Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman - 11. května 2018

Zita SENKOVÁ, redaktorka
--------------------
Dobrý den, naladili jste si pořad Jak to vidí, u kterého vás vítá Zita Senková. Následující půl hodina bude patřit názorům novináře Ivana Hoffmana. Přeji do zlínského studia, dobrý den.

Ivan HOFFMAN, novinář
--------------------
Také hezké ráno vám i našim posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Komentátora deníku se zeptám například na to, zda a proč se prohlubují příkopy mezi Evropou a Amerikou. Jaké jsou šance na zrušení sankcí proti Rusku. Jak by mělo a mohlo Česko přispět ke společné efektivní migrační politice. A zda může sestavení nové české vlády zhatit jedno jediné jméno. Seznamte se s pohledem dnešního hosta. Summit skupiny 7 nejvyspělejších zemí světa G7, který se koná v Kanadě, podle očekávání poznamenaly rozpory mezi Spojenými státy a s bílými členskými zeměmi. Jablkem sváru byl vzájemný obchod v době, kdy Spojené státy začaly uplatňovat cla na dovoz oceli a hliníku ze spojeneckých zemí. Přituhuje ve vzájemných vztazích s Amerikou Ivane a proč?

Čtěte také

Ivan HOFFMAN, novinář
--------------------
No, vypadá to, že ano, ale jenom podle mě vypadá, protože, když se podíváme na tu problematiku volného obchodu, tak ta zásadní otázka podle mě nestojí v tom, zda je volný obchod výhodný. Ona od začátku stojí tak, pro koho je výhodný. Ukazuje se, že ten, ta výhodnost a nebo ten profit z volného obchodu nemají nutně všichni. Většinou ho mají ti, kteří podnikají a obchodují ve velkém nadnárodně, globálně. Tak pro ně prostě to rušení bariér má velký význam, ale oni vlastně řekl bych slíznou tu smetanu. K nim doputují ty benefity. Zatím co pro národní státy a pro občany těch národních států, tam už to taková sláva není. Ti především nesou náklady, negativa, omezení. To znamená, když teď Trump říká, že Amerika, což je bohatá velmoc, na volný trh doplácí, tak má i nemá pravdu, protože ti nejbohatší Američané, který podnikají globálně ve velkém. Ruší v Americe výrobu, protože na druhém konci světa pro ně ten výrobek jiní lidé udělají za polovinu, za zlomek té ceny. Tak ti z toho profitují, ale z toho volného obchodu a z toho rušení bariér neprofitují ti úplně obyčejní Američané, ti chudší spoluobčané těch bohatých Američanů. To znamená skoro až se mi chce říct, že je potřeba se na to podívat třídně a uvědomit si, že proti sobě nestojí dobří a zlí. To znamená zlý Trump, který chce zničit volný obchod a hodní evropští politici spojenci v G7, kteří ho chtějí zachránit, protože oni vesměs ti, kteří dnes oponují Trumpovi, tak ani tak nestojí na straně svých občanů, ale stojí na straně globálních elit, velkých hráčů, bank, korporací. To znamená otázka není tak jednoduchá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že záleží na úhlu pohledu?

Ivan HOFFMAN, novinář
--------------------
Řekl bych, že není to tak, jak to vypadá, jak se říká.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono mimochodem úhel pohledu, nevím jestli jste teď zcela spontánně zaregistroval debatu kolem snímků politiků z toho neformálního jednání. Tam je jako dominantní Merkelová, submisivní Trump. Tak to alespoň vypadá díky určitému výřezu té fotografie.

Ivan HOFFMAN, novinář
--------------------
Přesně tak, řekla jste to dobře. Fotografií se dá mnoho dokumentovat, ilustrovat a tak dál, ale také manipulovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.

