Přepis: Jak to vidí David Storch – 22. prosince

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, u poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnešním hostem je profesor David Storch, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky, dobrý den.

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na co se budu biologa ptát? Například na to, jaký postoj zaujme budoucí šéf Bílého domu v boji s klimatickou změnou? Je globální oteplování výmysl? Jak se mění ptačí společenstva v souvislosti s rostoucí produktivitou prostředí? Točí se svět kolem vody? Nerušený poslech. Vy jste, pane profesore, posledních šest týdnů strávil v Africe, v Namibii, Botswaně a Zimbabwe a všude jste s kolegy počítali hlavně ptáky, a to v národních parcích. Co bylo cílem toho pobytu, lépe řečeno, celého toho vědeckého projektu?

Čtěte také

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, ono když někde řeknu, že počítám ptáky, tak spousta lidí se vlastně tomu směje, protože to je taková, vypadá to jako taková zábava, ale my jsme tady řadukrát mluvili o změnách v přírodě, co se děje, jak nějaké globální změny vedou třeba i k ohrožení vymřením a vlastně se ukázalo, že hrozně málo toho víme o té biodiverzitě, jak vlastně vypadá a jak se mění v závislosti na prostředí. A našim cílem v té africké expedici bylo zjistit vlastně, jak se mění společenstva ptáků s tím, jak roste produktivita prostředí, což je vlastně množství zeleně, které souvisí hlavně s množstvím srážek, to znamená my jsme začínali v pouštích na západě, v poušti Namib, a postupně jsme se přesouvali přes vlhčí a zelenější prostředí až do té Zimbabwe a zajímalo nás vlastně, jak na to ti ptáci reagují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A k čemu jste dospěli?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, my ještě nemáme zpracovaná data, to bude poměrně dlouho trvat, spíš když bych měl říct takový jako hlavní dojem, který mě, co mě vlastně překvapilo, my jsme něco podobného dělali už předtím v roce 2007, v letech 2007, 2009 v Jihoafrické republice, kde to bylo vlastně všechno hrozně jednoduché. Prostě jak rostla ta, rostly srážky, přibývalo teda dešťů, bylo více zeleně, bylo tam víc ptáků a byly i větší počty těch ptáků a tak dál, teď vlastně jsme to dělali o tisíc kilometrů severněji a mysleli jsme si, že to bude podobné, ale ono se ukázalo, že vlastně všechna ta místa, a to i ta nejproduktivnější, byla zčásti suchá, to znamená, že i v těch, v těch zelených místech byly oblasti, byly kusy krajiny, které byly úplně suché a těch ptáků vlastně bylo celkově míň, než jsme si mysleli. To, že jich bylo málo v poušti Namib, to dá rozum, prostě je to, je to poušť, jsou tam ty krásné duny a tak, tak tam opravdu nic není, ale vlastně málo ptáků bylo i v povodí řeky Zambezi a my vlastně, jak říkám, ještě to nemáme vyhodnocené, ale jsem na to zvědav, mám nějaké představy, že to souvisí právě možná i s globálními klimatickými změnami, s tím, že občas jsou, že byla třeba periodická sucha, větší sucha v minulých letech a ty ptačí populace se možná zmenšily, takže ty ptáci se vyskytují jenom v těch nejvlhčích oblastech, ale i, ale jenom v o trošku horších jich je třeba míň. Uvidíme, bude to určitě zajímavé a rozhodně to, nás to překvapilo a ty výsledky budou jiné než z té Jihoafrické republiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinými slovy, rozumím-li tomu správně, pane profesore, vše se vlastně točí kolem vody.

