Přepis: Jak to vidí Jiří Pruša – 5. srpna
Hostem byl letec a publicista Jiří Průša.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Příjemný poslech přeje Miroslav Dittrich. Hostem dnešního pořadu Jak to vidí, je publicista, cestovatel a sportovní letec Jiří Průša. Dobrý den.
Jiří PRŮŠA, publicista, cestovatel, sportovní letec
--------------------
Dobrý den.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Tak už se tady vystřídalo a ještě do konce srpna vystřídá jistě hodně lidí, kteří cestují, ale že bychom tady měli cestovatele, který si oblíbil nejvíce letadla a vlastně cestuje prostřednictvím letadla, tak to jsme tady ještě neměli. Proč zrovna letadlo?
Jiří PRŮŠA, publicista, cestovatel, sportovní letec
--------------------
Tak já jsem do lítání zamilovanej už od svých asi 4 let, tak mi to připadá úplně normální. Celou dobu jsem si přál samozřejmě lítat, lítat sám a do zahraničí. Velkou část mýho života to nešlo, teď je to vlastně jednoduchý potom, co jsme vstoupili ještě do Schengenu, takže teď je to ta superdoba, kdy prostě realizuju všechny sny, který jsem celý život měl.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
A taková otázka, co říkáte lidem, kteří se nejenom, že nemají v oblibě letadla, ale dokonce se bojí létat?
Jiří PRŮŠA, publicista, cestovatel, sportovní letec
--------------------
No, já jsem pro ně napsal i knížku, která se jmenuje Chytré létání a kde jsem se snažil vysvětlovat všechny takový věci, které jsou s létáním spojený, protože já jsem osobně přesvědčen o tom, že bát se člověk může létat jenom, pokud neví přesně, co se děje, prostě pokud létání nerozumí, a tomu jsem se snažil, to jsem se snažil nějak trošičku změnit v té, v té knize, ona už je dneska vyprodaná, takže na ni nedělám reklamu, ale je to ... Myslím si, že to je prostě pocit, pocit něčeho neznámého a z toho to je a já osobně si myslím, že k tomu není žádný důvod, ale je to vnitřní pocit každého.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Já vím, že samozřejmě podle statistik je letecká doprava vlastně ve srovnání třeba s automobilovou nebo ...
Jiří PRŮŠA, publicista, cestovatel, sportovní letec
--------------------
Dokonce i se železniční.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Dokonce i se železniční, když si vzpomeneme na poslední případy, bezpečnější, ale stejně ti lidé mají takový zvláštní pocit, proč? Vy myslíte, že to je skutečně z toho neznáma, že nevědí, neznají?
Jiří PRŮŠA, publicista, cestovatel, sportovní letec
--------------------
Já jsem přesvědčen, že to je z toho neznáma, že to je prostě proto, že tam sedíte, v letadla vlastně nemáte možnost nějakým způsobem to ovlivnit a cosi se s vámi děje, můžete letět turbulencí, letadlo hází, vy nevíte přesně, co se děje, jestli to letadlo vydrží, jestli kapitán umí létat, jestli prostě zná nějaký postupy a tak dále, prostě je tam člověk uzavřený a nemůže to řešit, proto si myslím, že to je spíše psychická záležitost, než jakákoliv jiná.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Vy jste začal létat už v 15 letech na větroních, je to tak?
Jiří PRŮŠA, publicista, cestovatel, sportovní letec
--------------------
Ano.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Jak je to vůbec možné? To už v tak nízkém věku může člověk létat?
Jiří PRŮŠA, publicista, cestovatel, sportovní letec
--------------------
Je to zajímavý teda ano, asi většinu lidí to udiví, ale i dneska prostě je možné normálně regulérně začít létat na větroních, v 15 letech dokonce výcvik je možné začít, záleží to v jaké zemi, ale výcvik může začít už ve 14, takže, takže to si myslím, že je skvělé a ve srovnání tedy s autem samozřejmě je to ještě, ještě jednodušší. Já jsem se k tomu dostal tak, že můj táta pracoval na letišti, dělal tam pokladního a jelikož nějak, já nevím, buďto neměli školky nebo já jsem do školky nechtěl, tak mě tam na letišti hlídal a chodil jsem tam za ním, takže od nějakejch 4-5 let jsem koukal na letadla a nevěděl jsem vlastně, neznal jsem nic jinýho ve svý hlavě, co bych kdy chtěl dělat.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
No, tak většinou takto lásky k něčemu začínají, že dítě je v nějakém prostředí a oblíbí si ho. No, dobře, tak začínal jste na větroních a potom do toho skutečného letadla jste nastoupil?
