Přepis: Jak to vidí Ivan Kraus – 26. dubna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Hostem Jak to vidí je spisovatel Ivan Kraus. Vítejte.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. Na co si posvítíme? Dva jubilanty, Francii na nohou i módu na pranýři. Dobrý poslech. Britská královna Alžběta II. oslavila devadesátiny a je prý ještě oblíbenější než dosud. V čem vidíte kouzlo její popularity, obliby, respektu?

Čtěte také

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, je to ikona Velké Británie. Je zajímavý sledovat ve vývoji, kolika prošla krizemi. Ta největší z těch posledních let, myslím, bylo úmrtí princezny Diany, že jo, kdy byla velká kritika královské rodiny, zda tak či onak jak reagovat. Avšak Její výsost je žena pozoruhodná se svými psíky, manželem a rodinou. Je to symbol jisté kontinuity Anglie. A to myslím, žádná jiná evropská země nemá. A čím déle ona na trůně sedí, tím větší popularity, popularitu si získává. Není divu. Ona je jaksi nad, nad politikou, to neznamená, že by nikdy s nikým o ní nepohovořila. Na to jsou jiní, že jo, ministerskej předseda. Ale ona je, je, je symbol. Něco trvá. No, a to víte, když už je to tolik let, kdy tuhle funkci má, tu vykonává, tak to je, není, prostě takhle, není žádné tajemství, že ve Francii spousta lidí nejen royalistů závidí Britům královnu, jo. Taky by rádi měli. No. A je to, je to cosi, ta dáme specifická. Už její maminka královna matka, na tu jsem se vždycky rád díval, byla žena rozšafná. A Britové, jak říkám, jsou různé vlny, říká se jiná doba, přijde nová generace mladá. A ta královská rodina setrvává.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co je vám třeba osobně, pane Krausi, sympatické na této vladařce?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, mně se strašně líbí, jsou takové drobné historky a příhody. Ale už jsem taky četl, jak v prudkém dešti při nějaké akci ona taky zase setrvá. Ona nenechá si dát deštník a odvést se s ohledem na své zdraví a trůn.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono, životopisy, že vám do toho vstupuji, právě zdůrazňují její obrovský smysl pro povinnost.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také samozřejmě pro rodinu, pro tradici, byť třeba city nedává veřejně příliš najevo, v soukromí nevím. Ale i to patří k ní.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, ona, ona se říká, že ona někteří jí vytýkali přílišnou volnost vůči potomkům, jo, při výchově atd., atd. Ale zas na druhý straně je o ní známo, že nepatří jaksi mezi ty dámy, které by byly rády celovány svými dětmi, Charlesem objímána či líbána. Ba dokonce víte, jak to bylo v Čechách. I Václav Havel, a myslel to dobře, měl starost, aby stará, starší dáma neklopýtla a bylo naznačeno, prosím vás ne, královna se nepodpírá, královny se nedotýkáme. A nedávno se to stalo při nějaký další návštěvě. Je vytrvalkyně, jo, to je cítit. A to je možná to, co jí dělá velkou v očích Britů a nejen Britů, že je cítit, vytváří si respekt nikoli uměle, a to je, to je prostě kvalita, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vnímáte vůbec monarchii v tom současném světě? Není jich mnoho.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, monarchii. Já jsem Čech, že jo, ať dělám, co dělám. Takže já trošku trpím, když někdy listuju, nemluvím o monarchii o království, ale mluvím o české šlechtě, že jo, která si prožila své v této zemi, že jo. Prostě mnozí museli odejít, mnozí byli zbaveni všeho. A pak si čtete knížky o výchově šlechtických dětí. Je výborná monografie o rodu Schwarzenbergů. A čtete si o jiných. Není třeba jmenovat. A vidíte, jak byli vychováváni, jak vlastně na dobu dnešní poměrně přísně byli vedeni a vzděláváni, jak jim bylo vštěpováno od mládí, jak se mají chovat v té vesnici nebo vůči lesníkovi, vůči těm funkcionářům v té vesnici, jak, jaké mají povinnosti. Já, Ich diene, je heslo, já sloužím. A já si myslím, že my, konkrétně když se ptáte na krále, ale mně by stačilo, u nás odchodem nebo jakousi devastací šlechty v těch dobách minulých došlo z části ke zrušení nebo poničení elit. Nepochybně mnozí z nich patřili k elitě. A pak jsme viděli, když takový, myslím, jeden z Kinských zde byl číšníkem, dnes už ovšem to je zase jinak, prostě když pokud tu zůstali, tak museli opustit všechno a tak dále a tak dále. Pak byli jsme naše společnost vychovávána v tom, že jsou to zbohatlíci a bohatí, ono to nebylo pravda. My jsme o tom nemluvili správně. Teprve teď vychází literatura. Já bych trochou více šlechty nepohrdl, abych to řekl takhle, jo. Mně to nevadí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V souvislosti s britskou královnou jste se zmínil také o tom, že je vlastně si zakládá na té své neutralitě. Napadá mě z jiného soudku, nedávají média příliš prostoru vyjádření politiků? Každičká věta se rozebírá, výrok, přestřelky.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
