Přepis: Jak to vidí Lenka Klicperová – 23. července

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnes se s námi o své názory podělí Lenka Klicperová, reportérka, šéfredaktorka magazínu Lidé a Země. Dobrý den, vítejte u nás.

Lenka KLICPEROVÁ, reportérka, šéfredaktorka magazínu Lidé a Země
--------------------
Dobré ráno.

Čtěte také

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podíváme se zejména na dění v Sýrii, na osud manželek džihádistů i na profesi válečné novinářky. Inspirativní poslech. Izraelská armáda evakuovala z válečné zóny v jižní Sýrii asi 800 příslušníků tamní civilní obrany. Ta je známá pod názvem Bílé přilby. Syřané pak přišli přes Izraelem okupovanou část Golan do Jordánska. Jedná se o vůbec první podobnou intervenci Izraele v osmileté syrské válce, co to znamená, Lenko? Co znamená toto gesto?

Lenka KLICPEROVÁ, reportérka, šéfredaktorka magazínu Lidé a Země
--------------------
No, já si myslím, že to ukáže až čas, co to znamená, protože já jsem daleko vidět v tom humanitární gesto a všechna ta velká slova, která tuhle akci doprovázejí a já si myslím, že v syrské válce a vůbec obecně v té vysoké diplomacii a ve vysoké politice nikdo není veden těmito, těmito pohnutkami, řekněme. Takže já zatím to nedokážu taky úplně přesně analyzovat, myslím si, že nikdo a uvidíme, jak říkám, ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co přinese čas.

Lenka KLICPEROVÁ, reportérka, šéfredaktorka magazínu Lidé a Země
--------------------
Co přinese čas, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také jsem četla vlastně otázku, jestli toto, řekněme, gesto nebo tento čin znamená nějaký zvrat, změnu izraelského postoje, který odmítá zasahovat do válečného konfliktu v Sýrii?

Lenka KLICPEROVÁ, reportérka, šéfredaktorka magazínu Lidé a Země
--------------------
Tak, pokud vím, tak Izraelci stále tvrdí, že do syrské války nehodlají dál intervenovat, nicméně myslím, že předevčírem nebo včera, jestli to bylo zrovna, zase ostřelovali jednu z těch syrských, syrských základen, takže ono to jejich nevměšování je také velice sporné. Samozřejmě pro ně je Sýrie tradičním nepřítelem, ale co je pro ně mnohem víc větším nebezpečím, tak to je Írán, který samozřejmě skrze Asadův režim si v Sýrii upevňuje pozice čím dál víc, nebo jestli to ještě víc jde. Takže ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Omlouvám se.

Lenka KLICPEROVÁ, reportérka, šéfredaktorka magazínu Lidé a Země
--------------------
Oni vnímají Írán jako to největší ohrožení pro sebe.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké je teď, řekněme, rozložení sil v uvozovkách, co se vůbec vlastně děje v těchto chvílích, nemyslím úplně, ale vlastně v Sýrii, jaká je ta situace?

