se to uklidní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To myslím, že se taky stane, možná i dřív.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Asi jo, až se ty první čísla objeví, tak ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka možná spíše pro politologa, přesto ji, pane profesore, položím. Pravice hrozí teď ústavní stížností, jak kvůli procesu schvalování, tak kvůli obsahu toho zákona, co říkáte umlčení obstrukčních opozičních poslanců?

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Nejsem znalcem parlamentních procedur, to asi opravdu musí rozhodnout až soud, jsem sám zvědav, jak to dopadne. Očekávám, že to podání k Ústavnímu soudu anebo v nějaké správní, v nějakém správním řízení že proběhne. Netroufám si vůbec odhadnout, jak se k tomu postaví Ústavní soud. Zaslechl jsem, že ta doba, po kterou se to bude vyřizovat, může být dost dlouhá, že to možná bude opravdu asi pro nějakou hlubší odbornou analýzu, to si netroufám, ale tak opozice použila prostě nástroj, který k dispozici měla, netroufal bych si opravdu v tuhle chvíli říct, jak ten soud rozhodne, ale už jsme to viděli i v minulosti kolem některých jiných zákonů, že soud rozhodl částečně tak, částečně tak. Také si nemyslím, že rozhodne úplně jednoznačně, že by to bylo špatně, ale to, to nechci teďko nějakým způsobem o tom hovořit, protože jednak nejsem takovým znalcem těch zákonů a ani parlamentních procedur a jednak si myslím, že to asi je na nějakou hlubokou odbornou debatu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak v balíčku, řekněme, ministra financí Babiše je ještě neschválený zákon o prokazování původu majetku, jak tedy chceme a umíme účinně bojovat proti daňovým únikům?

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, tak už jsem na začátku říkal, že máme samozřejmě mezery v tom, kudy nám peníze odtékají tam, kam by neměly odtékat. Zase nepatříme k zemím, které by na tom byly až tak strašně, v nějakém pomyslném žebříčku jsou určitě na tom některé země, teď mám na mysli ty země, řekněme, z civilizovaného světa, jsou vlastně na tom o něco hůře. Já si myslím, že v tom prokazování, v tom zákoně o prokazování majetku se objevuje nebo odeznívá ještě pořád ta situace z 90. let. Ta byla úplně jiná než dneska, divoké privatizace, všichni víme, nejrůznější cesty, kudy peníze tekly ven a dovnitř a zpátky, nejrůznější daňové ráje a podobně, zůstalo podle mého názoru spoustu otazníků z těch 90. let a také spoustu lidí, kteří možná díky těm, těm věcem kolem velké privatizace a podobně jsou na tom dneska lépe, než by měli být, kdyby platily jiné zákony, tak jestli míří ten zákon tímhle tím směrem, tak si myslím, že je to dobře. Pochopitelně dneska už je situace mnohem konsolidovanější z hlediska právního prostředí, než byla v těch 90. letech, kdy se vlastně zákony dopisovaly až potom, co se ty věci uskutečnily, bylo to překotné období, jistým způsobem to chápu, nemá zase smysl to jenom kritizovat, že prostě se to tak tenkrát udělalo, už se to nedá dneska vrátit, ta kritika je asi na místě, ale není už dneska příliš účinná, tak tenhle zákon se snaží zase o nějaké narovnání, nevím, jaký bude jeho další osud, uvidíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dvě reakce od našich posluchačů k dnešnímu tématu. Pan Jambor mimo jiné poukazuje v e-mailu na to: "V zásadě bych proti těmto novým povinnostem nic neměl, ale nikdo z povolaných neví, co to obnáší v praxi." Také poukazuje na to: "Stačí malá chyba, překlep a už to jede. Ne na daních, ale na pokutách se bude vybírat." Jeden názor. A pan Luděk, ten vlastně prosí vysvětlit, jak konkrétně elektronická evidence tržeb pomůže s výběrem daní? Není mu jasně vlastně, jak přesně má to zlepšit.