Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman - 8. září

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Hostem pořadu Jak to vidí je Ivan Hoffman, komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu. Přeji vám do Zlína dobrý den.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já také přeji hezký den ze Zlína.

Čtěte také

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Začala kampaň před říjnovými komunálními a senátními volbami. Budeme vybírat, tuším, 62 tisíc místních zastupitelů v 27 volebních obvodech, také senátory. Vypozoroval jste, Ivane, možná už nějaké, nějaký lighmotiv, hlavní motiv, nebo témata kampaně?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, dnes, když jsem jel do Zlína sem do studia, tak z plejády různých obrázků a transparentů podél cesty, které už vyzývají občany, aby se zamýšleli nad tím, co nás čeká, tak se mi líbilo jeden takový nápis, jedno takové heslo: Zlín není kořist, ve Zlíně bydlíme. A to je přesně ono. Komunální volby na rozdíl od těch řekl bych velkých voleb, těch parlamentních se, se liší tím, že většinou ty kandidáty, kteří kandidují na malých obcích, lidé znají, jsou to jejich sousedé, jsou to často lidé, které nejprve museli přemluvit k tomu, aby vůbec kandidovali, protože by je to ani nenapadlo. Tito lidé velmi těžko můžou být zvoleni, pokud o nich sousedé vědí například, že holduje alkoholu, anebo, že se dopustil něčeho nečestného, anebo jsou hašteřiví a špatně s ostatními vycházejí, to znamená, bývají to lidé slušní, společenští, ale také lidé, kteří mají nějaký organizační talent a dovedou, dovedou dát věci dohromady a případně i vyřešit nějaké takové každodenní spory a kontroverze. To znamená na té doopravdy nízké komunální úrovni je ta politika služba. Čím jdeme výš ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To zní jako, promiňte, selanka. Opravdu?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Ano, ano. Já znám starostu, který prostě žije v obci, kde současně ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kde žijete.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Neříkám konkrétně, ale kde žijí jak prostě staří lidé, starousedlíci, tak je tam prostě taková řekl bych vilová, vilová čtvrť, kde, kde jsou lidé velice zámožní, úspěšní a musí vyjít se všema, musí prostě se postarat o to, aby když přijde zima a, a vesnice zapadne sněhem tak, aby se dostal z baráku nejstarší babička a současně musí umět jednat i s lidmi, kteří mají prostě své silné postavení a tak dále. A dá se to zvládnout, určitě ano. Ale takový člověk, takový člověk se prostě musí na té vesnici najít a většinou, když se najde, tak lidé, lidé mu, mu i důvěřují. No ale teď právě, když do kontrastu dáme už ty větší obce, tak vidíme, jak ty kampaně začínají tím, že, aby, aby vlastně ten člověk, kterého lidé neznají, tak aby měl šanci, tak, tak slibuje. No a čím větší obec, tím nereálnější sliby až když už volíme doopravdy v těch velkých městech, tak už potom ty kampaně se toho běžného života lidí téměř nedotýkají a ve volbách podobně jako v těch do Poslanecké sněmovny často rozhoduje popularita té politické strany, anebo, anebo taková ta celorepubliková agenda, kterou přitom ten komunální zastupitel, komunální politik nikdy ani nebude řešit. To znamená, když prostě jsme kritičtí na politiky, já někdy říkám, že politika už, ta, ta zastupitelská demokracie v mnoha případech zdegenerovala až na, až na úroveň organizovaného zločinu, tak to neplatí v těch malých obcích. To je potřeba si uvědomit. Tam, tam kde, kde zastupitelská demokracie funguje, tak je to proto, protože svého zastupitele osobně známe. Bohužel ve velkých městech to, to není úplně možné, volíme cizí lidi a podle toho taky potom většinou dopadne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte tedy, že komunální politika je opravdu, řekněme, křišťálově čistá, nezatížená nešvary z té takzvaně velké?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, to je vidět například na tom, je na tom daleko lépe. Samozřejmě všude najdete nějaké osobní pochybení ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tím, že, promiňte ...

