Přepis: Jak to vidí Milan Slezák – 10. dubna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech u pořadu Jak to vidí přeje Zita Senková. Dnešním hostem je Milan Slezák, zahraničně-politický komentátor Českého rozhlasu. Já vás vítám, dobrý den.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Maďaři v parlamentních volbách opět vyslovili důvěru premiérovi Viktoru Orbánovi, asi to není překvapení, byť ten úspěch vládního pravicového Fideszu je o něco menší, respektive nepřekonal ty minulé volby. Čím si Orbán a Fidesz udržuje takovou popularitu?

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Tak je tam několik faktorů. Zaprvé Orbánovi se povedlo Maďarům dokázat, nebo jim vsugerovat myšlenku, jak chcete, že se jim daří ekonomicky lépe v některých ohledech je to pravda, to se týká i důchodců nebo, nebo zaměstnanců a Orbán se o to zasloužil některými částečně populistickými tahy, ale také poctivou prací. Je tam třeba nižší cena energie, jsou to, prosadil taková opatření, která se, abych to řekl velice jednoduše, dotýkají peněženky každého voliče a hodně voličů to ocení. To, že dostal méně procent, je také naprosto pochopitelné, protože přece jenom vládl 4 roky, některé lidi si proti sobě popudil a popudil si přirozeně i některé bývalé voliče, ale to, co mu ty volby vyhrálo a to, co ho opět přivedlo na práh ústavní většiny, kterou disponoval v minulém období a díky tomu mohl měnit ústavu tak, aby to vyhovovalo jemu a jeho straně, tak to byl rozpad levice, která se dokázala sjednotit, nebo lépe řečeno levého středu, který se dokázal sjednotit až nedlouho před volbami a nedokázal do svého čela postavit nějakou novou osobnost, která by takříkajíc zapálila masy, hodně tam ve velmi prominentních rolích figurují bývalí vůdcové, kteří jsou mezi Maďary nepopulární, jako třeba bývalý předseda socialistické vlády pan Gyurcsány, který se proslavil, myslím, že si to i posluchači pamatují, čeští posluchači v Maďarsku tím, že při jednom zasedání vlády říkal, že jeho vláda, tedy socialistická vláda, že lhala národu ráno, lhala i večer. A ten odposlech se potom dostal na veřejnost a poškodil nejen socialisty, ale také pana Gyurcsány a když tento muž opět figuruje ve význačné pozici v té levicové koalici, tak té levicové koalici to přirozeně pár procent hlasů ubere.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kam vůbec, Milane, směřuje Maďarsko politicky? Protože rozumím-li tomu správně, tak de facto v zemi neexistuje nějaká demokratická opozice.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Tak já bych neřekl, že ta levicová opozice není demokratická, myslím, že ano, ale ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo je slabá, tak, tak.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
... není silná, ano, je, je slabá. A je to jednak Orbánovou zásluhou, ale také tím, že, že ta levice je rozhádaná, že se na poslední, protože tam také hrají velkou úlohu osobní ambice jednotlivých lídrů, kteří se až velmi pozdě před těmi volbami dokázali rozhodnout na jednom vůdci té kandidátky a jsem velice zvědav, co to udělá v parlamentu, protože ta koalice je podle mého soudu nepevná a může se rozpadnout. Obecně si myslím, že výsledky těchto i předchozích voleb dokazují, že většina Maďarů slyší na konzer ..., na rétoriku založenou na konzervativních hodnotách, návratu k tradici, s na mírném podezření k Evropské unii, protože ti voliči si mnozí, maďarští voliči si myslí, ale to koneckonců známe i od nás, že oni nejlépe vědí, co je pro zemi dobré a