Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 12. dubna

Zita SENKOVÁ, redaktorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Prostor pro své úvahy dnes v Jak to vidí... dostane profesor Richard Hindls. Vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze. Dobrý den.

Richard HINDLS, ekonom
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, redaktorka
--------------------
Probereme například americko - čínskou obchodní válku, maďarskou ekonomiku a všimneme si také jednu zásadní obměnu ve vedení významné banky. Dobrý poslech.

Čtěte také

/ Bez komentáře /

Zita SENKOVÁ, redaktorka
--------------------
V Česku je poprvé v historii více volných pracovních míst než uchazečů. Tuzemská nezaměstnanost v březnu klesla na tři a půl procenta z únorových tři celé sedm desetin procenta. Počet nezaměstnaných se snížil ve všech okresech v zemi. Bude pokles nezaměstnanosti ještě pokračovat?

Richard HINDLS, ekonom
--------------------
To je těžko říct, protože ono skoro nemá kam pokračovat. My jsme dneska na samé špici Evropy. Máme nejmenší nezaměstnanost, už nás to trošinku drží pod krkem, protože přece jenom už některé profese se totálně nedostávají. To samozřejmě podvazuje zakázky, podvazuje možnosti rozvoje těch jednotlivých podniků. Tak je to těžko říct. Teď je to taková, bych řekl, zvláštní remíza. To je teď jedno jestli je někde o deset tisíc víc nebo míň. Taková zvláštní remíza mezi těmi, kteří hledají práci a mezi těmi volnými místy, které jsou nabízeny. Tak je to taková, bych řekl, jako remíza. Ony ty výpočty míry nezaměstnanosti jsou dva a v tom se právě trošku ta remíza liší. Buď je to výběrové šetření pracovních sil, což dělá Český statistický úřad, to je jeden údaj, anebo ministerstvo práce a sociálních věcí, údaje z úřadů práce. Tak tam jsou určité drobné rozdíly, ale v každém případě, prostě takovouhle úroveň nezaměstnanosti tady od roku 89 nepamatujeme. Takhle nízkou úroveň nezaměstnanosti a pochopitelně už to určitá brzda pro rozvoj firem, podnikání už začíná být. Zejména je to strukturální problém, protože se některé profese už opravdu nedostávají.

Zita SENKOVÁ, redaktorka
--------------------
Obsadit volná místa není pro zaměstnavatele vůbec snadné. Myslíte, že lze kvůli, vlastně, nedostatku pracovní síly očekávat ten další tlak na růst mezd?

Richard HINDLS, ekonom
--------------------
Asi jo. To si myslím, že určitě, protože možná dojde i k takovému tomu přetahování zaměstnanců: když mi dáš víc, tak já půjdu k tobě. Nebo něco podobného, nebude to možná trvat dlouhodobě, ale určitě tahle situace tady může nastat. To znamená, že to bude vyvolávat růst mezd, tlak na růst mezd ze strany zaměstnanců nebo těch, kteří jsou schopni poskytnout tu určitou odbornost. Z druhé strany, já se také dívám trošku na to, že něco se možná zanedbalo i ve školství, protože dneska, každý, kdo se snaží trošku si předělat byt nebo něco podobného dělat, tak naráží na obrovský nedostatek řemeslníků a už jsme u učňovského školství, kde ti lidé, vlastně, jsou. Tam, kde se rozvíjejí určité technologie, narážíme na nedostatek konstruktérů, techniků, lidí, kteří vystudovali, řekněme technické univerzity, a podobně. Tam se asi něco zanedbalo i hlouběji v tom školství, že se prostě jaksi tahle ta strukturální mezera nebo tenhle ten strukturální deficit na víc profesí objevil.

Zita SENKOVÁ, redaktorka
--------------------
Šéf České národní banky, Jiří Rusnok, se domnívá, že ten současný ekonomický boom, může být u konce s dechem. Co by to znamenalo? Jednak, možné zpomalení a jednak, jestli jsme na to v podstatě připraveni?