Jiří PRŮŠA, publicista, cestovatel, sportovní letec
--------------------
Až hodně, hodně pozdě. Já jsem vlastně to měl, měl, nejdřív jsem teda lítal jenom na větroních, mě vlastně motorová letadla jednak nezajímala a jednak v bývalém režimu to nebylo vůbec jednoduché se do motorových letadel dostat, protože přece jenom tam bylo nebezpečí, že by člověk mohl letět, kam si režim nepřál, aby letěl, takže to nebylo jednoduché, byla to taky otázka peněz a tak dále. A mě nikdy, ani dneska vlastně nezajímalo lítat kolem letiště, a to bylo vlastně jediné, jediný způsob létání, jak se dalo motorově v té době létat, takže já jsem začal až asi v roce 2000 lítat na motorových letadlech ve chvíli, kdy vlastně se dalo začít létat do zahraničí, což je přesně to, co dneska dělám já téměř, já lítám kolem letiště a dělám teda dálkový lety na dálkový lety motorovým sportovním letadlem, takže to je, to je taková moje specializace. Začal jsem přitom i filmovat a fotit a tak dále.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
My tady vlastně máme před sebou, samozřejmě posluchači to nevidí, ale vaši fotografii s tím sportovním letadlem. Většinou létáte sám nebo ta posádka je třeba dvoučlenná, nebo může být dvoučlenná?
Jiří PRŮŠA, publicista, cestovatel, sportovní letec
--------------------
Může být dvoučlenná, ale lítám, já lítám, musím říct, prakticky zásadně sám a je to z řady důvodů. Je to i proto, že v tom letadle jednak není tolik místa, i když lítám na ty dálkový lety, tak tam mám hodně různýho zařízení, ať už na fotografování, filmování, ale hlavně záchranný věci, protože taková moje specializace jsou, jsou ostrovy a když sedíte 4-5 hodin nad vodou, pod váma nic jinýho není, tak jednak to může bejt psychická zátěž, ne každej teda by ji musel zvládnout, nechtěl bych tam prostě řešit nějaký takovýhle problémy, ale zároveň vedle sebe na tý sedačce mám, mám záchrannej člun, mám tam sekyrku, pilu a já nevím, prostě takovýhle věci, vestu a satelitní telefon a tak dále. Takže já ve skutečnosti ani tam nemám moc místa na tomhle letadle dvoumístným. Já jsem lítal se čtyřmístným, ale to zas je zbytečně drahý, složitý a bylo na něm složité ..., bylo na něm taky nemožný na něj dát kamery a tak dále.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Tak k tomu létání nad ostrovy se dostaneme za chvíli, protože víme, že jste fotografoval nebo fotografujete ostrovy evropské kolem Středozemního moře a tak dále, takže to až po písničce.
/ Písnieka /
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Dnešním hostem je sportovní letec a cestoval Jiří Průša a my se bavíme o létání na malých letadlech. Vy se v posledních letech zabýváte fotografováním právě z toho letadla. Jak to probíhá? Prostě letíte letadlem a pustíte řízení, fotografujete nebo, promiňte mi tu otázku možná.
Jiří PRŮŠA, publicista, cestovatel, sportovní letec
--------------------
No, mně nějakou dobu trvalo, než jsem jaksi vyvinul takovej systém, takže není to tak úplně, jak říkáte, i když někdy ano. Já mám vlastně dneska na letadle podvěšený 3, někdy 4 kamery, který snímaj vlastně za letu neustále, neustále teda to, co se děje, ať už s kusem letadla, s vrtulí a tak dále, takže jsou to velmi zajímavý pohledy. A v kabině mám takovej speciální držák na fotoaparát a právě výhoda tady toho letadla, se kterým lítám, je, že má otevírací okýnka, takže můžu vlastně fotit i z kabiny, aniž bych musel fotit přes sklo, protože to sklo vám to vždycky nějakým způsobem znehodnotí, takže tímhle tím způsobem vlastně dneska lítám. A tu kameru, mám na ni dálkovou spoušť, takže já můžu vlastně, protože to, co potřebujete při fotografování, třeba točíte a musíte to točit nad tím objektem, kterej chcete fotit a zatáčka je, jak většina pilotů ví, samozřejmě vyžaduje nějakou soustředění, nějakou koordinaci a tak dále, takže já nemám čas se teda dívat do toho hledáčku fotoaparátu, takže jediný řešení je, že prostě dělám těch obrázků velký množství a pak z nich prostě vždycky nějakej vyjde, takže to je na tu ..., to je na ten fotoaparát a ty kamery prostě snímaj neustále a potom po tom ukončení toho letu z nich stříháme, stříháme videa a já je umisťuju potom na svých webových stránkách pro zájemce.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Z jaké výšky většinou fotografujete nebo v jaké výšce létáte v tomto případě?