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No tak na tu první otázku, tam se to týká asi spíše kontrolního hlášení, tam skutečně ty pokuty nějaké jsou a pokud by se, pokud by se měla ta věc novelizovat a ty pokuty snížit nebo, nebo dokonce zrušit v některých případech, tak to asi je. To se stává u věcí, které když se zavádí, že nejsou úplně dokonale vychytány, to samozřejmě nemělo by to asi tak být, ale bohužel nikdo není dokonalý. Pokud se týká toho, jak se vlastně naplní pokladna přes elektronickou evidenci, tam si myslím, že ta cesta je jednoduchá, prostě každý bude muset, kdo tu účtenku vydá, tak bude muset tu daň odvést a tudíž bude jasná přesná evidence, tam je přímý kontakt mezi daňovým místem a místem toho prodeje, to znamená, že se vlastně v tu chvíli při zadání té platby a zadání toho prodeje vlastně okamžitě ta informace dostane do daňové centrály a zase hned zpátky tomu, kdo tiskne ten lístek, takže tam si myslím, že ..., potom bude druhá věc, nakolik budou daňové úřady schopny dohledat a dokontrolovat všechny platby, které kdo měl jako DPH odvést, ale to si myslím, že je výkon daňové správy v dnešní době kontrolní, nejrůznější kontrolní mechanismy nějak nastaven. Já bych si počkal na první rok, to 100 % asi nebude, ale určitě si myslím, že to není špatné opatření.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Téměř 15 % lidí nad 65 let, kteří žijí sami, hrozí chudoba, většinou jde o ženy. To vyplývá ze šetření životních podmínek seniorů v Česku, které zveřejnil Český statistický úřad. Jaký je to trend nebo kdybychom to srovnali třeba s předchozím obdobím, pane profesore?

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Pokud by, pokud bych měl tedy odpovědět na slovo trend, tak samozřejmě naše populace stárne, to tak je, rodí se stále méně a méně dětí, prodlužuje se lidský věk, neskonale výsledky, neskonale dobré výsledky medicíny v poslední době prostě nám život prodlužují, to vidíme za těch, kolik, 25 let zhruba se vlastně lidský život prodloužil o nějakých 6, 7 roků u mužů i u žen.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak ani že nevíme vlastně, v kolik letech půjdeme do důchodu.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No to je další věc, že vlastně ještě stále nebo se nám ta hranice posouvá, od těch kdysi u mužů klasických 60 let a u žen podle počtu dětí něco pod 60 let, takže ten trend narůstání podílu populace, která je, řekněme, nad 65 let, 65+, ten je, ten je neodmyslitelný a neoddiskutovatelný. Jednu věc bych hned řekl ale na začátku, u nás se hodně o této věci mluví, říká se, že kolem roku 2050 možná už jedna třetina lidí bude v tom, řekněme, věku 65 a dále, nechci říkat teď postproduktivním, že se možná bude měnit ta hranice kolem důchodu ještě do té doby, ale my v tomhle tom pohledu v současné době, v roce 14, 15, máme zhruba 17,5 % těch lidí, kterým je více než 65 let, na celkové populaci, na těch 10,5 milionech zhruba lidí, kteří tady žijí. A v tomhle tom ohledu patříme spíš do té druhé poloviny. Jsou země, jako jsou Itálie, Německo, Řecko, kde se ta hodnota pohybuje nad 20 % nebo kolem 20 %, my se svými 17 % jsme i pod průměrem EU, tam je to něco kolem 18,5 %, to znamená, že naše populace je stárnoucí, říká se to, roste podíl seniorů na celkovém počtu obyvatel, ale nejsme na tom nikdy, jak se říká, tak špatně, jak se, nebo v porovnání s jinými evropskými zeměmi, jak se někdy uvádí. Jsou zase na druhé straně země, které jsou na tom lépe, jsou to především země v oblasti Středomoří, země bývalé Jugoslávie a podobně. Neznám přesně podmínky, neznám přesně demografickou strukturu, demografické parametry těchto zemí, ale nejsme na tom tak úplně. Druhá věc je chudoba, my máme ty důchody opravdu relativně nízké, říká se, že vztah mezi důchodem a mezi průměrným příjmem by měl mít nějakou relaci nad 40 %, my jsme těsně někde u té hranice, tam si myslím, že rezervy ještě jsou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Snad jenom vsuvka, starobní důchod pobírá v současnosti u nás téměř 2,5 milionu lidí a v Česku je 1,6 milionu domácností seniorů.