Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 4. ledna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. Inspirativní poslech i celý nový rok přeje Zita Senková. Vítejte u půlhodiny glosování událostí kolem nás. Jak některé z nich vidí komentátor Deníku Ivan Hoffman, to se dozvíme právě dnes. Pěkný den do Zlína.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Zdravím také vás i posluchače.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. Na co se dnes zaměříme. Na výhled do dalších měsíců, a to nejenom v politice, na nálady v Česku i na nákazu u sousedů. Nenechte si ujít názory dnešního hosta. Jakou politickou událost uplynulého roku byste, Ivane, označil za nejdůležitější? Jaké případně poznání jste si odnesl z toho roku 2015?

Čtěte také

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No tak asi nejdůležitější, čím jsme všichni žili, byla uprchlická, migrační, anebo jak to různě nazýváme, krize, to znamená příchod obrovského množství lidí do, do Evropské unie a způsob, jak, jak jsme to celé zpracovávali. To bylo asi to hlavní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Blbá nálada skončila, to oznámil ve svém vánočním poselství prezident Miloš Zeman. Máte stejný pocit?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No, tak už ve chvíli, když to říkal, tak mě napadlo, že pro mnoho lidí, kteří ho nemají rádi, prostě jim asi zmrzl úsměv na rtech a určitě se s ním neusmáli. To je strašně individuální. Jsou lidé, kteří, kteří v tom uplynulém roce spíše zdůrazňují ty pozitivní věci a jsou zase takoví, kteří zažili něco špatného. To bysme museli strašně přesně říct, co to vlastně ta blbá nálada je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem když říkal, že skončila, to znamená, že byla blbá nálada?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Taky možná měl na mysli blbou náladu, která byla v minulém desetiletí a teď už není, to doopravdy nevím. Ten termín poprvé použil prezident Havel v situaci, kdy přijímala vláda nepopulární škrty, když se ukázalo, že se ekonomický věci nevyvíjejí tak, jak mají a z celého vládnutí byli lidé otrávení, tak tehdy vlastně ten termín použil. A i když ho přesně nespecifikoval, tak jsme všichni věděli, co má na mysli. Tentokrát ale nemám ten pocit, že bychom všichni měli na mysli totéž, navíc společnost je v mnoha ohledech a z objektivních důvodů rozdělená, to znamená, to by musel asi ten konec špatné nálady anebo blbé nálady by musel zvěstovat někdo, komu naslouchají všichni stejně. A já skoro nevím, jestli vůbec taková osobnost, která by toto mohla ohlásit, zde u nás momentálně je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nemyslel tehdy Václav Havel vlastně to, že se začala projevovat spolupráce byznysu a politiky?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Tam toho bylo víc. Jak říkám, ani tenkrát se to přesně nespecifikovalo, ale cítili jsme, že něco takového je. Ono totiž asi zvěstovat tu špatnou náladu je jednodušší než oznámit její konec, taky pravda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte tedy, že zanikly příčiny blbé nálady?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Doopravdy nevím, doopravdy nevím. Já jsem jí neměl, takže ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Ale zase nechci svůj názor jako vnucovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dává si Ivan Hoffman novoroční předsevzetí?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Ne, nedávám. Nedávám už dlouho ne. V tomhle tom roce, když všechno půjde nadále tak jako dosud, tak budu spokojen.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je dobře. To vám přeji také. Jaké předsevzetí by si podle vás měla dát vláda Bohuslava Sobotky, která vstoupí do druhé poloviny svého mandátu?