Přepis: Jak to vidí David Storch – 1. února

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Vítejte u pořadu Jak to vidí. Dnešním glosátorem je profesor David Storch, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky. Dobrý den.

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak účinně bojovat proti plastovému odpadu? Jak změnit naše myšlení? Jak zkoumat emise? Zůstanou na Šumavě smrčiny smrčinami a jak smýšlejí ti, kteří volit nepřišli? Připojte se k poslechu. Prezident Miloš Zeman, který v přímé volbě obhájil svůj mandát, dnes začíná dovolenou. Do konce příštího týdne hodlá pobývat v Lánech. Jak se vy, pane profesore, díváte na výsledek voleb? O čem svědčí? Hodně se hovoří také o polarizaci společnosti?

Čtěte také

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
No, já se musím přiznat, že přesto, že ten výsledek mě neuspokojuje, tak přesně takovýto výsledek jsem předpokládal na základě toho, jak se to vyvíjelo, což samozřejmě by teď mohl říct každý, že to předvídal, ale náhodou tedy já jsem si myslel, že to takhle dopadne. Co se týče té polarizace společnosti, ona určitě naše společnost je nějak rozdělená na základě vzdělání, na základě typu práce a hodně na základě věku, to znamená, je tam nějaký generační rozdíl. Na druhou stranu mně připadá, že to, o tom základním rozporu nebo rozdělení společnosti už se stalo takovým klišé a rozhodně to není něco, co plyne z voleb. To už je tady dlouho a je celkem jasné, že kdyby ty volby dopadly jinak, třeba 60:40 procentům pro jakéhokoliv kandidáta, tak by se taky dalo říct, že je rozdělená, akorát zkrátka v jiném poměru. Prostě, když jsou volby, tak vždycky k nějakému rozdělení dochází.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ten těsný výsledek?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
No, a ten těsný výsledek, ten mně právě připadá zajímavější, protože prostě nějak rozdělená společnost bude, koneckonců proto se volí, aby se zjistilo, jak to vypadá, ale ten těsný výsledek je vlastně zajímavý v tom, že je to něco, co se opakuje v nejrůznějších zemích a při nejrůznějších příležitostech. Typicky to vidíme hrozně často u amerických prezidentských voleb. Koneckonců ty poslední jsou toho příkladem. Tam je to ještě vlastně takové pikantní tím, že Donald Trump vyhrál podle toho způsobu, jak se to počítá, ale kdyby se počítalo to hlasy, čistě na počet lidí, tak vyhraje Hillary Clinton. To znamená, vlastně ta frustrace Američanů, kteří nevolili Donalda Trumpa musela být ještě větší. U nás to bylo aspoň spravedlivé tím, že se prostě počítají lidi a s tím se prostě těžko něco udělá. Ale to, proč to vlastně hrozně často dojde, dopadne takhle 50 na 50, koneckonců brexit byl podobný, i když tam to bylo trošku víc vychýlené, je vlastně hrozně zajímavé a upřímně řečeno nikdo mi zatím nevysvětlil, žádný sociolog, ani teoretik her mi třeba nevysvětlil, proč by to takhle mělo být. Jasně, že společnost je nějak rozpolcená, hraje roli právě to vzdělání a já myslím, že je rozpolcená hlavně podle toho, jestli lidi jsou jako smířeni nebo ochotni vzít nebo přijmout ty rychlé změny, které kolem nás jsou a jestli nejsou, to je podle mě to hlavní, jo. Ale proč to končí takhle půl na půl, to bych řekl, že je netriviální a myslím, že to může vlastně něco docela zajímavého znamenat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy byste měl proto, sám pro sebe, když jste o tom uvažoval nějaké vysvětlení? Souvisí to podle vás s tím překotným vývojem kolem nás, nemyslím teď politiku?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
No, nějak ano. To rozdělení určitě souvisí. Já si myslím, že třeba tady je dobrá paralela mezi našimi volbami a volbami ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ve Spojených státech.

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
Ve Spojených státech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale viděli jsme to, že vám do toho vstupuji, také v Rakousku například u prezidentské volby.