Richard HINDLS, ekonom
--------------------
Po zpomalení už se začíná hovořit, ta vysoká tempa HDP, která jsou z loňského roku, už se letos neočekávají. Hovoří se o zhruba jednom procentním bodu nižším tempu hrubého domácího produktu. Právě možná ta určitá už vyprázdněnost trhu práce, určitý tlak, přetlak, přehřátí, možná trhu práce, ale také určité, řekněme, tlaky na růst cen mohou v té ekonomice něco udělat, ale já stále tvrdím, že tyhle ty úvahy jsou primárně o tom, jestli zpomalí nebo nezpomalí ekonomika, že jsou primárně závislé na tom, co se bude dít okolo nás. A víme, že ten svět je v současné době docela, tak nevím, použiju slovo divoký, každý den slyšíme nový a nový problém a samozřejmě, některá ta geopolitická riziky, si myslím, že jsou daleko větší problém, daleko větší hrozba, pro vývoj ekonomiky a samozřejmě i té české ekonomiky, než to, jestli někde chybí nějaká profese nebo ne. A potom, samozřejmě, v součtu, řekněme, těch faktorů vnitřních a těch faktorů vnějších, tak se může stát, samozřejmě, leccos, ale na druhé straně si nedomnívám, že by se ta ekonomika tak zase zpomalila. Bude to možná určité zpomalení, ale nemyslím si, že to je zase zpomalení nějak výrazné.

Zita SENKOVÁ, redaktorka
--------------------
Myslíte, že by k těm vnitřním faktorům, pane profesore, mohlo patřit to, že zatím se nepodařilo sestavit vládu, která by získala důvěru?

Richard HINDLS, ekonom
--------------------
A tak to já si nemyslím. Já jsem spíš zastáncem toho, že ekonomické zákony platí, samozřejmě, dá se jim pomoci a dá se jim ublížit. Dají se ohýbat, všelijak. Ale zase si nemyslím, že ta ekonomika a její pravidla a její principy jsou zas až tak závislé na tom, kdo co udělá, řekněme, v té politické reprezentaci. Spíš si myslím, že jsou tady faktory, o kterých jste hovořila a přidal bych k tomu ještě, jestli je něco opravdu vnitřním rizikem české ekonomiky, tak je to realitní trh a neúměrné ceny bytů. Prostě problémy ze stavebními povoleními. Tohle bych viděl jako určitě výraznější problém, než to, jestli je vláda taková nebo maková. To, samozřejmě, vliv má také, ale zejména, pokud by se dopouštěla velmi chybných rozhodnutí, ale zas ta politická situace, si myslím, že takový vliv nemá.

Zita SENKOVÁ, redaktorka
--------------------
Viktor Orbán a jeho strana Fidezs obhájili ústavní většinu. Hlasovala pro něj, bezmála polovina voličů a to při velmi vysoké volební účasti, což Fidezsu zajišťuje těsnou dvou třetinovou většinu. Pomohla Viktoru Orbánovi, i kromě roztříštěné opozice a tématu i migrace, také ekonomika?

Richard HINDLS, ekonom
--------------------
Pomohla. Pomohla, protože Maďarsko se, řekněme, od roku 89 dostávalo do určitých vln, jeho ekonomika. Do vln, které byly podobné třeba těm naším. Tak samozřejmě patřili jsme do jednoho bloku, sdíleli jsme některé společné tendence a společné procesy, ale Maďarsko ty výkyvy mělo hlubší než my. A dostalo se i do některých velmi závažných situací. Vím, jak hluboce se propadl maďarský forint. Hovořilo se dokonce o tom, že zhruba před 20 lety, před 15 lety bylo Maďarsko na pokraji bankrotu. Privatizace bank, která tam probíhala po roce 89 byla zastavená a určitá část, skoro 50 procent bankovního potenciálu se muselo vrátit do rukou státu. Tohle všechno...

Zita SENKOVÁ, redaktorka
--------------------
Tam se vlastně srovnávala ta situace před těmi osmi lety, kdy také Viktor Orbán vyhrál, s Řeckem.