Ivan HOFFMAN, novinář
--------------------
To znamená, přesně to si všimli více lidí na sociálních sítích, že ta fotografie z Toronta z toho summitu ukázala vlastně, ilustrovala to, co si o tom myslíme, ale, ale úplně přesně to samozřejmě není, ten, ten výřez. Kdyby se udělal jinak, podívali bychom se z trochu jiného úhlu pohledu, tak, tak by ten dojem až takový nebyl. Nicméně ta fotka je pěkná, protože je, je na ní vidět, že doopravdy se o něčem diskutuje, něco se děje. Bude to slavná fotka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na jiné, kterou mimochodem nad Twitteru zveřejnila mluvčí Bílého domu je Donald Trump ve středu dění a ostatní lídři stojí kolem něj. Takže to je zajímavá diskuze i právě o sídle médií. Donald Trump a italský premiér Conte chtějí do G7 opět přijmout Rusko, které bylo z někdejší skupiny G8 vyřazeno na jaře 2014 po okupaci Krimu. Bylo by podle vás znovu přijetí Ruska jedna správné a bylo by přínosem a tady dodám pro koho zejména?

Ivan HOFFMAN, novinář
--------------------
Tak otázka dnes je, do jaké míry má o to členství zájem samotné Rusko. Možná, že ano, že jenom dělají drahoty, říkají, že vlastně to pro ně dnes není priorita. A asi není náhoda, že v době konání G7 se setkal Putin se Si Ťin-pchingem s čínským.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale nebyl by ani proti, jak se nechal slyšet.

Ivan HOFFMAN, novinář
--------------------
Ano, přesně tak, přesně tak. Takže to není úplně jisté. Nicméně já bych z toho spíš vyvodil takový signál, že ta doba, kdy pro Evropskou unii, ale především pro Spojené státy bylo výhodné mít Rusko za nepřítele, budovat teda ten obraz nepřítel a vytvářet nějaké napětí možná pomalu končí. Těch důvodu může být víc. Například, že se našel nějaký jiný zajímavější nepřítel a nebo celkově, že ta potřeba nepřítele není tak aktuální, není potřeba odvádět pozornost od něčeho k něčemu jinému. Těch důvodů může být víc, ale současně platí, že ta pozice toho Ruska už není tak, tak jednoduchá, je jasné, že ho nelze ekonomickými sankcemi až tak moc poškodit. Právě naopak některé firmy prostě kvůli těm sankcím ztrácejí trhy, ztrácejí výdělky. To znamená, že i na, i na ty politiky je zřejmě tlak z toho byznysového prostředí, aby prostě brzdili. No a ti politici pochopitelně těmto názorům jako přihlížejí, nemůžou je úplně ignorovat. Asi tam to bude těch faktorů víc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě před Čínou navštívil Vladimir Putin Rakousko, které v Evropské unii patří mezi země nejvíce nakloněné spolupráci právě s Ruskem. Jednal jak s rakouským prezidentem tak i kancléřem hlavně o sankcích, které proti sobě navzájem Rusko a západní státy zavedly. Testuje Vladimir Putin, zda by mu právě Rakousko potažmo jiné země třeba Itálie nepomohly zrušit evropské sankce? Jaké jsou jeho šance?

