Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 29. září

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hostem dnešního pořadu Jak to vidí je novinář, komentátor Deníku Ivan Hoffman. Dobrý den, Ivane.

Ivan HOFFMAN, novinář, komentátor Deníku
--------------------
Hezký den, srdečně zdravím.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ivan Hoffman je jako obvykle ve studiu Českého rozhlasu ve Zlíně. Dnes se ohlédneme za včerejším dnem české státnosti, budeme mluvit také o generálu Petru Pavlovi, o kulatých narozeninách našich prezidentů a ještě dalších tématech. Dobrý den, Ivane. Včera byl den státnosti, oslavy nám přijdou samozřejmé, ale ono to s tím svátkem tak jednoduché není nebo nebylo. Jak to vidíš ty?

Čtěte také

Ivan HOFFMAN, novinář, komentátor Deníku
--------------------
Pokud jde o svatého Václava, tak my slavíme vlastně jeho řekl bych, opětovné vzetí na milost, řekl bych, protože svatý Václav byl církví sice shledán světcem. Stal se patronem českého národa, ale ne vlastní vinou se na nějakých tisíc let po své smrti zapletl s politiky, kteří ho nejprve předělali na nacistu, aby se mu pak dostalo cejchu servilního kolaboranta a při pokusu o rehabilitaci svatého Václava, bylo to v roce 2000, bylo v našem parlamentu takové dusno, že nakonec nezbylo než kompromisně uzákonit jako státní svátek Den české státnosti bez zmínky o Václavově svátosti, to znamená, nebylo to vůbec jednoduché se k němu znovu vrátit.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Když se vracíme ke včerejšímu dni, tak bychom měli zmínit určitě to, že měl 70. narozeniny prezident Miloš Zeman a ty jeho narozeniny probíhaly poněkud jinak než tomu bylo u jeho dvou předchůdců nejbližších. Je to tak?

Ivan HOFFMAN, novinář, komentátor Deníku
--------------------
Přesně tak, zatímco v minulosti Miloš Zeman zatímco v minulosti na řekl bych na naše prezidenty gartulanti stáli frontu, měli prostě dárky a vypadalo to tak, že televize snímala významné celebrity a tak dále, tak letos se rozhodl Miloš Zeman udělat oslavy v nějakých 15 lidech velice skromně. Hlavním důvodem, proč se tak stalo, je zřejmě to, že by asi nemohl se svými předchůdci příliš soutěžit. Miloš Zeman se v minulosti vůči mnoha lidem vymezoval, to znamená, možná ta fronta těch gratulantů by byla příliš krátká a nevypadalo by to důstojně, ale nechci spekulovat. Podstatné ale je, že určitě narozeniny samy o sobě nejsou zásluha. Člověk se prostě dožije nějakého věku a pokud něco se má bilancovat, tak jsou to spíše jeho činy, než jeho věk a tady je dobré prostě si povšimnout, že Miloš Zeman jako prezident nastupoval v situaci, kdy prostě z toho jeho prezidentství panovaly ve společnosti Obavy, řekl bych, dokonce všeobecná skepse. Lidé říkali, že beznadějně rozdělí společnost, jeho největší nepřejícníci tvrdili, že změní Hrad, důstojné místo českých králů na putiku třetí cenové skupiny. To se všechno nenaplnilo. Ukázalo se, že Miloš Zeman je prezidentem důstojným, nezavedl žádný prezidentský ani poloprezidentský systém. Věci fungují, nerozložil ani ČSSD ani Poslaneckou sněmovnu ani celou republiku, jak se hrozilo. To znamená, já bych navrhl ještě jeden pohled na politiky a to je ten, že otázka u politiků podle mě ani tak nezní, jaký je z toho kterého politika užitek, nýbrž jak velkou způsobí škodu. A u Miloše Zemana, tam je jasně už nyní zřejmé, že jako prezident způsobí daleko menší problémy respektive škody než jako premiér, což je dáno za prvé tím, že premiéři jsou daleko mocnější, než jsou u nás prezidenti. Ale také možná platí, že větší škodu nadělají ti mladí politici, kteří jsou ještě ambiciózní, chtějí zanechat stopu, nějak se prostě zapsat do dějin, ti starší už bývají klidnější, už se tolik nepředvádí, i když samozřejmě jsou výjimky.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Jak si myslíte, že je prezident Miloš Zeman vnímán v zahraničí, o tom jsme nemluvili.