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Nebo tak, ale, ale povšimněme si například, že v té komunální politice, na té nejnižší úrovni je daleko více žen, než je v té politice nejvyšší. To je, to je, to je zajímavé a navíc k tomu, aby žena uspěla v politice, v té komunální, tak vůbec nepotřebuje žádné kvóty. Tam se prosadí tehdy, když je schopná prostě přesvědčit o tom, co je potřeba udělat pro obec chlapy ve vesnici. Teda chlapy v hospodě. Jo? To musí mít prostě nějakou, nějakou autoritu a, a většinou se teda prosadí a bývají to starostky zastupitelky sebevědomé a, a, a velice schopné. Aby se prosadila žena v té vysoké politice, tak už musí mít spíše ty mužské vlastnosti a, a, a, a většinou se neprosadí ti chlapi ji prostě vyštípou a na nějaká místa, ze kterých už je nějaký profit, kde už prostě nejde jenom o práci, ale je taky dobře honorovaná, nebo, nebo se dá přijít k zajímavým kontaktům a díky těm potom zbohatnout, tak to už potom, to už potom ta politika vypadá jinak a tam už se ty ženy prosazují méně. Ale v komunální politice, v té, na té obecní úrovni, tak tam najdeme velké množství velmi, velmi řekl bych užitečných, zkušených, schopných, schopných žen.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, když jste v úvodu, Ivane, hovořil o tom plakátu s tím vlastně kořist či nikoliv, jsou tedy politici jaksi šelmou?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak na té vyšší, na té vyšší úrovni myslím si, že ano. Celá ta politika stranická je založená na tom, že ta strana se dostane k moci proto, aby, aby kontrolovala tok veřejných prostředků a vlastně lidé do politiky jdou pro to, aby, aby sami prostě z toho profitovali. Těch, kteří dělají politiku proto, protože mají nějaké silné sociální cítění a mají představu, že by chtěli něco udělat pro druhé, tak to, já takového prakticky skoro žádného neznám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná se nabízí otázka, podle čeho se pozná dobrý politik?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Podle toho, že slouží, podle toho, že vypadá podobně jako ten obyčejný venkovský starosta.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm, mimochodem Deník, pro který píšete, včera přinesl výsledky dubnového průzkumu. 80 % středoškoláků si myslí, že nemůže ovlivnit problémy ve společnosti na komunální, republikové nebo globální úrovni. Proto se také málo občansky angažují mladí lidé. Co myslíte, čím zatraktivnit politiku?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak mladí lidé mají spoustu ještě důvěry ve vlastní síly a mám pocit, že mladý člověk je daleko více individualista, než, než lidé, když zestárnou a tak možná to je jeden z důvodů, že ještě věří ve vlastní schopnosti, ve vlastní síly prosadit to, co potřebují, aby se jim lépe žilo. U těch starších potom už si mnoho lidí uvědomuje, že, že je potřeba se nějakým způsobem dát dohromady a společně ovlivňovat věci, protože jednotlivec nic nezmůže. Může to být vysloveně generační záležitost, ale taky je to možné, že dnešní mladá generace vyrůstá v daleko řekl bych globálněji organizovaném světě, kde ta bezmoc jednotlivce, a to nejen člověka, který je z těch nižších tříd, ale i, i taková ta bezmoc té střední třídy, lidí, kteří kdysi tvořili páteř té společnosti a na nich to celé stálo, tak to, to pominulo, to, to se, to se ztrácí. Těch, těch lidí, kteří věří v tom, že oni jsou tou hybnou společností, silou společnosti, myslím si, že jich ubývá a, a takové, takové zklamání z toho, že věci prostě se řídí podle, podle potřeb těch, úplně, úplně nejbohatších, těch 0,1 % lidí, kteří vlastní většinu toho vlivu, tak ten, ten myslím se rozrůstá všude. Je to takový globální pocit z toho, že svět není úplně nejlépe zorganizován. Ale s tím se těžko, těžko něco udělá. Ten systém musí prostě zřejmě narazit na meze svých možností, musí se ukázat, že znovu je potřeba, aby ta odpovědnost za chod společnosti byla rozložená na více lidí, aby prostě nebyla ta společnost organizovaná pouze shora, pouze, já nevím, 10 nejsilnějšími korporacemi a k tomu příslušejícímu počtu několika málo největších bank a tak dál. Všechno se strašně zcentralizovalo, zglobalizovalo a, a to v jedné chvíli prostě se ukáže nefunkční a pak se ta společnost znovu začne prostě dělit, členit a ta odpovědnost za to, jaký je svět, se znovu přenese na více ramen, na více lidí a ta střední třída znovu získá prostě na důležitosti. Ale teď jsme právě, řekl bych, v tom období, kdy ta, ta řekl bych takový ten vliv, anebo ten pocit, že mám co říct do toho, co se děje, je obecně mezi lidem velice, velice slabý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme k dalšímu tématu. Nový předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker už má v ruce kompletní seznam kandidátů na komisaře Evropské unie, čestá, česká zástupkyně Věra Jourová, ministryně pro místní rozvoj, by se mohla stát eurokomisařkou pro dopravu a vesmírnou politiku. To portfolio bude upřesněné definitivně tento týden. Pokud se tak stane, tak to bude obrovské pole působnosti. Jako asi žádný jiný eurokomisař.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já jsem zaregistroval, že se vám líbí ta představa ovládnout trochu vesmír skrze komisařku Věru Jorovou, což je, což je takové poetické. Připomeňme, že hovoříme o zatím informacích, které unikly, nejsou oficiální ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pode serveru euroaktiv ...