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Ano. My vlastně tady v naší zemi si to neuvědomujeme, protože samozřejmě teď už si to uvědomujeme o něco víc, koneckonců loni byla ta velká sucha, byly ty problémy s tím, že bylo nesplavné Labe a tak, takže už si uvědomujeme, že ta voda je důležitá, ale vlastně my máme poměrně konstantní přísun srážek. Nicméně když člověk jede do mnoha jiných oblastí světa, tak, které jsou aridnější a z hlediska přísunu vody sezonější, tak vidí, jak ta voda je úplně důležitá, hlavně třeba fenomén vyschlých řek, to u nás neznáme, u nás známe prostě, že ty řeky mají málo vody, ale, ale v Africe je spoustu řek prostě úplně suchých, že tam není voda vůbec, no. A to samozřejmě ovlivňuje ty organismy zásadním způsobem a pro mě právě velký poznatek byl, že i v tom produktivním prostředí třeba v tom Zimbabwe byly prostě obrovské kusy krajiny úplně suché. Já jsem mluvil v Botswaně v takovém jednom kempu v Kalahari s místními farmáři a jeden mi říkal, vlastně jenom úplně mimo řečí mi říkal, že sice už jako měsíc prší, ale prší málo a kvůli tomu mu umřelo 25 kusů dobytka, jo, to znamená, to je něco, to sucho je něco, co ty lidi pořád ovlivňuje, s čím se pořád potýkají, no a má to takovéhle efekty, které u nás by už se mluvilo o nějakém jako velkém problému, ale jednomu farmáři na jeho farmě prostě díky tomu, že nepršelo ještě dost, umřelo 25 krav.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak tedy možná konkrétně teda tyto tři země, které jste projeli, řeší ty problémy s vodou?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Oni je, oni je moc neřeší. Tam samozřejmě ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nechávají tomu jako volný průběh nebo ...

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, oni se, takhle, problémy s vodou se dají řešit, když jsou toho typu, že třeba, jako u nás, jo, že prostě krajina tu vodu nedokáže pojmout, takže můžeme vymyslet nějaká opatření, jak postavit ty pásy zeleně a tak dál, aby prostě ta, ta kapacita té krajiny pojmout tu vodu se zvyšovala. Samozřejmě staví se přehrady a tak, ovšem v oblastech, kde prší míň, se s tím nedá moc dělat a prostě ono to funguje tak, že lidé jsou nebo i ta, vlastně i ta zvířata, všechno je spíš podél těch řek a ty zbylé oblasti jsou prostě úplně pusté, takže, ale samozřejmě jsou tam i přehrady, jo, to je vlastně jediné, co v té Africe lidé dokážou dělat. Na druhou stranu zrovna ty přehrady pochopitelně způsobují zároveň velké, jiné problémy, protože když někde postavíte přehradu, tak vlastně jako zamezíte zase to, aby ta voda byla někde jinde. Nicméně v těhle třech zemích oni, ony jsou vlastně, zrovna Namibie a Botswana jsou málo zalidněné, protože jsou suché a vlastně s tou vodou moc nedělají a prostě, prostě vycházejí z toho, že tam nemůže, nebo nemůže tam žít tolik lidí, ani dobytka, ani prostě tam nemůže být tolik zemědělství prostě proto, že tam ta voda není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže v tom není nějaký, řekněme, systém, stát že by nějak systematicky se věnoval té problematice, řešil ty problémy.