Ivan HOFFMAN, novinář, komentátor Deníku
--------------------
Jak kde. Já si myslím, že některé jeho výroky jsou velmi přátelsky a kladně komentovány v Rusku. A stejné výroky jsou potom vnímány velkou nelibostí a nervozitou na různých společných evropských eurounijních summitech a tak dále. Nikdo se nezavděčí všem a tak to platí i o našich prezidentech, ale řekl bych, že nakonec ten jeho postoj je takový vyvážený. Snaží se to hrát a všechny strany. Já si myslím, že u menších států a my se mezi ně počítáme, je lepší, když ten politik se příliš neorientuje jen jedním směrem a snaží se vyjít se všemi.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Já jenom připomenu, že prezident Miloš Zeman v pátek 26. září měl projev na konferenci Dialog civilizací na řeckém ostrově Rhodos, kde tedy ten projev pronesl za prvé v ruštině a v této ruštině tak kritizoval sankce proti Rusku. Jak vidíš ty tento jeho projev nebo toto jeho vystoupení?

Ivan HOFFMAN, novinář, komentátor Deníku
--------------------
Miloš Zeman je politik, který svoje postoje některé zastává konsistentně. Vždycky dá se prostě čekat, co z něj vypadne. Řekl, že sankce libovolného typu jsou překážkou dialogu civilizací a ti, kteří jako zbraň politického boje podporují sankce, vystupují podle něj, takhle to řekl, proti fungujícímu dialogu a místo dialogu přichází pouze mlčení a nic víc. To je přesně ta citace, která je zajímavá z toho projevu. Samozřejmě je to jiný postoj než je ten všeobecný, na který jsme zvyklí a je možná dobré si všimnout do série, že podobně se kriticky na tu současnou, řekl bych, na současný postoj anebo náhled na Rusko dívá i prezident minulý Václav Klaus, který řekl, že "Propaganda Spojených států a Evropské unie vůči Rusku je opravdu směšná a nemohu ji přijmout." Uvedl to v rozhovoru pro Spectakel, což je renomovaný tisk v Británii. A říkal, že vlastně svým přátelům v Americe ale i v Evropě se snaží vysvětlit, že nemusíme být spokojeni s tím systémem, jaký panuje v dnešním Rusku a také bychom zřejmě v tom systému nechtěli žít, ale porovnávat dnešní Rusko s bývalým Sovětským svazem prostě dost dobře nejde. Je to jiná země, jiný politický styl a prostě je potřeba to prostě po těch x-letech reflektovat.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ivane, mě napadlo, když vlastně ta konference byla na ostrově Rhodos a tak na to známé takové přísloví nebo takový hic rhodus, hic salta, tady je Rhodos tady skákej. Jestli by se to nějakým způsobem dalo spojit s tou konferencí Dialog civilizací, nevím.

