Přepis: Jak to vidí Ivan Kraus – 26. února

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hezký den a příjemný poslech přeje Miroslav Dittrich. Hostem dnešního pořadu Jak to vidí je spisovatel a překladatel Ivan Kraus. Dobrý den.

Ivan KRAUS, spisovatel, překladatel
--------------------
Dobrý den.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
No a dnešní témata? Například budeme mluvit o novém knižním bestseleru francouzského autora v Německu. Dále o přistěhovalectví do Francie a do Velké Británie a dalších evropských zemí. Takže ještě jednou, dobrý den, pane Krausi.

Čtěte také

Ivan KRAUS, spisovatel, překladatel
--------------------
Ano...

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
A já bych, já bych se vrátil vlastně k té obrovské tragédii, která se stala tady u nás v České republice v úterý, v Uherském Brodu vnikl muž do restaurace v době oběda a postřílel 8 lidí. Co na to říkáte? Co se to vlastně děje tady u nás?

Ivan KRAUS, spisovatel, překladatel
--------------------
No je to veliká tragédie, je to šok, nejen pro to městeč..., město. Jsem slyšel k tomu, než jsme se setkali ráno, zprávu o tom, že snad se zvažuje, je tu idea, aby lidé, kteří mají zbraň byli i lékařsky nebo psychicky zkoumáni. No já jsem to vyslechl a v duchu jsem si říkal, dobře, to se děje u řidiče, u nás jedete autem taky, přezkoušej vás, když se dopustíte přestupku, tak máte nové psychologické text..., te..., testy a tak dále, a tak dále. To taky není ale stoprocentní jaksi záruka. Protože, když se ten pan Novák opije jednou za rok nebo jede nebezpečným způsobem a způsobí tragédii, já, je to, obávám se, ten, co to, co se jaksi děje, je, je to takové v souvislosti s tím, co vidíme s terorismem. My žijeme v trošku v takové době hektické, neurotické a já vždycky mám pocit, když jsem byl tedy ještě mlád nebo mladší, tak byl svět, celý svět, nejen ten Brod, nejen to město tady, v jakémsi stavu. Jistě ne ideálním, ale od prvních únosů letadel se cosi zhroutilo v tý společnosti, potom byly, já si vzpomínám v Německu, to byly politické skupiny, oni si tak říkali, ale jakmile už začli lidi vraždit kvůli politickýmu přesvědčení, no tento není ten případ. Tohle je nešťastný případ, jakých ovšem vidíme řadu v Americe. Školy? Kolikrát už jsme viděli obrovský tragédie. Čili je to veliký asi úkol pro, pro společnost, co pro to může udělat, aby to nebylo. Ono se teprve ukáže, co bylo v zázemí. Zaslechl jsem, dlouhodobá nezaměstnanost, pocit křivdy asi, pocit šikany. Pozor! To už jsou vlastně červený světýlka, že jo. Tam možná by ty naši sociální pracovníci, zastupitelstva a tak dále, když vidím, že je tu člověk, který už křičí občas i na sousedy a v tom zvolání slyšíme, jak dlouho jsem nechanej bez prostředků atd., atd., atd., to už jsou červená světla na to by se mělo dát pozor, no.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Tak pojďme dál. Pane Krausi, vy jste byl měsíc ve Francii...

Ivan KRAUS, spisovatel, překladatel
--------------------
Ano.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ale vy jste tam nebyl v době, kdy se stal ten masakr...

Ivan KRAUS, spisovatel, překladatel
--------------------
Ne, kdy došlo k té tragédii...

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
/nesrozumitelné/ Charlie Hebdo...