To je naše, to je naše doba. Uvědomme si oba, že máme politika, a on řekne něco, že bude padat sníh. A všimněte si, že naše i zahraniční, kterákoliv, abych nežehral, média okamžitě rozeberou, co politik řekl, že sníh bude padat, co tím chce říct, je to nějakej náznak něčeho, bude jiná koalice, nebo to opravdu myslí a proč on to říká, proč to neřekne meteorolog? A začnou analýzy, rozbory a jak tomu říkáme sloupky, zavalej se noviny, no, a pak zas jinej řekne, že bude slunce, a začne to znova. Máte to naprostou pravdu. Je toho moc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Uplynulo rovných 400 let od smrti Williama Shakespeara, zřejmě většina z nás se setkala nebo zná tedy některou z jeho slavných postav, hrdinů tohoto dramatika, básníka. V čem podle vás spočívá jeho genialita?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Já jsem si o tom malinko přemýšlel, udělal jsem si takovej malej domácí úkol. A napadlo mě, podíval jsem se do některých jeho textů znova a ono je to opravdu nádherný se do nich podívat. Je to, teď budu trošku křivoústý, často příjemnější, než se dívat na tu hru, protože hru vám musí odvést režisér, herci, kdežto v tom textu vy si to čtete a představíte si to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je originál.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
A vy si odehrajete pod víčkama očí a máte nejlepší inscenaci, co si budem povídat. A tam mě najednou napadlo, bože, ten pán byl geniální v jedné věci, tak on byl tedy, když zakládali divadlo, i jeho spolumajitelem, spoluinvestorem, měl z toho i jisté prebendy, a to bylo to divadlo Theatre Globe. Ale těch 37 nebo 38 her, dramat a komedií, k tomu velké množství sonetů, báječných, krásných sonetů, ale v těch hrách proč se hraje tolik let Shakespeare na tolika jevištích světa? On totiž udělal úžasně jednu věc. On věděl, jak dostat lidi do divadla. Buďto to musí bejt drama, no, když to přeženu, prostě musí to být, podíváte-li se na Romeo a Julii, podíváte-li se na Hamleta, tam jsou všichni mrtvi, na konci thriller, abych to převedl, zvulgarizoval lehounce, nemyslím televizní, anebo to musí být zábavné, Večer tříkrálový a tak dále, Sen noci svatojánské, komedie. A když to měl takto nastaveno, tak ale přistupuje jeho genialita. Jako když si, já jsem si představoval kuřátku dobře propečený, on tam dal nádivku, moudro. On ty lidi dostal do divadla na to napětí, na tu zábavu a tam jim uložil takových pár prášků, který se daly vcucnout, aniž bychom pocítili jejich hořkost, o životě, o člověku, Romeo a Julii o lásce, o svobodě mladých lidí volit svůj osud, že jo, nepřátelství Montekové, Kapuleti neboli Sparta - Slavia neboli krušina /nesrozumitelné/ jsou obecná témata, čili ta jeho genialita byla v tom, jak já ty lidi přitáhnu a trošku jim ty těch myšlenek, trošku mouder, když to přeženu, tam dodám. A proto se hraje asi pořád všude na světě a lidi se jdou na to podívat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
On vlastně psal o lidech, o vášních, o nenávisti, o lásce.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ano, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O lidech a pro lidi.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
O lidech a pro lidi. Já jsem si tadyhle vytáhl, jednu tu musím říct hned, protože nakonec by to nebylo hezký. Jeho výrok: "Život je příběh vyprávěný blbcem." To je rána, že jo. Ale on vám řekne tohle, a to považuju za úžasný, kde jsem si to vytáhl, tadyhle. "Nic není dobré, nebo špatné. To z toho dělá až naše přemýšlení." No, to platí pořád, že jo. A ještě jeden. "Myšlenky jsou beze cla." No, s prominutím, to je paráda, že jo. A to tam zazní v tý hře, já ani nevím u mnohé, z čeho to je, anebo z Jak se vám líbí na závěr: "Celý svět je jeviště a všichni lidé na něm jsou jenom herci." No.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Měl také cit pro jazyk vytříbený.