Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman - 3. února

4. únor 2014

Hostem Dvojky byl komentátor Ivan Hoffman.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem dnešního Jak to vidí je Ivan Hoffman, komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu. Přeji do Zlína krásný dobrý den.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Také přeji hezké ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dlouho očekávaná událost je realitou. Máme novou vládu, předpokládám, Ivane, že jste si nenechal ujít její jmenování?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Ne, nenechal. Já si myslím, že je po tom všem, co předcházelo jmenování této vlády, tak jsme do poslední chvíle všichni čekali, co se ještě stane. Protože jsme připraveni na nějaké velké překvapení, na nějaký šok a já osobně jsem rád, že žádný nenastal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím si vysvětlujete, že vlastně to provázelo takové napětí, možná i právě na straně médií?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Tak celá ta ceremonie se odehrála v takovém legračním duchu, kdy prezident Zeman opravoval chyby v tom jmenovacím dokumentu, který byl připraven v Lidovém domě a mnoho lidí anebo zaregistroval jsem takové názory, to považovalo za zbytečné a trapné. Prostě narušit tu ceremonii něčím takovým, ale já myslím, že to mělo svoji logiku a odpovím tím na vaši otázku. Miloš Zeman měl dobrou příležitost předvést alespoň takovou parodii na nejmenování ministrů tím, že řekl, že doopravdy nemůže jmenovat ministrem Brabence, i když proti němu stojí Brabec a tak dále. To znamená, pro Miloše Zemana je určitě zajímavé jako pro praktika, který dělá tu politiku mnoho let a rád se pohybuje v tom zákulisí a organizuje prostě různé řekl bych někdy až intriky, tak je něco, co ho baví ještě víc a to je, když může zesměšnit média, novináře, komentátory, analytiky, kteří mu cosi předsuzují, přehazují, před něčím varují a on potom udělá pravý opak. To znamená, on vlastně té ceremonie využil k tomu, aby naznačil veřejnosti, že se nachází ve velmi dobrém rozmaru a že s tou partou kolem Bohuslava Sobotky nemá žádný problém, že s nimi může úplně normálně vycházet a jeho satisfakcí bylo, že teď vlastně jakoby vypálil rybník všem těm komentátorům, kteří varovali před útoky na ústavu a ohrožením demokracie. Já si myslím, že si vychutnal média.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže to bylo spíš v takové uvolněné atmosféře. Nehrotil byste to jako někteří komentátoři?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Já si myslím, že i pro nás, pro média to bylo příjemné, protože bylo o čem psát. Mohli jsme se nad tím různě, z různých pohledů zamýšlet, jestli to bylo vhodné nebo nebylo a tak dále. Ale možná trochu se samozřejmě tím pádem do pozadí dostala taková ta otázka, která je daleko důležitější než jak proběhl ten ceremoniál, a totiž, jaká vláda vlastně vznikla a co od ní máme očekávat, protože já si myslím, že to je to, o čem bychom měli teď přemýšlet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě, jestli není důležitější opravdu seriózně sledovat, aniž bychom zlehčovali ty chyby, nebo naopak přeceňovali jisté bonmoty. Jak si bude vláda počínat, jak bude platit ty sliby, které voličům dala, že bude líp, že dají zemi do pořádku a tak dále.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Já jsem zaregistroval názor Jana Švejnara, který říká, že to bude úspěšná vláda. A já mám pocit, že to tak klidně může být. My jsme samozřejmě zvyklí, že ať už přijde jakákoliv garnitura politiků, tak pobytem u moci se velmi rychle prostě zařadí do těch starých vyjetých kolejí, a proto je zajímavé sledovat hned ze začátku, jestli tomu tak doopravdy bude. Jestli na všech ministerstvech nebo jenom na některých a jestli doopravdy zaregistrujeme nějaký nový politický styl, protože každému je jasné, že napravit věci, které jsou v nepořádku, nejde všechny přes noc, že prostě si to vyžaduje nějaký čas, ale to co se může změnit rychle, co se může změnit vlastně z hodiny na hodinu a nic to nestojí, je politický styl, je chování politiků, je to že když