Ivan HOFFMAN, novinář, komentátor Deníku
--------------------
Já možná ne, protože v tomto případě ten Rhodos to jsou summity NATO, Evropské unie, tam se to má prostě nějak řešit. Tam přijel do prostředí, na které je zvyklý, kam už vlastně zajížděl víckrát i v minulosti jako civilní osoba, jak jsem si teď někde přečetl. Nejsem až takový na něj expert nebo odborník, ale zřejmě si připadal,že je ve svém jako prostředí, mezi známými, se kterými už si povídal předtím a neuvědomil si, že je v roli prezidenta, kde přeci jen ten jeho výrok bude vnímán a posuzován nejen jako výrok soukromé osoby, ale jako výrok hlavy státu, který se vlastně k těm sankcím proti Rusku oficiálně přihlásili, to znamená, je tady najednou znovu z minulosti již dobře známé, takové jakoby skoro dvojvládí anebo jiný pohled premiéra a exekutivy a prezidenta jako hlavy státu. Miloš Zeman, když nastupoval do úřadu a když nastupoval do úřadu Bohuslav Sobotka, tak se oba dva shodovali i s ministrem současným zahraničí Lubošem Zaorálkem, že k tomu nedojde, že to se změní, že odteď bude hovořit česká diplomacie jedním hlasem a jak uvidíme, zřejmě je to těžké.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
V České republice je to asi tradice.

Ivan HOFFMAN, novinář, komentátor Deníku
--------------------
Vypadá to tak.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pojďme k dalšímu tématu. Sněmovna schválila novelu zákona o nakládání s odpady. Mimo jiné z toho vyplývá, že od roku 2024 bude zákaz skládek, ale přinese to ještě řadu novinek, které se vlastně dotknou prakticky každého z nás, Ivane.

Ivan HOFFMAN, novinář, komentátor Deníku
--------------------
Ano, já si myslím, že je dobré od velké politiky přejít k něčemu, co se nás dotýká doopravdy každý den a tady samozřejmě, když někdo říká, co bude za 10 let, tak to musíme dělit třema, protože to dnes nikdo neví. To jsou dvě volební období, mezitím přijdou jiní politici s jinými prioritami a hlavně budou to politici, kteří budou pod tlakem zase nějaké jiné zájmové lobby. K tomuto zákonu je potřeba říct, že se proti němu okamžitě hned jak byl schválen ve sněmovně, koalicí vládní, vymezila jak opozice v čele s Miroslavem Kalouskem, tak současně je ten zákon velice kritizován ekology, hnutím Duha,což je takové zvláštní spojení, protože to nejsou dvě party, které jsou si vždy jako řekl bych, příznivě naladěné vzájemně jeden na druhého, ale jde o to, že ten zákon, který byl nakonec přijat, jak se bude v budoucnosti nakládat s odpadem, tak se za prvé tedy velmi správně přestanou věci, které je možné recyklovat, obnovit, znovu využít v tom odpadu, že se přestanou vyvážet na skládky, ale současně není řečeno, co se s nimi udělá. To znamená, pokud není řečeno, že všechno, co je možné recyklovat, se musí povinně recyklovat, tak to znamená, že s velkou pravděpodobností se významná část těch recyklovatelných surovin bude spalovat a spalovací lobby to samozřejmě umí šikovně prodat jako energetické využití odpadu. Ale odpůrci spalování poměrně přesvědčivě argumentují, že když se pálí něco, co je možné ještě jednou použít, recyklovat, tak je to hloupost a pokud za tím zákazem skládek je podpora spaloven, protože ve chvíli, když vy budujete obrovské spalovny, tak samozřejmě je nutné je něčím krmit, to znamená, že tam se neustále sváží i to, co by za jiných okolností se mělo zpracovat. Tak to znamená, že ta současná koalice provozovatelům spaloven přihrála velice, řeknu zajímavý byznys, který ovšem, a to je důležité k tom uříct a proto si o tom povídáme, ten byznys samozřejmě zaplatí občané, protože z Evropské unie na budování spaloven peníze nepřijdou. To není prostě evropský trend. Evropským trendem je recyklovat až 70 % odpadu a u nás je to pouhých 30. To znamená, z toho je jasně vidět, že tento zákon je šitý, řekl bych na míru určité, některé říkají spalovací, některé říkají spalovnové lobby, nevím, jestli je to správně česky, ale obojí je politicky špatně.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ty jsi už na začátku to trochu naznačil, že vlastně ten zákon nebo některá ta opatření budou platit až 10 let nebo po 10 letech. To ale není příliš obvyklé ani u nás, aby se přijímala taková opatření, která vlastně začnou platit až po tak strašně dlouhé době, zvláště dlouhé době z hlediska vývoje v naší České republice. Myslíš si, že to je dobře, že už tak daleko dopředu se o něčem rozhodlo?

