Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 12. ledna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Prostor pro své úvahy dnes v Jak to vidí dostane profesor Richard Hindls, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze. Dobrý den.

Richard HINDLS, ekonom, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Dobrý den přeju.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co nás čeká v novém roce na trhu práce? Proč vlastně pracujeme 40 hodin týdně? Omezí potřebu lidí pracovat nové technologie? Tyto a další otázky položím v následujících minutách. Vítejte u poslechu. Bude letos na pracovním trhu pokračovat rvačka o zaměstnance, pane profesore? Budou si je mezi sebou firmy přetahovat za vyšší mzdy? Nezaměstnanost je v Česku nyní nejnižší ze všech zemí Evropské unie.

Čtěte také

Richard HINDLS, ekonom, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ano, bude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude.

Richard HINDLS, ekonom, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Myslím, že bude. Někde jsem četl minulý týden údaj, že vlastně zaměstnavatelé poptávají 214 tisíc volných míst. Hledají je na úřadech práce, hledají je asi leckde jinde a také, jak jste teď říkala, asi si je budou i trošku přetahovat. Dokonce se ty údaje o nezaměstnanosti zlepšují nejenom v těch klasických centrech, kde vždycky tyhle údaje byly dobré, to je Praha a velká města a Středočeský kraj, ale už se zlepšuje ta situace i v těch, řekněme, trošku kritických místech, kde ta nezaměstnanost, dlouhodobá nezaměstnanost byla problémem, tak to je samozřejmě dobrá zpráva. Budou si je trošku přetahovat, bude tady tlak na mzdy, už je to skoro jisté. Na druhé straně je potřeba také otevřeně říci, že taková ta odložená poptávka po lidech, po penězích, po růstu mezd, která vznikla v těch letech 2011, 12, 13, kdy se stát škrcením musel bránit nepříznivé ekonomické situaci, trošku jakoby postavila hrát a za hrát se teď, nechci říct protrhla, ale prostě uvolnila a tak se prostě shání lidé, shání se peníze, vyjednává se o mzdách, přetahují se lidé, jak jste říkala. Asi ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přes 80 % podniků loni na nedostatek pracovníků reagovalo právě tím zvýšením mezd, nejčastěji šlo o plošný růst mezd o méně než 10 %. Co myslíte, v jakých oborech nejvíce porostou letos mzdy, a možná také druhá otázka s tím související, kde jsou aktuální mzdy pod celostátním průměrem?

Richard HINDLS, ekonom, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Určitě si myslím, že to budou takové ty moderní technologie, tak dominantní asi informační technologie. Ono mimochodem když se podíváme kde, která věková skupina má dneska vůbec největší mzdy, tak je to skupina mezi 30 a 39 lety. Ti lidé, kteří jsou, řekněme, 10, 15 let po škole, pokud studovali vysokou školu, nejspíš ano, jsou to právě lidé, kteří ovládají asi primárně teda informační technologie, ale asi také i jiné moderní prostředky práce. Je to zajímavé. Tahleta věková skupina třeba má vyšší, všechny základní ukazatele má vyšší, to znamená jednotlivé deci, median, průměr, než má skupina o 10 let starší, to jest 40 až 49, a než třeba má skupina šedesátníků, kde, jak ty tabulky jsou nastaveny tak, s růstem věku vám roste i plat, je to podle mě jasný důkaz toho, o jaké profese jde. Říká se, že v informačních technologiích je primární prostě, jsou primárně vyhledávaní lidé, kteří umí stavět projekty, kteří umí stavět ty systémy, kteří jsou architekti těch systémů, kteří možná dovedou algoritmizovat ty úlohy a podobně. Ostatně my už se dneska bez počítačů neobejdeme nikde, takže někdo to musí být. A pak si myslím, že to jsou pořád řemesla. Tak nechci teď dávat žádný příběh z natáčení, ale zkuste dneska pořádně sehnat dobrého instalatéra, dobrého elektrikáře, když se vám něco v bytě stane. Dost v minulých letech tady upadalo učňovské školství. Tomu teď trošku vděčíme nebo tomuhle fenoménu teď vděčíme za to, že ti lidé nejsou na trhu práce. Tak se asi budou muset shánět. Dobrý řemeslník je dobrý řemeslník. A já jsem docela rád, že to řemeslo vždycky bylo zlaté dno, zlatý důl. Tak to jsou profese, které budou chybět. Pokud se ptáte na to geografické rozložení, tak si myslím, že určitě už dneska se nedostatek pracovníků projeví, jak jsem říkal na začátku, i v těch méně, dříve méně atraktivních oblastech. Věkově pochopitelně nám generace stárne. Říká se, že někdy za nějakých 20 let bude možná na jednoho důchodce připadat pouze dva zaměstnaní, takže, kteří na něj budou vydělávat. Tak to všechno hraje nějakou roli. Na druhé straně je to docela dobrá zpráva, jakkoli to třeba pro výrobce, podnikatele, zaměstnavatele ten nedostatek pracovní síly je problém. Ekonomika už je taková. Ještě před pěti lety jsme možná my dva tady spolu seděli a bavili jsme se o tom, jak je to špatné s tou zaměstnaností, kolik lidí nemá práce. Uplynula nějaká doba a bavíme se z druhé strany.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to tedy podle vás ta lepší zpráva, nízká, rekordně nízká zaměstnanost.