Richard HINDLS, ekonom
--------------------
A v roce 2008 se Maďarsko dostalo hodně dolů. To se dostalo Maďarsko opravdu hodně dolů. Teď, nahrálo mu to, že vlastně vycházel z té, řekněme, nízké základny ekonomické, respektive, z těch problémů a on nabídl jednoduchá řešení, tak jak to v politice bývá, tak populace velmi ráda slyší na jednoduchá řešení. On to udělal zřejmě, já ho neznám, samozřejmě, neznám ani tak tu situaci tam, ale on je asi velmi obratný v těchle těch věcech. A je pravda, že v těch posledních, řekněme, dvou, třech letech, kdy už měl v sobě to druhé období, kdy se chystal na další volby, že se ekonomice Maďarska začalo dařit. Dokonce tempa růstu, která od roku, řekněme, 15 nebo 16 maďarská ekonomika vykazuje, jsou nadprůměrná v Evropské úr.. v Evropské unii. Ovšem, problémy v tom určitém období. Ovšem problémy v maďarské ekonomice přetrvávají. Maďarsko má obrovský dluh, který nám je třeba úplně vzdálený, tak když to jenom porovnám, my jsme zhruba na 36 procentech dluhu, Slováci na 50, 51 a Maďaři 75. To už je opravdu hodně. A z těch, řekněme, jak bych použil žargon lidodemozemí, těch bývalých zemí z toho bloku, třeba v tomto ohledu je na tom Maďarsko skoro nejhůř. V daňové politice má nejvyšší základní sazbu daně z přidané hodnoty, vůbec v Evropě. Takže jsou tam určité špičky, které to Maďarsko asi trošku blokují nebo trošku váží.

Zita SENKOVÁ, redaktorka
--------------------
Nebylo kdysi Maďarsko nejúspěšnější tou post komunistickou zemí?

Richard HINDLS, ekonom
--------------------
Nebylo. Já jsem se na to zrovna díval. Bylo takové interní pořadí, abych tak řekl.

Zita SENKOVÁ, redaktorka
--------------------
Ano.

Richard HINDLS, ekonom
--------------------
Tou nejvyspělejší ekonomikou byla asi NDR, protože tam se prostě dbalo na to, aby v porovnání s tím západním Německem, jak se tenkrát říkalo, to NDR nebylo tak dole. Pak jsme asi byli my anebo jsme byli, řekněme, srovnatelní, ale Maďarsko bylo třetí zemí. A z těch, jakoby nejvyspělejších, lidových, lidově demokratických zemí mělo ale nejmenší průmyslovou základnu, určitě menší, než ji máme my, určitě menší, než ji mělo NDR. Naopak to byl relativně agrární stát, tak říkalo se, že to je agrární stát, ono to tak úplně neni, ale třeba dneska maďarský podíl zemědělství na maďarském hrubém domácím produktu je v procentech přibližně třikrát větší, než je třeba u nás. To znamená, že v Maďarsku ještě stále, řekněme, zemědělství je nebo výroba potravin a tak dále, je něčím, co je drží dokonce v těch špatných letech, kdy začala prudce klesat průmyslová produkce v Maďarsku, to byli právě potravinářské, potravinářská odvětví a zemědělství, které docela slušně fungovali i v těch horších časech.

Zita SENKOVÁ, redaktorka
--------------------
Jak byste, nebo kam byste zařadil Maďarsko nyní, co se týče té výkonnosti, do skupiny Visegrádské čtyřky?

Richard HINDLS, ekonom
--------------------
No, tak řekl bych, že určitě za nás a za Slováky, i v tom dluhu, i v tom výkonu ekonomiky, protože ty východní země, tím, že mají nižší základnu, a že se stále, jakoby, dotahují na ten evropský průměr, tak Maďaři budou určitě někde asi tak za těmi Čechy, Slováky možná i Poláky, když se teda bavíme o čtyřce Visegrádské. Pokud to ovšem porovnáme s Evropskou unií, jak už jsem říkal, tak jejich tempa v současné době jsou lehce nadprůměrná. To Maďarsko je dneska zemí, ale je to zatím jeden, dva roky nazpátek, oni se blíží ke čtyřem procentům v růstu hrubého domácího produktu, to je relativně hodně, ale je to dáno nízkou základnou a řekněme také tím rozmachem, protože Orbán začal reformovat daňový systém, oni mají třeba základní sazbu na některé zemědělské produkci, zejména teda maso a mléko podobně, jenom pět procent DPH, ale základní sazba daně z přidané hodnoty je 27 procent. To je opravdu hodně. Mají rovnou daň, kterou měli 16, tak rovná daň skoro nikde není, ale budeme tomu tak chvíli říkat, kolem 16 procent, teď ji snížili na 15 procent. Tak určitá opatření tam jsou a určitá stabilizace, která není jenom vnitřním výsledkem, vnitřním výsledkem Maďarska, ale samozřejmě, i příznivou shodou okolností v celé Evropské unii nebo ve světové ekonomice, se Maďarsko dostalo, řekněme, nahoru trošku. A když navážu na ten Váš úplně původní dotaz, jestli mu to pomohlo v těch volbách, no tak asi ano.