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
On, no, oni se tomu věnují, ale říkám jako, v podstatě nejsou schopny dělat nic jiného než občas postavit nějakou přehradu, jo. Jiná věc je, že ta voda do různé míry ovlivňuje ty přírodní ekosystémy, tam hrozně záleží třeba na substrátu, to jsme si ověřili třeba v Kalahari, že hrozně záleží na tom, jestli ta voda se hned do toho písku hluboko vsákne a zmizí, nebo zůstane na povrchu a během dne se odpaří, protože jsme v Africe. Je tam, je tam vedro, anebo se vsákne akorát tak do té metrové hloubky, kde to pak vyživuje ty stromy a potom v Kalahari, o které si lidé myslí, že je poušť, roste prostě bujná vegetace prostě proto, že je tam akorát substrát, to svědčí mimochodem o tom, že opravdu jako nejde jenom o to samotné množství vody, ale o tom, co se s tou vodou dále stane. Tady, tady to je prostě věc přírodní, ale samozřejmě i lidé můžou s tím něco dělat v tomhle smyslu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co problém zásobování vůbec pitnou vodou?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, to je v Africe obecně problém. Myslím si, že ne ani v těhle třech zemích, ale tady je dobré si uvědomit, že všechny tyhle tři země jsou na tom relativně dobře, respektive Zimbabwe má ekonomickou krizi, ale rozhodně není, nemá nějaký problém se zásobováním vodou nebo potravinami. V tomhle ohledu mnohé jiné africké země jsou na tom hůř a tam opravdu už se to musí řešit. Tady bych řek, co já vím, tak vlastně a Namibie by na tom z tohohle hlediska mohla být nejhůř, protože je velmi suchá, je tam ta poušť Namib a tak, ale na druhou stranu Namibie je vyspělý stát, to si zase lidi neuvědomují, že to je opravdu vlastně jedna z nejrozvinutějších afrických zemí srovnatelná s mnoha zeměmi tedy opravdu rozvinutými, takže tam, tam to prostě funguje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A které země afrického kontinentu nebo oblast je na tom nejhůře, co se týče vůbec problémů s vodou?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No ne, tak saharské země samozřejmě, no, ale tak zase je to podobné, jak jsem říkal, tak saharské země jsou zvyklé na to, že ten, že ta voda tam není, ale prostě s tím nějakým způsobem zacházejí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nevím, jestli by byl třeba nějakým způsobem přenositelný úspěšný vodohospodářský model Izraele, hodně se o tom mluví, ten nejenom že vyřešil ten současný problém s nedostatkem vody, ale dokonce i vlastně dodává vodu do Palestiny a Jordánska. Když se vlastně podíváme, tak Izrael je, ze 60 % ho tvoří poušť. Bylo by něco z toho vodohospodářského, z těch inovací, ke kterým tento stát přistoupil, kde je vlastně voda jaksi státní prioritou už od roku 1948?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Já přesně neznám detaily, jak to dělá, ale myslím si, že prostě vyspělé státy, to proto jsem říkal ten příklad Namibie, se s tím dokážou nějak vypořádat, i když toho, i když té vody je relativně málo. Ale za předpokladu, že tam není nějaký prudký populační růst. My jsme tady řadukrát mluvili o tom, že to je ten vlastně hlavní problém současného světa nebo příčina těch enviromentálních problémů, což třeba v těch zemích, o kterých jsem já mluvil, není tak hrozné, prostě ty země jsou zatím vlastně vylidněné, je tam hrozně málo obyvatelstva. V Zimbabwe je to trošku jiné, ale to je zase místo, to je zase země, kde té vody je dost. To znamená ano, když ten stát funguje, tak to je schopen řešit, ovšem když tam nastane nějaký problém jako ten populační růst, tak samozřejmě ten problém s vodou bude a víme z mnoha míst světa dneska, že ty problémy jsou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co je u těchto konkrétních zemí, řekněme, z vašeho pohledu největší problém, které řeší? Možná nemusí se týkat právě ekologie nebo ...