Jiří PRŮŠA, publicista, cestovatel, sportovní letec
--------------------
Tak vy máte ..., minimální povolená výška nad terénem je 500 stop, což je nějakých 150 metrů, takže nikdy to nemůže být míň, než je těch 150 metrů. No, a samozřejmě záleží na terénu, na počasí, na situaci, tak většinou je to mezi těmi 150 až 300 metry nad zemí.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Já se tady dívám zase na některé fotografie, které posluchači samozřejmě nevidí, ale například jsou tady fotografie chorvatských ostrovů některých nebo míst v Chorvatsku například, které naši posluchači dobře znají a třeba tady chorvartská pláž Zlatni rat u městečka Bol na ostrově Brač, tak to třeba bylo z jaké výšky toto?
Jiří PRŮŠA, publicista, cestovatel, sportovní letec
--------------------
Tohle to je trošku výš, protože tam totiž letiště na Brači je, já si teď nevzpomínám přesně tu výšku, ale má asi 1200 feetů, mám dojem, tak nějakých 350 metrů. Ještě se samozřejmě musím vznést nad něj od nějakých 100-200 metrů, takže tohle to bude zřejmě z výšky tak 500 metrů, jo, protože tam končí vzletová dráha letiště Brač přímo vlastně nad tím a je to skála, je to útes, takže já vyletím z toho letiště a jsem ve výšce asi těch 500 metrů a je, je ..., nemůžete vlastně letět níž pod tu skálu, protože jsou za ní velký turbulence, takže tohle to je 500 metrů, no.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Potom je tady snímek majáku Korkisa na ostrůvku Vela Sestrica na Pelješacu.
Jiří PRŮŠA, publicista, cestovatel, sportovní letec
--------------------
Ano.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
To je taky velmi, velmi zajímavé. To je taky asi z té výšky ...
Jiří PRŮŠA, publicista, cestovatel, sportovní letec
--------------------
Ano, tohle je nějakých 300 metrů.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
A vy vlastně jste v poslední době fotografoval hlavně ostrovy nebo vůbec objekty ve Středozemním moři.
Jiří PRŮŠA, publicista, cestovatel, sportovní letec
--------------------
Já bych neřekl, že to je jenom Středozemní moře. Já jsem loni udělal expedici, která měla 4 části a jmenovalo se to Evropské ostrovy, takže, takže mělo to 4 nebo 5, mělo to 5 částí. Jedna vlastně byly Kanárské ostrovy a Madeira, což byly moje vlastně nejdelší lety, protože tam jste asi 5,5 hodiny prostě nad mořem, dokonce v Portugalsku to uznali jako rekord. A další jsem dělal nad baltskými, nad baltickými ostrovy, což bylo úžasně zajímavý a potom ostrovy Severního moře až jsem vlastně doletěl na Faerské ostrovy, což je asi 3,5 hodiny od Norska nebo 3 hodiny od Skotska. No, a další právě potom bylo, byly ostrovy v Jaderském moři, to znamená, chorvatské a řecké, řecké ostrovy. Ještě teď mně nenaskakuje všechno, co bylo. Jo, a pak jsem vlastně, pak jsem lítal ještě v jižním, v jihovýchodním Středozemním moři, což byly Liparské ostrovy, protože taková moje další specialita jsou vulkány, takže já jsem lítal těsně nad Etnou nebo téměř teda v tom jícnu nebo na Liparských ostrovech, což je severně teda od Sicílie a což jsou úplně úžasný záběry, kdy prostě vidíte ty kouřící ostrůvky a nad nima teda se vnáší ten kouř toho vulkánu, takže tohle to jsou asi moje věci, takže já si myslím, že dneska mám možná na světě asi největší kolekci fotek a filmových záběrů evropských ostrovů. Já jsem zmapoval nějak blíž asi 120, 150 ostrovů a jinak, jinak prostě ty záběry ještě z mnohem většího počtu, podařilo se mi teda objevit fantastický věci.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Jako například?
Jiří PRŮŠA, publicista, cestovatel, sportovní letec
--------------------
Jako například, já třeba jsem byl překvapenej, jak jsou překrásný ostrovy Sili se jmenujou, nikoliv Silly jako hloupé, ale Scilly psáno, což je západně od nejzápadnějšího výběžku Británie, a tam se prostě cítíte jako v Karibském, v Karibském moři. Prostě to vypadá, jako kdybyste byl v nějakých teplých ostrovech, v teplé krajině.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Jak je to možné?
