Přepis: Jak to vidí Erik Best – 16. června

16. červen 2015

Hostem byl americký novinář Erik Best.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech pořadu Jak to vidí přeje Zita Senková. Dnešním hostem je novinář Erik Best. Dobrý den.

Erik BEST, novinář
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Spojené státy podle informací amerického deníku plánují rozmístění těžkého vojenského vybavení ve východoevropských a pobaltských státech. Jaký je to signál spojencům a Moskvě? Třetí z rodinného klanu Bushů se chce stát prezidentem. Přesvědčí, a čím, Američany? Poslechněte si, jak to vidí dnešní host. Podle deníku New York Times, který se odvolává na americké činitele a vládní představitele východoevropských členů Severoatlantické aliance, připravuje Pentagon plán na rozmístění tanků, bojových vozidel a dalších těžkých zařízení, těžkých zbraní pro až 5 tisíc svých vojáků v pobaltských zemích a v dalších několika východoevropských státech. Polsko, zejména Litva jsou už prý připraveny na tento krok. Co to znamená, pane Beste, jaký je to signál? Bylo by to vlastně, pokud by k tomu skutečně došlo, tak vůbec první rozmístění těžkých amerických zbraní v těch východoevropských členských státech aliance.

Čtěte také

Erik BEST, novinář
--------------------
No vzhledem k tomu, že budeme taky dneska mluvit o tom, že Jeb Bush bude kandidovat na prezidenta, který to oznámil včera, tak možná bych začal trošku méně vážně s tím, že no přece Jeb Bush slíbil, když byl ve Varšavě, že se postará o to, aby Američané měli větší přítomnost v Polsku a v dalších zemích a hned na to Pentagon reagoval. Tak už to skoro vypadá, že George, Jeb Bush...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Úřaduje?

Erik BEST, novinář
--------------------
Úřaduje, že, že diktuje podmínky. Ale, ale vážně. Tak samozřejmě ta zpráva byla různě přijatá, Rusko, pokud jsem pochopil, tak to odsoudilo, odsoudilo, Polsko a baltské země to velice podporují, ale asi bychom měli taky pochopit, že to je návrh Pentagonu, a to vůbec neznamená, že to se stane, ani, že Bush, pardon, že úřadující prezident Obama bude pro ten krok, protože je známé, že jsou frakce v americké administrativě, které jsou větší váleční štváci než, než sám Obama, kteří dlouhodobě podporují umístění vojáků a techniky a dodávání zbraně na Ukrajinu například. A Obama zatím je v tom smyslu poměrně zdrženlivý. Takže si myslím, že to je další příklad, že jsou různé frakce, rozepře v rámci administrativy. A spíš je otázka, co ta zpráva může znamenat, protože to může být nějaká, nějaké varování pro Rusko před tím, jak se na konci měsíce rozhoduje o prodloužení sankcí, to může být taky nějaký, nějaká znak, známka nesouhlasu s tím, jak se poslední dobou Rusko chová na Ukrajině. Takže já bych to bral tak zatím, že je to jenom návrh. Někoho to uspokojí, někdo bude zásadně proti tomu a je zajímavé, jak na to různí, různý politici reagují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte tedy, nakolik je reálné, že se z toho návrhu stane realita? Nebo zůstane jenom na papíře?

Erik BEST, novinář
--------------------
Tak já bych to vůbec nevyloučil. Myslím si, že skoro nic nemůžeme vylučovat, ale myslím si, že je významné, že to je zase návrh...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
No je to jistý signál Moskvě třeba?

Erik BEST, novinář
--------------------
Je to možná, možná, ale je to, je to návrh Pentagonu, a to znamená, že není to ani návrh NATO a Spojené státy už několik let se snaží nás přesvědčit, že NATO není jenom Spojené státy a že NATO je spojenectví různých členů a že každý člen má stejný význam a najednou přijdou Američané zase s návrhem, aby sami, skoro jednostranně, rozmístili vojáky a techniky, techniku do Evropy. Takže z tohoto hlediska si myslím, že to je trošku ústupek od toho, co nám celou dobu říkají. A vlastně ten konvoj byl také, protože Spojené státy chtěly nás přesvědčit, že NATO je spojenectví. Přitom ty vojáci, kteří tady byli, byli sami Američané, tam nebyly žádné, žádní vojáci NATO jako takového.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Má tedy, pane Beste, podle vás každý člen Severoatlantické aliance stejné slovo, stejný význam, stejnou váhu?

