Přepis: Jak to vidí Lukáš Kovanda – 25. dubna 2019

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková. Hostem dnešního vydání pořadu ‚Jak to vidí‘ je ekonom Lukáš Kovanda. Dobrý den, vítejte.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Zajímat mě bude například to, proč čínské investice v Česku jaksi zamrzly a zda má zpomalení ekonomiky vliv na trhy s byty. Inspirativní poslech. – Prezident Miloš Zeman zahájil pátou návštěvu Číny. Otevře například veletrh v Pekingu, který se bude věnovat udržitelnému rozvoji a životnímu prostředí, zúčastní se také česko-čínského podnikatelského fóra. Dnes se má sejít například se zástupci vedení Bank of China a společnosti CITIC, během nichž by měla být podepsána memoranda o miliardových čínských investicích. S těmi dosavadními pan prezident není příliš spokojen, jak řekl ještě před odletem do Pekingu pro čínskou televizi. Proč je tomu tak, pane Kovando? Má být Česko akčnější? Nebo co se vlastně stalo s těmi plány? Když se pan prezident setkal se svým čínským protějškem tady v Praze v březnu 2016, tak hradní kancelář prezentovala seznam podepsaných dohod o spolupráci, který obsahoval 240 miliard korun. Jaká byla realizace?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Tato memoranda byly pouze určité smlouvy o smlouvě budoucí a nebylo vůbec zaručeno, že dojde k jejich naplnění. A už tehdy ekonomové... Tuším, že i já jsem upozorňoval, že se nemusí vůbec naplnit tato všechna memoranda. Také se nenaplňují. Částečně za tím stojí určité velikášství, velkohubost v těch slibech pana prezidenta... Na to jsme ostatně zvyklí. Ostatně je za tím ale i objektivní faktor typu toho, že sám Peking omezil v těch uplynulých třech letech výrazně celosvětově svoji investiční činnost, protože ta investiční činnost byla často provázena různými neblahými jevy i viz tady společnost CEFC. Tam víme, že zakladatel této společnosti je neznámo kde v Číně prošetřován, vyšetřován kvůli korupci... A také řada těch akvizic v zahraničí probíhala na dluh. A Čína teď chce omezovat dluh, proto teď omezila plošně své investice ve světě, a to při nejlepší vůli, a to zase říkám na obrana pana prezidenta, Miloš Zeman nemohl před těmi třemi lety tušit, že dojde k této zásadní změně postoje čínské vlády ohledně investic ve světě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Vývoz do Číny postupně rostl, ale pak zase, třeba loni, už stagnoval. Jaká je ta konkrétní obchodní česko-čínská bilance?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Kdyby se na to podíval americký prezident Donald Trump, tak by Miloše Zemana určitě nepochválil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ale za to pan prezident nemůže.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Já to samozřejmě říkám s určitou nadsázkou. Víme, že americký prezident pokud něco nesnáší, tak je to obrovský deficit Spojených států s Čínou, ale ČR má také docela velký deficit obchodu s Čínou. V loňském roce dosáhl rekordní úrovně, to znamená, že jsme v mínusu přes 500 miliard korun.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Je to nejvyšší historický schodek.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Je nejvyšší v historii. Ale ještě v roce 2009 byl necelých 200 miliard. To znamená, on se v podstatě za prezidentování Miloše Zemana zdvojnásobil. Takže proto jsem si dovolil popíchnutí, že by jej Donald Trump, k němuž, zdá se, v některých ohledech vzhlíží, příliš za toto nepochválil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ale za to přece prezident země nemůže...

