Přepis: Jak to vidí Ilona Švihlíková – 4. ledna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnes se s námi o své vidění světa v Jak to vidí podělí docentka Ilona Švihlíková. Dobrý den, vítejte.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Probereme například horečku kolem digitálních měn, favority italských voleb, situaci na trhu s ropou a plynem a zamyslíme se také nad tím, proč v čase rekordního růstu ekonomiky skončil rozpočet ve schodku. Dobrý poslech. Česká republika bude letos hospodařit se schodkem 50 miliard korun. Pro schválení rozpočtu, který sestavila ještě bývalá vláda Bohuslava Sobotky, hlasovalo 140 zákonodárců, proti bylo 31. Podle pravicové opozice je rozpočet nehospodárný. Tak se ptám, paní docentko, proč v čase rekordního růstu ekonomiky skončil schodek, tedy rozpočet ve schodku?

Čtěte také

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak jedna věc je plánovaný deficit na tento rok, to jsme v roce 2018 a druhá věc jsou výsledky rozpočtu, které včera zveřejnilo ministerstvo financí, zde rozpočet skončil schodkem, ovšem ten skutečný a ten plánovaný se velmi liší. A v tom je, abych tak řekla, jádro pudla, protože tohle je situace, která už se nám opakuje mnoho let, že ten plán je velmi odlišný od toho, co je potom ta realita. A když říkám velmi odlišný, tak tím nemyslím miliardu, dvě, což my jsme zaokrouhlili, ale desítky miliard, to znamená ten rozdíl je skutečně významný. Paní ministryně včera na tiskové konferenci si toho byla vědoma a přímo si tu otázku jaksi položila sama, než jí dostanou od novinářů a uvedla, že ty důvody vlastně lepšího hospodaření v tomto ohledu byly na straně vyššího růstu, než byl očekáván, lepšího výběru daní a potom tam jmenovala všechny ty různé daňové kategorie, kde se to pozitivně projevilo včetně DPH samozřejmě, což se asi dalo čekat, že tuhle daň, tuhle daň zmíní. Nicméně tady máme nějaký asi dlouhodobější problém toho, jakým způsobem ministerstvo financí pracuje s odhadem ekonomického růstu, protože skutečně tyhle ty rozdíly jsou, jsou veliké a potom si vlastně říkáte, tak proč děláte nějaký plán a odhady v situaci, kdy prostě se míjíte o víc než 50 miliard korun a jak říkám, je to opakované, to znamená nejedná se o nějaký krátkodobý výkyv. K tomu deficitu, tak samozřejmě že i podle těch třeba Keynesiánských teorií asi není úplně vhodné mít deficit v době velmi vysokého ekonomického růstu. Na druhou stranu je potřeba říct, že přece jenom v těch minulých obdobích se doháněly resty v řadě oblastí, které byly dlouhodobě a stále jsou podfinancovány. Já bych třeba pozitivně ohodnotila to, že se přidalo těm sociálním službám, když se podíváme na prosincového jednání Poslanecké sněmovny, protože tam skutečně ta práce je nesmírně záslužná a prostě není možné, aby lidé, kteří pracují v sociálních službách, měli platy na hranici pracující chudoby, takže ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak sladit ty plány, plánování a pak teda tu realitu, ten výsledek?