Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman - 9. září

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Dobré dopoledne vám přeje Václav Žmolík. Asi jste zaznamenali, že politické strany už vesměs mají jasno o svých kandidátech do předčasných voleb. Média ta nám připomněla rok od metanolové aféry, i to, že pančovaný alkohol je stále potenciální hrozbou. A situace v Sýrii plní první stránky největších deníků a dál rozděluje světové mocnosti. A jak tato a možná i některá další témata vidí jeden z našich nejvýraznějších a také nejrespektovanějších komentátorů, Ivan Hoffman? To zjistíme právě teď. Ivane, přeji dobrý den do zlínského studia Českého rozhlasu.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já přeji dobré ráno, dobrý den. Děkuji ti za kompliment.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Bez komplimentů. Začněme na domácí politické scéně. Jak se podle tebe jednotlivé politické strany vypořádaly se sestavováním svých kandidáte? Co tomu říkáš?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak možná proto, že se kandidátky pro předčasné volby uzavírají ve spěchu, v určité takové časové tísni, tak se stranám, ne teda všem, ale některým nedaří maskovat určitou nervozitu anebo rozepře, ambiciózních zájemců o práci v Poslanecké sněmovně. Dovídáme se o tom, že dejme tomu v Občanské demokratické straně je o místa na kandidátkách, a myslím teď ta první místa, ta, ta zásadní, velká rvačka, protože strana, když se podívá na svoje volební preference, tak si uvědomuje, že ji čeká osud menších stran, které to v našem volebním systému nemají příliš jednoduché. Ten přeje spíše stranám velkým a býti stranou, která má pod 10 % nebo nějakých 6-7 %, a to se Občanským demokratům klidně může stát, znamená na ten volební systém doplatit. V některých obvodech si připomeňme při minulých volbách do Poslanecké sněmovny nestačilo kandidátům ani velmi dobré hodnocení jednoduše proto, protože tam se rozdávalo velmi málo poslaneckých mandátů. A tak například známe příklad zeleného poslance, který měl 9 % a do Parlamentu se nedostal. No a teď tento osud čeká na občanské demokraty. To znamená, tam prostě sledujeme velkou nervozitu, kdo se teda dostane na kandidátku a kdo ne. Ale podobné je to například u ČSSD, která zase pro změnu se po dlouhé době dostává do situace, kdy, kdy bude u moci a tam podobně se soudí někteří neprávem, podle nich, odmítnutí kandidáti, že se nepostupovalo při výběru demokraticky, protože jednoduše tam zase pro změnu chtějí být ti politici u toho, když se strana dostane k moci.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Měl jsi tedy na mysli souboj Tomáše Chalupy a Bohuslava Svobody v pražské ODS, z něhož je vítězně vyšel právě Svoboda a na druhé straně tedy ony soudní tahanice kolem sestavování kandidátek sociální demokracie v Ostravě.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Přesně tak. Samozřejmě, když se podíváme na ty další strany, tak tam sice na první pohled se nedovídáme žádné skandály, ale je to určitě pouze proto, že si dali pozor, aby se nedostali do médií a neměli ostudu. Ale jinak ta situace zřejmě nebude příliš odlišná ani v jiných stranách. Prostě dneska dělat poslance zřejmě je lukrativní. Mě na tom překvapuje to, že když se podíváme, jak je řemeslo politika hodnoceno v různých průzkumech popularity, různých povolání, tak zjišťujeme, že je to profese jenom o málo ceněnější, než je práce uklízečky. Jinými slovy, není to žádné prestižní povolání. Lidé si práce poslanců anebo politiků téměř neváží. Mnozí touto prací dokonce pohrdají. To znamená, že tam ten důvod, proč přesto politici se chtějí dostat do Poslanecké sněmovny a jsou ochotni pro to udělat cokoliv, bude nejspíše, nejspíše ten plat, který je samozřejmě o hodně lepší než je plat uklízečky.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