Lukáš KOVANDA, ekonom:
To určitě ne, nedával bych to do nějaké úzké souvislosti, nicméně třeba ty mise, které se nyní odehrávají, jsou přece za účelem, aby se podporoval export. Kdyby byl export českých podniků do Číny silnější, tak i ten náš schodek s Čínou bude menší. To znamená, že jistá souvislost tam je. A ta mise doufám, že konečně přinese i to, že bude větší objem exportů českých podniků do Číny a že se ta situace, která je nyní dost asymetrická, nějakým způsobem alespoň trochu přiblíží rovnováze.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Nemá být náš export, respektive nemají být naše firmy mnohem akčnější? Protože to jde za nimi.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Určitě. Samozřejmě to vychází od těch českých firem, ale čínský trh je specifický, protože čínský trh není klasickou tržní ekonomikou, má tam velké slovo samozřejmě politbyro nebo na těch lokálních úrovních jednotliví provinční vládci. A v podstatě pokud chcete v Číně uspět zejména v těch pro ně zásadnějších odvětvích, tak musíte mít velice dobré kontakty politické, ideálně do nejvyšších politických pater. Ale i přesto, jak vidíme, přestože jsme celkem aktivní v této činnosti, naši politici tam jezdí častěji než kamkoliv jinam, tak se to zatím příliš neprojevuje na těch číslech za český export, což samozřejmě není jen vina těch politiků. Já jsem byl asi před dvěma měsíci v Šanghaji na pozvání tamního konzulátu, v Šanghaji, a tam mně říkali ti zástupci konzulátu, že oni jsou rádi za ty návštěvy prezidenta, které tam jsou časté, že to pomáhá vzájemným vztahům. Takže máte pravdu, že míč je tak trochu i na straně českých firem, že zřejmě úplně nedokážou této příležitosti využít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Nakolik atraktivní je pro Čínu ten náš trh? Připomenu, že v Evropě je největším obchodním partnerem Číny Německo.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Nepřeceňoval bych tu důležitost našeho trhu pro Čínu. Oni nás vnímají jako zemi, která jim může dobře sloužit jako jakási brána do EU. Pro ně jsme atraktivní právě proto, že jsme členy EU a že nejsme, zvláště v této stále napjatější světové atmosféře, vůči Číně nijak vyhrocení, nějak nepřátelští, naopak prezident rád prohlašuje, že patří k přátelům Číny, k přátelům čínského prezidenta. To není úplně zvykem ve všech západních zemích, ve všech zemích EU. Už vůbec to není zvykem ve Spojených státech nyní, kde je ten vztah stále vyhrocenější. A Číňané v této napjatější atmosféře pochopitelně hledají země z toho západního okruhu, řekněme, které k ní jsou přátelštější, které nejsou tak naladěny s vysokou mírou nějaké animozity. To si myslím, že může například být to, proč se nyní uvažuje o tom, jak se nechal slyšet pan prezident, že by mohla být ČR jakýmsi bankovním hubem čínských bank, což je další velký otazník. Otázka je, zda to není zase nějaký velikášský slib. Uvidíme. Ale myslím si, že nás vnímají spíše jako jakousi takzvanou soft power, která někdy může pomoci Číně... Ale rozhodně pro ně nejsme tou nejdůležitější ekonomikou. Tou jsou, jak jste řekla, Německo, Británie, tím je Francie. Tyto evropské ekonomiky jsou pro Čínu mnohem důležitější než ČR.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co si myslíte o projektu Hedvábné stezky? Pan prezident ho označil za fantastický infrastrukturní projekt a usiluje o to, aby jedno z těch železničních spojení vedlo právě přes ČR.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Myslím si, že ten projekt Hedvábné stezky má více poloh. Jedna z těch poloh je určitě to, že Čína sama chce budovat jakési pozitivní PR své země, takže určitě je tam citelný moment marketingový. Snaží se naklánět si země nejen asijské. Proto je to ta Hedvábná stezka, která se line přes Asii do Evropy, ale právě si chce naklánět i evropské země. Chce si naklánět i třeba země typu Itálie, ČR. A souvisí to s tím, co jsem předesílal v té minulé odpovědi, že Čína cítí, že ty podmínky ve světě jsou napjatější, a hledá spojence z toho západního okruhu. Ti jsou pro ni zvláště cenní, protože pomohou v jejich očích, nebo mohou pomoci, otupovat ty ostré hroty toho aktuálního geopolitického stavu, který ale podle mého soudu bude stále vyhraněnější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co se týče čínské ekonomiky, tak začínají přicházet lepší údaje o vývoji v prvním čtvrtletí. Letos se tam čeká průměrný růst o 6,2 %. Jakými opatřeními Peking podpořil ten růst? Třeba průmyslová výroba vzrostla meziročně o 8,5 %, což je nejrychlejší růst od července r. 2014. Zrychlil také růst maloobchodu, tržeb a investic.