Richard HINDLS, ekonom, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Nejnižší v Evropě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě. Protože ta situace už došla třeba tak daleko, že řada podniků musí odmítat nové zakázky, aby bylo možné uspokojit aspoň ty zákazníky, kteří si například to zboží objednali dříve. Víte, jestli nezačíná být v jistých ohledech, nevím, ta nízká nezaměstnanost jistou komplikací pro firmy i pro zaměstnance.

Richard HINDLS, ekonom, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No určitě, protože v momentě, kdy máte zakázku a nejste schopna ji buď dostát nebo odsouváte termín její realizace, protože nemáte lidi, tak samozřejmě potenciálně buď přijdete o ty tržby, a pokud to nějak sflikujete, tak příště přijdete o toho odběratele, o toho zákazníka. To samozřejmě velký problém je. Otevírá se tady samozřejmě celá řada souvisejících otázek. Posilující koruna v posledních vlastně už skoro dvou letech nebo roku a něco, tak samozřejmě trošku komplikuje teďko nebo znesnadňuje vývoz. To znamená ti, kteří jsou především orientováni na to vyrábět produkci a vyvážet ji, tak teď budou mít přístup na zahraniční trhy trochu těžší, tak tam možná se trošinku ten přetlak na pracovním trhu může zmírnit. Pak je tady druhá věc a to je situace, kdy asi se budeme muset, a to je politická záležitost, bavit o těch, kteří sem přijdou pracovat zvenčí. To už prostě dneska je taková situace, ty debaty se vedou. Zatímco, řekněme, zástupci zaměstnanců říkají "budou nám brát práci", zástupci zaměstnavatelů říkají "no jo, ale my ty lidi potřebujem", tak v tuhletu chvíli to už přestává být záležitost ekonomická, dostává se to do roviny politické.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste se zmínil právě o cizincích, tak loni přijal každý šestý podnik pracovníka z jiné země. Myslíte, že se tedy začne jednat více o pracovních nabídkách pro cizince a existuje tady vůbec ze strany státu nějaká ucelená koncepce, která by toto řešila?