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No tak já si skoro myslím, že by si měli taky předsevzít, že nepřijmou žádné nějaké velmi razantní anebo dokonce revoluční rozhodnutí, protože ukazuje se, že ten způsob, jak tato vláda vládne, to znamená velmi, řekl bych, nenápadně bez nějakých dramatických vnitřních sporů, které by lidi popouzely, sice všechno jim dlouho trvá, ale přece jenom plní postupně ty body, které si předsevzali ve volebním prohlášení anebo které slibovali před volbami, to znamená, čím méně toho udělají, tím větší mají šanci, že si je voliči nechají i po příštích volbách. Ono to, ono to zní zvláštně, ale když se podíváme na politickou scénu, tak vidíme, že ty strany, které voliči při posledních volbách do Poslanecké sněmovny poslali do opozice, tak zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se z té uštědřené lekce nějak poučily. Za prvé nic alternativního lidem nenabízejí, zdá se, že, zdá se, že ani, ani příliš moc neuvažují o tom, že by měly, a když je slyšíme, tak spíš je to v situacích, kdy překážejí, kdy brzdí, něčemu brání, ale, ale tu alternativu, jestli mají, tak jí vnímají pouze ti jejich skalní stoupenci, ale aby opozice vykročila z té své situace, z té takové ulity, ve které jsou, tak to zatím toho svědky nejsme, to znamená, jak říkám, pokud ta současná politická koalice si bude počínat tak jak dosud, tak všechny průzkumy tomu zatím nasvědčují, tak si je voliči nechají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesně. Česká politická scéna vykazuje až možný nebývalou stabilitu. Ty hlavní strany si udržely své pozice. Myslím, že od těch kampaní, billboardů si odpočineme prý až v roce, nechci strašit, ale 2027, protože do té doby půjdeme opakovaně k volbám sněmovním, prezidentským, senátním, evropským, krajským, obecním. Jak vy vnímáte vlastně ty další měsíce, další období, co se očekává od té české politické scény?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Já od ní nic nějak zásadně nového neočekávám. Je ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná co bychom měli očekávat.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Jako, jako co bychom si měli přát?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No tak přát bychom si měli, aby politici se jednoho dne probudili a řekli si, tak teď už od tohoto dne začnu uvažovat o tom, co je dobré pro občany, ne co je dobré pro mě. Začnu jim sloužit, hledat nějaká ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že s tím nevstávají.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Ne, ne, ne, to si myslím, že ani náhodou, to politika se dělá ve vlastní věci a podle toho taky vypadá. A jak říkám, my můžeme být rádi, když ti politici nedělají škodu, to je tak asi maximum, co můžeme od nich očekávat, ale když se ptáte, co by mělo být, tak samozřejmě politik, to by mělo být prestižní zaměstnání, něco, na co je člověk hrdý. Ten mandát, který obdržel od voličů, by ho měl zavazovat, měl by být pokaždé, když jde do parlamentu, nervózní z toho, aby něco nepokazil, aby tam nebyl zbytečný, aby z něho byl nějaký užitek, aby si zasloužil peníze, které dostává, tak by to mělo být.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co myslíte, jakou, řekněme, lekci nám ten rok 2015 uštědřil kromě tedy vlny uprchlíků? Poučili jsme se vůbec z něčeho?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Nevím, mám pocit, že ten rok zatím nepřinesl žádnou takovou dramatickou situaci, kterou by bylo potřeba řešit. A já dokonce se obávám, že ani, ani vlastně na to nejsme připraveni. My pro nějakou, kdyby se něco semlelo kolem dolaru, kolem eura, tak samozřejmě by bylo dobré mít nějaký plán B pro takový případ, ale, ale já se obávám, že ho nemáme, že mít plán B vždy vyžaduje dvě věci, které politikům beznadějně chybí, a to je za prvé kuráž a za druhé představivost. My žijeme stále s pocitem, že přítomnost nemá alternativu, cokoliv se stane, tak budeme určitě improvizovat, protože jsme připraveni pouze na to, co známe. Měl jsem takového kamaráda písničkáře, který se na koncertě jednou zeptal, co chcete slyšet? A lidi začali vyjmenovávat ty písničky a on jim říká - vy jste teda, vy stále chcete jenom to, co znáte, proč si taky jednou neřeknete o něco, co neznáte? Jo, to je prostě univerzální situace, ve které jsme. Až když prostě doopravdy se něco stane, tehdy se to začne řešit, to znamená žádné poučení nepomůže.