Lenka KLICPEROVÁ, reportérka, šéfredaktorka magazínu Lidé a Země
--------------------
Situace je taková, že Asadův režim poměrně úspěšně dobývá jižní část Sýrii, provincii Dará, kde se mu dost daří, získává pod kontrolu stále větší území. Není asi pochyb o tom, že to území získá v nejbližší době pod kontrolu úplně. Probíhají už evakuace těch v uvozovkách rebelů do dalších částí nebo respektive do severní části Sýrie, do Idlíbu. No, a až skoncuje s Dará, tak se samozřejmě jeho pozornost obrátí na provincii Idlíb nebo část té Sýrie severní, kde je dneska vlastně největší koncentrace džihádistických skupin v Sýrii, kde vlastně ovládají celý ten Idlíb víceméně džihádistické skupiny jako Nusra a /nesrozumitelné/, samozřejmě je tam i Islámský stát a další, těch skupin je velké množství, těch jsou desítky. Jo, to je třeba 70, 80 skupin, které se spojují do jednotlivých aliancí, bojují také proti sobě, takže, aby se v tom člověk vyznal, to je dost obtížné. A ani to asi úplně nejde. No, a situaci v Sýrii dál komplikuje fakt, že kurdský Afrín, původně kurdský Afrín tedy okupuje Turecko, tam zavádí postupně tureckou správu. Dnes už začínají vydávat turecké ID karty, vlastně takové turecké občanky, takové vlastně pseudoturecké občanky, abych byla přesnější. A snaží se vlastně o etnické přesuny, kdy Kurdy z toho Afrínu vyhání nebo ti už byli vyhnáni při té operaci, která začala v lednu, a tak kurdské obyvatelstvo se snaží nahradit víceméně sunnitským obyvatelstvem. No, a pak je tady další část, kterou mají pod kontrolou Kurdové, to je na severovýchodě. Ale ta část vlastně dneska se už dneska posunula až na jih, na jihovýchod, až k provincii Derzor, která je na irácké hranici a tohle území mají pod kontrolou, jak jsem řekla Kurdové, nebo respektive Syrian Demokratic Forces, což je armáda, která je de facto vedena Kurdy, ačkoliv oni deklarují, že je kurdsko-arabská. No, a tam se na jihu stále ještě probíhá boj s posledními zbytky Islámského státu u Hadžínu. Tam jsme vlastně s kolegyní nedávno byly a mohly jsme to vidět na vlastní oči.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je pozice Bašára Asada?

Lenka KLICPEROVÁ, reportérka, šéfredaktorka magazínu Lidé a Země
--------------------
Myslím si, že poměrně silná. Myslím si, že díky tomu, že má podporu stále z Ruska a má podporu zejména Íránu, tak jeho pozice sílí a už si asi nikdo nedokáže představit, že by válka mohla skončit tak, že Bašár Asad odejde a jeho místo nahradí někdo jiný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdy skončí válka? Co o tom rozhodne, Lenko Klicperová?

Lenka KLICPEROVÁ, reportérka, šéfredaktorka magazínu Lidé a Země
--------------------
Kdybych to věděla, hned by se mi žilo líp. Těžko říct, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké jsou faktory, které k tomu přispějí, které to ovlivňují?

Lenka KLICPEROVÁ, reportérka, šéfredaktorka magazínu Lidé a Země
--------------------
Tu válku ovlivňují dneska mocnosti, nikoliv Syřané samotní. Takže jde o to, jakým způsobem se dohodnou Američané s Rusy, to je ten klíčový asi aspekt a pak samozřejmě ty další mocnosti, které v té válce hrají svou roli, ať už je to Turecko nebo už ten zmiňovaný Írán, samozřejmě Izrael, který sice se nevměšuje na oko, ale samozřejmě prsty v syrské válce má také.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zachránila Asadovský režim před pádem před třemi lety ruská vojenská intervence?

Lenka KLICPEROVÁ, reportérka, šéfredaktorka magazínu Lidé a Země
--------------------
Myslím, že tak se to dá formulovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste se v poslední době zaměřila na osudy manželek džihádistů. Nazvala jste je v reportážích královny chálífátu. Také jste se podívala do uprchlického tábora, kde tyto ženy nyní jsou. Tak mě vlastně napadá hned, proč ty aktivní, které se de facto podílely nebo spolupodílely na chodu samozvaného Islámského státu nejsou ve vězení?

