Přepis: Jak to vidí Jiří Hlaváč – 22. ledna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech u pořadu "Jak to vidí" přeje Zita Senková. Mým dnešním hostem je profesor Jiří Hlaváč, klarinetista, pedagog, skladatel. Dobrý den, vítejte.

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak pevné jsou společné základy Evropy? Ztratila Evropa svou duši? Co a jak by se děti měly dozvědět o problematice uprchlíků? Nejenom nad těmito otázkami se dnes zamyslíme. Dobrý poslech. Německo iniciovalo projekt Rok evropského kulturního dědictví pro rok 2018. Přípravy jsou v plném proudu. Hlavní záměr je upozornit starý kontinent na společné kulturní kořeny, kulturní identitu, tradice, dostat je do mnohem širšího povědomí, zejména pro tu mladou generaci. Jak vám to zní, pane profesore?

Čtěte také

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
Mně to zní lákavě, krásně a dokonce zareaguji takovou osobní zkušeností, která na to vlastně naváže. Já jsem o silvestrovského odpoledne s mojí paní a s přáteli vyrazil na Kampu a zastavili jsme se na výstavě, kde byla prezentována plátna a arte fakty pana Kupky, Gutfreund a Toyen a byl tam jeden Štýrský, aby byli komplet. No, výstava nádherná. Musím říct, že kurátoři se činili. Na stranu druhou, já jsem pozoroval publikum, kde byli Japonci, podle řeči jsem si všimnul, Holanďané, Angličané či Američané a ty reakce byly ohromné. "To jsme netušili, že něco tak úžasného se narodilo v Čechách." To je jejich problém, ale mě u toho lákalo něco jiného, jak Gutfreund, tak Štýrská, Toyen, Kupka strávili velkou část svého života ve velkých kulturních centrech Evropy - Paříž, Berlín a tak dál. A oni nepodlehli momentu, že by se chtěli stát kopisty. Oni udrželi určitou míru své identity, kulturní identity, řekl bych dokonce typicky naší identity, kulturní identity. Trošku ta skrytá melancholie, trošku ta hravost při práci s barvou. To jsou rysy, které nás neustále provází. A výsledkem je to, že odezva u publika, kdy mnozí z nich viděli plátna či sochy plastiky těchto umělců prvně v životě. Oni byli fascinováni a já se domnívám, že to je to velké poselství. Kultura má mimořádnou schopnost spojovat a stmelovat. Umí totiž oslovit citem a umí nabídnout určitou míru, řekněme, vizuálního, v případě hudby sluchového vjemu. A to je dáno všem obyvatelům této planety. Tam nerozhoduje ani jazyk, tam nerozhoduje jejich mentalita, prostě vidí a slyší a s tou informací nějakým způsobem zacházejí. Evropa byla samozřejmě už v od éry středověku a dál chápána jako kulturně vyspělá, vyspělý kontinent a víte sama, jaké množství vynikajících výtvarníků, literátů, hudebníků a tak dál dokázala vygenerovat. Pro mě samotného je až neuvěřitelné, jak jedna malinká země osm, devět, deset milionů obyvatel v době, kdy se to rázné tak odehrávalo, co všechno dokázala dát světu. A zase osobní zkušenost. Mnoho mých přátel, hudebníků ve světě, mě upozornilo na tuto myšlenku. Je až nepochopitelné, že vy jste byli schopni po čtyři staletí dávat Evropě, potažmo světu tak výrazné osobnosti, které evropskou hudební scénu zásadně poznamenaly či proměnily. Černohorský, Zelenka, Benedové, Stamicové, Smetana, Dvořák, Fibich, mohu jmenovat dál. To je opravdu neskutečné a myslím si, že ta míra té určité kulturní identity je nám dána a co je na tom nejkrásnějšího, nejlepší zjištění pro mě, a vracím se, to byl ten zážitek z té výstavy, my s tím umíme hospodařit. Tam jsme to, věru, nerozkradli, tam jsme to neprohospodařili. My umíme s duchovním uměleckým duchovním potenciálem umíme zacházet. Z toho jsem opravdu velmi potěšen a musím říci, je to jeden z momentů, na který jsem hrdý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Cítíte, pane profesore, také tu potřebu, jak jsem vlastně přiblížila ten plánovaný projekt, jaksi více dostávat, hovořit o těch společných kořenech? Jak byste vůbec nyní třeba vnímal ty základy společné evropské, které se trošku možná, nevím, jestli slovo "otřásají", je silné, nebo naopak?