že jim nemá co, v tom co radit Brusel, a, a Viktoru Orbánovi se myslím podařilo národ přesvědčit, nebo valnou část národa, koneckonců i když dostal méně hlasů, tak to přece, přece jenom je to stále 45 %, takže je to téměř většina národa, přesvědčit o tom, že on je ten, který prosadí to nejlepší pro národ, že on je vlastně hlasem národa. A tomu v minulém prostředí pomohlo, já už jsem naznačil, že upravoval úpravu, ústavu tak, aby to vyhovovalo jemu a jeho straně, aby opanoval i některé důležité instituce ve státu, ta vládní strana má velké slovo i ve veřejnoprávních médiích, střetla se se soudci a atmosféra třeba ve státních úřadech, podle očitých svědků je taková, že když se hlásíte k jinému politickému vyznání než je, než je právě ten, který vládne, tak vás z té práce nevypoklonkují, ale je pro vás obtížnější dostat se do role nějakého vyššího pracovníka. Mohou to samozřejmě být ojedinělé případy, ale už jenom to, že se vyskytují, a že jich asi tak málo také není, svědčí trošku o tom, jaká atmosféra v Maďarsku vládne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nesmíme zapomenout na ultrapravicový Jobbik, sdružení, které získalo 21, skoro 21 %, o 4 % více než minule. Prezident Evropského židovského kongresu to označil za černý den pro Maďarsko a ty volební výsledky by podle něj probudit celou Evropu.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
No, je pravda, že Jobbik se propracoval teď po těch posledních volbách do pozice nejsilnější krajně pravicové strany v rámci Evropské unie. Více procent hlasů dostala pouze švýcarská Lidová strana, která je spíše než krajně pravicová, populistická. Ale Jobbik je také zklamán, protože Jobbik si představoval, že bude druhou nejsilnější stranou v Maďarsku po těchto volbách, zakládal si na tom, že má charismatického mladého vůdce, o 14 let mladšího, než je premiér Orbán a doufal, že právě ten rozklad té levice, o němž jsem mluvil před chvílí, mu umožní stát se druhou nejsilnější stranou v Maďarsku. A velmi by mě zajímalo, ale samozřejmě to stále nevím, neviděl jsem ty průzkumy, ale ty se dělají běžně po volbách, kdo všechno Jobbik vlastně volil, protože Orbán a jeho strana tvrdí, že Jobbik volili někteří zklamaní voliči levice, že se, že se jim zdály, zdála ta hesla, která razil Jobbik rasantní a je to, tento přesun by teoreticky by mohl být možný, protože Jobbik před volbami ještě dostatečně dlouho před volbami změnil rétoriku, upustil od těch takových protiromských a protižidovských výroků, spíše se soustředil na sliby většího počtu pracovních míst, na, na, na slib rasantnějšího boje s nezaměstna ..., s kriminalitou a sliboval také, že bude tvrdým obhájcem maďarských národních zájmů proti zrádnému Bruselu. A to mu tedy stačilo téměř na těch 21 % hlasů, je pravda, že je to vzestup téměř o 5 %, ale nestačilo mu to na splnění jeho hlavního cíle - být druhou maďarskou nejsilnější stranou. A o je také dáno tím, že premiér Orbán dokáže, je to zdatný populista mimo jiné, kromě toho, že je to zdatný politik, ono to někdy splývá, dokáže voliči říct, i tomu, který příliš nepřemýšlí, který slyší na silné výroky, dokáže říct přesně to, co takový volič chce slyšet. A pak samozřejmě takových voličů zbývá méně na krajní pravici, nebo dejme tomu i na krajní levici.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vzpomínám si, když Heiderova FPÖ v Rakousku, Svobodní, zabodovala, uspěla výrazně v parlamentních volbách, tak Brusel bil na poplach, sankcionoval, izoloval Rakousko. Není to podobný případ, nebo?