Erik BEST, novinář
--------------------
Asi, asi technicky ano, ale myslím si, že jsou různé mýty, co se týče NATO a možná jedna věc je, že, jak jsem říkal, tak NATO je zatím stále víceméně, jsou to Spojené státy. A další věc je, ten článek 5, který říká, že útok na jeden člen je útok na, na všechny a že, že pak všichni členové budou reagovat. A to je taky svým způsobem něco, co je falešně propagováno, protože ano, útok proti jednoho člena je útok na, na všechny, ale to neznamená, že musí všichni pak reagovat vojensky. A velice často americká administrativa, politologové a další nás se snaží přesvědčit, že automaticky, když Rusové například zaútočí na Estonsko, automaticky znamená to, že zareaguje NATO. A není to pravda. A fakticky Američané to přiznávají, když mají konvoj, když mluví o rozmístění těch zásob a tanků a tak dále, protože chtějí nás přesvědčit, že ano, my jsme připraveni reagovat, ale proč by nás museli vůbec přesvědčovat, kdyby to bylo závazné a kdyby museli bez ohledu na to, co se stane, někdo zaútočí na, na, na stát NATO, Amerika automaticky musí reagovat. Ale tak, tak to není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
S tím vlastně souvisejí výsledky průzkumu. Evropané nejsou podle něj příliš ochotni bránit ty východní členy aliance před Ruskem, pokud by vlastně došlo k nějakému napadení, pokud by Rusové napadli členskou zemi, aliance tak pro zásah by bylo, podle toho průzkumu 56 % Američanů, 49 % Britů a 48 % Poláků. Většinovou podporu by ta vojenská odpověď našla také v Kanadě. Naopak v Německu, v Itálii a ve Francii, tam většina obyvatel by byla proti tomu, aby se jejich armády zúčastnily války na obranu jiného členského státu aliance.

Erik BEST, novinář
--------------------
Jedna, jedna věc je samozřejmě, že to je veřejné mínění a jak reaguje na to veřejnost, je jedna věc. Další věc je, co by udělaly...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vlády, hm.

Erik BEST, novinář
--------------------
Vlády. Ale zase je argument, že se /nesrozumitelné/ já nevím přesně kolik, my přesvědčujeme obyvatele, že nejdůležitější na prvním místě jsou práva jednotlivců a je to vidět v různých sférách. Například, že teď máme hlasovací práva pro všechny, že, že sexuální orientace je, je svobodněji než, svobodnější než, než byla a opravdu podporujeme jednotlivce a místo toho, abychom podporovali stát jako takový. A pak, když máme bránit státu, no tak je jasné, že někdo si bude si myslet, že ten jednotlivec je důležitější. A ten, ten posun od konce druhé světové války zvlášť, je, je vidět v Americe. To byl nejvíc vidět v 60. letech kvůli Vietnamu, ale ten postup je, je dost jasný. Tak si myslím, že stát, nebo vlády nemůžou nám říkat, že každý má právo jako jednotlivec a zároveň očekávat, že ten stejný občan bude ochoten jít do války. Přeci to jsou skoro protipóly. Ne, ne vždycky, já chápu, že ne pro každého. Pan Okamura například řekl nedávno v rádiu, že by on šel do, do války, kdyby to bylo nutné a myslím si, že každý politik by tak reagoval, ale skutečností je, že, že průzkumy v Čechách, například jeden průzkum před asi měsícem říkal, že méně než 50 % Čechů by byli ochotní se bránit státu, kdyby stát byl napaden.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás, jestli Spojené státy přehodnocují svou politiku proti Rusku. Ptá se pan Ivan.