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
Víte, ono je potřeba to dát do určitých souvislostí. Unifikace, a teď se můžeme bavit o té Unii, vždycky zavání problémem, protože zevšední, zevšední a Evropa dnes musí připamatovávat své zásluhy o celosvětové dění, o celosvětový rozvoj. To je logické, to je logické. Někdy může pomoct rovina vědní, někdy roviny ekonomická, velmi často rovina, o které jsem hovořil, kulturní, umělecká, duchovní, ale, ano, je to namístě, abychom v tomto momentu začali světu připomínat, že kontinent je stále velmi výkonný, že má samozřejmě úctu k té společné vývojové linii, která tady prostě byla a že si toho vzájemně umíme a máme, co nabídnout, že umíme nabízet a máme co nabízet. To je strašně důležité. Ano, ukažme Americe, ukažme Asii, Africe a dál, že Evropa je tím svrchovaně bytostně silným duchovním elementem, který stále produkuje novou a novou kvalitu. Má se o co opřít, má historii, má tradici, má pevné vývojové kořeny a linky. Ano, tleskám té myšlence.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Hermann Parzinger, což je prezident Nadace pruského kulturního dědictví v Německu, varoval před tím, aby se Evropa, sama sebe nevnímala jako pouze ekonomické seskupení, ale jako celek, který má právě ty společné základy, včetně těch kulturních kořenů. Podle něj Evropa opět potřebuje kulturní duši.

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
No, ono se to, víte, krásně poslouchá. Ale já jsem byl svědkem čtyř desetiletí, kdy mě mnozí ekonomové a právníci a politici vzkazovali, že to zas tak důležité není. Takže, až vytekla voda a zůstalo dítě ve vaničce, tak teď si vzpomeneme na to, že ta voda by tam zase měla být. Ano, ale využijme toho tak, že si těch, kteří opravdu vytváří ten duchovně kulturní potenciál a to nivo, že si jich taky patřičně vážíme, že jim budeme vytvářet odpovídající podmínky, že to není jenom o té rovině finančního krytí, ale také o společenském uznání a společenském respektu. Tam je toho ve hře víc. Ano, pokud je to míněno vážně a pokud ta myšlenka bude nějakým způsobem naplněna, znovu mohu opakovat, budu z toho nadšen a v kódě svého života mohu tleskat. Budu upřímný, zas tomu tolik nevěřím. Až se nadechneme a zjistíme, že to zase jde i bez té kultury a bez toho umění, tak se budeme chovat stejně. Jsme prostě takoví. Je mně to líto, ale je to tak,.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jde to bez kultury?

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
Víte, když někdo před kulturu předsadí vagón s názvem "zábava" a to začnu označovat za něco, co je vlastně nezbytné a důležité a co tu kulturu nahradí a co ji bude suplovat, tak to samo o sobě je špatné a ukazuje se, jak vidno v uvozovkách, že to takto "jde". Ale toto všechno jsou ty důsledky, to je ten dopad. Já jsem člověk, který odevzdal kumštu 50 let svého života. Já si myslím, že to nejde. A všude, kam přijedu, tak se v prvé řadě zaobírám tím, jak vypadá, řekněme, to kulturní zázemí - divadla, koncertní sály, galerie, obrazárny a tak dál. Všímám si toho a musím říci, že je to proměnlivé a že třeba země, jako bylo Holandsko, které věnovalo obrovské množství podpory a pozornosti těmto uměleckým zařízením, tak najednou ruší symfonické orchestry, velmi zvláštně se staví k odkazu třeba Nizozemského divadla, které léta vedl náš Jiří Kylián a tak dál. Prostě to je realita, to je realita, ale špatná realita.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekněme, jaké číslo by měla mít kultura vagón s kulturou v pomyslném vlaku, pane profesore?

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
Já teď nebudu přehánět, já se opřu o myšlenku Karla Čapka, který dokonce řekl: "Kultura a umění jsou vždycky tím elementem, kteří ..., které táhnou lidský vývoj." To není vagón, to je lokomotiva, to je lokomotiva.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ministryně školství Kateřina Valachová se distancovala od komiksu o uprchlících. Jde o vzdělávací kampaň pro základní a střední školy, která mimo jiné staví žáky do role uprchlíků. Projekt připravily organizace META a Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Jaký máte vy na to názor?