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Svět čeká rušný boj o Bílý dům i o budoucnost Evropy. Hlavní události toho loňského roku byli, jak už jsme řekli, uprchlíci a zároveň takzvaný Islámský stát ukázal schopnost udeřit na třech kontinentech. Na straně druhé ale došlo také k dohodě mezi Teheránem a mezinárodním společenstvím o omezení íránského jaderného programu výměnou za zrušení sankcí nebo také se svět konečně dohodl na opatřeních ke zmírnění klimatických změn. Jak vy, Ivane, vnímáte vlastně ten nastupující rok, co lze očekávat ve světové politice?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Tak asi nejblíž je nám Evropská unie a mám pocit z toho, co vidíme, že Evropská unie bude slábnout. Určitě to napětí bude růst, protože různé země mají různé zájmy a zjevně chybí jak vůle ke kompromisu, tak nápady, jak problémy nejenom řešit, ale také vyřešit. Řešit umíme, ale vyřešit ne. Je podstatné si uvědomit, a to mnoho lidí neví, že lidé, kteří pracují v těch evropských institucích, tak v ten unijní projekt vesměs nevěří. Oni jsou cosi jako, jako vojáci, kteří bojují za mzdu. Evropský úředník, to je člověk, který je v Bruselu kvůli dobrému platu, ale určitě tam není kvůli přesvědčení. No a podle toho to vypadá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Z čeho vycházíte? To je hodně tvrdé hodnocení.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Vycházím ze svědectví lidí, kteří tam pracují, kteří to prostě viděli zblízka a kteří prostě tipují, kdy se to celé sesype, ale do práce chodí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč tam tedy pracují?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Prosím?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč tam tedy pracují?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Pro ten plat, pro ten plat. No ale tu skutečnou Evropu, a to chci vlastně říct, to je důležitější, budou vždy tvořit národní státy, které se v případě nějakého kolapsu těch nadnárodních struktur nikam nevypaří. No a tyto státy budou i nadále spolupracovat, pokud to pro ně bude výhodné, a určitě to pro ně výhodné bude. To znamená to, co dnes vidíme, je projekt, který určitým způsobem dožívá, určitým způsobem končí a nevím, jestli už v tomto roce, který nás čeká, ale určitě v některém z těch příštích, bude nutné prostě to celé restrukturalizovat, úplně změnit, najít, najít použití, které, které bude všem vyhovovat. A tohle, myslím si, Evropskou unii čeká, to znamená když dneska se říká víc Evropy, tak asi spíš by dobré heslo bylo jinou Evropu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jaká by tedy měla být podle vás ta jiná Evropa? Jak by měla nebo jak by se měla restrukturalizovat, jak jste řekl?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Já teda nemám křišťálovou kouli, ale na tohle to je odpověď strašně jednoduchá. Musí to být Evropa, která vyhovuje Evropanům. To je prostě naprosto jasné. Pokud vyhovuje ta struktura nadnárodnímu byznysu, finančnictví, finančníkům anebo nejrůznějším lobbistům, kteří si v tom Bruselu podávají dveře, tak to automaticky nezaručuje, že to bude Evropa, ve které bude Evropany bavit žít. To jsou dvě různé věci. A pokud se toto neskloubí, tak ta Evropa se stane něčím, něčím přebytečným, něčím, co, co lidi nechtějí, co je brzdí. To znamená, že určitě jde o to, aby celý ten systém sloužil lidem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak konkrétně nebo jaká je vaše představa?