Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 16. června

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Hostem Jak to vidí je Ivan Hoffman, komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlas. Přeji vám do Zlína krásné ráno.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Také přeji ze Zlína hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se, Ivane, v Česku změnilo rok od razie na úřadu vlády a pádu vlády Petra Nečase, v politice, ve společnosti?

Čtěte také

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak já si myslím, že hlavním poučením z celé té kauzy je, že politici by neměli řešit pouze sami sebe, ale občas by měli také dělat to, za co je platíme, to znamená, věnovat se i řešení společenských problémů. Ta minulá vláda vlastně si koledovala o ten malér, který nakonec přišel, o demisi vlády a o předčasné volby, vlastně po celou, po celé volební období. Neustále jsme byli svědky hádek, sporů, vyměnili se pomalu všichni členové vlády kvůli různým skandálům. Vlastně v té koalici vůbec nebyl čas něco, něco udělat normálně pro lidi. To znamená, já si myslím, že ten hlavní rozdíl, to hlavní, co se změnilo není to, že by bylo, já nevím, že by se podařilo vymýtit politickou korupci, anebo, že by se podařilo odstranit kmotry, propojení mezi vlivnými boháči a mezi, mezi politiky. To všechno v nějakých podobách stále funguje, není to už pravda tolik vidět, ale tenhle ten problém vyřešen není. Ale to, co je vyřešeno, to je takový ten psychologický a podle mě strašně důležitý moment, kdy politici už si tolik prostě nedovolí, už, už vědí, že to je sebevražedné, viděli k čemu to vede. Jedna silná politická strana se dostala pomalu na práh volitelnosti a ti ostatní se zamýšlejí nad tím, jestli se to nemůže stát také jim. To znamená, já myslím, že se politici trochu polepšili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte tedy hlavně ten psychologický efekt, to je ten...

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Určitě, protože jinak víme, že i v jiných stranách takové to propojení mezi boháči a, a, a politiky, kteří, kteří se jim snaží zavděčit přihráním nějaké státní zakázky, to, to bohužel teda existuje, to jsme ještě nevymýtili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm, co z celé kauzy vyvodily konkrétně politické strany? Možná bychom se mohli zmínit i o vnitrostranickém referendu, které bude nově schvalovat kandidátky České sociální demokracie. Co o tom soudíte, co tím strana sleduje, jaký to pro ni může mít dopad?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak to v čem se politici poučili je, že si povšimli, že dnes už to není tak, že lidé jako kritizují politiku, jak se říká politickou, anebo politiku nepolitickou. Je to tak, že už dnes je poptávka po antipolitické politice. To je...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je jaká?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Vidět na vítězství ANO, jo, to jsou lidé, kteří říkají: My nejsme politici, my prostě budeme makat, pracovat a uděláme to, co je důležité pro, pro lidi podobně jak pro stát, podobně, jako bychom to udělali pro firmu. Prostě tváří se, že jsou manažeři, ale že s politikou nemají nic společného. Naopak, kde můžou tam se o politice nějak škaredě vyjádří, ale přitom, přitom vlastně mají politické mandáty. No a něco takového sociální demokracie jako strana stará, tradiční, zavedená, podobně jako, jako ODS, nebo podobně jako lidovci, to udělat nemohou, oni nemůžou říct, že politika je pitomost a, a, a hloupost. Oni vlastně mají jedinou možnost docílit toho, aby lidé znovu uvěřili v politiku. V to, že politici pracují nikoliv pro korporace, pro banky, ale pro občany, pro ty, kteří je volili. To znamená to, o co jde zřejmě Bohuslavu Sobotkovi není jenom zachránit vlastní politickou stranu, ale, ale spíš i trochu ovlivnit to mínění občanů. Tak v tom referendu budou položeny členům, těch je 23 tisíc, tři takové základní otázky, jedna se týká samotného sestavování kandidátek, tam jde zhruba o to, aby, aby nerozhodovalo několik nejvyšších funkcionářů, ale aby měli pocit i řadoví členové, že se podílejí na rozhodování, kdo je bude zastupovat. Pak je tam otázka kvót pro ženy, jestli teda stanovit hranici, kolik žen má být na kandidátkách a uvažuje se o, o tom, že by to bylo 40 %. No a poslední otázka je, jestli se má..., no a tu jsem zapomněl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