Erik BEST, novinář
--------------------
N to je těžká otázka. A nemám, nemám na to dobrou odpověď, protože jednak částečně kvůli tomu, že Pentagon říká jednu věc, State departement, další věc Bílý dům další věc. Obama byl v Soči, pardon, ne Obama, ale Kerry byl v Soči přibližně před měsícem a potom opravdu to vypadalo tak, že se ta, že se ta situace zlepšuje...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nechcete tím říct, pane Beste, že Spojené státy nemají jednotnou zahraniční politiku?

Erik BEST, novinář
--------------------
Takhle bych asi neřekl. Myslím si, že spíš je otázkou, čeho chce Obama docílit před tím než bude muset opustit Bílý, Bílý dům. A já si myslím, že spíš chce uzavřít dohody o obchodu a taky chce vyřešit situaci s Íránem. A tam potřebuje pomoc Ruska a to, co vydaly minulý víkend, tento víkend o rozmístění vojáků, nebo techniky, může vlastně s tím souviset, to znamená, může to znamenat, že, že Bílý dům, nebo Pentagon, nebo někdo v administrativě není příliš spokojený s tím, jak reaguje Rusko od té doby, co Kerry byl v Soči a možná očekávali lepší přístup a lepší spolupráci a zatím není tak jasné, co, co z toho bude. Na druhé straně Bush, Obamova administrativa řekla tento týden, nebo na konci minulého týdne, že jestli, jestli americ..., američtí obchodníci, byznysmeni pojedou do, do Petrgr..., Petrohradu pro obchodní fórum, který teď je v Rusku, tak by proti tomu nic neměli. Tak to, to naznačuje, že je tam nějaký menší napětí než dříve.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud se na východě Ukrajiny nebude dodržovat mírová dohoda z Minsku, tak rušení nebo zmírňování ekonomických sankcí nepřichází v úvahu. To řekla německá kancléřka Angela Merkelová na summitu G7 v Bavorsku minulý týden. Budou, musí sankce pokračovat, pane Beste?

Erik BEST, novinář
--------------------
Zase, nemám na to dobrou odpověď. Myslím si, že to možná i nikdo neví. Pan Zaorálek mluvil o tom, o víkendu v neděli v televizi a byl velice opatrný. Vyjadřoval se k tomu velice opatrně, protože asi chápe, že, že není to tak jasné. Řekl, že asi budou, sankce budou prodlouženy. A kdyby musel dneska říct ano nebo ne, tak bych asi taky řekl asi ano, ale ta situace není jasná, protože pokud jsem to pochopil správně, tak musí to rozhodnutí být jednomyslné a jsou různé státy, které jsou více na straně Ruska než byly před 6 měsíci, nebo když se rozhodovalo poprvé o sankcích. A zvlášť situace Řecko je nejasné. Právě včera ztroskotaly, ztroskotala jednání mezi Řeckem a věřiteli. To znamená, to jsou Mezinárodní měnový fond, Evropská komise a ještě Evropský centrální, Evropská centrální banka. A já si umím představit, že by Rusko bylo trošku naštvané na, na Evropu a navíc, Rusko se snaží zavděčit se Rusku, Řecku, takže bych nevyloučil úplně, že Řecko bude proti tomu, aby sankce byly prodlouženy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dočkáme ekři...., exi..., promiňte grezitu? Ptá se paní Věra? Vystoupení Řecka z eurozóny?

Erik BEST, novinář
--------------------
To, to nevím. Zase je tolik různých věcí, který hrají roli v tom, v tom rozhodnutí. Asi jenom můžu říci, že Řecko nebude schopno splácet úvěry tak, jak je, jak je naplánováno. A jestli to znamená default, jestli to znamená odchod z eurozóny, odchod z EU, tak si myslím, že nic nemůžeme vylučovat, ale také si myslím, že je velká snaha posunout co nejvíce ty problémy, který máme před sebou. A to znamená, že nakonec spíš se nějakým způsobem dohodnout. A co, myslím, si, že to platí i pro Ukrajinu, kde je podobná situace. Ne co se týče eurozóny samozřejmě, ale co se týče dluhu, které nelze splácet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsme hovořili, pane Beste, o rozmístění vojenské americké techniky, tak mohl by to být ten "odstrašující" účinek, který zajistí bezpečnost v regionu, jak to formuloval Jeb Bush, již tedy od včerejška oficiální kandidát na amerického prezidenta?

