Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 27. června

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Hostem pravidelné půlhodiny názoru našich hostů je dnes komentátor Deníku Ivan Hoffman a já vás zdravím, tentokrát do brněnského studia, dobré ráno.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Já vás taky zdravím a samozřejmě všechny posluchače, hezké ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dopady brexitu, dopingu i reformy rozpleteme právě teď. Velká Británie odchází z Evropské unie, vy jste to, pane Ivane, čekal ten výsledek čtvrtečního referenda?

Čtěte také

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Ne, nečekal. Myslím, že ho nečekal nikdo, že nikdo na to nebyl připraven. Někteří si to přáli, jiní nepřáli, ale myslím, že to skoro nikdo nečekal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Byl jste překvapen tedy.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Byl jsem příjemně překvapen, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemně?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Příjemně, samozřejmě. Já jsem teda nepočítal s tím, že se Britové osmělí, protože je potřeba si uvědomit, že byli zpracováváni dlouhou kampaní, ve kterém jim všichni vyhrožovali téměř koncem světa, současně museli učinit krok do neznáma, udělat něco, čehož důsledky neznají. On je nezná nikdo. Ukazuje se, že nikdo neměl připravený plán B, to znamená to chce, to chce kuráž, to chce sebevědomí, to chce mít, mít prostě, nějak být pevný v kramflecích, jak se říká.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není to ale tedy riskantní, když sám teď říkáte, že je to krok do neznáma? Proč se tedy valí tolik negativních reakcí z Francie, v podstatě ze všech zemí, libra spadla na nejnižší úroveň za poslední 30 let, burzy padají, společná měna euro, panují velké otazníky minimálně.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No, to je, to je jasné, to se v podstatě asi dalo čekat. My v podstatě jsme uvyklí něčemu, v čem dlouhá léta žijeme a ve chvíli, když se to začíná měnit, tak se pochopitelně otevírá spousta souvisejících otázek, které si do té doby nikdo nepoložil, ale myslím, že stále platí to zásadní, že Evropa nerovná se Evropská unie. Petr Robejšek říká, že nadnárodní spolek není oltář, na který se kladou oběti, ale je to instituce, která má přinášet zisk jejím členům. No a pokud nepřináší, tak nemá žádné oprávnění existovat. To znamená my jako Evropané potřebujeme nějaký způsob, jak se domlouvat. Dlouho jsme si mysleli, že je jím Evropská unie a že ani nemá alternativu, proto až do přijetí Lisabonské smlouvy vlastně nebyl žádný článek, teď je článek 50, o tom, jak z Evropské unie vystoupit, protože nikoho ani nenapadlo, že by k něčemu takovému někdy mohlo dojít, že by o to mohl mít někdo zájem. No ale ukázalo se, že ta instituce se tak zbyrokratizovala, tak se vzdálila lidem, že nakonec si všichni dávají otázku, jestli může ještě do budoucna přinášet užitek, jestli jí lze napravit. No a hodně lidí říká, že toto je ta chvíle, kdy tím, že Britové učinili tento zásadní, zásadní krok, zásadní rozhodnutí, a totiž to, že ve své většině řekli, že je to nereformovatelné, že už jim to užitek nepřinese a že nemá cenu setrvávat, tak si samozřejmě i ostatní musí položit otázku, jestli tomu tak je doopravdy, jestli Britové mají pravdu, anebo jestli ten projekt ještě nějakým způsobem zachránit lze. A když posloucháme teď politiky, tak zjišťujeme, že vesměs hovoří rozumně, vrací se k tomu principu, proč Evropská unie vznikla, to znamená, že to je mírový projekt, že není to jenom velký trh, ale že to musí být i velká myšlenka, velká idea, to jsou ideály, na kterých kdysi Evropská unie vznikala a já si stále myslím, že v té podobě, jak existuje, sice nemá budoucnost, ale Evropská unie má minulost velmi dobrou, ke které se vrátit lze. A teď je otázka, jestli ty politické elity odtržené od lidí, sebestředné, pyšné, namyšlené, jsou schopny prostě ještě vrátit o krok zpátky a nějakým způsobem se polepšit. Já si myslím, že to možné není, ale ta naděje zde určitě existuje a budou k tomu ze všech stran, řekl bych, tlačeni.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás od pana Březiny: "Není Evropský parlament volen v evropských volbách, Evropská rada volena národy a eurokomisaři, národními vládami osmadvacítky, takže Evropská unie volena jest?"

