Přepis: Jak to vidí Milan Slezák – 20. března

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnešním hostem je pan Milan Slezák, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu. Já vás vítám dobrý den.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Dobré ráno, či dobré dopoledne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Připojením Krymu k Ruské federaci a dalšími kroky se bude dnes v Bruselu zabývat summit Evropské unie. Co od něj lze očekávat a vůbec od Evropské unie?

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Dá se očekávat i další přitvrzení již existujících sankcí, ale bude o to boj, protože jsou země, které si přejí přiostřit trochu, a jsou země, které varují před tím, že nové sankce by mohly mít také záporný účinek a že by mohly dopadnout zejména na Evropany.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Četla jsem, že některé země Evropské unie začaly údajně oficiálně zjišťovat, zda by jim ten případný výpadek na příjmech způsobených sankcemi Unie neuhradila zpětně. To samozřejmě spekulace. Které mezinárodní úmluvy, Milane, Putin porušil?

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Především je to takzvané budapešťské memorandum, to bylo uzavřeno v roce 1994. V té době byla Ukrajina i Rusko nástupnickým státem po Sovětském svazu a Ukrajině z doby Sovětského svazu zůstala velká část jaderného arzenálu Sovětského. Ukrajina v té době byla třetím největším jaderným státem světa. A Ukrajina se toho jaderného arzenálu zřekla právě tím budapešťským memorandem a v tom budapešťském memorandu, jehož spolusignatáři byli také Rusko, Británie a Spojené státy, dostala Ukrajina od těch zbývajících signatářů jisté bezpečnostní garance, politicko-bezpečnostní, abych to řekl přesněji a mezi těmi garancemi bylo také to, že všechny ty státy, které to memorandum podepsaly, to znamená i Rusko, budou uznávat ukrajinskou nezávislost a budou ctít ukrajinskou územní celistvost a to samozřejmě už neplatí, takže už Rusko v tomto momentě porušilo jednu smlouvu, kterou podepsala. Samozřejmě, můžeme se bavit o tom, že to nedělá jen Rusko, ale teď se bavíme pouze o Rusku. A mohu pokračovat dál. Závěrečný akt z Helsink, který pravda podepsal Sovětský svaz, ale Rusko a Ukrajina jako nástupnické státy ho také podepsaly, stanoví, že signatáři závěrečného aktu té helsinské konference budou opět uznávat územní celistvost ostatních partnerských států, které se s nimi sdružili v rámci té konference a uznali ten závěrečný akt, že se nebudou vměšovat do jejich vnitřních záležitostí, o to byly velké spory za komunismu, co to je vměšování do místních záležitostí, ale podstatná je právě ta územní celistvost a jestliže Rusko nerespektuje územní celistvost Ukrajiny, a vezme si ten Krym, který je podle těch hranic, které byly uznávány v době uzavření závěrečného aktu Helsink, tak porušuje závěrečný akt z Helsink a stejně tak Rusko porušuje ještě ukrajinsko-ruskou dohodu z roku 1997 o spolupráci, partnerství a teď mi vypadl ten třetí název, ale to není podstatné, je to prostě klasická mezinárodní smlouva mezi dvěma státy a v ní se opět rusko zavazuje ctít územní celistvost Ukrajiny a to je tedy třetí dohoda, kterou Rusko tímto porušuje. Mohl bych jít dokonce ještě k Chartě OSN nebo zmínit tři specifické smlouvy, které upravovaly dělení sovětské černomořské flotily, ale myslím, že je to zbytečné. Přirozeně můžeme se opět přít o tom, zda nenastanou situace, kdy je nutné, přímo nutné takové smlouvy porušit, ale pokud se mají porušit,tak si myslím, že by to mělo být předmětem diplomatického jednání a kdo jiný by měl v tomto ohledu jít příkladem než Moskva, která vždycky, když byly nějaké krize třeba v Iráku nebo podobně, tak říkala, že ještě nejsou vyčerpány všechny možnosti diplomatického řešení. A tady si prostě vzala silou to, o čem byla přesvědčena, že jí patří a ještě než budeme pokračovat dál, protože možná budou telefonáty, které mi budou podsouvat, že říkám, že Krym v žádném případě nesmí být ruský. Já to neříkám, já říkám to, že Krym se dostal k Ukrajině velice bizarně v roce 1954. Jsem si vědom toho, že byl dlouho ruský a jestliže měl změnit statut, jestliže měl být samostatným státem nebo jestliže měl se stát součástí Ruské federace, pak podle mého soudu měl být zvolen úplně jiný postup a pak by bylo všechno v pořádku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký by byl ten správný postup podle vás?

