Přepis: Jak to vidí Jiří Hlaváč – 11. ledna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnešním glosátorem v Jak to vidí je profesor Jiří Hlaváč. Dobrý den. Vítejte.

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, skladatel
--------------------
Dobrý den. Děkuji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je prezidentská kampaň a jaký je smysl debat kandidátů? Nejenom o tom bude dnešní půlhodina. Připojte se k poslechu. Zákonodárci měli hlasovat o důvěře menšinové vládě hnutí ANO, nakonec to ale včera po několika hodinách odložili na příští úterý. Místo toho se strhl souboj v mandátovém a imunitním výboru, který se zabývá tím, zda vydat či nevydat Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání kvůli podezření z dotačního podvodu v kauze Čapí hnízdo. Opozice označila včerejší jednání sněmovny za ostudu, kabaret a politickou porážku hnutí ANO. Jaký je dojem klarinetisty a pedagoga?

Čtěte také

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, skladatel
--------------------
No, já si myslím, že karty byly rozdány bezprostředně po volbách, takže teď už se jenom hledá styl a způsob hry, jak s těmi kartami nakládat. To je první moment. Druhý moment, očekávejme v takovýchto situacích vždycky určité momenty licitací, samozřejmě i přetahování, dokládání toho, co všechno by do té hry mělo být ještě zařazeno, to je taky normální. To je běžný postup, kdy lidé zpochybňují a na stranu druhou argumentují, že to je jediné řešení. Oba jsme v životě prošli situacemi, kdy víme, že ten konsensus bývá velmi často tím, co je souhrnem určitých myšlenek, určitých názorů. Je to průsečík i určitého stylu práce, stylu hry. Takže pro mě v tomto směru nic nového pod sluncem. Myslím si, že ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nepřekvapuje vás ta situace?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, skladatel
--------------------
Nepřekvapuje mě. Já, před závorku předkládám, jsem v tomto směru občanem, který je schopen nějakým způsobem pracovat s informacemi, analyzovat, ale rozhodně ne odborníkem na tady tyto politické vztahy. Nicméně nepřekvapuje mě to, protože je tam řada momentů, které mají svůj kontinuální průběh, budou na sebe navazovat. Nejsem tady od toho, abych prognostikoval. Od toho jsou tady jiní a dávají to o sobě hlasitě na srozuměnou, dávají to vědět. Ale myslím si, že i to, co bylo avizováno, i postojem pana prezidenta, že by v případě druhého pokusu už tedy požadoval tu záruku 101 kladných vyjádření, kladných postojů poslanců. Zase to má samozřejmě svoji logiku, která musí být zase zárukou toho, že druhý pokus by nedopadl neúspěšně, že by měl mít už jakousi legitimitu i pro budoucnost, řekněme, v dalších letech v rámci činnosti vlády, ale i toho programu, který by následně musel vzniknout. A ten už by byl znovu předmětem toho, co jsem avizoval. Tam by se už licitovalo, tam by se hledalo, tam by se možná i nacházelo. Výbuch.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vy, jak se díváte třeba na ten program, který dosud menšinová vláda prezentovala? Pan prezident ho včera přirovnal, pokud se nepletu, ...

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, skladatel
--------------------
Švédský stůl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... k švédskému stolu.

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, skladatel
--------------------
Ano, že je to švédský stůl. Já bych neřekl, že je to švédský stůl, řekl bych co dům dal. Takže je to ta záležitost, kdy hledám, co bych na jednu stranu chtěl změnit, na stranu druhou co budu muset změnit, na stranu třetí co nesmím změnit, protože ti ostatní by s tím zásadně nesouhlasili. Je to, berte to jenom nástřel. Je to určitá rovina témat, momentů, kterým bychom se mohli věnovat. Na stranu druhou je to nepochybně materiál, který není v ničem zavazující, protože vláda důvěru zatím nemá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Budeme pak pokračovat. Uvidíme podle dalšího vývoje.

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, skladatel
--------------------
Uvidíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ta je ve finále. Dnes večer bude osm kandidátů debatovat v České televizi, bez Miloše Zemana. Co mimochodem říkáte tomu, že stávající prezident se odmítl zapojit do společných diskusí?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, skladatel
--------------------
Pokud si dobře vzpomínám, on odpověděl, že jeho ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
On říká, že nevede kampaň.