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
To, to je ovšem něco jiného, tady jde také o to, zda taková strana, která tak uspěje, je ve vládě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jobbik není.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
A to není, a to není samozřejmě, ano, a zatím to vypadá, že, že premiér Orbán ho ani potřebovat nebude, protože právě díky tomu, že se ta, ta ústava trochu upravila, tak by mohl premiér Orbán teoreticky sestavit jednobarevnou vládu a mít, jak už jsem řekl, tu dvoutřetinovou ústavní většinu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě před 7 lety Viktor Orbán tvrdil, že Maďarsko je západní zemí, která se už nikdy nechce vracet, nebo patřit na východ. Nezdá se ale, že v těch posledních letech, nebo ta jeho politika se docela obrací tím východním směrem?

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Myslíte ten politický styl?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Politický styl. No, premiér Orbán je typický politik, který dokáže vystupovat, samozřejmě, že hájí demokratické principy, to by myslím si ve střední Evropě, ani jinak nešlo, ale je to ten typický příklad politika, který se nebojí razantního postupu, abych to řekl eufemisticky. Já myslím, že paralely s Vladimirem Putinem nejsou případné, to je přece jenom trochu jiný styl. Ale to, že si Viktor Orbán jde za svým, že je to takový buldočí typ politika, to je myslím zřejmé, naprosto jasné každému, kdo sleduje jeho politickou kariéru a není to záležitost jenom posledních let, on si první politické ostruhy získal v roce 1989, ještě za komunismu, kdy se veřejně dožadoval odchodu sovětských vojsk z Maďarska a svobodných voleb. To si tenkrát nikdo, ani ti největší reformátoři nedovolili. Druhá věc je, že samozřejmě, že v Maďarsku bylo daleko uvolněnější politické ovzduší, než u nás a u nás si nedovedu představit posledního komunistického ministra zahraničí, jak s rakouským ministrem zahraničí společně stříhá pohraniční dráty, to tehdy samozřejmě v Maďarsku bylo, takže bylo jednoduší to prohlásit na veřejnost. Ale stejně od Orbána zaprvé vyžadovalo odvahu, toto říct na veřejnosti a zadruhé to dokazovalo, že to není člověk, který by stavěl svou politickou dráhu na kompromise. On má prostě svou vizi a za tou si jde. A někdy na cítění některých demokratických politiků i komentátorů, kteří si myslí, že politika s nejlépe tvoří v dialogu, a ne stylem politického buldozeru, někdy je to prostě příliš.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslela jsem to tak, že Orbán odmítal jakékoliv uzavírání dohod s Ruskem a nyní bez výběrového řízení překvapila Budapešť ruské jaderné agentuře Rosatom stavbu dvou nových bloků maďarské nukleární elektrárny.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
No, asi to víte, já už jsem starší člověk a já si pamatuji to, co, co to byla dialektika. Prostě, když se to hodí, tak se to hodí ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Energetická bezpečnost ...

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
... když se to nehodí, tak se to ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... celková neexistuje ...

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
... všechno se, všechno se dá vyložit a podívejte se, když národu sdělíte, že díky dostavbě atomové elektrárny v Paks za výhodných podmínek, protože Rusové poskytli velkorysý úvěr na tu dostavbu, bude garantována nižší cena energie na dlouhou dobu a že energie bude dostatek, tak vás národ za to pochválí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Výsledek prezidentské volby v Afghánistánu sice ještě neznáme, bude to nejdříve kolem 24. dubna, ale co můžeme, Milane, říct o tom hlasování už nyní?

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
No, především, že je to famózní úspěch, protože zaprvé k těm volbám se dostavilo v prvním kole 58 % Afghánců, afghánských oprávněných voličů a to je číslo, které jsme my tady měli při druhém kole prezidentské volby, v jiných podmínkách. Protože zaprvé v Afghánistánu těm, kteří přišli k volbám, hrozila smrt, nebo poranění, neboť Talibán řekl, že je proti těm volbám, kdo se jich zúčastní, že bude považován za národního zrádce a zrádce víry a jako takový bude zlikvidován. Takže kdo tam šel k volební urně, tak vlastně svým způsobem byl hrdina, protože riskoval, že se mu přihodí něco nepěkného. Zadruhé, dalším nepřítelem účasti ve volbách a nepřítelem možná ještě sveřepějším, nežli Talibán, protože se neohlásil dopředu a lidé tak na to nemohli být překvapeni, připraveni, bylo počasí, protože v Afghánistánu ve volební den byl velice silný déšť. Takže kdo vyrazil k volební urně, pohrdaje Talibánem a neboje se toho deště, tak ten se zasloužil o to, že ta volební účast byla tak vysoká, jako když si odmyslím naše prezidentské volby a, a podívám se do Ameriky, která je pro mnohé lidi jaksi vzorem demokracie a vzorem účasti lidí na veřejné správě, tak podobná vysoká volební účast, 60 % oprávněných voličů byla v Americe naposledy koncem 60. let, pokud jde o 70 %, tak to naposledy v roce, v roce 1900. Takže tady vidíme, že Afghánci vyslali, abych tak řekl, s pomocí novinářského klišé, jasný signál, že zaprvé odmítají výhrůžky Talibánu a zadruhé, že se, že jim není lhostejné, jak, jak se bude jejich země dál vyvíjet. A to je strašně důležité, protože tento rok, jak posluchači nejspíš si vzpomenou, opustí Afghánistán zahraniční jednotky, které mohly ochraňovat ten režim, který je u moci nyní a ten další režim, ten další prezident, další vláda už se nebudou moci opírat právě o, o tu ochranu byť někdy problematickou, zahraničních vojáků, musí stavět na něčem jiném, měli by mít legitimní základ a takto vysoká volební účast je samozřejmě nezpochybnitelným druhem volebního mandátu. Uvidíme, jak to bude v druhém kole, uvidíme, který z těch tří, který z těch tří hlavních ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tipujete to druhé kolo s největší pravděpodobností?