To znamená asi, asi je velmi důležitá, ale, ale ne až tolik, abych to udržel takhle narychlo v paměti a...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Restituce?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Restituce! Církevní restituce. Ne, ne, ne, to, to jsou, to se dostáváme k druhé části, že vlastně kolem těch otázek, které se týkají technologie, vznikla vlastně debata, jestli vůbec je potřeba zvýšit demokracii v demokratické straně anebo jestli je té demokracie v sociální demokracii dost, což říkají Hašek, Tejc, to znamená, takoví opozičníci vůči Bohuslavu Sobotkovi a ti by se rádi spíš ptali na programové věci a říkají to, co lidi zajímá, to je program, plnění programu. No a my jsme měli v programu církevní restituce, korporátní daň a obojí bychom se měli teda na obojí zeptat, zeptat našich voličů, jestli teda si stále myslí, že tohle to je důležité. Ve chvíli, kdy by se zeptali, tak samozřejmě sociální demokraté, členstvo, řekne, že ano. Proti církevním restitucím je potřeba něco udělat. Na velké firmy a na banky je potřeba zavést specielní vyšší daň. No ale s tím by narazil Bohuslav Sobotka v koalici, to znamená, je to taková, je to taková finta, jak, jak znejistit předsedu a jak znovu rozehrát boj o moc v sociální demokracii, protože je evidentní, že s takovýmto referendem, s takovýmto výsledkem by si asi Bohuslav Sobotka ve stávající koalici těžko poradit, protože ostatní strany prostě berou už jako za hotovou věc, jak se uzavřela koaliční smlouva a v ní se korporátní daň bude pouze zvažovat. A pokud jde o církevní restituce, tam prostě přes lidovce cesta dál nevede.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm. Mimochodem včera složil ústavou předepsaný slib a ujal se úřadu nový slovenský prezident Andrej Kiska. Ten politiky vybídl, aby pracovali ve prospěch obyvatel, aby tím cílem bylo zlepšit morální stav společnosti. Myslíte si, Ivane, že politici nyní řekněme rok od razie na úřadu vlády a vůbec celých po všech těch změnách, ke kterým došlo, se rýsuje něco podobného i u nás? Příspěvek politiků, vyšší morálka?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
To se nerýsuje ani na Slovensku, i když k tomu pre..., prezident, který...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proto k tomu vyzval.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Ano. On, on má za sebou prostě práci v, v různých prospěšných organizacích, je to, je to člověk, kterému se říká filantrop, neboli, neboli člověk, který se snaží šířit dobro a, a to šíří na základě toho, že, že je bohatý, zbohatl na spekulacích, to tak bohužel vždycky, že, že ale, ale díky i za to, že prostě vnáší prostě toto, toto do politiky, toto téma a ono pokaždé budou lidí, kteří, kteří budou a my je pokaždé budeme chválit a říkat, že ta politika má být jako morálnější, ale já se obávám, že poslední dobou, a nejen u nás, ale vůbec v politice, došlo k tomu, že politické strany nejen, že, nejen, že nemají jakoby úroveň a že ta politika upadá, ale současně, což je stejně vážné, se i vytrácí její smysl. Politici jakoby hráli na stále se zmenšujícím hřišti. Ten jejich vliv na to, co se ve společnosti děje, klesá. Je je vidět sice v televizi, ale panuje oprávněná obava, že místo toho, aby hájili zájmy občanů, tak hájí spíš zájmy lidí, kteří mají tu skutečnou moc. No a to jsou ti, kteří mají peníze. Pokud jde o politiky, ti více než peníze obhospodařují veřejné dluhy, všechny vlády jsou zadlužené, politici vlastně o ty peníze musí někde žádat, musí si je někde půjčovat u, na národních institucích, z nich potom je potřeba splácet úroky, úroky z úroků a ta vlastně dluhová služba představuje vlastně největší položku celého rozpočtu, to znamená věci sice se vyrábějí, produkují se hodnoty, ale z nich ten zisk, ten prostě někam mizí a ten už nespotřebovává stát, ale lidé, kteří vlastně za ten stát někde v pozadí, nikým nevoleni vládnou různý manažeři. To znamená, tohle to je problém, se kterým žádná politická strana