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, jedna věc je lepší výběr daní, to samozřejmě pozitivně překvapí a druhá věc jsou samozřejmě odhady, odhady ekonomického růstu, plus tam je ještě další faktor a o tom také byla řeč, i kriticky o tom byla řeč, to je tady dlouhodobý problém, a to je klesající podíl kapitálových výdajů, to znamená to, že český stát ztrácí schopnost investovat ve velkém. Ztrácí schopnost vést velké investiční projekty. Hovořil o tom pan prezident, hovořila o tom nová ministryně, ale je to prostě dlouhodobá věc, kdy ten stát není schopen uskutečňovat a vlastně naplňovat tyto výdaje, přitom je to strašně potřeba, když se podíváme třeba do oblasti bydlení, tak tam skutečně ten deficit začíná být kritický a je to sociálně výbušné téma, takže tomuhle se, ať už bude vláda jakákoli, tak tohle je prostě téma, které nemůže nechat ležet ladem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč neumí stát investovat?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, to je dobrá otázka. Jedna, já si myslím, že jeden z těch důvodů je znehybnění státu z hlediska velmi komplikované legislativy. To znamená těch, těch předpisů a ten proces celkový je tak komplikovaný, že trvá mnoho let a vlastně se můžeme dostat do fáze, kde ta investice prostě nemá potom smysl, nebo se prostě táhne mnoho, mnoho let, když se podíváme jenom, jak se opravuje D1, že, tak to je prostě operace, jak kdyby se takhle stavěl Karlův most, tak dodneška nic nemáme, jo. To znamená je to velmi, velmi zdlouhavé, není to o tom jaksi, že by jaksi na to nebyly ty finanční zdroje, ale ta, ta schopnost státu je v tomto ohledu oslabená plus, a to bych ještě dodala, to vidíme třeba i na té kauze lithium, o které se hodně hovořilo. Prostě my tady, dlouhodobě byl zanedbáván geologický průzkum ze strany státu, jo, teď všichni hovoří o Diamu, ale Diamo, to je expert na uran, ne nutně na lithium. Právě tady prostě nemáme ty agenty, my tady nemáme nutně prostě ty instituce, které by byly schopné tohle to realizovat, a to je, to je velikánský problém, podle mě je to ještě větší problém než to, že je mírný, de facto, co to je 6 miliard, makroekonomicky velmi mírný deficit. Tohle to je, myslím, závažnější věc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Brzdí schopnost nastavit investice v Česku jenom byrokracie?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já si myslím, že to je, že to je dominantní faktor, plus věci, které s tím souvisejí. Nespolupráce institucí. Už jsme o tom tady vícekrát hovořili, velmi často to fungovalo v těch minulých obdobích prostě tak, že jedna ruka levá neví, co dělá pravá, jo, že prostě máte různé strategie na různých ministerstvech. Oni nejsou sladěné. Anebo máte strategie, které leží a vůbec se neanalyzují. Nebo máte strategie, které se jmenují strategie a nejsou, protože vám tam chybí, kolik to bude stát, kdo je za to zodpovědný a za kdy se to má udělat, což je jaksi základní nějaké jako hodnotící hledisko pro strategie, takže tady vůbec jakoby chybí, jo, to centrum, které prostě tyhle ty věci na ně bude dohlížet, koordinovat, stanovovat rozpočty, odpovědné osoby a hlídat data. No, to tady úplně chybí a tím pádem ten investiční proces je nesmírně rozbředlý a to nejde. Už jenom z toho důvodu, že vidíme a ukazují nám to dobře i data po tom roce 2008, že právě ty investiční aktivity státu právě třeba u toho bydlení mají obrovský multiplikační efekt, nejenom, že mají velmi silnou sociální dimenzi, ale je to skutečně velká vzpruha nejenom pro ten stavební sektor, je to něco, co může dát významný impuls celé ekonomice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co tedy z vašeho pohledu chybí, když máme tady celou řadu institucí nejenom ministerstva financí ...