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Úžasný, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale smysl pro humor také?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Úžasný, jinak by nemoh střídat ty, ono těch tragédií je víc než těch komedií. Ale oni jsou tam všechny lidský situace, že jo. U toho Othella, ten Jago bude tak dlouho našeptávat, až je z toho ta aféra, že jo, když to zestručním. Čili až dojde k té katastrofě. To našeptávání, čili ovlivnění, jo. Naše povaha, náš charakter, naše sebevědomí nebo jeho nedostatek. To tam nehraje takovou velkou roli, zda Othello je Maur, protože my ať jsme barvy jakékoli, tak máme lidský vlastnosti, který se tedy, který jsou obecný, a on to trefoval, trefoval to geniálně a musíme bejt rádi, že po 400 letech stále jest William Shakespeare aktuální.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V tom všem je vlastně jeho nesmrtelnost, mohu-li to říct.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ten bude nejdýl nesmrtelný ze všech nesmrtelných zřejmě, víte.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lidé se prostě nemění.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ne, člověk, ano, člověk je stále člověkem a jeho vlastnosti se nemění v různých epochách, a Hamlet říká, v Hamletovi se praví, "Slova, slova, slova." To jsou ty komentáře, o kterých jsme před chvíli mluvili, jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Něco shnilého je ve státě dánském.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, no, samozřejmě že nejen v dánském, můžete doplnit, že jo, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co byste doplnil?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No... V každý zemi je něco shnilého, ne ovšem v každý zemi dlí Shakespeare takový moderní, který by to napsal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co ve Francii třeba?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, tak ve Francii. Francouzi měli, že jo, posléze pak Moliéra, což ten šel zase jinou cestou. Ale ve Francii, ano...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
"Francouzský Shakespeare".

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Podívejte se, teď tam jsou třeba ty demonstrace, že jo, opět. To je klasika, ve Francii se vždy bude demonstrovat. I kdyby Francie neexistovala, tak tam bude demonstrace, protože tam byla Francie, jo. Ale já to zlehčuju, ale já myslím, že se tomu nedá dost dobře rozumět těm současným demonstracím těch studentů a žáků, protože když si o tom přečtem, tak ve Francii nemají to, co má Německo, Rakousko atd., to znamená pracovní smlouva na dobu neurčitou. Ta se vám prodlužuje od zaměstnavatele a z vaší strany, z jeho. Oni mají na určitou. Ta bejvá obvykle rok nebo míň. No jo. Takže je to zase výsledek jednání. A oni chtějí, což chápu, větší odstup, nebudou-li propuštění, oni chtějí vyšší procenta za přesčasy a oni v podstatě nechtějí tento druh smluv. A ty mladí říkají, to neodstraní nezaměstnanost. No, jaká je, to víme, 3,5 milionu lidí, to je 10 %, to je pro takovou vyspělou zemi mnoho, že jo. A co ještě chtějí? Oni, oni nedůvěřují té reformě, takže premiér Valls a Monsieur Hollande mají plnou hlavu teďka starostí, protože víme, jak to chodí, když ty demonstrace někdy přerostou v něco horší, v něco, co je horší ještě, že jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Píše se, jestli vzniká třeba ve Francii nějaké hnutí rozhořčených?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ne, tak předně musíme říct, že Francouz je rozhořčen stále, to já na nich mám rád, protože to byste nebyla Francouz, abyste na něco jaksi neza... nekritizovala jste něco. To je prostě, aha, takhle to už dál nejde, že jo. To je takové úsloví u oběda, jo, takhle už to dál nejde. Ale už je to mnoho let, co to takhle dál nejde a musí to jít, jo. To je Francie, to je takový temperament a ve Francii oni jsou to studenti, oni jsou to žáci a když se podíváte, tak hnedka aerolinie, my jdeme s váma, že jo, potom ty doprava, to znamená metro a tak dále. No, tak to jsou socialistické odbory, tak to má svou logiku, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono původně vlastně se ti zejména mladí Francouzi začali scházet, jak jste řekl, na protest proti nepopulární reformě toho pracovního trhu, který je hodně tedy ztuhlý. Ale vlastně nabralo to jaksi širší směr, teď už protestují i proti korupci nebo sociální nerovnosti. Á propós rovnost to je taky taková doména.