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Tady bych si to dovolil zodpovědět trochu šířeji, protože jsem zmínil, že ten náš vztah, co se týče třeba zahraničního obchodu, je asymetrický ve prospěch Číny. Ale Čína na druhou stranu, a tím se ta asymetrie trochu tlumí, provádí v tuto chvíli opět rozsáhlá stimulační opatření na podporu své ekonomiky, to znamená například v oblasti fiskální, monetární, dále to jsou velké infrastrukturní investice nebo snížení DPH nebo v oblasti monetárního snížení rezervních požadavků bankám. Naposledy se uchýlila k tomuto kroku v lednu letošního roku. To všechno ale Čína dělá na dluh, na svůj vlastní dluh. Ten je 300 % hrubého domácího produktu, když se sečte dluh domácností, podniků a čínské vlády. Takže Číňan se zadlužuje, tím podporuje poptávku nejen ale po čínském zboží, ale také po německém zboží. My jsme si řekli, že Německo je velice významný obchodní partner Číny, ale tím, že podporuje Čína poptávku po německém zboží na svůj vlastní dluh, tak podporuje také poptávku po českém zboží, protože my jsme subdodavatelskou pupeční šňůrou spjatou s Německem. Takže ta posloupnost je zjevná. Nejprve čínský dluh, podpora čínské poptávky, díky tomu podpora německé poptávky, německé ekonomiky a díky tomu i podpora české ekonomiky skrze navázanost na Německo. To znamená, že nás svým způsobem ten čínský dluh zatím drží nad vodou. A i řada Čechů, určitě se to dá takto říct, má stále svoji práci právě díky tomu, že se Číňan dále zadlužuje. Kam to dovede, jak dlouho ještě je možno, aby se Číňan dále zadlužoval, to je velká otázka. To, že by ten Číňan nemusel jednoho dne ten svůj velký dluh ukočírovat, to je asi jedna z největších hrozeb, které nyní světová ekonomika vůbec čelí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Podle makléřů skončila bytová horečka. Ceny prý už nepůjdou nahoru. Byty zdražují mírněji, v některých městech republiky nebo typech domů dokonce zlevňují. Skutečně se vrací trh bytů do normálu, pane Kovando? Lze odhadovat ceny bydlení v tuto chvíli?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Vždy uslyšíte od dvou lidí tři různé názory, jak se budou vyvíjet ceny nemovitostí. Určitě pozorujeme určitou, jak říkají ekonomové, ztrátu dynamiky nebo oslabování dynamiky růstu cen nemovitostí. Takže určitě v tomto roce zmírní růst cen. To je dáno jednak loňskou regulací České národní banky, která znemožnila řadě domácností si vůbec hypotéku vzít, a také to souvisí s tím, že se řada Čechů prostě bojí toho, že nyní nemovitosti příliš nafouklé a že by mohli nakupovat v nejméně vhodný okamžik. To znamená, že by nakupovali za nějaké vyvýšené ceny, které by pak třeba spadly o 10-15 % a oni by si rvali vlasy na hlavě, že nakupovali zbytečně draze. To je trochu odrazuje, a proto pozorujeme určitý útlum v těch cenách, a myslím, že bude pokračovat i v nadcházejících měsících, ale nečekal bych nějaké rozsáhlé, plošné poklesy cen nemovitostí. Pokud na to někdo čeká, tak myslím, že musí počkat až na nejbližší krizi. Doufejme, že zatím jen tak nepřijde, ale pokud by krize přišla, tak jedno z mála pozitiv, které má, je, že by poklesly ceny nemovitostí. A nejen to, ale poklesly by také třeba úrokové sazby na hypotékách. Takže, kdo skutečně věří v to, že přijde krize, tak je rozumné, aby si někde syslil nyní penízky, protože pak bude moct nakupovat za tyto úspory nemovitosti nebo si bude moct vzít hypotéku za výhodnějších podmínek, a bude moct splácet atraktivněji tu nemovitost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Abychom to nepřivolali...