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, zájem původně Česká republika měla, říkal to víckrát premiér, říkala to i Věra Jourová o agendu regionálního rozvoje. Já si myslím, že možná nakonec, pokud Věra Jourová bude eurokomisařkou pro dopravu a, a teda ten vesmír, tak to bude i pro Českou republiku lepší, protože pokud je skutečně profesionálkou, tak by z pozice eurokomisařky, která má péči o skutečně správné, spravedlivé a ale také i ekonomicky rozumné rozdělování evropských dotací, tak by se musela na republiku, ze které do té komise přichází, dívat velice přísně. Připomeňme, že u nás se ty dotace kvůli různým pochybením a, a podezřením a nejrůznějším nešvarům nerozdělují v plné výši. Naopak velká část těch evropských dotací propadne, protože ty jednotlivé operační programy jsou pozastavovány, pokud se vždycky přijde na nějakou, na nějakou nepravost. To znamená, že pokud by chtěla být skutečně seriózní eurokomisařkou, tak by prostě neposlala do České republiky pomalu ani euro. Protože ví, jak to tady vypadá. No a samozřejmě přeháním jenom, ale kvůli kráse a ne moc, ale na tom ministerstvu pro místní rozvoj, no tak tam, tam vlastně všichni ministři přicházejí, notoricky se slibem, že to napraví, že, že když tam budou oni, takže se podaří dotace začít seriózně čerpat, ale potom vzápětí od nich pokaždé slyšíme důvody, anebo výmluvy, proč to nejde, proč už se to nedá, proč se vyčerpá jenom část a, a když se podíváme na působení Věry Jourové, tak ani jí se nepodařilo napravit prostě tu, tu agendu, to prostě zřejmě není v silách jednoho člověka a jedné politické garnitury. Ten, ten, ten způsob, jak se nakládá s těmi penězi, které přicházejí zvenku z Evropské unie s těmi dotacemi, tak ten je notoricky špatný. Tam je prostě něco, tam, tam je zakopán nějaký, nějaký pes, tam je nějaké prokletí prostě něco, co se nikomu nedaří vyřešit. Říkám ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zatím na to měla ...

