Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 1. června

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hezký den a příjemný poslech přeje Miroslav Dittrich. Hostem dnešního pořadu Jak to vidí je komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu Ivan Hoffman. Ivane, zdravím do Zlína.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Také, Mirku, hezké ráno tobě i všem posluchačům.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Děkuji. Dnes budeme mluvit mimo jiné o rozhodnutí soudu v kauze Nečasová. O tom, že počet vyloučených lokalit se neustále zvyšuje. A také třeba o tom, zda budeme v dohledné době platit eurem. Ale navrhuju začít tím, čím je dnešní den, totiž Mezinárodní den dětí. Ten byl zřízen, nebo ustaven proto, že má upozornit na práva a potřeby dětí. Mezinárodní den dětí v roce 2015. Co myslíš, Ivane, že v tomto světě na děti vlastně čeká?

Čtěte také

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No tak já si vzpomínám, že v minulosti jsem mnohokrát zažil situaci, kdy staří lidé z ničeho nic řekli, no ten svět je dneska tak strašný, že lituju všechny, kteří prostě mají v něm děti a těm dětem nepřeju ten život strašlivý, který je čeká v tomhle hrozném světě. A mně to vždycky připadalo jako takové trochu klišé. Člověk si vzpomene na Oscara Wilde, který říkával ironicky, že staří lidé dávají dobré rady, protože už nemůžou dávat špatné příklady. A pak jsem se nedávno přistihl, že jsem to řekl taky. A tak jsem se úplně zarazil, protože jsem si říkal, tak to není věc názoru, ale to je, to je příznak stáří. Jo? Obecně myslím, že je to, že je to pokaždé stejné, protože ta, ta výtka, že děti nečeká v tom světě nic dobrého, to je, to je od, myslím od starého Řecka, od nepaměti, odjakživa, moc se ta situace nemění. Spíše lidský život se mění podle toho, jak ho člověk vnímá. Jinak ho vidí těma dětskýma očima, jinak když je starý. Ale já si myslím, že, že dnes v této době, i když zase nám připadá nebezpečná a hrozná, ale myslím si, že děti čeká určitě i mnoho dobrého a čím déle si to budu muset, tak tím déle ještě nebudu úplně starý.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Je pravda, že jsou situace, kdy lidé říkají, přece do tohoto světa nepřivedu děti. Ale vlastně tys to řekl, že tak, tak špatně není, aby to někdo mohl říkat.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Je podstatné pro ty děti něco stále dobrého udělat. A tím, tím, tím se to řeší potom.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ivane, v posledních dnech se stalo mnoho pozoruhodných, řekl bych, věcí, nebo událostí. Proto se tě chci zeptat, co si myslíš o rozsudku soudu v kauze zneužití rozvědky tedy o tom, že v kauze všichni 4 obvinění takzvaně jsou, soud rozhodl, že jsou bez viny?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Vypadá to tak, že nejde až tak u nás o to, za co je kdo souzen, jako spíš o to, kdo ho soudí. Ta soudkyně, Helena Králová, jak jsem se dočetl, která nám nevysvětlí, proč rozhodla, jak rozhodla, má pocit, že nemusí, je pověstná tím, že prostě podezřelé osvobozuje a tak se stalo v minulosti už mnohokrát. Je to jedna z nejdéle sloužících soudkyň, dělá tu práci už přes 40 let, z toho 25 let v novém režimu, před tím prostě v tom minulém a zřejmě je v této věci konzistentní, asi je to soudkyně, podle které lidé nepatří za mříže a v této kauze si zřejmě řekla, ale to je jenom moje domněnka, ona nám neřekne, co si myslí, ale že, že šlo spíše o strašlivou ostudu než o zločin a že tím největším trestem bylo odvysílání odposlechů, ze kterých jsme zjistili, jak u nás komunikuje se svou milenkou premiér, což teda bylo doopravdy tak smutné a tak, tak tragické, že si neumím představit teda horší trest. Nicméně, když se vrátím k tomu, na co ses ptal, tak tohle to není pravomocný rozsudek. No a většina právníků i většina lidí, kteří před tím rozsudkem uvažovali, jak to asi může dopadnout, no tak skoro nikdo z nich nepředpokládal, že by mohla být osvobozena, neboť ty argumenty pro, pro přísnější rozsudek podle nich byly dostatečně silné, věc dostatečně prokázána. To znamená, řekl bych, že paní Nagyová Nečasová ještě určitě nemá vyhráno a ten spor se povleče ještě dýl.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Tento, tento soudní spor, nebo soudní kauza vlastně dopadla dočasně takto, jak, jak říkáš, Ivane, ale vlastně v minulých letech způsobila obrovský skandál v celé naší společnosti, padla vláda a tak dále. A teď to má takový vlastně prazvláštní výsledek. I když, jak říkáš, není to výsledek definitivní.