Ivan KRAUS, spisovatel, překladatel
--------------------
To jsem tam nebyl. To bylo, my jsme tam byli až teď poté. Na tom jižním sluníčku vám nepřipadlo, že by k takové tragédii mohlo dojít, ale bohužel je to tak a včetně těch, k těm demonstracím, který jsme pak viděli, že jo, ve všech médiích, které následovaly, a snad zaplaťpánbůh za ně, že jo, že lidi jaksi se trochu probrali na chvíli a dali najevo to základní. Já k tomu tématu mám jenom jednu větu. Já vůbec nejsem příznivcem kresbiček všeho druhu, zejména, když se mně nelíbej esteticky a ne, že by tam to zrovna vynikalo, místy je to, dovolím si tvrdit jako Dikobraz a někteří byli kvalitní, ale o jedno mi vždycky šlo a na tom trvám, a to je svoboda projevu. Jakmile ztratíme svobodu projevu, jakmile se přestanem usmívat ne jednomu, nad vší, vší bigotností všech náboženství, jakmile přestaneme, což oni tam měli, že jo, prezident Holland tam měl přátele a teď byl taky na titulní stránce v karikaturách, jak si polepšil, jakou má popularitu z toho, co se stalo, todle je, voni jsou to vitamíny. A jak někdo chytře řek: V lese taky nemáme jen jeleny a zajíčky a veveřičky, my tam máme sršně a vosy a dravce a divoké kočky. Ta balanc tý společnosti, vo to by mi šlo, jo.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hm. Vy jste ve Francii, řekl, říkal jste mi to včera, přišel trošku blíže k francouzskému spisovateli Michelu Houellebecqovi...

Ivan KRAUS, spisovatel, překladatel
--------------------
Ano.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Který teď napsal knihu, která se stala bestselerem ovšem v Německu. Mohl byste o tom něco říct něco blíž?

Ivan KRAUS, spisovatel, překladatel
--------------------
Ano, Michel Houellebecq, no tak on je to velmi jaksi ve Fran..., známý i po světě, po Evropě, autor, nositel Goncourtovy ceny, je to muž velmi zvláštní, pan Houellebecq, dal by se zařadit k takovým nějakým postmodernistům, kde, jak víme, výklady jejich knih mohou být mnohoznačné a on je takový studený, já mu říkám, a vyšly ty knížky i tady i česky a teď už vyšla knížka Porobení. No a ta vyvolala rozruch. Její popularitě přispělo už to, že unikla na Internet, no tak to samozřejmě než vyšla ve Francii, ale v současné době nedávno přijel do Německa kupodivu a poskytl jeden z mála rozhovorů, on se tomu vyhýbá a v Německu ten úspěch, to je zajímavý, je enormní té knížky, tam už vyšly 3, 4 vydání za sebou v průběhu ani ne 2 měsíců. Já musím pak ještě říct, o čem ta knížka je, ale v podstatě to, mně to ukazuje to, že Němci tedy podobně jako Francouzi, jestli ne víc, tam byly určité kritiky na tu knížku ve Francii, cítí podobné problémy, proto je to asi ta knížka tak populární. No a vo čem Soumission alias Porobení je? On vychází z toho, že v roce, myslím, 2022 prostě vyhraje zástupce muslimského hnutí v politických volbách, protože strany tak všelijak budou spolu bojovati a stane se prezidentem Francie. Následky budou celkem jaksi ne tragické, učitelům bude doporučeno, aby přestoupili na muslimství, jinak si musí najít jiné zaměstnání, ženy už nebudou chodit do práce, to bude mít zase, jak on píše, velmi dobrý vliv na zaměstnanost, to zase se projeví v ekonomii, jakási všeobecná spokojenost, on ironizuje, ono je to takové trošku temné, ale on sám říká: Prosím vás, já neprovokuju, já jenom urychluju historii. Tak, tak, takto jsme na tom, naše současná společnost, máme zde, on není vůbec v tomto ohledu xenofobní, já jsem si zjistil, že jeho maminka dokonce konvertovala k muslimství, byl vychováván babičkou, ta zas byla velmi levicová, byla to komunistka, což mu prospělo, tvrdí, ale on v těch svých dílech vždycky si veme téma, jednou je to reklama, jednou je to ekonomie, jednou je to turismus. No a tentokrát zabrousil, opřel se o tyto věci. Taky řekl teď v tom rozhovoru, že to, ta tragédie, že musel prostě někam do luk a lesů, protože v tom Charlie Hebdo měl osobního přítele, kterej tam přišel o život, nebo snad dokonce dva a tak Michel Houellebecq je /francouzský text/, neboli je to takové svaté monstrum, ale já jsem čet asi, kdysi asi dvě knihy a dost jsem se udivoval, ale není, nejsou to knihy mého srdce, ale čtu, četl jsem je se zájmem, protože on je schopen to napsat tak, že jeho ředěn, jeho hrdina řekne druhému: Ty víš, že já nejsem pro nic. Pro mě není nic, kde bych řekl ano. A v ji..., v jiné knize zase se potácí v těch počátečních v jakémsi prázdném sexu, moc ho to už netěší, střídá partnerky, tak se tak jako mátoří, víte von ten Houellebecq je, je vlastně zvláštní. Já bych měl skoro chuť říct, a já nejsem tedy kritik a nedovolím si to, ale za os..., na svou čtenářskej dojmy bych moh říct, že von je takovej, je tam ironie, je tam černý humor a rozhodně to není fabulace, on vyjadřuje jednou část nálady té společnosti, v které žije. Ano?

