Přepis: Jak to vidí Erik Best – 12. listopadu 2018

Erik Best

Hostem byl novinář a komentátor Erik Best.


Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. V pořadu ‚Jak to vidí‘ vítám amerického novináře a vydavatele Erika Besta. Dobrý den.

Erik BEST, novinář:
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Zamyslíme se například nad křehkostí míru. Zajímat mě bude i to, jaká bude Amerika v dalších dvou letech, zda dojde k politickému patu, nebo racionální spolupráci demokratů a republikánů. Rozebereme také rezignaci prvního místopředsedy vládní sociální demokracie. Nerušený poslech. Svět si včera připomněl 100. výročí ukončení první světové války. Padlo v ní celkem na 10 milionů vojáků a zahynulo asi na osm milionů civilistů. 11. listopadu 1918 uhasl na západní frontě požár velké války příměřím s Německem. Emmanuel Macron, prezident Francie, v jejíž metropoli se včera konala vzpomínková ceremonie, ve svém projevu mimo jiné varoval před křehkostí míru a před nebezpečím nacionalismu, který označil za přímý protiklad vlastenectví. Stopy této války nikdy nezmizely, řekl Macron, staří démoni se opět probouzí. Souhlasíte s jeho pohledem, pane Beste?

Erik BEST, novinář:
Do určité míry ano. Myslím si, že některé problémy, které existují, existovaly tehdy a existují i dneska, ale mě asi nejvíc zaujalo to, jak to pojal pan Macron, protože já si myslím, že nakonec to, co říkal pan Macron, vlastně znehodnotí jeho pozici, protože on se k tomu vyjadřoval jako člověk ve slabé pozici. Myslím si, že kvůli tomu je to politická chyba. Pan Trump přijel do Evropy, už si to vyřídil s paní Merkelovou, tak si s ní mohl velice přátelsky povídat, zatímco šel do přímého střetu s panem Macronem, a myslím si, že to byl záměr.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co oslabilo nebo oslabuje podle vás pozici Emmanuela Macrona? Co konkrétně myslíte? Nebo z čeho vycházíte, že je ta pozice slabší?

Erik BEST, novinář:
Myslím to kvůli tomu, jak vypadají jeho preference ve Francii, ale je to kvůli tomu, že on propaguje politiku, která je v protikladu k tomu, co chce Trump, co chce víceméně nová síla v Německu, co chce Polsko, Maďarsko, ČR. Ale do určité míry si pan Macron myslí, že stále může diktovat tu politiku, a jeho pozice z tohoto hlediska je oslabená.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Myslíte, že Emanuel Macron diktuje politiku? Komu?

Erik BEST, novinář:
Určitě se snaží a myslím si, že vidí velkou příležitost. Když odejde Velká Británie z EU, tak bude chtít převzít do určité míry tu pozici. To znamená, že už nebude třetí strana, která je protiváhou Německa a Francie. Nová generální sekretářka, nebo jak se jmenuje ta pozice v Německu, paní Kramp-Karrenbauer to říká taky, že chce, aby Německo mělo pevnější pozici v EU, to chce taky pan Macron. Otázka je, jestli zbytek Evropy to chce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem, jak tipujete pro zajímavost, že asi dopadne to klání v Německu? Kdo nahradí Angelu Merkelovou?

Erik BEST, novinář:
Myslím si, že je ještě brzo, ale podle toho, jak německá média prezentují pana Merze, tak musím předpokládat, že je to favorit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
K čemu vlastně došlo mezi Emmanuelem Macronem a americkým prezidentem Trumpem? Tam totiž, jako kdyby si Donald Trump spojil dvě odpovědi francouzského prezidenta na dva různé rozhovory.

