Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 24. březen

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Hostem Jak to vidí je Ivan Hoffman, komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu. Přeji vám do Zlína dobrý den.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já také přeji hezký, hezké ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ministryně spravedlnosti Válková považuje otázku řešení nepřiměřených nákladů v exekučním řízení za jednu ze svých priorit, zejména, pokud jde o rychlost řešení tohoto problému. Přesto k poslanecké iniciativě ve věci odměn advokátů v takzvaných bagatelních pohledávkách v exekučním řízení zaujala neutrální postoj. Jak podle vás, Ivane, celou věc řešit?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak první, co bychom asi měli pro spravedlnost říct je, že tento problém se chystala řešit už bývalá vláda, protože doopravdy to, co se děje kolem exekucí a kolem dluhového byznysu, je, je věc neslýchaná, která, která zasahuje obrovské množství lidí, kteří už jsou dlouho dobu rozzlobení a naštvaní. To znamená, že se s tím něco dělat musí, to je jasné. Teď je potřeba říct s čím. U nás do jisté doby byla taková praxe, že, že věřitel se nedomohl prakticky práva, protože zákony jednoznačně protěžovaly dlužníky. No a tuto situaci řešil, řešilo uzákonění soukromých exekutorů a praxe, kdy jsme se dostali od jedné zdi ke druhé, to znamená zase do situace, kdy vlastně se na, na vymáhání pohledávek obrovsky vydělává. Vina se nejčastěji klade advokátům, kteří si vylobbovali takové podmínky, aby doopravdy jim stálo zato pomáhat těm věřitelům proti dlužníkům a přehnali to do takové míry, že, že dnes u nás je naprosto absurdní situace, která není ani srovnatelná s jinými zeměmi kolem nás, kdy, a už jste to zmínila, to je to slovo bagatelní, kdy člověk z minimálního dluhu, kdybych měl původně zaplatit stokoruny, kvůli administrativním nákladům nakonec platí desetitisíce a tady už to nemá nic společného se spravedlností, tady už je to vlastně řekl bych parazitování na neštěstí druhých.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono v Česku ročně zaplatíme exekutorům až 60 miliard korun. Ovšem většina peněz jde na odměny advokátům.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
To je přesně ono. Já mám takový pocit, že když se díváme na právo, tak ono trochu ztratilo ten svůj původní smysl. Kdysi smyslem práva bylo dobrat se spravedlnosti, rozsoudit nějakou situaci, zjistit, kde je dobro, kde je zlo. Dnes prostě to právo jako kdyby z těchto kategorií úplně se vymklo a už nevíme prostě čemu slouží, už je to spíš obchod, než, než hledání spravedlnosti a v tom je, v tom je vlastně řekl bych takové, takové zklamání veřejnosti. Na jedné straně ano, jsou zde advokáti, kteří prostě říkají, je zde presumpce neviny, pro nás dokud člověk není odsouzen, každý má právo na obhajobu a je zvláštní, že oni přednostně nejraději obhájí někoho, kdo na to má hodně peněz, to znamená, že i jejich odměna podle toho nějak vypadá. No, ale naopak na druhé straně nemáme pocit, že by se zastávali lidí, kteří jsou v neštěstí a naopak. Toho jejich neštěstí ještě zneužívají. To znamená, že já bych očekával, že celá právnická obec bude, bude naštvaná na ty advokáty, protože oni evidentně kazí jméno. Podle toho, jak se jedna, jedna část toho, toho řekl bych té, té právnické obce chová, tak podle toho potom občané hodnotí i všechny, všechny ostatní a pokud by jim záleželo na nějaké společenské prestiži, tak by měli a teď když říkáme, kdo má na to vliv, tak to jsou samozřejmě právníci mezi poslanci, tak jako první by měli udělat, udělat s tímto pořádek. Aby, abychom se prostě znovu dívali s nějakou důvěrou a abychom měli pocit, že jsou k nám k něčemu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jde tedy o to, omezit ty odměny advokátů na ...

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
V každém případě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... několik set korun. To je ten návrh ...