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Je to ale už poněkolikáté, co se z dramatu stane, stane fraška. Zřejmě prostě žijeme v takovém trochu divadelním prostředí. Jinak si to taky neumím vysvětlit. Ten paragraf je zřejmě právě z toho důvodu tak zakroucený, aby bylo možné jej, jej vyložit jakkoliv, ale stejně selský rozum nám říká, že pokud zákonodárci přijmou nějaký zákon, tak těch možností, jak ho vyložit, by nemělo být nekonečně. Ti soudci by měli, i když jsou různí, na základě stejných zákonů, rozhodovat podobně. Proto je zvláštní, když, když rozhodují natolik různě a nejsou schopni ani předem předvídat, jak kdo rozhodne. Někteří jsou velice přísní, jiní naprosto benevolentní. To možná svědčí o tom, že nakonec přece jenom by měly být ty paragrafy sepsány trochu jednoznačněji, že ta, že ta volnost pro interpretaci je příliš velká a pak nám to rozum nebere a jsme svědky rozhodnutí, o kterých pochybujeme a to prostě určitě není dobré pro pocit, že žijeme v právním státu.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Rusko vydalo seznam 89 evropských politiků, kterým zakázalo vstup do své země, do Ruska tedy. A na tom seznamu jsou i 4 politici z České republiky. Mimo, mimo jiných tedy Karel Schwarzenberg, který ovšem prohlásil, že považuje za čest, že se na tomto seznamu ocitl. Myslíš si, že i ostatní, kteří jsou na tom seznamu, to považují za čest?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No řekl to i Jaromír Štětina. Ten taky má pocit, že je v dobré společnosti. Já jsem si ten seznam pročítal a musím říct, že teda úplně přesně nevím, jak se to myslí ta dobrá společnost, protože skoro nikoho jsem tam neznal, jsou to, jsou to lidé, kteří zřejmě byli vybráni podle nějakého kritéria, ale jedním z kritérií, myslím bylo, nezahrnout do toho seznamu nikoho, s kým je potřeba o něčem jednat anebo s kým je potřeba něco společně řešit. Tam nejsou prezidenti, nejsou tam premiéři, nejsou tam žádní ministři. Jsou tam lidé, kteří kdysi něčím byli důležití, ale, ale dnes v té politice nejsou v té, řekl bych první lize. A mimochodem je to obdobná situace jako z druhé strany na tom seznamu nežádoucích ruských osob, na tom eurounijním seznamu, také nenajdeme řekl bych ministra zahraničí Lavrova nebo, nebo Putina a tak dál. Jinými slovy obě dvě strany zřejmě učinily takové diplomatické gesto. Mně to připadá, jako když někdo pošle domů diplomaty za špionáž, no tak ta druhá strana recipročně učiní totéž a stejný počet lidí pošle také domů. A děje se tak vlastně vždy až ve chvíli, když už si ta země myslí, že když tento čin neučiní, symbolický, tak by tím jaksi ztratila tvář. Prostě situace se dostane do bodu, kdy je potřeba něco udělat, ale současně žádná strana nechce vyhlásit válku anebo rozpoutat nějaký doopravdy ostrý konflikt a kvůli tomu mají teda tyto diplomatické postupy, jak na sebe v rámci takové diplomatické hry reagovat. To znamená, nemám pocit, že to je situace vysloveně vážná a vlastně je docela dobré, jak se k tomu Karel Schwarzenberg postavil. Řekl, že si myslí, že to je za, za jeho postoje, které určitě si za nimi stojí a, a není, není vlastně nějak ponížen anebo tak, naopak. Myslím si, že je docela i rád, že se o něm mluví, protože pro mnoho lidí se už vlastně těžko mohl profilovat nějakým tématem na domácí scéně. A toto je věc, která ho opět přivezla, přivedla na, na první místa, na první stránky novin, do zpravodajství. To znamená, já mám pocit, že jsou všichni spokojeni, každá strana udělala, udělala, co považovala za potřebné a myslím, že ty zadní dvířka, které, která si všichni nechávají otevřená, to je to podstatné, co je na tom třeba vidět, protože v jedné chvíli se ten seznam shodí ze stolu, zruší. S tím, že nešlo o nic osobní a, a svět jde dál.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pojďme teď z východu trošku do středu Evropy. Respektive do Evropy celé. V minulých dnech se u nás debatovalo o možném zavedení eura jako měny, případně o nějakém termínu a šéf ANO Andrej Babiš navrhl, aby před tím, než, než se o tom rozhodne, proběhlo lidé referendum o zavedení eura. Myslíš si, Ivane, že je to správný postup?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Jestli se nemýlím, tak řekl, že by to měli o tom rozhodovat lidé a že by to mělo být referendum nezávazné. A to je přesně ta situace, kdy politik nechce zaujmout jasný názor, protože vlastně ještě neví, co, který ten názor je lepší, co vlastně lidi chtějí slyšet, na čem vydělá, na čem nevydělá, tak řekne něco takového, co je, co je nic proti ničemu. Současně je to o ničem, protože ve chvíli, když by ten názor měl být doopravdy závazný, tak tehdy má smysl lidi vést referendu a, a doopravdy velice důkladně vysvětlit, jaké jsou výhody, jaké jsou nevýhody. Já mám pocit, že to dnes asi neví ani většina ekonomů, protože euro podobně jako dolar není úplně nejlepší kondici, když sledujeme takové to kvantitativní uvolňování, tak sice se na to najde nějaké vysvětlení, k čemu je to dobré, ale, ale už mám pocit, že i hodně ekonomů o tom pochybuje. Mimochodem to se mě ptal teď moderátor, který je renomovaným ekonomem a já...