Erik BEST, novinář:
Jak jsem říkal, myslím, že pan Trump pochopil, že pozice pana Macrona je oslabená. To znamená, že na něj hodlá útočit. Musím přiznat, že nevím přesně, jak to pan Macron myslel, ale jednoznačně pan Trump pochopil dva výroky tak, že pan Macron podporoval vznik evropské armády kvůli tomu, že se Evropa musí bránit proti Rusku, proti Číně i eventuálně proti Spojeným státům. A to opravdu pana Trumpa dostalo a to považoval za urážlivé, a zaútočil na pana Macrona. Jestli hlava státu Francie to takto myslela, tak si myslím, že to je nová dimenze v té spolupráci, nespolupráci, protože určitě, pokud to myslel jenom tak, že se musíme bránit, že Evropa se musí bránit proti obchodní politice Spojených států, aby nedošlo k obchodní válce, tak tam bych určitě s ním souhlasil. Ale pan Trump to pochopil, možná záměrně, tak, že Spojené státy možná zaútočí na Evropu, a myslím si, že to využil, aby mohl zaútočit naopak na pana Macrona.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Zdá se ale, že si to oba pánové vysvětlili. Oba pak alespoň řekli médiím, že nedorozumění je ze světa. Mimochodem francouzský prezident pak uvedl, že si Evropa potřebuje vybudovat vlastní armádu, protože se již nemůže v obraně dál spoléhat pouze na Spojené státy. Je to legitimní požadavek?

Erik BEST, novinář:
Tam je to slovo pouze.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Může se Evropa spoléhat na Spojené státy?

Erik BEST, novinář:
To je velká otázka. Myslím si, že dneska ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ale co zítra?

Erik BEST, novinář:
To nevíme, protože bude asi nějaká zkouška, a teprve potom na to budeme moct odpovědět. Mě zaujalo to, co říkal pan generál Petr Pavel, že vlastně článek pět té smlouvy NATO není automatický. To znamená, že Spojené státy nebo NATO jako takové nejsou zavázány přijít pomoct, když k něčemu dojde. To byla obrovská změna postoje takového člověka. Takže z tohoto hlediska, když to vezmeme, i podle toho, jak mluví pan Petr Pavel, tak možná ani dneska si nemůžeme být stoprocentně jistí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Poučili jsme se, pane Beste, z historie? My už totiž víme, kam vede nacionalismus, rasová i náboženská nesnášenlivost. Teď se vracím k tomu projevu, který včera zazněl v Paříži u příležitosti stého výročí konce první světové války.

Erik BEST, novinář:
Na papíře asi ano, ale politicky určitě ne, protože politici pochopili, že je to velice užitečná věc, média to také tak pochopila a to znamená, že skoro každý chce nějaký střet, pak každý kritizuje toho druhého, říká, že ten střet zapříčinil někdo jiný, a že vlastně v tom se angažují úplně všichni.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem na tu včerejší pietu navázalo Pařížské mírové fórum, kde státníci a další delegáti jednají o mírových aktivitách ve světě. Co si od toho slibovat nebo co by mělo být tím výsledkem takových setkání?

Erik BEST, novinář:
Výsledek by mělo být to, o čem začal mluvit pan Zaorálek, začal o tom mluvit pan Babiš. Měli bychom se rozhodnout, kdo jsou nepřátelé, jakým způsobem se chceme proti nim bránit a možná neinvestovat tolik do válek a do zbrojení, když není úplně jasné, proti čemu to má být. Ale neočekávám to, protože je to obrovský finanční boj, je to politický boj, tak se sejdou a řeknou nějaké hezké fráze, ale neočekávám nějakou velkou změnu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
O mnoha světových konfliktech informoval také dlouholetý redaktor a zahraniční zpravodaj Československého rozhlasu Jan Petránek, který v sobotu ve věku 86 let navždy odešel. Reportoval ze Spojených států, ze Sovětského svazu, z Indie, Pákistánu, Vietnamu, Číny a dalších zemí. Výrazná osobnost československé a české žurnalistiky byla jedním z těch, kdo vysílali z ostřelovaného Československého rozhlasu v srpnu 1968. Poté byl Jan Petránek za normalizace zbaven jakékoliv možnosti pracovat jako novinář. Býval také hostem tohoto pořadu, ‚Jak to vidí‘, a rád opakoval, že je takový rozhlasový pošťák s informacemi. Vy jste se osobně znali, pane Beste. Jak vy osobně vzpomínáte na Jana Petránka?