Ivan HOFFMAN, novinář
--------------------
No, řek bych, že hodně komentátorů soudí a čteme hodně článků o tom, že strategií Ruska je evropské země rozdělit a podle toho tradičního divida impéra rozděl a panuj. No, a pak profitovat vlastně z takového nějakého nesfáru. Vladimir Putin několikrát říkal, že vlastně to pro Rusko není zajímavé, že spíše by potřeboval mít za souseda stabilního partnera, stabilní Evropskou unii, která jde prostě jedním směrem, což mimochodem dlouhou dobu říkali i Američané, že mají problém s tím, že nevědí, když volají do Evropy, jaké číslo vytočit, protože je to, je to takový slepenec zemí s různými často protichůdnými zájmy a vlastně ta jednotná Evropa by pro všechny byla zdá se výhodnější. Takže já, já bych spíš řekl, že, že, že to asi není, není až tak, že by Rusové potřebovali nás nějakým způsobem rozdělovat, potom ovládat. Spíš by asi potřebovali kooperovat, potřeboval by mít jistého partnera a co je navíc v tom ruském případě asi důležité, chtějí mít u svých partnerů respekt. To pro ně je hodně důležité. Chtějí, aby se o nich mluvilo s úctou, pěkně. To zřejmě, to zřejmě hraje velkou roli. Nevím jestli se zaregistroval, tak teď o víkendu se k Rusku vyjadřoval i náš bývalý prezident Václav Klaus a ten jednoznačně řekl, že podle jeho názoru Rusko pro nás není hrozba, že tou hrozbou byl Sovětský svaz. Nám se to velmi často slévá. Rusko vnímáme jako takového přirozeného pokračovatele toho Sovětského svazu. Nicméně, kdybychom si dali tu práci, tak do značné míry je to mýtus. Hodně věcí je jinak, je jiných a to podstatné, co se změnilo, je že vlastně s tím Ruskem dnes jsme na stejné lodi. Rusové stejně jako, jako západ budují kapitalismus. Dneska už to není soupeření ideologických systémů na život a na smrt. Dneska už ten, ty důvody pro konflikt a nebo důvody proto soupeření se, se hledají docela, docela hůř. A řekl bych, že, že i zbytečně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem rakouská firma OMV a Gazprom uzavřeli právě při příležitosti návštěvy Vladimira Putina nový kontrakt na dodávky plynu do roku 2040. Myslíte, že je skutečně na obzoru rušení těch vzájemných sankcí? Tam bylo zajímavé sledovat i jistý posun ve výrocích rakouského kancléře, který nejdříve řekl, že by uklidnění situace na Ukrajině mohlo otevřít cestu ke zrušení sankcí, pak ale uvedl, že Vídeň nebude v Evropské unii tlačit na zrušení sankcí, pokud se nezlepší situace na Ukrajině.

Ivan HOFFMAN, novinář
--------------------
Ty sankce se relativně snadno zavedou, ale velice těžko ruší. To znamená v tomto asi být optimistou je, je obtížné. Mám pocit, že ani vlastně ty jak bych to řekl, no rušení těch sankcí má smysl jako, jako nějaká politická deklarace, ale ta se těžko dělá dokud se nezměnily ty příčiny, kvůli kterým sankce vznikly. Ty jsou politické, ty jsou mezinárodně politické. A to, že hospodářsky z toho je spíše škoda než užitek, to je jiná věc. To znamená, já si neumím představit, že bych v dohledné době se ty sankce mohly zrušit. To by se muselo něco zásadního stát, jinak politici nechtějí ztratit tvář a pokud jednou řeknou, že mají na věc jeden názor, tak ho nezmění ze dne na den. Mění se politická situace, přibývá států, kterým ty sankce nevyhovují kromě Rakouska se dá hovořit o Itálii a tak dál, ale stále řekl bych, že ta většina se bude držet toho proudu, dokud doopravdy nedojde k nějakému, k nějaké politické změně. A neumím si představit jaké. To znamená, já mám pocit, že ty sankce ještě nějakou dobu trvat budou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka od Petra Rádla, jestli nemáte strach, že při mistrovství světa ve fotbale budou Rusové zase podvádět jako v Soči a vyjmenovává tady případy jako je Katyně, zatajování Černobylu, jihokorejské letadlo, obsazení Krimu zelenými mužíky, státní doping, malajsijské letadlo nad Ukrajinou a tak dále, tolik e-mail.