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Doufám, že ne. Já sám před tím varuji, že média až příliš nyní referují o krizi, a tím ji mohou přivolat, krize může být i vymyšlená, v souladu se sebenaplňujícím se proroctvím, což je terminus technicus ekonomický, psychologický, kdy lidé činí nějaké kroky, protože uvěří, že se něco stane. Takže uvěří, že přijde krize, a tím tu krizi vyvolají, protože omezí svoji spotřebu, investice omezí firmy a celá ekonomika se zadrhne jen proto, že lidé uvěřili, že krize dorazí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Lze říct, jaké byty se třeba dnes vyplatí nakupovat?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Záleží, jaký je ten důvod v pozadí toho nákupu. Zda chce někdo střechu nad hlavou, kde bude bydlet, tak pak si myslím, že tam žádné omezení není a ten člověk by si měl pořídit nemovitost přesně takovou, která se mu líbí, kterou využije, co se týče velikosti. Jestliže někdo kupuje byt na investici, tak pochopitelně se vyplácí spíše menší byty – 50 metrů, 40 metrů čtverečních, metrů, které budou lehce pronajímatelné. Také je to dobré třeba v blízkosti vysokých škol, kde je možnost toho, že tam bude zájem ze strany studentů. Může zvážit krátkodobé pronájmy, například přes Airbnb, to znamená, nakoupit v centru města, což je samozřejmě velice drahé, ale pak je možnost velice výnosných krátkodobých pronájmů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Právě ty pronájmy se dostávají do kurzu. Jak se můžeme dočíst, ty rostoucí ceny nemovitostí jsou jedním z důvodů toho vyššího zájmu o pronájmy. Například v Praze se na jeden inzerát v průměru ozve 40 zájemců, jak jsem se dočetla.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Ta situace je šílená. Nechtěl bych být nyní v kůži toho, kdo musí bydlet v Praze, musí nutně sehnat podnájem nebo nájemní bydlení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Byt je vlastně nezaplatitelný.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Jednak to souvisí s tím, že vlastnické bydlení je kvůli regulaci hypoték a kvůli těm věcem, které jsme zmínili, méně dostupné, a jednak to souvisí s tím, že prostě bytů se v Praze nedostává. Více než 20 tisíc bytů chybí v naší metropoli a to vede k tomu, že ten trh je velice napjatý a že je těžké sehnat za dobrou cenu i bydlení nájemní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Podle indexu Bloombergu bude ČR letos sedmou nejúspěšnější ekonomikou světa, a to na základě odhadované míry inflace a nezaměstnanosti na tento rok. Tuzemská inflace přitom v březnu vzrostla na 3 %, což je mnohaleté maximum. Jak tomu tedy rozumět? Ten růst cen se pohybuje nad dvouprocentním cílem od počátku roku 2017.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Je třeba říct, že ten žebříček dává omezený počet faktorů a klade na ně důraz, ale to je nedostatek každého takového žebříčku. Tady se vybraly určité proměnné veličiny a na základě nich se sestavilo nějaké pořadí. Pro ČR vychází nesmírně dobře. Nutno říci, že někdy je inflace, která je příliš nízká, třeba 0 % nebo 0,5 %, vlastně horším a větším rizikem pro ekonomiku, než inflace, která dosahuje třeba těch 3 %. My také ale předpokládáme, že ona z těch 3 % letos klesne do blízkosti inflačního cíle České národní banky ve výši 2 %, což je jakási ideální úroveň inflace. Takže toto zohledňovali tvůrci žebříčku. A samozřejmě míra nezaměstnanosti v ČR je nejnižší nejen v rámci EU, ale také v rámci zemí OECD. To znamená mezi všemi významnými vyspělými světovými ekonomikami. Jediné dvě země, které nám tak trochu mohou konkurovat, jsou Japonsko a Island.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Je růst inflace odezvou toho rychlého růstu ekonomiky v loňském a předloňském roce?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Ano, z velké části ano, protože tou klíčovou složkou, která je v pozadí růstu cen, je to, co nás těší mnohem více, a to je růst mezd. Ale ekonomika si takřka jakýkoliv růst mezd tak trochu bere zpátky. To znamená, nejdřív rostou mzdy a s určitým zpožděním poté rostou ceny, protože obchodníci, prodejci vytuší, že lidé mají více peněz, a zkouší zdražit, a vidí, že lidé si to i přesto kupují, protože lidé mají vyšší mzdy, a mohou si toho více dovolit. Takže částečně se pak růst mezd projevuje v růstu cen, protože mzdy musí růst i zemědělcům, pracovníkům v elektrárnách, takže kvůli tomu máme dražší elektřinu, také máme dražší zemědělské produkty, brambory, cibuli a tak podobně. Částečně i ta práce zemědělců a lidí v těch dalších sektorech, kteří také musí být zaplacení... Není možné, aby na některý sektor se při tom plošném mzdovém růstu v ekonomice nedostalo. Pak se tento mzdový nárůst samozřejmě zrcadlí v těch vyšších cenách, ať už to jsou brambory, nebo elektřina.