Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 6. listopadu 2017

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ve zlínském studiu Českého rozhlasu je komentátor Deníku Ivan Hoffman, dobrý den.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Hezký den přeji. Zdravím tě po dlouhé době a vybral si hezkou písničku.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Nevybral jsem ji já, ale shodneme se na tom. Probereme mimo jiné vizi menšinové vlády, kreativní zacházení s ústavou, krizi liberální demokracie a také globální vlnu odhalování sexuálního obtěžování. Klidný poslech přeje Vladimír Kroc. Ivane, prakticky od voleb se diskutuje o tom, jestli by v krajním případě mohla vládnout menšinová vláda bez důvěry. Je podle tebe něco takového myslitelné?

Čtěte také

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Já si myslím, že není. A zvláštní je, že se o tom zeširoka diskutuje i poté, co Andrej Babiš řekl, že by ho to vlastně ani nebavilo, že takovou to vládu si představit neumí. Je to asi dáno tím, že doopravdy zatím to povolební vyjednávání, anebo debata mezi politiky nevede doopravdy k ničemu. Nikdo nechce jít do vlády. Všichni se předhání v tom, jak se těší na práci v opozici. Ale současně také nelze vládnout bez Andreje Babiše. To jeho vítězství je příliš velké, ale současně ne dost na to, aby zůstal sám. To znamená, tato atmosféra ještě podle mě bude nějakou dobu přetrvávat, ale potom buď to dojde k normálnímu ustavení koalice, anebo k předčasným volbám.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jenže Andrej Babiš, zdá se, namísto intenzivního vyjednávání se zástupci parlamentních stran raději objíždí dál svoje příznivce, jakoby předvolební kampaň neskončila. Proč myslíš?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Říká se, že volební kampaň začíná den po volbách. Já jsem to vždy bral jenom takový jako takový bonmot, ale zdá se, že jsem se dožil situace, kdy doopravdy to platí. A Andrej Babiš zřejmě já bych řekl, že on je o několik kroků před ostatními politiky napřed, že on už tu situaci vnímá. Nejprve všem učinil nabídku, aby prostě s ním do té vlády šli, začal u občanských demokratů. Pozitivně hovořil v podstatě o všech. No, ale když ho všichni odmítli, tak velmi rychle s tím přestal. Mám takový pocit, že ani to nebylo především ta výzva vůči ODS nějak příliš upřímná, že ani velkou chuť jít s občanskými demokraty do vlády možná ani neměl. Nicméně je potřeba si uvědomit, že ty předčasné volby nikdo příliš nechce. Jedná se o jakéhosi černého Petra, který si budou všichni předhazovat. A Andrej Babiš jako první ví, že by on neměl být tím, kdo ty předčasné volby vyvolá. Nicméně podle mě s nimi počítá.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
V čem se liší vláda bez důvěru od kabinetu s důvěrou Poslanecké sněmovny, když obě mohou vládnout maximálně čtyři roky? Takto se ptá Miloš Zeman. Jak by prezidentovi odpověděl Ivan Hoffman.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Já mám pocit, že i Miloš Zeman vlastně něco zkouší. On říká, že vlastně tu ústavu vnímá aktivně, přemýšlí, kde jsou její hranice. Rád se pohybuje na hraně, rád o tom hovoří. Ve chvíli, když něco takového vysloví, tak se na něj okamžitě vrhnou média, právníci, ústavní právníci a tak dál a začnou zeširoka vysvětlovat, prostě jak to nejde a tak dál. Nicméně mám pocit, že on ani příliš nepočítá s tím, že se něco takového stane. Je potřeba si uvědomit, že pravděpodobně Miloš Zeman uvažuje v horizontu prezidentských voleb, co se stane do té doby. A všechno do té doby bude z jeho pohledu už taková nějaká předvolební kampaň. To znamená, co bude potom, to nevíme. Ale mám pocit, že ani on sám tu představu, že by vedl menšinový kabinet bez důvěry, vůbec nebere vážně. Pochybuju, že to bere vážně.