se na ně podíváme, tak umíme jim odezírat ze rtů a když se jim díváme do očí, jestli uhnou a nebo jestli jsou upřímní, jestli doopravdy jim záleží na tom něco udělat anebo jestli tak jak to bylo dosud zvykem u většiny politiků, u většiny vlád, přišli k moci proto, aby se prostě měli lépe, aby si vzali hypotéky, postavili domy a udělali něco sami pro sebe. Jestli to berou jako výhodný džop anebo jestli to berou jako službu pro občany. My jsme skeptičtí, ale vlastně určitou šanci vlastně těm vládám vždy dáváme a máme takovou malou naději, že se snad něco může změnit. Já zatím registruji, že těch pozitivních náznaků, kdy politici přichází s nápadem, se kterým mohl přijít kdokoliv už před mnoha lety, ale z nějakého důvodu nepřišel, takže takových případů nebo příkladů je poměrně hodně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná můžeme být, Ivane, konkrétní, protože jak už jsme řekli, politici se střídají u moci a ten nástup jednotlivých ministrů doprovází i změny na různých postech, ale také i konkrétní kroky nebo plány. Které vás zaujaly? Například mě se docela líbilo, že ministr Brabec, jeho první cesta nepovede do Bruselu, ale do šumavských hvozdů.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Přesně tak. Ten je sympatický už od pohledu, protože vlastně z té slovní mýlky udělal okamžitě něco, čím je sympatický.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vzal to s humorem.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Vzal to s humorem, řekl, že už mu nikdo jinak ve vládě neřekne a tak dále. Ale že je to docela dobrý symbol být tím Brabencem, ten má blízko k přírodě, k životnímu prostředí a tak dále. Ale já bych řekl třeba pro mě žádný skvělý politik není Jan Mládek, to stále nevím, co si o něm mám myslet a mám pocit, že to je jeden z těch lidí, kteří v minulosti, já jsem takový pocit měl, že byl spíš napojen na všelijaké lobbisty a tak dále. Ale jeho jedno z prvních vyhlášení bylo, že chce dát do pořádku Českou obchodní inspekci, aby prostě se začala více zabývat péči o klienty a hájila jejich zájmy. A to je ale přesně to, co je dobré udělat, protože stát je zde servisní organizace, která má dělat něco pro lidi a to že se pohybujeme v prostředí, kdy se prodávají nekvalitní zboží a člověk jako jednotlivec a občan, klient, prostě často bezmocný a neumí proti tomu nic dělat, tak pokud prostě přichází ministr, který chce zásadním způsobem, a tak jsem rozuměl tomu výroku, že o tom bude, dát jako proměnit instituci, který má hájit zájmy klientů, tak to jsem velmi příjemně překvapen. Podobně jako se mi líbí, když přichází ministr financí na úřad, kde všechno běželo stále ve stejných kolejích, nic se neměnilo a má hned prostě, pět, šest námětů, jak zamezit únikům peněz z rozpočtu, tak to jsou příjemné věci, teď mám na mysli podvody s DPH, zavedení znovuzavedení finanční policie, hledání lidí, kteří už vlastně v tom někdy něco udělali. To znamená, nespoléhat na staré rutinéry, ale najít někoho, kdo bude mít ambici něco změnit, něco dělat jinak, tak to si myslím, že je všechno fajn.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by měla nová vláda dělat jinak, než ty předchozí?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Za prvé by se měla jinak chovat, to už jsem ale řekl, za druhé určitě by měla využít toho, že je silná nejen těmi 111 hlasy, ale tím, že to je vláda doopravdy středová. Jsou tam vedle sebe strany, které jsou levým a pravým středem, to znamená, jsou schopni doopravdy reprezentovat zájmy většiny občanů. Není to vláda, která prostě bude preferovat bohaté proti chudým anebo naopak ve jménu chudých komplikovat život bohatým, je to vláda, která by měla být doopravdy pro všechny pro velmi široké spektrum voličů. To znamená, má takovou, řekl bych, docela velkou společenskou legitimitu. To znamená, ve chvíli, kdy není možné zavést nějaké vysoké daně bohatým, ale zase z druhé strany, kdy je potřeba přihlížet na to, že se dramaticky rozevřely nůžky mezi chudými a bohatými, tak je vlastně to nejlogičtější, co by ta vláda měla udělat, je odstranit šlendrián, jít proti lumpárnám, zamezit daňovým únikům. Doopravdy