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
V každém případě. Oni, oni samozřejmě zase tvrdí, že pak se může stát, že tomu advokátovi už se potom nevyplatí vůbec se starat o toho, o toho věřitele, protože když za to nebude pořádně odměněn, tak, tak bude dělat něco, něco jiného. To, tomu rozumím, tam se to musí samozřejmě nastavit správně. Ale já si nemůžu pomoct, když člověk čte takové diskuse mezi právníky, kteří polemizují o předlohách zákonů, tak doopravdy se mě velmi často zmocní podezření, že, že vůbec nemluví o tom, co je správné a co není správné a, a že naopak se, se patlají prostě v takových slovech, kličkách, v takové naprosto nesrozumitelné řeči. Asi by se měl, mělo přijmout takový ústavní zákon, že každý zákon musí být srozumitelný každému, jinak neplatí a prostě něco, něco s tím je potřeba udělat, protože evidentně ta složitost té řeči jejím hlavním smyslem není, aby ty zákony byly přesné a aby se dobraly k něčemu pozitivnímu, ale abychom jim nerozuměli a abychom si museli potom toho právníka draze platit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kontroverzní podnikatel Ivo Rittig, obviněný z praní špinavých peněz, zůstává na svobodě. Městský soud v Praze mu vrátil cestovní pas. Neexistuje prý důvod k tomu, aby mohl, aby nemohl svobodně vycestovat do zahraničí a musel pobývat ve vazbě. O čem to svědčí podle vás, Ivane?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, já když sleduji pana Rittiga, tak mám pocit, že on je tak bohatý, že už nikdy nebude chudý přesto, že oficiálně nic nemá. No a od této zvláštní situace se asi odvíjí to jeho sebevědomí, protože on evidentně si z těch soudů mnoho nedělá. Pokaždé si najde čas vtipně prostě glosovat tu situaci, že ho sice zatkli, ale zase ho musí pustit a jako kdyby si prostě toho celého užíval a rozhodně z něj vůbec člověk nemá pocit, že by se něčeho bál. To znamená asi, asi to musíme, musíme vlastně držet, držet palce, aby spravedlnosti bylo učiněno zadost, ale já v tomto případě vůbec nemám pocit, že to bude jednoduchý případ. Takže si musíme uvědomit, že se jedná o člověka, který vlastně se v tom prostředí pohybuje odjakživa, spoustu lidí zná, má, má dobré kontakty a řekl bych, že umí v tom chodit. To znamená, jestli si na někom to, to právo, které není, není úplně řekl bych dobře postavené anebo ty zákony, které nejsou úplně přesně napsané, jestli si na někom má vylámat zuby, tak to bude právě zřejmě on. Je to, je to doopravdy zajímavý případ. Na rozdíl dejme tomu od ostře sledovaného případu Davida Ratha, kde přece jenom jsou důkazy, jsou odposlechy, hodně, hodně řekl bych je, je, je důkazů, kterými lze operovat, tak tady pronásledují člověka, který se dlouho pohyboval ve stínu na samé hranici legálního - nelegálního a pokaždé bude problém říct, co je ještě podnikání byť riskantní a co už je, co už je zločin. To znamená, podaří-li se právě takovéto, takovéto lidi odsoudit za, za prokázanou zločinnost, za prokázaný úmysl spáchat, spáchat přestupek, spáchat zločin, tak to bude doopravdy něco znamenat pro, pro řekl bych, pro ty další, pro, pro budoucnost. Ale jak říkám, bude to strašně těžké, protože tohle to je doopravdy silný hráč, se kterým, se kterým se naši, naši policisté momentálně potýkají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já bych ještě, Ivane, přidala jeden případ, snad vás tím nezaskočím. Ono totiž uplynulo přesně dva roky, co Roman Janoušek, jiný podnikatel čeká na soud. Ten řeší, nebo se snaží vyřešit dohodu, nehodu, při které pan Janoušek před dvěma lety zranil ženu. Uvidíme i tady, zda se soud dobere jakého verdiktu.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tam se čeká na posudky ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