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
... já si myslím, že určitě do toho druhého kola postoupí dva z těch tří nej, největších kandidátů, kteří prošli tím kolem prvním a myslím si, že ať vyhraje kterýkoliv z nich nakonec, takže to nebude pohroma, ani pro tuto zemi, ani pro svět.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme k dění na východě Ukrajiny. Tam podle mnohých připomíná události, ke kterým došlo nedávno na Krymu. Jak vy to vnímáte, jak vy tomu rozumíte, co se tam odehrává?

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
To je, já si to nemyslím, že je to tak, jako na Krymu. Ano, jsou tady na první pohled jasné podobnosti, jakože třeba, třeba někteří lidé i na východě Ukrajiny berou politický osud té části země, ve které žijí, do svých vlastních rukou, ale je to daleko zaprvé percentuálně méně než na Krymu a zadruhé nejsou tam ruská vojska, zatímco na Krymu ruská vojska minimálně v základnách byla. A, ale to se mohu samozřejmě mýlit. Zdá se mi, že Rusko nemá takový zájem na připojení východních částí Ukrajiny, jako na připojení Krymu. Kde už jenom právě kvůli tomu vojenskému významu základen, které na Krymu jsou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Moskva včera opět ujistila Západ i Kyjev, že nechystá invazi na východní Ukrajinu. Myslíte, že k tomu nedojde? Lze to nějak odhadnout v této chvíli?

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
To, to bych si, to bych si, já si myslím a já doufám, že k tomu nedojde. Ale samozřejmě vyloučit se to vůbec nedá a myslím si, že Moskva kromě toho, že říká to, co říká, by mohla poskytnout jasný důkaz toho, co říká tím, že by snížila stav svých vojáků, kteří jsou u hranice s východní Ukrajinou, to se stále neděje, ačkoliv to údajně prezident Putin kancléřce Merkelové v telefonickém rozhovoru slíbil již před týdnem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by, Milane, znamenala případná federalizace Ukrajiny? Protože i to je jeden ze scénářů, který se skloňuje.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Podívejte se, není federalizace jako federalizace. Prezident Zeman, když mluvil o Ukrajině, dával jako vzor takové federalizace Německo, anebo Švýcarsko. Ovšem obě, oba ty příklady nesedí na případ Ukrajiny, protože v Německu to je sice federace, ano, ale zvláštní federace, je to spolek spolkových zemí, je to spolek historických zemí, které se na něčem dohodly a mají například společnou řeč. A je to stát dlouho budovaný a ta politická moc je omezována, vyvažována různými omezeními, funguje tam nezávislost moci soudní a tak dále. Dnes je to vzorová demokracie. Stejně tak Švýcarsko má jiný historický vývoj, není náhodou, že se Švýcarsko vlastně jmenuje Švýcarská konfederace a že se skládá z kantonů a ty kantony mají obrovskou moc samy o sobě, protože ta referenda už jsou na té základní kantonální úrovni. Ale, takže nejsem si jist, zda by to byl vzor, ať Švýcarsko, nebo Německo, ale možná, kdybych se snažil domýšlet kam snad prezident Zeman mířil, ten příklad Švýcarska, kdyby se z vlastní vůle ty regiony daly dohromady a měly velké, velké samosprávné prvky zabudované do, do té architektury federální, tak by to určitě bylo dobře pro tu Ukrajinu a na druhou stranu ty regiony by se také musely shodnout v tom, že chtějí zůstat v Ukrajině, že jejich vlastní je Ukrajina a že to není tak, že získávají čas a za 5 let, až se změní okolnosti, tak právě s použitím dialektiky si řeknou: Tak, tak dnes je to jinak. A rozhodně si nemyslím, že správným krokem je to, co navrhuje ruský ministr zahraničí, že ta federace ukrajinská by měla fungovat tak, že každý region by si řekl, jaký chce mít politický systém, ústavu a jaký chce mít ekonomický systém. No, tak to by potom jaksi bylo cosi obdobného Evropské unii, kde je prostě nějaký nadnárodní orgán, který však rozhodně nemá silnější slovo než národní vláda. Na to se často zapomíná při kritice Evropské unie, ti lidé, kteří nás chtějí přesvědčit, že o všem se snaží rozhodovat zlovolný Brusel, tak umě zapomínají na to, že když dojde k nějakému politickému sporu, tak stále ještě navrch mají národní vlády. Ty to musí schválit tu navrhovanou změnu, přes ně se nepohne ani v Evropské unii vlak a kdyby to dopadlo ale takhle na Ukrajině, tak jaká role zůstane vládě v Kyjevě?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Před 20 let začala genocida ve Rwandě. Tři čtvrtě milionu lidí tam zemřelo za tři měsíce. V jakém stavu se dnes nachází tato země ve středu Afriky?