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ty si řekl, že aktivně využívá ústavu. On, a to jsou jeho slova, používá ústavu tvůrčím způsobem.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Tvůrčím způsobem, ano.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já se chci zeptat. Není to přece jenom ta mez pružnosti, že by takový krok vadil možná i Zemanovým skalním příznivcům?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Já myslím, že vadil, že to tak nejde. On totiž, je potřeba si uvědomit, že ta vláda to není bezdůvodné, že se musí opírat o většinu v té Poslanecké sněmovně. Tam kdokoliv může vystoupit, dojde k hlasování o nedůvěře. No, a ono to i špatně vypadá, ale vlastně všichni jsou v jakési nejistotě. Také se vlastně do takové vlády těžko hledají odborníci. To je vidět, že prostě se do ní příliš jako nehrnou. Já si myslím, že to, že to by bylo něco doopravdy velmi nového. Ale, ale ve špatném smyslu slova.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Apropo odborníci. Jakou šanci na dlouhodobější a stabilní existenci má tedy podle tebe menšinová vláda, jejíž představu tedy předestřel lídr hnutí ANO, tedy takový mišmaš politiků a odborníků. A myslím politiků, z nichž se mnozí donedávna vydávali za nepolitiky.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No, my máme vlastně jenom zkušenost s opoziční smlouvou, kdy vládl menšinový kabinet, ale ten vládl proto, protože něco za to ta strana, která byla u moci, poskytovala té, která ji podporovala. To znamená, musel by zřejmě přijít znovu Miroslav Macek a sepsat prostě tu smlouvu o trvalé, trvalém stabilním politickém prostředí mezi Andrejem Babišem a někým dalším, tak to je jediná možnost, jak by vlastně taková menšinová vláda mohla fungovat. Jinak, jinak určitě ne, protože je potřeba si uvědomit, že v politice ani tak nejde o nějak, řekl bych, velmi velké střety programové. Andrej Babiš říká, že klidně do toho programu té menšinové vlády zařadí prvky z programu ostatních stran. A to není ani těžké, protože vlastně všichni chtějí dělat totéž. Problém je personální. Problém je v tom, že jim vadí samotný Andrej Babiš. S ním nechce jít nikdo do společnosti, protože to vlastně už před volbami svým voličům slíbil, že nepůjde. To znamená, znamenalo by to obrátit, ztratit tvář, riskovat v budoucnu sympatie svých voličů a tak dál. To znamená, tady se neřeší problém nějakého průniku programů, ale, ale kompatibilita, řekl bych, těch politických osobností, které v Poslanecké sněmovně jsou, a to je, to je doopravdy těžké vyřešit.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, třeba Tomio Okamura se poměrně důrazně dožaduje účasti jeho SPD ve vládě. Měla by podle tebe taková strana převzít vládní odpovědnost?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Já si umím představit, že by se v mnoha věcech najednou shodli, protože ta rétorika před volbami a skutečná politická praxe málokdy prostě je totéž, jo. Umím si představit, že Tomio Okamura by najednou z některých věcí slevil, některé by prosadil. Představit si to umím. Ale ta vláda to není jenom Tomio Okamura, to není, když se podíváme na Piráty, jenom Ivan Bartoš. Když se podíváme na ANO, tak to není jenom, jenom předseda Andrej Babiš. Tam je potom spousta dalších lidí a ti jsou vlastně u těch nových stran, které přicházejí do politické, do Poslanecké sněmovny, hodně nečitelní, nevyzpytatelní. Doopravdy nevíme, co od nich čekat. Teprve je budeme sledovat, teprve jim budeme naslouchat. A je těžké říct, jestli vůbec ta strana Tomia Okamury má lidi, kteří by v té vládě byli k užitku. To nikdo neví.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Když se ještě krátce vrátíme k té vládě, která by mohla být kombinována z politiků a odborníků, tak někomu to může připadat pragmatické. Ale neskrývá v sobě ten pojem i vlastně negativní význam ve smyslu, co je dobré pro mě, to je správné. Jinými slovy, jestli se nekoncentruje tady příliš velká porce moci v jedněch rukou.