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Rovnost, volnost, bratrství. No, to je, prosím vás, to je, když se podíváme do historie, jak ta revoluce dopadla, s čím přišla, oč usilovala a čím to skončilo, tak se zas příliš nelišila od všech následných světových revolucí, protože opět požírala své děti. To nespokojenost, samozřejmě jsou dvě věci. Já jsem viděl ve Francii před mnoha lety jistě neoprávněnou věc, že vedle elitních škol, jako je École Polytechnique, Sorbonna přijímala, málem bych měl pocit, že přijala kohokoliv, kdo šel kolem a byl gramotný. To byla velikánská chyba. Pak na to přišli, že vy musíte, víte, na všechno můžete v moderní době říct, to je elitářství, my máme všichni právo na vzdělání, no, to jo, ale každý podle svých schopností, ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zakládají si na té rovnosti Francouzi?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Oni si, já to neumím říct. Já jenom vím, teď už nemám ten takový kontakt, že před 10 - 15 lety mnoho mladých Francouzů schopných, kteří třeba chtěli si otevřít malé bistro, minirestaurant a tak dále, šlo do Anglie. No, tak mě zajímalo proč, tak jsem se jich ptal. Oni říkali, protože když půjdeme do francouzský banky, to je nekonečný jednání, je to nedůvěra a tyhle záruky a ony záruky, tak my jdeme do Anglie, tam to vyřídíme v nejkratší možný době nebo do Španělska, nám je to jedno, kde si ten restaurantek otevřem. Čili tam bylo takové zkostnatění, jo. Takový, takovej nemoderní přístup k investicím, k podpoře mladých lidí, že jo. Pak taky byla jiná věc. To se stane ale asi v každý zemi, že jsem se ptal jednoho mladého člověka, který pracoval v takovým velkým koncernu, a říkám, no, a jaká je tvoje možnost postupu? On říkal, jo, já můžu ještě popolézt po tom žebříčku takhle a pak ještě takhle. A povídám a ještě pak vejš. Říkal ne. Já povídám a proč ne? To místo je rezervováno pro synovce ředitele, víte, a to je vždycky, to je špatný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vážné jsou tedy ty protesty? Bivakuje se tam už několik týdnů na náměstí Republiky.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, jistě. Se bivakuje, přijdou mladí filharmonici budoucí, kteří studují housle, přijde violoncello. Já nevím, klavír těžko, ten je těžkej. To je, já na jedné straně fandíte, jistě, mladým lidem, aby v rozmezí, ono jim je 19 až 25, 26 let, aby viděli svou lepší budoucnost. Ovšem nechápu, proč, co v jiných zemích jaksi funguje, konkrétně Německo - Rakousko, země sousední, tam ta tenhle ten kontrakt pracovní na dobu neurčitou je běžnou záležitostí. To dneska tak je. A pak jsou ty jiné jejich požadavky, že jo. Podívejte se. Na druhé straně co se stalo velmi populární před 15 - 10 lety. Albright madam přišla s tím 35hodinovým novým pracovním týdnem, a to se stalo velmi populárním a fascinovala nás, že mnozí Francouzi byli rádi, že ten týden je tak krátký, byť přicházeli o peníze, zcela logicky, že jo, protože ta odměna nemůže být stejně vysoká. Čili ono je tam hodně paradoxů. A já myslím, že si musíme počkat a že musíme být rádi, že se nejmenujeme Valls nebo Hollande, protože ty mají teď plnou hlavu toho, když chtěli udělat určitou reformu, co si teď počnou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také nedošlo vlastně k reformě ústavy, což je označováno francouzskými médii za politické Waterloo prezidenta Hollanda.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Byla to chyba? Ta reforma měla vlastně ulehčit Francii boj proti terorismu?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, měla ulehčit boj proti terorismu, ale když se neshodli na jejím, na jejich, jak bych to řekl, na její formě, na jejím obsahu, tak po, je to trošku, je dost negativní poté, co si prožili, že jo. Byla to Francie, která si zažila ty, ty útoky a na to redakce a tak dále. Je to, víte, já myslím na de Gaulle, nemůžu si pomoct. Jak chcete vládnout zemi, která má 360 druhů sýra, a to jen těch oficiálních, jo. To je Francie. To nebude nikdy snadný se dohodnout. Ale přesto ono to má, já v tom nevidím negativní, já to mám rád, že oni se někdy přou a hledají. To je, ono je lepší, než když je to stádo, že jo. To, co si budeme povídat. Na druhý straně to někde přeženou. A jedna definice o Francouzích, už nevím, kdo to řekl, říká, že to je pozoruhodný národ lidí, kteří se neustále uvádějí do katastrofických a problematických situacích. Avšak jejich talent spočívá v tom, že se z nich dokážou vytáhnout, jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, na de Gaulle nemyslíte jenom vy, pane Krausi, ale také náš pan prezident.