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Buďme rádi, že bude eurokomisařkou pro dopravu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zatím na to měla jen pár měsíců. Ten mandát eurokomisařky by měl být tedy podstatně delší. Ti kandidáti ještě budou takzvaně grilováni, podstoupí debatu v Evropském parlamentu, zřejmě koncem září. Možná, Ivane, na co vy byste se zeptal paní Jourové? V souvislosti třeba i s tím, s tímto portfoliem, doprava, vesmírná politika. Snad jenom dodám, že pro Evropskou unii je na roky 2014-20 na rozvoj dopravní infrastruktury to má být priorita a přeshraniční koridory, má být poskytnuto 26 miliard eur. Nebo co by vás zajímalo slyšet od eurokomisařky?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
To je nesmírně těžká otázka. Já vlastně nevím, na co bych asi se ptal. A teď jsem si ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná nevím ...

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Najednou uvědomil, že ti, ti evropští poslanci to mají docela těžké, protože oni asi se na něco by ptát měli a tak určitě budou, budou zjišťovat, jestli o tom problému něco ví, jestli je kompetentní, jestli je dobrou manažerkou, ale jak, jak ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná ...

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já ani nemám představu, jak by vlastně celá ta doprava měla být, aby prostě se ještě více a ještě lépe z místa na místo přepravovaly věci, které nejlépe by asi bylo, kdyby, kdyby se tolik nepřepravovaly. Čím bude úspěšnější, tím paradoxně se ještě posílí ten, ten, ten řekl bych, velice problematický princip, kdy, kdy na tom trhu se úplně nesmyslně věci převážejí z místa na místo, tam a zase zpátky, místo toho, aby se většina věcí vyráběla a konzumovala tam, tam kde, tam kde prostě narostou, vyrostou. Ale to, to je věc, o které jsme tady mluvili, mluvili víckrát a tady už k tomu nic, nic nového neřeknu. Určitě ta doprava důležitá by nějak asi fungovala, ale já si myslím, že to není až taková velká priorita, jak se naši politici teď tváří, jak, jaké cti se nám dostalo, že dáme do pořádku skrze Věru Jourovou evropskou dopravu. Asi tak jednoduché to není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná jednu otázka, která nás vrátí na samotný začátek. Ivane, co vlastně jste říkal tomu, jak se strany po týdnech marného hledání, nakonec shodly na eurokomisařce?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak byla ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na společném kandidátu?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já mám pocit, že jim strašně pomohlo to, že v té chvíli měl budoucí předseda Evropské komise v tom, v tom týmu velmi málo žen a bylo jasné, že aby se, aby se dodržely prostě ty kvóty, které se berou v Evropské unii docela vážně, aby, aby prostě to nebyla zase převážně, anebo, nebo vyloženě chlapská záležitost celá ta evropská politika, tak ona měla tu výhodu proti, proti jiným kandidátům, že, že je to žena a i když ona se nad tím pozastavovala, nebylo jí to úplně příjemné, tak, tak myslím, že sama, sama ví, že toto bylo jedno z kritérií, které jí pomohlo v té volbě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Po 5 měsících bojů na Ukrajině bylo v pátek v Minsku dohodnuto příměří. Nicméně k jeho naplnění je ještě daleko. Jaké jsou podle vás, Ivane, šance na trvalé příměří? Podle OSN muselo kvůli bojům opustit své domovy dobrých 2600 lidí.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, já nepochybuju o tom, že všichni, kteří tam žijí v té oblasti, ale i všichni, kteří bojují, teda téměř všichni, jsou tomu příměří rádi. Určitě každý den, kdy se nestřílí je i dnem, kdy neumírají lidé a to znamená, že prostě je potřeba to uvítat. A to bez ohledu na to, s jakými motivy která strana to příměří přijala, anebo, anebo s ním souhlasila. Ale je to příměří doopravdy křehké, protože musíme si uvědomit, že po tom období, které, které proběhlo, je v lidech určitě zase ta na východě Ukrajiny obrovská nedůvěra, také, také prostě se došlo prostě k násilí, křivdám, které se nebudou zapomínat dva měsíce, dva roky, ale je to prostě na generaci. Kdo to zažil, tak, tak si to prostě samozřejmě zapamatuje. No a navíc stále není jasné, jaké, jaké jsou, jaké jsou záměry jednotlivých stran. Neví se dokonce ani úplně přesně, na čem všem se v rámci teda té dohody domluvili a jaký má být další vývoj. Ale já říkám, já budu vděčný za každý jeden dne, kdy to příměří vydrží.