... a, a to je, to je taky zajímavé. Za normálních okolností by člověk předpokládal, kdyby šlo o někoho jiného, takže, že je všechno jasné, protože už jenom z toho, co, co jsme se dozvěděli od svědků, kteří u toho byli hned na samém začátku, tak tam nebylo příliš mnoho co řešit. Vypadalo to naprosto jasně. Člověk, který byl pod, pod drogami prostě provedl něco, co se teda doopravdy nedělá, na, najel, najel do, do té ženy, odhodil ji autem a tak dále, najednou se všechno musí velice důkladně zkoumat, nic není jasné, nic není jisté. A tak si člověk říká, jestli je problém doopravdy v těch posudcích, v těch ověřovacích metodách, anebo jde o to, kdo je zkoumán, kdo, kdo je podroben teda tomu hledání a, a tady vidíme, že, že prostě doopravdy jsme si sice všichni rovni, ale někteří jsou si rovnější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V souvislosti s konkurenčním bojem opustila v minulých letech tuzemský trh řada obchodních řetězců. Nyní končí další. Bude u nás, Ivane, i nadále konkurenční prostředí, co se týče toho maloobchodu?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, určitě bude. Musíme si uvědomit, že ty obchodní řetězce nejprve zlikvidovaly různé malé prodejny a tak dál a potom v jedné chvíli začaly bojovat o trh mezi sebou a ten, ten, ten zápas je samozřejmě ostrý a ne všichni, ne všichni obstojí. Tady řekl bych, že zdaleka největší šanci, zdá se, u nás mají ty obchodní řetězce, které vsadí na, na, na cenu. Na to, aby byly co nejlevnější. Zdá se, že stále většina lidí to první, co zohledňuje při nákupech, je cena až potom kvalita. I když různí výzkumníci pokaždé říkají, že už se to mění, že už lidem záleží trochu i na té kvalitě a tak dál, ale když se podíváme na to, kdo, kdo na tom trhu vítězí a kdo naopak odchází, tak vidíme, že, že doopravdy ten, kdo by snad jako chtěl postavit tu obchodní strategii na tom, že nabízí lepší kvalitu, tak, tak nakonec, nakonec zkrachuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm, promiňte, ten náš maloobchodní trh je podle expertů nebo byl donedávna velmi roztříštěný, že žádná z firem neměla velký tržní podíl, i to možná sehrává roli.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak oni se samozřejmě hlídají jeden druhého, vědí, co mají udělat a nahrává jim možná trochu i strategie těch, těch klientů, kteří mají trochu více času a čtou si letáky. Já jsem nedávno četl zajímavý průzkum, že u nás na rozdíl od jiných zemí, se daleko více čtou ty nabídkové letáky, daleko více lidé si zakroužkují, zatrhnou, co je kde ve slevě, co je kde v akci a potom udělají si takovou, takovou výpravu po různých těch obchodech a nakupují prakticky jenom to, co ten který řetězec nabízí právě ve slevě a tím nutí vlastně ten konkrutenční boj probíhá mezi velice informovanými a trpělivými zákazníky, kteří, kteří potom, potom vlastně znemožňují těm řetězcům vymyslet takovou obchodní strategii, aby třeba nabídl jednu věc levně, ale současně s ní prodali do toho košíku několik věcí draze a tím pádem na tom vydělali ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo musí taky tisknout více letáků ta konkurence.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Asi, asi tak, a to taky něco potom zřejmě teda stojí, ale, ale ukazuje se, že, že na tom českém zákazníkovi si ty řetězce asi, asi trochu, je to, jo, jsme pro ně oříšek, takhle bych to řekl. Jsme šikovný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, jsme vnímaví, Ivane.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Ano, zřejmě ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Spotřebitele samozřejmě zajímá, zda se nemusíme obávat zvyšování cen nebo dalších neduhů slabé, nebo slabší konkurence. Co myslíte?