Richard HINDLS, ekonom, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Víte, já mám pořád takovou tu ideu, že svět se zmenšuje, svět se spojuje a jakkoli možná některá legislativní opatření něčemu budou bránit, tak si stejně časem myslím, že prostě to propojení těch pracovních trhů a získávání pracovníků, zejména na některé druhy prací, ze zahraničí prostě je nezadržitelnou věcí. Tak jako jsou dneska velké řetězce, firmy, které ..., velké firmy, které vlastní nevíme ani pořádně kdo, nevíme ani přesně, kde konsolidují svoji účetní závěrku, tak to všechno vlastně je takový přirozený vývoj. My cestujem, studujem v zahraničí, jezdíme na dovolenou. Je to úplně jiný svět, než byl třeba před 50 lety. A teď nemám na mysli, jaké byly politické systémy u nás a jaké byly třeba na západ od nás. To samozřejmě také hrálo roli. Ale prostě ten svět se zmenšuje nebo ty vzdálenosti se zkracují a myslím si, že ta migrace lidí za prací, zejména v Evropě, prostě tady bude. Evropa není vyrovnaným, rovnoměrně rozloženým, ekonomicky silně rozloženým kontinentem. Jsou zde silné země, jsou zde slabší země a vždycky ty z těch slabších zemí budou hledat práci za vyšší výdělky v těch silnějších zemích. Je tady minimálně také příhraniční migrace. Víme to dobře, jak to vypadá u nás na hranici s Rakouskem, s Německem. Já si myslím, že tomu se víceméně dlouhodobě čelit nedá, byť můžeme krátkodobě přijmout nějaké opatření, že tito ne nebo tito ne, ale myslím si, že dlouhodobě to není udržitelný stav.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promítne se podle vás vliv nízké nezaměstnanosti na tom tempu zavádět automatizaci, robotizaci na vlivu vlastně průniku těch nových technologií do výroby?

Richard HINDLS, ekonom, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, to je moc hezká otázka, protože ty technologie určitě ano, ale ne všude. Máme tady sektor služeb, máme nemocnice, máme péče o staré lidi, máme výchovu dětí ve škole prostě a podobně. Tam ty technologie, jakkoli ulehčují práci, jakkoli prostě jsou postupy, které ty počítače usnadňují, tak prostě ten pot a krev, ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lidský.

Richard HINDLS, ekonom, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
... lidský pot a lidská krev v tom sektoru služeb vždycky budou hrát roli. Vedle toho pochopitelně platí, my jsme průmyslová země s více než 30% podílem průmyslu na HDP, to je také primát v Evropě, možná i pomalu ve světě, tak pochopitelně v těch průmyslových technologiích, anebo v průmyslových odvětvích ty technologie budou hrát roli. Pak je tam samozřejmě převodní můstek, protože ti lidé, kteří budou odcházet z průmyslu, protože je nahradí stroje, DVD, CD, řízené, řízené operace pomocí počítačů a pomocí šikovných a inteligentních systémů, tak ti lidé budou potom samozřejmě svoje uplatnění hledat třeba ve službách. To je přirozený proces už od 20. století. Ale prostě to, co jste se ptala, je velmi nerovnoměrné. Jinak je to ve službách, jinak to bude v takové té nadstavbě, školství, kultura a tam si myslím, že ty technologie tolik nezasáhnou, byť můžou v řadě ohledů pomáhat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Česko se loni poprvé dostalo do desítky nejdůležitějších obchodních partnerů Německa. Když se podíváme, tak pracujeme více a déle třeba než Němci, a přesto je naše produktivita nižší.