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No, řekl bych, že to, že ANO nemá takové spojence, se kterými by bylo schopno v Poslanecké sněmovně provést nějaké úplně zásadní změny ústavy, tak tím je vlastně zaručeno, že k nějaké koncentraci velké moci a k nějakým nevratným změnám dojít nemůže. Já si myslím, že Andrej Babiš nenabízí nějakou zásadněji jinou politiku než ostatní. To znamená to, že ta vláda by byla, řekl bych, jednobarevná, že by to byla vláda jedné, jedné strany, tak to neznamená, že by nutně byla horší. Ona by byla asi stejná, jako je s jinými politickými stranami. Bylo by tam z jedné strany menší politické tření, ale na rozdíl od té minulé koaliční vlády, kdy vládl Andrej Babiš se sociálními demokraty, si umím představit, že by byla méně, řekl bych, sociálně ohleduplná. Je potřeba si uvědomit, že ten, ten lídr samotný vidí svět úplně jinak než, než většina ostatních lidí, většina populace. On slibuje, že ta vláda bude fungovat, že bude funkční. Ale, ale bude to vláda, řekl bych, liberální, pravicová. Pro, pro hodně lidí, kteří očekávají prostě, že jim pomůže v jejich problémech, anebo kteří se obávají o svoji budoucnost, tak to není ta ideální kombinace. Dobré je, když v té vládě je někdo, kdo hájí i tu, i ty zájmy, řekl bych, té levé části toho spektra občanů.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
My si dnes povídáme po rozhlasových linkách mezi Zlínem a Prahou. V čem, Ivane, vidíš příčiny toho, že se sociální demokracii nedaří. A nemyslím jenom u nás. Aktuálně dostala výprask v sobotu ve slovenských krajských volbách. A ČSSD ta se musela v našich parlamentních spokojit s třetinovým výsledkem oproti předchozím volbám.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Předtím prohráli v Rakousku, prohráli ve Francii. Špatné výsledky dosáhli v Německu. Vypadá to, že doopravdy ta sociální demokracie kráčí od jednoho neúspěchu k druhému. Těžko říct, jestli je to tím, že nemá voličům v současné době příliš mnoho co nabídnout, jestli je zklamává tím, že se vlastně vzdálila od svých, od svých kořenů. Nicméně když se podíváme, kteří sociální demokraté jsou úspěšní, tak zjišťujeme, že to jsou lidé, jako je, jako je Corbyn v Británii, anebo Sanders ve Spojených státech. No, ale to jsou staří marxisté. No, a to by vlastně znamenalo, že vrátit se ke kořenům znamená oprášit dědictví Marxe, Engelse, Velké říjnové socialistické revoluce. Nevím, jestli vůbec prostě něco takového jsou schopni ještě takový to obrat od moderní levice sociální demokraté provést. Nicméně jisté je, že v budoucnu se zopakuje zřejmě situace, kdy se hodně lidí začne na svět dívat třídně. Vyplývá to z toho, že neustále rostou sociální rozdíly, bohatnou bohatí, chudnou chudí. Lidé, kteří věřili v tu tradiční soutěž kapitalistickou, kdy ten, kdo se snaží a kdo je vytrvalý, tak ten nakonec prostě se dočká úspěchu. To je takové to naplnění toho amerického snu. No, lidi vidí, že už to tak úplně nefunguje, že aby se člověku splnil ten americký sen, tak kromě toho, že vezme to jablko, očistí ho a prodá ho o několik centů dráž, tak ještě musí také zdědit milion dolarů. A ta situace prostě dnes těm sociálním demokratům zřejmě nikde nepřeje, protože měli by nabídnout nějakou alternativu, systémovou alternativu. Ale oni se soustředili jenom na to, že ten stávající systém vylepší. No, ale lépe ho vylepšují ti, kteří jsou v něm doma, než ti, kteří ho chtějí jako proměňovat. A těžko to říct nějak...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ono se stále mluví o krizi levice, která tady možná nemá co nabídnout. Ale zároveň roste odpor proti globalizaci. Vidíš v tom rozpor?