Ivan HOFFMAN, novinář
--------------------
Já si myslím, že to mistrovství světa je sportovní svátek. Především se všichni bojí, aby nedošlo na poslední chvíli k nějakému konfliktu, nějaké provokaci. Určitě Rusko si dá záležet na tom, aby, aby nedošlo k nějakým násilnostem, atentátům. Zřejmě se postará o bezpečnostní řekl bych krytí teda té akce. O tom, že by prostě někdo chtěl podvádět, to pochybuju, a že by chtělo Rusko podpořit své fotbalisty, to se také moc nezdá, protože sám ruský prezident velmi skromně poznamenal, že Rusko rozhodně není favoritem toho šampionátu. Prostě ne, že by nefandil těm vlastním hráčům, ale ví, že jsou tam silnější týmy. Já myslím, že to bude svátek fotbalu a bude to souviset s tím, co jsem už řekl. Pro Rusko je to prestižní záležitost, kdy jejich země se může ukázat v dobrém světle. Nepředpokládám, že by tam někdo státem nějak organizoval nějaké podvody nevím proč.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nový italský premiér Conte žádá silnější a spravedlivější Evropu a také automaticky systém povinného přerozdělování žadatelů o azyl. To je stále nepřijatelné pro země Visegrádské skupiny, tedy Maďarsko, Polsko, Česko a Slovensko. Dochází ale přece jenom k určitému posunu. Německá kancléřka Angela Merkelová už nechce za každou cenu prosadit uprchlické kvóty. Před Evropskou lidovou stranou přišla s návrhem, aby mohla Evropa účinně kontrolovat ilegální migraci, potřebuje podle ní ne jen jednotnou azylovou politiku ale také systém flexibilní solidarity. Pokud se to nepodaří, tak podle něj bude Evropská unie otřesena v samotných základech. Jaký by měl být podle vás náš příspěvek jako členské země k řešení migrační krize a vůbec k migrační politice?

Ivan HOFFMAN, novinář
--------------------
No, já to řeknu možná trochu drsně, ale my protože nemáme na té migrační vlně a na té politice, kterou Evropská unie a Německo zvolilo žádnou nějakou zásadní vinu, tak my můžeme především popřát úspěch nové italské vládě, aby se jí co nejrychleji podařilo uzavřít italské přístavy dalším migrantům. A já si myslím, že to měli udělat už dávno. Tím pádem by těch migrantů dneska neměli nelegálních bez papírů půl milionu ale nemuseli uvažovat prostě jak tu situaci řešit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže bychom neměli Itálii pomoct podle vás?

Ivan HOFFMAN, novinář
--------------------
My jí můžeme pomoct tím, že, že je podpoříme v tomto jejich velmi správném rozhodnutí, ke kterému už mělo dojít dávno. Prostě Evropská unie není holubník, do kterého si kdekdo přijde podle toho, jak se mu to zrovna hodí. Nějaký řád, nějaký systém prostě v tom pohybu lidí po světě existovat musí. A jiná věc je, že za to, co se děje na druhém konci světa, neseme nějakou odpovědnost. Mně by se líbilo, kdyby jsme byli citliví k problémům světa a lidí, kteří jsou na tom doopravdy špatně a uvažovali, jak jim konkrétně pomoci a hlavně jak to udělat tak, aby současně jsme neuvažovali hned v druhé, druhé větě, v druhém kroku, jak na nich vydělat. Já mám pocit, že západ je, je hodně řekl bych pokrytecký a nebo falešný v tom, že veškerou tu pomoc, kterou směřuje potřebným vždy kombinuje s tím, aby sám z toho měl nějaký, nějaký prospěch, nějakou výhodu, nějakou ať už ekonomickou nebo, no hlavně ekonomickou. To znamená, já si myslím, že je potřeba být citlivým k problémům toho světa a uvažovat, jak pomoct, ale rozhodně než se pokusit zde integrovat někoho, kdo tady nevyrostl, není zde, není zde doma. Navíc ani tady být nechce, to byl právě případ těch kvót, kdyby prostě byli lidé násilím posíláni někam, kam ani, kam ani nechtějí. Tak místo toho má větší smysl přímo tam, kde ti lidé trpí suchem jim vybudovat studnu. Tam, kde prostě jsou nemocní, tak, tak jim dodat léky. Prostě pomoci jim tam, kde jsou doma. To, to na tom se všichni jakoby shodují, ale problém začne v okamžiku, kdy si lidi řeknou, no jo dobře, tak my jim pomůžeme, ale měli bychom z toho taky něco mít. Tam prostě začíná celý ten problém. Tam bych řekl, že je takový dluh západu, který a teď nemluvím jenom o tom, že má za sebou Evropa koloniální politiku, kdy doopravdy drancovala cizí země a žila z práce, z práce druhých. Ale je to prostě ta politika řekl bych takových výhod, které člověk má z toho, že někomu pomáhá. Tam je, tam je podle mě zakopán ten hlavní a problém a ten je morální.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže ta flexibilní solidarita, jak to označila, i když myslím, že s tímto termínem přišli právě země Visegrádu. Podle Merkelové, tak tam by mělo to rozhodování o konkrétních těch řekněme příspěvcích migrační politice, to by mělo být ponecháno na jednotlivých státech. Jak tedy myslíte, že bychom měli pomáhat tedy v místech, kde vznikají ty konflikty nebo již probíhají?