Lenka KLICPEROVÁ, reportérka, šéfredaktorka magazínu Lidé a Země
--------------------
No, zejména proto, že se jim to velice těžko dokazuje, že se jim dokazuje těžko to napojení a ta aktivní činnost v Islámském státě. Těžko můžete odsoudit někoho jenom za to, že byl něčí manželkou. A vůbec, když porovnáme vlastně ty procesy s manželkama nebo příslušnicema vůbec Islámského státu v Sýrii a v Iráku, tak v Iráku proti nim postupují velice tvrdě. Tam už padlo několik desítek rozsudků smrti a tam skutečně ty procesy postupují velice rychleji a nekompromisněji. Kurdové jsou v tom ovlivněni asi tou svojí levicovou ideologií. Oni zkrátka moc nevědí, co s těma manželkama dál. Nechtějí je odsuzovat, nechtějí vůbec vlastně, zatím vůbec neprobíhají žádné procesy v Sýrii. Ony ty ženy prostě jsou v těch detenčních centrech a Kurdové si lámou hlavu, co s nimi, co s nimi dál, protože jejich země původu je nechtějí, ony jsou to většinou cizinky a Kurdové zřejmě nemají dostatek důkazů na to, aby je mohli odsoudit, takže pro ně vytvořili tady ta detenční centra. Ta jsou dneska úplně uzavřena, tam se nikdo nedostane. Získat povolení je nesmírně obtížné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale vám se to povedlo i s Markétou Kutilovou.

Lenka KLICPEROVÁ, reportérka, šéfredaktorka magazínu Lidé a Země
--------------------
Ano, ale ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak jste je vůbec ...

Lenka KLICPEROVÁ, reportérka, šéfredaktorka magazínu Lidé a Země
--------------------
Jako jsme opravdu výjimka, opravdu za poslední dobu nevím, za poslední tři měsíce vlastně, kdy je to zakázané, tak se to, myslím, že podařilo asi jenom nám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Byly ochotné tedy povídat si s vámi? Jak jste je přiměly k rozhovoru, k nějakým výpovědím?

Lenka KLICPEROVÁ, reportérka, šéfredaktorka magazínu Lidé a Země
--------------------
No, jak které. Některé samozřejmě nejsou ochotné vůbec mluvit. To je takové to opravdu tvrdé jádro, které se nechce polepšovat, nechce měnit to svoje džihádistické uvažování, tak tyto ženy se s námi samozřejmě vůbec nebaví. To je prostě ..., my jsme pro ně póvl, něco odporného, na co se musí koukat a nechtějí se na nás koukat ani o minutu dýl, než nutně musí. No, a pak je tam druhá skupina žen, které buďto jsou oportunistky a chtějí se, chtějí z té situace prostě něco vytěžit, chtějí nějak přesvědčit vedení tábora, že se už polepšily, že nechtějí být dál džihádistkami a tak dále, takže ty se snaží nějak ukazovat nějakou lepší tvář. No, a pak jsou tam ještě ženy podle mého názoru, které vlastně ..., ony jsou tak jako do té situace vhozeny, nejsou to ani asi ..., jsou to samozřejmě věřící muslimky, ale nejsou to žádné bojovnice za džihád. Jsou to zkrátka ženy velice konzervativní, většinou bez vzdělávání, které zkrátka jenom následovaly svého manžela do Islámského státu a pak už se vlastně o nic moc nestaraly, protože stejně celý, celý ty roky seděly jenom ve svých domech a nevycházely ven.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem teď hovoříme o Sýrii. V Iráku, tak tam pro takzvanou morální policii Islámského státu pracovala 17letá Němka Linda W., který irácký soud v únoru odsoudil k 6 letům vězení za to, že se připojila k teroristické organizaci. Ona dívka utekla z domova, když jí bylo 15, krátce předtím konvertovala k islámu. Přes Turecko odjela do Sýrie, kde se stala manželkou jednoho z radikálů, ten padl v bitvě o Mosul. Dívka měla vlastně štěstí, protože jí hrozil trest smrti. Vědí nebo tuší tedy Kurdové, jaký osud by mohl čekat tyto ženy, manželky těch džihádistů?