Zita SENKOVÁ, redaktorka
--------------------
Když se podíváme na další fakta, tak lze říct, že vlastně ta maďarská ekonomika je stabilní. Dokonce vláda zachránila před bankrotem sta tisíce lidí. Rostou i zahraniční investice?

Richard HINDLS, ekonom
--------------------
V Maďarsku to úplně takhle dobře není, protože Maďarsko, samozřejmě, má levnou pracovní sílu, je trošku vzdáleno už tomu centru Evropy, už je to země, jsou tam určité jazykové problémy, to asi také bude hrát určitou roli, protože ten maďarský jazyk je velmi odlišný od všeho ostatního v Evropě.

Zita SENKOVÁ, redaktorka
--------------------
Myslíte, že nemluví dostatečně Anglicky?

Richard HINDLS, ekonom
--------------------
To si myslím, že asi na té úrovni špičky, určitě, ale ono potom, když musíte školit určitý, řekněme, potenciál těch středních pracovních sil, tak určitý problém to asi být může. Maďarsko také nemá až tak vybudovanou průmyslovou strukturu, jako ji máme třeba my. Takže z tohohle pohledu tam pochopitelně je, je větší, bych řekl, možná o něco problematičtější možnost zavádět zahraniční investice a podobně. Nicméně, myslím, že Maďarsko patří dneska k tomu solidnímu, co v Evropě je, a ono se dokázalo prostě z těch svých problémů nějakým způsobem dostat a řekl bych, když jsem se díval na vývoj daňových sazeb, třeba v posledním období, tak se i snaží řešit tuhle tu situaci. Nepodařilo se úplně nastartovat některé reformy, po roce 90. Maďarsko má neustále problémy s forintem, jeho pokles a jeho oslabení je, je opravdu značné. To se vůbec nedá porovnávat, třeba s českou korunou. Tak řeší své problémy, nějakým způsobem se dokáže z toho vždycky dostat a teď bych řekl, že je na tom určitě nejlépe, možná od těch špatných let, před deseti, patnácti roky.

Zita SENKOVÁ, redaktorka
--------------------
Které reformy, čeho by Maďarsku, maďarské ekonomice nejvíce pomohly, prospěly?

Richard HINDLS, ekonom
--------------------
Už jsem zmínil bankovní systém. Maďarské banky při tom problému, který nastal kolem světové krize, tak vlastně se začaly vracet do státních rukou, tedy mám-li to tak říct, ale v současné době už se zase znovu privatizují, vracejí se tam ty takové ty bankovní řetězce, které jsou i u nás. Nebudu nikoho jmenovat, ale jsou to velmi podobné banky, které známe i od nás, jejich vlastníci jsou zahraniční tedy vlastníci, nejsou to maďarští vlastníci. Stále si myslím, že bude potřeba posílit průmyslovou produkci, protože ta ještě není na té úrovni, kterou ji mají, řekněme ty vyspělejší země, myslím, že určitou roli sehráli pokles cestovního ruchu v Maďarsku, protože Maďarsko dříve, samozřejmě, pro nás bylo skoro jedinou zemí, kam se dalo jezdit, dneska určitě lidé vyhledávají i jiné destinace. Tak to jsou všechno věci, které můžeme porovnat. Jenom Maďarsko třeba s Rakouskem v cestovním ruchu je na tom výrazně hůře, než Rakousko. A jsou to země, které jsou úplně vedle sebe a dokonce tři sta let nebo 250 let patřily k sobě. Tak tohle jsou všechno faktory, které mohou ještě Maďarsku asi pomoct a možná, možná, opravdu nejsem znalec politické situace v Maďarsku a možná tyhle věci všechny tomu vývoji politickému nebo té silné převaze asi mohly pomoct.

Zita SENKOVÁ, redaktorka
--------------------
Právě na politiku se ptá pan posluchač Karel: „Co si myslíte o tažení proti maďarsko - americkému miliardáři Georgi Sorosovi?"