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Takhle, Namibie ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký jste měl dojem?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Namibie v podstatě je, jak jsem říkal, ta žádné problémy neřeší, to je normální země skoro jako Česká republika. Botswana má to, ta funguje mnohem hůř, ale má to štěstí, že je tam hrozně málo lidí a jsou tam prostě obrovské rozlohy, takže, takže jako tam žádné problémy nejsou. Problémy jsou v Zimbabwe, dokonce když jsme tam byli, tak byly v hlavním městě Harare nějaké nepokoje, demonstrace, tam došlo k ekonomickému kolapsu, to je známé, došlo tam k hyperinflaci. Já jsem si přines ze Zimbabwe bankovky v hodnotě několika bilionů zimbabwských dolarů, jedna, jedna bankovka má takovouhle hodnotu, to znamená tam prostě zkolabovala ekonomika, zkolabovala jim tam měna a v zásadě ten hlavní problém je, že jednak teda že se změnila struktura hospodářství, protože vyhnali bělošské farmáře, kteří uměli prodat ten svůj produkt, teď tam sice můžou farmařit, ale vlastně neumějí dál s tím zacházet. No a další věc je, že údajně je tam prostě totálně zkorumpovaná vláda a mluvili jsme třeba s pár bělochy, co tam zůstali, a ti tvrdili, že jedině, že prostě pomůže jedině opravdu revoluce a svržení to zkorumpované vlády. To je mimochodem problém mnoha afrických zemí, ale jak říkám, z těhle třech zemí, které jsem navštívil, se to týkalo právě jenom té Zimbabwe. Nicméně pro běžného člověka, který tam cestuje, vlastně to ani nepozoruje, jo, je to pořád hrozně příjemná země na cestování.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
My už jsme společně jednou hovořili o pytlácích, hovořili jsme o vymírání populace slonů a nosorožců a právě vědce překvapila v poslední době zpráva, že na seznam ohrožených druhů se dostala žirafa. Také vás to zaskočilo?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, mě to trošku zaskočilo. Já jsem nešel pořádně do hloubky, já jsem se to vlastně dozvěděl, když jsme byli v Africe, že se, v nějakých médiích se to, prošlo to nějakými médii, tam došlo ještě k takové věci, že vyšly nějaké články o tom, že žirafa vlastně není jeden druh, ale několik různých druhů. Ono často když, často tyhle změny, když najednou se zjistí, že přibyly ohrožené druhy, tak souvisejí triviálně s tím, že někdo zjistil, že ve skutečnosti těch druhů je víc, no a pochopitelně když se jeden druh rozpadne na spoustu dalších, tak ty, každý z nich je mnohem vzácnější, takže to s tou žirafou trošku, jako to může být jeden důvod, proč se o tom vlastně mluvilo. Jinak žirafy ovšem opravdu nejsou nijak běžné, zrovna v místech, kde my jsme se pohybovali, byly žirafy celkem všude a ono je to taky zrovna tyhle tři země, respektive v severních částích těhle tří zemí jsou místa s největšími populacemi slonů vůbec na světě jako afrických slonů, jo, to znamená slony jsme potkávali třeba úplně všechny a tam takový problém s tím propadem populace, jako je třeba ve střední Africe, není. Ale, ale pravda je, že žirafy, že na rozdíl od slonů žirafy jsou prakticky jenom v národním parcích. Tam jsou docela hojné, ale vlastně mimo národní parky se nevyskytují, zatímco v těhle zemích třeba sloni jsou úplně všude. No a problém s pytláctví tam, pytláctvím tam samozřejmě je, přičemž ovšem slonů, hlavní problém s pytlačením slonů se týká střední Afriky, zatímco v tom, v téhle oblasti je úplně hlavní problém s pytláctvím, teda s lovením nosorožců kvůli těm rohům pro asijský trh, jo, to znamená vlastně veškerý, 95 % boje s pytláky je boj s pytláky, kteří loví nosorožce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokročil nějak právě ten boj proti nim?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No pokročil, on to je, to je věčná válka, jo, to je prostě, ve všech těchto zemích a to dokonce i té Zimbabwe, která nemá peníze, se bojuje, jsou tam prostě normálně, jako opravdu po sobě střílí, jo, to je opravdu jako tvrdý boj, a ty pytláci tam pochopitelně pořád jsou, protože pořád se jim to vyplatí. Na druhou stranu kdyby se proti nim nebojovalo, tak jich je zřejmě mnohem víc a ty nosorožci už tam nejsou. Já jsem, no ty nosorožci, my jsme mluvili tady o žirafách, o slonech, jak jsem říkal, sloni jsou tam všude, žirafy v těch národních parcích taky, ale nosorožce jsem viděl jednou, a to jenom z malého letadélka, s kterým jsme letěli nad deltou řeky Okawango, jsme viděli malé stádečko nosorožců, jinak jsem neviděl ani jednoho, to znamená to je opravdu vzácné zvíře a opravdu mu hrozí bezprostřední vyhynutí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O vodu šlo také v kauze, kterou sledovaly, řekla bych, celé Spojené státy. Proti dostavbě ropovodu v délce bezmála dvou tisíc kilometrů protestoval kmen Siouxů, který se obával ohrožení zdroje vody a narušení posvátné půdy. Uspěla, zatím se u té indiánské rezervace v Severní Dakotě stavět nebude. Co říkáte tomuto příběhu? Indiáni se báli prostě, že by došlo k poruše ropovodu a mohlo by to znečistit ty vodní zdroje.