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
Ano, ano, já právě tu situaci v Rakousku moc neznám, ale mám hrozně moc kamarádů Američanů, takže znám tu situaci ve Spojených státech a ono by se na první pohled zdálo, že ta situace je jiná, protože zatímco u nás vyhrál člověk vlastně, který je konzervativní a téměř jaksi oponenti ho obviňují z toho, že je zpátečnický, tak ten Donald Trump vlastně nabízel tu změnu. Ale když se na to podíváme podrobně, tak to, co on nabízel, byla změna k té staré dobré Americe, to znamená, zase vlastně je to spíš konzervativnost byť v jiném hávu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není tady ale jeden docela podstatný rozdíl, pane profesore, že u nás v našem systému nemá prezident tak velké ústavní pravomoci jako šéf Bílého domu?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
No, ano, ale zrovna tyhle poslední prezidentské volby naše byly skoro, aspoň ten emoční náboj v nich byl tak velký, jakoby prezident byl úplně nejdůležitější a pochopitelně ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A proč tomu tak bylo?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
No, souvisí to pochopitelně s předchozími parlamentními volbami, které dopadly vlastně zvláštně docela. Vlastně vyhrál Andrej Babiš, který je pro mnoho lidí nečitelný a prostě jsou tam všelijaké problémy a teď šlo o to, jestli ten prezident vlastně tu situaci může, ten ji může zhoršit nebo vylepšit, takže tam byl pocit, že ten prezident bude důležitý, protože teď se sestavuje vláda, jsou s tím problémy a role prezidenta vlastně tím vzrostla, proto tyhle ty poslední volby naše se přibližují těm americkým, no, a taky podobně jako ty americké vlastně dopadly takhle těsně, to je vlastně, to jak to dopadlo, to je statistická fluktuace. Mohlo dopadnout obráceně. A vy jste se ptala proč, jaké mám vysvětlení k tomu, že to dopadne takhle hrozně často půl na půl. No, já nemám jiné vysvětlení, než to, že si představuju, že v některých případech volby jsou prostě úplně jasné a nemá cenu vlastně žádnou moc velkou kampaň vést. V Rusku je celkem dost jasné, kdo vyhraje volby, které uskupení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Prognostik jste.

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
No, tak jako upřímně řečeno, docela by mě překvapilo, kdyby v Rusku došlo k nějaké změně. Ale v okamžiku, kdy to není jasné, tak je hrozná motivace pro tu stranu, která na tom je o něco hůř, prostě přidat, jo. To znamená, když je to třeba 40:60, tak bude určitě obrovská motivace investovat do té kampaně, protože to je šance to jakoby proměnit. Ale pokud je to takhle, tak to ovšem znamená, že o tom výsledku opravdu nerozhoduje ten reálný poměr lidí ve společnosti, ale intenzita té kampaně, peníze, co jdou na kampaň.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Abychom nezapomněli na ne nepodstatnou část voličů, těch, kteří nepřišli.

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
Těch je třetina. Je to dobré nezapomenout na to, protože, jak se říká, polovina lidí volila Miloše Zemana, není to pravda, volila ho třetina lidí. Třetina lidí nevolila vůbec. Problém je, že my o té třetině vlastně z definice vůbec nic nevíme. To znamená, oni nevolili pravděpodobně z velmi různorodých důvodů, a to znamená, pořád to tvrzení, že je to přibližně půl na půl platí, protože ta třetina může být taky rozdělená klidně půl na půl. Já myslím, že velká část těch lidí nevolila, protože nikdy nevolí, to je část z nich. A část, protože ani jeden z kandidátů nebyl přijatelný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V této souvislosti se neustále vrací otázka, kdo nyní ty příkopy jaksi zasype. Citovala bych dva e-maily. Pan Kamil Juřík si myslí, cituji: "Teď by měl prezident udělat nejlépe, kdyby za pár dní, týdnů vystoupil a začal mluvit o sjednocení společnosti, abychom všichni začali táhnout za jeden provaz a nenechali se jako společnost rozdělovat." Tolik citace pana posluchače. Druhý pan Petr Brunclík, cituji: "Já jsem přesvědčen o tom, že jediný, kdo to může udělat, zasypat ty příkopy, je neúspěšný kandidát a měl by k tomu vyzvat i své příznivce, ale protože to neudělal, tak zůstanou trvale stejně jako minule. Každý boj nejen politický končí tím, že poražený uzná svoji porážku a podřídí se vítězi. To lze pozorovat i v přírodě. Když generál podepisuje kapitulaci, tak zároveň vydává své armádě rozkaz o ukončení boje a musí doufat, že vítěz bude s jeho vojáky, kteří složí zbraně, zacházet slušně," tolik názor pana Brunclíka. Děkuji za oba.

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
Já se domnívám, že by to nepomohlo moc, že prostě ty rozpory v té společnosti existují. Opravdu si myslím, že jsou spojené hlavně s tou ochotou přijímat ty strašně rychlé změny kolem nás. A samozřejmě utlumilo by to ty extrémy, ale my se musíme vlastně smířit s tím, že tady ten rozpor je a nějak s ním zacházet. To samozřejmě z toho hlediska je to podstatné to, co říkají, ale nemyslím si, že to jde nějak úplně, že tomu jde nějak úplně jednoduše čelit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo a jak podle vás by tedy mohl přispět k uklidnění té situace? Jsou to oba kandidáti, jejich týmy, další kandidáti, kteří se objevili v letošní přímé volbě, anebo je to společnost sama se s tím nějak vypořádá?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
Nemyslím si, že ti kandidáti by s tím udělali něco zásadního, i kdyby s čímkoliv vystoupili, koneckonců Zemanův projev hned po zveřejnění výsledků byl, byl relativně smířlivý, ale nemyslím si, že to cokoliv znamená. Je to opravdu na všech, je to opravdu na všech, ti kandidáti tomu moc nepomůžou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Evropská unie se rozhodla bojovat proti plastovému odpadu. Chce zajistit, aby byl do roku 2030 každý obal recyklovatelný. Chce zásadně omezit množství plastů na jedno použití, které se vyrobí za 5 vteřin, používají se 5 minut, ale pak trvá 500 let, než se rozloží. Jde o zboží jako třeba barevné plastové láhve, kávové kelímky, víčka, brčka. Jak vnímáte tento problém?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
Já jsem ještě nedávno o něm skoro nevěděl a to je tím, že sám se zabývám jaksi ekologií toho, co je na pevné zemi a nevím toho moc o mořích. Potom jsem se dozvěděl, že v mořích je ta situace úplně strašlivá. Je to tím, že ty plasty ultimátně končí v mořích, prostě tam nakonec nějak ty odpadky odtečou a tam se tedy rozpadají. A dneska opravdu v těch potravních řetězcích jsou všudypřítomné, vlastně v těle všech ryb jsou plasty, my je potom jíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
My je jíme.