Ivan HOFFMAN, novinář, komentátor Deníku
--------------------
Z jedné strany se asi má plánovat jako dopředu, tomu rozumím, ale máme zde novou vládu a v ní prostě stranu, která vstoupila do politiky s heslem: Nekecáme, makáme. Tady by člověk prostě očekával, že právě to hnutí ANO bude takovým lídrem těchto procesů, kde skutečně je potřeba to odpracovat, protože když máte nějaký systém a máte přijít na jiný, to je samozřejmě problém, dneska prostě těch sládek je spousta. Existuje nějaký režim, ve kterém se prostě ten odpad sbírá, částečně třídí a tak dále. Pokud by se měl zpracovávat, tak je potřeba investovat a podpořit všechny, kteří vědí, jak na to, jakým způsobem to roztřídit, znovu vrátit do života tak dále. Na to určitě jsou technologie, je na to konw-how, ale je potřeba na to vyčlenit nějaké prostředky, najít lidi, kteří to budou umět udělat a tak dále a to je přesně ta práce. Daleko jednodušší je prostě se sejít ve sněmovně a odhlasovat po nějakých debatách někde v kuloárech nový zákon, který to prostě vyřeší a všechno to svést a najednou to popálit a říct: Bude z toho energie. To znamená, jsou některé strany, které přijdou s velmi dobrým volebním sloganem. Ale musí počítat s tím, že to lidé budou kontrolovat a že budou očekávat, že ten slogan také nějakým způsobem naplní. Já bych řekl, že někdy něco slíbit je docela riskantní.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pojďme zase ještě k tématu, které zase není tak řekněme, blízko lidem, ale možná, že právě ano. Armádní generál Petr Pavel, dosavadní náčelník Generálního štábu Armády České republiky, o něm bylo rozhodnuto, že se v červnu příštího roku stane předsedou vojenského výboru NATO. To znamená, vlastně český voják, český generál se jako první stane první ze zemí bývalé Varšavské smlouvy, se dostane do tak vysoké funkce v NATO. Jak vidíš tuto skutečnost, Ivane?

Ivan HOFFMAN, novinář, komentátor Deníku
--------------------
I když politici tvrdí, že to Pavlovo zvolení je úspěchem české diplomacie a on sám říká, že byl zvolen na základě reputace, kterou budovaly stovky a tisíce českých vojáků a občanských zaměstnanců v misích, ale také na zahraničních pracovištích, tak přesto si myslím, že do té nejvyšší vojenské funkce v NATO by sotva byl zvolen, kdyby neměl v tom gremiu, ve kterém se pohybuje mezi těmi náčelníky generálních štábů a profesionálními vojáky autoritu, ale také reputaci a kdyby nebyl těmi partnery vnímán jako profesionál, na kterého je spolehnutí. To prostě bez toho by určitě zvolen nebyl, ale musíme k tomu prostě v současné politické situaci připsat i to, že on je skutečně voják i v tom, že prostě jedná a mluví zpříma a to je zřejmě něco, co není úplně typické v té vojenské radě, které bude předsedou. Zdá se, že si ho kolegové v tom vojenském výboru NATO zvolili také proto, a to bude znít strašně zvláštně, protože je politicky nekorektní. To znamená, místo toho, aby prostě zvažoval, co může říct, co nemůže říct, což je věc, kterou nutně musí velmi dobře ovládat politiky, tak on prostě se snaží věci pojmenovat ten problém a jde na to přímo napřímo. To je vidět i z těch jeho výroků, které má vůči Rusku. Tady najednou tu motivaci prostě těch silných zemí, Británie, Spojených států, kteří určitě měli co říct to toho, kdo se stane tím nejsilnějším vojákem v NATO, tak tady je z toho patrné, že jim musel vyhovovat, protože on říká, my jsme prostě dlouhá léta se mýlili, když jsme si mysleli, že se s Rusy mluvit nedá, jsou to naši nepřátelé. Prostě je v těch výrocích stejně ostrý jako je ten končící šéf NATO Rasmussen. To znamená, je tam sice voják, který získal své vzdělání a vojenskému řemeslu se vyučil v Opavě, Vyškově a v Brně, prostě já si stále myslím, že jako vojáka Varšavské smlouvy ho určitě nenapadlo ve snu, že najednou udělá u konkurence takovou kariéru.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Tak to asi ne.