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
My právě jich možná máme až moc. Potřebujeme toho koordinátora, potřebujeme méně strategií takových těch na papíře, potřebujeme mít skutečné strategie, to znamená, to, co jsem řekla, rozpočet, lidi, dohlížet na data a samozřejmě je potřeba ten byrokratický proces zjednodušit a vím, že o té digitalizace už je takové klišé, ale skutečně si myslím, že to nabízí velké rozvojové možnosti právě i u těch investičních projektů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo by měl být tím, řekněme, centrálním orgánem, pokud vám správně rozumím, že vám chybí tady možná nějaký zastřešující prvek?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, tak zdá se, že by se o tuhle tu roli hlásilo momentálně to ministerstvo pro místní rozvoj, je to bezesporu jeden z návrhů, který si myslím, že dává, dává smysl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsme, paní Švihlíková, připraveni možná na vnitřní i vnější rizika, na třeba změnu podmínek, třeba na nárůst bariér v mezinárodním obchodě vyvolaný brexitem a tak dále, protože zatím se hovoří o tom, jak máme vynikající výsledky, zvykli jsme si na to, ale třeba zlaté časy například automobilek nemusí trvat věčně.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No samozřejmě, že ne. Ta ekonomika se vždycky vyvíjí a ta rizika vždycky existují. Nemůžeme říct, že se přesuneme do nějakého světa bez rizik. Protekcionismus je jedno z rizik, které už se aplikuje teď, a ono už to je delší dobu, akorát teď se o tom více hovoří. Vidíme to jednak na oslabující roli Světové obchodní organizace a samozřejmě taky na sankcích, protože co vám mění toky obchodů a investic? No právě sankce. Sankce vám vytvářejí bloky, to znamená ty, kteří spolu drží a ty, kteří jsou zase na té druhé straně. Takže sankce jsou velmi významným protekcionistickým nástrojem, byť tak většinou nejsou vnímány. Nicméně když se podíváme na soupis rizik pro rok 2018, tak se méně vážou k čistě ekonomické oblasti, minimálně v tom horizontu jednoho roku, tím neříkám ve střednědobém. A více se vážou ke geopolitickým rizikům, která jsou, troufnu si říct, velmi, velmi vysoká a bohužel spíše se zvyšují, než aby se zmenšovala.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ekonomika eurozóny i Evropské unie by měla podle předpovědí mezinárodních institucí čekat velmi dobrý rok. Hospodářský růst by se měl pohybovat mezi 2 až 2,5 % hrubého domácího produktu. Nakolik by tento pozitivní výhled mohla zkazit politická situace v Německu, kde se zatím nepodařilo sestavit novou vládu. Prý by mohla být kolem Velikonoc a také nestabilita v zadlužené Itálii, kterou v březnu čekají parlamentní volby. Tady jenom připomenu, že italský státní dluh přesahuje 2 biliony eur.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak když se podíváme na to Německo, tak ona ta ekonomika Německa funguje bez ohledu na vládu a řekněme si na rovinu, že v těch minulých obdobích německá vláda neměla nějaký zásadní ekonomický plán a vlastně i teď. Ti možní partneři pro jednání koalice, což je dnes sociální demokracie, se ptají Angely Merkelové, jestli jako vůbec má nějaký program, protože SPD si klade požadavky, bavorská CSU přichází s návrhy, ale z CDU toho moc neslyšíme. Německo má velký problém s infrastrukturou, tam je skutečně velké podfinancování infrastruktury a má velký problém s nedostatkem pracovních sil i v té oblasti veřejného sektoru. Učitelé a hasiči tam jsou skutečně, tam chybí nějakých přes 100 tisíc lidí, což je samozřejmě, už to prostě má dopad, je to, je to poznat na, na činnosti toho státu. Plus ale musíme dodat, že to, že v Německu není vláda, také znamená, že se nediskutuje o možné změně eurozóny, o možných reformách, na které kladl velký důraz francouzský prezident, on nemá s kým o tom diskutovat v tuhle chvíli, není tam, řekněme, legitimní zástupce, i když samozřejmě Německo má stále tu starou vládu, to samozřejmě není tam, není tam žádný bezvládí, a tím pádem vlastně ten případný reformní proces v tuto chvíli stojí. Stojí a musíme si uvědomit i to načasování, které je důležité v rámci Evropské unie, v roce 2019 se nám zase blíží další volby do Evropského