Erik BEST, novinář:
Je to pro mě velká ztráta, a nejenom pro mě, ale obecně pro lidi, kteří si ho vážili a pochopili, jak fungoval. Já jsem měl tu čest s ním vystoupit v pořadu Krásný ztráty před 13 lety, myslím. Já jsem vždycky obdivoval jeho pracovní nasazení. Měli jsme velice přátelské pracovní vztahy. Je mi líto, že jsem ho nepoznal blíž jako člověka... Ale byl to člověk, který pochopil, že, o a tom také mluvil pan Seymour Hersh o víkendu, že aby člověk odváděl dobrou práci, tak musí být připravený. To znamená, že pan Petránek sledoval zprávy, celý den poslouchal, četl, a pak teprve vytvořil nějaké stanovisko. Myslím si, že nám to, obecně řečeno, chybí v médiích, protože teď ten první dojem je to, co je nejčastěji propagováno. Z tohoto hlediska jsem si ho strašně vážil... Ale myslím si, že v 86 letech má taky právo si odpočinout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Američané ve volbách zlomili monopol na moc republikánů Donalda Trumpa, které připravili o většinu ve Sněmovně reprezentantů. Republikáni si nicméně udrželi senát. Jak vy, pane Beste, hodnotíte referendum o Donaldu Trumpovi, jak se těm midterms volbám říká ve Spojených státech? Já jenom připomenu, že minulé úterý přišlo k urnám zhruba o 30 milionů Američanů víc než v podobném klání v roce 2014. Zajímá Američany mnohem více politika?

Erik BEST, novinář:
Určitě velká část voličů chtěla, aby porazili republikány, pana Trumpa. Z tohoto hlediska je tam určitá výhra. Celkově mě zaujalo, jak tady u vás paní Dvořáková vysvětlovala tu situaci už ve středu minulého týdne. Udělala to asi podstatně lépe, než bych to dokázal já. Já bych k tomu jenom dodal, že si myslím, že pan Trump nakonec ani příliš nepočítal s tím, že vyhraje ve Sněmovně reprezentantů, a možná ani nechtěl, protože kdyby vyhrál na celé čáře, tak jeho pozice vlastně bude oslabená z toho hlediska, že ten odboj proti němu bude posílený a on pak nebude moct odkázat na tu sněmovnu, říkat pořád, že on by to chtěl změnit, snížit, to zdanění a tak dále, ale ti demokraté mu to nedovolují. Takže si myslím, že z tohoto hlediska má pan Trump pravdu, když říká, že je to velká výhra pro něj. Demokraté zase mají určitou naději, že se ta situace změní, ale myslím si, že sami musí změnit vlastní postup, jinak je skoro předurčeno, že za dva roky vyhraje zase pan Trump.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co přispělo k posílení demokratů z vašeho pohledu?

Erik BEST, novinář:
Jednoznačně systém rozdělování hlasů ve sněmovně, ale také, jak jsem říkal, tam je takový odboj proti Trumpovi, a také se tomu říká the resistence, rezistence, a už je polooficiální, to znamená, že už někteří komentátoři, herci i novináři se k tomu hlásí a říkají, že cílem musí být odstranit Trumpa, protože máme diktaturu. Je to člověk, který ani nehodlá odejít, pokud by prohrál volby... Už takto mluví, že ten člověk nebude respektovat ústavu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
To by přece asi musel, ne?

Erik BEST, novinář:
Oni to myslí tak, že je schopen, dokonce ochoten převzít moc vojenským způsobem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Kdo to říká?

Erik BEST, novinář:
To jsou komentátoři, třeba Bill Maher, říkal to v pátek v televizi HBO. Ale to není neobvyklé, to se dá slyšet dost často.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak hodnotí média to fantastické vítězství, jak to označil sám Donald Trump? Jak hodnotí celé ty volby?