si sama o sobě neporadí. Nic s tím neudělá. Ti politici se musí jednoho dne vzbouřit, řekl bych, musí najít prostě způsob, jak tenhle ten absurdní stav, protože na tom není nic ekonomicky rozumného, jak ho nějakým způsobem napravit, jak ho vyřešit. Pokud to neudělají, tak to jejich hřiště se bude stále zmenšovat, oni stále více ponesou odpovědnost za věci, které nejsou schopni rozhodnout, do kterých ani, ani nemůžou už pomalu mluvit, no a, a to je bludný kruh, jo, to znamená, aby se něco doopravdy změnilo, nestačí jenom apelovat na to, aby, aby se začali chovat slušně, kulturně, civilizovaně, taky je potřeba, aby ta politika znovu dostala smysl, dneska ho nemá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že ten míč je tedy spíš na straně politiků, nebo, kdybychom zůstali u té fotbalové terminologie, spíše u té občanské společnosti, která podle různých expertů roste? Její vliv.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Určitě roste, určitě roste. Ona vlastně nemá nějakou reálnou moc, ale, ale má vlastně vliv na tu atmosféru a je vlastně takovým důležitým zrcadlem. Politici ji vlastně musí nějakým způsobem brát najevo, protože občanská společnost nakonec i rozhoduje o tom, jak dopadnou volby, jak získají, nebo nezískají mandát, jinak, jinak by se o nás nestarali vůbec, ale to znamená určitě občanská společnost je v tom důležitá, ale to, se musí napravit, to je, to je systémová záležitost. Tady doopravdy je potřeba změnit celý finanční systém, prostě zrušit celé to globální finanční kasino, jak se tomu někdy říká, kde, kde prostě se vymýšlejí peníze z ničeho, nejsou ničím kryté a hrstka privilegovaných, vyvolených, které nikdo ani pomalu nezná, jak se jmenují, prostě strategicky rozhoduje na dlouhá léta dopředu a, a lidé žijí v něčem, co není životní nutností, co není, nějak, nějaké, něčím, něčím logické. Žijí v něčem, co je vymyšlené a co je v zásadě vadné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak do tohoto kontextu, Ivane, zapadají tanečky kolem zákona o povinném zveřejňováním smluv. Je to evidentně stále nechtěné dítě, debata o registru se vrací o dva roky nazpátek.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Uvidíme, jak to bude. Teď poslední zprávy zase jsou, že možná, že v létě se něco odhlasuje, ale to, když výbor pro veřejnou správu v parlamentu vrátil zákon znovu k nějakému jednání, tak já jsem to vyhodnotil jednoznačně, jako informaci, že žen boj s korupčníky, a to na všech úrovních místní správy, samosprávy, prostě nikdy nekončí. To, co sledujeme ze strany Svazu měst a obcí a opět mi napíše několik starostů, jak to myslí dobře a jak jsem to celé nepochopil, to je prostě sabotáž toho zákona, který se jim jednoduše nehodí. Svaz měst a obcí předstírá strach z nadměrné byrokracie, což je teda ale směšná námitka, protože ten nárůst administrativy vůbec, vůbec není velký jak je to známo z praxe tam, kde se ty smlouvy zveřejňují. Myslím, že oponentům toho zákona jde o to, aby mohli nadále profitovat z předražování zakázek, ze zbytečných nákup, z nevýhodných prodejů majetku, prostě nechtějí, aby jim bylo vidět na prsty. Zatímco v zájmu veřejnosti je, aby jim na prsty bylo vidět. Je to doopravdy takhle úplně jednoduché a o nic jinýho nejde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem neprošel také návrh sociálního demokrata Jana Chvojky, aby od zveřejňování smluv byly osvobozeny firmy označené "subjekty krizové infrastruktury". Což jsou společnosti jako ČEZ, České dráhy, Ředitelství silnic a dálnic. Tam byla mimochodem nedávno návštěva kontrolního, nejvyššího kontrolního úřadu. Jak dopadla?