Richard HINDLS, ekonom, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Pracujeme déle, pracujeme 40 hodin. Už jsou země na západ od nás, kde už je to pod 40 hodin, dokonce i o dost, o tři, o pět, někde i o šest hodin. Myslím, že třeba ve Francii, v Německu je to někde kolem 35 nebo už možná o něco méně, čili o hodinu, minimálně o hodinu denně, přesto vyděláváme méně. To je poměrně zajímavá záležitost, protože my máme pořád produkci s nižší přidanou hodnotou, možná trošku horší organizací práce, určitě nižší zavádění, nižší stupeň zavádění výdobytků, to, co jste říkala před chvílí, moderních technologií, vědy a výzkumu. Určitě máme jisté problémy v přejímání některých už zavedených technologií třeba z jiných firem. To všechno vede k tomu, že prostě naše mzda je nižší, naše produktivita je nižší. Dneska se uvádí, že jsme možná o 20 % za tím vyspělým západem, ale co jsem už zaregistroval, říká se, že se přestáváme přibližovat v té produktivitě práce. Po 90. roce jsme se přibližovali, teď se usuzuje v tom období toho boomu, o kterém se tady vlastně teď od začátku bavíme, to znamená po tom roce 13, 14, že se ta vzdálenost mezi naší produktivitou a, řekněme, německou, abych byl konkrétní, že se už nezkracuje, že se ten vývoj zastavil. Tím pochopitelně se také příliš nepřibližujeme kvalitě kupní síly a ve svých nákupních možnostech, protože to s tím bezprostředně souvisí. Produktivita práce je vlastně jiný název pro růst mezd prostě a podobně. Takže, takže tohleto všechno hraje nějakou svoji roli a tady možná teďko Německo jako hlavní hráč v Evropě já docela dobré hodnoty, má třeba nižší tempo hrubého domácího produktu než my, ale ono má také jinou základnu a pořád platí aspoň ty údaje, co vyšly myslím včera nebo dneska ráno, že je to nejlepší údaj od krize, od toho roku 11, 12 pro Německo. A to je velká zpráva, protože Německo je největší ekonomika v Evropě a jedna z největších na světě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě ten nárůst německého hrubého domácího produktu je o 2,2 % nejlepší, jak jste řekl, za posledních šest let. Jak odhadovat ten další vývoj na trhu práce?

Richard HINDLS, ekonom, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Soudí se, že ještě v letošním roce, to znamená v roce 18, vývoj ekonomiky bude pokračovat zhruba tím tempem jako pokračoval dosud, možná i mírně lepší. Včera myslím nebo ve středu vyšla také prognóza Světové banky, která nepatrně zvýšila, asi o jeden nebo o dvě desetiny procentního bodu, odhad vývoj celosvětové ekonomiky na 3,1. Myslím, že pro další rok odhadují 3,0, berme ty prognózy trošku v uvozovkách, a na ten další rok 2,9. Čili je tam určitý náznak zpomalení toho vývoje. Obecně se to očekává i u nás. A stejně tak se hovoří o mzdách. Hovoří se o tom, že letos by mzdy mohly růst zhruba stejně jako rostly loni, ale pro rok 19 už se počítá s určitým oslabením, protože ten trh se nasytí, možná, že se něco změní na trhu práce, a pak také jsou tady rizikové faktory. Nebuďme slepí. Víme dobře, že se hovoří celosvětově o zvyšování úrokových sazeb, to určité riziko je. Existují tady určité úvahy o protekcionismu, tak nechme teďko, kdo je v Americe prezidentem a co se děje ve východní Asii prostě, ale určité postupy, protekcionistické postupy tady mohou být. To omezí světový obchod. Je tady nepochybně i určité geopolitické riziko a zase nechme, neplašme se, co se kde děje ve světě, ale ta rizika tady jsou. Vedle toho je tady docela takový úspěšný rozvoj těch nových trhů, jsou tady Indie, zlepšuje se situace v Jižní Americe, i když teď Venezuela asi je, to pro ni určitě neplatí. Ale z těch velkých zemí, jako je Brazílie, Indie, prostě se ta situace zlepšuje, zlepšuje se situace i v Rusku a trošku se stabilizovala nebo možná i zlepšila situace v Číně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co byste přesto považoval vy osobně za největší rizika?