Erik BEST, novinář:
Média hrají zajímavou roli, protože jednak máme, stejně jako tady, velice rozdělená média – některá média jsou protrumpovská, některá proti, ale myslím si, že víceméně nastoupily na stejnou politiku, kterou propaguje Donald Trump. O tom samozřejmě nemluví, ale Trump pochopil, že jestli chce vyhrát a pak zůstat prezidentem, musí vyvolat strach. To dělá, co se týče migrační politiky, to dělá, co se týče Číny. Říká, že demokraté chtějí zavést, já nevím, marxismus, nebo cokoliv, ale tam je hlavní ten strach. O tom napsal celou knihu Bob Woodward... A kritizují samozřejmě Trumpa z tohoto hlediska, že vyvolává strach, ale levicová média dělají totéž. Pochopily, že když vyvolají oni ten strach z Trumpa, tak že to je opačného směru. Ale ta politika je podobná. Chtějí vyvolat strach, tím pádem prodávat více výtisků, více předplatných na internetu a nechtějí vůbec změnit tu taktiku, protože pochopily, stejně jako Trump, že přijdou o svou pozici.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Myslíte si, že strašení boduje?

Erik BEST, novinář:
Určitě, jednoznačně, protože ta společnost je rozdělená a skoro každá je na něčí straně. Takže z tohoto hlediska si myslím, že i média pochopila, že je to jednoznačně výdělečná činnost, ale krátkodobě, a média se rozhodla, víceméně, že důležitější než dlouhodobá politika Spojených států nebo situace Spojených států je krátkodobý zisk, a proto jsou ochotni propagovat takovou politiku, a vlastně dělají totéž, co Trump, protože jeho záměr je vyhrát za dva roky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Když jsme u médií, tak bych se zastavila ještě u jednoho jména, které se dostalo do titulků. Jim Acosta, zpravodaj televize CNN, na tiskové konferenci Donalda Trumpa po volbách se zeptal, proč v závěru kampaně označoval karavanu migrantů mířící do Spojených států za invazi. Když chtěl položit další otázku, tak ho Donald Trump zastavil slovy „to stačí“. Novinář Acosta se pak přetahoval s asistentkou o mikrofon a prezident ho nazval neslušným a hrozným člověkem. Bílý dům pak následně odňal zpravodaji CNN akreditaci na tiskové akce v Bílém domě. Jak se díváte jednak na reportérovo chování na tiskové konferenci a jak hodnotíte pak tu následnou reakci Bílého domu?

Erik BEST, novinář:
To je přesně to, o čem jsem mluvil. Myslím, že postupovali přesně podle toho vzoru. To znamená, že Trump chápe, že to zvyšuje jeho rating v Americe u voličů, nehodlá změnit tu politiku, ten postup, a CNN na druhé straně samozřejmě – a CNN to vyhovuje, protože potom o tom ta stanice může mluvit, všichni začnou o tom debatovat a myslím si, že to je typický boj, o kterém jsem mluvil, a to je záměrné z obou stran. Nemyslím si, že je tam někdo v lepší pozici. Samozřejmě prezident jako takový reprezentant státu by se možná měl chovat jinak, ale nemyslím si, že to vůbec hraje nějakou roli. Je to politický boj, je to komerční boj a každý hraje svoji roli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jaká bude Amerika v dalších dvou letech?

Erik BEST, novinář:
Určitě bude velká otázka, jestli bude impeachment. To znamená, jestli bude proti Trumpovi obžaloba. Myslím si, že to je klíčový moment, protože aby demokraté za dva roky vyhráli, tak budou muset asi změnit tu politiku. Budou muset najít nějaký střed, jak kritizovat Trumpa, aniž by vyvolávali takový strach u voličů, který vlastně pomáhá Trumpovi. Takže velká otázka, jestli bude impeachment v dolní komoře, protože jednoznačně v senátu žádné odsouzení nebude. To funguje tak, že impeachment je obžaloba, a pak senát je ten, kdo rozhodně, jestli bude odsouzen.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Z jakého důvodu by k tomu mělo dojít?