došlápnout si na lidi, kteří z toho systému veřejného peníze vysávají, aniž by prostě dali za to nějakou protihodnotu. To znamená, zakročit i proti vysloveným lumpům, zlodějům, mafiánům a tak dále, tomu všemu čím je společnost prolezlá, ale proti čemu ty minulé vlády nic nedělali ne, že by snad nechtěli, ale prostě se o to nestarali, protože je to nezajímalo, protože si hleděly samy sebe. Takže to si myslím, je takový obecně prostor pro tuto vládu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Andrej Babiš se stal ministrem financí nehledě na probíhající soud na Slovensku, u kterého se domáhá očištění z nařčení z údajné spolupráce s StB. Soud bude pokračovat v dubnu. Mohlo by se, Ivane, zejména případné pozitivní rozhodnutí slovenského soudu nějak projevit, podepsat na chodu koalice?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Zajímavé je, že prezident jmenoval Andreje Babiše bez ohledu na to, jak dopadne soud. Bohuslav Sobotka jako premiér řekl, že ať už soud dopadne jakkoliv, tak plnění vládního programu a chod vlády to žádným způsobem nenaruší. Tohle jsou dva signály, které ukazují na to, že minulost Andreje Babiše je méně zajímavá, než budoucnost. Doopravdy jde o to, co předvede jako pragmatik, kterým vlastně celý život byl a nikoliv jak dopadne vlastně takový ten pohled do jeho minulosti. Je to zvláštní, ale určitou logiku to má. Těch případů, kdy státní bezpečnost vedla na lidi materiály, které se pak později ukázaly jako nevěrohodné, nedůvěryhodné, tak těch je hodně. Jestli doopravdy byl nebo nebyl udavačem, to se velice těžko prokazuje, ale to hlavní, co bych řekl, je že 25 let po změně režimu jsme už tady měli tolik neschopných a dokonce špatných lidí v důležitých ústavních funkcích a ministerských postech a v parlamentu, kteří všichni s prokázali negativním lustračním osvědčením, že obávám se, že už ten papír dnes doopravdy nemá žádnou velkou váhu. Andrej Babiš nakonec je člověkem, který tím, že za minulého režimu určitě se uměl přizpůsobit a uměl prostě v tom chodit, tak se stal prototypem pragmatika. On díky tomu pragmatismu pak v tom novém režimu založil prosperující byznys a dneska je to jeden z nejbohatších lidí v zemi a mnoho lidí, mnoho voličů zřejmě nabylo dojmu, že tenhle ten typ pragmatika by možná měl spravovat i státní záležitosti, neboť to prostě funguje a je to pro ně ten jeho úspěch, řekl bych, směrodatnějším kritériem, než nějaká řekl bych, ideová čistota nebo, jak bych to řekl, nějaký charakterní přístup k tomu, jak se prostě chovat. Mně se to říká těžko, protože já si myslím, že nikdy by neměl být rozpor mezi cíli a prostředky a dlouhodobě věřím, že úplně největší, co člověk může udělat, je, že žije v pravdě a že se žádné moci nikdy nepodvolí a že s nikým nespolupracuje a že prostě těm StB, o kterých se teď bavíme v případě Andreje Babiše, že jim prostě ukáže dveře a ne že si s nim povídá. Ale to je individuální postoj, to si myslím já. Ale jak se ukazuje, tak pro řadu voličů je daleko důležitější, jestli ten člověk má tu schopnost věci menežovat, organizovat, zařídit, tak prostě aby fungovaly a to se tomu Babišovi povedlo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pana Babiše podpořil také slovenský publicista Milan Žitný, který byl v 90. letech místopředsedou nezávislé komise při československém ministerstvu vnitra. Podle něj svazek sice byl vytvořen řádně, ale nesvědčí o vědomé spolupráci s StB. Podle čeho bychom tedy měli pana Babiše, Ivane, hodnotit? Podle přítomnosti, podle jeho schopností?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Ten Milan Žitný je pro mě docela věrohodný člověk, protože ten doopravdy nemá žádný důvod někomu fandit a tou problematikou se dlouhou dobu zabývá. Já nevím, podle čeho jako hodnotit koho lidsky, ale myslím si, že ta změna režimu, ke které došlo před 25 lety, tak ta kromě jiného lidi osvobodila od toho, co bylo a dala jim novou možnost, novou šanci. A já nevím proč si stále máme na lidi dívat podle toho, jestli je někdo zavedl nebo nezavedl do nějakého seznamu. Jestli vlastně bychom si neměli říct, že všichni tito lidé dostali novu příležitost. Mohli se v uvozovkách