Richard HINDLS, ekonom, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak pokud to vezmu čistě ekonomicky, tak to může být špatně, špatně nastavený, špatně nastavená úroveň úrokových sazeb, protože se stále hovoří o tom, že ty úroky jsou velmi nízké, my to vidíme i u nás a ty centrální banky ve světě je mohou navyšovat. Pokud by, aby ekonomice, které hrozí určité přehřátí, trošku ulevili, může se stát, že je nenastaví tak, aby ten přechod byl plynulý, naopak to může tu ekonomiku trošku z toho přehřátí ochladit. No, a pak samozřejmě geopolitická rizika. Podívejme, kam teď vyletěla ropa zase najednou prostě, to tady už bylo tisíckrát a ještě to, bohužel, tisíckrát bude. Já zase nevidím ta geopolitická rizika tak žhavá, jak se třeba teď hovořilo v Koreji, ale nikdy nevíte, nemůžete odhadnout. Ani jeden z nás tady nejsme v politice a nevidíme do těchhle jednání, tak to jsou pochopitelně místa, kde se něco podobného může stát, ale celkově se světová ekonomika teď považuje za hodně konsolidovanou a projevuje se to nejenom v těch zemích, které mají dobré výsledky, jako jsme nepochybně i my, anebo třeba Německo, ale už se to trošku zlepšuje i třeba ve Španělsku, možná i v Řecku nebo v těch zemích, které jsou nám tady geograficky blízké, ale rizika jsou. V Itálii se hovoří o nebezpečí kolem bankovního sektoru, o stále se prohlubujících rozdílech v Itálii mezi severem a jihem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Obrovský dluh trápí Itálii.

Richard HINDLS, ekonom, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Dluh v Itálii. To, to jsou všechno ta rizika, která se mohou individuálně možná projevit málo, ale pokud by se, jak to bývá, ty kapičky slily ještě s nějakou jinou kapičkou, tak potom ekonomika taková je, prostě ekonomika je rizikový prostor. Tak jako každý podnikatel a kdo teď poslouchá, tak moc dobře ví, jak to je, to riziko v tom podnikání je vždycky a stejná pravidla nebo stejná rizika platí i pro ty světové ekonomiky nebo myslím pro světovou ekonomiku a evropskou ekonomiku jako celek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, Česká národní banka se za loňský rok dostala do ztráty 243 miliard korun. Tím důvodem propadu je nárůst devizových rezerv. Jaká je to zpráva?

Richard HINDLS, ekonom, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já bych řekl, že ne nějak zvláštní, protože víme dobře, že se ukončily intervence, banka má teď obrovské množství, myslím, že něco kolem 3,5 bilionu, devizových rezerv, které nakupovala, aby oslabila korunu. Teď se ten, to zrcadlo obrátilo. Teď zase naopak koruna posiluje. Ty peníze nám tady zbyly, banka do toho hodně investovala. Ona je hodně ve ztrátě. Rok před tím měla, myslím, 50 miliard zisk, přebytek. Není to její hlavní role. Není to, tak není to malá částka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To říká, že je to péče o cenovou stabilitu, tvrdí.

Richard HINDLS, ekonom, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ano, samozřejmě její hlavní role je cenová stabilita, péče o kurz koruny prostě a podobně, o vytváření podnikatelského nebo, řekněme, ekonomického prostředí. Ta zpráva je zajímavá. Ona současně banka včera nebo předevčírem také rozdělila ty svoje rezervy na, řekněme, ty vnější a na ty, do kterých investuje jakoby z pohledu toho, že na nich něco může vydělat. Já si myslím, že v tomhle si banka určitě nepočíná špatně a ta zpráva, jakkoli čtvrt bilionu korun je hodně, tak nemyslím si, že to je zase nějaká zpráva jako na headliny, na hlavní titulky, to ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tu kurzovou ztrátu ale přesto bude muset splatit.