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
To přeháníš ale...

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já odpovídám, tak spíš bych možná tuto otázku měl dát já tobě, jestli bys měl radši kapse korunu než euro...

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
No ale já nemohu vyslovovat názor, já musím zůstat nad věcí a já ...

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Promiň, promiň, nechtěl, nechtěl jsem tě uvést do, do...

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Zkrátka zatím, zatím máme v kapsách koruny a buďme rádi, že je máme.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Přesně tak. Ať jich je co nejvíc. Ano, přesně.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ne, mně se spíš, mě spíš zaujalo to, že ne to, jestli máme nebo nemáme zavést euro, o tom skutečně diskutuje velice a hodně, ale ten, ten návrh, aby bylo, aby bylo referendum. Když samozřejmě musíme si také uvědomit, že nedávno byl průzkum veřejného mínění, kdy 69 % Čechů vlastně se vyslovilo proti zavedení eura. Tak v této souvislosti jsem se na to ptal právě.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Jasně, jasně. Já bych se zdržel hlasování v takovémto referendu, protože doopravdy z jedné strany ta koruna je exotická měna, se kterou si kdekdo udělá cokoliv a zahraniční investoři ji nakoupí, prodají, prakticky ji nelze moc ovládat. Role naší centrální banky je směšná, protože měnovou politiku doopravdy ovlivňuje minimálně, cena peněz se tvoří úplně někde jinde, na globálních trzích, tvoří ji spekulanti. To znamená, v tomto směru je asi úplně jedno, jestli máme, jestli máme tu korunu, nebo, ona doopravdy není bezpečná, před ničím nás neochrání, ale jsme na ni zvyklí a tradičně se ví, že při zavedení eura ty dopady ze začátku jsou spíš negativní, chvíli to trvá než se to srovná, ale zase znám hodně lidí, kteří zavedení eura na Slovensku velice si pochvalovali, hlavně podnikatelé, kteří ušetřili všelijaké transakční poplatky, převody a tak dál, prostě ta scéna se vyčistila, banky už méně, méně vydělali, podnikatelům zůstalo víc peněz, nemuseli platit různé pojistky pro případ nějakého rizika, že se ta cena peněz prudce změní tak dál. To znamená, tady doopravdy je hodně argumentů pro zavedení eura, ale jsou, jsou také argumenty, které říkají, že v dnešní době je to zbytečné, když vůbec nevíme, jak dopadne eurozóna a vůbec, jak dopadne s eurem a tak dál. Tak asi bych se zdržel.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Tak pojďme na další téma. Hovoří se v posledních dnech o tom, že by měl odejít ministr školství Marcel Chládek. Prezident Zeman vyčkává s jeho odvoláním a ten hlavní důvod, aspoň oficiální je ten, že šikanoval své podřízené. Co si o tom máme myslet, Ivane?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Je zvláštní, že ministra Chládka někteří lidé dlouhodobě chválili, chválila ho strana, chválil ho premiér, který nyní ho odvolává nečekaně snadno. Až to vypadá, že prostě se mu takové ty zprávy, které se rozšířily v médiích, takové ty zprávy, které se rozšířily v médiích, v novinách, zamlouvaly, jako kdyby na tu záminku čekal a jako kdyby ani vlastně nešlo o to, za co ho odvolává, ale jako kdyby se měl z nějakého důvodu měnit kurz, kterým se vyvíjí naše školství, anebo, anebo jako kdyby se hledalo pro někoho jiného místo. Mně to taky moc jasné není, protože přichází to příliš rychle, to podezření není poprvé. No a pokud by to tak doopravdy bylo a ministr by šikanoval podřízené, tak rozhodně to je něco, co, co prostě se nedělá, ale zase z druhé strany mi přijde naivní, že by riskoval svou, svou židli právě takovýmto způsobem. Neumím to úplně přesně vyhodnotit a mám pocit, že to neumí nikdo. Že všichni jsou tím poněkud zaskočeni a diskuse je, diskutuje se také o tom, kdo vlastně má největší slovo ve vládě, protože jsou i takové názory, že za tím stojí šéf hnutí ANO, pan Babiš, který, který vlastně je schopen ve svých novinách nechat uveřejnit článek, který potom kompromituje někoho druhého. A to je také vlastně obrana toho odstupujícího ministra, který tvrdí, že se stal, že se stal vlastně obětí nějakého politického boje. Jenomže žijeme v zemi, kde každý, kdo se dostane do potíží, tak se vymlouvá na to, že je, že je politicky ničen konkurencí. To znamená už, už ten argument taky nelze brát úplně vážně, ale, ale pokud je to tak, že doopravdy se špatným způsobem chová k podřízeným a není schopen s nimi komunikovat a je šikanuje, no tak takový člověk samozřejmě nemá v žádné řídící funkci co dělat.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
I když zas na druhou stranu je asi těžko rozlišit v mnoha případech to, zda nějaký šéf šikanuje své podřízené, anebo, anebo je třeba jenom náročný a tak dále. Jak, jak to vlastně poznat?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Asi je to těžké, no. Někdy je to tak, že podřízená šikanuje svého, svého šéfa a ten může být třeba rovnou premiér, takže žijeme doopravdy ve světě, kde je možné všechno.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Brněnští zastupitelé vyjádřili upřímnou lítost nad vyhnáním německy mluvících obyvatel z města v květnu 1945. Přímo omluva nezazněla, ale opoziční politici pro tuto deklaraci odmítli hlasovat. A komunisté byli přímo proti jejímu přijetí. Co si o tom myslíš, Ivane?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