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Na to vám odpoví každý jinak, to je, to je samozřejmě věc nějaké, nějaké dohody, ale určitě všichni si uvědomujeme, že ta politika ve chvíli, kdy začne naslouchat lidem, tak je akceptovatelná. Ve chvíli, kdy si žije svým vlastním životem, tak, tak je vlastně pro obyčejné lidi nepotřebná. No a myslím, že v té situaci právě žijeme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě by mě zajímalo, Ivane, jak by tedy měla ta nová Evropská unie vypadat? Jaká by měla mít kritéria, hodnoty, jak by měla fungovat? Když ta stávající podoba, říkáte, vlastně už je svým způsobem přežitek podle vašeho názoru.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
To vlastně nevím, jak vám na to mám odpovědět. To je, já hovořím obecně, no ale kdybych měl říct nějakou, nějakou konkrétní představu, tak to si teď budu tady vymýšlet, tu já nemám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře. Tak použijeme e-mail od pana Milana, který píše: "V minulém Jak to vidí jste označil Evropskou unii za byznysprojekt. Není ale pravda úplně jinde, není Evropská unie za prvé mírovým projektem, unie uhlí a oceli mezi věčnými nepřáteli Francií a Německem, později obranným projektem vůči ruské rozpínavost, EHS, a dnes projektem ekonomickým, politickým, sociálním, lidskoprávním a hodnotovým, který má sjednotit Evropu?" Tolik citace z e-mailu, děkuji za něj.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
To je sen, to je pěkné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to sen? Není to realita?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Ne, není. Byla. Evropská unie vznikla jako mírový projekt, a to byla, v tom spočívala její největší cena. Ve chvíli, kdy prostě hlavní roli začaly hrát ekonomické zájmy, tak se vlastně z té Evropské unie přísně vzato stala německá unie, vítězí ti nejsilnější, jejich názor prostě platí, ostatní ho akceptují z různých důvodů. Za prvé proto, že to funguje a nikdo nemá jiný nápad, a za druhé proto, že politika vždy byla hrou o moc, o vliv a vždy vyhrávali silnější a ti určovali pravidla. To znamená, taková ta původní představa klubu, ve kterém všichni mají stejnou sílu, ta se pod dojmem problémů, které na Evropu přicházejí, ať už ekonomických anebo těch migračních, tak to se všechno vytrácí a ta Evropa získává daleko jinou, ne tu původní, ale méně vlídnou tvář, a to se jí také stane osudným.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podívejme se, jak vidí letošní rok Ivan Hoffman v ekonomice?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Já už jsem říkal, že v ekonomice nám chybí jakýkoliv plán B. Já si dokonce myslím, že ono je to tak, že jednotlivé země ani, ani nemohou mít v tom společném projektu, kdy jsou všichni integrováni do jednoho celku, nějaký plán B, protože by to vypadalo, jako že chystají nějakou zradu na tom, na tom celém systému. To znamená nikdo neví, co udělat. Zvláštní je, že když se podíváme na to, jak se vyvíjely sankce proti Rusku, tak Rusko je takovým zajímavým příkladem, že až když vznikne nějaký mezinárodní tlak, tak jsou politici nuceni reagovat a řešit něco, co by předtím nebýt toho nikdy nedělali, například Rusko vyvinulo alternativní platební systém, muselo rychle přeorientovat průmysl, orientovat se na potravinovou bezpečnost, na soběstačnost v mnoha odvětvích, kde najednou díky těm sankcím byli postiženi. A je to zajímavé prostě to zcela nezaujatě sledovat, protože na tom vidíme, že určité možnosti samozřejmě existují i tam, kde jsme je nepředpokládali. A právě v těch alternativách a v těch různých možnostech přístupu je naše budoucnost. To znamená já se na Rusko už dlouho nedívám jako na nějakého nepřítele, ale jako na takovou zkumavku, ve které se odehrávají velmi zajímavé procesy, které možná budou i globálně užitečné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ozývají se i hlasy, a nejenom komentáře, jestli se Rusko nenachází v nějaké předrevoluční atmosféře nebo situaci spíše.