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak v tom, v tom systému, který panuje, to nikdy nemůže dopadnout dobře. Kontroloři, podívejme se na to, jak, jak kontrolovali ty třeba dálnice. Jo? To ze tří tendrů je, teda z 10 tendrů jsou tři v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, a to tak prostě ani nemůže jinak být. NKÚ kontrolovalo Ředitelství silnic a dálnic v roce 2010-2013. V tomto intervalu byli na Ředitelství silnic a dálnic 4 řádní a 1, 1 dočasný generální ředitelé a na ministerstvu dopravy se ve stejném období vystřídalo 6 ministrů, za Nečase 4. No, tak to je pak strašně těžké, ukázat na někoho prstem. Jo? Přitom je, je jasné, že všechny ty, všechny ty nejasnosti nejsou prostě chybou, že, že by ti lidé prostě neuměli dělat tu svoji práci. To je záměr. Tam prostě přicházejí lidé, kteří jsou nějakým způsobem loajální, ověření těm, kteří mají dostat prostě ty zakázky a, a, a to se prostě ví. Známe celý ten mechanismus, jakým způsobem probíhají ta výběrová řízení. To je všechno prostě popsáno, k tomu už je dneska bohatá literatura. To jediné, co je teď potřeba je, je vůle, politická vůle prostě tyhle ty věci změnit. A ale to je strašně těžké.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Změní to nový, promiňte, nový generální ředitel?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, uvidíme, ale pokud tam bude...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Který má k dispozici tyto informace?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Pokud tam bude déle, tak samozřejmě tehdy už budeme mít prostě někoho, na kto..., na koho, koho můžeme kontrolovat, u koho můžeme říct, ano, když tam přišel, byl stav takový a takový, udělal prostě audit, víme prostě, z čeho to začlo. A pak můžeme po určité době vyhodnotit, do jaké míry byl úspěšný a do jaké míry dejme tomu klesla cena těch dálnic, anebo, anebo ne. Ale také se může stát, že tento člověk tam dlouho nevydrží, pokud bude tu svou misi brát vážně. To si myslím, je případ Víta Bárty. Ten ve chvíli, když zveřejnil ty slavné cedule, tady stavěla Skanska, musíme to opravit, tak prostě od té doby už v úřadu velmi dlouho nevydržel. Prostě tam vznikne obrovský tlak lidí, kterým jde o obrovské peníze a, a tenhle ten člověk tam skončí. Teď je zvláštní situace, teď, teď je vláda, která se méně hádá a která, pokud se rozhodne, bude schopna doopravdy některé věci spíše měnit, než ty vlády minulé, ale když se mě ptáte, jestli se o doopravdy stane, tak ve mně vítězí vždycky samozřejmě ten skeptik, protože, protože proč by to udělali, proč by si vypouštěli rybník, proč by se připravili o možnost na tom poz..., na té pozici, kterou zastávají, nějakým způsobem vydělat, proč by upřednostňovali náš zájem před svým vlastním. Jsou to prostě lidi, přišli do prostředí, které, které k té korupci, klientelismu, přímo vybízí, v kterém je to tradiční. Tak vlastně kde, kde máme najít důvod, proč by se najednou změnili a chovali jinak. Ale přesto, i když jsem skeptik, tak říkám, teď je ta situace pro nějakou změnu příznivější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V posledních dnech se na Blízkém východě odehrály dvě významné události. Syrské prezidentské volby s předvídatelným výsledkem a vítězstvím Asada a pád iráckého města Mosul, ropného centra, do rukou islamistických teroristů. Překvapil vás, Ivane, vývoj v Iráku? Zdá se, že všechno úsilí Spojených států a spojenců, včetně Česka, přijde vniveč?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak ono to asi překvapilo každého, protože uvědomme si, že v Iráku Američané vyzbrojili a vycvičili armádu, aby mohli prostě odejít, aby mohli stáhnout své vojáky a najednou vidíme, že nějakých 15 tisíc tak se odhaduje, že, že to je síla bojovníků Islámského státu Iráku a Levanty, Sýrie a tak toto je ta ISIL ta, ta odnož Al Kajdy, která tam bojuje. Tak jsou schopni postupovat neuvěřitelně rychle vpřed, protože ta armáda, když se, když se přiblíží tenhle ten protivník, tak zahodí zbraně, shodí uniformy, utečou. To je, to je něco, něco doopravdy zvláštního a ukazuje se navíc, že ta organizace, která v Sýrii byla dlouhou dobu brána, jako, jako bojovníci za svobodu je o pár kilometrů dál v Iráku vnímána jako organizace teroristická, ale to jsou stále stejní lidé a na tom najednou vidíme, že se na plno projevuje taková ta, ta strategická chyba, kdy, kdy prostě se měří dvojím metrem a podle toho, jak se nám to právě hodí, jsou jedni bojovníci za svobodu a naši spojenci, lidé, které je podpořit v boji proti diktaturám, ale vzápětí, když se nám to nehodí, tak je to, to největší zlo, jsou to, jsou to lidé, které je potřeba prostě porazit, vymýtit, neboť tu demokracii, kterou měli nejprve vybojovat, najednou začnou ohrožovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O čem...

