Přepis: Jak to vidí Erik Best – 30. října

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hezký den a příjemný poslech přeje Miroslav Dittrich. Hostem dnešního pořadu Jak to vidí je novinář Erik Best. Dobrý den.

Erik BEST, novinář
--------------------
Dobrý den.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Dnes se vrátíme s panem Bestem k návštěvě prezidenta Miloše Zemana v Číně. Podíváme se na to z obou pohledů, z toho ekonomického i politického. Také se vrátíme k definitivním výsledkům voleb na Ukrajině a budeme také mluvit o bojích o město Kobani. Takže pojďme začít cestou prezidenta Miloše Zemana do Číny. Jak už jsem řekl, ta cesta měla vlastně dvě roviny, tu politickou a ekonomickou. Možná nejdříve tu rovinu ekonomickou, co podle vašeho názoru ta cesta přinesla České republice?

Čtěte také

Erik BEST, novinář
--------------------
Je to pozoruhodné, protože pan prezident mluvil o tom, že byly uzavřeny smlouvy za několik miliard korun, ale i když to sleduji dost bedlivě, tak jsem si nevšiml, že by konkrétně mluvil i o tom jaké jsou ty smlouvy. Byly zprávy o víkendu, že čínská firma chce nebo se domluvila, že odkoupí 30 % společnosti J&T, ale pak to bylo dementováno, řečeno, že to ještě nebylo domluveno. Tak nevím, mně se zdá, že ta ekonomická část je spíš vědí do budoucnosti, že zatím nevidíme příliš konkrétní výsledky. A z tohoto hlediska já musím klást otázku, co vlastně pan prezident tam dělal? Jestli nezastupoval zájmy v Číně určitých společností českých nebo holandských nebo lucemburských, jak se ukazuje, že PPF vlastně není ani česká firma, ani holandská firma, nakonec je to lucemburská firma. Je to pro mě zajímavá věc z hlediska, že i politicky i ekonomicky pan prezident Zeman byl první evropskou hlavou státu, která navštívila Čínu po událostech nebo po začátku událostí v Hongkongu a pan prezident, i když je sebezvaný Evropan, pokud vím, nekonzultoval tu cestu s Evropskou unií, příliš to evidentně nekonzultoval ani s vlastním ministrem zahraničí. A mám pocit, že tam hrál vlastní úlohu a čas ukáže, co přesně tam udělal.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Mezi těmi věcmi ekonomickými by se dalo jmenovat třeba to, že se mluvilo o přímém leteckém spojení mezi Českou republikou a Čínou o zjednodušení bezvízového styku, dokonce se řeklo, že možná nebude žádný vízový styk a také ta smlouva s Bank of China, ale co vlastně může tak obrovská Čína považovat za zajímavé u tak malinkého státu jako je Česká republika, ekonomicky?

Erik BEST, novinář
--------------------
Ekonomicky, já si myslím, že ten význam je víc politický, ale co se týče ekonomiky, tak je možné, že bude mít možnost v České republice zabudovat nějakou pozici, kterou pak může rozšířit do dalších zemí. Někdo řekne, že to je, to není podstatné, protože kdyby například Číňané chtěli koupit telekomunikační firmu, tak by to mohli rovnou dělat v Itálii. Ale myslím si, že stále ta možnost existuje. My máme regulační úřady, které jsou o něco shovívavější vůči určitým skupinám než možná mají v dalších evropských zemích. Takže může to být začátek dalšího rozšíření, rozšiřování pro čínskou nějakou čínskou firmu. I ta banka Bank of China už má v Maďarsku pobočku, takže ani tohle není příliš velká ekonomická událost, i když to vyzdvihoval pan prezident, tak si myslím, že spíš ten význam je ekonomický.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pojďme tedy k té návštěvě z toho druhého pohledu, z toho pohledu politického. Zase se zeptám, jak, co je pro obrovskou Čínu nějaký trpaslík, s prominutím, ve střední Evropě?