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Ale určitě ano, ale je to to, o čem hovoříme, to je pouhá technologie moci. Tady jde o to, do jaké míry ta instituce naplňuje nějaký svůj duchovní obsah, a to už závisí spíš na tom, jaká je odpovědnost těch elit vůči lidem, kteří je volí. No a my vidíme, že jsme neustále napomínáni, že to, co nám hrozí, je populismus, že se zde vyrojí odněkud lidé, kteří budou vycházet vstříc požadavkům svých voličů, a to vyvolává úplné zděšení, ale tím větším nebezpečím, tou větší hrozbou je elitářství, to znamená, že zde jsou lidé, kteří si o sobě myslí, že jsou něco lepšího, že jejich názor je ten správnější a pak ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A kdo jsou ti lidé?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
No, to je vždycky určité procento veřejnosti, která, která prostě se má lépe a pohrdá těmi, kteří jsou na tom hůř, kteří nežijí v těch velkých sídlech, to jsou, to jsme my vidláci, jo, například, kteří, kteří nevědí prostě, co je správné a důležité není naplňovat vůli většiny demokraticky, ale hledat jakési v uvozovkách správné řešení, které má většinou teda ta menšina a ta většina by se měla moudře podřídit. No a pokud se tak nestane, tak, a ti lidé zlobí ty své vládce, tu svou vrchnost, no tak potom je potřeba je potrestat, proto teď vidíme, jak najednou politici z Bruselu tlačí na to, aby Británie co nejrychleji odešla. Jsme svědky takového trochu pokusu o vyhánění Britů, no protože potřebovali by co nejrychleji předvést svým voličům obraz britské bídy, utrpení, zoufalství, abychom si to příště rozmysleli a už, už něco takového v žádném případě nechtěli, ale to je, to je právě všechno špatně. Ta politika musí vycházet vstříc voličům a pokud tak nečiní, tak je potřeba ty politiky vyměnit. Nikdy nevyměníte lidi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Scénářů toho dalšího nastavení nebo vztahu Evropské unie s Velkou Británií je několik, ke kterému vy osobně se přikláníte? Je tam model norský, švýcarský, turecký styl celní unie.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Já nevím, jestli teď je ještě ta pravá chvíle říct, jak to dopadne, protože my jsme teď ve chvíli, už jsme to říkali na začátku ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě je brzy, myslíte?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Brzy, protože ten plán B nikdo nemá a je podstatné si uvědomit, že za Británii by měli vyjednávat způsob příští koexistence s Evropou, s Evropskou unií lidé, kteří do poslední chvíle byli probruselští, to znamená byli proti odchodu, no a teď je otázka, jestli oni jsou teda ti praví vyjednavači, kteří mají, kteří mají hovořit za Brity, jestli by si nejprve neměli Brité sami mezi sebou udělat pořádek a říci, co chtějí, to znamená myslím, že už i jsem zaregistroval takový výrok od Angely Merkelové, že je potřeba taky dát situaci klid, nějaký čas, dejme tomu takové tři, čtyři dny bude trvat prostě zřejmě trhům finančním a burzám, než se zpátky vrátí před ten okamžik, kdy vznikla taková panika a uvědomí si, že svět funguje dál, že se nezbořil, dokonce že ti Angličané zůstali tam, kde jsou, a to znamená, asi teď ještě to těžko odhadneme, ale s velkou pravděpodobností toho, co se nakonec fakticky změní, příliš mnoho nebude. Británii čekají nějaké výhody, nějaké nevýhody, ale v zásadě lidé, kteří spolu komunikovali, spolu budou komunikovat nadále. My si pamatujeme dělení Československa a víme, že také to, co v první chvíli vypadalo strašně emotivně, silně, dramaticky, tak se nakonec ukázalo, že to podstatné, co je, to jsou vztahy mezi lidma, tak ty se nemění, ty přetrvávají. Mění se formy spolupráce, někde se mění režimy, ale my tady budeme furt.