Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 24. února

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Začíná Jak to vidí. Jeho dnešním hostem je Ivan Hoffman, komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu. Přeji vám do Zlína pěkný den.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Podobně i já, hezké ráno, dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. Dřevěné dekorace za 75 milionů korun, postřikovače trávníků za 20 milionů, úřední dokumenty i seznam nepohodlných novinářů. To jsou je některé z mnoha dokumentů, které po sobě zanechal ukrajinský prezident Viktor Janukovyč než uprchl. Ukrajina má, jak víme, za sebou zlomový víkend, byť konec je stále otevřený. Co říkáte tomuto vývoji, Ivane?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Těch obrázků, které přicházejí z Ukrajiny, zdá se být hodně. Ale jsou některé, které v těch hlavních médiích, v hlavních zprávách nevidíme a trochu mi tam chybějí, abychom si udělali nějaký kompletní obraz. Myslím, že hodně těch informací nejsme schopni si ověřit z nezávislých zdrojů, a tak vlastně nikdo úplně přesně neumí odhadnout ani ne tak, co se děje, ale co se dá do budoucna očekávat. Pro mě takovým příkladem toho, co, co mě teda zaskočilo, je portrét Adolfa Hitlera nad kyjevskou radnicí, nad hlavním schodem. To je prostě obrázek, který ukazuje, že doopravdy ta, ta směs opozičních, řekněme opozice, anebo z opozičníků, anebo demonstrantů protirežimních je velice pestrá a jsou v ní lidé, se kterými můžeme soucítit, jsou tam lidé, ke kterým určitě budem přechovávat sympatie a pak jsou tam lidé, ze kterých se člověk teda děsí a říká si: co s nima teda bude dál?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na svobodě je staronová tvář opozice, vězněná expremiérka Julija Tymošenková. Zcela se obměnilo to vedení země. Myslíte, že má Ukrajina politiky, kteří budou schopni změnit ten dosavadní kurz, nebo možná vymýtit i korupci?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
To je, to je samozřejmě důležitá otázka, protože zatím se ten obrázek protestů na Ukrajině soustředil na boj za hodnoty, za idee a měli jsme takovou tendenci popisovat tu situaci jako spor lidí orientovaných proevropsky, naopak prorusky a, a lidí, kteří, kteří chtějí prostě docílit, aby na Ukrajině zvítězily evropské hodnoty, anebo naopak takové ty tradiční, které se vážou na Rusko. Ale pod povrchem, pod těmito, pod těmito řekl bych zjednodušenými obrázky o Ukrajině samozřejmě dřímá problém společnosti, která je postižena obrovskou korupcí, kde lidé žijí ve velké bídě proto, protože většinu toho národního majetku mezi sebe rozparcelovalo několik oligarchů, lidí, kteří, kteří vlastně v zákulisí rozhodují o tom, kudy ta politika ukrajinská půjde a který mají své vazby a svůj byznys orientovaný jak na Evropskou unii, tak na Rusko a neuvažují o tom, co je dobré pro Ukrajinu, ale uvažují o tom, co je dobré pro ně. To znamená korupce je obrovský problém a když prostě vidíme to dění, které teď na Ukrajině probíhá, je příliš chaotické na to, abychom uměli říct, jestli tam někdo má nějaký, kdybych to řekl přísně, byznys plán, jestli někdo ví, jak chce financovat obrovský dluh, jak chce nastartovat ekonomiku a jak chce zajistit lidem normální klidný, spokojený život. Myslím si, že to v této chvíli tam nikdo neví a nejhorší je, že ani my nevíme, jestli to tam někdo ví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co mimochodem, Ivane, říkáte interpretaci exprezidenta Klause, podle kterého Evropská unie, Spojené státy, ostatně i Česko, ignorují realitu, když chtějí podpořit Ukrajinu v západní směřování. Podle exprezidenta země, která je podle něj vzniklým, uměle vzniklým celkem, musí zůstat závislá na Rusku?