Erik BEST, novinář
--------------------
Myslím si, že Česká republika hraje v tom smyslu významnou roli. Jak jsem už říkal, pan prezident Zeman byl první hlava státu v Evropské unii, která navštívila Čínu, od té doby a tím pádem dává určitý tón. A ten tón byl velice jasný, že nehodlá se vměšovat do vnitřních záležitostí Číny, že nebude komentovat události v Hongkongu. To je samozřejmě prezident, který používá každou příležitost, aby komentoval události na Ukrajině, který komentuje události v Rusku, dokonce i v islámském regionu. Tak je to člověk, který si protiřečí, nehodlá komentovat události v Číně, ale komentuje skoro zbytek světa. Tak si myslím, že z tohoto hlediska je významné, že nějaký evropský politik přišel a víceméně přehlédl to, co už se děje v Hongkongu. A mně to, pro mě je to významné ne kvůli tomu, že bych tolik nesouhlasil s tím, co Čína dělá v Hongkongu, já nejsem jeden z těch, kteří tak odsuzují postup Číny, ale myslím si, že když prezident říká, že je Evropan a že je to člověk, bojovník za svobodu, já si pamatuji, když tady byl pan prezident Gauck v květnu a říkal, že má radost, že ve vás, pana prezidenta Zemana, mohl jsem potkat bojovníka za svobodu a přesvědčeného Evropana a myslím si, že ta cesta do Číny ukazuje, že to příliš pravda není, že nebojoval za svobodu a ani se nenamáhal zjistit, pokud víme dopředu, jaká je evropská pozice vůči Číně, vůči Hongkongu. Takže z tohoto hlediska pan Zeman hraje vlastní roli, dělá něco pro sebe a příliš se nechová jako evropská hlava státu.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ale bylo také řečeno, že vlastně ten postoj, konkrétně můžeme vzít několik těch, řekl bych míst nebo oblastí, k Tibetu je konzistentní z hlediska České republiky.

Erik BEST, novinář
--------------------
Tam bych souhlasil. Myslím si, že to, co říkal ohledně Tibetu, není tak závažné. Já můžu být kritizován za to, co řeknu, protože já jsem méně citlivý co se týče postojů Číny vůči Tibetu než někteří další. Takže v tom bych souhlasil, že tam není nic nového, už to bylo řečeno, že Česká republika uznává celistvost Číny, že neuznává exilovou vládu Tibetu, to bylo řečeno v dubnu, když pan Zaorálek byl v Číně, s tím souhlasím. Kde vidím já obrovskou změnu a myslím si, že nelze to ani příliš přehánět v tom, obrovskou změnu vidím v tom postupu vůči Tchaj-wanu, protože to je úplně jiná kapitola. O tom pan Zaorálek v dubnu vůbec nemluvil. Samozřejmě tam je náznak, když pan Zaorálek říkal, že máme smlouvy, že uznáváme celistvost Číny a uznáváme, že máme-li teritoriální nároky, tak člověk může do toho taky začlenit Tchaj-wan, ale to pan Zaorálek výslovně nedělal, když vydal tiskové prohlášení po cestě do Číny v dubnu, tam nebyla ani zmínka o Tchaj-wanu. A tentokrát o tom mluvil a já mám pocit, že to udělal naschvál, že to bylo naplánováno dopředu. Já si pamatuji, když pan Miroslav Kalousek před několika lety mluvil v parlamentu o plíživé privatizaci veřejné moci, říkal to v souvislosti se společností ČEZ a když to opravdu vypadalo tak, že ČEZ chce převzít moc ve státě. A ta fráze plíživá privatizace veřejné moci, myslím, můžeme uplatnit tady taky. Nakonec pan Kalousek přesto o tom mluvil, protože se domluvil s panem Romanem, že spolu hodlaj privatizovat tu veřejnou moc, ale v případě Tchaj-wanu, já to vidím tak, že pro Čechy, pro posluchače, kteří to nesledují, tak ten boj mezi Čínou a Tchaj-wanem je dost ostrý a tam je opravdu snaha sjednotit tu pevninu s tím ostrovem a oficiální politika skoro všech států je, že neuznáváme samostatnost Tchaj-wanu. Takže to je základ. Ale zároveň druhá etapa je, že příliš o tom nemluvíme. Neuznáváme, ale taky neříkáme, že by mělo být sjednocení a natož by to mělo být brzké sjednocení. A třetí etapa je právě to, co říkal pan Zeman, že očekává brzké sjednocení pevniny s Tchaj-wanem a já to vidím jako další krok k podpoře čínské oficiální čínské politiky. Je to asi první členský stát Evropské unie, která to tak dělá, který to tak dělal tak jasně. A já, jak jsem říkal, mám pocit, že to bylo naplánováno dopředu a úkol byl splněn.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Myslíte, že to souvisí, asi pravděpodobně ano, s tím, že prezidenta Miloše Zemana přijal prezident čínský Si Ťin-pching. Z toho ceremoniálního hlediska vy jste to viděl na záběrech čínské televize, jak vy to vidíte?