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Ano, ano. Ono vlastně na tom je zvláštní to, že ten důvod těch protestů byl vlastně docela malý, jo. Prostě nešlo o to, že by to, ten ropovod zas tak zásadně nenaruší to území, šlo opravdu o nějaké riziko znečištění, protože ten ropovod měl vést pod řekou Missouri, z které oni berou vodu, takže vlastně zase šlo o vodu, ale mně na tom připadá spíš jako zajímavé a takové jaksi symptomatické, že jaksi indiáni, o kterých víme, jak vlastně jako hrozně utrpěli pod teda, díky bělošské invazi v minulých staletích, tak vlastně že se ten osud indiánů spojuje vlastně s enviromentálními kauzami, to znamená se životním prostředím. A já myslím, že to vlastně dává smysl, patří to k sobě, protože vlastně, jo, v obou případech jde o nějakou exploataci tedy jaksi bělošskou populací, ať už přírody nebo těch původních, původních národů. A já si myslím, že pokud chtějí ty původní obyvatelé opravdu třeba si jako zjednávat nějaká práva a tak, tak vlastně je docela rozumné právě spojovat to s enviromentálními kauzami, protože prostě i lidé, myslím, že to vnímají jako celek, protože prostě ty, je tam představa, že žili v nějakém větším souladu s přírodou ty původní obyvatelé Ameriky a tak, takže mně to vlastně připadá docela příznačné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem ve stejný den, kdy ty úřady zrušily plán ropovodu, tak došlo k mohutnému úniku ropy. Ten kmen Siouxů má velmi silný vztah k tomu svému území, řekněme, ke své půdě, kterou opravdu považuje za posvátnou. Jaký vztah ke své půdě, pane profesore Storchu, mají Afričané?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, takhle, ono to, tohle se dá opravdu těžko porovnávat a navíc o to, co je to Afričané, jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, řekněme, obyvatelé těch tří zemí, ve kterých jste byl.

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, já vím, tomu já rozumím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
I to je těžké.

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Ale prostě například v Botswaně a Namibii hrozně moc půdy vlastní bělošští farmáři a mají k tomu úplně stejný vztah jako farmáři kdekoliv na světě. Prostě to obhospodařují. Tam je ovšem potřeba si uvědomit, že farma v Africe často znamená v podstatě úplně neporušenou divočinu, akorát jim tam, akorát že možná bez slonů, ale někdy i se slony, se spoustou antilop a jiných zvířat, a tam prostě pěstují dobytek, ale taky zároveň tu zvěř, kterou prostě pěstují na maso, to znamená ta farma je mnohem divočejší, ale jsou to farmáři. No a co se týče jaksi černých obyvatel, no tak ti tam taky farmaří, to znamená je to vlastně normální zemědělský vztah k půdě, byť to zemědělství je vlastně pro nás jako něco úplně jiného, než co si pod tím představujeme my.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Spekuluje se, zda budoucí americký prezident Donald Trump splní to, co říkal ještě v kampani, a to že vypoví klimatickou dohodu. Podle něj totiž dává zahraničním byrokratům kontrolu nad tím, jakým způsobem a kolik energie mohou Američané ve své zemi spotřebovat. Trump také popírá vliv člověka na globální oteplování, co říkáte jeho postoji?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
On, ty jeho výroky nejsou vzájemně úplně konzistentní. Tohle, co říkáte, on říkal před volbami, nicméně teď nedávno prohlásil, že přece jenom nějaké klimatické změny jsou a že za ně pravděpodobně může člověk, to znamená on vlastně trošičku otočil, ale pravda je, že rozhodně není jaksi příliš nakloněn nějakým myšlenkám o ochraně životního prostředí. Snad údajně do čela vlastně hlavního ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Té agentury.