Lenka KLICPEROVÁ, reportérka, šéfredaktorka magazínu Lidé a Země
--------------------
To určitě tuší a tuší to i ony samy. My jsme mimochodem takových příběhů jako je ten, co jste právě zmínila, nabraly možná 15, 20, opravdu jsme mluvili se spoustou těch džihádistek, mimochodem i s Němkou, kterou jsme tam teď potkali právě v tom detenčním centru, která má velice podobný příběh, ale vůbec nevypadá jako džihádistka na první pohled. A myslím si, že skoro ani není jo. Ale je to nesmírně zajímavý komplikovaný, velice podobný příběh. A ona ví, že v Německu by ji čekal nějaký vysoký trest, dejme tomu, za účast v teroristické organizaci, takže se ani do Německa nechystá. Ona by chtěla dostat svobodu a zůstat žít v Kurdistánu, tam se znovu vzdát a pokračovat ve svém životě věřící muslimky v zemi muslimů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnešním hostem je novinářka, válečná reportérka Lenka Klicperová. Vy jste natáčela také se ženami z kurdské armády.

Lenka KLICPEROVÁ, reportérka, šéfredaktorka magazínu Lidé a Země
--------------------
Mockrát. My vlastně do Sýrie s kolegyní Markétou Kutilovou jezdíme od roku 2015 a od roku 2015 sledujeme ten fenomén žen bojovnic v té kurdsko-arabské armádě, tedy už tedy nazývané Syrian Democratic Forces. Dříve to byly většinou nebo ony to jsou dneska samozřejmě ještě podsložky jsou YPG a YPJ. Tak YPJ jsou právě ty ženské jednotky. My, když jsme přijely poprvé do Sýrie, tak se udávaly procentuální zastoupení tedy žen v té armádě zhruba 40 %. Myslím si, že od té doby to velice kleslo tohle to procento, protože ty ženy skutečně bojovaly v prvních liniích, opravdu se dostávaly do těžkých bojových situací, měly obrovské bojové zkušenosti taky, ale měly taky obrovskou úmrtnost. A jak vlastně postupně klesalo to bezprostřední ohrožení těch kurdských oblastí islamisty, jak se ta fronta lidově řečeno teda posunovala dál a dál od těch měst, kde Kurdové žijí, tak samozřejmě slábl, slábla ta chuť žen se do té války zapojovat, protože ony skutečně reagovaly na to bezprostřední ohrožení islamisty. Takže dneska se dá říct, že v podstatě to procento jako velice pokleslo, protože ty ženy zkrátka v tom boji zemřely a nové už je příliš nenahrazují nebo ne, že by se nenahrazovaly, rozhodně ne v takových počtech, aby se stihly ty stavy doplňovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze říct, kde se nyní život alespoň relativně vrací v Sýrii do normálních kolejí? Protože ta situace je různá.

Lenka KLICPEROVÁ, reportérka, šéfredaktorka magazínu Lidé a Země
--------------------
Určitě třeba na těch územích, které má pod svou kontrolou Bašár Asad, tak tam v podstatě nepoznáte, v Damašku člověk skoro nepozná, že je nějaká válka, dokud nepřiletí nějaká minometná střela. To bylo tedy v době, my jsme tam byly v době, kdy třeba ještě východní Ghútu ovládali džihádisté, takže tam lítaly ty minometné střely poměrně často, teď už je to asi klidnější, ale teď už já nemám informace, protože už do asadovské Sýrie vízum nedostanu, ale tam ten život probíhal mimo ty frontové linie naprosto normálně, lidé se docela rychle zadaptovali na tu válku, bych řekla. Dokázali si v tom životě najít zase nějaký ten normální rytmus, to je stejné ve všech těch válečných oblastech. Ti lidé vlastně po nějaké době se na zadaptují a musí žít dál, musí ten svůj normální obyčejný život si nějak udržet, protože jinak by se z toho asi zbláznili úplně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak od porážky takzvaného Islámského státu v západním Mosulu uběhl rok. Tam jste také natáčela?

Lenka KLICPEROVÁ, reportérka, šéfredaktorka magazínu Lidé a Země
--------------------
Tam jsem byla, myslím, dvakrát nebo třikrát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Před dvěma lety.