Erik BEST, novinář
--------------------
To může být. Otázka je, jestli to, jestli to zafunguje. A teď..., včera...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, jenom posílení jednotek NATO ve východní Evropě podpořil už v březnu.

Erik BEST, novinář
--------------------
Ano. Já, jak jsem už prohlásil tady naposled, jestli se nemýlím, tak si myslím, že nakonec Jeb Bush bude zvolen prezidentem a jeho návštěva minulý týden v Evropě byl z tohoto hlediska velice významná, protože byl, byl přijat skoro jako prezident, stejně jako Obama, když byl v Evropě poprvé, jestli se nemýlím v roce 2008 a setkal se s dvěma ministry, měl krátkou návštěvu s paní Merkelovou a pak navštívil další, další státy, Polsko a baltské státy a myslím si, že jeho pozice je velice silná a to znamená, že já mám zato, že my jsme měli Bushovu politiku celou dobu. Obama byl sice prezidentem, ale jenom pokračoval do určité míry v Bushově politiky, ale tak, v takové lehčené podobě. Tak Bush light. A to znamená, že jsme měli, jsme my jako Západ nebo Američané, méně vojáků, menší angažovanost, ale zároveň více těch válek. Takže nakonec ta politika byla velice podobná a myslím si, že Američané už toho trošku mají dost, že Obamu považují za příliš zbabělé, zbabělý v určitým smyslu a už jsou připravený a já to nepodporuju, aby to bylo jasné, já jsem proti tomu, ale myslím si, že většina Američanů je už připravena na to, že ten další prezident bude skutečný Bush, v tom smyslu, že půjdeme více do válek a že ta politika bude jasnější a nebude tak těžko pochopitelná, jako je současná Obamova politika.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte si, pane Beste, že Američané opravdu touží po tom, aby šli do dalších a nových válek?

Erik BEST, novinář
--------------------
A samozřejmě to nepřiznávají. Když jsou průzkumy, tak samozřejmě řeknou, že, že jsou proti tomu, ale když bere v úvahu, že George Bush měl mizerné preference před několika lety a už více než 50 % ho vidí pozitivně, 50 % voličů v různých průzkumech ho vidí pozitivně, tak si myslím, že už ta, ta změna tam je a vy jste sama citovala ten průzkum, kde je řečeno, že skoro 60 % Američanů podporuje to, že by šli ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Do války, hm.

Erik BEST, novinář
--------------------
Do války, pokud by byl napaden členský stát NATO. A já si myslím, že skoro nikdo z Američanů ani neví, kde je Estonsko, takže oni jsou připravený jít do války, aby bránili Estonsko. Přitom ani nevědí, kdo to je. Takže to, to znamená, že Američané berou války jinak než, než Evropané.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak číst informaci, že v problematice Blízkého východu má radit, pokud by tedy byl zvolen Jeb Bush, jeho bratr George?

Erik BEST, novinář
--------------------
To je problematické. Já nevím, jestli to je oficiální zpráva, tu jsem ještě neslyšel, ale Jeb Bush měl před 3 týdny, měsícem přibližně, velký problém, když byl dotázán, jak, jak by se rozhodoval teď, kdyby musel se rozhodnout jít do války v Iráku nebo ne. Na třetí, nebo čtvrtý pokus až na třetí nebo čtvrtý pokus řekl, že tu, to rozhodnutí považuje za chybné. A před tím nebyl schopen ani příliš přesvědčivě na tu otázku odpovědět. A člověk by očekával, že když jeho bratr byl ten, kdo spustil tu válku, tak by, by byl připraven právě na takové dotazy. Takže jeho snaha je se distancovat od svého bratra George a spíše zdůraznit vztah k otci. A to je velice pozitivní vztah i v Americe, i v Evropě, kde George Bush starší je velice oblíben v Německu zvlášť, i v Polsku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste ale řekl, pane Beste, že ta vlastně ta současná Obamova politika je takové pokračování té Bushovské, George Bushe, tak jaký je pak tedy ten, ten rozdíl?

