Přepis: Jak to vidí Martin Mykiska – 6. srpna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to vidí dnes zamíří do Bolívie, kam už přes 20 let jezdí dnešní host, cestovatel Martin Mykiska. Dobrá ráno vám přeji.

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
Buenos Diaz.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Buenos Diaz.

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
Ale budeme se bavit česky samozřejmě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ale klidně můžete použít sem tam nějak to španělské slovíčko. Vy jste loni, pane Mykisko, když jsme se tady setkali, říkal, že Bolívie je vlastně pro vás tou nejkrásnější zemí z Jižní Ameriky, předpokládám, že se to asi nezměnilo?

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
Já jsem se zrovna vrátil před pěti dny z Bolívie a znovu jsem si to jako potvrdil, že to pro mě je jedna z nejzajímavějších zemí, co jsem poznal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě se aklimatizujete vůbec před tou cestou? Vzhledem vlastně k těm klimatickým geografickým podmínkám?

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
Jednak třetina Bolívie jsou vysoké hory. Vy tam přijedete do 4 tisíc metrů nad mořem, takže vždycky pár dní trvá ta aklimatizace s tím, že mám pocit, že jak to mám opakovaně, takže si člověk na ty výšky zvyká rychleji. Potom jediné, co člověk cítí, je časový posun šest hodin.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vás tam tentokrát zavedlo?

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
Tentokrát jsem tam vedl skupinku turistů, to jsem tam průvodcoval. Trávili jsme tam necelé tři týdny a užili jsme si Bolívii úplně skvěle, protože Bolívii je třeba neustále improvizovat a i když tam máte zájezd a nějaký program, tak posledních několik let jsou tam takový nešvary, že místní lidé dělají blokády ulic, prostě se třeba, je to zajímavé, nejrůznější důvody. Někdy to jsou úplně absurdní důvody, někdy to jsou docela takový já bych řekl, jako příklad rodící se občanské společnosti v Bolívii je to, že když třeba radnice slibuje, že spraví cestu, ze který se práší a ti lidé tam ten prach musí dýchat a radnice s k ničemu nemá, tak oni udělají blokádu, zastaví provoz, ono tam těch silnic není tolik, takže se prostě zastaví provoz v obrovské oblasti a lidé si tímhle tím vynucují, aby radnice něco udělala.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na kolik je to úspěšné takové protesty?

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
Já bych řekl, že hodně, protože oni jsou strašně paličatí, neústupní, jsou to většinou představitelé toho hlavního národa Aymara, a oni jsou prostě, řekl bych, takoví paličatí děti, akorát,že dospěli v provedení a děsně houževnatí a jako třeba armáda se bojí zasáhnout, protože ona ví, že by z toho byl masakr, protože ti lidé by neustoupili jako. Oni by se nechali zmlátit, i by tam třeba mohlo dojít k nějaké ztrátě životů, prostě oni neustoupí. Prostě oni mají právo si dělat na svém území prostě vyžadovat si svoje práva nebo svoje zájmy a ty si hájí a poslední dobou s tím, že se vláda dostává do rukou té indiánské populace, tak jsou na to víc a víc hrdí a víc si za tímhle tím stojí a je to s nimi mnohem těžší vyjednávat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Prezident Evo Morales je právě aymarský indián. Jak vůbec se mu daří nebo co se mu daří nebo co se jemu podařilo udělat pro tu zemi, je v úřadu, pokud se neplatím od roku 2006.