Lenka KLICPEROVÁ, reportérka, šéfredaktorka magazínu Lidé a Země
--------------------
No, já jsem tam byla vlastně úplně hned na začátku, kdy začala ta operace, takže já jsem se do Mosulu dostala už někdy v listopadu 2016, mně už se občas ty roky začínají motat, ale zkrátka úplně na začátku operace a pak jsem tam byla ještě o dva měsíce poté, to byly už poměrně těžké boje, to byly samozřejmě těžké boje pořád, ale to, ty okrajové čtvrti se dobývaly trochu snadněji, dejme tomu, protože to nebylo to staré město a džihádisté měli pořád kam ještě ustupovat, takže ty boje nebyly podle mého tak strašné jako to, co se potom dělo v tom západním Mosulu, to byl masakr.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Existují, Lenko, nějaké odhady, protože to přesné číslo s největší pravděpodobností znát ani nemůžeme, kolik džihádistů operuje na území Sýrie? V řádech stovek, tisíců, nevím.

Lenka KLICPEROVÁ, reportérka, šéfredaktorka magazínu Lidé a Země
--------------------
No, můžu říct, že třeba v Derzoru, což je právě ta jihovýchodní provincie Sýrie, kde se teď bojuje proti Islámskému státu, kde je to poslední, ta poslední kapsa, tak tam u toho Hadžínu, tam ty počty islamistů Kurdové odhadují mezi 6 tisíci až 1500, takže ten rozptyl je poměrně velký. Můj střízlivý odhad je, že tam teď může bejt opravdu spíš těch 1500 bojovníků aktivních plus jejich rodinní příslušníci samozřejmě a plus ještě i další živé lidské štíty, které oni neustále používají. Mimochodem tam bude ještě určitě jistý počet jezídských žen zajatých v Sindžáru v roce 2014.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pořád ještě?

Lenka KLICPEROVÁ, reportérka, šéfredaktorka magazínu Lidé a Země
--------------------
Ano, pořád ještě některé žijí, pořád ještě se jich spousta nedostala ze zajetí. Například naposledy to bylo zdokumentováno v Rakce, když se osvobozovala Rakká, tak vlastně džihádisté si vymínili odchod, bezpečný průchod Rakkou buď na jih do Derzoru anebo do Idlíbu právě výměnou za životy několika stovek jezídských dívek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se podíváme k nám do Evropy, tak z francouzských věznic by mělo do konce roku 2019 odejít na svobodu, být propuštěno 450 zradikalizovaných islamistů. To uvedla francouzská ministryně spravedlnosti a na propuštěné radikály má dohlížet nově vytvořená speciální jednotka. Jaký je váš pohled na vlastně další osud, když jsme hovořily o královnách chálifátu, o manželkách těch džihádistů, na zradikalizované džihádisty, muslimy tady u nás v Evropě?

Lenka KLICPEROVÁ, reportérka, šéfredaktorka magazínu Lidé a Země
--------------------
Já myslím, že to je obrovské nebezpečí, které ještě málokdo doceňuje, protože ze Sýrie přišlo celkem bez problémů přes Turecko těžko odhadnutelný počet právě těch bojovníků Islámského státu a vůbec dalších džihádistických organizací, to není jenom Islámský stát, že jo. A přes Turecko oni se dostanou bez problémů už kamkoliv, pokud mají doklady, turecký pas, není problém pro ně určitě si ho obstarat, tak podle mě tohle je obrovské nebo spousta z těch bojovníků má svoje vlastní pasy, evropské pasy, na to také nesmíme zapomenout, a ti se zkrátka mohou pohybovat po Evropě, jak chtějí, nikdo jim v tom nedokáže zabránit. Jsou obrovským bezpečnostním rizikem a nedoceněným bezpečnostním rizikem jsou právě i ty manželky džihádistů, protože zase, v těch detenčních centrech nebo v Iráku, ve věznicích jich je nějaký počet, ale další, možná přibližně stejné číslo neob ještě větší, těžko říct, to se nedá vůbec odhadnout, tak stihlo právě přes Turecko přejít dál do Evropy nebo kamkoliv jinam, jo. A tyhle ty ženy jsou stejně radikálního smýšlení jako byli nebo jsou stále jejich manželé a nesmíme zapomenout na to, že Bagdádí, vůdce Islámského státu, jim výslovně řekl, že džihád je i jejich povinností, takže ony mohou do toho džihádu aktivně zasáhnout, to znamená, že mohou si vzít na sebe ten sebevražedný pás a mohou se kdykoliv odpálit a musím říct, že jak jsme s těmi ženami mluvily, tak skutečně třeba jedna z nich přiznala, že ten život, jaký teď musí vést v té detenci, tak je pro ni něco strašného a že radši zemře i se svými dětmi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakých výsad vlastně používaly tyto ženy, když ještě byly, řekněme, tak nějak na výsluní? Už jsem se zmínila o takzvané morální policii. Co všechno měly na starosti?