Richard HINDLS, ekonom
--------------------
Tohle já neumím posoudit, protože vždycky za takovým tím mediálním obrazem někoho je něco pravdy a něco není. Tak samozřejmě, ta současná politická reprezentace v Maďarsku se hodně jaksi orientovala na vnitřní problémy, uzavřela se vůči imigrantům. Má určitou tendenci, jaksi, mezi ty problémy nebo mezi ty objekty, na které se trošku cílilo v té kampaně, byl i pan Soros. Tak to, samozřejmě, může mít nějaký vliv, ale nedokážu tohle posoudit. Nežiju tam, nevím.

Zita SENKOVÁ, redaktorka
--------------------
Čína uvalila na 128 amerických výrobků cla ve výši až 25 procent. Jde o reakci na Trumpova celní opatření na dovoz oceli a hliníku do Spojených států. Začíná tady nějaká americko - čínská obchodní válka?

Richard HINDLS, ekonom
--------------------
Říká se to tak, jmenuje se tak. Jsou to titulky v novinách, ale...

Zita SENKOVÁ, redaktorka
--------------------
A není tomu tak?

Richard HINDLS, ekonom
--------------------
No, já právě nevím. Když se, tak samozřejmě, určitý boj tady existuje, ale já bych se to pokusil teďko trošku ukázat z jiné strany. Dneska, bez jakékoliv diskuze, americká a čínská ekonomika jsou dvě největší ekonomiky na světě. Nebavme se teď jaký je podíl HDP na jednoho obyvatele, v tom Čína samozřejmě výrazně pokulhává, ale z hlediska výkonu ekonomiky a celkového objemu vytvořených hodnot, jsou to dvě výrazně nejsilnější nebo největší ekonomiky. A oni jsou velmi provázány. Když se podíváme, s řekněme a teď řeknu takové ty dvě klíčové věci, které obvykle hýbou těmi obchodně politickými, geografickými a jinými vztahy mezi velmocemi. To jsou investice a to jsou peníze. Investice dneska jsou na tom tak, že vlastně příliv zahraničních investic, přímých zahraničních investic, do Číny ze Spojených států je výrazně větší, než obráceně. Amerika je schopná, Čína má takovou politiku třístupňového přijímání investic ze zahraničí, ty, které jsou povolené, ty, které jsou nějakým způsobem redukované a ty, které jsou zakázané. Amerika si dokázala najít svoje místo, řekněme, v té oblasti, kde se dá na čínský trh proniknout pomocí přímých zahraničních investic. Jelikož, ale Čína obráceně není schopná v takové míře, prostě do Spojených států svoje investice vyvážet, tak má druhou možnost. Právě tím přísunem, řekněme, produkce nebo investic odjinud se u Číny podařilo vytvořit dneska největší devizové rezervy na světě. Ty jsou prakticky někde na úrovni už skoro čtyři bilionů dolarů. A Čína ty peníze potřebuje někam dát. Nemůžete je mít doma. A ona udělala to, že začala skupovat dluhopisy americké vlády. Takže dneska Čína prakticky je největším držitelem amerických cenných papírů, dluhopisů a to nejenom, vlastně, řekl jsem vlády, ale také privátního sektoru. A když si podíváte na tenhle ten vztah, tak vlastně v zájmu, ani Ameriky, ani Číny, tak obchodní válka není. Protože v momentě, kdy by vlastně se skutečně ten problém prohloubil, samozřejmě, boj o cla, boj o nějaké jiné omezení v dovozu, vývozu, prostě problém čínských autorských práv a plagiátů, dobře, to, to tady všechno už bylo mockrát. Ale když se podíváte na tu věc, kdyby Amerika, kdyby Čína dneska začala skutečně ostře vystupovat proti Spojeným státům a ta krize by se, řekněme obchodní válka, by se výrazně prohloubila, tak vlastně Amerika, Čína by mohl vlastně svoje dluhopisy vrhnout na trh. Mohla by se jich začít zbavovat. To by samozřejmě výrazně zhoršilo směnný kurz dolaru, zvedlo by to úrokové míry ve Spojených státech a jelikož dneska vztahy mezi Čínou a Spojenými státy obchodně jsou obrovské, vytvořit, na druhé straně ten vývoz investic do Číny vytvořil nová pracovní místa ve Spojených státech, kdyby k tomuhle tomu všemu došlo, tak na tom nemůže vydělat vůbec nikdo, protože Čína by oslabila americkou ekonomiku, ale ona je na ní závislá. Amerika by oslabila čínskou ekonomiku, ale ona je na ní také závislá. Ty rozsahy vývozu, to jsou čísla, o kterých nám se vůbec nesní. Ten náš vztah k Číně je někde za desetinou čárkou, v porovnání se Spojenými státy. Takže já pořád ten problém vidím tak, že to je taková, Vy jste použila slovo válka, já bych řekl, že to je obchodní přestřelka.