polepšit, mohli najít prostě jiný způsob, jak se angažovat ve společnosti, jak se chovat k druhým lidem. A tuto šanci někdo využil a někdo ne. Ale počítal bych s tím, že všichni tu šanci dostali, měli na ni právo a to byl také smysl, proč se ten režim měnil, to znamená, donekonečna bojovat s minulostí a navíc to je vždycky takový dodatečný boj, protože lidi, kteří tenkrát byli zbabělí a drželi se bokem a hleděli si svého, tak dodatečně jsou ti nejaktivnější, kteří by rádi změnili tu minulost, když už je změněná. To mi nějak nesedí a já si myslím, že na Babiše je potřeba se dívat jako na člověka, který dostal šanci v nových poměrech v těch zákonech tak jak byli přijaty se opět naučil chodit, uměl je prostě využít ke svému prospěchu, ale nejen ke svému, protože když se podíváme na to, byla taková jedna statistika, jak kde lidé volili, tak zjistíme, že v místech,kde Babiš zaměstnává lidi v různých podnicích svých, to jsou obrovské impéria, ti lidé jsou loajální, mnozí jsou rádi, že mají u něj práci a si ho odborníka a jako šéfa cení. To znamená, k tomu všemu je potřeba přihlédnout, ale to hlavní budeme jako hodnotit, je samozřejmě, jak se teď bude chovat ve veřejné politice a jak dá nebo nedá do pořádku resort, který mu byl svěřen.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle pana Babiše má ODS a TOP 09 jediný program antibabiš. Zastavme se teď u opozice, jak si povede v té nové situaci, protože její role je velmi důležitá. V současnosti jsou nejsilnější opoziční stranou komunisté. Jak vy to vidíte?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Ať už levicová nebo pravicová opozice má jede hlavní problém a to je právě to, že nemáme pravou ani levou vládu. Máme vládu středovou. A tím pádem kritizovat vládu z ostře pravicových pozic nebo naopak z ostře levicových znamená pro ty kritiky, že doopravdy jsou extrémním křídlem a hrozí, že brzo skončí v ofside, proto má logiku, že se hlásí k opozici konstruktivní, že říkají, že nebudou bojkotovat šmahem všechno, ale jenom to, co jim vadí. To znamená, u komunistů lze očekávat, že budou kritizovat kroky, které spíš dělá ta, řekl bych, takové to pravé křídlo té vlády a naopak, že ODS bude kritizovat levicové kroky té středové vlády. Jak to bude vypadat v praxi, to nevím, ono nakonec to většinou skončí tak, že se různě vtipkuje, že ta opozice pouze vládě okopává kotníky a na nějakou konstruktivní oponenturu se ani nezmůže, respektive považují její za zbytečnou, protože u nás je takový zvyk, že zatímco opozice si nejvíce ze všeho oblíbí obstrukci a překáží a zdržuje, tak zase naopak vláda s tou opozicí většinou zamete a vůbec se s nimi nebaví. Ideální samozřejmě je a už jste to naznačila, když ta opozice je ku prospěchu, když oponuje ty návrhy vlády, předkládá jiná řešení, jiné modely, aby bylo z čeho si vybrat, aby bylo na čem přemýšlet. Já ale nevím, jestli se k tomu někdy u nás dopracujeme, a dokonce ani nevím, jestli vůbec to někde takhle funguje, ale ideál by to byl. Opozice, která vím, že má nastudovat ty vládní kroky, nabídnout k nim jinou alternativu, vysvětlit proč, přinutit tu vládu, aby odůvodnila své kroky, aby vysvětlila lidem, to by měla dělat opozice. A dejme jí také šanci. Já bych řekl, také neodsuzujme hned předem. Dejme jim také nějakou chvíli hájení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
ODS a TOP 09 mají v současnosti dohromady 41 poslanců, o jednoho méně, protože někdejší místopředseda ODS Jiří Pospíšil se rozhodl opustit stranické řady, zajisté je to jeho osobní rozhodnutí. Je to pro vás, Ivane, logický krok racionální nebo spíše ublížené gesto?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Obecně se mi to nelíbí. Já myslím, že politik, když nastoupí za nějakou stranu, tak by za ni měl vlastně i s tím, že se musí trochu přemáhat, pracovat v tom jednom volebním období. Paradoxní je, že ve chvíli, když předseda Petr Fiala řekl, že ODS bude konstruktivní opozicí, tak vzápětí pár hodin nato řekne Jiří Pospíšil, že bude až tak konstruktivní, že nyní spolupracovat s náměstkyní na ministerstvu spravedlnosti budoucí Hanou Marvanou, tak to je řekl bych až moc konstruktivní spolupráce anebo opozice, ale člověk mu do hlavy nevidí. Zatím může být doopravdy rozladěni z toho, jakým způsobem probíhá obnova občanských demokratů, ale jak říkám, je to překvapivé a ani se mi to moc nelíbí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslela jsem, jestli vás překvapilo i to, že Jiřího Pospíšila nezvolili ani do jediné místopředsednické funkce?