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
Je to děsně kontroverzní jako případ, protože samozřejmě on vystupuje v zájmu lidu, je pravda, že v té zemi se ohromně buduje pod jeho vládou na jeho prostě popud, v Bolívii je to zejména budování silniční sítě. Ta je tam prostě pořád velice omezená. Bolívie je obrovská země. Jako půlka západní Evropy dohromady a mají tam stovky kilometrů silnic asfaltek, tak jak ne tisíce, takže opravdu jako ty silnice tam přibývají. Lidé jsou za to nesmírně vděční, protože ty cesty čas na té cestě se daleko zkrátí, když je tam asfaltový povrch. Na druhou stranu je u moci už druhý prezidentský termín. Teď v listopadu budou prezidentské volby a on už samozřejmě vyhlásil, že bude kandidovat dál, přestože to není jako podle ústavy, ale on si tu ústavu mění, jak chce, takže i obyčejní lidé říkají: Je to úžasný, on tady opravdu jako nám pomáhá budovat prostě Bolívii. Spoustu věcí tam udělal. Ale moc mu stoupá do hlavy. Moc se mu koncentruje v rukách a lidé se bojí toho, že prostě co si umane, to prostě se bude dělat bez nějaké vnější kontroly.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Má šanci, aby uspěl v tom říjnu?

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
Nepochybně. Pořád jako velká část obyvatelstva ho podporuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říkáte velká část, znamená to, že je i ta menší, která by třeba Moralese nevolila, co mu vytýká zejména kromě tedy toho, že mu to stoupá do hlavy moc?

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
Zejména mu vytýká, že vlastně podporuje ty obyčejný lidi v tom, aby jako víc prostě chtěli takovými těmi způsoby ta blokáda, to je prostě takový nedemokratický surový způsob, měli jsme takový problém, když jsme tam jeli, tak vlastně jsme jeli přes městečko Juni. Někde se tam má stavět terminál, někdo nesouhlasí s tím, že tam ten terminál má postavit. Lidi zablokovali to městečko, nikdo tam nemohl jet, díky tomu prostě všichni, kdo jeli do Juni, museli si najet 300 kilometrů oklikou, aby se prostě tomu městu vyhnuli po polních cestách, což tedy, když jsme tam byli, tak jsme říkali, no, tak pojedeme 300 kilometrů, prostě bude to trvat tolik a tolik hodin. A pak se člověk vrátí sem do Čech a tak si říká: No, jo, to je jako kdybychom jeli z Prahy do Bratislavy po nejhorších polňačkách.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se žije Bolívijcům? Co nejvíce hýbe společností? Bolívie patří k nejchudším zemím.

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
To nejchudší, to je zase takový prostě velký paradox, protože ta země je obrovská, má pouhých 10 milionů obyvatel. Takže je to jižní Amerika, dvě třetiny Bolívie jsou tropy, takže tam všichni tam nikdo nemá hlad, jídla je tam dost, je relativně levný. Indiáni nebo prostě vůbec Jihoameričané jsou dost ležérnější, takže se jako tak moc nehoní za těmi pozemskými statky, takže sice na jednu stranu je nejchudší, je pravda, že tam pořád je ještě velice špatná, velice vysoká negramotnost, velice špatná hygiena, vysoká dětská úmrtnost, všechny tyhle ty věci, co provází chudé země, ale na první pohled to není jako moc vidět. Ta země žije takovou mikroekonomikou. Každý má co dělat, všichni něco prodávají na ulicích. Všichni se nějakým způsobem zřejmě uživí a jak říkám, jako hladovět se v Bolívii asi nedá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy tam jezdíte už dobrých 20 let i víc. Jak se ta země právě proměnila za ta léta?

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
Jako nesmírně. Jednak se otevřela světu.když jsem tam jezdil zpočátku,tak takový hlavní bolivijský slovíčko bylo trankilo - klid, klídek, a opravdu, člověk přijel za hranici a dýchnul na něj klid, že se nikam nespěchá. Tak pořád je to ještě proti Evropě jako mírnější tempo, ale zrychluje se to, je to vidět, zrychluje se to, v městech jsou zácpy, dopravní špičky, ulice plný lidí. Takže rozvíjí se to a přináší to ten chaos a tu rychlost tý moderní doby.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A teď nevím, jestli to bude trankilo nebo v jiném rytmu píseň. Dnes o Bolívii s Martinem Mykiskou.
Modré oči a špetka andské muziky u nás na Dvojce v Jak to vidí, ve kterém si povídám s cestovatelem Martinem Mykiskou. To byla mimochodem skupina, kterou vy znáte. A také umíte vyslovit její název.