Lenka KLICPEROVÁ, reportérka, šéfredaktorka magazínu Lidé a Země
--------------------
Ta morální policie se právě nejsnáz soudí nebo ty její příslušnice, protože ty skutečně tam je jasné napojení na ty struktury Islámského státu a ta policie Chansa ženská, ta byla velice krutá, obávaná a samozřejmě ty ženy se mezi sebou znají, takže ten, kdo by v Chansa, ten je asi celkem jednoznačně odsouditelný, s tím zbytkem je to složitější. No, a ty ženy, ty měly absolutní dostatek všeho. V Rakce si mohly dovolit nakoupit cokoliv, dokud teda nepřišly ty konečné boje, to už samozřejmě byla situace jiná, ale do té doby, do kdy Rakká fungovala relativně normálně, tak žily v největších, nejkrásnějších domech, které samozřejmě byly zabrány těm předchozím majitelům, kteří buď zemřeli nebo byli nuceni odejít. Takže každý tam dostal dům zadarmo. Manželé bojovníci dostávali vysoké platy, zejména ty zahraniční, to šlo opravdu do tisícovek dolarů, to nebyli obyčejní bojovníci, ale takzvaní emíři, což znamená vlastně velitelé těch jednotek, těch katíb, protože Islámský stát byl velice dobře organizovaný, takže ty manželky používaly vážnosti, úcty a cítily se, že jsou skutečně šlechta Islámského státu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mluvíte o Islámském státě v minulém čase, Lenko, znamená to, že už vlastně zanikl?

Lenka KLICPEROVÁ, reportérka, šéfredaktorka magazínu Lidé a Země
--------------------
Tak územně samozřejmě ano, to už ..., tady už je, jak říkám, ty poslední dvě kapsy, jedna v Dará, teď u toho, v tom Derzoru u Hadžínu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale ideologie samotná?

Lenka KLICPEROVÁ, reportérka, šéfredaktorka magazínu Lidé a Země
--------------------
Ideologie samozřejmě zůstává v těch lidech a ti ji ponesou dál, protože spousta těch džihádistek nebo i džihádistických bojovníků, s kterými jsme mluvili, tak říká - my pokračujeme v boji dál a Islámský stát přijde znovu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V jaké podobě? Těžká otázka.

Lenka KLICPEROVÁ, reportérka, šéfredaktorka magazínu Lidé a Země
--------------------
To těžko říct, jestli se budou snažit o obnovení nějakého toho územně definovatelného státu, nebo jestli se spíš inspirují třeba bojem Al Kajdy a bude to více ve stylu Al Kajdy, no, těžko říct, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Několikrát jste se zmínila o propustné turecké hranici. Staronový prezident Tayyip Recep Erdogan slíbil, že bude nesmiřitelně postupovat proti terorismu a také separatismu. Jaká je současná role Turecka v tom celém konfliktu?