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hm. Je zajímavé, že právě tento spisovatel, Michel Houellebecq...

Ivan KRAUS, spisovatel, překladatel
--------------------
Ano.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Jak říkáte, to je zajímavé, on má dnes narozeniny, 26. února...

Ivan KRAUS, spisovatel, překladatel
--------------------
Jo.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
1958 to je skutečně náhoda...

Ivan KRAUS, spisovatel, překladatel
--------------------
Měl by vědět, že o něm hovoříme...

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Že o něm hovoříme...

Ivan KRAUS, spisovatel, překladatel
--------------------
On by si toho nepovšiml asi.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ale on vlastně v té poslední knize předpovídá, že...

Ivan KRAUS, spisovatel, překladatel
--------------------
No.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Je to samozřejmě jakoby, jakoby scifi, ale možná, že ne, že v roce 2022 bude Francie islámským státem.

Ivan KRAUS, spisovatel, překladatel
--------------------
Jo.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ale vy jste říkal, že vlastně ta kniha se stala bestsellerem v Německu.

Ivan KRAUS, spisovatel, překladatel
--------------------
No.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
To je zajímavé.

Ivan KRAUS, spisovatel, překladatel
--------------------
To je právě zajímavý. Já si, já si to překládám tak, snad se nemýlím, že Němci tady sahají po knize, která je jim nějakým obsahem, svou formou a hlavně obsahem blízká. My víme, že je tam ta, to sdružení je tam Alternative für Deutschland, ale to je smírné, ty nechtějí euro a jinak jsou takový jako, jako poměrně liberální, ale pak je ta Egida, či jak se to jmenuje a to už jsou lidi, tam v těch Drážďanech, kteří jdou jaksi demonstrovat, nebo šli s obavou, jsme zaplaveni muslimy z mnoha a tak dále..., no to je trochu přehnané, protože nejvíc občanů z těchto zemí má Francie, ta jich má 8 milionů, k tomu se ještě můžeme dostat až k paní Le Penové. Čili Německo je jaksi smícháno takovým způsobem, tam jsou lidi z Bosny a z bývalé Jugoslávie a ze všech zemí, Francie taky, ale je to zvláštní, že šáhnou po knize, kterou, já to řeknu absurdně, jejich autor nenapsal, jo a která je, napsal je vedle u sousedů...

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ano, vedle.

Ivan KRAUS, spisovatel, překladatel
--------------------
Ale ještě k tomu chci říct, já když jsem to čet o té knize, já ji nečet, tu poslední, tak mně naskočila jedna situace ve Francii v roce 2002. Tehdy jsem se trošičku jsem provokoval jednoho kolegu ve Francii v divadle a říkal jsem: Poslechni, ty najednou říkáš, že budeš volit Chiracka, vždyť ty seš kmenový socialista a furt ten Jospin a tydle ty Mitte..., no a on říkal: No já musím. Já říkám: Proč? Já nechci, aby vyhrál Le Pen, ta jdu. Říkám: čili jdeš volit třídního nepřítele. Jenže to moje popichování bylo nesmyslný, protože vono to tak je v těch volbách demokratických, že jo.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
A to vlastně předpovídá, jakoby v uvozovkách právě...

Ivan KRAUS, spisovatel, překladatel
--------------------
Ano, to není, je to 22, teďka máme 2014, 2015 máme, takže ten Houellebecq, mně todle okamžitě naskočilo v hlavě, že tu byla jistá situace a teď, dneska, no to Le Penová předpovídá, se může porazit jak Sarkozyho, to jsou ty předpovědi, jo, víme, že jsou tak či onak, tak to, tu druhou socialistickou stranu toho Hollanda. No a pak dojde k jistým opatřením, které ona propaguje, právě v otázkách imigrace.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pane Krausi, tady napsala paní posluchačka Hanka. Ptá se: není Porobení, ta kniha, něco jako Orwell?