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Je to, odpovídá to zhruba tomu číslu, které jsem před chvilinkou říkal, to tak, to tak vyhovuje. Ty důchody nejsou vysoké, když se podíváme na důchod žen, tak průměrný důchod je někde kolem 10 tisíc, žen. Když se podíváme na důchod mužů, je o 2, 2,5 tisíce, myslím 12 200 nebo tak přibližně ten průměr u mužů, je tam rozdíl, je vidět, že je tam rozdíl vlastně v příjmech, to je věc, o které se teď dlouhodobě hodně hovoří, že muži se dostávají na lépe placené pozice, lépe oceněné pozice, na druhé straně ty ženy, které dnes jsou už v tom seniorním věku, jsou ženy, které měly více dětí než ty, které jsou dneska v tom věku plodném, to znamená, že měly možná více starostí s výchovou, a to je potřeba ocenit, měly menší možnosti zapojit se dříve do práce po, po, po těhotenství a po mateřské a podobně. Já si myslím, že se tom odráží, měly horší přístup k lépe placeným místům v některých firmách nebo tenkrát ještě národních podnicích a podobně, tak to se všechno odráží, u nás dneska na, řekněme, hranicích chudoby nebo pod ní žije zhruba 10 % obyvatel, v tom nejsme zase tak ještě na tom špatně v porovnání třeba s Evropou nebo s jinými státy světa. Zajímavá je věc, že oni se od sebe odlišují dva pojmy chudoby, jedna je ta měřená a teď tady nechci říkat, co to je ekvalizovaná jednotka a medián příjmů prostě a tak dále, nechme to, to je zhruba těch 10 %, a potom je chudoba pociťovaná, to jest na vlastně taková, bych řekl, otázka, klasický průzkum, výběrové šetření, kdy se dotazujeme lidí, jestli se cítí být chudými nikoliv z pohledu ekvalizovaného příjmu, prostě mediánu a tak dále, a tam ten rozdíl je u nás poměrně veliký, činí nějakých 7 nebo 8 procentních bodů podle těch průzkumů a je jeden z největších v Evropě, což mně přijde docela zajímavé, že vlastně ten myšlenkový postup u nás, kolik se dá změřit té chudoby, nechme teď přesnost toho měření, je to nějaká metodika, kterou používají, řekněme, země srovnatelně, tak teď to opravdu nechci debatovat, a toho, co pociťujeme, to znamená odpovídám na dotaz, zda se cítím být chudobným, tak odpovídám ano, ten rozdíl je u nás největší, což bych řekl, že, a nechci zase, nejsem sociolog, nejsem psycholog, že to určitým způsobem je také jakési vyjádření naší mentality, možná takové té naší mentality trošku vidět věci černěji, než jsou, tak možná těch 7, 8 procentních bodů rozdílu mezi tou měřenou a pociťovanou chudobou a největšího rozdílu v evropských zemích, je také docela zajímavý signál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem podle Charity České republiky je ohroženo v Česku prý až 200 tisíc lidí právě chudobou i sociálním vyloučením ty důvody, vidí v předloženosti, v nízké mzdě, v nedostupném bydlení, ono ostatně někdy stačí nečekaná událost, třeba rozvod, úmrtí v rodině a někdy to může být samozřejmě také nemoc bohužel, kdy se člověk dostane do potíží, kdy vlastně nevydělává nebo kdy má velké výdaje.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No ještě bych k tomu možná přidal jeden fenomén, který nemám zase nějak statisticky úplně podložený, ale vím, že v mém okolí existujou určité skupiny lidí. Jsou to podnikatelé, kteří si vlastně ze svých příjmů musí na důchod platit, neplatí za ně zaměstnavatel, nepřispívají si jaksi ze závislé činnosti těmi povinnými odvody, a vím, že jsou lidé, kteří si neplatí tak vysoké dávky do toho pojištění sociálního nebo penzijního, jak by měli, a těm lidem, a ty jsou ještě relativně dneska v produktivním věku, ale může se jim stát, že po určité době, za 10 let, v době, kdy už budou skutečně odkázáni na důchod, ten důchod nebude tak veliký, jaký je. Ti se potom přidají k těm, kteří tady jste, ona je to, je to docela taková zajímavá úvaha, vlastně když člověk je silný a mladý a schopný, tak si říká, a co já, a to se teď netýká jenom důchodů, kdy já budu myslet na stáří, na nemoce, tak to teď nějak řeším, budu dávat jenom to, co musím, já jsem kdysi, abych mluvil teda konkrétně, tak já jsem také kdysi věnoval muzice trošku i aktivně a vím, že z těch mých tehdejších spolumuzikantů řada z nich si prostě neplatila to pojištění nebo si ho platila velmi nízké, tak teď si, už se s těmi lidmi teď vůbec 20 let nepotkávám, ale někdy mě tak napadne, když třeba slyším takovou otázku, jakou jste mně dala teď vy, vlastně jak ti lidé na tom budou teď? Jestli si tenkrát neplatili dost, tak jestli teď nebudou mít málo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslet v mládí na stáří.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No to je, to je hodně těžká věc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak předejít právě nebo eliminovat chudobu ve stáří? Mimochodem mě by skutečně zajímalo, proč je třeba významně krácen vdovský důchod?