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co to ale udělá s tamní společností? Teď mám na mysli vlastně celé Spojené království. Nehrozí, že se z Velké Británie stane třeba malá Anglie? Už teď vidíme vlastně, co se děje v Londýně, žádost o opakování referenda, společnost je rozdělená, rozštěpena na dva tábory. Je to v podstatě půl na půl, není tam většina, že by se třeba 80 % vyslovilo pro vystoupení, ale je to zhruba, řekněme, 50 na 50.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Určitě. My tu situaci známe, protože po posledních prezidentských volbách se takto rozdělila naše společnost také a lidé, kteří nevyhráli, nemají na Hradě svého kandidáta, svého prezidenta, tak se z toho vlastně nevzpamatovali dodnes. Dodnes jsou z toho smutní a hledají všechny chyby na té protistraně, která volila jinak. To se stane podobně v Británii. Tam lidé, kteří jsou proevropsky naladěni, respektive lidé, kteří i mají důvod k tomu, protože jsou naladěni na tu, na tu spolupráci, všechny ty celebrity, které mají globální byznys a jedou v něm, tak ti toto přání neměli. Ta společnost teda vlastně zůstane v tomto smyslu asi rozdělená, opakovat referendum nemá smysl, protože dopadne stejně, to teď momentálně se vybírají příklady lidí, kteří říkali, že kdybych věděl, jak to dopadne, tak by volili jinak, ale ti nejsou statisticky zajímaví, to jsou novinářské příběhy, které ilustrují to překvapení, ale jinak zřejmě by se moc nestalo, pokud jde o vystoupení dejme tomu Skotů z Velké Británie a jejich přihlášení se k Evropské unii, no tak to referendum než se vypíše, než se zorganizuje, chvíli trvá. Do té doby ta panika pomine, lidi zase začnou kalkulovat, přemýšlet. Lidé nedělají zbrklá rozhodnutí, přemýšlejí o věcech, uvažují, jak se jich to přímo dotkne. Když si přečtete, a to bych doporučil čtenářům číst Markétu Šichtařovou, ta má k té, k tomu dilematu Skotů velmi pěkné myšlenky, říká, že, že si ještě dobře rozmyslí, co je pro ně výhodné a vůbec není jisté, že ta Evropa to bude nakonec jako, jako větší terno. To je ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč se tedy objevuje už u Skotska právě tato touha nebo už reálně to zvažují?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Tam to napětí mezi Skoty, Angličany je tradiční, nicméně i v té skotské společnosti je, je hodně lidí, kteří jsou zastánci spojení s Británií, proto také to poslední referendum nedopadlo tak, jak si představovali. Jinými slovy, vždy je pro a proti, teď jde o to, které aspekty se zdůrazňují, které naopak se pominou, ale jak říkám, ve skutečnosti ten, ten lid, který prostě si rozhoduje v těchle těch referendech, nakonec, nakonec jedná velice uvážlivě a ten průměrný názor, když se zprůměrujou všechny ty protimluvy, které v každé společnosti jsou, tak je nakonec nejrealističtější a nejbližší realitě, proto, proto také východiskem z dnešních krizí je jedině zapojení lidí do rozhodování, to znamená více přímé demokracie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč byla vlastně kampaň Vote Leave úspěšnější? Byla vůbec nebo na čem byla podle vás postavená? Spekuluje se, jestli to byly emoce, strach, anebo to byly racionální argumenty?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Těžko říct. Z toho, co jsem si přečetl od znalce Britů Alexandra Tomského, tak mi z toho vyplývá, že Britové jsou hrdí lidé a ve chvíli, když se na ně příliš tlačí, tak se zaseknout a řeknou si, tak pozor, tak takhle, takhle asi ne. A těch lidí, kteří je stále nabádali k tomu, jak, jak míří do katastrofy, co všechno se, se jim může stát, těch bylo moc. Mám pocit, že ten prounijní, ani ne prounijní, ale spíše probruselský tábor že příliš tlačil na pilu, že to mohl být jeden z těch důvodů, protože když ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Šlo ale vůbec ...