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Mělo by se jednat. Krymští Rusové by měli říci, že nechtějí zůstat v Ukrajině. Rusko by mělo jednat s Kyjevem, ale to je přece zástupný problém, to víme všichni. Že Rusko není spojeno s vývojem na Ukrajině, neuznává novou vládu, nemá ji rádo, a proto si říká, že než by se s ním bavilo, tak si vezme alespoň ten Krym a pak se uvidí, co s východní Ukrajinou a s jižní Ukrajinou, kde jsou také silné ruskojazyčné menšiny a ten Krym si vezme zejména proto, že za a), tam převládají etničtí Rusové a dopředu byl jasný výsledek toho referenda o statusu Krymu a za druhé poroto, že tam má základnu černomořského loďstva, kterou Ukrajina Rusku pronajal až do roku 2042.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rusové už nyní přepisují učebnice, mapa s Krymem vyjde do dvou týdnů. Jak bude ale probíhat integrace Krymu do ruského ekonomického, finančního, právního systému? To potrvá podstatně déle.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Já to odhaduji na měsíce a nejen já.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenom?

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Tu první fázi, tu první fázi. Za prvé, a začnu tím možná nejdůležitějším, penězi a takovými základními prostředky jako je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, že ten krymský rozpočet ten je nebo byl dosud placen ze tří čtvrtin z Kyjeva.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Já jsem četl údaj z poloviny. Ale každopádně je zřejmé a je totiž otázka, na kolik se do toho započítávají dodávky například elektřiny a vody, protože to je věc, kterou jsem chtěl začít, ale vy jste krásně mě na to navedla sama, že elektřinu, vodu nebo i plyn bere Krym z Ukrajiny a i když chce zavést rubl a to už se dostávám k tomu, co jsem chtěl říci až v druhém plánu, tak první fázi a chce vyplácet své zaměstnance sám, tak v první fázi stejně bude platit Ukrajině účty právě za tu vodu nebo elektřinu, protože není jiná možnost. Není zatím možnost postavit tak rychle vysokonapěťové vedení z Ruska na Krym, nebo tam natáhnout ten plynovod, ropovod, či tam dodávat tu vodu. Musí samozřejmě krymská administrativa, než se stane oficiálně Krym součástí Ruské federace, lépe řečeno, než se jí stane i fakticky, to je to důležité, tak musí vyplácet své zaměstnance. Rusko jistě přispěchá na pomoc. Bude dotovat Krymský poloostrov, ale je otázka, jestli se to neprojeví někde jinde, protože ruská ekonomika na tom není dobře. To řekl teď čerstvě a lze se to dočíst v českých novinách náměstek ministra hospodářství, který konstatoval, že stav ruské ekonomiky není dobrý. Rusko je zatíženo velkými výdaji za olympijské hry v Soči. Chce hodně zbrojit, potřebuje dotovat určité regiony, tak na Krym jistě peníze najde, ale je otázka, zda mu to nebude scházet někde jinde. A jestliže tedy krymská administrativa říká, že své zaměstnance bude vyplácet sama, tak určitě bude potřebovat peníze z Ruska a v první fázi, když jsem byl u toho rublu, to určitě bude fungovat tak, že v oběhu budou dvě měny, to znamená, bude se používat jak rubl, který chtějí na Krymu zavést do nejdříve, tak stále ještě ukrajinská hřivna. A pak jsou tady takové subtilní otázky co se státním podniky, které patřily ukrajinské vládě. No, tak ty chce nebo už to vlastně udělala nová krymská vláda, znárodnit, nechat si je pro sebe, pak je převede pod ruskou vládu, ale soukromého majetku by se to dotknout nemělo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás, Milane, od pana posluchače Václava: "Jak je možné, že v situaci, kdy na Ukrajině konečně vládne námi podporovaná demokratická vláda, ukrajinští Češi, ty poslední, nejvytrvalejší žádají o vystěhování do České republiky s tím, že na Ukrajině se rozmohl banditismus a nacismus a nedá se tam žít. Pomůže jim Člověk v tísni?