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Ty ceny se zvyšovat určitě budou, právě proto, protože vyhrávají ti silnější, ti vyhrávají proto, aby ovládli ten trh, ve chvíli, kdy ho ovládnou tak pochopitelně diktují úplně jiné ceny, než jaké byly ceny, který, kterými se snažily porazit konkurenci. To znamená, tady, tady platí totéž, co u, u všech těch velkých hráčů a u těch všech velkých firem, že pokud dojde, pokud necháme dojít tu situaci tak daleko, že nakonec ten trh ovládnou poslední dva, tři ti největší, no, tak ti se pak mezi sebou už domluví a žádný anipo, antimonopolní úřad tomu už potom nezabrání, protože, protože ten i, i, i dnes prostě máme tu zkušenost, že spíš právě nakonec nahrává těm velkým. Takže bohužel ta situace je taková, že nakonec zřejmě ty, ty ceny vždy jdou nahoru, ale jak říkám, nemají to s námi tak lehké.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nyní jeden konkrétní případ ze života. Na zástupce ombudsmanky pana Křečka se obrátili lidé se žádostí o pomoc. Trápil je totiž nadměrný hluk kolem dětského hřiště. Jaké bylo řešení, Ivane?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Milé zástupce ombudsmana pan Křeček vydal takové velmi zvláštní rozhodnutí, že by měli lidé, kteří provozují dětská hřiště, zohledňovat i prostě klid občanů a tak dál a měli by, už, když to staví, tak by měli pamatovat na nějaké dejme tomu protihlukové zdi a nebo na nějaké opatření, aby prostě ti dospělí tou hrou dětí netrpěli. No, mně to přijde zvláštní. Já jsem prostě měl vždy pocit, že v té stárnoucí společnosti, protože česká společnost stárne, je, je prostě dítě budoucností. To znamená, že dospělým by mělo záležet na tom, aby, aby vyrůstala generace dětí řekl bych kvalitní, anebo, jak bych to řekl, kdo si hraje nezlobí, to bylo, bylo vždy takové přísloví. To znamená ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Abychom se, promiňte, jednou nechodili na ta hřiště dívat jako na nějakou raritu.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, ono, ono jde o to, že ty, ty děti z ekonomického hlediska dospělým jednou budou přispívat na penze, jo, prostě čím, čím se těch dětí rodí méně, tak vlastně tím by si je více měli dospělí předcházet, ale ta praxe ukazuje, že naopak stárnutí společnosti jakoby se projevovalo úbytkem tolerance a ty děti svými, svými projevy, svou živelností, svou hravostivostí, hravostí, dospělé obtěžují vlastně. No a, a já ten, ten spor nevnímám vůbec jednoznačně, protože na jedné straně byl státní úřad, ten řekl, že to minihřiště není továrna, že to prostě není, není něco, co samo o sobě vytváří hluk, že ten, kdo vytváří hluk, to jsou děti a vůči dětem prostě nemá smysl zasahovat. Naopak jiné úřady a nakonec teda i ombudsmanka, anebo, nebo její zástupce pan Křeček, teď nevím, jestli to bylo její rozhodnutí nebo, nebo jeho, usoudili, dali spíše za pravdu prostě těm, kteří považují mlácení míčem o zem, nebo, nebo hlasitá komunikace mezi dětmi jako něco, co prostě je škodící, obtěžující a nejraději by prostě obehnali teda to hřiště tou zdí. No tak ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A vznikne tam, promiňte, ta zeď?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, no, no v tomhle tom případě to provozovatel bude muset nějak řešit, ale oni vlastně vybízejí už, aby do budoucna se na to pamatovalo, aby architekti už projektovali dětská hřiště obehnaná prostě protihlukovou zdí, abychom náhodou neviděli a nebyli, nebyli jako vyrušováni těmi dětmi. Ale ta společnost, která těmi dětmi nebude vyrušována, která je prostě nejlépe udrží někde u počítačů a, a nebo někde, kde na ně nevidí, tak já si myslím, že na to později musí doplatit. Já, já prostě jsem velice, velice vůči tomu skeptický a docela se i na ten úřad ombudsmana zlobím, že vlastně v téhle věci nezaujal takové stanovisko, že na prvním místě jsou děti a lidi můžou být, kteří tam žijí, rádi, že si ty děti hrají, ale jak říkám, ta společnost stárne, lidé chtějí mít svůj klid, ty děti prostě mají pocit, že, že jsou nevychované, že prostě si moc dovolují, že, že prostě je obtěžují a tak dál a asi ty děti nechceme. No a nakonec možná nejlepší bude ty hřiště vůbec nestavět, protože na to, když stavíte nějaké hřiště, tak hrozí, že to bude obtěžovat kolem prostě dospělé lidi. Nevím, jak tohle to má skončit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vypovídá to spíše o naší toleranci?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