Erik BEST, novinář:
Ty argumenty jsou spolupachatelství, co se týče Ruska, vlastizrada, korupce, ale otázka je, jestli ty příčiny jsou dost závažné, a i někteří demokraté říkají, že nejsou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Minulý týden rezignoval první místopředseda sociální demokracie Jiří Zimola. Jako důvod uvedl, že není schopen v širším vedení prosadit svůj program. Přitom ještě na letošním sjezdu strany před pouhými osmi měsíci mával růžovými brýlemi. Nyní demonstrativně vrátil klíče od Lidového domu. Proč pan Zimola odchází tentokrát? Protože to není poprvé. Proč zrovna nyní, pane Beste?

Erik BEST, novinář:
To nevíme, ale asi je to kvůli tomu, že očekává návrat později.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Odchází, aby se vrátil?

Erik BEST, novinář:
Asi ano. Nejsem si úplně jistý, stejně jako někteří další politologové i politici. Možná pan Hašek to ví, protože mluví s panem Zimolou... Ale jinak můžeme jenom předpokládat. Ale to dává největší smysl. Ale myslím si, že to bude marný pokus, protože si neumím představit, že by byl schopen porazit pana Hamáčka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Myslíte tedy, že pozice pana Hamáčka je natolik silná?

Erik BEST, novinář:
Ano, částečně bych to takto formuloval, ale také si myslím, že ten problém je částečně na straně pana Zimoly. Pan Zimola byl velice dobrý krajský politik, ale když přešel na celostátní úroveň, tak to dopadlo tak, že nebyl příliš dobrým celostátním politikem, neprezentuje se dobře v televizi. Takže z tohoto hlediska si myslím, že jeho šance nejsou příliš velké, a také si myslím, že kvůli tomu je to chyba, protože nakonec přijde o skoro celou moc, celou pozici v rámci ČSSD.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co vlastně sledoval svou vnitrostranickou protestní platformou, kterou založil? Podle všeho nesplnila nějak očekávání. Hlásilo se k ní čím dál méně spolustraníků.

Erik BEST, novinář:
Myslím si, že to musíme rozdělit podle toho kdy. Před volbami, a zvlášť, když pan Sobotka byl ještě předsedou vlády, předsedou strany, tak taková vnitřní opozice měla jednoznačně smysl. Myslím si, že částečně kvůli tomu musel odejít pan Sobotka, částečně kvůli tomu byl nakonec zvolen pan Hamáček, ale stále existují některé důvody k tomu, aby ta platforma existovala, jak o tom mluví pan Zimola a ústřední výkonný výbor, lidé, kteří přišli s panem Sobotkou... Takže z tohoto hlediska ta platforma má smysl. Je ale problém, že pan Zimola příliš dobře tu platformu neřídil nebo spoluřídil, a to nemusí znamenat ale, že ty důvody k tomu, aby ta platforma existovala, zanikly.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A není právě například i tato vnitrostranická platforma jedním z těch kamenů úrazu, proč se sociální demokracii nedaří, její rozpolcenost, několik křídel? Co to vůbec znamená, odchod jejího prvního místopředsedy v situaci, v jaké je, pro tuto vládní stranu?

Erik BEST, novinář:
To si myslím, že není úplně jasné, protože jednoznačně z jednoho hlediska je oslabená právě ta platforma. To znamená, že ti, kteří podporovali pana Sobotku, jsou o něco silnější, ale otázka je, jestli je to jenom momentální, nebo jestli to tak bude pokračovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Erik Best, americký novinář a vydavatel, byl hostem dnešního ‚Jak to vidí‘. Děkuji vám za to. Mějte se hezky, na slyšenou.

Erik BEST, novinář:
Děkuji, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Hostem zítřejším bude psychiatr Cyril Höschl. Příjemný poslech další pořadů přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.