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, skladatel
--------------------
Že nevede kampaň, ale řekl ať mě posuzují občané podle práce, kterou jsem pět let v té funkci vykonával. Je to názor, na který má nepochybně každý právo. Co my s tím uděláme, jak k tomu přistoupíme, to už je otázka našeho svobodného rozhodování.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se vám jeví vůbec prezentace prezidentských kandidátů, pojetí té předvolební kampaně?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, skladatel
--------------------
Já, já teď možná vyslovím trošku kacířskou myšlenku. Já jsem zhlédnul dvě prezidentské debaty a připadal jsem si jako na vlastně vysoké škole, když přijímáme někoho do prvního ročníku. Já si myslím, že rovina či povaha něčeho, co připomíná test, je samozřejmě, proč ne, ale pro mě samotného to nepřináší vůbec nic. Budu zcela upřímný. Já z těch devíti kandidátů znám dva osobně tak, že si umím udělat jasno o jejich životě, o jejich profesní cestě, o jejich úrovni, o jejich odborné, společenské úrovni, o jejich zájmech, o průnicích do různých oblastí naší činnosti a to všechno je důležité v rámci této funkce. Další dva jsem sledoval jen v rovině výkonu jejich pracovní činnosti a mám v tom zase určitou rovinu ujasněnosti. Těch pět dalších, to je pro mě neznámá a já jsem samozřejmě očekával, že například, nechci dávat návod, kdyby každý z těch kandidátů dostal prostor 40, 60 minut, ať udělá sám, sám svoji prezentaci. Spoty, které se objevily, mají ráz spotu, ale vlastní prezentaci, kde ten člověk přijde se svojí vizí, se svojí invencí, ale taky to, jak vidí sebe sama. Takže budu odpovídat na otázky, to není otázka toho, jestli jsem takový či onaký, jestli si na takové otázky odpovídám i v soukromí, jestli jimi žiji, jestli je nějakým způsobem umím analyzovat a teď dál. Rozhodně mně to neodpoví na otázku, jakým způsobem si tito lidé vytvářeli a vytvořili svůj životní styl, v čem vlastně žijí, co jsou pro ně životní priority, co je tou základní rovinou pro jejich rozhodování, pro jejich vnímání, pro jejich cítění. To je pro mě naprosto klíčový moment. Takže testy znám z vysoké školy a musím říci popravdě, že pro mě jeden pětiminutový rozhovor s uchazečem o studium dá mnohem víc než to, že 20 minut hodnotím jeho test, který zaškrtával ano - ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte tedy vy osobně nedostatek ani ne informací, ale možná nějaký plastický obraz, který vám pomůže v tom rozhodování?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, skladatel
--------------------
Já jsem si ty informace vyhledával tak, jak to šlo, samozřejmě, nicméně znovu musím říci, zopakovat to, co jsem řekl. Zatímco u těch, které znám či měl jsem možnost sledovat jejich práci, je ten obraz přece jen jaksi relevantnější a je homogennější, tak u těch pěti dalších mám sice informace, ale, upřímně řečeno, osobnostně tápám, protože já nevím, kdo to vlastně je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak by tedy měla vypadat taková ideální kampaň, abychom my, voliči, získali maximálně komplexní obraz kandidáta nebo kandidátky?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, skladatel
--------------------
Já jsem něco naznačil, což znamená jejich vlastní prezentace v tom, ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vizitka.