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
Já jsem ten komiks neviděl, čili pokud se jedná o určitou míru osvěty a určitou míru naznačení té problematiky, tak samozřejmě ano, proč ne, na stranu druhou, pokud to má být zase jenom jakési, jakýsi popisný příběh, který mně ukáže jedno dítě v různých situacích, musím se zeptat, k čemu? Ale neviděl jsem to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jenom doplním, žáci by se měli na základě komiksů, ale i dalších materiálů zamyslet například nad tím, co znamená česká kultura, jak by chtěli v nové vlasti praktikovat své náboženství, zda by měli, chtěli mít volební právo nebo sociální výhody a tak dále. Podle ministryně je ta současná situace s uprchlickou krizí velmi citlivá, složitá věc pro dospělé a v žádném případě nedovolí, aby tímto způsobem byly strašeny nebo zatahovány do celospolečenské vážně debaty děti. Tolik slova paní ministryně. Přece ale vídáme každodenně děti, záběry minimálně v televizi ...

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
Já to klubíčko trošku rozpletu. Já si myslím, že paní ministryně, která si je plně vědoma své odpovědnosti za celý ten výchovný proces, že nepochybně ví, o čem mluví. Bude to mít opřeno o vyjádření nepochybně řady dalších odborníků a tak dál. Jsem o tom přesvědčen, ale je tam jeden moment. Jan Ámos Komenský stále zdůrazňoval ten element zapojit při výuce veškeré smysly a já jsem byl kdysi v Paříži ubytován v hotelu, který byl naproti jedné z fakult pařížské Sorbonny, a protože jsem zvědavý člověk, tak jsem se vypravil na přednášku. A vstoupil jsem do posluchárny, 30 studentů sedělo v prvních řadách, byla tam přednášející mladá dáma, tak jsem se posadil do úplně poslední řady, s odstupem nějakých 15 metrů a ona mě pohledem zaregistrovala a věnovala se dál té výuce, ale pak jim dala nějaký úkol a přišla za mnou. Tak já jsem se jen představil, že jsem též tedy pedagog a že mě zajímá, jak vypadá výuka hromadného předmětu na Sorbonně. Samozřejmě mi laskavě řekla: "Jste vítán, jsem ráda ..." a tak dále a tak dál. A já jsem pozoroval. Ona měla propojen svůj notebook s jednotkou, na níž se zapojili všichni studenti a ta názorná ukázka čehokoli, o čem ona mluvila, šla okamžitě. Čili ta vizualizace i na úrovni vysokoškolského studia se ukázala jako nesmírně, nesmírně přínosná. Teď se vracím tady k té původní otázce. Samozřejmě nevím, za a), jak je vizualizace udělána, jak je to koncipováno, jestli je v tom jakýsi podtext politický či ideologický, či jestli je to jakýsi návod, v nejhorším případě jakýsi návod, jak konkrétně situaci řešit. Já jsem to neviděl. Musel bych se vyjadřovat k něčemu, co mně není známo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak, teď nehledě na tu aktuální kampaň nebo diskusi o ní, jak vysvětlovat třeba dětem, školákům celou tuto problematiku?

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
Zase se, zase se vrátím k tomu Janu Ámosu Komenskému pravdivě. Pravda znamená, že mohu říct: "Děti, já mám tento pocit. Já to prožívám s touto účastí, mě se to dotýká takto." Prostě to osvětlit. Není nikde psáno, že můj názor je jediný a dokonce, že je jediný správný, ale musím se k němu přihlásit a říci: "Mně se to týká bytostně, já prožívám osudy těch lidí, kteří se objevili a stejně tak prožívám osudy těch, kteří mají tu velkou, musí to velké množství přijmout a s tím vším začít souznít a začít určitou míru soužití. To není jednoduché, ale mluvme o tom a otevírejme sebe sama a teprve pak otevírejme arsenály s potravinami a se vším možným. Otevřme sebe sama."

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vy osobně, pane profesore, vůbec vnímáte to vysvětlování od politiku, od organizací, od médií, jak nakládáme vůbec s těmi informacemi?