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Trochu ano, protože ty jeho volební výsledky byly dobré a ti delegáti toho sjezdu to mohli přijmout jako pozitivní. Ale z druhé strany mu možná mnoho těch delegátů má za zlé jeho kroky na ministerstvu spravedlnosti, kdy v podstatě byl to Jiří Pospíšil, který některými svými rozhodnutími odstartoval proces, na který nakonec Občanská demokratická strana doplatila, protože do té doby než tam on přišel, tak es dařilo mít ten resort pod kontrolou a takové větší korupční a jiné skandály zametat pod koberec, personálně prostě občanští demokraté ten resort kontrolovali. A ono v uvozovkách, on ho pustil z ruky a pak to tak dopadlo. Takže já si umím představit, že Jiří Pospíšil v té straně hlavně mezi těmi různými klientelisty napojenými na byznys vůbec nemá dobré jméno a že si této jeho práce vůbec necení a že o nějakou transparentnost v politice vůbec nikdy nestáli a že jim vlastně zkazil živnost a že jsou na něj naštvaní. To si úplně klidně umím také představit, že tam byl tenhle ten motiv někde v zákulisí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme ještě na závěr do zahraničí. Ukrajinský prezident Janukovyč si uprostřed napjatí situace vzal nemocenskou kvůli akutnímu onemocnění dýchacích cest. Nicméně podepsal amnestii pro demonstranty, zrušil i represivní zákony. Jak odhadujete ten další vývoj?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Já především doufám, že demonstranti jejich vůdcové, celá ta opozice že vědí, co chtějí a že mají důsledky těch svých záměrů dobře spočítané. Protože, když já se na to dívám z našeho pohledu, řekněme, západního, eurounijního nebo bruselského, tak pochopitelně pro nás je ekonomicky velmi výhodné, pokud vyhraje na Ukrajině opozice, protože ta chce prostě na Západ, vidí v tom prostě svoji historickou nějakou budoucnost. Z našeho pohledu to znamená, že budeme na Ukrajinu vyvážet zboží, to znamená, budou u nás vznikat pracovní příležitosti. Francouzi tam určitě vyvezou cukr, na základě asociační dohody jim zlikvidují cukrovary, rozebere jim těžký průmysl, to znamená, že pro nás dojde k takové, řekl bych, ekonomické okupaci Ukrajiny, na které výborně vyděláme. Pokud jim to vyhovuje, stačí, že Evropská unie jim nabízí 1 miliardu plus drakonické prostě podmínky v rámci asociační dohody, zatímco Rusové jim nabízejí 15 miliard, společné podniky, a přesto si vybírají nás, kteří jim vlastně nic moc nenabízíme, tak je to sympatické. Řekl bych. Je to jejich věc. Když se ale na to podívám jako občan na lidi v jiné zemi, kteří demonstrují za něco, o čem tedy pochybují, že se jim vyplatí, tak jsem na rozpacích, protože myslím si, že ta zem má navíc, že může být mostem mezi Západem - Východem, že si vůbec nemusí vybírat nemá to prostě zapotřebí, ale jak říkám, možná něčemu nerozumím, asi neumí správně číst ty obrázky, které se nám nabízejí v televizi, neumím úplně být nadšený, když někdo zapaluje pneumatiky ve městě. Neumím si představit, že by to někdo dělal u nás. Neumím si představit nikde na světě, že by k tomu vláda prostě přihlížela. Je to pro mě takové zvláštní. Ale že bych jim držel palce, to tak úplně upřímně neumím. Ale z druhé strany je to jejich volba. Určitě by bylo dobré, kdyby dospěla situace k volbám velmi rychle, předčasným ve kterých by se rozdaly karty, a pokud chtějí na Západ a ten vývoj, který jsem už naznačil, tak jako je to jejich věc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to vidí Ivan Hoffman, komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu, děkuji za to, Ivane, mějte se hezky. Hezký den.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Hezký den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: iho
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.