parlamentu a to samozřejmě znamená volební kampaň a možnost prosadit nějaké kroky, teď nehodnotí, jestli dobré, špatné, je tím pádem nižší. A ta koaliční vyjednávání vlastně ještě ani nezačala, teď by se měla otevřít fáze sondovacích rozhovorů a to napětí mezi sociálními demokraty a hlavně CSU je patrné. Tam jsou velmi odlišné priority. Já bych jenom zmínila, zmínila dvě. CSU je hodně podobná spíš rakouským lidovcům. Tam je, řekněme, i ta kulturní příbuznost z hlediska kuchyně a jazyka a dalšího, a je tam důraz na přísnou azylovou a celkově uprchlickou politiku, což se neshoduje s SPD, a také je tam třeba ta politika více liberálnější, to znamená naprosto odlišný pohled na ty reformy v eurozóně. CSU chce mít insolvenční řízení pro státy, říká, že integrace zašla příliš daleko. To byla poslední vyjádření představitele CSU. Evropská integrace zašla příliš daleko, občané to nechtějí, ne více Evropy, ale naopak některé pravomoce vrátit národním státům. To je v naprosté kontrapozici, takže ta otázka, jestli se podaří tohle nějakým způsobem sladit, je velmi otevřená. Itálie, to je zase jiný případ. Itálii čekají volby, není jedinou zemí, ještě je ta Švédsko a Maďarsko, ale samozřejmě Itálie je velká ekonomika a ještě pořád je v G7 ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také jinak, že vám do toho vstupuji, komunální i parlamentní volby se odehrají v Belgii, v Holandsku, ve Finsku, v Maďarsku, v Irsku a ve Švédsku. Bude to opět velmi silný volební rok.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Velmi silný rok, ale ta Itálie samozřejmě, na tu se upírají ty zraky. Jednak proto, že Italové mají ekonomické problémy především v té sociální oblasti, italský prezident Mattarella řekl politickým stranám nebo vyzval je, aby předkládaly návrhy, jak řešit otázku sociální, pracovních míst nejen u mladých lidí, ale samozřejmě tam je ta otázka asi taková nejpalčivější, a je potřeba dodat, že v Itálii prozatím podle průzkumů vede Hnutí pěti hvězd, což je antiestablishmentové hnutí, které se staví kriticky vůči eurozóně a které také tlačí na reformu EU, ale zase na jinou. Oni tak nějak všichni chtějí reformu, ale každý si pod tím představuje něco jiného. A ty, ty síly nicméně, tak jsou to průzkumy, víme, že nefunguje vždycky úplně dobře, nicméně nám ukazují, že ty síly jsou relativně vyrovnané, to znamená, že může být velmi obtížné pro Itálii po těch volbách na začátku března tu vládu sestavit. Je tady sociální demokracie, ta momentálně vládne, ale jako netěší se nějak dominantní oblibě, a potom je tu velký návrat Berlusconiho a také /nesrozumitelné/, se kterým spolupracuje, tedy Ligy severu a teď ty síly jsou skutečně takové, že sestavit nějakou jednoznačnou silnou většinovou vládu může být téměř nemožné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promluví do těch parlamentních voleb v Itálii kromě možná Silvia Berlusconiho i jiný někdejší premiér dnes už Matteo Renzi?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Samozřejmě Matteo Renzi tu kampaň vede jako kampaň za vlastně setrvání toho, co je nyní, on teda není premiér, ale uchoval si funkci předsedy Partito Democratico, což je, řekněme, italská varianta sociální demokracie, nicméně část se odštěpila, protože vlastně říkají, že Renzi tu politiku vede příliš středově a de facto příliš establishmentovně, což je klasická kritika už sociálních demokracií v Evropě obecně. A ta jeho pozice je bezesporu oslabená. To znamená jako on, on není tím, kdo udává tu agendu. Agendu udává Pět hvězd a překvapivě, což se asi úplně nečekalo, právě Berlusconi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V médiích se občas spekuluje, jestli bude teď Evropa Macronova nebo Kurzova v narážce tedy na nejmladšího prezidenta v Evropa Emmanuela Macrona a nejmladšího premiéra v Evropské unii Sebastiana Kurze. Mimochodem podle některých ekonomů, které oslovil deník Financial Times, vděčí evropská ekonomika za své velmi dobré vyhlídky hlavně tomu, že se novým francouzským prezidentem stal Emmanuel Macron.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak on zatím toho úplně jako moc nepředvedl. Ono jedna věc je takový ten jako hajp, takové to jako ten, ten image, a druhá věc je otázka ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co mu Francouzi dovolí.