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
Já jsem v tomto pořadu už jednou zmínil jméno Šimona Pánka a musím říci, že když jsem si poslechl jeho názor a jeho osvětlení této situace, že jsem mu dal znovu zapravdu, protože je to názor svobodného člověka, který je svrchovaně humánní, který je moudrý, který má patřičné informace, prostě je to názor, o který já se mohu vnitřně opřít. U politiků, kde určitou roli hraje zadání, to zadání tam je evidentně, dál je tam určitá míra, až nějaké ideologické doktríny. Mám s ní své zkušenosti a myslím si o tom své. Takže tam to beru s velkou rezervou, s velkou rezervou, ale uvědomme si to, že Evropa je dnes vystavena nesmírně závažné a těžké zkoušce. Prověří její soudržnost, prověří její míru reakcí, schopnosti zareagovat a také to, co je v nás ukryto, nebo už tam není, a to je ta míra empatie a pochopení pro osudy těch druhých lidí. Buď s tím umíme nebo neumíme zacházet. Běda, když nám to znovu začne dávat někdo příkazem. Teď nemluvím za naši zemi, teď mluvím obecně za, za celou Evropskou unii. Jenom ne příkazy, to je nejhorší cesta.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste mi řekl, že vás vlastně trošku i iritují některé výroky nebo možná jejich nekoordinovanost, ale už nechám na vás to rozvést.

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
No, irituje mě to, protože já se vždycky domnívám, že na vrcholné scéně, a teď je lhostejno, jestli je to vláda, anebo je to rovina vedení podniku či vysoké školy, existuje nějaká subordinace a jestliže je centrální informace o postoji vlády, potažmo postoji obecného politika, tak to musí vyslovit premiér. To nemůže vyslovovat nikdo jiný, kdo je druhý, třetí, čtvrtý, pokud k tomu nemá pověření tím nejvyšším. A tady se to běžně děje. Tady druzí a třetí vyslovují to, co má, či nemá vyslovit ten první. A to je další krok vedle. To je zbytečné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Trošku se nám vytratil, řekla bych, ministr zahraničí v Česku.

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
Ministr zahraničí má určitě hodně práce teď a já zas za sebe bych chtěl říci, že mě pan Zaorálek velmi překvapil, protože v tomto postu najednou nabízí určitou míru konfrontace ve smyslu svých názorů, potažmo s těmi druhými. Mně se to zamlouvá ten přístup. Není unáhlený, není zbrklý, má to svoji míru rozvahy, má to svoji míru nadhledu, moudrosti. Jen tak dál, jen tak dál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na vysokých uměleckých školách začnou přijímací talentové zkoušky. Odhadujete, jaký zájem, pane profesore?

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
Nám to začne v pondělí a myslím si, že na té čtveřici vysokých uměleckých škol, mám namysli Janáčkovu akademii a Akademii výtvarných umění a Vysokou školu Uměleckoprůmyslovou, že ten slet bude obdobný. Musím říci, že v posledních letech se postupně snižuje počet zájemců. Jistě, jsou obory, jako herectví, kde jsou to pořád čtyři stovky, ale to, co já pozoruji u nás, je pomalu sestupná tendence v tom počtu. Nic to neznamená, protože nemusíme poslouchat na zkouškách 15 klarinetistů, přijde jich 8 a pokud z těch 8 budou 2 špičkoví, no, tak je to stejné jako předtím z těch 15. Já si myslím, že je za tím trošku už souběh i toho, co jsem trošku naznačil v tom prvním zamyšlení. Jestliže podmínky neodpovídají úsilí, které do toho musí být vloženo, tak samozřejmě ta reakce se dostaví. Já připamatuji, že 6 let studia na konzervatoři je nejdelším středoškolským studiem v republice a k tomu přidejme dnes 3 plus 2, čili pětileté studium na Akademii múzických umění. V součtu 11 let a po 11 letech usilovného studia a nákladného studia nemáte vůbec sebemenší jistotu, že to uplatnění bude, ne odpovídající vašim schopnostem, ale že bude. Vy nic nezměníte na tom, že se do určitých orchestrů či divadel prostě konkurzy nevypíší, protože je plný stav a ten stav je plný tak, že jsou tam lidé v relativně perspektivním věku mezi čtyřicítkou, padesátkou, čili budou, pokud se nestane nic mimořádného, pracovat ještě další dekádu. Tak to prostě je. Myslím si, že to riziko té neuplatnitelnosti tam potom je, ale na stranu druhou, představte si, že naše škola vykazuje jedno z nejnižších procent neuplatnitelnosti absolventů, čili těch, kteří skončejí na pracovních úřadech a jdou na nějakou rekvalifikaci. To je zase úžasné, protože to plodí určitou touho jednak prosadit se v zahraničí, druhá věc, mít takovou úroveň, že nebudu sice v České filharmonii, ale mohu být členem vynikajícího smyčcového kvarteta, anebo se stanu skvělým respektovaným sólistou. Všechno zlé je k něčemu dobré. Čili na jednu stranu ty podmínky jsou skutečně velmi náročné a problematické pro absolventy, ale na stranu druhou, to, jak vidím, zase generuje určitou snahu a určitou touhu a určitou sílu se s tím vším vyrovnávat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak tedy by se ovšem v tomhle tom případě, pane profesore, když jste označil kulturu přímo za lokomotivu toho vlaku, pomyslného, pak vlastně splňovat tuto funkci, pokud třeba bude menší zájem o studium, horší uplatnění a podobně. Víte, jak docílíme vlastně ..., vracíme se obloukem na začátek.