Ivan HOFFMAN, novinář, komentátor Deníku
--------------------
Ale dneska tam prostě je, a je tam proto, protože je to sice jako původem Čech, ale mentalitou je to Američan. Prostě takhle bych to řekl, a řekl bych dokonce, že asi je ten postoj, my jsme zmiňovali Miloše Zemana a Václava Klause, ale i některé další politiky, jako vlastně pochybující o tom současném trendu. Myslím si, že tenhle ten Pavel to zase vyvažuje na druhou stranu, že myslím, že je to takhle dobře, že máme váhavé politiky, kteří než by prostě šli do nějakého střetu, raději by upřednostnili vyjednávání, jednání a v každém spíše viděli do poslední chvíle potenciálního partnera než soupeře a nepřítele, tak na druhé straně máme vojáka, který to má prostě jasně nalinkované a rovnou by šel do boje.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pravda je, že generál Pavel má za sebou skutečně řadu bych řekl činů. A ten nejslavnější je možná třeba připomenout, to byla ta záchrana francouzských vojáků na území bývalé Jugoslávie. To asi byl jeden z bodů, který mu pomohl.

Ivan HOFFMAN, novinář, komentátor Deníku
--------------------
Určitě mu strašně vylepšil životopis, protože řekněme si popravdě, v dnešní době hlubokého míru mít nějakou vojenskou zkušenost, vojenskou zásluhu a stát se na bitevním poli vítězem a něco dokázat, je vzácnost. To znamená, že také byl v pravou chvíli na pravém místě a nechci to nějak snižovat. Jeho reputace je naprosto pozitivní a voják má být přesně takový, jaký on je.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
A já se Ivana Hoffmana zeptám na sice pro nás částečně vzdálenou problematiku, ale přesto hrozící latentně, a to je epidemie eboly. Stále se jí nedaří zvládat. Jak ty to vidíš, Ivane, co se stalo nebo co by se mělo stát, abychom se této hrozby nemusely obávat?