Jiří PRŮŠA, publicista, cestovatel, sportovní letec
--------------------
A je překrásný. No, tak jednak tam mají, tam končí někde jedno rameno Golfského proudu, který to tam ohřívá, takže tam máte i palmy, máte tam všechno, když jsem tam teda přistál, tak to tam i tak bylo, takže to je tedy překrásný. A z nějakýho důvodu tam je v podstatě lepší počasí, než ve zbytku Británie. Je to tam prostě, je to tam prostě úžasný. A to třeba něco, co bych každýmu teda doporučoval, když mluvíme o tom, že jedeme do Británie nebo řada lidí tam jezdí a tohle jsou trošku podle mého názoru z našeho pohledu zapomenuté, zapomenutá místa, takže to bych ...
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
A přitom jsou v Evropě.
Jiří PRŮŠA, publicista, cestovatel, sportovní letec
--------------------
Přitom jsou v Evropě, jsou absolutně prostě překrásná. Pokud to někoho zajímá, tak ať se podívá na ty moje stránky, to nejsou žádný komerční stránky, tak doufám, že můžu, můžu tady říci to, je to prusa.org a tam tyhle ty fotky všechny najdete i videa, tak pokud vás to bude zajímat, tak rozhodně bych doporučoval komukoliv tam jet a těch ostrovů samozřejmě pak bylo víc, překrásný jsou Orknejský ostrovy, Shetlandy a tak dále, ale to bych asi tady mluvil příliš dlouho, co se mi tolik líbilo.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
To nevadí, že byste mluvil dlouho. A co ostrovy klasické jako Kypr nebo Kréta? Jak vypadají z výšky?
Jiří PRŮŠA, publicista, cestovatel, sportovní letec
--------------------
Oba, takhle to jsou, vlastně ty patřej k největším evropským ostrovům. Jinak největší evropský ostrov teda je Sicílie, ale Kypr a Kréta, oni jsou někde zatím. Já samozřejmě to vždycky hodnotím i z toho pohledu, jak tam můžete létat a třeba Kypr je z mýho pohledu velmi nepříjemný ostrov, přestože to tam velmi dobře znám, dokonce tam i pracuju, ale je tam, je tam problém s lítáním hlavně z toho důvodu, že Kypr je pořád rozdělený na tureckou, řeckou část, takže tam je všechno je vojenské, nikam vlastně nemůžete pořádně letět, jsou tam, potřebujete tam povolení, je tam strašně drahý benzin, přistávací poplatky a tak dále, takže z tohohle pohledu asi ne. Kréta, Kréta je ohromně zajímavá samozřejmě svojí historií a tak dále, takže i z Kréty teda jsou na těch mých webových stránkách zajímavý záběry. Kréta, krásný.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Takže my budem pokračovat zase po písničce.
/ Písnieka /
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
V pořadu Jak to vidí je hostem sportovní letec Jiří Průša. A my jsme mluvili o létání nad evropskými ostrovy, nad evropským kontinentem. Jak vlastně dlouho můžete letět, na jak dlouho vám vystačí palivo například?
Jiří PRŮŠA, publicista, cestovatel, sportovní letec
--------------------
Tak to letadlo, se kterým teď lítám, tak to má vlastně výdrž 7,5 hodiny, což byl jeden z důvodů, proč, proč jako jsem ho zvolil, protože to je podstatně víc teda, než má řada jinejch letadel, a ta jeho rychlost je kolem 230-240 kilometrů, takže, když si to pronásobíte, tak dojdete k tomu, že můžu letět nějakých 1500 kilometrů. Samozřejmě, když letíte nad mořem, tak musíte myslet na to, že tam je nebezpečí silného protivětru, takže já nikdy nemůžu plánovat těch 1500 kilometrů, teda speciálně nad mořem. Já obvykle beru svůj limit jako nějakých 1000, 1050 kilometrů, ne dále.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
A určitě jiný člověk, ne vy, měl strach možná z té mořské masy pod váma. Jak vy to vnímáte?