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
Já dám, já dám maličký příklad. Já, když jsem studoval, pravda, Československu, ale, nepletu-li se, bylo něco kolem 240 kruhů přátel hudby. To byli pořadatelé. Ti dělali 4, 6 koncertů do roka. V současnosti jich máme zhruba stovku. Proč? Jednak ti oddaní organizátoři zestárli a nástupci se do toho moc nehrnuli, ale pak zase, je to ta míra té podpory, protože ty prostředky do toho nejdou a najednou ten organizmus, který nám záviděl celý svět, to bylo opravdu něco nevídaného, je pryč, je zlikvidován, jenom proto, že to nechci, čili neumím podporovat. V rozpočtu této republiky to je, to je tisícina procenta, to není nic, ale, jak vidno, nenajde se.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Závidí nám svět Jaroslava Seiferta? Od úmrtí tohoto vynikajícího básníka a nositele Nobelovy ceny uplynulo 30 let.

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
Určitě závidí a poprávu a já musím říci, že jednu, jeden z darů, kterej jsem v životě dostal, mně dal Milan Friedl, když mně před možná těmi 35 roky přivedl na Břevno k Seifertům a já měl možnost si s panem Seifertem chvilku promluvit, protože Lyra Pragensis připravovala tehdy "Večer Seifertovy poezie" a já byl požádán, abych u toho spolupracoval v té hudební složce. Setkání s panem Seifertem bylo, bylo ohromné, protože on byl velmi bystrý, dál uměl poslouchat. I když už byl ve věku, tak nebyl to ten případ staršího muže, který strašně rád mluví a strašně rád se poslouchá. On strašně rád poslouchal ty druhé. A protože Milan Friedl byl rétor, tak samozřejmě se velice zamýšlel nad vším, co tam zaznělo a já si vzpomínám na jednu větu, kterou pan Seifert tehdy řekl, když se na mě obrátil a řekl: "A jakou hudbu vlastně byste k tomu chtěl hrát?" A já jsem říkal: "No, víte, já bych to strašně rád spojil s Bohuslavem Martinů." A on mně řekl: "To je moudré, to je moudré. Já Martinů miluju nejvíc ze všech českých autorů." Co to bylo? Byla to náhoda? Ne, já jsem znal jeho verše, znal jsem skladbu těch jednotlivých sekvencí, věděl jsem, že je to hodně podobné v té rytmizaci, jakou používá Martinů. No, setkání krásné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také jeho tvorbou se line láska k ženě.

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
"Ženy jsou běloučký cukr v hořkém kafi života."

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
To je krásné, to je krásné. Já myslím, že pan Seifert uměl sladit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak krásný víkend.

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
Děkuju.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Oslazený něčím hezkým vám, pane profesore Jiří Hlaváči, a všem posluchačům.

prof. Jiří HLAVÁČ, klarinetista, pedagog, skladatel
--------------------
Děkuju, děkuju, hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zita Senková se těší v pondělí na shledanou, na slyšenou. Mým hostem bude komentátor Ivan Hoffman. Hezký víkend.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.