Zita SENKOVÁ, redaktorka
--------------------
Měření sil? Nebo jak?

Richard HINDLS, ekonom
--------------------
Tak Čína, Čína třeba oslabuje výrazně neustále drží slabý jüan, svojí základní národní měnu. To jí umožňuje výrazně vyvážet. Každá slabá domácí měna je dobrým, jaksi, exportním faktorem, dobrým exportním parametrem. To samozřejmě může Spojeným státům nějakým způsobem vadit. Je tam tlak na to, aby Čína změnila svůj kurz měny, aby ho nechala volnější, prostě, a podobně. Sama jste říkala, že vlastně se mění určitá politika v oblasti cel. Čína začala snižovat cla na auta, protože je potřebuje. Tohle všechno jsou věci, které bych a to, co jsem říkal před tím, tohle jsou všechno věci, které bych nazval ne obchodní válkou, ale jak už jsem říkal obchodní přestřelkou.

Zita SENKOVÁ, redaktorka
--------------------
Někteří investoři se obávají, že pokud by se k Pekingu přidali se zaváděním těch ochranářských opatření další země, tak by to mohlo poškodit oživení té globální ekonomiky.

Richard HINDLS, ekonom
--------------------
To určitě, ale když se podíváme, vlastně, tak už tady byli ze strany Spojených států, tady byli tlak na cla na ocel, na hliník, prostě vůči Evropské unii, pak nějaké výjimky k Evropské unii, pak nějaké výjimky k Austrálii, myslím ještě nebo k Novému Zélandu. To tady všechno je, ale ono se z toho vlastně úplně ne všechno naplnilo nebo skoro nenaplnilo skoro vůbec nic. Já jsem se díval, co to dělá s akciovými trhy, ty po takové, těch prvních prohlášeních Donalda Trumpa o tom, že se prostě vytvoří ta ochranářská politika vůči okolnímu světu a také proti Číně, srazila americké akcie, které už ale i tak byly dost vysoko, srazila je dolů. Na druhé straně potom stačil jeden výrok, už nevím, jestli to byl někdo z Fedu nebo někdo podobný, který řekl; ano, taková věc je, ale zatím je to jenom signál, zdaleka se podobná opatření nechystají, a ty akcie okamžitě šly zpátky. I když ne možná úplně. Tak já si furt myslím, že to je teďkom na úrovni jakéhosi politického marketingu, že to je takové vyšlapávání si vzájemných cestiček. Je pravda, že politika Spojených států se s příchodem Donalda Trumpa výrazně změnila. Je mnohem taková, bych řekl, jako viditelnější. Nechci říct, že lepší nebo horší, někdy jsme svědky takových zjednodušených interpretací toho, co dělá Donald Trump, ale z pohledu toho, co je dneska mezi těmi dvěma největšími světovými ekonomikami, tak se mi zdá, že jsme na úplném začátku a že to tak vůbec třeba nemusí být. Tím ovšem neříkám, že by se něco z toho realizovat nemohlo. To se všechno teprve ukáže, ale teď si myslím, že to je opravdu spíš přestřelka.

Zita SENKOVÁ, redaktorka
--------------------
Možná v návaznosti na možný neklid burz a světové ekonomiky, snad jedna zajímavost, Deutsche Bank, která už se tři roky docela trápí, přistoupila nyní k velké obměně vrcholového managementu. Co to bude znamenat pro německou ekonomiku a možná nejenom teda pro Německo?

Richard HINDLS, ekonom
--------------------
Tak odešel Johan Cryan, který byl spíše investičním bankéřem a dostal se tam Christian Sewing, který je vlastně dlouhodobě zaměstnán v té bance a patřil mezi retailové, patřil do sektoru retailu, to znamená spíš do toho místního bankovnictví, přepážkového bankovnictví, vedl ho. Já jsem četl, nedávno takový výrok, teď si ale nemůžu vzpomenout, kdo ho řekl, že Deutsche Bank je teďkom mehr Deutsche und weniger Bank.