Lenka KLICPEROVÁ, reportérka, šéfredaktorka magazínu Lidé a Země
--------------------
No, Turecko tím terorismem ale myslí něco docela jiného, a to zejména kurdský terorismus, proti kterému samozřejmě tvrdě bojuje, to už od lednové invaze do Afrínu a samozřejmě všichni, s kým jsem mluvila z Islámského státu do této doby, mi potvrdili velice benevolentní přístup tureckých úřadů právě k islamistům. Všechny manželky islamistů přešly tu tureckou hranici bez problémů samy ženy, jenom řekly - my cestujeme za svými manžely do Sýrie a oni je mávnutím ruky jenom propustili přes tu hranici dál. Takže to napojení vlastně tady evidentně fungovalo. A v jistém smyslu funguje dodnes, protože tady máme už Afrín, který je propojený s Tureckem, kde, který je ovládaný vlastně milicemi tureckými Free Syrian Army takzvané a jak jsem říkala, ten terorismus Turecko vidí úplně jinde. Víceméně právě v těch Kurdech. On pokládá vlastně kurdskou PKK za teroristickou organizaci, což na druhou stranu pokládá i Evropa, Spojené státy americké, ale v Afrínu operuje YPG a YPJ, což už není teroristická organizace, nicméně pro Turecko je to stejné, je to odnož PKK, vidí to vlastně stejnýma očima, a to je ten problém, protože YPG a YPJ jsou spojenci NATO a Spojených států amerických například, protože je to velice, velice komplikovaná věc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak na této šachovnici, jakou figurku má Evropa v syrské válce?

Lenka KLICPEROVÁ, reportérka, šéfredaktorka magazínu Lidé a Země
--------------------
Evropa v syrské válce zatím příliš důležitou roli nehraje. Teď se to pokouší změnit například Francouzi, kteří se právě pokouší etablovat v tom syrském Kurdistánu společně s Američany, kde budují také své základny, mají tam své vojáky. Evropa byla samozřejmě součástí té koalice, která podnikala ty letecké údery, to je pochopitelně pravda, ale na zemi teda doposud neměla příliš mnoho zástupců, aspoň ne oficiálně. A teď, jak jsem říkala, jsou tam právě ti Francouzi jako zástupci Evropanů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás, Lenko, od pana Jaroslava z Brna. Jaký bude další osud Kurdů v Sýrii, ačkoliv hodně pomohli v boji proti Islámskému státu, pro Sýrii jsou nepřátelé, pro Turecko jsou nepřátelé a Američané je hodili přes palubu. Není to u nich tak, že pro dobrotu na žebrotu? Mají vůbec šanci na přežití, když jim nikdo nepomůže?

Lenka KLICPEROVÁ, reportérka, šéfredaktorka magazínu Lidé a Země
--------------------
No, ráda bych taky věděla, jak to bude s Kurdy v budoucnu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Další osud Kurdů.

Lenka KLICPEROVÁ, reportérka, šéfredaktorka magazínu Lidé a Země
--------------------
Je to tak. Samozřejmě pro Turecko jsou Kurdové nepřítel číslo jedna a budou se snažit je vymazat ze svého pomezí a vůbec z mapy, nicméně zase na druhou stranu kurdský národ tady existuje po staletí a nemyslím si, že by se to Turecku úplně podařilo. Pro Sýrii až tak úplně syrské Kurdové nejsou nepřítelem, oni v podstatě celou válku zachovávají s Bašárem Asadem takový status quo neútočení, víceméně tam v různých fázích vždycky probíhala nějaká jednání, vlastně, i když Turecko zaútočilo na Afrín, tak tam proběhly takový jakoby úplně marný pokus íránských gard o nějakou pomoc teda syrským Kurdům. Nicméně jako nejsou to otevření nepřátelé. No, a jaký bude jejich osud dál? Myslím si, že ani Američané je zatím tak úplně nehodili přes palubu, ale budeme doufat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lenka Klicperová, válečná reportérka, šéfredaktorka časopisu Lidé a Země. Děkuji za vaše názory a přeji vám hezký den.

Lenka KLICPEROVÁ, reportérka, šéfredaktorka magazínu Lidé a Země
--------------------
Hezký den všem posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra se můžete těšit na názory spisovatele Pavla Kosatíka. Příjemný poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.