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Tak Rwanda je stabilizovaná. Je stabilizovaná i proto, že se ve Rwandě člověk musí, nechce-li se vystěho ..., vystavovat soudnímu postihu, vystříhat řečí o tom, jaké národnosti, to je prostě tabu, to se, to se nesmí o tom mluvit. Otázka je, zda takto pohřbená minulost nemůže někdy obživnout, protože je to všechno jaksi potlačené a drží to pevnou rukou současný prezident Kagame. Je otázka, jak by to dopadlo, nebo až to dopadne jednou, až tady Kagame nebude a až ty staré vášně zase obživnou. Myslím si, že lepší model zvolili v sousední Burundi, kde byly také ty pogromy a také se tam zabíjelo genocidní masakry, a nakonec si řekli, že by bylo dobré, vystavět ten stát znovu na nějakém paritním poměru, tam se může říct, já jsem Hutu, já jsem Tuci, to jsou ty dominantní národnosti v těchto státech a v té vládě podle toho postupují. Je to něco podobného, jako v Libanonu, kde prezident je vždycky maronický křesťan, předseda parlamentu vždycky šíitský muslim a předseda vlády tradičně sunnitský muslim.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslím, že prezident, i ta elita patří k té menšině tuciů ve Rwandě.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Ano, ano, pokud jde o Rwandu, je to tak. Tuciové byli vždycky spíše válečníci a to přetrvalo i v moderní době, pokud jde o armádu a právě většinoví hutuové jim zazlívali to, že, že tuciové je udržovali v pozici jakýchsi občanů druhořadé kategorie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Asi je předčasné hovořit o tom, že ty staré rány z té vlastně nejhorší genocidy od holocaustu jsou zahojeny, nebo se hojí?

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Četl jsem o příkladech, že se skutečně hojí, protože jsou vesnice, ve kterých žijí pozůstalí rodin, které vybili jejich sousedé a ti sousedé, ti vrazi žijí vlastně dohromady s příbuznými těch obětí. A, a funguje to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to vlastně, vy už jste říkal, že ta země je stabilizovaná, Rwanda ...

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Ano, ano ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... svým způsobem fenomenální, když si vezmeme, co se tam odehrávalo před 20 lety. Myslím, že Rwanda by ráda se stala africkým Singapurem? Nebo tygrem?

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
No, tak, tak, kdo by se, kdo by se nerad stal takovým tygrem podle vzoru těch asijských tygrů, ale víte, v Singapuru je to dáno také tím, že většinu obyvatel Singapuru tvoří etničtí Číňané. A to jsou nesmírně pracovití lidé. A pokud jsem dobře informován, ve Rwandě, aniž bych snižoval jaksi schopnost Rwanďanů tvrdě pracovat, ale příliš mnoho Číňanů není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak je na tom Rwanda, jestli máte informace, ekonomicky, když jsem se dostali k tomu hospodářství?

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Ekonomicky je už vlastně ta země zahojená z těch ran, které způsobila genocida, ale to víte, v Africe je to obtíž, ačkoliv ta, ten kontinent má velké nerostné bohatství, tak bohužel spíše platí, že k tomu nerostnému bohatství má přístup, má lepší přístup privilegovaná část obyvatel, než to, že by se to bohatství rozdělovalo spravedlivě. A je to s podivem, protože, když se africké země stávaly nezávislými na bývalých koloniích, tak ve většině těch zemí byla levicová vláda, která se ujímala moci právě s těmito ideály, to znamená rozdělení společenského bohatství. A dnes to vypadá tak, jak to vypadalo v těch nejhorších dobách kolonismu. Ve většině afrických zemí, neříkám, že všude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Milan Slezák, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu. Já vám děkuji za vaše názory a budou se těšit opět na viděnou a na slyšenou.

Milan SLEZÁK, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný den přeje Zita Senková. Zítra od půl deváté se můžete těšit na názory světícího biskupa pražského monsignora Václava Malého. Dobrý den a dobrý poslech Dvojky.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.