Zita SENKOVÁ, redaktorka
--------------------
Více německá banka.

Richard HINDLS, ekonom
--------------------
To znamená, více Německo a méně Bank. A to znamená, že, jestli to já dobře chápu, tenhle výrok, tak bych to viděl, jako to, že se ta banka, která měla investiční potíže, vzpomeňme na ty hypotéční problémy, tři roky je ve ztrátě, tři roky je Deutsche Bank ve ztrátě, je to největší německá banka, vypařila se z první dvacítky světových bank. Omezuje svoje aktivity, snižuje svůj kapitál, propouští lidi, mění, mění management. Ale ta Deutsche Bank vlastně s nástupem, možná je to tři dni, tak já nevím, ale s nástupem toho nového šéfa, vypadá, že se méně bude orientovat na investice, na podnikání kapitálových trzích a podobně a více se bude orientovat na ten vnitřní retailový trh uvnitř Německa a to je možná to, jak jsem to řekl špatnou výslovností, více. Vy byste mě určitě opravila. Více, více Německo a méně banka. Tak možná, že to určitý hezký, hezký slogan je. Ta jejich akciová síla poklesla na, ze kdysi kolem roku dva osm, před tou krizí, stála jedna akcie 120 euro, dneska 11. To je desetkrát, jedenáctkrát méně, prostě, to je opravdu nevídaný jev. Když se ovšem podíváme na ten takový základní poměr, fundamentální poměr mezi reálnou cenou akcie a účetní cenou, hodnotou akcie, tak je jenom nula, čtyři. To znamená, že těch, nebo necelých nula, pět, to znamená, že ta cena akcie 11 euro dneska, která je tržní proti účetní hodnotě, proti těm fundamentům je někde na půlce, takže reálně by mohla být třeba dvacet nebo dvaadvacet. A to jsou úkoly, které čekají na pana Sewinga, protože, nebo na celý jeho management, protože on přichází s nějakou vizí, rozpoutaly se i debaty na to, jestli když se takováhle věc stane, jestli je lepší vzít někoho úplně jiného nebo člověka, který je, on je v té bance asi 25 let zaměstnán, takže tam zřejmě prošel úplně vším. Já ho neznám, nikdy se s ním nepotkám, ale nevím jaký je to, jak schopný je řešit tenhle problém. Ale je pravda, že pokud takhle velká banka, jako je Deutsche Bank, je tři roky v červeném, tak už to o něčem signalizuje a asi to nebudou jenom ty problémy, co měly s hypotékami a s /nesrozumitelné/ fondy, potom ty problémy s USA a s jejich justicí a podobně, tak uvidíme, no.

Zita SENKOVÁ, redaktorka
--------------------
Když jsme hovořili o burzách a jejich možném rozkolísání v souvislosti s tím, řekněme, no, škádlením obchodním mezi Spojenými státy a Čínou. Snad Vás nezaskočím, pane profesore, otázkou, co naposledy nějak výrazně rozkývalo burzy, jaká událost?

Richard HINDLS, ekonom
--------------------
No tak určitě, určitě si myslím, že to jsou výroky Donalad Trumpa, které na tohle to jsou burzy velmi citlivé. Jednou je to obchodní válka s Čínou, podruhé jsou to nějaká vůbec cla a uvalení cel, potřetí je to mexická zeď, počtvrté, já nevím, co. Na to jsou burzy velmi citlivé. Ta vlna potom toho, řekněme, strachu a určité ospalosti na trzích se rychle přeleje přes oceán sem i do východoasijských trhů a pak je tam ještě jedna věc. Oni americké akcie byly hodně vysoko. Oni opravdu jeden, dva rok nazpá... dva roky nazpátek šly nahoru. Tak teď se možná vybírají zisky anebo se taky reaguje na to, na co jste se ptala.

Zita SENKOVÁ, redaktorka
--------------------
Profesor Richard Hindls, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze. Děkuji a těším se na další setkání.

Richard HINDLS, ekonom
--------------------
Děkuji pěkně, hezký den.

Zita SENKOVÁ, redaktorka
--------------------
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.