O netoleranci. Určitě. O neto, o netoleranci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem Jak to vidí je dnes komentátor Deníku Ivan Hoffman. Kandidáti na slovenského prezidenta Andrej Kiska a Robert Fico se střetli v prvních dvou z celkem 6 televizních duelů. Navázali na útočnou kampaň z posledních dní. Jak hodnotíte ten dosavadní průběh prezidentské volby na Slovensku, i výsledek prvního kola?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak ten výsledek prvního kola byl překvapivý v tom smyslu, že proti sobě stál, stáli různí teda kandidáti, ale ti dva hlavní favorité to jsou ti, které jste zmínila, z nichž jeden je profesionální politik, který dosud vyhrál co se dalo a proti němu stojí filantrop, člověk, člověk bohatý, který se rozhodl pomáhat, který žádnou zkušenost nemá a který vlastně boduje tím právě, že je politicky nedotčen, že se, že se s politiky dosud vlastně nedostal do, do kontaktu a může tvrdit, že, že nabízí něco, něco jiného. Robert Fico vlastně nakonec je ústředním bodem celé, celé té volby, protože vůči němu se všichni kandidáti vymezovali jako vůči politikovi, jako vůči největšímu favoritovi a ukazuje se, že pro něj nakonec to druhé kolo vůbec není, není jednoduché, protože dá se předpokládat, že voliči těch ostatních jeho, jeho protikandidátů se teď spojí a podpoří jeho soupeře. Dokonce sázkové kanceláře už naznačují, že větším favoritem je právě ten Andrej Kiska.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Stane se panu Ficovi osudným možná, že kandiduje v polovině úřadu premiéra, ve kterém chce, pokud by prohrál, i zůstat? Že v podstatě chce všechno?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Zdá se, že pro něj to byla taková výzva. On už všechno vyhrál a zřejmě už se v politice nudí a tak si říkal, že ještě zkusí vyhrát prezidentské volby. Ale máte pravdu, to je v polovině volebního období, Smer, který je u moci a který má veškerou moc, protože má většinu v parlamentu, zatím ty volební sliby nesplnil, proto taky protikandidát mu říká, že utíká z práce, aby nemusel nést důsledky a proti tomu se těžko něco říká. Ono vlády se mění, ale ta, ta setrvačnost společnosti je, je velká a politici většinou teda v naději, že lidé mají krátkou paměť, naslibují věci, které se velmi těžko plní. Tak teď on přitvrdil a říká, že prohraje-li v prezidentské volbě, tak zváží další setrvání v politice. Z toho je vidět, že je nervózní, protože jakmile něco člověk prohraje, tak potom už ta jeho image vítěze velmi rychle bere za své, to už pak se projeví i u příštích voleb, lidé si všimnou, že ten, kdo vypadal jako naprosto neporazitelný porazitelný je. To znamená on, on teda určitě prohrát nechce, proto teda pokusí se zmobilizovat všechny voliče proti sobě, ale mám pocit, že jeho problém je, že poslední dobou Slovensko je dalším příkladem do takové mozaiky, se ukazuje takový nový prvek, a to je slabost voličů pro, pro lidi bohaté. To bohatství pana Kisky, to je nejen symbolem úspěchu a schopnosti, ale ono je vlastně i symbolem jakési politické nezávislosti. Navíc, volič kvituje, že ten boháč místo toho, aby si užíval, takže se vlastně obětuje pro lidi, protože už se nemůže dívat na to, jak jsou ti politici neschopní, jak jsou nesolidní, jak jim ubližují, jak je poškozují a tak dál. No, ono z jedné strany ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsme viděli v Česku, promiňte.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