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Myslím si, že více lidí se shoduje na tom, že svět se dramaticky mění. On se mění tak rychle, že lidé nejsou schopni ty změny vstřebávat. Navíc ani se nedá říct, že by se měnil k lepšímu. No, a za to, co zaniká, to jsou, to jsou vlastně tradice, různé hodnoty, zvyky, nepřichází náhrada. To znamená, celkově sociologové konstatují, že ten svět se stává povrchnější, nejistější, nebezpečnější. On je taky těžší. Nikoli teda fyzicky, ale je těžší na hlavu, je těžší se v něm zorientovat. To znamená ve chvíli, když lidé ztrácejí půdu pod nohama, tak potom logicky se, se dívají, jestli je to tím, že oni se neumějí přizpůsobit tomu systému, anebo jestli je vadný ten systém a vlastně se mu ani přizpůsobit příliš tak rychle a ze dne na den téměř nedá. Tak já mám pocit, že to je logické, protože v současně krizi i liberální demokracie, liberální demokraté, když se sejdou, tak jsou hodně nervozní a mají pocit, že prostě ten svět, jak, jak ho znají a jak ho považují za ideální, začíná mít problémy, vymyká se jim z rukou. To znamená, když se podíváme, tak ta krize je všude.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak je na tom současná opozice? Má naději se nějak účelně spojit, tedy od středu napravo, jak k tomu vyzýval Miroslav Kalousek?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Viděli jsme, že takové spojení je možné tehdy, když je silný nepřítel. To je případ Slovenska, kde Marian Kotleba získal díky svému image a své politice takovou opozici, že, že to vlastně neustál a že ho převálcovali. A spolu s ním vlastně doplatila na to spojení levice proti, proti jednomu nepříteli i, i sociální demokracie na Slovensku. Ale i na Slovensku si všichni říkali, no, ano. Lze se spojit, když je silný nepřítel, ale vlastně tím pádem v té volební kampani nedošlo vůbec na řešení problémů, na střet názor ideových, na střet různých přístupů řešení, problémů, které, které tam jsou. Všechna energie se soustředila na to, aby se ta sjednocená pravice mezi sebou neservala, nepohádala, a aby vyhrála. Nicméně ty problémy potom vždycky ex post se objeví a ta absence té programové debaty, sbližování, hledání nějakého společného jmenovatele stejné krevní skupiny, ať už to nazveme jakkoli, tak když se to neudělá před volbami v té volební kampani, když si to lidi mezi sebou nevyříkají, no, tak potom se začnou hádat poté, co vyhráli. To znamená, já bych řekl, že ten univerzální návod to není, že pokud se bude u nás sjednocovat pravice, tak by asi měla jít postupně krok za krokem hledáním toho, co mají společného.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
To, že županský post v Banské Bystrici neobhájil extremista Marian Kotleba, jaký vzkaz by to mohl být pro populisty u nás, pokud vůbec nějaký?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No, tak on ten populismus má různé podoby. A když je extrémní, tak to lidi musí odradit. Je potřeba si říct, že až takový problém asi nemáme, protože u nás ani lidé, kteří jsou běžně zařazeni mezi extremisty, tak nechodí prostě v uniformách, jako ten Marian Kotleba, nezakládají různé polomilitantní nějaké, nějaké spolky a tak dál. Ale jako vzkaz je takový, že, že člověk vždy má přemýšlet o tom, do jaké míry ještě má něco co nabídnout a kdy už začíná škodit. Tak to byl případ právě tohoto muže.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Kam zařadit naše Piráty, budeme-li se držet rozlišování stran na levicové a pravicové, to se vracím k tomu, že by se měla sjednotit tedy pravice. Jak se ti zatím počínání Pirátské strany při vyjednávání o sestavování sněmovny jeví?