Ivan KRAUS, spisovatel, překladatel
--------------------
No, má pravdu v tom smyslu, že /anglický text/ 1984 že ano, to byla taková, jak bych to řek, aby to nám bylo blízký, prognostická kniha, jak se svět bude vyvíjet, že jo. On už ale vedle Orwella pro paní posluchačku byl Huxley, že jo, Krásný nový svět, že jo, Big Brother je to heslo /nesrozumitelné/, Velký bratr tě pozoruje i my vidíme ty, ty záležitosti, které se dějí s Internetem, že jo, s úniky, jo, to v tom už žijem, potom uprchnou ty lidi, že jo, jsou v Rusku a tak dále, polovina lidí tvrdí, že to je zločin, polovina, že to je statečnost. Má pravdu v tom smyslu, ano, on říká, že to zrychluje, že vlastně kondenzuje historii, takhle to vidí ten vývoj, když kdo řekněme do Francie přichází a teď to nespojujme s terorismem, 200 tisíc lidí ze zemí jaksi muslimské víry ročně už od roku 2004.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pane Krausi, k tomu se za chvíli dostaneme...

Ivan KRAUS, spisovatel, překladatel
--------------------
Ano.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Já bych ještě s dovolením položil jeden dotaz od jiného posluchače.

Ivan KRAUS, spisovatel, překladatel
--------------------
Ano.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Jak jste mluvil o té svobodě slova, podle něho to není tak jednoduché...

Ivan KRAUS, spisovatel, překladatel
--------------------
Není.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Slovo může být také lživé, urážlivé, likvidační. Jak to řeší třeba v Německu?

Ivan KRAUS, spisovatel, překladatel
--------------------
No to pan posluchač má pravdu. Já v té věci musím připomenout Kurta Tucholskeho, to je klasik, to je satirik, básník německý, myslím, že není bohužel tak znám v Čechách, v Německu si ho nesmírně váží, byl to velký antifašista, vydával i noviny, bohužel tragicky skončil ve Švédsku, kde spáchal sebevraždu po příchodu Hitlera a Kurt Tucholsky, já, kterýho si velice vážím, mám ho doma nasbíraného, řekl jednou slavnou větu v němčině /německý text/, co smí satira. Ales. Všechno. Já si myslím, samozřejmě, že se někoho dotkne, ale to bude vždycky, my se dotkneme té, této, toho náboženství, my se dotkneme druhýho náboženství, my se dotknem toho politika, tedy myslím v tom satirickém podání, ale uvědomme si, že za prezidenta Kennedyho třeba ve Spojených státech před jeho projevy vystupoval komik, který ho parodoval, při každém projevu a Američané to přijímali. Čili to je ventil. Byť ta satira přece neříká, nedává diktát zákona, nařízení, to není úkolem satiry. Úkolem satiry je po mém soudu jemně perlivá badua, jo minerálka, jemně perlivá.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pane Krausi, proč je vlastně ve Francii tolik muslimů, myslím, že je to 8 % obyvatelstva...

Ivan KRAUS, spisovatel, překladatel
--------------------
Ano.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Proč je jich tam vlastně nejvíc z celé Evropské unie?

Ivan KRAUS, spisovatel, překladatel
--------------------
No ono to má svou historii. Zhruba, přesně to nevím, v 50. letech se říká: doráželi a byli vítáni, lidé z Alžíru, z Tunisu a z Maroku, z Maroka. No proč byli vítáni? Protože francouzské továrny, francouzské doly potřebovaly pracovní sílu. A čili to už je zajímavej aspekt naší společnosti, že jo, to o něčem vypovídá, 50. léta, takže přicházeli a byli vítáni. Renaultka žila z toho, že měla dobré pracovníky, velmi dobré z těchto zemí. Ti lidé se dobře taky sžili a já jich znám více ve Francii, ta generace se velice dobře jaksi nejen uplatnila a sžila s tou Francií, zachovali si to své, ale respektovali to, to nové. No, takže to byl ten důvod a v té době samozřejmě jich přicházelo velké množství. A co se pak přihodilo? Jak to všichni známe, začla se kymáceti loď ekonomie. To znamená, že už se nevedlo vždy ekonomii tak dobře, čili docházelo k tomu střetu zaměstnanost, nezaměstnanost...