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pardon, omlouvám se, o čem vypovídá fakt, že Irák v zády se spojencem Spojenými státy pomáhá před islamisty bojovníky toho Islámského státu v Iráku a Levantě, chránit Teherán, že Washington a Írán chtějí tuto teroristickou organizaci dokonce zničit?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
To je dáno tím, že na Blízkém východě existuje dlouho, dlouholetý, staletý konflikt mezi sunnity a šíity, ti militanti, kteří dnes útočí na Bagdád, tak to jsou radikální sunnité, kteří šíity považují za kacíře a my všichni ostatní, různá jiná náboženství, anebo i nevěřící, my jsme pro ně potom těmi nevěřícími psy. Takže oni mají dva nepřátele. Ti, ti šíité, kteří jsou silní právě v Íránu, tak ti se solidarizují s šíity, kteří jsou u moc v Iráku a to je pro ně důležitější než resentimenty různé z minulosti, kdy, kdy proti sobě dlouhou dobu válčili a tak dále. A dnes je Írán, dnes se Írán nabízí, že by proti, proti těmto radikálním militantním sunnitům irácké vládě pomohl. To je dost podstatná věc, protože íránská armáda není, není v rozkladu, ti vojáci zřejmě i vědí, za co by bojovali, zatímco u té irácké armády, kde vedle sebe slouží šíité a sunnité, tak ta je, tam vlastně to neštěstí je právě v tom, že, že ti radikálové říkají, že každý sunnita, který bojuje v té irácké armádě, když ho chytí, tak mu uříznou hlavu. Tak to prostě ve chvíli, kdy máte proti sobě takovéhoto zarputilého protivníka, tak všichni ti kluci, kteří prostě vstoupili do armády proto, aby měli pravidelný výdělek a ne proto, aby proti, proti někomu bojovali a ještě riskovali, že přijdou za takovýchto okolností o hlavu. No tak prostě dezertují. Nemají, nemají morálku, to znamená když se vrátím k té vaší otázce, určitě, určitě všichni pozorně si všímají, jak najednou Američané odvolali v tichosti embargo na, proti, proti Íránu, jak jim najednou ten jaderný program, který léta byl kritizován, nevadí, dokonce uvažují, že by sepsali nějakou smlouvu o, o spolupráci v této oblasti, na, na, jaderné, které byla vždycky teda taková citlivá. No a to je všechno proto, protože ty tradiční spojence, které Američané na Blízkém východě měli, tak postupně ztrácejí a pokud je mají, tak vidí, že například Saúdská Arábie podporuje právě tyhle ty militantní sunnity. Protože jsou jim blízcí. Co znamená, že výzbroj, kterou Američané posílají na Blízký východ, tak se nakonec obrací vždycky proti nim.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máme ještě necelou minutu na vzpomínku na červen 1989, kdy vlastně se konal koncert Bratislavská lyra, na kterém jste vystoupil i vy, Ivane, vedle americké folkové hvězdy Joan Baezové. Jak na to vzpomínáte?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, ani moc ne, já spíš myslím, že jsem byl takový amatérský rebel, náhodný hrdina, který se vlastně připletl do, do, do show někoho jiného. Ale zvláštní je, když člověk se dívá na, na ta videa, tomu nelze uniknout, tak prostě, tak se dívám na někoho, koho jsem kdysi potkal, ale už si neumím úplně přesně vybavit, co to bylo za člověka, jo, po 25 letech. Já se, já vždy mám pocit, že člověk má řešit to, co se právě děje a, a, a příliš se teda do minulosti neohlížím. Ale, ale vypadal jsem docela sympaticky. Ten, ten člověk, na kterého se tam dívám zpětně, kterého moc neznám, tak vypadal, vypadal přesvědčivě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Video z koncertu je dostupné na webu Českého rozhlasu, stejně jako na něm bude i audio z dnešního rozhovoru, posledního s vámi, Ivane, před prázdninami, kdy budeme v našem pořadu tradičně cestovat. Já vám moc děkuju za dnešní postřeh, za celé pololetí a těším se na slyšenou opět v září. Krásné léto, Ivane.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Také a všem posluchačům hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.