Richard HINDLS, ekonom, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tu bude muset splatit. My ji splatíme nakonec všichni. Buď, řekněme, tím, co jsem teď říkal, anebo, řekněme, v cenách výrobků nebo to, že u nás bude teď už zase dovolená, "dovolená" nebo nějaký vývoz stát trošku víc nebo to, co si nakoupíme v Německu, bude trošku dražší, ano, to tak v ekonomice je. O intervencích už jsme tady hovořili. Názory na ně už asi nadosmrti zůstanou velmi oddělené. Bude polovina těch, kteří říkají tak, a kteří říkají jinak. To k ekonomice patří, ale myslím si, že Česká národní banka vykazuje, bych řekl, dobrou práci. Já nejsem ten, který by to měl takhle hodnotit, ale myslím si, že ten její přístup k těm problémům je, je, je docela jako sofistikovaný a docela jako přiměřený situaci, která u nás je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zastánci pokroku kdysi hlásali, že dnes budeme mít více volného času. Slavný ekonom John Keynes už v roce 1930 napsal, že za 100 let bude potřeba v práci trávit jen 15 hodin týdně. To by znamenalo tři hodiny denně od pondělí do pátku. Proč tedy trávíte v práci 40 hodin týdně, pane profesore? Jenom dodám zajímavost, v roce 1830 lidé pracovali 69 hodin týdně.

Richard HINDLS, ekonom, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, tak když bych to měl zlehčit, tak ještě panu Keynesovi pořád chybí 12 roků do roku 2030, když řekl za 100 let.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře.

Richard HINDLS, ekonom, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, tak samozřejmě není to reálné, ale vidíme, že ten postup je ke zkracování pracovní doby a já v tom vždycky vidím ještě druhou věc, co budem dělat? Pochopitelně ti, kteří už v průmyslu budou odcházet, tak, jak už jsem říkal před chvilinkou, naplní služby, protože tam bude velká poptávka. I tam se pak bude muset ta pracovní doba zkracovat. Ale tím pádem už jsou země, které už vlastně pomalu začínají i uvažovat o čtyřdenním pracovním týdnu. Já sám jsem zažil ještě šestidenní, potom pětidenní a už se asi nedožiju toho čtyřdenního, a pokud se toho vůbec dožiju, tak už asi nebudu pracovat, budu rád, že jsem. Ale prostě tahleta situace asi nastane nebo se k ní směřuje, a potom je tu otázka, co s volným časem. Budem celý den klikat po internetu a psát tam věci o sobě, které proti nám někdo ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou mnoho dalších aktivit.

Richard HINDLS, ekonom, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, to bude záležet na tom, jak se ta společnost bude ubírat, jestli ... Vidíme to dobře, že dneska prostě zábav už od malých dětí, že rozložený tablet nebo zapnutý mobil je už dneska prostě zábava. Já nevím, jestli je to, není to určitě špatně ve všech ohledech, ale taky to není úplně dobře. A teď jsou různá lákadla. Bude to sport, bude to nějaké kulturní vyžití, budeme sportovat a chodit nebo budeme spíš vysedávat a dívat se. Platí staré pravidlo kdo si hraje, nezlobí a kdo se nudí, zlobí, tak to začíná už u dětí, ale platí to i pro společnost a tohle si myslím, že asi není úplně otázka pro nás dva nebo pro mě teďko, protože já nejsem sociolog a nejsem ani vychovatel, ale myslím si, že dřív nebo pozdějc prostě tuhle věc bude muset někdo otevřít a začít se tím zabývat, protože ta společnost vytvářením velkého prostoru pro volný čas také samozřejmě bude muset do toho volného času investovat a poskytovat těm lidem něco, co je uspokojí a co jim umožní trávit ten volný čas, který si nepochybně zaslouží, odpovídajícím způsobem. Tohle si myslím, že jednou ještě asi bude k nějakému hlubšímu zamyšlení, ne-li už teď.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Berou vůbec ekonomové jaksi v potaz, že ekonomická rozhodnutí jsou rozhodnutí lidí?