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, tak samozřejmě tak tam odborové hnutí je tam vždycky nebo tradičně velmi silné, ale druhá věc je potom dopad té politiky a on je tam skutečně krátce, to je spíš taková věc toho image a jako takové toho, toho tahu na branku a jako já to oživím, já to dám do pořádku, ale to jsou pořád slova, slova. V Rakousku máme skutečně nejmladšího premiéra, 31letý Sebastian Kurz, poměrně rychle a poměrně hladce vytvořil koalici s FPÖ, neboli se Svobodnými, která není všude nazírána úplně pozitivně, nicméně když jsem se dívala do aktuálních průzkumů pro rakouský Kurier, tak tam překvapivě zjistili, že tam nová vláda, která byla jmenována vlastně v druhé polovině prosince, se těší poměrně velké podpoře a že vlastně do značné míry se překrývají ty preference lidovců a právě Svobodných. Jedním z těch dominantních témat je opět ta uprchlická a azylová politika, kde je Kurz na úplně opačné straně než třeba Angela Merkelová.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Svět zasáhlo bitcoinové šílenství, je to určitě jeden ze symbolů minulého roku. Bitcoin dnes představuje necelou polovinu hodnoty všech kryptoměn, to jsou vlastně stovky. Ještě před rokem činila hodnota všech virtuálních měn asi necelých 18 miliard dolarů a za rok vzrostla na více než 30krát na 570 miliard dolarů. Je to bublina nebo revoluční technologie? A jakou má budoucnost?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak v tuto chvíli je to obojí. Je to bezesporu revoluční technologie, kdy ten systém blockchain je něco, co už zajímá jak komerční banky, tak ale i některé centrální banky, protože v tom vidí možnost vytvoření paralelního finančního systému, který může pro ně plnit určitá, určité úkoly, určitá specifika. V posledních dnech proběhla tiskem zpráva o tom, že ruský prezident uvažuje o tom, že by nějaký kryptorubl mohl být nástrojem, jak obejít sankce, což je bezesporu zajímavá úvaha. Je vidět, že ty kryptoměny mají skutečně řadu možností využití. Když se nicméně podíváme na ten, na ten bitcoin, tak ten jeho vývoj je jednoznačně bublinovitý, to, o tom asi těžko může být sporu, neznamená, že někdo, kdo má hodně rád riziko, do toho nenaskočí a může na tom vydělat, to samozřejmě také. U bublin je vždycky problém, kdy včas vystoupit. To je ten, to je ta hlavní otázka. Málokdo to dokáže dobře poznat. Nicméně bitcoin dnes neslouží nebo neplní ty funkce jako plní klasické peníze, to znamená on neslouží dominantně k vypořádávání transakcí a řekněme si na rovinu, že když už, tak velmi často v černé ekonomice, protože ta anonymita toho šifrování bohužel teda vede k tomu, že velmi často tenhle typ měn se používá právě pro financování nelegálních operací. To je potřeba také říct. Ale právě s tím nárůstem cen ten bitcoin dneska vlastně slouží jako specifické aktivum, já bych dodala spekulativní aktivum. Je potřeba říct, že kryptoměny jsou mimo systém, aspoň zatím, když některé centrální banky tedy zvažují, ale prozatím jsou mimo systém, to znamená není tady žádná regulativní autorita, je to riziko toho jednotlivce, který tuto měnu případně nakoupí a samozřejmě i může velmi snadno skončit také na nule. Takže já si myslím, že ten současný vývoj bitcoinu je bezesporu bublina, což ale neznamená, že ta technologie toho blockchainu, na které tyhle měny stojí, nemá velkou perspektivu a nenabízí, řekněme, řadu možností i pro to klasické bankovnictví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Třeba připravují se projekty na pojištění, úvěry nebo na speciální decentralizované investiční fondy?