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Který ho označil za svůj politický vzor. Říkal, že vlastně Charles de Gaulle razil politiku všech azimutů při zachování spojeneckých závazků, udržovat přátelské a ekonomické styky, prakticky se všemi zeměmi.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, tak on hraje zřejmě na věc, pro kterou politologové posléze vymysleli termín poloprezidentský systém. To jest gaullismus v podstatě, že tedy prezident není osobou pouze reprezentativní, nýbrž že zasahuje aktivně občas do politiky. Ale, no tak de Gaulle především po zkušenostech z války se odpojil z Atlantické aliance, že ano, ale ponechal smlouvy s Atlantickou aliancí, Francie v případě budeme spolupracovat a tak dále a tak dále. A pak to samozřejmě docházelo i ke kritickým situacím. Není žádným tajemství, že když se tedy jaksi odpojil, tak taky řekl, tady nebudou žádní cizí vojáci, Francie bude myslet na sebe a bude soběstačná, bude samostatná. No, a potom... No, a tehdy mu, myslím, že to byl Dean Rusk, ministr zahraničí Spojených států, se ho zeptal, jestli tedy když tam nesmějí být vojáci zahraniční, co bude s těmi 50 tisíci, které bude třeba, americkými vojáky, exhumovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký mají, promiňte, vztah dnes Francouzi k exprezidentovi?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, znal jsem takové, možná jsem se stýkal s těmi pravými nebo já nevím, kteří měli velmi dobrý vztah k de Gaullovi, jakoby z nich bylo cítit, že to byl muž, který, no tak především říkali o něm francouzsky /francouzské vyjádření/ zachránil čest Francie. Tím si udělal veliký kredit, že prostě byl v té Anglii, když Francie zkolabovala, že jo. Nalejme si čistého vína, Francie se zhroutila na začátku druhé světové války. No, a de Gaulle a tak dále, jeho aktivity, to všichni víme, tak si získal velký kredit. On měl jednu takovou vlastnost, kde já si myslím, že pořád nahlížím, že trochu to měl i náš T.G.M., byla to jiná doba, ale on uměl uhodit do stolu. Se svou krásnou francouzštinou, kterou všichni obdivovali, uměl uhodit do stolu. Říct, tak takhle ne. Tohle ne, a to ano. No, mezitím demokracie dnešní dospělo do jiné fáze, kdy pomalu můžeme citovat Exupéryho, jak jsem se shodou okolností dočet, který v roce 1940 řekl, demokracie nevládne, ale úřaduje. Tam je ten rozpor v tomhle prostoru. Nechceme diktátory, ale nechceme pouze razítka, povolení a příkazy, že jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Měli by občas třeba i dnes bouchnout někteří politici do stolu?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, nepochybně. Ovšem teď, to jste navrhla moc hezky, ale museli bysme se dohodnout, který. To je ten problém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Francouzská ministryně pro ženská práva Rossignolová, ta nebouchla do stolu, ale způsobila jinou roztržku, kritizovala totiž, že velké módní značky propagují zahalování muslimek a diktují jim tak životní styl.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ono pak byly reakce na sociální síti, že se špatně vyjádřila, pak se trošku omluvila, že to vyjádření nebylo správný. No, ten problém je ten, že podívejte se, světové kosmetické značky zjistily, že je tu díra na trhu, ta obsahuje několik set, už to nevím přesně, milionů eur, když dáte na trh produkty, jimiž se můžou přizdobit muslimské ženy. Oni taky si chtějí udělat rtěnkou hezkou pusinku, hezký tvářičky, to je to, co je vidět, že jo, tak aspoň to prezentovat. A já se tomu nedivím. Ovšem pak je ten problém, začíná v tom, že si taky lakují nehty. A najednou zjistíte, že když jste ortodoxní věřící, tak musíte se modlit pětkrát denně. A když to musíte být čistá rituálně, čili ne nalakovaný nehty. Čili teď co, pětkrát denně je lakovat, pětkrát denně je odlakovávat. Tak přišli s takovejma nálepkama, jako pro malý holčičky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká spisovatel Ivan Kraus. Já vám děkuji za vaše postřehy. Mějte se hezky.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Vy taky, na shledanou a děkuji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra bude mým hostem Jaroslav Šebek. Dobrý den přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.