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
Název skupiny je Tavantinsujo. Já teď přesně nevím, jestli to jsou Peruánci, protože to Tavantinsujo to znamená země čtyř divů světa, což je původní název pro indskou říši. Ale je to typická andská muzika, která se hraje v Peru i Bolívii. Teď jsem zrovna byl v La Pazu na koncertě typické bolivijské skupiny nebo klasické bolivijské skupiny. Hraje úplně to samý, jmenuje se Savia Andina. Ten koncert byl k výročí 30 let existence téhle té skupiny, tak už to byli takoví vyspělejší pánové. Hráli nesmírně instrumentálně zručně, byl to úžasný zážitek, odehrávalo se to v městském divadle La Pazu, hlavním městě Bolívie nebo v tom největším městě Bolívie a bylo nás tam asi 5 cizinců, to všechno ostatní Bolivijci, kteří na tu svojí muziku a to byla druhá dimenze toho koncertu, že oni se tam do toho vlnili a prožívali to a tleskali a ty muzikanti jsou tam populární, takže když oni něco řekli, tak to to publikum nesmírně vnímalo a souznělo s nimi. Potom ke konci, já nevím, jestli to bylo domluvený nebo jestli je to normální zvyk nějaký, začali hrát jednak bolivijskou hymnu a ještě nějaký ty největší hity a lidi se postavili, všichni vytáhli bílé šátečky, mávali tam, vlnili se. A jako první tam začaly tančit uvaděčky, jsem si všimnul jako takhle po ochozu toho divadla a potom se přidalo všechno publikum, tak to byl úžasný zážitek ten koncert.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To věřím, ta atmosféra, skvělý. Jací jsou Bolívijci takhle? Srdeční, temperamentní?

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
Oni jsou srdeční, temperamentní ani ne, to jsou spíš takoví ti Argentinci, Chilani nebo Brazilci, protože Bolivijci mají v sobě hodně tý indiánský krve. Říká se, že 80 % Bolivijců jsou indiáni. Ono je to spíš, že jsou vždycky takoví mesticové, že tam je to hodně pomíchaný, ale ti Indiáni jsou trošku takoví klidnější, uzavřenější do sebe jako na pohled. Ale povídají si hrozně rádi a hrozně dobře se tam navazují kontakty. Člověk si sedne do autobusu a hned si s někým povídá. Což pak když přijede do Čech, tady si nasadí sluchátka a kouká před sebe.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kolik kmenů indiánských tam žije, jestli je to zmapováno? Jsou, řekla bych, dva hlavní nebo největší etnika.

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
Na Antiplánu tam žijou Aymarové a Kečuové a i tak je to pomíchaný, že ty vesnice jsou zčásti sebou osídlený. A potom dvě třetiny Bolívie jsou pralesy a savany a tam žijí pralesní indiáni a tam je velký počet různých skupin. Nejvýznamnější jsou chicitanos, kteří žijí v oblasti bývalých jezuitských misí, pak tam jsou ochoz, pak tam jsou guarayos, což jsou v podstatě Guarani, kteří žijí v Paraguay, tak v Bolívii si říkají Guarayos. Pak tam jsou nějaký pořád ještě polokočovní indiáni, kteří žijí na řekách, živí se rybolovem a nemají vlastně jako stálý domov, ale těch malinkatých skupin je tam mnohem víc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Prezident Morales, ten se sám velmi hlásí ke svému původu, je také propagátorem toho tradičního indiánského způsobu života. Jaké podmínky mají vlastně indiáni sami pro sebe?