Ivan HOFFMAN, novinář
--------------------
Přesně tak, já myslím, že to je, to je cesta. Já si dokonce myslím, že je to i cesta, jak, jak vyřešit ten, ten strach z migrace. Ve chvíli, kdy prostě sem přicházejí lidé a chovají se jinak, než jsme, než jsme zvyklí a teď je otázka, jestli my si máme teda zvykat na něj nebo oni na nás. To už je, to už je špatně. Ve chvíli, když člověk přichází do, do prostředí, kde ti lidé žijí, tak vlastně ho poznává, snaží se ho nějakým způsobem akceptovat. No a být užitečný. To je úplně nějaká jiná situace, která vlastně nakonec pomůže i tomu, kdo pomáhá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak podle nejnovějšího průzkumu pouhá 3 procenta lidí, respektive respondentů toho výzkumu nemají problém s tím, aby Česko přijalo uprchlíky z válečných zemí a nechalo je usadit se zde.

Ivan HOFFMAN, novinář
--------------------
Teď přesně nerozumím, 3 procenta jsou pro přijímání a nebo?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano pouhé, pouhá 3 procenta. Je to nejnovější průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění a v něm se také dočteme, že počet Čechů, kteří zcela odmítají uprchlíky, klesl od podzimu o 11 procentních bodů na 58 procent jako hrozbu pro evropskou bezpečnost ji vnímá 82 procent respondentů.

Ivan HOFFMAN, novinář
--------------------
Je to dáno určitě i tím, co vidíme v médiích, i když u nás přímo nedochází ani k teroristickým výbuchům ani k nějakým dramatickým excesům. Tak čteme noviny, díváme se na televizi, víme co se děje jinde a to nepochybně to veřejné mínění ovlivňuje, určuje a byla otázka, kdy prostě se dopracujeme k takto špatným číslům. Protože myslím, že v minulosti ta situace až tak dramatická nebyla. Lidé kdesi v sobě v hloubce mají, mají nějaký elementární soucit s lidmi, který jsou na tom špatně a ta potřeba pomáhat, ta v člověku je. Ale samozřejmě musí to být, musí to být za určitých okolností. Nemůže to být na rozkaz, nemůže to být z přinucení. Mám pocit, že politici se hodně, hodně podepsali na tom, že ta čísla jsou takhle špatná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Andrej Babiš se stal po druhé českým premiérem. Má podle vás nyní na rozdíl od toho prvního pokusu lepší šanci, že vláda, kterou sestaví, získá důvěru sněmovny?

Ivan HOFFMAN, novinář
--------------------
Já se vždycky zaříkám, že nebudu používat průzkumy veřejnému mínění k jakýmkoliv komentářům a teď ale jsem potom výzkumu CVVM měl takový pocit, že, že to udělat mohu a vyjádřil jsem takový názor, že ve chvíli, kdy sociální demokraté jsou druzí hned za ANO, tak se vlastně z nich stává pro Andreje Babiše takový lepší spojenec, že je vlastně to strana, která má nějakou perspektivu, ke které se vracejí voliči, a se kterou lze počítat jako s partnerem i do budoucna. Není to partner, kterého zvolí jenom proto, že žádný jiný s nimi se nechce bavit, ale je to partner, se kterým už vlastně v jedné úspěšné vládě dlouhou dobu pracovali, kterého znají a se kterým může vzniknout užitečný, užitečný, užitečné spojenectví dobrý tým. Vzápětí vyšel další průzkum, ve kterém se ukázalo zase podle myslím agentury Kantar.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kantar TNS ano.