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, skladatel
--------------------
... že je nikdo nevede za ruku, že je to opravdu jejich sdělení. Druhý moment, mě by moc zajímaly i takové vhledy do jejich činnosti před tou samotnou kampaní, protože kampaň vás poznamená. Tam už víte, že jste na očích a musíte řadu věcí prostě plnit. Ale jestli do seniorských domů jezdili jako ti, kteří tam přišli na Vánoce někomu přinést dárek či popřát dávno před tím, než se jich začala týkat prezidentská kampaň, do jaké míry se zajímají vůbec o dění mezi svými spoluobčany a nejen v rámci své generace, ale zpátky dál, co vím o mladých, co vím o střední generaci, co vím o těch starších. To je pro mě naprosto klíčový moment. Tak by to po mém soudu mohlo či mělo vypadat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Asi málokterému premiérovi se povede, aby na svou první oficiální zahraniční cestu zavítal rovnou do rodného města. Andrej Babiš ve funkci premiéra se v rodné Bratislavě sešel před pár dny se svým slovenským protějškem Robertem Ficem. Zůstanou naše česko-slovenské vzájemné vztahy podle vás, pane profesore, i nadále tak dobré, za jaké se označují?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, skladatel
--------------------
Já bych si dovolil sdělit to oficiální, co všichni víme, kdy se z úst politiků dozvídáme, že naše vztahy jsou dokonce ještě lepší, než když jsme byli v rámci federálního uskupení. Měl bych zopakovat i to, že nedošlo nikdy k žádným třenicím jak v rovině ekonomické, společenské, umělecké, duchovní. Stále je to pro nás soused nejbližší a já musím říci, že se mně tato rovina líbí a že s ní plně souhlasím. No, a pak dám to osobní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A je to tak, je tomu tak?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, skladatel
--------------------
A je to tak. Já to tak poznávám. A pak dám to osobní, co samozřejmě je v rovině, že na to mám právo, ale neaspiruju na to, aby to bylo míněno, že je to naprosto neomylné. Já jsem poznal na Slovensku dávno před rozdělením osobnosti typu Bohdana Warchala, Mariána Lapšansého, Petera Toperczera a já se samozřejmě k nim neustále vracím, protože jsem se od nich leccos naučil a poznal jsem je v té stránce jak umělecké, tak lidské a byli to skvělí lidé. Když mě před několika lety požádal též pedagog Vysoké školy múzických umění v Bratislavě Jozef Žabka, můj někdejší spolužák z konzervatoře, jestli bych jim nevypomohl pedagogicky při vedení doktorandů, tak jsem zohlednil tu myšlenku, že mám věru těm vztahům, zmínil jsem pana Warchala, Petera Toperczera, Mariána, že mám co vracet a já jsem tam jezdil nakonec pět nebo šest let a vychoval jsem tam, počítám-li dobře, sedm doktorandů, kteří jsou dneska už plně začleněni v praxi, všichni na Slovensku, jeden tedy působí ve Stuttgartu, všichni jinak na Slovensku a já z toho mám velikou radost, protože je v tom pro mě ta míra provázanosti, kterou neurčí hranice, kterou neurčí měna, kterou neurčí malinko odlišný jazyk, prostě je v tom ta míra té příbuznosti nebo dokonce, chcete-li, blízkosti, protože bych řekl ano, já cítím, že k sobě patříme. Ale může to mít citový podtext, může to mít to podbarvení. Já jsem se na Slovensku nikdy nesetkal s lidmi, kteří by se ke mně stavěli nějakým způsobem odmítavě. A dál, já jsem tam vždy, a nejen krásná příroda, krajina, lidé, architektura, ale já jsem tam vždycky přijížděl svým způsobem, že jsem nepřekročil hranice, že jedu domů, ale, popravdě řečeno, já mám to samé i s Rakouskem, protože jsem tam jako dítě opakovaně pobýval a já jsem si to zapsal do své duše a do svého srdíčka, že je to teritorium, které prostě patří k mému životu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co byste řekl, jaký je nejvýraznější rozdíl mezi Čechy a Slováky?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, skladatel
--------------------
Já si myslím, že tuším, kam to tlačíte nebo jak uvažujete.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To ne, netlačím nikam.