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ono to taky může urychlit samozřejmě převody plateb, což je něco, co ty banky enormně zajímá z hlediska toho konkurenčního soupeření, takže ano, jde to využít řadou způsobů. Ten současný je mimo systém, což někomu připadá vynikající, někdo se toho bojí, ale každopádně to riziko spjaté s investováním do těchto měn a není to jenom bitcoin, skutečně jich dneska už je přes tisíc těch, těchhle těch digitálních kryptoměn, je, je stále velikánské, ale myslím si, že poměrně rychle se dočkáme toho, že ten klasický bankovní sektor, možná i ten centrální tuto technologii nějakým způsobem využije. Ona má hodně výhod. Takže se možná pokusí spojit určitou regulaci a zároveň ty výhody, které ty kryptoměny nabízejí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká rizika to může mít pro stát, protože jak už zaznělo, o kryptoměny se nezajímají jenom investoři, ale i země. Zvažuje to nejenom Moskva, ale uvažuje o tom třeba Estonsko, Austrálie, Švédsko, nedávno venezuelský prezident Maduro oznámil spuštění digitální měny Petro.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano. Ty kryptoměny mohou mít, tam ty centrální banky mohou mít různé ambice. Jedna z nich samozřejmě je, obejít určitý problém. To znamená to je typicky Venezuela, ale i to Rusko, to znamená vyhnout se určitým sankcím nebo problémům v tom klasickém finančním systému. Možnosti jsou, ale obávám se, že to není úplně jako, jako tak snadné, protože jedna věc je obejití toho systému a druhá je funkčnost, to znamená všeobecná akceptovatelnost, anebo naopak ta kontrola ze strany toho státu. To znamená, tam je ještě spousta otázek otevřených, to není úplně. Mohu to spustit, ale to neznamená, že to bude plnit to, ty úkoly, které si ta vláda, si ta vláda zadá. Další věc samozřejmě je právě ta anonymita, decentralizace ve spojení s autoritou té, té centrální banky. To byly asi ty úvahy, úvahy švédského, řekněme takové celkové modernizaci toho finančního systému, nemluvě samozřejmě o rychlosti a o stále ještě bezpečí téhle té technologie. Já si myslím skutečně, že se velmi brzo dočkáme toho, že z té sféry pološedé se, se digitální měny nebo kryptoměny budou přesouvat do té oficiální.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie zavedly od 1.ledna vůbec poprvé daň z přidané hodnoty, 5 % sazba se uplatňuje na většinu zboží a služeb. Chtějí tím zvýšit příjmy v situaci, kdy jim ty nižší ceny ropy přinášejí do rozpočtu méně peněz.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Samozřejmě to je, to je hlavní motiv. Je pravda, že v Saúdské Arábii korunní princ M.B.S., o kterém už jsme taky hovořili, to bere i jakou součást reforem své země, tedy motivace k posílení ne ropného sektoru. Je otázka, jestli teda zavedení DPH je motivací z tohohle hlediska. Je pravda, že to mezi občany a mezi podnikateli jak Spojených arabských emirátů, tak Saúdské Arábie nevyvolalo moc velké nadšení, no to se asi nedá divit, ale hlavně to načasování, protože přece jenom ty země Perského zálivu i z důvodů nižších cen ropy, než na které si navykly, procházejí recesí, v Saúdské Arábii je to velmi patrné, a tím pádem je to vlastně jakoby další úder na společnost, která si byla zvyklá žít velmi dobře. A samozřejmě to není prostě vnímáno, není to vnímáno pozitivně a potom už je potřeba si jako říct, můžeme to prezentovat jako reformu, ale je to prostě další zátěž, na kterou ty občané nebyli zvyklí. Já bych ještě zmínila, že v minulých, v minulém roce, vlastně v těchto zemích byla zavedena i spotřební daň na tabákové výrobky a některé další, plus v Saúdské Arábii došlo ke zrušení dotací na vlastně benzin, naftu a vůbec ty, ty ropné deriváty. Ona je tam stále velice levná samozřejmě, ale prostě je to šok, pro ty občany je to několik úderů najednou a ono to může vyvolat i jaksi ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Sociální nepokoje?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
... znepokojení a sociální nepokoje. A ono se to objevilo minulý rok. V Saúdské Arábii byly provedeny některé škrty v oblasti těch, té veřejné administrativy, no, a ta reakce byla taková, že během pár měsíců ty bonusy těm zaměstnancům, zase rychle vraceli. Víte, tyhle země jsou prostě založené na tom, že konsensus mezi tou vládnoucí ropnou elitou a těmi občany a ve chvíli, kdy tohle změní, tak jako o případné nepokoje možná nebude nouze.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Předpovídá docentka Ilona Švihlíková. Já vám děkuji za vaše postřehy, na slyšenou.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítřejším hostem v Jak to vidí bude světicí biskup pražský Václav Malý. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.