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak, my nevíme úplně přesně, co chtějí Ukrajinci, všechny země ovšem vědí, co samy chtějí, jaké jsou jejich zájmy a ty nejsou úplně stejné. Evropská unie samozřejmě vnímá Ukrajinu jako obrovskou příležitost pro svůj export, pro svou spolupráci, pro další ekonomické rozšiřování, to je jasné. Z druhé strany ale vnímá Ukrajinu i jako příliš velké sousto, jako, jako velké riziko, protože doopravdy pomoci Ukrajině, to znamená mít někde po ruce nějaký Marshallův plán, obnáší to nějakých, já nevím, 15 miliard dolarů, nebo nevím nakolik se odhaduje ta pomoc, kterou by Ukrajina okamžitě potřebovala, ale je to nějaká takováto obrovská částka, kterou formou spolupráce třeba má k dispozici Rusko, ale Evropa šetří, Evropa nechce příliš utrácet. To znamená Evropa nabízí Ukrajině, které hrozí bankrot a velká krize, nějakou restrukturalizaci, šetření, nabízí jim řecký model, ale tam lidé spíš očekávají od, od budoucnosti nějakou dobrou zprávu, těch špatných už mají dost. To znamená Evropská unie chce s Ukrajinou samozřejmě co nejlépe vycházet a dělat s ní nějaký byznys, ale určitě nechce ztratit byznys s Ruskem, protože ruský plyn, ruská nafta, to jsou věci, které vždycky budeme potřebovat i nadále, než se dobereme nějaké energetické nezávislosti, to, to není otázka na několik let, anebo desetiletí. To znamená, že Evropská unie chce s Ukrajinou samozřejmě vycházet, sympatické jsou jí prostě ty trendy, které, které Ukrajinu směřují směrem k nám, ale, ale jako pomoc jim příliš neumíme a je otázka, jestli doopravdy chceme, jestli, jestli ta podpora té opozice není, není čiré pokrytectví. Jiná situace u Spojených států, které rozehrávají s Ruskem odvěkou, permanentní geopolitickou hru, boj o sféry vlivu, jsou od Ukrajiny daleko, ti, když podpoří řekl bych opoziční hnutí, tak nakonec můžou těžit z určité destability, protože oni tu Ukrajinu až tolik nepotřebují. I když jsou lidé, kteří říkají, že to, na co dnes Ukrajina doplácí, je takzvané ropné prokletí, prostě našel se tam uran, našly se tam nový zdroje surovin, no a to všichni zavětří a najednou jim prostě všichni chtějí, všichni s nima chtějí vyjít. To znamená, nejde jenom o to, čím jsou Ukrajinci problémem sami sobě, že to je společnost velmi rozdělená, kde, kde lidé doopravdy někteří vysloveně nenávidí Rusko, jiní mají strach z Evropy a, a k Rusku blízko. Ale je to i země, se kterou mají problém všichni kolem ní. Asi to, co si všichni můžou přát a na čem se všichni shodnout, a tím to asi můžeme uzavřít, je, aby se tam prostě přestalo střílet, aby se tam nezabíjeli lidé, protože to je, to je obrázek hroznej, na kterej se prostě doopravdy špatně dívá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V Soči skončily zimní olympijské hry. Jaké byly, Ivane, konkrétně pro naše sportovce? Určitě velmi úspěšné.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Můj hlavní komentář k tomu je, že nakonec zimní olympijské hry byly o sportu. Byl to sport. Než začaly, tak vlastně ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To vypadalo trošku jinak.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