Ivan HOFFMAN, novinář
--------------------
Že mají sociální demokraté pouze 7 procent a to znamená, že jsou na tom ještě hůř, než byli ve volbách, tak to už si skoro myslím, že je potřeba pohlížet na ty průzkumy veřejného mínění jako na jakýsi horoskop na nějakou zábavu a nic z toho nevyvozovat. Ale, abych teda se vrátil k vaší otázce. Teď se mi zdá, že tu vládu spíše už všichni potřebují a že to bezvládí už mají všichni plné zuby. To znamená, že ze všech stran ať už od ČSSD, která to podle mě nebude chtít na poslední chvíli pokazit, tak od komunistů, kteří stanovují podmínky, které se dají splnit, tak i koneckonců od ANO bude zájem tu vládu ustavit, a že tedy nakonec, nakonec vznikne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že by mohla případně ztroskotat ta jednání nebo sestavování právě na jednom kandidátovi? Mám teď na mysli nominaci na post ministra zahraničí.

Ivan HOFFMAN, novinář
--------------------
Já myslím, že ne. Samozřejmě kolem toho může zavládnout nějaké napětí, ale nějak se to vyřeší a já bych řekl, že je skoro jedno jak. Když se podíváme na Itálii, tak tam také to vypadalo, že na základě jednoho jmenování jednoho člověka se celý ten trend vrátí, vznikne úřednická vláda a tak dál. Ale mělo to krátkého trvání. Pak se ukázalo, že doopravdy dělat politiku na jednom člověku, na jednom postu, jednom křesle je krátkozraké a vlastně i nesmyslné. Já mám pocit, že se to nakonec nějak vyřeší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když nahlédneme do programového prohlášení, kam bude podle vás tato země v obecné strategické rovině směřovat?

Ivan HOFFMAN, novinář
--------------------
Já bych dal docela za pravdu Václavu Klausovi z toho, co řekl teď o víkendu, že když řekl ANO je vlastně taková beztvará hmota, která se změní podle toho, kdo je jejím partnerem z těch stran, které jsou nějak vyhraněné. Kdyby se ODS dala dohromady s ANO, tak bychom zde do budoucna měli takový pravicový liberálně orientovaný vládní tým. Dají-li se dohromady se sociálními demokraty a KSČM, bude to spíše strana levého středu, což si myslím, že ani není, není špatně, protože je to strana, která bude přihlížet zájmům spíše teda těch, těch řekl bych lidí, lidí chudších a nebo střední třídy nikoliv k zájmům těch úplně, úplně nejbohatších, který už jsou na tom relativně dobře. To znamená, že, mám pocit, že to bude vláda levého středu, ale, ale naprosto standardní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Znamenalo by to tedy, že vláda premiéra Andreje Babiše přizpůsobí svoje cíle politickým silám jako je ne jenom ČSSD ale i KSČM?

Ivan HOFFMAN, novinář
--------------------
Já si myslím, že s tím nebude mít vůbec žádný problém, protože KSČM se již do té míry přizpůsobila všem ostatním. Buduje stejný kapitalismus jako ostatní. Má občas nějaké kvůli kráse extrémní názory, ale, ale vlastně ani na nich příliš moc netrvá. To už teda není ta strana revolučního typu, jak, jak byla v minulosti, jak byla za První republiky, jak byla po roce 48. To je dávná minulost a myslím, že ani oni už se k tomu nechtějí vracet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Komentátor Deníku Ivan Hoffman a jeho postřehy. Já vám za ně děkuji a přeji vám hezký den. Na slyšenou.

Ivan HOFFMAN, novinář
--------------------
Také hezký den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.