No, ale je to stále výnosnější dělat poslance než dělat uklízečku. Co říkáš tomu, že dvě nejsilnější pravicové politické strany postavily své lídry, tedy Miroslavu Němcovou a Karla Schwarzenberga proti sobě v hlavní městě, v Praze?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak celý ten důraz na to, kdo, kde s kým svede souboj a kdo proti komu nastoupí, se řekl bych dobře mediálně prodává, ale mě to nechává poměrně chladným. Já se divím, že stále prostě příliš zdůrazňujeme to, jak ta strana sama sebe vidí a kdo ji reprezentuje a méně přemýšlíme o tom, že v těch volbách bychom si měli my zvolit, jak bude vypadat naše budoucnost. To znamená, že volíme anebo měli bychom volit podle mě, to, co chceme. To znamená hledat v těch programech s kým učinit jakousi smlouvu, koho pověřit tou prací, za kterou ho i z našich daní budeme platit, neboť to je nejbližší naší představě o tom, jak by stát měl fungovat, jaké by měly být jeho priority, kam by měl směřovat. To znamená to rozhodování by mělo být podle mě především o programech. O tom, jak tu stranu známe, co nám slibuje anebo naopak, protože ji známe, tak ji nebudeme volit bez ohledu na to, jaké na poslední chvíli sežene celebrity, které dá na kandidátky a které budou vlastně teda prodávat zboží, které ale jinak bychom si nikdy nekoupili. To znamená, já rozumím tomu, že média do poslední chvíle budou informovat o soubojích prostě těchto politických v uvozovkách "celebrit", ale jak říkám, je to zaváděcí, mě to nechává chladným. Ve volbách by mělo jít o něco úplně jiného.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Ovšem není to jenom souboj celebrit. Na druhé straně to může ledacos vypovídat o vnitrostranické situaci. Uvedu příklad, předseda ČSSD, Bohuslav Svoboda, Sobotka bude lídrem jihomoravské kandidátky sociálních demokratů, teprve na druhém místě by měl kandidovat do Poslanecké sněmovny jeho vnitrostranický rival a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek, což je z vnitrostranického hlediska jistě zajímavá kandidátka.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
To ano, ale u Michala Haška mě prostě překvapuje, že kandiduje ve všech volbách, i když je jasné, že nemůže sedět na 10 židlích. To znamená, pro mě to není, já nevím, důkaz toho, že ta strana má někoho, kdo má poměrně slušné hodnocení na žebříčku popularity, a tak ho všude kandiduje. Pro mě to je spíše signál, jakési personální anebo kádrové nouze. Ta strana by přece měla vychovávat další lidi, nové a ve volbách prostě měli její program obhajovat noví lidé a ne, že prostě neustále používá prostě stejné figury a jak říkám, já už toho Michala Haška, už ho mám jako dost, prostě už byl všude, už byl tolikrát, že nevím, jak to chce všechno stihnout. Není to, není to podle mě nic smysluplného.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Myslí si Ivan Hoffman. Ivane, já se s dovolením vrátím ještě k tomu, co jsi říkal před malou chvílí, jak bychom měli volit podle tebe, nebo respektive, podle čeho bychom měli vybírat. Jana /nesrozumitelné/ tvoje kolegyně v dnešním deníku E15 napsala, že tyto volby budou spíš soubojem osobností než soubojem idejí. Čili jinými slovy totéž, co jsi mínil ty před malou chvílí.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak ono to tak vypadá, někteří politologové dokonce tvrdí, že to je pokračování prezidentské volby, neboť společnost je rozdělená a vlastně dosud nevyprchali vášně mezi stoupenci a odpůrci takových těch hlavních dvou protagonistů v boji o prezidenta. Dá se to určitě i takto, takto vnímat. Počítá se s tím, že veřejnost je povrchní, že se politikou příliš nezabývá, že někteří lidé se rozhodují doopravdy až na poslední chvíli a i když se podíváme na to, jaké procento je těch, kteří učiní rozhodnutí posledním měsíci anebo v posledním týdnu, tak to je hodně lidí a tam se hodně spoléhá na politický marketing, na reklamu. A ta samozřejmě musí mířit na člověka velice jednoduchými, snadno uchopitelnými slogany. To znamená to, o čem já jsem hovořil, to znamená nějaké větší hlubší přemýšlení o tom, co vlastně chci od státu, od této republiky, jaká má být, aby se mi v ní dobře žilo, tak to pochopitelně je úplně jiná strategie, která tady prostě v té časové tísni nebude mít prostor. To znamená, že já mám pocit, že všichni říkají, že ano, takto se bude volit, bude to velmi ostrá kampaň, agresivní a tak dál a neříkají to proto, že by chtěli, aby to tak bylo. Já myslím, že s těžkým srdcem to konstatujeme a je nám líto, že to tak pravděpodobně bude.