... no, ano, přesně. Bylo obrovské množství komentářů, které se zabývaly zaprvé teda bezpečnostní situací, jestli tam se podaří teroristům vyhodit nějaké bomby a odpálit se, všichni se připravovali na evakuaci sportovců z nějakého pekla, které se tam rozpoutá, tak to byla první nepříjemná věc. A pak byla druhá, existovaly obrovské pochybnosti o tom, jestli to prostředí bude pro sport důstojné, jestli budou mít kde bydle a kde se umýt sportovci a, a jak to tam, jak to tam celé dopadne, pokud jde o infrastrukturu, ubytování a tak dál. Nakonec se ukázalo, že i díky obrovským investicím, které, které do Soči šly, tak ti, kdo byli spokojeni, byli sportovci a byli, byli diváci, lidé, kteří se tam přišli podívat, ti všichni soudí, že to byla olympiáda pěkná. Nakonec byla i bezpečná. Říkám díky tomu nakonec se na ni bude vzpomínat jako, jako na olympiádu, kde se nezabíjelo, ale kde se, kde se sportovalo, což je, myslím, to úplně nejdůležitější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Analytici už počítají ty ekonomické dopady, zda se nejdražší olympiáda v historii zaplatí, nebo bude dokonce výdělečná. Je to tak důležité?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já myslím, že ne, takže nakonec ta investice do setkání lidí, kteří prostě sportují a vyhrávají a prohrávají s respektem k soupeři, protože tím, to je, to je vlastně na sportu fascinující. To, že se lidi rvou o všechno možné a že, že je stále někde nějaké soutěžení a, a boj, na to jsme zvyklí, to vidíme ve zprávách na každém kroku. Ale to, aby, aby prostě vítěz z poraženým byli, byli přátelé a aby jeden druhého teda respektoval a uznával, to se vidí jenom ve sportu a proto vlastně investice do těchto setkání na mezinárodních, obrovských, které potom sleduje celý svět a vidí najednou, že život může probíhat i na základě nějakého fair play a, a, a všichni mohou být spokojeni a, a nemusí být prostě ten poražený ponížen, to je obrovská věc. Kvůli tomu myslím i se dá akceptovat sport, který prodělal obrovskou změnu. Kdysi se sportovalo pro, pro zdraví, dnes se sportuje pro zábavu a, a je na to navýšen obrovský marketing a, a, a prodej všeho možného, to znamená sport je strašně zkomercionalizovaný, ale možná právě díky tomu, že na tu zábavu se všichni dívají, tu televizi si všichni pustí a sledují tam ty své, ale při té příležitosti vidí i ty ostatní, tak, tak je to podle mě investice dobrá. Nevím, jestli takhle to i myslí Vladimír Putin, který jako je podezírán z toho, že si tam postavil svůj pomník, a tak dál. Určitě jemu spíš jde o to, aby se zvýšila jeho prestiž, aby ukázal doma, že, že Rusko něco zvládne a umí a že umí být takovým na nějakou dobu pomyslným středem světa a tak dál. Tím, tím určitě získává doma politické body, ale pro mě toto asi hlavní není. Já jsem před tou olympiádou měl pocit, asi jako mnoho lidí z toho zpravodajství, že budeme se dívat 24 hodin na obrazovce na Vladimira Putina, ale naštěstí jsme se dívali na sportovce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podařilo se mu představit nové Rusko? Což byla také jedna z jeho ambicí.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Rusům asi ano. Svět, myslím si, že to takhle asi ani moc nebral a, a určitě se najdou lidé, kteří, kteří už ale před tím měli prostě k Rusku nějaký pozitivní vztah, tak se v něm utvrdili. Ale, že by někdo, kdo je zapřísáhlý odpůrce poměrů v Rusku se jenom díky olympiádě změnil a korigoval ten svůj názor, to, to se podle mě asi nestalo, ale myslím si, že celý svět vzal Rusko na vědomí jako zemi, která je schopna nejen tu olympiádu zorganizovat, ale také ochránit. Což v dnešním světě, kdy místo, na kterém se sejde příliš mnoho televizních štábů, je současně okamžitě zajímavé pro, pro, pro různé fanatiky s jediným správným názorem, kteří tam chtějí udělat nějakou, nějakou neplechu, něco vyhodit do vzduchu. Tak to je velmi důležitá reference. Ono těch zemí, které si dnes mohou dovolit prostě takové setkání velké lidí ze všech, ze všech různých míst a tak mediálně pokrývané, tak těch mnoho není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Věru zajímá, Ivane, proč by měli brát olympionici za medaile odměnu? "Vždyť se svými disciplínami se zabývají hlavně z lásky ke sportu." Tolik citace z e-mailu.