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jenom opravím ten údaj 2600, to je počet obětí odhadovaných a kvůli bojům muselo opustit domovy přes milion lidí. Jak k řešení situace přispěl summit Severoatlantické aliance ve Walesu?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, já myslím, že nijak, že ten summit byl, byl připravován v předstihu a ta agenda byla předjednána a ad hoc se málokdy prostě přímo na místě něco nového vymyslí. Navíc k tomu příměří ze všeho nejvíc asi přispěl ten vývoj na, na frontě, kdy ukrajinská armáda se dostala do velké defenzívy, celé jednotky skončily v obklíčení a už prostě nebyly další, které by je dostaly ven. Na druhou stranu ti povstalci bez ohledu na podporu, kterou měli, stále prostě je jich málo a nejsou schopni docílit nějak, nějaké změny na té frontě nějakým útokem. To znamená, když člověk poslouchá vojáky, kteří to popisují velmi neosobně, nezaujatě, tak je to, je to daleko cennější, než poslouchat politiky, kteří pochopitelně vždycky říkají to, co se jim hodí do krámu a s realitou přímo teda v tom místě to mnoho společného nemá. Tam jsme svědky spíše takové propagandistické války a, a můžeme si být prostě v 90 případech jisti, že to je, že to je jinak, než jak, jak to ti politici staví. Ale u těch vojáků tam, tam asi máme reálný základ, kdy prostě všichni potřebovali si nějak odpočinout, nějak se dát do pořádku, vyměnit si zajatce, ošetřit raněné a tak dál. To znamená, já myslím, že to příměří všichni potřebovali aktuálně. Ale jestli, jestli se pouze v rámci toho příměří připraví na další válku, někteří ti ukrajinští generálové říkají, že musí zmapovat, kde je protivník, znovu se vyzbrojit, dát do pořádku ty zničené, zničené oddíly a, a pak, pak prostě se znovu pokusit úspěšněji než dosud prostě tu válku vyhrát, tak uvidíme, jak to bude. Na druhou stranu, na druhou stranu není asi reálné, ani očekávat, že by ta domobrana se neodzbrojila a že by uvěřila na nějaké, nějaké politické výsledky a pak je ještě jedna věc, že ani Kyjev a z druhé strany ani Moskva, která tady vyjednává, ale sama prostě je za hranicemi, nemá úplnou kontrolu a úplný vliv na to, co udělají ti, ti bojující, podobně Kyjev má minimální šanci ovlivnit bojovníky toho pravého sektoru a pak všechny ty armády, které si vytvořili oligarchové a které platí, to jsou, to jsou soukromníci, kteří prostě si tam přišli zabojovat, zastřílet, za peníze. Tak je těžko říct, jestli politici vůbec jsou schopni to příměří nějakým způsobem dojednat a, a udržet. Ale, ale zatím se zdá, že možná, možná ano a, a říkám, tohle to je dobré období, kdy, kdy se nestřílí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vrátila bych se jenom k tomu summitu Severoatlantické aliance. Co říkáte té dohodě, vytvořit několikatisícovou sílu rychlé reakce, Česko do ní poskytne 150 vojáků, v komentářích se objevuje, že NATO se jaksi konečně probralo, vzbudilo. Bude akceschopnější, nebo o čem to svědčí vlastně tento závěr, že se dohodla vytvořit vlastně novou akční nějakou sílu?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak ono když je NATO vojenskou aliancí a dosud se projevovalo spíše, spíše politicky, tak asi je, asi je rozumné, aby, aby mělo nějakou bojeschopnou sílu, která, která je schopná nasazení a použití. Otázka je, kdo je nepřítel, jakmile prostě se tím nepřítelem bude jednoznačně definovat Rusko, tak jsme na začátku studené války, ale Rusko nemusí být nutně nepřítelem Severoatlantické aliance. Těch důvodů, proč mít bojeschopnou nějakou jednotku, je určitě víc a některá nebezpečí anebo bezpečnostní rizika se teprve mohou objevit. To znamená, že asi nápad to, nápad to špatný není. Protože ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ostatně, promiňte, se summit nebyl samozřejmě jenom o Ukrajině. Je tady situace ...