Erik BEST, novinář
--------------------
To ano, myslím si, že jak vy jste říkal, že Česká republika je malej stát a naskytuje se otázka, proč Čínská lidová republika se namáhá se setkávat s takovým prezidentem takového malého státu, ale myslím si, že z tohoto politického hlediska je to významné a pan Schwarzenberg říkal včera v rádiu a ne poprvé, že Česká republika je prostituce v tom smyslu, že je ochotna prodat svoji zahraniční politiku. Já jako Američan musím říci, že Česká republika, jestli ano, tak zdaleka není jediný stát. Byl velice významný článek v časopisu For Fernst před několika lety, diplomacie s.r.o. a právě o tom mluvili, že američtí politici jsou ochotni prodat propagovat cizí zájmy Washingtonu a myslím si, že je to spíš pokračování toho negativního vlivu. Moje otázka by byla, jestli to bylo rozhodnutí na poslední chvíli, že někdo vyšel na ulici a našel nebo hledal tu paní z noci, nebo jak, nevím přesně, jak tomu říkáte slušně česky, anebo jestli to bylo naplánováno dopředu a jestli ta návštěva byla splnění určitých slibů, které byly dány, když dostal financování na svoji prezidentskou kampaň.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Další dnešní téma se, pane Beste, týká války o město Kobani. V těchto chvílích se přesunují kurdské posily přes Turecko na pomoc tomuto městu. Jak vy vidíte tu válku, toto město, bude to taková nekonečná válka, bohužel?

Erik BEST, novinář
--------------------
Já mám pocit, že celá ta akce je bohužel další nekonečnou válkou. Není to první takovou válkou, kterou vedeme. Současně Amerika má myslím pět válek v různých stádiích a myslím si, že, my jsme o tom mluvili před vysíláním, Američané se vždycky diví, když Čech ví dopředu jak dlouho bude nemocný, že přijde do práce nebo zavolá do práce a řekne já jsem nemocný a budu nemocný do příštího pátku. A my samozřejmě chápeme, Češi chápou jak to může být a také mě to napadlo, když před několika měsíci už pan prezident Obama oznámil, že půjdeme do další války a že ta válka bude trvat minimálně několik let, a předtím žádnou strategii neměl, aspoň říkal, že nemá, a že nebyl ani ochoten příliš do toho jít, ale až jakmile to začalo, tak už věděl dopředu, že to bude dlouhá válka. A další věc, slavnostně říkali všude, že bombardovali rafinérie a ropné zdroje a přitom stále si můžeme najít články, že povstalci nebo Islámský stát má velké tržby, příjmy z ropy a já se ptám jak je to možné? My už několik měsíců bombardujeme rafinérie a ropné zdroje a stále Islámský stát má zdroje z ropy. Takže z mého hlediska je to, já vím, že budu kritizován za to, ale když pan Putin mluvil minulý týden o tom, že ta americká zahraniční politika příliš nefunguje a že nechá za sebou devastaci, tak mám pocit, že je blíže k pravdě než to, co říkají naši politici. A myslím si, že jsme v situaci ve světě, kde bychom, měli mít větší nároky na naše politiky i naše vlády a měli bychom skoro předpokládat, že je presumpce viny, že ta politika je špatná, pokud nám nedokážou, že je pozitivní. A myslím si, že ta válka v Iráku, v Sýrii je příklad, neříkám, že to je jednoduchá situace, sám bych to neuměl řešit, ale nemám přesvědčení, nejsem přesvědčený, že bojující strany dělají všechno proto, aby našly řešení.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Britové, kteří bojovali na straně Islámského státu, jedná se o několik lidí, že se chtějí zpátky vrátit do Velké Británie, protože někteří jejich souputníci, dá-li se to tak říci, zahynuli už mimo jiné a přitom Islámský stát jim hrozí smrtí za zradu a Velká Británie vězením. Jak byste se zachoval být představitelem Velké Británie, vzal byste zpátky tyto lidi, kteří bojovali za Islámský stát nebo ne?

Erik BEST, novinář
--------------------
To je těžká otázka a nemám na to odpověď. Spíš to vidím z hlediska, kteří se tam chystaj a jak Amerika, tak Velká Británie používá pravidla, aby tomu zabránily. A já jsem se na to podíval, protože jeden poměrně mladý člověk byl zatčen v Americe, že chtěl jet myslím do Sýrie, tak jsem si přečetl zákon, který na základě kterého byl zatčen, a tam je jeden zajímavý odstavec úplně na konci, ten zákon říká víceméně, že ten, kdo podporuje terorismus a nebo vůbec pomáhá teroristům, může být zatčen, může jít do vězení myslím na 15 let, může taky mít z toho velkou pokutu. A v poslední odstavec říká - ale můžou být výjimky, že ministr zahraničí Spojených států může dát výjimky, to znamená, že my smíme oficiálně podporovat terorismus, pokud ministr zahraničí to považuje za správné.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Tak, volby na Ukrajině proběhly a už je snad sečteno všechno, všechny hlasy. Vypadalo to, že zvítězí blok Petra Porošenka, nyní je v čele Lidová fronta premiéra Jaceňuka, ale pravda je, že oni uznávají vlastně stejnou politiku víceméně prozápadní, je to tak?