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Ano, agentury ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pro ochranu životního prostředí.

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Pro ochranu má nastoupit nebo už nastoupil vlastně ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je navržen.

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Nebo je navržen, takhle, je navržen vlastně popírač těch globálních změn, což zase nesedí ovšem s tím jeho, s tím Trumpovým současným výrokem o to, že přece jenom ty globální změny jsou, takhle, ta ekologická enviromentální veřejnost se toho samozřejmě děsí a mě, my jsme tady mluvili několikrát o, že jo, té pařížské dohodě a vlastně snižování emisí skleníkových plynů, já jsem tady říkal, že si myslím, že to reálně moc nepomůže a že prostě jako kdo ví, jaká, jaké ta dohoda bude mít reálné efekty na to globální klima. Na druhou stranu, a to jsem vždycky měl tendenci zdůrazňovat, je vlastně hrozně dobře, že se ty státy dohodly, že vůbec jsou schopný mluvit společně na téhle mezinárodní úrovni o tom vlivu člověka, ať už teda na klima nebo vůbec teda na ten globální ekosystém a z toho hlediska je vlastně dost hrozivé, že, hrozivá představa, že vlastně nedlouho poté jedna země klidně se rozhodne od toho ustoupit, to znamená, to si pak člověk říká, k čemu vůbec ty mezinárodní dohody jsou. Ono třeba se to nestane, jo, to jsou takové, nikdo neví vlastně, on ještě nenastoupil do úřadu, jsou to ty výroky, které jsou nekonzistentní, ale je, panují, panují opravdu velké a oprávněné obavy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké by to mohlo mít dopady, pane profesore, pokud by Spojené státy skutečně odstoupily od naplňování dohody? To je samozřejmě možné, byť to trvá a podle vlastně těch pravidel, myslím si, že by to bylo, pokud se rozhodly vystoupit, tak by to trvalo několik let, než by teda byly ven ze hry.

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, jasně, ono se vůbec nedá říct, jaké by to mělo dopady na to klima, protože se neví, jaké dopady bude mít ta samotná dohoda. Ale podle mě mnohem větší problém je opravdu takový ten mezinárodně-politický. Prostě vypadalo to, že ty národy nebo ty země jsou schopné se dohodnout a najednou, najednou ne, a to je vlastně mnohem větší problém, než co se přesně stane s klimatem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nějaký psychologický efekt by to asi teda mohlo mít podle vás.

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Jasně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je globální oteplování výmysl, pane profesore? Někteří různě spekulují.

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Globální oteplování výmysl, to už opravdu dneska musí být člověk zvláštní nátura, aby popíral to, že jsou nějaké klimatické změny a že v současné době se Země otepluje. Tam je, ten problém je, že vlastně žádnými vědeckými prostředky nejde bezesporně dokázat, že za to může člověk. To prostě v takové situaci jsme, ale to není jaksi, to není problém klimatologů nebo toho, že ti vědci jsou špatní, je to trošku problém té rétoriky, protože ta rétorika jednoznačně říká, že za to člověk může, což prostě nejde dokázat, ale je to problém vůbec toho, že, že vůbec jako odhalit, rozkrýt příčiny nějakých globálních procesů nejde vlastně vůbec nikdy, jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A proč je to tak složité?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No ne, protože v podstatě něco se, klima je ovlivněná, ovlivněno spousta faktory, z nichž, které, a rozkrýt, který z nich je ten nejdůležitější, nejde jinak, než že uděláme nějaký model, ale ten model je vždycky jenom model a tam je prostě spoustu, do toho modelu něco nezahrnujeme, něco zahrneme, o některých faktorech ani nevíme, jsou to věci, které se dějí na škále celé zeměkoule a v měřítku teda nejmíň těch dekád. A opravdu my nemáme možnost experimentu. My jenom máme to pozorování, zvyšuje se teplota, samozřejmě s tím souvisí nějaká změna distribuce srážek a tak, ale v okamžiku, kdy máme k dispozici pozorování, to platí obecně, tak vlastně tu příčinnost nemůžeme rozkrýt jinak než nějakou statistickou, statistickou úvahou nebo prostě korelacemi, takže je to pravděpodobné, ale jako důkaz nemáme, protože nemáme druhou zemi, kde bysme mohli udělat experiment, kde by ten člověk nebyl a jestli tam budou ty, a všecho by bylo, by bylo stejné a schválně, jestli se tam taky změní klima.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máme jenom holt jednu planetu, pane profesore, ale těch výstupů, řekněme, z pozorování je celá řada. Já jsem si vypsala jenom několik z těch posledních dní. Mezinárodní tým vedený dokonce českým botanikem našel v Himalájích v rekordní výšce rostliny, což je podle týmu důkaz oteplování. Také se píše o tom, že rozsah arktického i antarktického mořského ledu byl letos rekordně nejnižší a v důsledku nárůstu právě teplot roztála plocha ledu zhruba velikosti Indie a také skoro polovina zvířecích a rostlinných druhů se nedokáže vyrovnávat s globálním oteplováním.