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Tak Ivan Bartoš je nepochybně šikovný. Uvidíme, jaký tým lidí má. Ale bude to, bude to opozice zajímá, protože když se podíváme na ostatní strany, které, už jsme to říkali, moc se nehrnou do vlády, tak u Pirátů je to legitimní. Oni vlastně šli do Poslanecké sněmovny s heslem "Pusťte nás na ně" a tím je myšleno nejenom na vítězné hnutí Andreje Babiše, ale také na sociální demokraty, na občanské demokraty, na TOP 09, oni jsou opozicí i vůči kolegům v opozici. A zatím se zdá, že to, na čem chtějí tu opozici postavit, je, že budou naprosto transparentní, to znamená, co se řekne, tak to hned okamžitě vyžvaní, prozradí, nebudou dělat žádnou zákulisní politiku, nýbrž naprosto otevřenou. To je něco nového. To neznáme, a to, to se může líbit, kdybych to takhle mohl říct. Zadruhé chtějí dělat opozici expertní. To znamená, nechtějí jenom okopávat druhým kotníky a všechno, co druzí řeknou, tak rovnou odsoudí. Ale chtějí za peníze, které mají, si nechat dělat expertizy, tak jsem to aspoň teda někde zaslechl, a přicházet s konkrétními návrhy. To znamená, tím pádem můžou být v některých případech i tomu vítězi užiteční, pokud bude naslouchat a pokud bude hledat doopravdy dobré řešení a nikoli jenom řešení svoje. To znamená, já mám pocit, že pokud by došlo na nějaké předčasné volby, tak Piráti určitě voliče tím, že zůstávají v opozici, že nechtějí prostě s nikým vládnout, že je nenaštvou, protože oni vlastně s tím do té Poslanecké sněmovny šli a tam vidí prostě svoje místo. Jsou to, bude to asi autentická opozice, řekl bych.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Aféra amerického filmového producenta Harveyho Weinsteina uvolnila lavinu obvinění různých celebrit ze sexuálního obtěžování. A nejde jenom i Stevena Seagala, Dustina Hoffmana, Kevina Spaceyho. Čelí mu rakouský politik Peter Pilz. Odstoupit musel britský ministr obrany Michael Fallon. O čem to podle tebe svědčí?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No, tak ta globální vlna toho sexuálního obtěžování rozpoutaná Hollywoodem, já jsem vždycky předpokládal, že v showbyznysu panují mravy spíše uvolněné. A takové ty stále vztahy, že jsou v Hollywoodu vzácné, protože jinak se přece tolik nezdůrazňovalo, když nějaká filmová celebrita nestřídá partnery jako ponožky, ale naopak vydrží s někým po celý život, to se považuje za velice vzácné. No, a nyní se zdá, že, že ten Hollywood byl pro herečky a některé herce vysloveným utrpením, že, že kvůli neslušným návrhům od jiných celebrit prostě to téměř, téměř se tam nedalo žít. Je to zvláštní. Je to taková, taková najednou mánie. Je toho strašně moc. Až mám takové podezření, že nejde ani tak úplně o takový ten nový trend té politické korektnosti. Dokonce že ani nejde příliš o ochranu žen a boj za jejich práva, ale že vlastně celé se to stalo opět zábavou, showbyznysem, že vlastně ta politická korektnost vstoupila do toho showbyznysu jako něco, na čem se dá vydělat, o čem se dá psát, o čem se dá poutavě mluvit. A teď se prostě bere příběh, který je z jiné doby, z jiné atmosféry, kdy dělat návrhy žen mužům, mužů ženám bylo považováno za něco normálního, dneska to vypadá skoro jako zločin a vytáhne se třicet let starý příběh a teď všichni se ... ani, ani bych neřekl, že se všichni nad ním pohoršují, ale všichni se jaksi pasou na té, na té situaci, kdy celebrita je v úzkých a musí se omlouvat, tak dál. Přijde mi, že, že se tady vydělává hodně peněz.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Není to ale hlubší problém? Není ten efekt třeba v tom, že existují sociální sítě a že se vlastně o sexuálním obtěžování začalo víc mluvit, víc psát, a tak víc obětí nachází odvahu se svěřit nebo přiznat k tomu, že třeba řešili to dilema, jestli to nějakým způsobem zveřejnit, nebo ne. Rozumíš, abychom to nebagatelizovali ten problém.