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak už to není, to se právě změnilo. To, to tak, to tak kdysi bylo. Dnes, dnes úspěšný sportovec, který už dosáhne nějakého, nějakého věhlasu, tak většinou na tom, většinou na tom něco vydělá. To ale nesnižuje to obrovské úsilí, které musí věnovat tomu, aby byl lepší než ty ostatní. Ale říkám, ta dnešní doba je jiná. Já si stále myslím, že investice do sportu by spíše měly směřovat tam, kde lidé sportují a že by se měly spíše stavit hřiště než, než platit obrovské, obrovské částky jednotlivým fotbalistům, anebo hokejistům, ale, ale jsem v takovém názoru asi už osamocen. Myslím si, že všichni to vnímají jako, jako zábavu, jako na něco, na co se rádi díváme a, a co, co vlastně zvyšuje adrenalin bez toho, aniž bychom se zpotili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem dnešního vydání je Ivan Hoffman, komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu. Nová česká vláda získala důvěru v parlamentu. Jak se jí podaří získat důvěru občanů, Ivane? V jaké situaci, kondici státu a společnosti vůbec přebírá politickou odpovědnost?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak vláda samozřejmě nám připomněla, že ten stát je v situaci špatné, v kondici hrozné ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To říkají všichni na začátku.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
... opozice naopak a opo ..., přesně, opozice ta říká, že vlastně nikdy nebylo tak dobře, jak, jak je teď, když prostě tu vládu odevzdali konkurenci. Všimněme si, že na samém startu toho vládnutí takové hlavní zaklínadlo a hlavní slovo, které slyšíme od, od politiků, kteří se ujímají moci je: outsourcing. Všichni dělají audity a zjišťují, co všechno ty úřady, do kterých přišli, neumějí samy udělat, neumějí samy zorganizovat a na co všechno si musí najímat externí soukromé firmy, kterým draze platí. Je zde potřeba, tak já to vnímám, velmi rychle se pochlubit nějakými úsporami. Odlišit se od předchůdců, ukázat ve svém nejbližším okolí, že ta vláda je schopná hospodařit a že nebude utrácet za, za hlouposti a že, že také nebude holdovat takové té nejběžnější, nejobyčejnější korupci, kdy, kdy politici to, na co jsou schopni dosáhnout, ovlivňují, ovlivňují ku prospěchu svých různých buďto sponzorů, známých, přátel a tak dál. Takový, takový odpor vůči tomu drobnému klientelismu. Ale to o úspěchu vlády samozřejmě nerozhodne. O úspěchu vlády rozhodnou systémové kroky, které je potřeba zaprvé teda zformulovat, dát do nějakého paragrafového znění, prohlasovat je v parlamentu a pak je uvést do praxe, a to budou, to budou, řekl bych, dlouhodobější úkoly a navíc jakmile přichází ten všední den, tak najednou zjistí ministři, kteří dosud prostě jenom teoretizovali, že to jde ztuha, že, že narazí na, na obranu lidí, kteří si zvykli na systém tak, jak byl nastaven, tak, jak léta fungoval a nebude jednoduché je buďto přesvědčit, aby se začali chovat jinak, anebo se jich zbavit. A to už pomalu některé takové příklady se už objevují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte teď Vězeňskou službu, například?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