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, skladatel
--------------------
No, tak někdo, někdo tvrdí, že je to závist, a že je to jaksi něco, co se proměňuje, a že dokonce na Slovensku je to ještě v hůř namíchaném mixu než u nás. Já si myslím, že to tak není, ale na stranu druhou, v čem vidím odlišnosti a mně se líbí, Slováci mají velkou míru své národní hrdosti. Oni se umí postavit nejen k tradici, ale i k tomu, ano, jsme Slováci. Mně se to líbí. Mně se to líbí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co myslíte, jak jsme ta společná léta prožili? Kam jsme se oba národy posunuly, proměnily za těch posledních 25 let, co už nežijeme tedy ve společném svazku, ve společné domácnosti?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, skladatel
--------------------
Já si myslím, že tak, jak to obývá kolikrát po slušném rozvodu, že za a) tedy zůstali jsme přáteli, čili máme pořád k sobě určitou míru i té duchovní blízkosti. Druhá věc, no, tak každý vsadil na kartu, která pro něj byla klíčová. Má to být ekonomika, má to být rovina nové, nově vybudovaného bankovnictví, nově budovaných a chápaných mezinárodních vztahů a mezinárodních vazeb. Slovensko nás předešlo v tom, že už přijalo, ho oslovilo europlatidlo. Myslím si, že jestli bych hledal nějaké rozdílnosti, tak spíš v tom, že my jsme, myslím si, víc benevolentnější. My jsme přijali řadu kroků a rozhodnutí, která možná dnes přehodnocujeme. Slováci v tomto směru, myslím si, že byli přímočařejší, že měli jasně nastavený svůj program a šli si, šli si za ním. Nicméně nevidím do struktury do armády, nevidím do struktury policie. Možná, že i tam by se našly určité odlišnosti, ale stále se držím toho leitmotivu. Je to příbuzenský stav, který sice byl nějak právně ukončen, ale já si myslím, že svým způsobem v té rovině mentální pokračuje pořád.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V budově Slovenského národního divadla se zítra uskuteční poslední rozloučení se slovenským hercem Mariánem Labudou. Mohli bychom ho klidně nazvat i československým umělcem, protože pan Labuda k Česku a k češtině měl velmi blízký vztah. Byl mimochodem proti rozdělení Československa a své nejlepší role ztvárnil v českých filmech. Podle deníku Nový čas si údajně v tajné závěti přál dokonce, aby na jeho pohřbu zazněla smuteční řeč právě v češtině. Vy jste se osobně znali. Jak na něj vzpomínáte, pane profesore?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, skladatel
--------------------
No, já jsem se s Mariánem Labudou potkal naživo tak třikrát, čtyřikrát, ale z toho jednou na pódiu a bylo to takové, že on zaskočil za kumštýře, který na ten koncert do Třeboně vůbec nepřijel. Podotýkám, ani se neomluvil, prostě nepřijel. A my jsme tam s pořadatelem seděli a říkali si, no, co bude následovat, plné divadlo, lidé samozřejmě přišli na avizovaného hosta. Já jsem věděl, že tam s pianistou Ivo Kahánkem můžeme zahrát nějakých 20, 30 minut, co jsme měli připraveno a zbytek že si s nimi můžu pohovořit o lecčems a najednou pan pořadatel přišel a říkal je tady Marián Labuda a byl by ochoten vystoupit a něco. No, tak jsme se potkali v šatně, pozdravili a on řekl tu památnou větu: "Pán profesor, vy ma povediete ako pán Skupa Hurvínka a já nebudem horší." No, dobře, ono se to stalo. A pan Labuda nejen, že zachránil ten večer a dokonce byli někteří návštěvníci, kteří říkali zaplaťpánbůh, že ten avizovaý host nepřijel, tohle bylo lepší. Ale já jsem na tom pochopil jeden základní rozměr jeho povahy a jeho osobnosti. Nebylo mu lhostejno to, že někdo z jeho kolegů se dostal do svízelné situace. Šel do velkého rizika, protože nevěděl, co ho čeká. Byl ohromně všímavý, byl ohromně citlivý na tom pódiu. On uměl zareagovat na cokoli, co já jsem před ním otevřel, byl bezprostřední. Byl, myslím si, v tom okamžiku dokonce i šťastný, byl na svém postu, který miloval. On tam zavzpomínal na řadu rolí, které hrál na scéně Slovenského národního divadla, dokonce z některých z nich dával krátké ukázky. No, bylo to pro mě jedno z nejúžasnějších setkání, jaké jsem v životě měl. A teď ten konec, a to je zase nebo byl Marián, dohodli jsme se potom, poněvadž jsme večer po koncertě měli takové společenské setkání s představiteli města a dohodli jsme se, že se ráno setkáme ještě v půl osmé na snídani, on na Bratislavu, já na Prahu. A já jsem tam přišel i s mojí paní ráno na tu půl osmou a servírka mi říkala "pan Labuda se moc omlouvá, byl tady už v půl sedmé, on potřeboval jet trošku dřív, moc vás pozdravuje". A pan Labuda mně k tomu ještě napsal dopis, ve kterém se moc omluvil, že už ty ranní snídaně musel přesunout. Pro mě to vypovídá to, že to byl člověk naprosto mimořádný a to nejen v rovině umělecké, ale i v rovině lidské. A my oba víme, že stránka umělecká a lidská když se snoubí, tak je to ten nejkrásnější vztah a to poznají posluchači a diváci na celém světě. A teď máme slzy v očích oba.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Za několik dní se budou v Praze udělovat poprvé ceny v oblasti klasické hudby. Proč vlastně teprve nyní? Jaká je vůbec vize vyhlašovatelů?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, skladatel