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Přesně tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ať už je to Afghánistán, nebo Irák ...

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Přesně tak. Je, je určitě důležité, jak jakousi to NATO najde do budoucna nějak jaký, jaký důvod existence si najde, protože mnoho, mnoho těch řekl bych činitelů těch vojáků, generálů, ale i politiků, ti jsou úplně šťastní, že konečně to NATO má prostě nějaký důvod existence. Oni ho našli ve vymezení Ruska jako svého nepřítele a, a uvidíme, jak dlouho jim to teda vydrží, ale je vidět, že jsou prostě rádi, protože to NATO nemělo, nemělo po rozpadu Varšavské smlouvy nějakou konkurenci, ale když nemáte nepřítele, tak potom, potom vypadají všechny ty investice jako do armády jako vyhozené peníze a tak dál. Takže nepřítel je pro politiky strašně důležitý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm. Mimochodem organizace Amnesty International zveřejnila novou zprávu, ve které obviňuje všechny strany konfliktu z páchání válečných zločinů. Zpráva navíc obviňuje Rusko z podněcování násilí. Je schopna Unie řešit tu situaci efektivně?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak teď se objevily zprávy o tom, že ukrajinské armáda budou poskytnuty zbraně od několika jednotlivých členských zemí Evropské ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Země NATO to popřely.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
A hned, ano, přesně z těch 5 zemí, které byly vyjmenovány, na nějakém Facebooku místního ukrajinského činovníka, tak hned to prostě 4 země popřely. A ten důvod je jasný. Ty zprávy, které vidíme v televizi, nejsou, to není všechno prostě. Tam se dějí doopravdy situace, kdy Evropa s tím nemůže, nemůže vnitřně nějak souhlasit a je jasné, že každá ta zbraň, která se tam pošle, takže tam někoho zabije. A že se ty zbraně používají proti civilistům, to je, to je prostě také prostě jasné, dokázané, prokázané. Některé, některé ty situace jsou takové, že jedna ani druhá strana už prostě nebere zajatce až se tam prostě drsně masakrují a do té situace prostě přispět zbraněmi, to je riskantní. To, to každý politik si musí třikrát rozmyslet. Proto, jestli nějaká pomoc tam probíhá, tak jak, jak ze strany Evropské unie, tak Ameriky, tak ze strany Ruska, tak je to vždycky nějakou oklikou. Nikdy ne úplně napřímo. Všichni, všichni prostě to třikrát, třikrát dementují a vymlouvají a dávají si pozor, aby nebyli o tom jasné důkazy. Američané nehlásí, kolik tam mají prostě svých bezpečnostních poradců, nejrůznějších, kolik je tam vojáků z různých, z různých armád. To prostě to se neříká, to je všechno neoficiálně. A to proto, protože to není čistá věc, to není, to prostě není v pořádku. Jo? Proto se za to všichni stydí. Proto nikdo neřekne, že tam, že tam pomáhá a že tam jde a že, že je vyzbrojuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V tématu budeme pokračovat třeba za týden s Ivanem Hoffmanem, komentátorem Deníku. Já vám děkuju a přeju ...

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Nejlepší by bylo, nejlepší by bylo, kdybysme mluvili o příměří.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Anebo o něčem jiném. Na slyšenou. Mějte se hezky.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Jasně, na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.