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ano.

Ivan KRAUS, spisovatel, překladatel
--------------------
No k té klasice...

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
To známe.

Ivan KRAUS, spisovatel, překladatel
--------------------
No a k tomu ještě bych dodal, v dolech jistě ne, ale v takové Renaultce, jistě, známe to z televize, robotizace, tam už musíte být technik, tam už musí člověk už nemůže pracovat jen rukama, čili docházelo k těmto rozporům. Ale ten hlavní rozpor je další generace. A to je bohužel trošku právě tragédie, že jednak jsou nezaměstnaní ti mladí, potomci, vnuci těchto dědečků a babiček a jednak, a to musíme taky říct, chceme-li být fér, ve 12, ve 13 opouštějí školu a člověk si musí klást nezbytnou otázku, co chlapci a děvčata chcete dělat v této společnosti, kde prostě už i v obchodním domě musíte trošku tu "kompjůtrovou" pokladnu ovládat, že jo. Takže je toho víc a je to kus historie. A ta si..., ta, ta situace té země se změnila, ta už není stejná. Ta loď nepluje pod stejnou párou, jo a není sama, jako jinak, že jo.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hm, není sama. Taky otázka, co s těmi lidmi a nad tím se samozřejmě zamýšlí snad v každé zemi Evropské unie, včetně Velké Británie. Ale tam možná mají trošku jiný, jiné uvažování. Liší se hodně ta, ta, to britské uvažování směrem k imigrantům a těch francouzských úvah?

Ivan KRAUS, spisovatel, překladatel
--------------------
To je dobrá idea, já jsem si musel některý věci tadyhle vytáhnout. To je ze zprávy BBC, ale to je nepodstatný, prostě pan David Cameron, jak všichni víme, ministerský předseda Velké Británie, už před časem ohlásil jisté plány a kupodivu ty plány jsou následující. A teď je zajímavý: Zastavit EU imigrantům, jisté výhody jako jsou kredity, zpočátku daně, když tam člověk dorazí z EU a tak dále, bydlení, sociální bydlení. A ještě jiný bod: kdo nezíská práci do 6 měsíců pobytu, tak nemůže dostat povolení k tomu trvalému pobytu...

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Dobře, ale, tomu, to, to jsou imigranti ze zemí Evropské unie.

Ivan KRAUS, spisovatel, překladatel
--------------------
Evropské unie, to jsem žasnul, protože to už se nejedná o, o vystěhovalce z Afriky a tak omezit právo imigrantů do Anglie, těch emigrantů, kteří nejsou z Evropské unie. Samozřejmě to vyhoštění nebo nedat jim ty, ty doklady, protože prostě nenašli práci, no 6 měsíců je 6 měsíců a potom taky zastavit výhody pro rodiny a děti těchto lidí, kteří tam dorazí a jejichž tedy pokolení, příbuzní, nejsou z EU, čili tam si říkám, to je velice, to velice závažná záležitost, velká změna a samozřejmě David Cameron ví, a taky to nepopírá, že s tím bude muset zaťukat na domeček Evropy a že v tom domečku, oni se sic milí přátelé, my máme teďka tydle plány a teď bych rád, abyste nám dali tuto výjimku nebo já nevím co jinak jako bude zle. No a když budem úplně korektní, no tak on, von to neříká poprvé. On si chce uchovat pozici, pozici pro konzervativní stranu, budou volby, občané v Anglii, to se dozvídám i od přátel lékařů, tam jsou problémy, kdy, já vám řeknu jeden příklad, oni mají /anglický text/, národní zdraví, jo to je docela dobré pojištění pro každého, sen českého nemocného člověka, aby to fungovalo, jenže tady se dozvíte od českého specialisty, že když máte urologickou operaci, tak já jsem to zažil je to asi 2, 3 roky, tak to je otázka týdnů, skvělá práce, jo, skvělý český doktoři, vo to tady nejde, a říkal mi: No buďte rád. Támhle s tím zařízeníčkem pobíhají britští pacienti půl roku. Čili tam už se sype i ta struktura tý Anglie, jo, vona se velice snadno, můžeme říct, ach, ten Cameron, budeme-li hodně liberální, ale co budete dělat, když jak, koho budete podporovat, když ve vaší rodině bude nedostatek finančních prostředků? Já pochybuju, že budete shánět, se starat o jiný, o jiný lidi, to prostě nejde, jsou někde limity a to nemá co dělat s lidskejma právama.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pochopitelně, že každá země Evropské unie je jiná, ale teď se mluví v poslední době o takzvaném evropské linii zlomu, která rozděluje vlastně ty země podle toho, jaký mají vztah k Rusku, potažmo k Americe a přitom kupodivu ta dělící linie není mezi těmi původními a novými evropskými zeměmi, ale vede trochu jinak. Je to tak, pane Krausi?