--------------------
Proč právě nyní? Někdy v roce 90 se u nás, tedy 1990, se u nás poprvé a zároveň naposled realizovala myšlenka, že se budou udílet české Grammy Classic. A já na to vzpomínám s nostalgií, protože jsem se tehdy stal jedním z držitelů jedinkrát udělené ceny a mimochodem, byl tam tehdy se mnou i Rafael Kubelík, který dostal cenu za celoživotní přínos. No, a pak se objevilo vždycky něco jakoby pokus tu nějakého periodika, tu nějaké instituce. Vždycky to skončilo. Důvod? Já si myslím, že nemáme tu pospolitost, tedy oblast klasické hudby, pospolitost, jakou nabízí třeba herci, díky tomu je Thálie, no a není tam ten obecný zájem, vkrádalo se mně na jazyk slovo humbuk, ale říkám zájem, který dal světu TýTý. Takže tato cena se objevuje tedy se značným zpožděním. Nicméně ty kategorie, které jsou, tak svým způsobem hodně konvenují i s tou podobou americké Grammy Classic. Mimochodem, ta česká tehdy skončila proto, že pořadatel a vyhlašovatel nepožádal americkou stranu o licenci, čili bylo to vlastně neoficiální. No, čili ty ceny, které budou udíleny, jsou, myslím si, rozděleny do kategorií nám hodně blízkých. Je tam sólistický výkon, komorní výkon, orchestrální výkon, vokální výkon, crossover, soudobá hudba, nahrávka roku, ale také ambasador české hudby pro zahraničí čili zahraniční umělci, kteří pro prezentaci české klasické hudby udělali strašně moc, je tam talent roku a je tam celoživotní přínos. Možná, že bych zmínil to, že hlavní porota, která to má všechno na starosti, pracovala ve složení Gabriela Beňačková, Václav Hudeček, Ivan Klánský, Ondřej Soukup a moje maličkost. Takže mohu vynést, že setkání byla ohromně příjemná, tvůrčí, přínosná, výkonná, efektivní a doufám, že výsledky, které budou onoho 20. ledna vyhlašovány ve Smetanově síni, že budou potvrzením i této naší práce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Má nějaké české specifikum tato cena?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, skladatel
--------------------
Já si myslím, že vlastně s výjimkou té kategorie ambasadora české hudby v zahraničí se to všechno váže na české umělce nepochybně a může se stát ovšem, že bude uznán i výkon, který český umělec prezentoval v zahraničí, potažmo i nahrávka, kde mohlo dojít k určité koprodukci našeho a zahraničního subjektu, ale jinak to má skutečně českou podobu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
K fenoménu dnešní doby patří nejenom sociální sítě, ale také audioknihy. Jaký máte k nim vztah právě vy?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, skladatel
--------------------
Audiokniha je něco, co díky Československému a poté Českému rozhlasu mělo svoji podobu po desetiletí. Vzpomeňte na dramatizace pohádek, které jsme s takovou pečlivostí a pozorností poslouchali i jako děti, dramatizace her. Pak se objevil fenomén audioknihy na malých kazetách, pak se to přeneslo na kompaktní disky. Dnes už je to podoba streamová, kdy si mohu stáhnout v podstatě cokoli, co uznám za vhodné. Ta nabídka je úžasná, veliká. To je všechno deviza. Já jsem jezdíval po léta opatrovat jednu starou paní a té jsem předčítal. Začínalo to tak, že jsem pouštěl i audioknihy a ona pak řekla: "Jiří, ale když jste tady, tak mně něco přečtěte." No, tak já jsem četl Václava Talicha, řeknu, řadu dalších knih a znovu jsem si uvědomil, že pro mě ten dotek knížky je úplně zásadní, ovšem vidím. Pro mě to, že nalistuju tu kterou stránku, kterou si pamatuju a vždycky mi udělá dobře, je něco jiného, než že budu hledat ve vyhledávači. Ilustrace je něco, co je pro mě nedílnou součástí toho sdělení. Tak jako jsme kdysi byli světem uznáváni za velmoc co se týče dabingu, myslím si, že jsme dnes velmocí ve smyslu audioknih, protože to, co, když se zastavím třeba v Radioservisu, to, co vidím v nabídce, já jsem nadšený. Úžasné tituly, skvělé zpracování. Myslím si, že v tomto směru se udělal kus, kus velké práce. Takže ano, je to fenomén, který je svým způsobem nejen přínosný, ale pro mě i nezpochybnitelný. Pouze dodám, prosím pěkně, nezapomínejme při tom na knihy jako takové, které čekají na naši blízkost, čekají na náš dotek, čekají na to, že s nimi asi se pomazlíme. Já to dělám. Já to dělám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zaskočím vás teď otázkou, s čím se pomazlíte, co máte na nočním stolku aktuálně?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, skladatel
--------------------
Teďka čtu krásnou knížku, která se jmenuje Kotě, a je to příběh kotěte, které zachránil dalajláma a kotě v jeho blízkosti a v jeho prostředí prožilo celý svůj život. Je to úžasné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Jiří Hlaváč a jeho postřehy. Mějte se hezky. Na slyšenou.

Jiří HLAVÁČ, klarinetista, skladatel
--------------------
Děkuju pěkně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítřejším hostem v Jak to vidí bude ekonom Richard Hindls. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.