Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 12. října

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Vítejte u pořadu "Jak to vidí". Dnešním glosátorem je profesor Richard Hindsl, vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze, dobrý den.

Prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Dobrý den, děkuju.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na co si dnes posvítíme? Role ekonomiky v blížících se českých parlamentních volbách. Rozhodne je máslo, lithium, mzdy nebo třeba euro? Obstálo by samostatné Katalánsko? Jak regulovat sdílenou ekonomiku? A co ještě nevíme o chování ekonomů? Seznamte se s pohledem dnešního hosta. Jakou roli hrají, pane profesore, ekonomická témata v letošních parlamentních volbách v době ekonomické prosperity?

Čtěte také

Prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Kdybyste neřekla tu poslední větu, tak bych řekl, jak kdy. Vzhledem k tomu, že teď skutečně se ekonomice daří, tak si myslím, že ta témata s ekonomickým pozadím, nebo ekonomická témata až tak silně nevyznívají. My slyšíme leccos, co by se mohlo, jsou to spíš takové evergreeny - trvalky, důchody, samozřejmě nezaměstnanost, ceny, to jsou věci, které v tuhle tu chvíli mají poměrně příznivý vývoj. Tak vezměme si, že nezaměstnanost je u nás nejmenší v Evropské unii nebo možná v celé Evropě. Pohybuje se někde hluboko pod 4 %. To je nevídaný jev. Píše tady "přehřátý pracovní trh", tak to asi není to, co by většinu lidí tížilo. Ceny se daly trošku do pohybu, ale není to žádná tragédie. Je dostatek zdrojů v ekonomice. Takže tahle ta témata nejsou příliš silná. Možná, když bychom se podívali na některé volby z minulosti, tak víme, že to byly zdravotnické poplatky. Vždycky takové jednorázové věci, které hýbaly tou ekonomikou. To tam teď nevidím. Samozřejmě mluví se o platech hodně, to už trošku odeznívá. Pochopitelně ale to má logiku i bez ohledu na ty volby, protože ekonomice se daří a růst platů je prostě nevyhnutelný. To se teď také skutečně odehrálo. Trošku se nám stále nedaří s těmi důchody. Tam si myslím, že ta vzdálenost toho, řekněme, průměrného důchodu a průměrné mzdy je pořád poměrně velká, a protože naše populace stárne, tak je to určitý problém, navíc se nedaří nějak tu důchodovou reformu nasadit na koleje a jet s ní nějakou dobu už delší čas, tak to je možná takové téma, ale to si ..., také mně nezaznívá nějak příliš silně. Takže nemyslím si, že by to byla ekonomika, která by nějak zvlášť vybočovala jako téma pro volby a pro získávání voličů. Nezdá se mně to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není to na druhé straně krátkozraké?

Prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Je to vždycky případ od případu. My jsme, tak můžeme jít zpátky o nějakých osm let a byli jsme někde úplně jinde s tou ekonomikou a ta témata byla silná, jako už jsem tady zmínil nezaměstnanost, to je samozřejmě sociálně velký problém a nikomu to nepřeju a kdo to za sebou má, nebo to prožívá, tak by mohl o tom vyprávět, jak složitá věc to je, ale v současné době, kdy ..., je těžko najít nějaké klíčové téma. To, co se teď děje kolem třeba cen másla nebo ..., to si myslím, že nemá ekonomický nějaký velký význam a dokonce si myslím, že to ani průměrného obyčejného voliče nějak zvlášť moc nevzruší. Samozřejmě ta cena je vysoká, kdoví, co za tím je, ale nemyslím si, že by to bylo silné téma, že by to mělo nějaký přesah to rozhodování o politických preferencích.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ani zavedení eura se nezdá být silným tématem.

Prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, také je to evergreen, protože tak euro existuje už prakticky, řekněme, plus minus 15 let. My jsme tak jakoby na hraně toho, jestli ano, nebo ne. Ekonomicky se asi blížíme k tomu, že asi euro bysme splňovali, na druhé straně je tady záležitost toho, že prostě je to už dneska silně politický problém. Euro je dneska víc politický problém, nebo rozhodnutí o euru je dneska víc politický problém než ekonomický problém. Ostatně můžeme se podívat na to, co se teď v Evropě děje, že se tak jakoby hovoří o tom, že budou dvě rychlosti, nebo jak se tomu říká, v Evropě a já jsem asi před dvěma dny viděl nějaký průzkum, seriozní průzkum, který říká, že čtyři pětiny Čechů jsou spokojeny s fungováním nebo s naší přítomností v Evropské unii, ale současně, že si nepřejí euro. A já nevím, do jaké míry se to teď dá od sebe oddělit, že pokud by ti, ti, ti silní hráči nebo ty silné lokomotivy, když jsme teda na více kolejích, jako je Francie, Německo samozřejmě, nakolik se bude počítat s těmi, kteří to euro nemají. Tak tady opravdu je to spíš politické rozhodnutí, protože ekonomicky k tomu spějeme, to, to si myslím ... z hlediska naší vnitřní ekonomiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Většina politických stran neříká, že euro nikdy, ale zároveň nechce rychle vstupovat do eurozóny. Znamenalo by, nebo znamená být v eurozóně, vlastně i rozhodovat, ovlivňovat to rozhodování o vývoji evropské ekonomiky, když se na to podíváme z tohoto úhlu pohledu?

Prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Určitě znamená, protože Evropy si prožila trošku svoje peklo v těch uplynulých osmi, deseti letech a nedá se asi dokonce říci, že už to má úplně za sebou. Já si nemyslím, že situace v Řecku už je dneska tak stabilizovaná, že stále hovoříme o tom, že Řecko musí splácet, že má nějaké závazky vůči těm silným hráčům nebo vůči Evropské unii, tak tohle to asi už úplně za sebou nemáme, ale pochopitelně, že je to silné téma, protože ekonomika těch nejvyspělejších zemí je dneska postavena na euru, je tam ten silný prvek solidarity s těmi, kteří nestačí, to je to jižní křídlo, jak se říká, Itálie, Španělsko a samozřejmě už zmíněné Řecko. To je věc, která stojí asi za zmínku, ale také platí to, že prostě ty silné země nějakým způsobem ustály a teď se právě dostáváme k tomu politickému pohledu, protože se říká: "Proč my máme platit dluhy za Řecko?" A to už je také silně politické ..., pokud bychom měli euro, a to už je také samozřejmě silně politický pohled. Takže mně se opravdu zdá, že výrazně víc teď o tom rozhodování o euru budou hrát roli politické aspekty než ekonomické aspekty, včetně těch mezinárodně politických, to znamená, kde budeme v Evropě stát my.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jakým sporem je lithium? Jde o politiku, o ekonomiku? Krátce před volbami se politici přou, zda povolit těžbu lithia. Pokud ano, tak kdy a komu. Jak tomu rozumíte vy, pane profesore?

Prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
95 % politika, 5 % ekonomika. Navíc, já nejsem geolog, tak nedovedu posoudit, ani nevím moc, jak technologicky se s tím pracuje, ale ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale je to strategický kov.

Prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Je to kov, ale teď se objevují nějaké odhady, že vlastně ten zisk, byť máme nějaká 3 % z celosvětových zásob, tak 3 % celosvětových zásob je obrovské číslo, ale teď se objevují odhady, že vlastně ten případný zisk z toho není zase tak strhující a že by, že by to nějakým způsobem ovlivnilo, řekněme, ekonomické parametry u nás. Mně se zdá, že je to taková přestřelka spíš ... tak včera se něco odehrávalo v Senátu a tak, tak si myslím, že, že to je spíš teď před těmi volbami. Já si myslím, že dneska je polovina října, že za měsíc už, už nic.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že se nevrátí politici a další experti k tématu lithia po volbách?

Prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Experti možná ano a politici už ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na nové české vládě bude schválení pravidel pro regulaci sdílené ekonomiky, která je na vzestupu a láká i velký byznys. Odborníci se shodli na tom, že například řidiči, kteří jezdí podle mobilních aplikací jako Uber, musí mít jasná pravidla, než jako jasně klasická taxislužba. Změny, které postihnou například Uber, přinese novela ministerstva dopravy. Jaké zkušenosti máme dosud se sdílenou ekonomikou a jaké je má Evropská unie? Když se podíváme, tak existuje už v Unii několik regulačních pravidel těchto sdílených služeb. Česko se tomu evidentně také nevyhne.

Prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já možná začnu trošku obecněji o pohybu informací. Dneska vlastně sdílená ekonomika je především o sdílení těch informací. Dneska ten náš svět je díky informačním technologiím, nejrůznějším facebookovým profilům a komunikačním kanálům je řízena spíš, bych řekl, horizontálně. Vlastně ty informace se šíří na určitém patru toho informačního stromu horizontálně. Dříve, tím, že nebyl internet, nebo nebyl tak využíván, tak šly informace spíš shora. Prostě to rozhodování bylo někde v nějakém centru a sdělilo se prostě směrem dolů, jak to má fungovat, to samozřejmě stále platí, pokud se týká třeba daní nebo něčeho podobného, ale pokud se týká, řekněme, té takové provozní stránky, když to můžu říct trošku takhle, ekonomiky, tam už dneska rozhodují ty informace v horizontu prostě. Tam dneska získáváte informace ne od těch, kteří jsou nahoře a rozhodují nebo od těch, kteří jsou dole, ale získáváte je od sobě rovných. Tím vznikají nejrůznější informační kanály typu platforma pro sdílení bytů, pro sdílení taxíků a tady, a teď se vracím k tomu obecnějšímu, proč jsem takhle začal, to je dáno tím, že dneska už je, řekněme, informatika vždy o krok dále než ta legislativa. Vždy vlastně ty schopnosti pracovat s informacemi a ve veřejnosti je sdílet a přijímat další a další, jsou o krok dále, než je, řekněme, ten způsob centrálního řízení státu a to neplatí jenom o taxíkách nebo o bytech, to platí o prakticky všem, co dneska v informatice je. Ostatně vidíme, a teď zase se trošku vzdálím od toho tématu, třeba nejrůznější hackerské útoky směrem třeba k bankám nebo k nějakým jiným informačním systémům, ta obrana proti těm věcem je o krok pozadu a stejně tak ta legislativa tady je o krok pozadu za tím, že už dneska někdo vymyslel, ta firma sídlí ve Spojených státech, konkrétně teda Uber, díval jsem se, že má rozsah obratu nebo držet něco kolem 8, 10 miliard dolarů, to už je velká firma, rozšířila se do Evropy a teprve teď se hledají nějaké kanály, jak s tím naložit. To, že dojde k tomu, že se bude muset nějakým způsobem regulovat ta práce nebo ta činnost, o tom už dneska nikdo nepochybuje, ale zatímco ta činnost běží, tak teď se složitě hledají regulační mechanismy a až se najdou a ony se asi nějaké vytvoří, zase se ta informační platforma posune o pár ulic dále, jo. Čili stejně bych řekl, že, že pořád tam to pokulhávání zůstane. Lidé hledají úspory, hledají něco, co se dá najít na mobilní aplikaci, co se dá zjistit na rohu ulice pomocí mobilu nebo něco podobného a tomu se těžko dá bránit. Takže ta regulace přijde až potom, co se už zase něco odehraje. A dneska jsou to byty a auta a za týden to může být něco úplně jiného. Tohle si myslím, že bude ještě, ještě asi složitá práce pro ty, kteří tu společnost vedou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zdá se, že ten boom je teprve před námi. Když se třeba podíváme do Číny, která zažívá obrovský boom této sdílené ekonomiky, tam uspěl nejenom tamní model Uberu, ale třeba i půjčování jízdních kol nebo dokonce i triviálních věcí, jako je deštník, si můžete pronajmout, ale na změnu pravidel, především při placení DPH a daně z příjmu, by se podle Generálního finančního ředitelství měli začít připravovat i majitelé bytů, kteří trvale pronajímají pokoj prostřednictvím internetových služeb typu Airbnb a podobně.

Prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Vždycky tam bude určitá, řekněme, šedá zóna, protože ne všechno zjistíte. To ostatně v daňových systémech obecně platí, že je prostě určitá část nezdaněné ekonomiky, do které nelze vniknout. Tady to platí také, protože asi najít tu hranici, kdy vy poskytnete byt někomu, kdo vás o to požádá, bude to třeba zprostředkováno vaším známým, ale už to nebude ..., bude to komerční záležitost, tak asi nepoběžíte hned s tím na daňovou správu. Teď jde o to, jestli se napojíte do nějakého systému sdílené ekonomiky, sdílené platformy, ve které bude figurovat váš byt, můj byt nebo byt kohokoli jiného.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jsou to oprávněné požadavky daňové ...,

Prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Určitě. To, to si myslím, že nepochybně, protože nevím, proč by neměli platit ve sdílené ekonomice za pronájem bytu nebo auta ti, kteří ho, to poskytují, tak jako platí taxikáři nebo hotely poplatky. To, to si myslím, že v tom rozdíl není, ale myslím si, že to šíření té informace bude rychlejší, než schopnost prostě dostat tuhle tu činnost pod daňový deštník. To si myslím, že bude nějakou dobu trvat, a jak jsem to říkal, až se objeví už nějaký, řekněme, nějaký předpis nebo nějaké regulační nařízení, které bude sledovat, a také nejde o to jenom vymyslet to nařízení, také ho musíte kontrolovat, tak, až se objeví taková věc, tak už zase, si myslím, že ty sdílené služby a mobilní technologie budou o kousíček dál, kam už zase to příslušné nařízení nedosáhne. To je, to je dneska svět, takový, takový svět dneska je a s tím je potřeba počítat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Anebo jich bude méně.

Prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To se také může stát, že určitá část tohoto segmentu tu, tu činnost opustí, ale vstanou noví bojovníci. To ..., v těchhle těch věcech, ten svět informačních technologií jde dneska rychleji dopředu, než jsme my schopni vnímat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ví se, jaký je podíl sdílené ekonomiky na HPD?

Prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já se přiznám, že to nevím, nebo jsem se o to, o tom nedočetl. Dalo by se to asi zjistit, pokud už vůbec, a to jsme zase u toho, k tomu, abychom toto číslo mohli hodnověrněji říct, musíme ho začít nejprve evidovat a ten problém té sdílené ekonomiky v nejširším slova smyslu je právě o, řekněme, nedostatečné evidenci těch činností, takže byl by to jenom velmi hrubý odhad.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás, pane profesore, od pana Březiny: "Letošní růst HDP může dosáhnout až 4 %. Máme rekordně nízkou nezaměstnanost a rekordně vysoký výběr daní. Přesto se náš stát chce příští rok zadlužit 60 miliardami. Není místo dalších dluhů právě teď doba navyknout stát na vyrovnaný rozpočet, tak jako to už léta praktikuje Německo? Budou se nám snad lépe splácet dluhy za recese, která zákonitě přijde?" Tolik dotaz. Děkuji.

Prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já si teďko troufnu trochu prognózovat. Můj odhad je, že těch 60 miliard, my ještě nemáme rozpočet schválený, teprve nová sněmovna, která vznikne příští týden, tak se k tomu rozpočtu bude muset postavit a vyjádřit. Můj odhad je, že těch 60 miliard nakonec nebude, že to bude méně tem příští rok, ale pan posluchač se ptá, proč je to teď těch 60 miliard, tím spíše, když já si myslím, že to nakonec bude možná méně. Je pravda, že je tady řada činností, které jsou prostě předem dány. To jsou mandatorní výdaje, které činí možná 80 % všech výdajů, které ta společnost má. Máme tady, a teď je to ..., trošku se vracím na začátek, opravdu velký dluh vůči důchodům. Důchody jsou dneska nejpodstatnější položkou těch mandatorních výdajů a jestliže stát předpokládá, teď vem, nechme volby tam nebo jinde, ať se nebavíme o volbách, ale prostě ta situace stárnoucí populace, která u nás je a nevyřešená důchodová reforma, tu, tu finanční soustavu u nás bude muset podstatným způsobem zatížit. O tom tady nejmenších pochyb není. Víme, že současná politická garnitura připravuje o něco razantnější růst důchodů, než tomu bylo v minulých letech pro příští rok. To nás bude určitě hodně stát, jsou tady nevyřešené požadavky ve školství. To jsou právě ty dluhy. Ta otázka zní velmi dobře, proč máme mít 60 miliard, když jsme na tom dobře, máme vysoký růst, malou nezaměstnanost, slušné cenové podmínky, ale my máme spoustu problémů z minula. Školství, důchody a zdravotnictví a další.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč to nejde tak jako v Německu například?

Prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak, kdyby šlo všechno jako v Německu, tak bychom byli asi o pořádný krok někde dále. Německo se také potýkalo s ..., nemělo tak výrazné problémy v mandatorních výdajích, jaké máme my, ale také se potýkalo s určitými problémy, nicméně prostě my Německo nejsme, ten výkon naší ekonomiky v porovnání s Německem je někde na 70 %. Je to velmi obtížné srovnat a navíc ještě my jsme přeci jenom hodně závislí na těch zahraničních vztazích. Německo je obrovská země, z pohledu ekonomiky nejsilnější v Evropě a my přece jenom občas schytáme i ty políčky za ekonomiky jiných zemí, protože jsme ekonomikou otevřenou, ale dluhy, které máme vůči školství, nakonec to vidíme o kolika miliardách se mluví ve školství, ve zdravotnictvím v důchodech, ty nás tlačí k tomu schodku. To takto bohužel je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Předseda katalánské vlády, pan Puigdemont oproti očekávání nevyhlásil okamžitou nezávislost Katalánska, přesto chce i nadále směřovat k osamostatnění regionu. O celé věci chce ještě jednat s Madridem. Couvá nebo taktizuje? Jak tomu rozumíte, pane profesore?

Prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Dneska ráno se zase objevilo, že Mariano Rajoy řekl pět dní, myslím, že tam byla číslovka 5, 5 dní a pojďme ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dostal limit, ano.

Prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
... se bavit prostě bez prostředníků. Máte pět dní na rozhodnutí, protože ten výrok z té, myslím, neděle nebo pondělka, že teda ano, nezávislost, ale s dodatkem, je takový ..., na mě to spíš působí tak, že už ta jednota v těch vládních elitách v Katalánsku není, že už se to začíná drolit, že už prostě pozice, řekněme, těch silně znějících separatistů oslábla, a že už se tam začínají i uvnitř té vládnoucí garnitury objevovat názory: Dobře, tak pojďme se o tom pobavit. Rajoy toho obratně využívá. Nejsem politolog, ale znám trošku situaci ve Španělsku, často tam jezdím. On nemá dobrou silnou pozici jako politik, protože víme, jak dlouho se volili, na několikrát se vlastně volilo ve %Španělsku, on v podstatě vládne v menšině, ale teď, teď například i se svojí opozicí se dokázal dohodnout a posílil svoji pozici. Já myslím, že on to bere trošku takhle. No a to Katalánsko teď je tak vlastně ano, nebo ne. Ono je významné, ty separatistické tendence tam byly, Katalánsko dneska má, já nevím, víc než jednu pětinu hrubého domácího produktu ve Španělsku, ačkoli má jenom nějakých, já nevím, 16 % obyvatel, takže je tam rozdíl 10% bodů nebo něco takového. Je to třetí nejvyspělejší region ve Španělsku ekonomicky, ale problémy tam teď budou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mnozí Katalánci si stěžují právě na to, že jejich bohatý region doplácí na ty chudší. Madridu podle některých odvádí příliš mnoho na daních, aniž by vlastně se vracel odpovídající podíl v těch vládních investicích. Je to také jeden z argumentů těch, kteří chtějí samostatnost Katalánska. Jak to je tedy? Co jsou pilíře katalánské ekonomiky? Jak je strukturovaná?

Prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Katalánská ekonomika do španělské ekonomiky, do toho španělského koše přispívá více než dostává. Není to nejsilnější region. Nejsilnější ekonomicky, řekněme, měřeno hrubým domácím produktem na hlavu, je Madrid. Ale to je běžné, že v těch velkých zemích ty hlavní města takhle stojí. Je jeden region, který je vyspělejší, zhruba zase měřeno hrubým domácím produktem na hlavu, než asi o 10 %, než Katalánsko, to je Baskicko ... čili Bilbao, San Sebastian, Gasteiz, /nesrozumitelné/ a podobně, a to města v tom regionu, ale víme, že i v Baskicku byly silné separatistické tendence, které teď trošku ustaly, přesto, že to Baskicko je možná o něco ještě vyspělejší než Katalánsko. V Katalánsku se to přelilo do politického prostředí, je to teďko takový tvrdý boj za nezávislost. Katalánsko má velmi moderní ekonomiku. Uvádí se s jistým údajem, který jsem tady řekl o hrubém domácím produktu na hlavu patří mezi nejsilnější regionu v Evropě. To není jenom silný region ve Španělsku, ale Katalánsko je silným regionem i v evropském srovnání. A tak bojuje za svoji ekonomickou samostatnost. Pochopitelně, říká se, že Baskicko a Katalánsko byly takové, takové pilíře, takové první vlaštovky průmyslové revoluce před těmi dvěma sty lety. Tak oni si to v sobě nesou už dlouhou dobu. Baskicko také bylo velmi, nebo je stále velmi vyspělým regionem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak by Katalánsko obstálo ekonomicky samostatné?

Prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Určitě by asi obstálo. Otázka je, nakolik by porušení vazeb s Madridem nebo se zbytkem Španělska, nakolik by ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A i s Evropskou unií.

Prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
A i s Evropskou unií, protože Evropská unie dnes ráno, myslím, nebo včera večer se vyjádřila, že podporuje Madrid v této věci. Asi by obstálo, nějakou dobu by to trvalo, možná by se dostalo do, řekněme, i určitých ..., vypadlo by z toho legislativního rámce. Já si myslím, že si tohle už v Katalánsku také uvědomují. To, co jste, Zito, říkala o tom, že oni už jakoby nechtějí přispívat, tak když se podíváme na ty základní údaje, tak třeba takové regiony, jako je Extremadura nebo Andalusie, které jsou, které jsou na jihozápadě Španělska, jsou výrazně na tom hůř, jsou to regiony, které, kde převládá ještě zemědělství, zatímco ještě, řekněme, Katalánsko je moderní průmyslová oblast s kompetitivním průmyslem, s průmyslem, který je schopen obstát v mezinárodním srovnání, tak ono se jim nechce. No, to můžeme takhle hovořit i o Itálii. Severní Itálie a Sicílie, Sardinie, to, to v těch zemích prostě je, je to o nějaké solidaritě, o tom, že někdo zvedne ten prapor a začne říkat: "My chceme být samostatní." Těžko odhadnout. Pokud Katalánci zřejmě vytrvají v tom tlaku, a to je těžko v tuhle chvíli říct, tak nakonec možná nějaké autonomie dosáhnou. Možná, že se to rozdrolí. Nevím, nejsem politolog, ale, ale ekonomicky tenhle argument zní jakoby lákavě, ale prostě zachování Španělska mně přijde přeci jen i historicky, ostatně španělský král pohovořil o nutnosti, a málokdy španělský král hovoří, hovoří jenom ve vážných situacích a on vystoupil a postavil se na stranu jednotného Španělska. Je tam taky trošku odlišnost v jazyce. Katalánština zní trošku jinak než španělština, tak ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by to znamenalo třeba i pro firmy, které ... mezinárodní koncerny, které mají nyní svá sídla v Katalánsku? Protože čteme, že třeba už se přesouvají dvě nejsilnější banky, španělské mezinárodní korporace a tak dále, pryč z Katalánska. Také ztráty hlásí momentálně cestovní ruch, což je velmi významný segment pro Katalánskou autonomii.

Prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Už to, už to zaznělo, že ty podniky budou odcházet. To je ta roztržka s Madridem. U toho turismu, který je výrazným, tak známe všichni pláže nad a pod Madridem, až směrem k Valencii, tak pokud jde o turismus, tam samozřejmě bych byl teď opatrnější, protože je říjen, listopad, tak samozřejmě, teď nevím, jestli se to dá nazvat poklesem, protože ještě v létě občané Barcelony protestovali proti tomu, že tam mají příliš mnoho turistů a že vlastně jim to omezuje jejich podmínky k životu, tak nevím, jestli ten turismus až ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Spíš ..., kvůli nestabilitě.

Prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Možná, protože zase, popravdě řečeno, Češi rádi jezdí do Španělska, já tam také rád jezdím, a že by to zase tolik vadilo Čechům, jestli je Katalánsko, nebo Čechům, Slovákům, Polákům, že by jim tolik vadilo, jestli je Katalánsko samostatnou zemí, nebo není, to, to, myslím, že takovou roli hrát nebude. Ti turisté si ty cestičky najdou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Centrální vláda v Madridu o osamostatnění Katalánska nechce teda slyšet, bylo by to pro Španělsko jako stát citelná ztráta?

Prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Byla by to určitě ztráta, protože už ten, už ten ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pro ekonomiku?

Prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ta balance prostě je taková, že Španělsko méně dává do Katalánska než od Katalánska dostává. Jak by byla citelná, je těžko říct. Španělsko vstává na nohou, už se staví na nohy, nezaměstnanost se tam dneska pohybuje kolem 17 %, to znamená, zhruba každý šestý nemá práci. Ještě před pár lety to byl každý čtvrtý, takže ve Španělsko se dalo do pohybu. Katalánsko má zhruba každého, něco kolem 3 %, čili každého sedmého nezaměstnaného, čili má nadprůměrnou hodnotu nezaměstnanosti nebo lepší hodnotu nezaměstnanosti, lepší hodnotu HDP, takže by to určitě pro Španělsko určitá ztráta byla, o tom není pochyb. Druhá věc je, nakolik by to potom byla skutečně ztráta i pro Katalánsko. Ono v té ekonomice to neplatí lineárně, že to, co dáváte, zase jinde dostáváte. Řekněme, to narušení vztahů s centrem v Madridu by mi přišlo přece jen možná citelnější než narušení vztahů s Evropskou unií, protože Evropská unie má omezené prostředky, jak do těch vztahů vstupovat, ale já si nakonec myslím, že, že se to uklidní a že Katalánsko zůstane a že možná dostane nějakou možná trošku jinou formu autonomie. Víme, že v Baskicku se dokonce házely bomby před nějakými dvaceti lety. Tam se to hodně uklidnilo. Pokud já mám dobrou informaci, Baskové třeba dneska tolik o tu samostatnost nestojí, stojí o ní víc Katalánci. Přitom Baskicko je ještě o něco vyspělejší zemí nebo regionem než je, než je Katalánsko z hlediska, řekněme, základních ekonomických ukazatelů. Tak já spíš si myslím, že se to trošku urovná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Richard Hingles a jeho názory. Já vám za ně děkuji, na slyšenou.

Prof. Ing. Richard HINDLS, CSc., dr. h. c., vedoucí Katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Pěkný den, děkuju.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítřejším hostem v "Jak to vidí" bude světící biskup pražský Václav Malý. Dobrý den přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.