Erik BEST, novinář
--------------------
Já si myslím, že ten rozdíl jsou v nuancích. V tom smyslu, že...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo když Američanům vlastně vadí, nejsou spokojeni s tou politikou a je to vlastně Bushova politika a teď by měl přijít třetí Bush?

Erik BEST, novinář
--------------------
No Obama má, má různé problémy. Samozřejmě republikánci nehodlají ho podporovat za nic na světě, což není jeho, není jeho chyba, tak je prostě rozdělená americká, americká politika. Na druhou stranu on příliš nepěstoval kamarádství v politice, v Americe, takže i v rámci demokratické strany není příliš, příliš oblíbený. A takže Američané očekávají nějakou změnu a myslím si, že ta rétorika, kterou si vybral Jeb Bush, že přece nebudeme pokračovat v té levičácké politice ještě jednou. A myslím si, že to je správný tón. Já si myslím, že čeští voliči jsou něco více informováni, i když někdo by kritizoval tu situaci tady taky, ale myslím si, že v Americe ta, ten, ta schopnost ovlivnit voličů, voliče, je silnější tam a Jeb Bush má za sebou velkou mašinérii. Už si najal nejlepší politology a já si myslím, že na to bude mít taky nejvíce peněz, i když jsou zatím nějaké pochybnosti o tom. A má on to, co je možná nejdůležitější po penězích, jeden politolog na začátku 20. století řekl, že jsou dvě významné věci v politice. Peníze a už na tu druhou věc si nepamatuje. Ale už to tolik neplatí v Americe, že myslím si, že my říkáme /anglický text/, nevím přesně jak, jak je známé to jméno toho kandidáta a je vidět, že v Americe politice teď je velice významné, že máme Clintonovou a máme Bushe. A já i když já tu situaci sleduji, já si ani nevybavuji, jak vypadá nejvážnější protikandidát Jeba Bushe Walker...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hillary Clintonová?

Erik BEST, novinář
--------------------
No Hillary samozřejmě to ano, ale republikánský kandidát Walker a občas si neumím vzpomenout, jak se jmenuje příjmením toho Rubio...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mario, tuším?

Erik BEST, novinář
--------------------
A to je, to je, myslím, velká výhoda těch Clintonových a Bushů, že každý je pozná a stačí říci, že Jeb Bush je, že ten chytřejší bratr a každý ví o čem mluví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A stačí to na to, pane Beste, aby byl dobrým prezidentem pro Ameriku? Mimochodem neplatí už, že zahraniční politika nevyhrává americké volby?

Erik BEST, novinář
--------------------
A jestli bude dobrým prezidentem, tak to je úplně, úplně něco jiného a já si myslím, že ten další prezident bude víceméně pokračovat v tom, co, co jsme viděli zatím posledních 50 let. A jestli s tím souhlasíte, tak můžete očekávat další pokračování. Moje pozice je stejná, to znamená, že si myslím, že se západní svět rozpadá a že bychom se měli tomu bránit. A nevidím, že by politici příliš se o to usilovali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak, co se týče té zahraniční politiky, bude dominovat v té kampani?

Erik BEST, novinář
--------------------
Nebude dominovat. Už včera Jeb Bush dal taky najevo, že bude podporovat vytváření pracovních míst a bohužel má Hillary stejnou, stejnou politiku. A taky říká, že...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč bohužel?

Erik BEST, novinář
--------------------
No bohužel pro ně. To znamená, že každý bude říkat totéž a to znamená, že nebude velký rozdíl mezi těma dvěma kandidáty a, a další věc je, že Jeb Bush říká, že americká ekonomika má na to více, má na to více než 2% a očekává, že by to měl být aspoň 4, jako v České republice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Erik Best, novinář a vydavatel. Já vám děkuji za vaše názory a přeji vám hezký den.

Erik BEST, novinář
--------------------
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou. Zítra se můžete těšit na názory spisovatele Pavla Kosatíka. Dobrý den všem přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: zis
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.