To je přesné. Ministryně spravedlnosti ve chvíli, kdy po šéfovi vězeňství chtěla seznam veřejných zakázek, aby se podívala, co, co Vězeňská služba platí a komu a kolik a za jakých podmínek, tak najednou prostě vidíme, jak tento vysoce postavený muž se těší obrovské přízni všech svých podřízených, kteří podepisují petici za jeho setrvání v úřadu a tu posílají premiérovi vlády a, a najednou, najednou prostě je zde obava, aby náhodou ministryně tohoto mimořádně schopného člověka nevyhodila a nezbavila se z nějakých nejasných důvodů. Ale přitom ten její důvod je velmi jednoduchý. Podklady, které si vyžádala, nepřišly kompletní, nepřicházely včas a najednou se ukázalo, že je teda kolem hospodaření Vězeňské služby to asi není všechno tak čisté, jak, jak, jak by mělo být. A, a už je to, už je to najednou zásadní spor, ze kterého, ze kterého je, je vidět, že, že to doopravdy vůbec nebude jednoduché. Na jedné straně bude muset každý z těch ministrů ve chvíli, když bude chtít někoho vyměnit, čelit řekl bych nařčení anebo podezření, že tam chce dosadit vlastní lidi, že vyhazuje lidi schopné z politických důvodů, že je to asi nějaká, nějaká jeho šikana a že, že to, co provádí, jsou čistky. Z druhé strany to nejdůležitější, co takhle zjara bychom měli chtít je teda doopravdy takový jarní úklid, kdy vlastně lidé, kteří buďto na tu práci nestojí, nebo se dostali na různé pozice díky kontaktům a, a konexím s, s vládou, která, nebo administrií, anebo úředníky, kteří nyní jsou v opozici, tak, tak by asi měli být vystřídáni lidmi skutečně kompetentními, lidmi, kteří budou prostě řídit jednotlivé úseky anebo tu agendu, za kterou, za kterou jsou placeni, jiným způsobem. A teď jakým? Já si myslím, že jediný recept, jak ta vláda může uspět je, že začne se chovat průhledně, transparentně, otevřeně. Že vlastně o každé koruně, která je vydávána z veřejných peněz, se, se dozvíme, kam šla, jak se použila, že se velmi posílí kontrolní úřady různé, NKÚ, že vlastně i na jednotlivých ministrech bude, bude tendence, nikoliv věci skrývat, ale naopak dávat je prostě na Internet, umožnit prostě co nejvíce lidem, aby prostě se z blízka podívali na to, jak stát se svými penězi hospodaří. Pokud se rozhodnou jít tímto směrem, tak samozřejmě všem kritikům zavřou ústa, protože lidi zjistí, že nemají co ztratit, nemají co skrývat. Ví se malých radnicích na některých městech, kde se už vlastně takovýmto způsobem transparentně hospodaří a samozřejmě je s tím, je s tím výborná zkušenost. Najednou se ty zakázky dají udělat, veřejné, za méně peněz, méně se protestuje, je méně podezření kolem, kolem toho, těm politikům se víc věří a, a celá atmosféra se najednou prostě zlepší ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nehrozí, ale, Ivane, třeba, že by to byl jarní úklid, řekněme, za každou cenu? Že některé to jednání může vypadat, nebo být i nějak moc překotné?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
To je právě to, co, co je důležité, prostě sledovat. Ve chvíli, kdy pro to rozhodnutí ministr nebude mít argumenty, nebude schopen ho obhájit, tak potom samozřejmě to také možné je, protože ono, co si budeme namlouvat, to pokušení něco z toho mít, že jsem u moci, to, to má každá vláda, každá ho měla a tahle ta ho bude mít také. Když se díváme na to, že přicházejí do politiky lidé z byznysu, tak to může být z jedné strany příjemné, že prostě zavedou pořádek tam, kde byl chaos a kde, kde vlastně se, /nesrozumitelné/ vlastně volání po určitém manažerském přístupu a tak dál, ale z druhé strany to jsou lidé, kteří samozřejmě doopravdy vidí všude jenom zisk, ale stát není jenom o zisku, stát je také o službě a o tom, jak, jak věci zařídit tak, aby byly ku prospěchu jednotlivého občana, a to už třeba ti manařeři, manažeři nemusí mít až tak v krvi tento přístup. To znamená, musíme se na ně samozřejmě dívat opatrně. Každý, kdo si myslí, že ze dne na den se věci změní a zlepší, tak, tak asi je trochu naivní. Je potřeba na ně dávat pozor prostě tak, jako na ty před tím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Abychom třeba konkrétně u té Vězeňské služby neměli podobný vývoj jako u Policie České republiky a dvojvládí.