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Ještě minulý týden, když jsme si o tom povídali, jak došlo k vraždě té Jo Coxové, tragédie strašná, tak to jsem měl takový pocit, že je vymalováno, že tam ty emoce proti těm stoupencům brexitu musí být teda strašně vysoké a že ty emoce rozhodnou. A nakonec se ukázalo, že možná že to ovlivnily, ale v samotné Anglii byl ten poměr stoupenců brexitu proti, proti stoupencům setrvání v Unii 10 %, tam to bylo 55 ku 45, to znamená ukázalo se, že až tak na ty emoce nakonec nedali a chladně, chladně zvažovali, co je pro ně lepší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hodně se teď píše vlastně o tom, že šéf UKIP sliboval, byl to i velký ten double-decker, červený autobus, na něm heslo 350 milionů liber, které členství Británie stojí každý týden, půjde do národního zdravotního systému, ale bezprostředně po referendum Farage přiznal, že to nemůže garantovat.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Určitě. Takových věcí bylo víc. Každá strana, hlavně v závěru té kampaně, používala argumenty, které nebyly úplně korektní, nebyly úplně fér.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se tedy ten volič mohl jaksi správně, dobře rozhodnout, když dostával, řekněme, minimálně zavádějící informace?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Každý jeden, jednotlivý volič se mohl zmýlit a tak dál, ale v tom velkém čísle, v tom průměru je rozhodnutí voličů, řekl bych, v pořádku. Na začátku června, myslím 2. června, vydal Petr Robejšek takový, takovou svojí esej anebo, nebo takovou úvahu, která je nadepsána strašně pěkně - Proč je masa moudřejší než elity? A je to článek do této doby strašně potřebný, protože popisuje přesně, jak vzniká ten dojem, že o společnosti by lépe měli rozhodovat experti, elity, chytří lidé, výjimeční a jak ve skutečnosti se ukazuje, že nakonec tyto elity dělají obrovské a často nenapravitelné politické chyby, které nás potom stojí spoustu peněz a někdy vedou k velkému utrpení, zatímco ve chvíli, když se vezmou hlasy těch lidí, kterýma je shora pohrdáno, tak se většinou to rozhodnutí ukáže být jako moudré. Dobrým příkladem jsou Švýcaři, kteří mají ke všemu možnému referenda a ty většinou dopadnou konzervativně. Oni nejdou do nevyzkoušených věcí. Když rozhodovali o, o garantované mzdě, tak nakonec všichni řekli, že ne, radši, radši nechci, abych měl každý měsíc jistých 50 tisíc navíc v peněžence, protože jak by to dopadlo potom? Pracoval bych dál, nebyl bych líný a tak dál, jinými slovy, ti lidé v referendu nerozhodují dobře proto, protože každý jeden z nich je chytrý, ale zprůměrují se ty jejich různé společenské postoje, názory, filozofie, víry a z toho nakonec vyjde výsledek, který je pro tu společnost lepší než to, co předepíšou experti. Je to krásný článek, já to každému doporučuju. Přečetlo si na tom internetu X lidí a ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já bych radši slyšela teď vaše názory, s dovolením.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Jasně, já se občas, já to dělám jako Honza Petránek, taky rád cituji prostě chytré lidi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Měla by se, když jste se zmínil o té přímé demokracii, opravdu výsada Švýcarska rozhodovat o zásadních geopolitických otázkách, jakými je zahraniční politika, jakým je další směřování země, není to přece jenom rozdíl, když se místní lidé rozhodnou o hřišti nebo o silnici ve své obci?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Já si myslím, že právě to, co jste vyjmenovala, ty zásadní otázky, ty by měly být předmětem referenda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nemáme od toho politiky, které si my volíme?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Těm se, těm se podle mě nedá příliš věřit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale my si je zvolíme.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
To, že si je zvolíme, to ještě neznamená, že dostali mandát a nějaký rozum současně s tím mandátem. Teda mandát, pardon, mandát dostali, ale jeho součástí, toho mandátu, není, není rozum. Mám spíš naopak zkušenost, že jakoby po dobu výkonu svého mandátu ta jejich intelektuální schopnost výrazně klesá a znovu se vrací poté, co ve funkcích končí. Ale, ale to hlavní je, že oni jsou servisní elita. Oni jsou od toho, aby, aby sloužili. A teď jde o to komu. Oni samozřejmě vždycky slouží, ale vesměs mají tendenci sloužit svým sponzorům, korporacím, finančníkům, lidem, kteří mají peníze, kteří jsou vlivní a zapomínají sloužit těm, kteří je zvolili. A to je úskalí, které není u nás jenom, to je, to je všude, to je takové prokletí, které se s tou parlamentní demokracií vleče. Ona je na něco dobrá, protože my nemůžeme o každé věci rozhodovat všichni, protože bychom se z toho zbláznili. Potřebujeme žít svůj normální život, a tak volíme některé lidi, aby dělali některou práci, ale řekl bych tu méně důležitou, za nás a odbřemenili nás od každodenní prostě správy věcí veřejných, ale pokud jde o věci zásadní, důležité, tak tam je důležité, abysme se rozhodli my, protože to je naše budoucnost a tam vlastně ta parlamentní demokracie většinou selhává. A vidíme, že prostě je k nepotřebě. To znamená nakonec stejně potřebujeme mix obého. Nemůže být referendum úplně ke všemu, ale k těm zásadním věcem je to podle mě pud sebezáchovy ho chtít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Prezident Miloš Zeman opět vyzval politiky, aby se přestali v souvislosti s chystanou reorganizací české policie hádat v médiích. Česká sociální demokracie a hnutí ANO by měly zůstat ve vládě až do řádných voleb. Je opět mír, zavládl v koalici, pane Ivane?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