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tohle je asi strašně těžká otázka, protože jsme, každý jsme trošku jiný. Někdo je takový naplánovaný člověk, že skutečně myslí i v tom mladším věku na to, co bude, spoří si peníze, pokud je má, odkládá si třeba teď formou penzijního připojištění, a pak jsou lidé, kteří to někteří nedělají, možná z jistého stupně lehkomyslnosti, a pak jsou prostě takoví, kteří nedokáží vydělat ty peníze. Já prostě v tomhle tom se snažím vždycky vcítit spíš do těch vrstev těch, kteří to nedokážou, ne proto, že třeba, ale prostě tu schopnost nebo neměli štěstí v životě nebo neměli tu osobní schopnost si ty peníze vydělat, čili v regionech, který je postižen nezaměstnaností, to jsou velmi vážné věci a tak i objektivní důvody můžou vést k tomu, že ti lidé nedokázali prostě se jaksi zajistit na to stáří, protože k tomu neměli dost sil, neměli k tomu dost prostředků, nikdo jim moc nepomohl, žili v odloučených regionech třeba trošku z hlediska zaměstnanosti a dnes, ačkoliv by třeba měli chuť se z toho dostat, tak budou mít tyhle problémy, to je špatně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesně. K tomu jsem se chtěla dostat vlastně, jak spořit, respektive z čeho, pokud nemám příjem, jsem dlouhodobě nezaměstnaná?

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To je samozřejmě velmi obtížné. Nezaměstnanost je dneska velmi příznivá, jedna z nejlepších v Evropě, myslím dokonce druhá nejmenší nezaměstnanost, zažili jsme i horší doby, podívejme se na Slovensko, tam je situace mnohem vážnější z hlediska míry nezaměstnanosti, teď to berme jenom jako číslo. Někteří lidé ještě navíc kromě toho, že vydělávali málo, tak třeba o tu práci přišli, je u nás malá vůle k mobilitě za prací, hledání prací třeba v jiném regionu, nejsme na tom dobře vybaveni. Stát nemá dneska i z hlediska toho, jak se důchody počítají, příliš štědrou ruku vůči důchodcům, tak teď nechci zmiňovat těch letošních 40 korun, snad se to příští rok změní, ale prostě naše důchody jsou nastaveny přece jen trošku níže z hlediska vztahu důchodů a ono se to velmi těžko měří, vztah důchod a příjem, protože také v jakém věku, jak dlouho jste v tom důchodu, v kolika jste odcházela, tyhle statistiky po Evropě jsou, ale já jsem se na ně díval, ale selhávají trošku z hlediska metodiky, ale my jsme přece jen zemí, která v tom vztahu průměrná mzda a průměrný důchod ten poměr úplně dobrý nemá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje na závěr dnešního vydání Jak to vidí profesor Richard Hindls, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze. Já vám děkuji za vaše postřehy, za vaše názory a těším se za měsíc na slyšenou.

Richard HINDLS, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Také děkuji a mějte se všichni hezky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. Na této židli vás v pondělí vystřídá předseda Nejvyššího správního soudu doktor Josef Baxa. Zita Senková přeje dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.