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Já začnu od konce, to je samozřejmě otázka pro Člověka v tísni, nikoliv pro mě. Za druhé, vy jste mi laskavě přeposlala ten mail, a ten pán oslovuje pana Slezáčka, já nejsem pan Slezáček. Dále říká, že ten pan Slezáček obvykle umí všechno dobře vysvětlit, tak jestli myslel přeci jen mně, tak mu děkuji za poklonu. Já jsem se zajímal o celou tu kauzu a četl jsem dva články, jeden tedy na rozhlasovém webu, druhá v Právu, levicových novinách Právo. Ani v jednom jsem se nedočetl, že by volynští Češi argumentovali tím, že se rozmáhá banditismus a nacismus na Ukrajině. Možná má pan posluchač nějaké své zdroje, možná pobýval na Ukrajině. Já jsem mluvil s rozhlasovým kolegou, který se z Ukrajiny vrátil. Zvláště jsem se ho na to vyptával, jestli tam někdo má strach z nacismu. On mi říkal, že s nikým takovým se nesetkal. Ale prosím, to neznamená, že se nemohou vyskytnout rodiny volyńských Čechů, kteří si pamatují na druhou světovou válku a bojí se toho, že by se některé ty události mohly opakovat a víme, že ukrajinští ultranacionalisté ale to nebyli nacisté. Pozor, to je úplně něco jiného. Bojovali i proti Polákům a vyskytl se také případ, kdy šli proti volyňským Čechům, ale to je opravdu něco jiného. Jestliže pan posluchač vychází z ruských zdrojů, což se mi zdá, tak by spíš měl mluvit o fašismu a proč o něm nemluví, to je otázka, protože v ruských médiích se hodně mluví o tom, že části Ukrajiny ovládají fašisté. Proč o něm nemluví, to je otázka, proč mluví o nacismu zrovna, ale je to možné vyložit i tak, že za komunismu se neříkalo rádo nacismus, protože on je to nacionální socialismus a ono bylo daleko snazší vyhnout se tomu socialismu v názvu nacismu a říkat fašismus. Každopádně na Ukrajině a ještě jsem zapomněl na jednu věc, zmocněnec na ministerstvu zahraničí, který tyto záležitosti má v gesci, říká, že mluvil s předsedkyní střechové organizace volyňských Čechů a ta že o žádných takových obavách neví. Ale opět říkám, těžko soudit, to by člověk musel být na místě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O to přesídlení požádalo nebo zamýšlí zhruba 40 rodin, jak jej potvrdilo ministerstvo zahraničí. Možná ale můžeme ten dotaz jaksi přenést do další roviny, jak vy se díváte nyní na tu novou ukrajinskou vládu, protože i to má nejspíš pan posluchač na mysli.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Já bych jí rozhodně jako pan posluchač nenazýval demokratickou vládou, i když on to myslí jistě ironicky, jak z celého toho mailu vyplývá. Já bych jí nazýval přechodnou vládou. Demokratická vláda nemůže být taková, která dostala mandát pouze na základě rozhodnutí parlamentu, ale nikoliv svobodných voleb. Mimochodem ten parlament, který jí instaloval do moci, je parlamente, který zvolen ve svobodných volbách byl, a který kdysi vynesl k moci Janukovyčovu vládu. Ale změnily se poměry a ti lidé potom hlasovali pro tuto vládu. Je to každopádně slepenec, kde vedle stran, které nám mohou být sympatické, a které zastupuje třeba pan Jaceňuk a vedle stran málo čitelných, například Udar, v jehož čele stojí bývalý boxer Kličko. Máte i Svobodu a to už bych se blížil názoru toho pana posluchače, kterého jsme tady zmínili. Neřekl bych, že je to strana fašistická, řekl bych ale, že je to strana, která má krajně pravicovou