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Povězme také, že dost kritiky si vysloužil prezident Miloš Zeman, který podle svých oponentů například včera se tak vyjádřili Bohuslav Sobotka a Miroslav Kalousek, dělá kampaň pro stranu SPOZ, tedy Stranu práv občanů - Zemanovci. Vnímal jsi tak jeho cestu po Zlínském kraji?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Je jasné, že Miloš Zeman, který prostě se stal prezidentem aniž by se to velké většině médií příliš zamlouvalo, tak na něm, když si člověk vezme zpátky zpravodajství, komentáře, nikdo nenechal nit suchou. On vlastně můj komentář k tomu je, že když si najednou uvědomuju, jak je osamocen, jak ho nikdo nemá rád, tak v nouzi poznal přátele a zjistil, že těmi jeho jedinými přáteli, jedinými, kdo mu vždycky zatleská ať cokoliv řekne, kdo všechno ho pochválí, je Strana práv občanů - Zemanovci. To znamená, já mám pocit, že jim je vděčný. Oni jsou ti jediní, kteří ho mají rádi a kteří ho pochválí a myslím si, že v tom není nějaký velký plán anebo záměr, ale, že on tak víceméně spontánně, kde může, tam se o nich pěkně zmíní a pochválí je. Jinak, já si moc nemyslím, že Miloš Zeman má podporu této strany zapotřebí, ona splnila svůj smysl, on se stal prezidentem, připomeňme, že ta strana byla založena proto, aby připomínala myšlenky tohoto politika, aby uchovávala jeho odkaz, to znamená tím, jak byl zvolen prezidentem, tak Strana práv občanů - Zemanovci v jistém smyslu už nemá proč dál Miloše Zemana nabízet a nic jiného vlastně nabízet nemůže. Je to strana zvláštní, protože je trochu levicová, trochu liberální, je nacionální, když se to hodí, jindy je strana globální. Z každého něco. Nemá jasné nějaké ukotvení. Jediné, co má, je ten Miloš Zeman, kterého propagují a se kterým se prostě svezli na vlně jeho, no tak popularity asi ne, ale známosti anebo publicity. To znamená, nejsem tak k tomu kritický. Mám pocit, že pokud se u nás říká, že politici a v některých funkcích jako je ta prezidentská, mají být nadstraničtí, tak je to sen, který ale neplatil nikdy. Jenom u toho Miloše Zemana jsme na to více citliví, nebo více se to zdůrazňuje, ale že by byl jiný než v této věci, než byl například Václav Klaus, tak to bych neřekl.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Povězme ještě, jakou očekáváš kampaň, víceméně už začala, nicméně strany na ni nemají moc prostředků. Co můžeme tedy čekat v těch dalších týdnech podle tebe?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já si myslím, že ta krátká kampaň prospěje všem. Politickým stranám, že neutratí zbytečně tolik peněz, občanům, že je mine prostě taková ta doopravdy dlouhodobá masivní masáž, to znamená strany, které mají méně peněz anebo které jsou méně známé anebo kterým průzkumy veřejného mínění nepřipisují takovou, takový vliv anebo takovou sílu, mají větší šanci soupeřit s těmi stranami, v uvozovkách zavedenými, ale já bych řekl zkompromitovanými, znemožněnými. To se nedá, tyto volby by mohly přinést, pokud to tedy samozřejmě dovolí ten volební systém a ten toho mnoho nedovoluje, řekl bych reprezentativnější zastoupení názorů občanů v Poslanecké sněmovně. Já věřím, že to pomůže stranám menším tak jak kdysi platilo, že když je mnoho stran, tak potom se mezi sebou nedomluví a výsledkem toho vlastně v Poslanecké sněmovně chaos, tak dnes bych řekl, potřebujeme spíše, aby se nedomluvily, aby mezi sebou diskutovaly, než jakési jednoduché vládnutí, které jak víme z těch minulých volebních období, se vlastně neosvědčilo. To znamená pro mě je to určitá naděje, že do Poslanecké sněmovny se dostane více nových subjektů, nových stran a že dojde k nějaké změně prostě v těch zavedených stranách, které prostě na to budou muset samozřejmě vnitřně nějak reagovat.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Děkuji. Tolik Ivan Hoffman o tématech předvolebních. Za chvíli načneme jiné, také velice důležité téma. Jaké memento znamenalo roční výročí takzvané metanolové aféry? Média nám v minulých dnech připomněla, že uplynul přesně rok od vypuknutí takzvané metanolové aféry. Jejíž loňský účet byl 39 mrtvých. S jakými pocity sis připomněl, Ivane, ten rok od oněch nešťastných úmrtí?