... přesně tak, a to je, to je ve více zemích. Já si myslím, že to je politický kýč, jo, že prostě takhle se prostě na to dívat nelze, to bohatství samo o sobě doopravdy není kvalifikací. Může se stát, a taky se určitě stává občas a možná je třeba právě ten slovenský případ, že ten bohatý člověk v jedné chvíli něco se stane a on si řekne, bohatý už jsem, ale ten život přece není jenom, jenom proto, aby člověk si užíval, možná bych měl něco z toho, měl jsem štěstí, druhým vrátit a je to, je to člověk, který má charisma, má nějaký talent a tak dál a, a doopravdy potom se stane pro lidi užitečnej. Tuto možnost teoreticky musíme nechat otevřenou, může se to stát, v jednom případě ze sta bych řekl. A i na tom Slovensku jsou komentátoři někteří, kteří říkají, že vždyť o něm nic nevíme, vůbec ho neznáme, nevíme, co je zač, jak si bude počínat v té politice. Prezidentem by se měl stát někdo, kdo je ověřený, o kom, o kom můžeme, můžeme předpokládat, že, že, že já nevím, nás nezklame, anebo tak, nebo, nebo neprovede něco, něco nešikovného a tak dál. To znamená ta jistota tady není. Ale ta politika prostě se dostala už do, do tak špatného stavu, že vlastně politika už dneska porazí doopravdy kdokoliv.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesto, jak i vyplývá z vašich slov, na to slyšíme. Ostatně na Slovensku se teď také v rámci té kampaně před druhým kolem skloňuje nebo vyjasňuje, co je vůbec lichva a také scientologie, protože ...

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Ano, přesně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... propojení pana, údajné propojení pana Kisky s touto sektou je asi jedno z hlavních témat. Myslíte, Ivane, že byl by Robert Fico lepším prezidentem než premiérem?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, vůbec si tím nejsem jist. Já mám pocit, že doopravdy ta jeho mise by měla být nějakým způsobem dokončena, že by asi tím premiérem zůstat měl. Že by to bylo vlastně seriózní vůči těm voličům. Mně vůbec přijde zvláštní, že politik, který už jednou něco vyhraje, tak potom už kandiduje ve všech dalších volbách a usiluje o vítězství, které ale vlastně už je k ničemu, protože stejně si nemůže sednout na další židli. To je případ těch našich hejtmanů, kteří pak se stávají poslanci a, a, a pak nevědí teda, jestli mají být poslanci anebo krajští zastupitelé a tak dál. Také strany prostě nasazují ty tváře, protože vědí, že, že je lidi znají a tak dál. Pokud jde ale o nás, tak to žádný řekl bych, velký vliv nemá, ať na Slovensku vyhraje kterýkoliv kandidát, jeho první cesta povede do Prahy, jeho kontakty s českými politiky budou nadstandardní a, a budou na prvním místě. To znamená dobře, dobře se s námi jako, jako, dobře s námi bude vycházet, ať už pan Fico, anebo pan Kiska. Řekl bych to, pro koho je to zajímavé a kdo to má svůj význam, to je ta země, ve které ty volby probíhají, protože doopravdy ti voliči musí zkusit zřejmě nějakou novou strategii volební, nějaký nový způsob, aby přiměli politiky, aby se nějak napravili, polepšili, aby začali dělat svou práci. To, proč byli zvoleni. No a nejlépe je k tomu donutí tím, že je, že je, že místo nich ve volbách zvolí outsidera, člověka neznámého. To je, to je pak takový důvod k zamyšlení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A zamýšlel se v dnešním Jak to vidí Ivan Hoffman, komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu. Děkuji za to a za týden na slyšenou, Ivane.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Ano, přeji hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. Zítra přivítám profesora Tomáše Halíka. Dobrý den přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.