To je podstatné, na tom je podstatné, že vlastně to, co řešíme je, kolik let je asi potřeba na to, aby uplynulo, aby bylo možné vzájemné odpuštění anebo smíření. 70 let mi přijde, že už je doopravdy dostatečně dlouhá doba na to, aby druhá nebo třetí generace se podívala na to, co se v minulosti dělo přesně tím způsobem, jak se na to podívalo brněnské zastupitelstvo. To znamená, že násilí odjakživa plodí násilí, že, že to, že to utrpení, které se stane, je úplně stejné, ať se stane komukoliv a v jedné chvíli už nemá cenu znovu diskutovat o tom, kdo si začal, kdo byl první, kdo čím komu ublížil, kdo se za co revanšoval, kdo, kdo oplácel. A je prostě čas jakoby podívat se na tu historii z nadhledu a kritizovat ne, ne lidi, ale kritizovat samotný ten princip zla. A je zvláštní, že, že zatímco z německé strany už několikrát a na různých úrovních se zazněla, zazněla omluva, tak u nás se například hejtman Hašek tváří, že se ještě nikdo nikdy neomluvil z té druhé strany a proč tedy bychom se měli omlouvat my. Nevím, čím to je. Jestli je to tím, že Němci se omlouvají častěji a začali s tím dřív, protože jsou si vědomi toho, že spáchali větší utrpení, respektive potomci těch, kteří to utrpení spáchali, se za to omlouvají. A nebo, nebo nám chybí jakási, jakási velkorysost a schopnost se povznést nad ty věci a podívat se dopředu. Doopravdy nevím. Ale myslím si, že ten krok toho brněnského zastupitelstva je správný a myslím si, že 70 let už je doba, kdy by všichni měli být schopni odsoudit zlo a, a ve všech jeho podobách a ve všech fázích tak, jak po sobě následovaly.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Tak pojďme na další téma. Dneska je těch témat opravdu hodně a ještě máme před sebou dvě. Jednak, jednak ten fotbalový skandál, ale mnohem závažnější je jiná informace, jiná skutečnost, že v těch vyloučených lokalitách žije za posledních 9 let dvojnásobné, dvojnásobný počet lidí, než tomu bylo před 9 lety. O čem to svědčí, Ivane?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No tak je to 115 tisíc lidí, kteří víceméně živoří, teda z pohledu těch, kteří žijí normálně, v 600 ghett, a to je doopravdy hodně a já mám pocit, že jestliže se tou lokalitou vyloučenou, tím ghettem myslí místo, kde spolu ve špíně, v nepořádku a v chudobě žijí lidé, kteří ve společnosti, která sama sebe považuje za demokratickou, svobodnou a víceméně bohatou, protože my žijeme v té bohatší části světa, šťastnější, tak jestliže v této společnosti se někdo neprosadí, nezvládne svůj život a nebo, nebo zrezignuje, poté, co nenašel nikoho, kdo by mu podal pomocnou ruku, tak to je samozřejmě špatné, to není jenom vizitka těch, kteří se v tom ghettu octnou, ale i těch ostatních a vlastně i toho systému, který nenajde způsob, jak tomu zabránit. My jsme v takové zvláštní situaci. My se na tyto lidi nedíváme vůbec přátelsky. Ten většinový pohled na ně je, že si to zavinili sami, že kdyby nebyli líní, tak by se jim určitě dařilo, ale mám pocit, že to není úplně teda správný pohled, protože každému se může stát, že prostě tu situaci nezvládne, ta doba je náročná a, a pokud se máme cítit jako, jako společnost, která je, která je solidární s těmi slabšími, tak určitě je potřeba hledat způsob, jak, jak, jak tomuto zabránit. Z jednoduchého důvodu, že přece člověk, když jde po ulici, tak nechce vidět žebráka, nechce vidět člověka, který je, který je ponížený, protože vlastně sám, pokud je jenom trochu citlivý, je tím, je tím ponížen také. Ale zase psychologové říkají, že pro pocit úspěšnosti člověka každého, je důležité, že, že prostě není poslední, že není ten, kterému se daří nejméně a že hodně lidí považuje za, za, za výhru to, že někdo je na tom ještě hůř. To znamená, žijeme ve společnosti, kde, kde je i mnoho lidí, kteří jsou doopravdy necitliví, kteří jsou hrubí, kterým nejen, že nevadí utrpení druhého, ale vlastně se v tom i nějakým způsobem vyžívají a ještě to těm druhým přejí, ale, ale to není ani jenom u nás, ani, ani jenom teď. Prostě to je právě ta, ta komplikace s lidským srdcem, no.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ivane, máme ještě zhruba dvě minuty, abych se tě zeptal, co říkáš tomu skandálu v Mezinárodní fotbalové federaci?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Nejen, že je míč kulatý a každý zápas jako může dopadnout jinak, ale, ale, ale i s tou FIFOU je to trošku problematičtější tím, že o té korupci, která tam probíhá, o tom není spor, to, to prostě se, se ví, je to nešvar, je to něco, s čím se musí něco udělat, ale zajímavé je spíš, proč se do toho těm lidem nechce. Sepp Blatter prostě je nějakých 15 let šéfem organizace, která mimořádně prosperuje....