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Tak mám pocit, že ne. Takovým dobrým argumentem, proč tomu tak není, je víc než 80% podpora prezidenta. Barack Obama má, jestli se nemýlím, podporu nějakých 15 % Američanů. Když se na to podíváte, tak je jasné, že ta společnost drží pohromadě, má prostě nějakou, nějakou svoji vizi. Je to samozřejmě vždycky dáno tím, že když vznikne atmosféra, že se spolu brání občané proti, proti nějakému vnějšímu tlaku, tak to samozřejmě tu společnost dává nějak víc dohromady, ale že by se tam chystala nějaká, nějaká revoluce nebo převrat, to je spíš, řekl bych, takový západní sen.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou na rozdíl od politiky, ekonomiky u nás a zejména ve světě vyhlídky ve sportu na rok 2016 optimističtější ve vašich očích?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Tak určitě jsou. My totiž určitě v něčem vyhrajeme. My nevíme dnes ještě jako, jestli uspějí fotbalisté, jestli vyhraje Kvitová Wimbledon anebo, to nevíme, ale z těch vítězství se budeme radovat a pokud jde o porážky, tak na ty rychle zapomeneme, tak je to vždycky, proto ten sport je vlastně taková, takový velký zdroj optimismu, protože určitě někdo něco vyhraje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podívejme se teď na média. Šéfredaktor renomovaného německého týdeníku Der Spiegel před pár dny napsal, cituji: "Je obtížné dosáhnout objektivity v krizi tak komplexní, jako je tato," měl na mysli migranty a uprchlíky, "důkazy lze nalézt pro cokoliv, pro téměř jakoukoli tezi, stejně jako pro jakoukoli antitezi. Pro média to znamená, že musíme popsat všechny aspekty příběhů s pečlivě měřeným a vyváženým tónem, jak jen je to možné. Empatie a kritika mohou existovat vedle sebe, protože hlava a srdce k sobě patří." Tolik citace. Jak se podle vás daří v našich médiích tato symbióza?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Za prvé pochválím ten citát, ten byl naprosto přesný a skoro, skoro se bojím, že to můžu jenom opakovat, ale mám takový pocit, že když se podíváme na média, tak jedno, jedna věc je taková platná, média, i když se změní režimy, tak média jsou stále, řekl bych, prorežimní. Média vždycky prostě obhajují ten stav, který je, a vysvětlují ho, obhajují, proto vlastně jako člověk, který se v minulosti věnoval samizdatu a vydával prostě samizdatový občasník, tak mám pokaždé ten pocit, že k těm médiím hlavního proudu je vždy dobré jako takové doplňkové čtení číst internetový samizdat. Určitě si myslím, že, a ten je strašně široký, počínaje Čulíkovýmy Britskými listy, Hájkovým Protiproudem, Zvědavec, Outsider Media, Nová republika, je toho prostě spousta, kde člověk najde články, které doopravdy v novinách nejsou, které jsou provokativní, často nepodložené, ale někdy naopak velmi dobře vyargumentované, ale je to doplňková četba. Podobně ale, a to bych chtěl velmi zdůraznit, k lidem, kteří čtou právě jenom ty nezávislá média, tak ti by si zase měli pro svou informaci sledovat ten hlavní proud, protože je určitě užitečné vědět, co slyší, co čte většina lidí, případně čemu věří. Důležité je usilovat o vlastní názor a ten si člověk musí, řekl bych, získat tím, že je zvědavý, že je otevřený, že hledá teda ze všech stran. Samozřejmě musí počítat s tím, že každý si ho chce získat, každý ho chce nějakým způsobem přesvědčit o té své pravdě, takže nakonec člověk musí hodně věcí odmítnout, odfiltrovat, ale určitě se dá daleko lépe pochopit svět, když člověk jde touto cestou a sbírá zdroje ze všech stran.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak ale poznáme, že čteme analýzu a ne nějakou propagandu? Že nejsme ve vleku nějaké manipulace?