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
Dneska právě mají jakoby navrch. Jsou jim přiznávány ty práva, je to vlastně pořád se to zdůrazňuje, že po těch /nesrozumitelné/, že tam přišli Španělé, byla kolonie, pak byla republika, ale de facto vládla úzká bílá skupina obyvatelstva, kde dneska vlastně jsou Indiáni u moci a myslím, že si to všichni užívají že jim to hodně pomáhá k takovému nějakému tomu sebevědomí, ale samozřejmě zase jako vzdělaní lidé jako ti se na to dívají svrchu, protože se dostávají k moc i na různý místa lidi, kteří jsou intelektuálně někde jinde a nedovedou prostě řídit,takže samozřejmě propadají korupci, dělají různý chyby, nedělají nebo nedovedou prostě něco cíleně dělat, ale tu zemi začínají řídit, takže se ta Bolívie řítí někam, přesně nevím, kam.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy už jste se, pane Mykisko zmínil o jezuitech. Tam jste se podíval i do jezuitské vesnice bývalé.

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
V tý vlastně jsem byl třikrát, teď jsem se podíval znovu do oblasti, kde dřív působili jezuité. Oni potom jezuité byli v té historii vyhnání z Jižní Ameriky, pak se tam znovu vrátili, když ten řád byl znovu povolený, ale do dneška se tam zachovali kostelíčky z toho prvního působení jezuitů, což je konec 17. století. Zatímco v jezuitské misi je v Paraguay a v Argentině, dneska tam jsou jenom ruiny, jsou to jenom zříceniny, kam se jezdí turisté dívat a je to zajímavý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, v jaké oblasti to je?

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
V Argentině a v Paraguay, tak v Bolívii ty kostelíčky vlastně se nikdy nerozpadly. Vždycky to zůstalo osídlené, zachovaly se dodnes v té původní podobě, takže to je naprosto unikátní soubor architektonický, ale co je tam ještě jako daleko víc zajímavý, ohromující je, že jezuiti tenkrát, aby dokázali těm španělským nadvládcům, že indiáni nejsou zvířata, ale lidi, tak je naučili interpretovat barokní evropskou hudbu a v těch dneska se to hodně obnovuje, v těch vesnicích jsou hudební školy, kde dneska tam prostě s těma hliněnýma domečkama jsou, vidíte prostě, jak děti jdou na hodinu houslí a jak se tam ozývají prostě zvuky barokní hudby a byl jsem tam i večer na zkoušce tentokrát symfonického orchestru z vesnice Urubiča, já nevím, jestli tam bylo 40 lidí na ten orchestru a normálně tam hráli Berlioze nebo něco takového.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bolívií v dnešním Jak to vidí putujeme s cestovatelem Maritnem Mykiskou. Na Seznam světového dědictví UNESCO v ohrožení se před pár dny dostala hora, která pojídá lidi, kdysi tam byl největší stříbrný důl na světě. Je to na úpatí hory Potosie, protože ta pokračující těžba působí o to, že se hora hroutí.

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
Doly nad městem Potosí jsou opravdu zajímavé. Já jsem tam byl asi třikrát. V současnosti dokonce, když se procházíte městem Potosí, tak nadháněči, chytřejší horníci vydělávají na tom, že tam vodí turisty a takové jako podivné exkurze do minulosti. V tý hoře je to opravdu jako drsný. Je tam horko, vlastně ta hora je 4 tisíce metrů vysoko, takže je tam prostě málo kyslíku, ty horníci tam pracují. Oni mají různý družstva, třeba tři, pět lidí, kteří tam jako opravdu mají zvykem a sekáčkem ručně nebo pak jsou větší družstva, které mají nějakou mechanizaci, ale chci říct, že ta hora je opravdu prošpikovaná chodbama. Že se právě západní geologové, když se tam dostanou, tak se diví, že se to celý nezřítí, ale jsme v Bolívii a tam to funguje všechno jinak. Bolívijci všichni věří skálopevně v pána po zemí zvaného El Tý, neboli strýčka. Vždycky když jdou do dolu, tak mu ukápnou kapku alkoholu, dají cigaretu, nasypou lístky koky, takže on je chrání a nemůže se nic stát, tak já doufám, že je bude chránit i dál a že ta hora se opravdu nezřítí, protože je opravdu jak ementál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak Potosí je vůbec jedním z nejvýše položených velkých sídel a určitě samotné stojí za vidění.