Ivan HOFFMAN, novinář, komentátor Deníku
--------------------
Já si myslím, že dosud jsme na toto téma mnoho prostě toho neřešili. Česká média jsou schopna prostě tyto globální problémy obrovské odbýt tím, že zatím nezemřel žádný Čech. Ale to je skutečně hrozba, o které má smysl víc číst, víc přemýšlet, protože poslední dobou se ukazuje, že zatímco ještě nedávno se hovořilo o tom, že může počet obětí vyšplhat na nějakých 20 tisíc, tak pak už se hovořilo o 100 tisících a dnes už poslední předpoklady toho, co se stane, hovoří o až milionu lidí, kteří mohou na ebolu zemřít a to už prostě přestává veškerá legrace. To jsou dramatická čísla. Je potřeba si uvědomit, že lékaři jsou poměrně bezradní, protože ten vir mutuje, mění se a je předpoklad, že pokud dojde na ten nejhorší scénář, ale to jsou stále všechny ty odhady jsou konzervativní, pokud s tím něco uděláme, tak to bude milion, to je stále i ten nejstrašnější odhad je prostě svým způsobem konzervativní. Nepočítá s tím, že se to prostě přenese jinam, ale tam hrozí, že ten vir se začne přenášet vzduchem. To opět už končí veškerá legrace. Tam už nikdo nebude vědět, jak si s tím poradit, jak se tomu bránit. Je potřeba si uvědomit, že v Africe už nejsou epidemiologové. Všichni lidé, kteří byli profesionálové, věnovali se tomu, ti už jsou mrtví, ti, kteří opravdu izolovali ten virus, odhalili ho, to všichni už prostě tady nejsou. Jsou celé oblasti uzavřené, jenomže v těch uzavřených oblastech nejsou jenom nemocní na ebolu, tam jsou lidé, kteří mají malárii, jiné nemoci, ale všichni se bojí je léčit, protože těch nemocnicích z nich utíkají lékaři a kteří neutečou, zemřou. Tam došlo k tomu, že se v některých vesnicích lidé, kteří neměli informace, nevěděli co se děje, měli pocit, že ti lidi umírají proto, protože jsou izolováni v nemocnici. Tak je prostě osvobodili a ti nemocní jsou mezi zdravými a umírají tam prostě společně a to jsou prostě příběhy, naprosto hororové a ty se u nás nevypráví, o ty u nás není zájem, ty my neřešíme. My prostě raději probíráme politiku. Někdy mě trochu, já tedy chápu, že je košile bližší než kabát, že lidi vždycky zajímá to, co se děje u nich v ulici, co se děje v jejich městě. Ale tady bych prostě přeci jen udělal výjimku a měli bychom mluvit o těchto věcech.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Takovou vlastně epidemií nazýváme někdy také působení takzvaného Islámského státu, což je tedy hrozba jiného druhu, ale také strašlivá. Jak to ty vidíš, Ivane.

Ivan HOFFMAN, novinář, komentátor Deníku
--------------------
Když se podívám na hodinky, tak je mi jasné, že k tomu se nedá mnoho říct, ale já bych řekl, že je to jeden z problémů, který si Západ tak trošku vykoledoval a proto se mu bude špatně řešit. Tam zjisti, kdo je s kým, kdo je proti komu, jaké kdo má zájmy? To je takový guláš. My to samozřejmě můžeme zjednodušit na to, že jakmile někde někomu uřezávají hlavy a dochází k takovým masakrům, k jakým dochází, takže prostě máme najednou jasno, všemu rozumíme, tohle ne, tomuhle musíme zabránit, ale možná někdy je dobré se dívat na to, jak věci vznikají, jaký mají původ, z čeho vlastně vzejdou a potom bychom se aspoň poučili do budoucna. Já na ten problém se nechci dívat jen z toho pohledu, co je potřeba teď udělat, ale také co se všechno udělalo špatně a dokonce schválně špatně v minulosti a bez toho prostě se žádné řešení nenajde.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Do jaké míry si myslíš, Ivane, že se nějakým způsobem zúčastňujeme nikoliv fyzicky, ale aspoň nějakou podporou v tomto konfliktu.

Ivan HOFFMAN, novinář, komentátor Deníku
--------------------
Já to nepovažuji nějak příliš řekl bych zásadního. My jsme ty islámské teroristy nevycvičili. My jsme je nevyzbrojili. To prostě udělali naši spojenci a oni by si to měli také vyřešit. Tady prostě chápu, že musíme vždycky stát na straně těch lidí, kteří trpí a jsou tam lidé, kterým jde doopravdy o život a s těmi je potřeba se solidarizovat a něco pro ně udělat. To je jasné. Ale jinak naše vina to není.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Děkuji Ivanu Hoffmanovi, dnešnímu hostu pořadu Jak to vidí. Hezký den přeji. Na shledanou.

Ivan HOFFMAN, novinář, komentátor Deníku
--------------------
Já také, měj se hezky.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.