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak já bych úplně na úvod řekl, že jde o případ, kdy stát neochránil občany. Lidé, kteří zemřeli nebo oslepli, si pití koupili v dobré víře, že se v prodejnách, které mají od státu licenci prostě neprodává otrávené zboží. A je zajímavé, že se téměř nevede debata o odškodnění postižených, stát se tváří, že prostě tito lidé zkrátka měli smůlu, což já považuji za naprostý cynismus. No, vypadá to tak že chybí jakási poptávka po tom, aby prostě stát se přiznal ke své vině a vyvedl z toho odpovědnost a odškodnil teda postižené, a to razantně. A myslím si, že ta poptávka vysvětluje, proč politici nic neřeší. Oni vlastně počítají s tím, že občané, kteří se neotrávili, kteří zůstali zdraví, nějakou náhodou si nekoupili prostě to otrávené vadné zboží, tak těm slepcům, těm poškozeným by to odškodnění záviděli, že by měli pocit, že někdo jenom proto, že měl to štěstí a koupil si špatnou láhev, anebo tu správnou láhev s tím metylem a oslepnul, tak díky tomu získal milion. Já si to jinak neumím vysvětlit. Normální by bylo, kdyby vlastně na první místě daňový poplatník očekával od úředníků, politiků a od státu, že prostě z toho vyvodí odpovědnost a že něčemu takovému zabrání. My když nasloucháme policistům, tak ještě aspoň to kvituji, že říkají, že kromě toho, že hledají těch zbývajících ještě 2 tisíce zhruba litrů alkoholu vadného s tím metylem, takže kromě toho se snaží i odhalit a zmapovat černý trh s alkoholem, protože ten je příčinou toho, že se vlastně něco takového může stát, anebo jednou z příčin. Nicméně, když už je člověk poslouchá déle, tak zjistí, že oni chtějí dát do pořádku i ten trh s nelegálním alkoholem, vlastně ani ne tak proto, aby ochránili naše zdraví, ale proto, že tam dochází k obrovským daňovým únikům. Jinými slovy zase na prvním místě není zdraví, ale jsou peníze. To znamená to je to první, co mě napadá, když se ohlédnu za tou událostí, od které uplynul rok.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Když to podtrhnu a sečtu, tak celou tu aféru vnímáš zejména jako selhání státu.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
To určitě ano, protože když prostě vezmu jakýkoliv jiný případ, tak stále slyšíme o nějakém dozoru, existuje potravinová inspekce a různí kontroloři, kteří mají na věci dohlížet. Pokud si nedělají dobře tu práci, tak je potřeba je nějakým způsobem posílit, ale jenom spoléhat na to, že ve společnosti, která vsadila na soutěž na a trh a kde prostě nikdo nemá skrupule a každý se prostě dere za ziskem všemi možnými způsoby, tak počítat s tím, že někdo neudělá prostě záměnu alkoholu za metyl, když na tom může nějakým způsobem vydělat, tak to je naivní. Prostě ty případy těch pokusů o nějaký podvod zde prostě budou a ten stát tomu prostě musí čelit a nemůže tomu jenom přihlížet. Já si myslím, že tady je jasné selhání úřadů.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Já dodám, že hlavní viníci v případech otráveného alkoholu se mají obžaloby dočkat v příštích týdnech na podzim by měla být podána obžaloba. U vás ve Zlíně. Ivan Hoffman je stále u našeho mikrofonu. Za chvíli půjdeme do zahraničí a bude nás zajímat Sýrie. Bezpečnostní tým amerického prezidenta Baracka Obamy zvažuje širší leteckou kampaň proti Sýrii. Rakety Tomahawk vypálené z lodí by měly doplnit útoky strategických bombardérů B-52 a také B-2, takové informace přinesly v posledních hodinách světové agentury. S jakými pocity naslouchá komentátor Ivan Hoffman?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak já především prostě vážně pochybuju o tom, že se ještě dnes politici rozhodují na základě pravdivých informací, pravdivých údajů. A vůbec na základě pravdy. Myslím, že dnes o jakékoliv podobné reakci rozhodují pouze zájmy. Pokud jde o ty důkazy, tak my žijeme dnes v době, kdy se ty důkazy nehledají, nýbrž vytvářejí. Všechno lze zmanipulovat podle toho, co člověk potřebuje. To znamená já jsem velice skeptický vůči tomu, jestli vůbec umíme říct, kdo ty chemické zbraně v Sýrii použil.