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Pardon, já jsem byl kdysi v takovém, v takové velmi milé společnosti, Český literární fond mě poctil důvěrou být jedním z porotců, kteří vybírali, a teda řekl bych, držitele ceny Karla Havlíčka Borovského, to byla taková příjemná společnost, nějakých 10 lidí, a pokaždé se debatovalo, kdo v tom roce byl takovým novinářem, který by si tu cenu zasloužil. No a vlastně mně tak nějak vnitřně zůstalo, že stále si tak říkám, komu, kdybych tam dneska seděl, komu bych takovou cenu dal. A za loňský rok určitě takovým mým favoritem by byla Tereza Spencerová, která píše pro Literární noviny, a zabývá se problematikou Blízkého východu především, ale také Ukrajiny. No a ta by tu cenu zasloužila za takovou kategorii, kterou bych nazval užitečnost, protože tam ty její analýzy jsou doopravdy opřeny o fakta, uvádí zdroje, to znamená, tam se člověk dovídá názor na nějakou problematiku od člověka, který si o tom strašně moc přečetl ze všech stran a usnadňuje tomu čtenáři práci, který prostě nemusí umět pět řečí a číst prostě stovky různých analýz, komentářů, statistik a tak dál, to znamená tak já si představuju novinařinu. To je podle mě ideál prostě člověka, který je užitečný tomu čtenáři.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě jedno téma zvládneme. Evropský parlament bude v tomto měsíci debatovat o ohrožení demokracie v Maďarsku a v Polsku. Jak vy se díváte na tu situaci? Je v ohrožení polský, potažmo maďarský právní stát?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
To jsou dvě země, ve kterých vznikla většinová vláda. To znamená voliči se rozhodli dát někomu z těch, kteří soutěží v té politické soutěži, dost, tak silný mandát, aby prostě napravili to, co se jim předtím na politice nelíbilo. No, jak to může dopadnout, je, to jsou dvě možnosti. Jedna je, že ta strana, která se takto dostane k moci, té situace zneužije a poškodí vlastně ten, tu společnost, ale v takovém případě naštěstí existuje demokratický, řekl bych, volební systém, který je od té moci zase dostane pryč a už se k němu třeba nikdy nedostanou. Druhá možnost je, že ten silný mandát se přetaví na nějaké skutečně zásadní řešení, některé věci se ve společnosti změní a tito politici získají důvěru i do budoucna. Jak to dopadne v tom Polsku a Maďarsku, určitě nevíme, ale je jisté, že ta vůle občanů k tomu, aby se něco zásadním způsobem změnilo, tak ta tam existovala a zřejmě, zřejmě asi oprávněně, byl k tomu asi důvod, že se voliči takto radikálně rozhodli. Já si myslím, že není špatné, že u nás k tomu nedochází, že ta vláda je přece jenom složená z více stran, které se musí nějak mezi sebou domluvit, tím pádem jsou i, řekl bych, obrazem větší části společnosti, to zrcadlo není takové, že by, že by prostě u moci byli lidé, kteří reprezentují jenom jeden názor dejme tomu poloviny občanů anebo tak, ale v tom Polsku je to tak, jak to je, a budu to se zájmem sledovat. Neodepisuju to předem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nemůže náhodou ta jiskra přeskočit třeba do dalších zemí? Už jen krátce, poprosím.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No já myslím, že ne. Ta situace je všude specifická, my jsme s napětím čekali volby ve Španělsku a ty vůbec nedopadly tak, tak jednoznačně, jak se očekávalo, v období, kdy jsme sledovali řeckou krizi a takové triumfální vítězství Syrizy, tak se ukázalo, že doopravdy to není tak, že by všechno bylo přes kopírák a že by ta atmosféra byla všude stejná. Vždy záleží na tom, kdo, kdo nabízí tu novou budoucnost, jak silné osobnosti a taky jak je lidem špatně, anebo jak jim je dobře, anebo jak jsou opatrní, anebo jak jsou ochotní jít do rizika. To je vždycky jinak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ivan Hoffman, komentátor Deníku, náš spolupracovník. Děkuji za názory, těším se za týden, Ivane, na slyšenou.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Také, hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hezký den. Zítra budu hovořit s ekonomkou Ilonou Švihlíkovou. Dobrý den přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.