Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 9. listopadu

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. Zita Senková vás vítá u poslechu půlhodiny reflexe událostí kolem nás. Jak některé z nich viděl Ivan Hoffman, komentátor Deníku, dozvíte se již za okamžik. Přeji všem dobrý den a zdravím vás, Ivane, do zlínského studia.

Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
Já také zdravím vás všechny ze Zlína, hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. Možné příčiny tragédie ruského letadla a možné důsledky hned pro několik zemí, význam preferencí politických stran či soukromí celebrit. I to jsou témata, která rozebereme. Tragická nehoda ruského dopravního letounu nad Sinajským poloostrovem, při které před týdnem zahynulo všech 224 lidí na palubě, je zatím stále plná otazníků, byť přibývá prohlášení odkazující k teroristickému útoku. Vyšetřovatelé tvrdí, že zvuk, který je slyšet v poslední vteřině záznamu černých skříněk ruského letadla, je exploze bomby. Jak vy vidíte celou tu situaci, ten postupný vývoj?

Čtěte také

Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
Tak žijeme v době, kdy mám někdy obavu, jestli se hledá pravda, anebo jestli to, co se stane, je předmětem interpretací podle toho, co se komu hodí a tohle to byl přesně ten případ. Ze začátku bylo zjevné, že zatímco Egypt se snažil co nejdýl to šlo, hovořit spíš o nešťastné události, Rusko říkalo, že není důvod zatím vidět v tom teroristický čin, tak na druhé straně některé zpravodajské informace, které se dostaly do, do vysílání CNN a také v Británii, hovořily o tom, že byly zachyceny nějaké tajemné odposlechy, ze kterých vyplývá, že se tam něco dělo a klonili se spíš od začátku Američané, Britové k tomu, že šlo o výbuch, tak tam bylo jasně patrné, že Egyptu se nehodí, aby byl prudce zmražen turistický ruch, aby tam přestali létat turisté, protože z toho, z toho je samozřejmě obrovský zisk, z toho turistického ruchu. Pro Rusko nebylo určitě příjemné oznámit lidem, že lidé mohli zahynout v důsledku toho, že Rusku vede proti Islámskému státu v Sýrii leteckou vojenskou kampaň a tohle to hned z kraje vypadalo jako odveta. To znamená, než, než se vyšetřilo, tak předtím jsme se dověděli nejprve všechny možné spekulace a tak je to, tak je to stále. V každém případě stále bych ale řekl, že, že bychom měli trvat na tom, že o nejdůležitější, co potřebujeme vědět, je, co se doopravdy stalo, to znamená znát fakta, znát, znát objektivní výsledky a upřednostnil bych vždycky pravdu před tou spekulací.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte tedy, jak ostatně zaznívá i z Ruska, které, byť možná pomalu mění ten postoj, co se týče možné verze teroristického činu, tak vlastně od počátku se snaží zpochybňovat tu hypotézu o bombě na palubě s tím, že na závěry je prostě ještě příliš brzy.

Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
Když se podíváte na různé servery nezávislé, tak jedno z takových vysvětlení je i to, že nechtěli se k situaci vyjadřovat, dokud probíhalo vyšetřování a dokud bylo ještě možné hrát prostě tu zpravodajskou hru se zakrytými kartami. To znamená, jsou i úvahy o tom, že takové to prodlení, ta, ta doba, která byla potřebná k tomu, aby prostě se nakonec řeklo to, co vlastně všichni tušili hned od začátku, takže byla využita na, na spekulování, ta pátrání po pachatelích a tak dál. To, to je samozřejmě také možné, ale také hraje velkou roli čas, protože přece jenom říct hned v první chvíli, že na palubě vybuchla bomba a lidé byli zabiti teroristy, je něco jiného, než když se to řekne po týdnu, kdy už s tou událostí se pracuje, už se o tom dlouze mluví, emoce nejsou až tak vyostřené tak tam těch důvodů může být samozřejmě hodně, ale ta pravděpodobnost dnes, že se jednalo o teroristický čin, je, je už velmi vysoká a teď jde o to, že se bude uvažovat, kdo vlastně to způsobil, kdo na tom mohl mít zájem. To mohl být Islámský stát, mohla to být Al Kajda, ale mohlo to být také Muslimské bratrstvo, které je v současné době v Egyptě pronásledováno a může se vlastně tímto způsobem mstít i přímo doma v Egyptě současné vládě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Stalo se z této lidské obrovské tragédie vlastně také politikum?

Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
To je vždy. To je, to je kolem každé takové tragédie. Ono není, není zvláštní ... vlastně ten rukopis toho islámského radikalismu je tam naprosto čitelný, protože to, že je jasné, že je snazší zabíjet civilisty, než zabíjet vojáky v přímém nějakém střetu a navíc to je vysoce efektivní, protože zabít civilisty v letadle, to má obrovskou mediální sledovanost a ti teroristé tímto způsobem na sebe upozorňují a šíří strach. Takže samozřejmě, že to je politikum.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud by se, Ivane, jednoznačně prokázalo, že těch 224 nevinných lidí na palubě zavraždili teroristé z Islámského státu nebo z jejího, z jeho odnože, co by to znamenalo zejména pro Rusko s ohledem na angažovanost v Sýrii i samotný Egypt?

Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
Tak zřejmě by se ta angažovanost ještě posílila. Není předpoklad, že by prostě došlo k změně a že by prostě ty letadla byla stažena a že by nechali, ať dělá Islámský stát co chce, to určitě ne. To může mít dva efekty samozřejmě. Jeden je, že se lidi ještě víc naštvou na, na to, že zde existují lidé, kteří se chovají naprosto necivilizovaně a vlastně ten odpor vůči tomu islámskému radikalismu může růst, ale současně v zemích, které se vymezují vůči, vůči Západu, může takový čin povzbudit další teroristy k tomu, aby se o to pokoušeli příště a když si všimnete, jak se hovoří o tom, kdo komu dodá jaké zbraně a jaké protiletecké systémy, tak samozřejmě přijde do debaty, jestli je rozumné vyzbrojovat někoho, kdo se dnes tváří, že je umírněný, zbraní, která je schopna sundat civilní letadlo z oblohy, to, to samozřejmě tyhle ty všechny debaty, nakonec i proti sobě staví nedávné, ještě nedávné spojence v boji proti terorismu a tak se vlastně z boje s teroristy stává i jakási studená válka mezi, mezi těmi, kteří proti terorismu bojují. To znamená, ta situace vůbec není dobrá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Změní se, pokud by se tedy prokázal ten teroristický útok, atmosféra v samotném Rusku, nálady v obyvatelstvu, podpora Vladimira Putina, co se týče právě angažovanosti v Sýrii?

Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
To nikdo neví. To je, tady bysme věštili z křišťálové koule. Určitě pro žádného představitele není příjemné, když se vrací v rakvích vojáci, natož civilisté. To je, to prostě na tom nemůže nikdo politicky vydělat. Z druhé strany, když se něco takového stane, tak se lidi semknou a vlastně někdy, někdy taková situace může krátkodobě tomu politikovi i vynést politické body, i když myslím si, že tohle to není úplně ten případ. Ta podpora Vladimira Putina je dnes tak obrovská, že vlastně může jenom klesat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Prezident Miloš Zeman byl na návštěvě Pardubického kraje, zatímco všichni ostatní prezidenti středo a východoevropských zemí, které jsou členy Severoatlantické aliance, se sešli v Bukurešti na minisummitu NATO, aby připravili půdu pro červencovou varšavskou schůzku celé Aliance. Jak vy hodnotíte absenci pana prezidenta?

Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
Tak on se nezúčastnil kvůli tomu, že už měl naplánovanou návštěvu v Pardubicích, ale každému jasné, že kdyby o setkání s ostatními členy tohoto, jak se tomu říkalo, východního křídla NATO, stál, tak by ho asi občané Pardubicka omluvili a pochopili, že tam jede. To znamená, spíš si myslím, že tam nechtěl jet. To setkání bylo, jeho smyslem bylo žádat o posílení jednotek NATO v zemích, které souvisí s Ruskem. Bylo to protiruské setkání, takhle to prostě bylo naplánované, tak to i proběhlo a on se toho zjevně zúčastnit nechtěl. Já si myslím, že ho pan Hamáček jako zastoupil dobře, takže ten hlas, který měl zaznít, zazněl a já si myslím, že z té neúčasti Miloše Zemana vlastně mohou mít radost jeho odpůrci i jeho příznivci. Příznivci proto, že zase ukázal, že prostě nejde s davem a že prostě má svůj vlastní názor, zatímco odpůrci mohli být rádi, že tam nepřišel a neřekl, že posilování jednotek vojenských v souvislosti, teda v sousedství s Ruskem je nesmysl, hloupost a tak, že prostě neprotiřečil těm ostatním a tím pádem nevyvolal žádný diplomatický skandál. Takže nakonec možná, možná by měli být všichni rádi, že tam nebyl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký postoj zástupce Česka na tom summitu, tedy pan Hamáček, šéf Poslanecké sněmovny tlumočil, když řekl, cituji, že: "Nejsme hraniční zemí Aliance a že nevidíme důvod pro přítomnost aliančních jednotek na našem území, nicméně respektujeme v této věci názor jiných členských zemí."

Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
Tak to je dlouhodobě postoj vlády. To znamená, že on tlumočil český postoj, který je takový zdrženlivý. Politika je zvláštní věc. Z jedné strany politici nechtějí jít proti veřejnému mínění, které není nakloněno nějakému, nějakému velkému, velkému válečnictví u nás, ani nikdy teda nebylo, ale z druhé strany nechtějí si to rozházet u spojenců. To znamená, je to taková politika opatrná na obě dvě strany, která se dá dělat určitou dobu, ale nakonec pokaždé je potřeba se nějak rozhodnout. No, ono ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co přináší taková politika?

Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
My máme takovou historickou zkušenost s tím, že, že jsme mnohokrát šli proti proudu a většinou jsme na to doplatili. To, to můžeme jít až k Husovi, můžeme jít k bourání Rakouska-Uherska, můžeme vzpomenout, jak se První republika vymezovala vůči hitlerovského Německu, se kterým se všichni naši tehdejší spojenci snažili být za dobře, no a potom v 68. roce, to je další zkušenost, byli naši reformní komunisté neposlušní vůči spojencům, kteří byli všichni pevně semknutí kolem Sovětského svazu, zase prostě to dopadlo špatně. Když dnes se budeme vymezovat proti dnešním spojencům, a to je pokaždé. Vždycky se tváříme, že to je na věčné časy, ale ono není, tak zase na tom určitě nevyděláme. To je prostě naše zkušenost, ale zřejmě se pokaždé u nás najdou politici, kterým je, je nepříjemné udělat to, co je asi pragmaticky nejlepší. To znamená, držet ústa a krok, nevystrkovat hlavu, být jako všichni ostatní. Prostě těm našim politikům to není dáno. Pokaždé se mezi nimi najde někdo, kdo, kdo to prostě nevydrží a chce být jiný a je jiný, no a to, to je ale se všemi důsledky, i těmi pozitivními, že mu lidé zatleskají, ale pak z toho třeba doopravdy i jsou nepříjemnosti, protože, co si budeme namlouvat, dneska to není o spojenectví, dneska se rozhoduje právem silnějšího a my ti silnější nejsme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A proč ne? Proč třeba nejsme více akční? Nevím, před 11 lety jsme vstupovali do Evropské unie jako premiant toho bývalého postsocialistického komunistického bloku a nyní určitě tedy nejsme lídrem v tom regionu.

Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
Asi ne, asi nejsme. Těch důvodů může být samozřejmě víc. Hodně jich je vnitřních, jak vypadala vnitřní politika, na co se kladl důraz, jak, jak vlastně jednotlivé strany prostě přispěly k tomu, aby ta společnost rostla, anebo se prostě staraly jenom samy o sebe a o své klienty. To může být skutečně těch důvodů víc, ale takovým hlavním problémem je, že se mění svět a hlavním problémem odjakživa byl problém spojenectví. To znamená, z jedné strany se jim nedá příliš věřit, z druhé strany se jim to nedá říct. Spojenci jsou dobří v míru. Když jde do tuhého, tak většinou každý potom si hledí svých vlastních zájmů. To znamená, v tomhle tom umět nějak vybruslit, to vyžaduje velkou asi diplomatickou zkušenost, velký talent a že bychom měli politiky nějaké světové třídy, to se zdá, že nemáme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás, Ivane, od pana Březiny. "V posledním Jak to vidí.. jste říkal, že by se Evropané měli odklonit od Evropské unie k hodnotám, v uvozovkách a tam, kde není odbouráván sociální stát. Kdybyste si přečetl alespoň nejzásadnější evropské dokumenty, pak byste věděl, že Evropská unie je přímo ztělesněním základních civilizačních hodnot - mír, solidarita, prosperita, lidská a sociální práva a tak dále. A kdybyste se rozhlédl, tak byste zjistil, že Evropa je nejsociálnějším regionem na zeměkouli. K jakým hodnotám a k jakým regionům by se tedy měli dle vás Evropané obrátit?" Tolik citace z e-mailu a otázka pro vás. Jaké hodnoty a jaké regiony?

Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
No, já za prvé řeknu, že ctím názor a gratuluji k optimismu tomu pisateli. Jestli si myslí, že ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nesdílíte ten optimismus?

Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
Ne, ale absolutně ne. To je takové, prostě každý si o sobě myslí, že ten jeho názor je, je správný a logický. Ve skutečnosti se ty názory potkávají, protínají, jsou různé a schopnost naslouchat druhým je asi to nejlepší, co člověk může v životě mít. Takže, jak říkám, já mu ten optimismus neberu, ale sám ho nesdílím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nevím, jestli zodpovíme na, na ty hodnoty nebo regiony? Které hodnoty by tedy Evropané podle vás měli vyznávat?

Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
Já si myslím, že, a to tak odjakživa bylo, že těch způsobů, jak se dají věci uchopit, je mnoho a nakonec vždy vítězí určitý konsensus. To znamená, na co se lidé v tom daném prostředí shodnou, o čem si řeknou, že takhle to bude, takhle to cítíme, takhle se nám to osvědčilo, nebo takhle prostě se chovali naši předci a je dobré se toho držet. Přitom ty regiony byly různé. Úplně jiná tradice je v Asii, jiná v Africe, jiná u nás a pokaždé má svoji logiku. Pokaždé vyplývá z nějaké životní zkušenosti. Náš problém je, že si myslíme, že právě ta euroatlantická civilizace, ta naše, že je nejdemokratičtější, nejlepší a z toho titulu máme pocit, že jsme jaksi povinni ji šířit a nabízet tu vymoženost a to, to dobro, ke kterému my jsme dospěli, těm ostatním, aby prostě jim bylo lépe. A najednou vidíme, jakmile se o to pokoušíme a dojde k takovému tomu exportu těch našich hodnot, takže se to někde osvědčí, někde se to časem prosadí. Většinou, když se to prosadí, tak je to silou, anebo, anebo ne a způsobí to ještě větší chaos, ještě větší zlo, protože v tom daném regionu, kde jsme chtěli pomoct a kde jsme se chtěli předvést s tím, jak my jsme výborní a jak my tomu dobře rozumíme, jsou jiné podmínky, jiné tradice. To znamená, často se hovoří o univerzálnosti některých hodnot, ale ony univerzální nejsou. Pokaždé je to věc konsensu, pokaždé je to věc názoru. To znamená, asi umět naslouchat, být svůj, ale současně nebrat druhému právo na jeho názor, jinými slovy tolerance. To je, to je asi to nejlepší, s čím člověk může podržet si to své a přitom akceptovat, anebo rozumět, anebo pochopit prostě i to, i to druhé, i to cizí, i to jiné, ale tolerance, to je to úplně nejtěžší, co se, co se dá zvládnout a lidé vesměs tolerantní nejsou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak rozumíte tomu, Ivane, co se děje vlastně v hnutí ANO? Přišla po té letní sérii rozpadů, podzimní, protože ať už se podíváme do Prahy, do Brna, do Hodonína nebo do Opavy, tak vlastně se rozpadá ta radniční koalice. Jaké jsou ty důvody?

Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
Tak to hnutí vzniklo za určitým účelem a poměrně rychle a mělo být protiváhou reálné politice, ale jakmile vstoupilo do politiky, tak pochopitelně dostává se do prostředí, které má svá pravidla a v něm prostě střety a různost názorů jsou, jsou zcela normální a také to, že lidé mají různou představu o tom, jak se věci mají dělat, ale vlastně není to sehraný tým lidí, kteří by se dlouho znali a uměli spolu diskutovat. Někdy se prostě pohádají mezi sebou, mají samozřejmě také jiné zájmy, než jenom sloužit občanům. To znamená, to je asi přirozený jev. Co je na tom celém zvláštní, je, že čím větší má hnutí ANO problémy, tím vyšší má i preference. Tomu asi rozumí málokdo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se podíváme třeba TNS Aisa, pokud se nepletu, tak podle té agentury by volby do sněmovny nyní vyhrálo hnutí ANO s 28 %, druhá ČSSD by získala o 12 procentních bodů méně. Jsou ale i jiné průzkumy.

Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
Já bych řekl to, co vždycky říkal můj kolega Petr Nováček ještě, když jsme spolu seděli v Radiožurnálu v kanceláři a to, že není potřeba se dívat na ty přímé body, ale že je potřeba sledovat trendy a tady to platí obzvlášť, protože zatímco TNS Aisa hovoří o tom, že ten rozdíl mezi ANO a ČSSD je 12 procentních bodů, tak vidíme, že pokud jde o STEM, tak ten ve stejném období naměřil rozdíl pouze 5 % a PPM Factum, což je třetí agentura, která se zabývá průzkumem volebních preferencí, tak ta říkala, že mají náskok lidé od Babiše jenom 2 % a to už je na úrovni statistické chyby. To znamená, podstatnější je asi trend a ten, ten říká, že strany současné vládní koalice by dnes, kdyby dnes se konaly volby, tak mají ústavní většinu v Poslanecké sněmovně. To znamená, jejich vliv posiluje, jinými slovy neukazuje se zatím žádná nějaká silná poziční alternativa, která by mohla je nahradit, anebo že by se mohl změnit prostě ten politický trend a tohle to je důležité z toho důvodu, že my jsme svědky neobyčejně klidného vládnutí, že tyto strany, i když se teda občas hádají, tak to se vůbec nedá srovnat s tím, jaké to bylo v minulosti. To znamená, takovým důvodem, proč by se od nich mohla veřejnost odklonit, je spíš, že ten, že toho klidu je až moc, jo, prostě důležitým některým věcem, které hýbou světem, Evropou, jako je například ta nebývale silná migrační vlna, se nevyjadřují, spíš jsou opatrní. Drží se zpátky, je to taková politika - ani ryba, ani rak, politici jsou neuchopitelní, snaží se neříct něco, z čeho by měli problém, co by je poškodilo. No a to nebude stačit jako v budoucnu určitě. S tím se nedá v takovém neklidném prostředí, neklidné době vydržet. To znamená, podle mě mají na výběr jenom dvě možnosti, a to buďto akceptovat jakýsi většinový hlas lidu, jít s proudem a nejlépe teda v jeho čele, anebo druhou možnost, na základě určitých hodnot se tomu veřejnému mínění postavit a jít, jít proti němu. To taky lze udělat. Ale nedělat nic, zůstat tak, jak jsou, tak to znamená pouze čekání na to, až si veřejnost zvolí jakéhosi lídra do nepohody, někoho jiného, než jsou oni. To znamená, dříve nebo později se budou muset k tomu, co dnes hýbe společností, Evropou, postavit čelem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale někteří politici zase jsou, řekla bych, docela akční v dobrém slova smyslu, že jsou přítomni v médiích, vysvětlují, alespoň se o to snaží. Třeba ministr vnitra, pan Chovanec.

Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
Jo, tak ano, tak, ale tak v jeho případě to je logické, protože to je jeho agenda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jasně.

Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
Ale on je, on je, řekl bych, úředník, ministr, který má tu věc na starost. Musí ji nějakým způsobem zadministrovat, vyřešit. Taky na tom teda sbírá politické body, jo. Dnes, myslím si, že má, má ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tam je, myslím, nárůst kolem 20 %.

Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
20 %, ano, ano, věří mu polovina občanů, což je, což je doopravdy hodně, protože jinak z takového měření STEMu se ukazuje, že nadpoloviční důvěru občanů mají vlastně u nás jenom dva politici, a to je Andrej Babiš a Bohuslav Sobotka. Všichni ostatní spíše ne. A na tom vlastně také vidíme, že jaksi v politice není mnoho teda těch, těch osobností silných, za kterýma by lidé stáli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O politicích, Ivane, říkáme, že nemají soukromí, že je to vlastně "věc veřejná". Co říkáte té míře pozornosti nejenom médií, která se po oznámení závažného onemocnění dostává Karlu Gottovi?

Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
Tak Karel Gott je tak důležitý, že se lidem o, o jeho zdravotním stavu říká pravda. Podobně, jako kdyby to byl prezident. Jeho stav zdravotní je hlavní zprávou, je to vlastně nejsledovanější pacient a zvláštní na tom je, že doopravdy každý mu přeje, aby se vyléčil a i když se jedná o celebritu, tak u médií se těší mimořádně slušnému zacházení. To je důležité, že i bulvár se drží zpátky, nesnaží se z toho vytěžit nějakou senzaci, všichni o něm hovoří ohleduplně. Určitě si vzpomínáte na takový ten starý vtip, který se říkal kdysi i Gottovi, že když se jednou bude vzpomínat na to, kdo byl prezident Husák, tak se řekne: "To byl takový bezvýznamný středoevropský politik v éře Karla Gotta." A já mám, teď jsem si na to nedávno vzpomněl, že je to doopravdy tak. To je člověk, který je vlastně takovou pamětí společnosti, ať se dělo, cokoli, tak pokaždé to bylo rámováno jeho hlasem, jeho zpěvem, jeho písněmi. To je neuvěřitelný fenomén. A ... a ... a jsem rád, že i ty zprávy o něm jsou takové věcné, klidné a že všichni mu drží palce. To je, jako kdybychom prostě drželi palce sami sobě, své době, prostě historii. Já nevím, jak bych to jinak řekl. Je to, je to zvláštní fenomén.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Všímají si toho také ...

Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
Takových lidí doopravdy mnoho není, jo, za který ..., kteří by neměli nepřátele a kterým by všichni, kterému by všichni přáli dobré.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Všímají si toho také v zahraničí. Já děkuji v tuto chvíli, Ivane, za vaše názory, postřehy. Stínovou ekonomiku si necháme na příště. Pozveme posluchače, naladíme už nyní. Mějte se hezky.

Ivan HOFFMAN, komentátor, novinář
--------------------
Na shledanou, hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Komentátor Ivan Hoffman. Zita Senková se těší zítra na slyšenou. Řeč bude o ekonomice, nejenom s profesorem Richardem Hindlsem. Dobrý den všem a příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.