Ivan KRAUS, spisovatel, překladatel
--------------------
No je to zvláštní. Já, máte z toho takovej pocit, někdy se to tak stane, že chcete roztrhnout papír na dvě části a jelikož jste ho nehtem pořádně neprojel, tak ho utrhnete u rohu. Máte pravdu opticky. Je to, co se vlastně děje? Ukazuje se, tak o tom píší média, že Maďaři, Maďarsko, Česko, Slovensko jsou částečně Německo a to slovo "částečně" dejme do uvozovek, jsou jaksi opatrnější v přístupu, když to řeknu lehce...

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
K Rusku.

Ivan KRAUS, spisovatel, překladatel
--------------------
V přístupu vůči Rusku, jo, sankce a tak dále a tak dále. Co dělat? "Čto dělat?", jak říkají Rusové a pak jsou Litevci, Lotyši, Estonci, Poláci a dílem Američané, kteří jsou pro postupy tvrdší, že jo. Jenže já, když to tak sleduju, tak si říkám, no tak ta zlomová linie vlastně nám ukazuje, že se malinko dělíme v názorech, jistě ne 100%, ale ten, ten duch tý země, jo, to se pak přenese do médií, do novin, do tisku i diskutuje se vo tom, u nás v Česku to taky vidíme, tady je velké procento příznivců proruských, což je velmi pro mě zajímavý po té, po té zkušenosti, kterou jsme si prodělali. No a že prostě to dělení, já si myslím, že to je to, co Kreml, co Rusko chce. A že se mu daří. Neboť, známe to staré slavné přísloví: Rozděl a panuj. Že jo?

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
To je pravda. Pane Krausi, abysme nezapomněli ještě jedno téma, které jsem avizoval. A to totiž, který jazyk evropský nebo světový je vlastně nejšťastnější? Já vím, že to bylo teď nedávno byl průzkum na Vermontské univerzitě ve Washingtonu, kde byly analyzovány různé jazyky a nejšťastnějším se ukázala španělština. Jak je to možné?

Ivan KRAUS, spisovatel, překladatel
--------------------
No to je nádherný, protože, protože voni zkoumali všechno, články, texty, zprávy v médiích, veškeré média prostě a zkoumali tisíce, tisíce, tisíce materiálů. A srovnávali ovšem tucet jazyků, jo, od do, až po ty latinské a hledali sklony, kde mají lidi sklon používat více, to bylo zadání, pozitivní slova anebo negativní slova. A zkoumali dokonce i dabing, i titulky, i texty písní, no a až když to dozkoumali, tak vyhrálo, vyhrála španělština, což asi příznivce španělských zemí nesmírně potěší a naopak jaksi negativní byla nejvíc čínština, že jo. A nevíme, z čeho tohle to plyne, ale já si myslím, že to, ta, ta, ono šlo o radostnost, o takový to, takový to štěstíčko, jo, který se v jazyce nesporně projeví ve všech jeho formách. Takže Španělsko vyhrálo. No a nesmíme zapomenout, dobře jim tak, protože španělsky mluví celej kontinent, řada mezinárodních organizací mluví tímto jazykem a ten kontinent je obrovský a jak my víme, řada zemí tam má, řekněme, to je na tom to velmi zajímavý, sociální problémy a přesto jsou jazykově šťastní.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Tak to byl spisovatel Ivan Kraus. Přeji vám hezký den. Mějte se hezky. Na shledanou.

Ivan KRAUS, spisovatel, překladatel
--------------------
Já vám. Na shledanou.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
No a zítra bude hostem pořadu Jak to vidí ředitel České filharmonie David Mareček. Hezký den přeje Miroslav Dittrich.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.