On úplně nezavládne, protože je před volbami, takže samozřejmě ty, ti koaliční spojenci, kteří jsou současně největšími rivaly na politické scéně, se vůči sobě vymezovat dál budou, ale pokud jde o ten policejní spor, tak tam si, tam to končí, Robert Šlachta odchází, politici se rozhodli, že ho pro jistotu raději nevyslechnou, ale vznikne vyšetřovací komise, ta zpětně ještě bude něco řešit, ale to podstatné je, že ten spor v této podobě, jak eskaloval, zřejmě, zřejmě skončil, přijdou jiná témata, kterými se budeme zabývat a po určitém časovém odstupu vyhodnotíme, jaké byly škody. Ale jinak myslím si, že ta prezidentova výzva, mám pocit, že jí obě dvě strany uvítaly, takhle bych to řekl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nemělo by být panu Šlachtovi přece jenom umožněno, aby promluvil?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Já myslím, že to bylo v zájmu občanů, ale mám pocit, že to nebylo v zájmu některých politiků, a to ani ne tak proto, že by věděli, co řekne, ale proto, protože nevěděli, co řekne. Ten útvar pracoval, fungoval v takovém trochu utajení, oni věděli, že unikají informace, a protože to nechtěli, tak nikdo nevěděl, co pořádně dělají a taky nevěděl, koho sledují, kdo na to může doplatit a protože se znají, znají své kolegy, politiky, znají hejtmany, trochu vědí, co se kde děje, tak se asi právem báli a ta situace se teď trochu změní. Věci se trošku zabrzdí a tak dál, ale, ale hodně lidí, kteří znají policii zblízka, říkají, že až tak příliš se toho moc změnit nemůže, věc nestojí na jednom šéfovi a jde o celkovou atmosféru v policii a ta se zřejmě proti minulosti o dost změnila. Řekl bych, že ti vyšetřovatelé, detektivové si daleko víc troufnou než v minulosti, to znamená, že můžeme i v budoucnu se dočkat toho, že tu svojí práci politikům navzdory dělat budou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mezinárodní olympijský výbor minulý týden potvrdil rozhodnutí atletické federace, že ruští atleti nebudou startovat na olympiádě v Riu. Výjimku dostanou někteří v uvozovkách čistí sportovci, zákaz ale hrozí celému týmu. Podle ruského prezidenta Putina je to pokračování protiruské politiky Západu, jak vy to vidíte?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Je to princip, kdy, protože je hodně těch, kteří dopují, tak se vyloučí všichni, to znamená i ti, kteří jsou čistí. Jaksi se řekne, my už nevěříme v presumpci neviny, protože těch špatných příkladů je moc, a tak se stanoví jako východisko z té, z toho problému, z té krize uplatnění principu kolektivní viny. Já nebudu hovořit o Rusech, protože totéž potkalo Keňu a tam je spousta výborných atletů a i když měli hodně, hodně z nich nález dopingový, tak prezident, parlament přijali zákon proti korupci a tak dál, udělali spoustu kroků, aby prostě o tu olympiádu nepřišli. Nakonec o ní přišli spolu s tím Ruskem, no a člověk když to vidí a představí si ty olympijské hry, na kterých nebude startovat spousta výborných keňských atletů jenom proto, že někteří z nich dopovali, tak si říkám, mám se na to dívat? V minulosti víckrát se mi stalo, že prostě byla situace a lidi si řekli, s tím se nedá nic dělat, já na tom nic nezměním a tak dál. Byl to případ, když, já nevím, Saro-Wiwa byl zavražděn a bylo podezření, že v tom má prsty firma Shell, já jsem si od té doby už nekoupil u firmy Shell ani jeden litr benzinu. Anebo když Lidl vykácel stromy, aby bylo vidět na jejich reklamy, tak já jsem se naštval, od té doby jsem v Lidlu si nekoupil ani housku a už si ani nikdy nekoupím. Takže pokud tam nebudou z principu kolektivní viny vystupovat keňští atleti, tak já se prostě na ty olympijské hry nebudu dívat. To je jednoduché.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Měl by Mezinárodní olympijský výbor zavírat oči před takovým množstvím důkazů o dopingu?

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Pokud bude zavírat oči, tak to sportu neprospěje. Pokud uplatní z politických důvodů, a já myslím, že jiné to nejsou, princip kolektivní viny na keňské atlety, tak to je prostě chyba.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tolik názory a postřehy komentátora Deníku Ivana Hoffmana. Já vám za ně děkuji. Mějte se hezky.

Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku
--------------------
Také, přeji hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přeji vám hezký den a hezké léto, protože my se uslyšíme po letní přestávce tohoto pořadu opět v září. Zítra se ale, milí posluchači, můžete těšit na názory teologa profesora Tomáše Halíka. Dobrý den všem přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.