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Ano, jak jsem říkal, jaksi to, že se otepluje, na to nám stačí teploměry, to, že to má efekt na přírodu, vidíme. Skutečně vlastně ten tým, já znám ty kolegy, co, co, ty s náma dokonce jednou byli v Africe, co dělají to v těch Himalájích, to se opravdu ukazuje, že rostliny a vlastně i živočichové se vyskytují ve vyšších polohách než kdy jindy. A co se týče tý, té poloviny druhů, tam došlo k takovému trošičku zajímavému posunu, mimochodem v českých médiích se to objevilo ještě pod jako horším titulkem, že polovině druhů hrozí vlivem oteplování vymření. Bylo to převzato ze zprávy BBC, kde, která říkala to, co vy říkáte, to znamená, že polovina všech druhů na světě má problém s globálním oteplováním. Já jsem se tedy podíval do toho článku profesora Johna Wiense, s kterým se znám taky, co tam vlastně přesně napsal. Ukázalo se, že je to trošku jinak. Ukázalo se, že z druhů, které se, jejichž areály se vůbec měnily vlivem globálního oteplování, to znamená nejde o světové druhy, ale prostě jenom ty, které se měnily, tak polovina z nich měnila ty areály tak, že taky vymřely, to znamená některé se jenom posunuly, jenom třeba zvětšily svoje rozšíření, ale polovina z nich kromě toho taky lokálně některé populace vymřely, to znamená ten areál se třeba celý posunul, jo, to znamená oni nemusí mít problém reálně s tím vymíráním, ten areál se může prostě posunout ze severu na jih, ale to znamená, že na severu vlastně ten druh přibyde a na jihu ubyde, jo, a polovina, takže to není zas tak hrozné. Prostě to, že to oteplování a ty klimatické změny mají vliv na rozšíření druhů, to se ví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale také, jak víme, tak pokud by došlo teda opravdu k tomu vymírání nebo vymření, lépe řečeno, tak to bude za mnoho, mnoho stovek let? Co myslíte?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
No, takhle, tady je ještě úplně podstatné, že většina těch vymření, co pozorujeme, není vlivem globálního vymírání. Toto, ten článek, o kterém jste mluvila, ten ukazuje, že ano, vlivem, vlivem oteplování se dochází i k lokálnímu vymření některých populací, ale většina těch lokálních vymření, případně vymření celých druhů, je dána prostě změnami prostředí, transformací původních habitatů, kácením původních třeba tropických lesů, to znamená to, ten příspěvek globálního oteplování k vymírání je mnohem menší než vliv jako jiných činností člověka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje na závěr dnešního vydání Jak to vidí profesor David Storch, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd. Děkuji a těším se po novém roce na slyšenou.

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky
--------------------
Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zita Senková se těší na zítřejší vydání s klarinetistou Jiřím Hlaváčem, dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.