rétoriku a je populistická, rozhodně to není taková strana, která by se líbila řadě demokratů v České republice, ale je to strana, která se spojila do bloku s těmi ostatními, s těmi stranami, které bojovaly proti prezidentovi Janukovyčovi, tyto strany vyhrály a tyto strany rozhodně jsou všechny, až na tu svobodu, o tom se dá trochu pochybovat nebo i více pochybovat, poloevropské. Chtějí prosazovat na Ukrajině podobné hodnoty, jaké by někteří, alespoň někteří spoluobčané, ale jak čas běží, tak o tom člověk stále pochybuje, jaká vlastně část tady v České republice chtějí prosazovat, které si třeba myslí, že osobní svoboda je velká hodnota.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hned po Krymu se k Rusku chce připojit i nikým neuznaná Podněsterská republika. Může být tento případ inspirativní, řekněme pro další regiony?

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Samozřejmě, Podněstří je samostatnou republikou, jehož samostatnost téměř nikdo neuznává jenom díky tomu, že má už 20 let, 25 let, čtvrt století podporu Moskvy. Jsou tam ruští vojáci. To je enkláva v Moldavsku, lépe řečeno, v té části Moldavska, protože Moldavsko, kdysi jednotné Moldavsko bylo knížectví a Rumunsko vzniklo tak, že se spojila dvě knížectví a sice Moldavsko a také Valašsko. Ale Moldavsko bylo rozděleno, část zhruba polovinu si právě vzal Sovětský svaz a z toho potom byla Moldavská sovětská socialistická republika a dnes je z toho samostatné Moldavsko a k tomu Moldavsku, k tomu bývalému moldavskému knížectví nebo k té části, která zůstala v této části světa, Stalin přičlenil Podněstří. To bylo v rámci jeho politiky, kdy překresloval hranice a aby ty národnosti rozdělil a přesně podle hesla "Rozděl a panuj" a učinil je více závislejšími na Moskvě. To přičlenění Podněstří k Moldavsku mělo tu výhodu, že se Moldavsku, chudému Moldavsku, které proslulo snad jen výbornými víny, ale jinak je to chudá zemědělská oblast, přičlenila oblast průmyslová, ale zároveň tu nevýhodu, že v momentě, kdy ten Sovětský svaz se zhroutil, a začaly propukat ty národnostní vášně, tak Podněstří nechtělo už být o toho a zcela logicky nechtělo být u toho Moldavska, takže Moldavsko stále trvá na tom, že k němu Podněstří patří a je to podobný případ jako na Krymu. Zatímco Podněstří se chce odtrhnout a nejlépe by se nebo už to udělalo, aspoň si to myslí, ale mezinárodně není uznáváno a tu nezávislost by samozřejmě podtrhlo, kdyby se z té nezávislosti přetransformovalo v část Ruské federace a vůbec by nevadilo, že s Ruskou federací nesouvisí územně, protože už je tady jeden takový příklad v Evropě, který se také týká Ruska a je to Kaliningradská enkláva, která nesousedí přímo s Ruskou federací, není územně její součástí a je i politické i územní součástí, ale netvoří celek jeden územní s Ruskou federací, který by navzájem souvisel, takže to by jistě šlo při troše dobré vůle a pak tady máte Abcházii a Jižní Osetii, což jsou gruzínská území, ale ta s Gruzií nechtějí žít, odtrhly se obě ty enklávy, vyhlásily samostatnost, ale nebyly by jí bývaly udržely, kdyby Moskva a to i vojensky a velmi vydatně nepomohla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Denně na Ukrajině a kolem Krymu je tématem číslo jedna. Nicméně nezapomíná se někdy také na fakt, že občanská válka v Sýrii vstoupila do čtvrtého roku?