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Brambory o 75 % podražily, například, také elektřina o 12 % oproti loňskému březnu, za máslo platíme o téměř 9 % více než loni a takto bych mohla pokračovat.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Jsou tam ještě horší položky. Cibule zdražila o 100 % a zelí o 104 %.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A maso?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Maso, to je zajímavé, zatím asi o 5 % – vepřové konkrétně, ale tam je velké riziko, že v příštích měsících zdraží vepřové až o 20 % kvůli africkému moru prasat, který propukl v Číně a který zachvátil podstatnou část tamních chovů. Už muselo být vybito asi milion prasat a někteří uvádějí, že bude muset Čína vybít až 200 milionů prasat. Když uvážíme, že Čína konzumuje polovinu světového vepřového, a teď bude muset kvůli vybíjení těchto chovů z celého světa vysávat vepřové, a už se to děje i v ČR, tak očekáváme poměrně citelné zdražování právě vepřového i v ČR. Některé masokombináty už nyní oznamují nárůst cen o 10 % a bude zřejmě hůř.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Zlevnily naopak oděvy a méně se platilo za poštu a telekomunikace.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
To si myslím, že jsou běžné cenové výkyvy. Samozřejmě ta cena jakožto inflace obecná roste. Bohužel o ta 3 %, což je nejvyšší cenový nárůst od roku 2012. To, že některé jednotlivé položky zlevňují, to je běžná věc. Pro nás je důležitý souhrn, ten celkový spotřebitelský koš, a tam pozorujeme velice citelný nárůst cen. Ale bude zmírňovat během dalších měsíců letošního roku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Další vývoj mezd... Dosáhl ten růst strop?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Svým způsobem ano. V letošním roce ještě bude velmi dobře, protože v letošním roce by mzdy po očištění o inflaci měly růst tempem 4-4,5 %, ale v tom příštím roce už bude hůř. Ne, že by se růst mezd zastavil, ale nebude to tak znatelný růst, na jaký jsme byli zvyklí v loňském roce a letos.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Z jakého důvodu?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Podniky jsou nejméně ziskové od konce 90. let a klíčový důvod je to, že musí přidávat na mzdách, aby si udržely kvalitní zaměstnance a aby přetáhly jiné. Už se to začíná projevovat na konkurenceschopnosti podniků. A ty jejich kapsy nejsou bezedné. A navíc třeba odboráři nyní tlačí na růst minimální mzdy, což samozřejmě zase pomůže zejména nízkopříjmovým skupinám obyvatelstva, ale podniky pak nemají tolik peněz na investice. Nemohou tolik investovat, což se pak projevuje střednědobě až dlouhodobě jejich horší ziskovostí, horšími podmínkami pro ně na konkurenčních trzích, horšími vývozními podmínkami... A proto se to pak projevuje i na nižší úrovni mezd. Takže my často tím, že příliš klademe důraz, jako kladou odbory důraz, na růst mezd teď a tady, na růst minimální mzdy, tím znemožňujeme firmám tolik investovat, což se pak dlouhodobě projevuje v nižších investicích, a v nižších mzdách hlavně, protože ty jsou odvozeny od ziskovosti firem, od toho, jak firmy v uplynulých letech investovaly. Takže bych byl už velmi opatrný s dalším zvyšováním minimální mzdy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co lze očekávat od české měny? Bude posilovat, oslabovat?

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Bohužel nyní dochází k přehodnocení toho našeho pohledu, takže my očekáváme spíš oslabování české měny až k úrovni kolem 26 korun za euro. Takže je to zase věc, která je ovlivněna mezinárodními faktory, tím, že přece jen ty ekonomické podmínky ve světě jsou nyní napjatější, třeba i z důvodu obchodních válek, z důvodu zpomalování Německa a také ale pomalé posilování koruny nebo dokonce oslabování, které nyní vyhlížíme, je dáno stále tím intervenčním režimem České národní banky, který se ukazuje, že byl nešťastný, protože v jeho rámci bylo vytvořeno, vytištěno více než dva tisíce miliard nových korun, obrovsky se nafoukly devizové rezervy a o korunu nyní kvůli této intervenci na světovém trhu takový zájem, protože všichni, kdo korunu mohli mít, ji mají kvůli tomu velkému tištění peněz v letech 2013 až 2014. Proto koruna, navzdory relativně vysokým úrokovým sazbám, které má Česká národní banka, bohužel neposiluje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ekonom Lukáš Kovanda a jeho názory. Já vám za ně děkuji a přeji vám hezký den. Na slyšenou.

Lukáš KOVANDA, ekonom:
Hezký den a na slyšenou všem posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mým zítřejším hostem bude komentátor Bohumil Pečinka. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.