Erik BEST, novinář
--------------------
Je to tak. Myslím si, že je to dobrá zpráva pro ty, kteří říkali celou dobu, že Ukrajinci chtějí tu, chtějí jít evropským směrem. Já si pamatuji, že před přibližně měsícem europoslanec pan Jan Keller napsal, že nechápe, proč nečekali na výsledky voleb, aby odsouhlasili v Bruselu nebo ve Štrasburku asociační smlouvu s Ukrajinou. Já jsem s tím tehdy souhlasil a nepochopil jsem proč takto pospíchali, když byly volby, měly být za rohem. A nakonec to dopadlo tak, že asi se domluví a bude asi proevropská vláda. Ale to znamená taky a o tom hezky napsala dneska Petra Procházková v Lidových novinách, to bude velká výzva pro ty strany a taky pro Evropskou unii a Spojený státy, které podporovaly celou dobu to hnutí, protože budou se muset domluvit na reformách a taky, když sledujete to, co říká pan Petránek a další, kteří se v tom vyznají lépe než já, tak chápete, že oligarchové tam stále hrajou obrovskou roli a otázkou je, do jaké míry ty reformy opravdu chtějí. Takže teď bude za chvíli nebo za nějakou dobu vláda nová a pak kolik jim dáme času, aby se domluvili a začali na těch reformách, pracovali. A další věc je to spojení nebo potenciální spojení mezi Porošenkem a Putinem. O tom se mluví do jaké míry je tam nějaké, nějaká domluva a co to bude znamenat pro asociační dohodu s Evropskou unií. Já si umím představit, že nakonec ta smlouva bude odložena a možná i vícekrát, protože stále je otázka plynu, kdo za to bude platit, a to jsou nepříjemné otázky. A jakmile Rusko přestane dotovat Ukrajinu, tak někdo jiný bude asi muset, pokud oligarchové budou chtít zachovat svůj, svoje pozice na Ukrajině a otázka je, jestli Evropská unie bude chtít dlouhodobě dotovat Ukrajinu.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Pravda je, že ta dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou ohledně dodávek plynu zatím nepadla, a to znamená, že teoreticky hrozí, že Ukrajina může být v zimě bez plynu, tak snad k té dohodě nějakým způsobem dojde, nebo?

Erik BEST, novinář
--------------------
Já si myslím, že spíš ano, ale jedna velice důležitá věc je stále Krym a my jsme možná skoro na to zapomněli, pan Kocáb o tom mluví, ale Rusko určitě na to nezapomnělo a moje analýza je, že Rusko chce spojit s otázkou uznání Krymu s těmi dalšími věcmi a pokud by se nějakým způsobem domluvili s Porošenkem, což zatím to takto nevypadá, ale teoreticky je to možné, tak to může úplně změnit tu situaci. Ale pokud nebude vyřešena ta otázka Krymu, tak si myslím, že stále bude tam velká nestabilita.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hm, a myslíte si, že je vůbec představitelné, byť v nějaké delší perspektivě, že by Ukrajina byla součástí Evropské unie?

Erik BEST, novinář
--------------------
Já si myslím, že pokud to bude pokračovat jak doposud, tak to bude trvat dlouho, pokud Evropská unie to bude brát racionálně. Ale taky v minulosti některé země byly přijaty, aniž by to bylo příliš racionální. Takže z tohoto hlediska bych se nedivil, kdyby Evropská unie něco podnikla. Ale z logického hlediska by to mělo trvat dlouho.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
No, a ještě poslední otázka krátká. Rusové podnikli neobvykle rozsáhlé letecké manévry, myslíte si, že to je součást nějaké buď demonstrace síly nebo přípravy na nějakou jinou akci?

Erik BEST, novinář
--------------------
Já si nemyslím, že to je příprava na další akci, já si myslím, že, a když posloucháte pana Putina, tak máte dobrý dojem jak přemýšlí a že opravdu má dost té argumentace, že celá ta vina je na straně Ruska a že začíná víc tlačit na to, aby aspoň někteří pochopili, že je taky už léta tlak vyvíjen zvlášť ze strany Spojených států a je stále debata v odborných kruzích v Americe, do jaké míry Amerika provokovala schválně, záměrně, provokoval tu situaci.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Tak, hostem dnešního pořadu Jak to vidí byl pan Erik Best, na shledanou.

Erik BEST, novinář
--------------------
Na shledanou.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hezký den přeji. No, a zítra přijde do tohoto pořadu socioložka Jiřina Šiklová. Hezký den přeje také Miroslav Dittrich.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.