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Ano, máte pravdu, utíká to velmi rychle, lépe řečeno, možná bychom to měli říci tak, že jsou to tři roky, kdy v Sýrii vypukly protivládní nepokoje, protože opravdová občanská válka, kdy se začalo bojovat se zbraněmi v ruce, tak ta přeci jenom přišla až po několika měsících.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bilance je opravdu tragická. Přes 9 milionů Syřanů je v uprchlických táborech, 6,5 milionu žije v provizorních podmínkách v Sýrii. Dochází vůbec k nějakým řekněme smysluplným krokům, jak tu situaci zlepšit, vyřešit? Má na tom společenství zájem?

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
To je strašně moc otázek najednou a já se na ně budu snažit odpovědět stručně, i když je to velmi obtížné. Za prvé, zájem na vyřešení alespoň některé státy světa určitě mají. Otázka je, zda pro to dělají úplně všechno, co by mohly. A druhá otázka je, jestli by mohly dělat více. Za druhé, smysluplné kroky byly podniknuty, například se jednalo v Ženevě a v Ženevě se konečně podařilo dostat k jednomu stolu vládu syrskou a syrské rebely, protože za ně to nikdo neudělá. Za ně nikdo neuzavře mír, to je opravdu na nich, přednostně na nich. Jistě, na jedné straně člověk musí chápat, že je velmi obtížné jednat s tou druhou stranou, o nichž si myslím, že má na rukou krev mých lidí a že se s ní vůbec u jednoho stolu nemohu bavit, ale když se ta válka tak protahuje, jak už jste naznačila, jestliže ani jedna strana není schopna získat nad tou druhou rozhodující převahu, a jestliže je tedy důvodný předpoklad, že ta válka se povleče další měsíce, dva roky, tak někdy je zapotřebí si sednout a s kým jiným než s bývalým nepřítelem, nebo se současným nepřítelem a dohodnout se, co by se dalo udělat, aby ta válka skončila, protože tady nejde jen o nějakou čest nebo o nějaké hodnoty nebo o nějakou nenávist dvou bojujících stran, tady jde přednostně a v prvé řadě právě o ty, které jste pojmenovala na začátku tohoto syrského bloku, o civilisty. Ti tu válku snáší nejhůře, děti, které už řadu let žijí někde v uprchlických táborech, trpí tam třeba i hladem a zimou, ženy, které musejí ty děti vychovávat v takovýchto podmínkách, nevinní lidé, kteří se dostanou do hledáčku nějaké bojůvky na té či druhé straně, protože já si nedělám iluze ani o jedné straně, to bych také měl říci zkraje. Já si myslím, že každá strana syrského konfliktu poskytla tolik řádných důvodů pro objektivního pozorovatele, že by nikdy se za ni nemohl postavit cela. Takže podle mého soudu by se mír uzavřít měl. Snažili se o to mocnosti z obou stran v Ženevě, kdy dotlačili k tomu společnému jednacímu stolu, ke společnému jednání, lépe řečeno, obě znepřátelené strany, výsledek nula.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Do druhého kola volby slovenského prezidenta postoupil i premiér Robert Fico a podnikatel a filantrop Andrej Kiska. Ten samotný výsledek asi není příliš překvapivý. Ovšem přeci jen to rozložení těch hlasů asi ano.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Určitě, výsledek není překvapivý v tom, že vyhrál první kolo Robert Fico. Je to ostřílený politik, výborný řečník, a postava ať už si myslíme o jeho politických názorech nebo o jeho politických metodách cokoliv, tak skutečně postava zářící na té slovenské politické scéně. Na druhou stranu se také ukazuje, že za A je to postava polarizující, podobně jako v případě Vladimíra Mečiara, že spousta lidí pro něj hlasuje, ale stejný počet lidí ne-li více, je proti němu, to za prvé. Za druhé, že ani tento muž, který si dokáže získat přízeň davu, nebyl schopen k volbám dopravit všechny své stoupence a to je myslím klíč k tomu, proč to první kolo dopadlo tak jak dopadlo, to jest, že vyhrál sice Robert Fico, ale ten druhý úspěšný kandidát Andrej Kiska za ním zaostal pouze o 4 % a Robert Fico dostal pouze 28 %.