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
Já myslím, že vedle Kuska je Potosí nejkrásnější koloniální město Jižní Ameriky, zatímco tedy Kusko díky turismu je takové docela hezky upravené, tak Potosí má takovou tu patinu těch oprýskaných fasád a temných dvorků a tak. Takže jako Potosí je mnohem autentičtější. Člověk si tam opravdu připadá jak v koloniálním období nebo jak v Jižní Americe před sto lety. Ale je pravda, že to je vysoko nad mořem 3600 metrů, takže když je tam člověk neaklimatizovaný, tak tam docela jako supí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čeho si samotní Bolívijci možná nejvíce cení nebo na co jsou mimořádně pyšní z těch všech krás i památek.

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
Já si myslím,že oni a je to všeobecně v Jižní Americe hodně rozšířený, že všichni jsou hodně velký patrioti prostě na svojí zemi, prostě se řekne Bolívie, tak je to pro ně něco jako srdečního a mají to rádi. Můžeme my Češi jen závidět s naším skeptickým pohledem ke všemu. Oni prostě jsou Bolívijci a jsou hrozně rádi tam a užívají si ten živo teď, tady a to že jsou Bolívijci, že jsou jiní, že jsou svoji. Uvědomují si to. Takže si myslím, že z tohoto oni docela žijí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kam nebo vůbec je místo, pane Mykisko, které jste ještě nenavštívil v Bolívii, nebo kam byste se chtěl podívat?

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
Má to milion kilometrů čtverečních, z toho velká část je neosídlená, takže se tam těžko dostává, takže jako je tam ještě hodně oblastí, kam bych se chtěl dostat právě do těch neosídlených oblastí. Pohoří, jsou tam dvě taková pohoří, které jsou těžko přístupný, tak doufám, že se tam někdy v dohledné době dostanu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kam se rád vracíte do Bolívie, na jaké místo, jaké město nebo region? Určitě tam máte už spoustu přátel za ty dvě desítky let.

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
Mám tam i známé, se kterými se vídám, nebo přátele, kam se vracím rád. Třeba se vracím hrozně rád na ostrov Slunce, ale musím říct, že zejména letos a poslední roky tam přibývá turistů, že tam to je opravdu prostě jak na Václaváku, jak se říká, prostě je tam jedna stezka přes ten ostrov osm kilometrů dlouhá, a ta je vlastně štrůdl lidí, takže už to trošku začíná být moc turistické.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak země je pojmenovaná pro slavném osvoboditeli Simonu Bolívarovi. Byl také nedávno natočen o něm velkofilm španělsko-venezuelská produkce. Cení si, těší se pořád u Bolívijců velké úctě a nejen tam?

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
Já bych řekl, že oni k těmhle těm osobnostem, které tam jsou všude, protože tam jsou pomníky, ulice, a to jsou nazvané různé objekty, takže oni to zas tak moc neprožívají. Oni to berou jako fakt, ale spíš žijou tou přítomností než nějakou historií. My jsme tam třeba zažili velké oslavy prvního pokusu o vyhlášení nezávislosti Bolívie. To se slavilo dva dny. Další dva dny jsme měli problém sehnat řidiče na dopravu, protože všichni prostě byli v opici, takže nikdo se na delší cesty nevydával. Takže já bych řekl, že oni spíš slaví ty výročí než osobnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Martin Mykiska, cestovatel a znalec Bolívie a vůbec Jižní Ameriky. Děkuji vám za to, mějte se krásně. Na shledanou.

Martin MYKISKA, cestovatel
--------------------
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Fotografie dnešního hosta, který pořídil v Jižní Americe najdete na webu Dvojky i facebookovém profilu.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.