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tam, tam já mám pocit, že asi to tak úplně nehrozí, protože pokud se člověk podívá na ty, na ty vazby jednotlivých lidí, tak jen tak vidí, že doopravdy ta Vězeňská služba si o, o ten jarní úklid doopravdy žádá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Komplikovaná situace provází výstavbu logistického centra americké obchodní internetové společnosti Amazon v Brně, sklad má být také v Dobrovizi, v každém z těch dvou velkoskladů by práci našly 2 tisíce lidí, před Vánoci snad ještě více. Jak vy se díváte na tuto investici, co hovoří pro a co proti?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak ukazuje se, že je problém prodat tento výborný nápad lidem, kteří v sousedství obrovské logistické firmy mají žít. A to je, to je asi, to je asi běžné a to je vlastně ten jeden z hlavních problémů. Vidíme, jak politici jsou okouzleni spoustou pracovních příležitostí, ekonomové mají slabost pro big playery, pro velké hráče a, a tím pádem Amazon vnímají jako, jako takový symbol investování a hospodářského rozletu. Ale já myslím, že není na škodu také se kacířsky ptát, jestli je ten Amazon, coby skutečně symbol globalizace, také trendy, jestli je to prostě cesta ke štěstí, jestli náhodou, jestli náhodou ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Narážíte i na případ ...

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
... budoucnost ne, nepatří jiným, jiným způsobům organizace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pardon, chtěla jsem jenom ...

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Ano?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... podotknout, třeba pracovní podmínky, které si všimla třeba německá ARD nebo britská BBC.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
A to je jedna věc, že prostě všude tam, kde, kde se má hodně vydělat, tak prostě se šetří na pracovní síle a, a proto se některé firmy posouvají stále víc na východ, protože mají pocit, že tam ušetří na pracovních nákladech a je otázka, jestli my chceme být těmi, kteří, kteří získávají podobné investice díky tomu, že jsou levní. Ale já jsem to myslel spíš trochu jinak, že taková ta představa, že budoucnost světa je v jeho globalizaci, začíná být otázkou, začíná, začíná prostě se ukazovat, že možná je lepší, když věci se dobře organizují v místě, když se vytvoří nějaká komunita, nějaká místní, lokální soběstačnost a, a že to je vlastně lepší, než takový ten odosobněný svět, kdy se všechno převáží odněkud někam a právě ty, ty kvanta kamionů jsou, jsou nejen, nejen symbolem něčeho moderního, anebo perspektivního, ale také prostě hrozbou a ukázkou obrovského plýtvání a řekl bych rovnou zmaru. To znamená, já, já naštěstí tady nejsem ekonom, který má, má posoudit, co je přínosné pro národní hospodářství a, a hovořím teda doopravdy sám za sebe. Já Amazon prostě nemůžu z principu mít rád. Pro mě je to prostě globální kolos, který neučiní nikdy člověka šťastným.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Ivan Hoffman, komentátor Deníku. Děkuji za rozhovor a přeji vám hezký den. Na slyšenou.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Podobně, hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. Zítra přivítám socioložku doktorku Jiřinu Šiklovou. Dobrý den přeje Zita Senková. Na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.