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Čili vidíš to tak, že se stále vrtí psem?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Určitě ano. Ono těch, kromě těch důkazů, které údajně pocházejí z odposlechů, které navíc i samotní někteří zpravodajové v USA o tom prostě dnes na Internetu člověk najde prostě spoustu materiálů a rozhovorů a svědectví, tak pochybují a vyčítají Bílému domu, že se opírá o informace, které nejsou z jejich vlastních zdrojů, že to má od jiných služeb. A tak dál, tak kromě toho existují jiné důkazy, o kterých se také hovoří a to, že ty chemické zbraně se tam dostaly z vyrabovaných libyjských skladů přes Saúdskou Arábii, která má zájem prostě vtáhnout Ameriku do války a ví se o tom, nebo spekuluje se o tom, protože tady znovu můžeme a nemusíme věřit, to se pohybujeme na stejně tenkém ledě, jako když posloucháme amerického ministra zahraničí Kerryho, to je prostě jenom otázka, jestli mu chceme nebo nechceme věřit. Tak tam se zase hovoří o tom, že ty chemické zbraně se tam dostaly a byly, došlo k jejich špatné obsluze a k těm otravám došlo vlastně omylem. To znamená těch teorií je mnoho. Podstatné je, spíš než hledání pravdy, komu se co může hodit. A tady vlastně se dostáváme k tomu, že když se tímto pohledem podíváme na to, co se v Sýrii chystá, tak je evidentní, že Bašár Asad, který momentálně nad povstalci vítězí, postupně je vytlačuje, nemá žádný důvod vyvolat záminku k tomu, aby byl bombardován. Naopak, existují důvody, já nevím, zbrojařů anebo důvody amerického rezervního fondu FEDu, který potřebuje záminku tisknout další dolary pro vyvolání nové války. Když se podíváme, kolik zemí o tom smyslu pochybuje, tak zůstávají v tom Američané poměrně sami a ten zákrok nemusí vlastně nějak pomoci k jejich prestiži, spíše naopak. Vypadá to tak, že pokud se k tomu zásahu odhodlají, tak ty negativní reakce převáží.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Tak to tedy vidí Ivan Hoffman. Stihneme ještě alespoň jednu otázku od posluchačů. Paní Marie se tě ptá velmi adresně. Jestli bys jel na dovolenou do Egypta? Co má na mysli, je asi nabíledni.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Určitě ne. Když se podíváme na Egypt, tak to je země zmítaná prostě násilím, kde prostě umírají lidé a teď to, ta představa, že člověk se koupe v moři, veselí a vedle teče krev a ne tak daleko, tak ta je pro mě i lidsky nějak nepřijatelná. Stále prostě, když se člověk dívá na ty válečné konflikty, tak všichni to promýšlení strašně takticky a geopoliticky a já nevím jak, ale nakonec je to tak, že tam žijí lidi, jako jsme my a jenom kvůli tomu, že se prostě někdo snaží ovládnout /nesrozumitelné/ tak umírají a není to tak, že by museli. To není tak, že to tak prostě musí být, že tak je svět zařízen. Pokaždé je v tom prostě nějaké selhání konkrétních lidí, které prostě nemůžeme brát, že to je něco normálního. Nejhorší, co jsem slyšel o Sýrii, je takové přirovnání k mlýnku na maso. Někteří lidé říkají, že to je prostě země, do které ten globální džihád posílá své bojovníky z různých stran a ti tam prostě masakrují se mezi sebou a plus teda ještě masakrují to civilní obyvatelstvo a všichni prostě uvažují o tom, kam se ten globální džihád posunuje dál, jo, prostě třeba Rusové nechtějí, aby se posunul na Kavkaz, tak budou podporovat Asada, jo, ale pro mě tato představa, že je nějaké místo na světě, kam se lidé sjíždějí, aby se vzájemně vraždili, je prostě absurdní a naprosto nepřijatelná.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
Ivan Hoffman byl u mikrofonu Dvojky Českého rozhlasu. Ivane, děkuji a na slyšenou.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Zdravím. Hezký den.

Václav ŽMOLÍK, moderátor
--------------------
A zítra po půl deváté bude hostem v Jak to vidí na Dvojce historik Eduard Stehlík. Už teď mu e-mailem můžete posílat své otázky, rádi je předáme. To slibuje od mikrofonu Dvojky Václav Žmolík. Blíží se devátá hodina, to vám nabídneme zpráva, no a hned poté bude v našem studiu Daniela Průchová a náš dopolední blok Je jaká je začne. Mějte se krásně stále ještě letně, snad a pohodově a opatrujte se.