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Já to, já to záměrně trochu bagatelizuji, protože mám pocit, že se tady míchají dohromady dvě věci. Zaprvé doopravdy něco, co, co je odporné a co se nemá a proti čemu je potřeba se jednoznačně vymezit, to je, když, když dojde k nějakému znásilnění. Ale to, co slyšíme od těch filmových hvězd, že někdo před nimi o něčem neslušně mluvil, tak to není úplně přesně ten případ. To znamená, tady se jedno zaměňuje s druhým a vlastně se tím to podstatné, co, co by asi, o čem by se mělo mluvit, jistým způsobem zastírá, anebo bagatelizuje. Ale, ale hlavně řekl bych, že ta doba se proměňuje a my měříme dnešními, teda mi poměřujeme těmi dnešními měřítky dobu, která byla úplně jiná, kde, kde některé věci prostě měly úplně jiný kontext.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tématu se věnuje aktuálně Respekt a novinářka Silvie Lauder upozorňuje, že žena, která otevře téma tohoto typu veřejně nebo soukromě, se dozví, že má sexuální obtěžování brát jako kompliment. Na to bychom si asi právě měli dát pozor, aby třeba i to, co říkáš, já rozumím tomu, že se vracíme do minulosti, aby to takhle nevyznělo, rozumím ti správně, že s ní souhlasíš?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
A to určitě ano. Také prostě jsou ty příběhy různé podle toho, jestli došlo k nějakým neslušným návrhům, anebo jestli doopravdy došlo k napadení a nějakému obtěžování. Když se podíváme na příběh toho britského ministra, tak se ukáže, že najednou z ničeho nic se zmínil příběh, který prostě ho stál ministerské křeslo poté, co vznikly intriky v samotné britské vládě a někomu prostě byl najednou nepohodlný, tak vlastně nebylo vůbec těžké ho odstranit, protože ve chvíli, když něco takového se o něm řekne, tak, tak musí okamžitě odstoupit. To, že sáhnul před iks lety rozhlasové novinářce na koleno, je jedna věc. Asi to prostě mohlo jí doopravdy být nepříjemné. Nicméně my už víme, že se vzápětí hned omluvil, že to vlastně teda zkoušel a když neuspěl prostě s tímto návrhem, tak, tak sám na to nebyl nějak extra hrdý. Ale ten způsob, jak se to vytáhne po letech na něj a jak, jak na to doplatí prostě tou svou profesní kariérou, no, tak to si myslím, že už je, to už je jiný příběh.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dá se to zneužít asi jako všechno. Na internetu existuje osvětová kampaň namířená proti sexuálnímu obtěžování. Me too jako já taky. Ta její myšlenka se dá asi lapidárně vyjádřit slovy, když to nechce, tak to nechce. Podle organizátorů o ní ministerstvo školství nemá zájem. Jaký je tvůj názor? Mělo by se v tom třeba nějakým způsobem angažovat?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No, já ani nevím, jak ten problém je u nás vážný, do jaké míry, do jaké míry se mu má čelit nějakou osvětou už, už přímo jako ve školách a tak dál. Ale pokud teda pedagogové sami mají pocit, že ta situace není natolik vážná, aby to bylo nutné, tak, tak já bych je bral jako vážně. Ale to se samozřejmě může změnit, může se ukázat, že ten svět se doopravdy bude vyvíjet směrem k takové stále, stále větší politické korektnosti a že už, už vlastně v budoucnu si muži dají velký pozor na to, jak dlouho se budou dívat na ženu, aby prostě byli nebyli obtěžováni tím, že, že příliš dlouho prostě si ji prohlížejí, anebo tak, že se všichni začnou držet nějakým způsobem zpátky a budou se obávat prostě navazovat kontakty příliš spontánně. To se všechno může stát. Ale mám pocit, že, že ani ne, že spíš to bude tak, že budeme citlivější na případy, kdy dochází k sexuálnímu násilí. Ale pokud jde o tu politickou korektnost, tak tam mám pocit, ta se prostě neprosadí, protože je proti přírodě, protože je nenormální.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
To byl komentátor Deníku Ivan Hoffman. Děkuju, na shledanou.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Hezký den.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zítra bude hostem pořadu Jak to vidí rektor Univerzity Karlovy v Praze profesor Tomáš Zima. Za pozornost děkuje a příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.