Richard HINDLS, ekonom, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No určitě. Vlastně každý ve své hlavě má takové malé účetnictví. Když se podíváte, tak vy se rozhodujete mám to koupit, nemám to koupit a dokonce v tom primárním rozhodování nejdete ani tak úplně po těch makroekonomických vztazích. Asi když se budete rozhodovat, jestli koupíte větší auto, nebo menší byt, nebo něco podobného, tak primárně vaše rozhodnutí a vaše účetnictví je ve vaší hlavě, za vaší lebeční kostí a teprve potom si možná budete dávat do souvislosti nějaké inflace a růst HDP a míru nezaměstnanosti. Každý z nás uvažuje především sám za sebe a ono se také říká, že vlastně základní ekonomické zákonitosti jsou jakousi objektivní výslednicí subjektivních snah. A ta vaše subjektivní, vaše, moje, každého, kdo nás teď poslouchá, je dána takovým tím vlastně vnitřním rozprostraněním ve své hlavě. Uvažujete poměrně nezávisle na těch základních faktorech, ekonomických principech. Tohle popsat není vůbec snadné, ale je to podle mě dneska klíč k ekonomii. Já sám tak jako vývojově, přesto, že jsem byl vychován v oblasti modelů a matematicko-statistických ekonomií a podobně, tak dneska jsem spíš přívrženec toho, co se děje v té hlavě, než toho, co se děje v těch modelech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že se nebo nakolik mění to naše ekonomické myšlení?

Richard HINDLS, ekonom, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Hodně, protože ten svět se mění. Dřív jsme měli daleko, jak jste říkala před chvilkou, daleko méně volného času, měli jsme daleko míň technologií nebo dokonce před 200, 300 lety prakticky žádné technologie, pak přišla průmyslová revoluce. Dnes se ty revoluce téměř, technické revoluce objevují téměř denně nové. Musíme uvažovat úplně jiným způsobem. Přijímáme daleko větší množství informací. Máme daleko lepší zdravotnictví. Dožíváme se vyššího věku. Jsme bohatší, jsme bohatší, aspoň hmotně bohatší. A to všechno vytváří prostě nové podněty v hlavě a nové podněty v těch našich úvahách a tím se ta, řekněme, objektivní výslednice subjektivního snažení začíná stále více komplikovat. Dnešní člověk asi není jiný, než byl před 300 lety, ale má prostě jiné okolí, ve kterém žije, jinak jeho podstata se asi nezměnila, ale, ale to okolí ..., mimo prodlužující se doby života a tak dále. Ale to, to prostředí, ve kterém žije, je zcela jiné a to naše uvažování, to by nemělo logiku, kdyby se neměnilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co naše finanční gramotnost, o které už jsme tolik hovořili?

Richard HINDLS, ekonom, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
O té se stále hovoří. Já si myslím, že bude velmi diferencovaná. Budou lidé, kteří dokáží velmi dobře spravovat své peníze, kteří dokáží velmi dobře vnímat to, co se třeba na finančním trhu děje, teď nemyslím akcie nebo něco, ale obecně kolem nás, a pak budou lidé, které to nechává spíš chladnými. Možná jsou líní o tom uvažovat, možná je to na ně moc složité. Finanční gramotnost je takový titul, který se už dneska dostal i do základních škol a na střední školy a každý by se tím rád nějakým způsobem zabývat. Ale bude tam velká diferencovanost, tak jako je mezi náma ve všem diferencovanost. Někdo to umí, někdo ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A umíme to lépe?

Richard HINDLS, ekonom, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, tak možná, že to umíme lépe, ale oni také zesložiťují ty produkty. Tak teď je otázka, jestli my jsme se více posunuli v tom, co umíme lépe, nebo jestli se rychlejším tempem posunuly ty produkty. Podívejte se na banky u nás. Dneska vám ty banky už prakticky skoro nenabízí žádné kvalitní základní účty spořící, ale chtějí, abyste investovala, podílové fondy a na to už musíte něco umět.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Richard Hindls, ekonom, statistik a jeho postřehy. Děkuji za ně. Mějte se hezky.

Richard HINDLS, ekonom, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Také děkuji pěkně. Hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.