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
A bude i, bude i nadále...

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Za posledních 5 let a bude nadále. Vydělali nějakých 6 miliard dolarů a z těchto peněz směřuje velké množství do Asie, do Afriky, do chudých lokalit, kde se za ty peníze pro ten fotbal něco dělá, podporují se charitativní projekty, vyváží se know how. Jinými slovy Sepp Blatter za tuto politiku si získává mnoho sympatizantů a z těch 209 národních asociací je těch evropských, které jsou proti němu a, a těch, které jsou v Americe, menší část. To znamená, jde o politiku, samozřejmě dokonce mezinárodní politiku, ve které, ve které teda ta korupce není ten hlavní argument. To znamená, asi, asi tato situace bude trvat déle a doufejme, že kvůli tomu nevznikne nějaký takový rozkol, který by ublížil sportu, ublížil fotbalu. Protože je to krásná hra a k něčemu je dobrá.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Já jsem ani nevěděl, že vlastně Mezinárodní fotbalová federace v sobě zahrnuje také plážový fotbal a futsal. Ale proč ne? Ivane, já ti moc děkuji, přeji hezký den a těším se zase někdy na slyšenou.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Také, také. Hezký den.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Zítra bude hostem tohoto pořadu rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. A já ještě připomínám, že i v neděli můžete poslouchat pořad Jak to vidí. V rolích moderátorů se tam střídají sestra Angelika a Zbigniew Czendlik. No a dnešní den vám hezký den přeje Miroslav Dittrich.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.