Jiří PRŮŠA, publicista, cestovatel, sportovní letec
--------------------
Já jsem ze začátku to taky tak trošku cítil, že se člověk tak trošku obává, co tam nad tím mořem, no, a pak jsem to prostě posunoval, udělal jsem let vlastně na Kypr, o kterém jsme mluvili. Tam přece jenom pod váma je pár, pár ostrovů, takže nejste vzdálen víc, dejme tomu, než půl hodiny někde od pevné země. No, a pak prostě jsem si řekl, že bych, že bych to měl zkusit jako opravdu a volba padla na Madeiru a ty Kanárský ostrovy, kde vlastně v tom letadle na ty Kanárský ostrovy, to bylo, myslím, 5,5 hodiny, Madeira byla téměř 6 a na Madeiře ještě je ten problém, že vám tam fouká kolmo na dráhu většinou vítr a je tam skála, takže Madeira se bere jako jedno z takových těch 10 nejméně příjemných, nechci říct nejnebezpečnějších, ale nejméně příjemných letišť, protože při tom přistání jste v těžký turbulenci a prostě i dopravní letadla s tím mají problémy. No, takže tohle bylo těch téměř 6 hodin. Já dneska musím říct, že to nějak neprožívám, snažím se s v tý hlavě mít nějaký jiný myšlenky než na to, abych se díval dole na ty hřebínky vln a říkal si, co by se stalo, kdyby a prostě, protože jste 500-600 kilometrů od nejbližšího nějakýho bodu, tak já se věnuju prostě jinejm věcem a mám na palubě taky satelitní telefon, kterým vlastně vysílám každých 5 minut svoji polohu, což musím říct, že mi dává asi takovej příjemnej pocit, že někdo někde prostě ví, kde jsem. To znamená, pokud by člověk musel přistát na tom, na té hladině, takže to nebude, že nebudu úplně někde ztracený, ale že se to bude vědět. Takže třeba i na těch mých webových stránkách vlastně se zobrazuje, se zobrazuje ta poloha toho letadla, takže i kdokoliv kohokoliv to zajímá, tak se tam může podívat, což platí i pro moji manželku.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
A co kdyby se přece jenom stalo, že byste musel nouzově přistát, nebo stalo se vám to někde?
Jiří PRŮŠA, publicista, cestovatel, sportovní letec
--------------------
Tak já naštěstí tuhle zkušenost úplně nemám, teda rozhodně na vodě, jinak samozřejmě třeba, kdo lítá s větroněm, tak za sebou těch přistání někde v terénu na poli a tak dále, má víc, těch mám, já nevím, 10-15, ale do vody je to úplně něco jiného. O tom se taky moc nedozvíte, protože těch lidí, kteří přistáli na moři a ještě to mohli vyprávět, tak zas není tolik, takže to člověk jako nějak vychytává, jak asi by se měl zachovat, to znamená, jestli byste měl vystřelit padák nebo ne, jestli byste měl přistávat, jakým způsobem teda s podvozkem, bez podvozku, kolmo na vlny, po vlnách, co udělat, když přistanete, jak vyskočíte, jak nafouknete člun, jestli ho máte mít, že jo, máte mít přivázaný k tomu letadlu, ale to znamená, aby vám ho nevzal vítr, ale to znamená, že musíte mít někde nůž, abyste ho potom odřízl, protože to letadlo se potopí, prostě těch věcí je tam velká řada. Já dneska mám teda samozřejmě to nejlepší vybavení, ale vždycky vám zase ještě někdo řekne, nedávno mi prostě technik na příbramským letišti řekl, že vlastně to je všechno dobrý, ale když mě, když bude vítr, tak padák nad letadlem by mě vlastně připlácnul tu kabinu, kterou já bych pak nebyl schopnej otevřít. Takže já jsem šel, koupil jsem si motorovou elektrickou pilu, kterou teď vozím vedle sebe, protože ta představa, že bych seděl v letadle a nebyl schopnej se z něho dostat, byla pro mě jako příliš mučivá, takže i tohle snad nějak jako je vyřešený, no, ale já si myslím, že prostě člověk se musí připravit, aby byl schopnej všechny ty situace řešit, ale nemůže se s nima nějak traumatizovat, to byste vlastně nemohl dělat nic.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Takže nebudeme sýčkovat, já vám přeji šťastné lety, jenom šťastné lety a hodně, hodně ještě dalších fotografií. Mějte se krásně.
Jiří PRŮŠA, publicista, cestovatel, sportovní letec
--------------------
Díky moc, děkuju vám.
Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hostem našeho pořadu byl cestovatel a sportovní letec Jiří Průša. No, a my se zítra podíváme také do zajímavých míst, protože kolegyně Zita Senková si do tohoto pořadu pozvala Janu Čižmárovou, bývalou letušku a překladatelku z portugalštiny a angličtiny. Takže mějte se krásně. Hezký den přeje Miroslav Dittrich.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.