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Utrpěl vítězství.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Utrpěl vítězství, přesně tak, to Pyrrhovo nebo ficovské vítězství, chcete-li a bylo vidět na Robertu Ficovi, že je velmi zaražený. A o to víc bude negativní ta kampań před druhým kolem a ono už to začalo, a protože Robert Fico obvinil svého soupeře pana Kisku z toho, že je scientolog.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ten podal trestní oznámení nebo chce podat.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Podal, ale to je něco zase kvůli něčemu jinému, protože pan Kiska je velmi bohatý muž, teď se soustředí na projekty filantropické, pomáhá lidem, kteří se octnou v nouzi, má a stojí za tou nadací Dobrý Anděl, nicméně k těm penězům, které má, přišel tak,že měl takovou splátkovou společnost a Robert Fico obvinil pana Kisku, že půjčoval peníze na lichvářský úrok, což zřejmě není pravda, ale splátkové společnosti rozhodně nejsou charitativní spolek, to je naprosto jasné. A dále mu vyčetl právě to kolísání, takové to duchovní hledačství, bych řekl já. Protože pan Kiska i sám on říká nebo teď to řeknu svými slovy, on by to jistě takto neřekl, ale já říkám, že koketoval právě s tou scientologií, s buddhisme a s judaismem, takže si prošel těch věr několik.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Robert Fico také.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
A právě a to už Robert Fico neřekne. Vidíte, to jste řekla velice správně, protože Robert Fico neřekne, že on na jednu stranu tady říká, že je věřící katolík, hluboce věřící, ale říká to až teď, když se to už může. Když se to nesmělo, tak to byl také věřícím komunistou a nikomu nevyprávěl, že je věřící katolík. Takže Robert Fico řekne to, co se mu hodí. Jak to ovšem politici dělají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mezitím byl atheista.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Mezitím byl atheista, dokud se to nehodilo ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan Fico prezentoval tu volbu, to první kolo jako referendum o něm samotném i o vládní straně Smer. Co lze očekávat v tom druhém kole? Už jste řekl, že ta kampaň výrazně zostřila.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Podívejte, jsou dvě možnosti. Buď to Robert Fico zmobilizuje teď všechny své stoupence, ti přijdou k volbám v hojném počtu a pak Robert Fico může vyhrát, anebo se stane to, že většina přívrženců těch ostatních kandidátů, kteří třeba nepostoupili do druhého kola, ale jasně tak hlasovali třeba i proti Robertu Ficovi, ti lidé, kteří si je vybrali, přijdou k druhému kolu a dají volby panu Kiskovi, protože pan Kiska je svým způsobem naděje. Pan Fico je velmi schopný politik, ale je to politik a víme, že u nás má stále vysoké preference hnutí Andreje Babiše a také pan Babiš a pan Babiš je v jistém smyslu podobný typ politika jako pan Kiska. Politika, který o sobě říká, že vlastně vůbec není politik a že do té politiky šel jen kvůli tomu, že chce napravit stav věcí veřejných.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tipnete si, Milane, kdo se stane slovenským prezidentem? Nemusíme, můžeme to zanalyzovat příště.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Já to dělám nerad, ale dejme tomu, pan Kiska.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslí si Milan Slezák, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu. Já vám děkuji za vaše názory a přeji hezký den. Na slyšenou.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Hezký den, na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.