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
Přesně tak. To znamená, je to dnes opravdu velký relativně nový, nový takový problém nebo nové téma a zjevně se tomu bude věnovat velká pozornost. Ono už je teď samozřejmě pozdě, protože už ta kontaminace je obrovská, ale přesně, jak jste to citovala, ono vlastně není důvod, proč máme tolik, jo, proč máme plastové kelímky místo papírových a tak dále, to znamená, dneska je trend za prvé recyklovat a za druhé věci, které by se daly vyrábět jinak, tak vyrábět jinak. A myslím si, že to bude opravdu důležité v budoucnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká efektivní řešení vidíte?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
Říkám, jsou v podstatě dvě, recyklace, čím dál účinnější recyklace, a to druhé je prostě přejít na výrobu úplně z něčeho jiného. To znamená, opravdu ty papírové kelímky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle odhadů odborníků končí ve světových oceánech každoročně na 8 milionů tun plastů. Jak je možné vůbec, že tento problém nabyl takových rozměrů?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
No, prostě, protože ty plasty se vyrábějí v obrovském měřítku a je to něco vlastně nového. Mě se na plastech líbí to, že v češtině je to, tradičně tomu říkáme umělá hmota, což vlastně zní docela strašidelně, když se nad tím zamyslíte, jo, protože hmota, něco hmota, co je tady dáno odjakživa, tak teď je umělá a je to prostě věc, která, tak vidíme to všude kolem sebe, když se tady rozhlídnu po té místnosti, kolik věcí je z plastu. A ty plasty, mají samozřejmě strašné výhody, ale tenhle problém, který vlastně si lidi neuvědomovali, od té doby, co se ty plasty vyrábějí, to znamená, na veliko od šedesátých let dvacátého století, tak ten problém až teď začíná být řešen.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle některých odborníků ten odpad bude vlastně v oceánech více plastů než ryb už v roce 2050 přepočítáno na objem biomasy.

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
U těch plastů to není přímo biomasa, ale no, mně to přijde trošičku moc, ale pravda je, že ryby ubývají a plasty přibývají, takže možné to je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak změnit náš způsob myšlení?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
Není potřeba měnit způsob myšlení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že ne?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
Je potřeba měnit způsob výroby a recyklace, tam my žijeme už ve světě plastů a když místo těch plastů to budou nějaké jiné materiály, tak mezi nimi budeme taky žít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V Německu třeba před pár měsíci zkoušeli v rámci takové velké kampaně přimět lidi, aby si třeba ráno, když jdou do práce, tak si nekupovali kávu do kelímků, ale do hrníčku ideálně vlastního.

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
Jasně, ale taky by si ji mohli kupovat do papírových kelímků a problém s plasty by se tím vyřešil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co problém s papírem, to by nebyl?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
No, papír je, papír hoří, papír je prostě, to je dřevo v principu, to znamená, to je přírodní materiál, to není umělá hmota.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem na dnešní den 1. února připadá den bez palmového oleje. Také další problém.

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
Vím o tom. Už jsme o tom tady několikrát mluvili. Palmový olej je skutečně zásadní problém, protože pěstování plantáží palmy olejné je vlastně nejzásadnější příčinou úbytku tropických lesů dneska a tropické lesy hostí největší množství živočišných a rostlinných druhů. To znamená, tady to plně podporuji a myslím si, že zrovna, když jste říkala o změně myšlení, tak já nevěřím ve všech případech na takovou, na to, že zachráníme planetu jenom změnou spotřebitelských vzorců, ale v případě toho palmového oleje je to úplně zásadní a opravdu to může fungovat. Pořád to nevyřeší všechno. Palmový olej je tady třeba na biopaliva. S tím spíš budou dělat něco velké korporace a vůbec politika, ale velká část palmového oleje se spotřebovává na potraviny, na kosmetické výrobky a tohle opravdu může změnit každý spotřebitel, že se bude dívat, jestli a jestli nekupuje výrobky z palmového oleje a nakupovat je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tým enviromentálních expertů z americké Yaleské a Columbijské univerzity opět zkoumal přístup zemí Evropy k životnímu prostředí. Sledoval udržitelnost, inovace v ekologii, využívání obnovitelných zdrojů, zohlednil celkem 24 ukazatelů včetně kvality životního prostředí nebo množství skleníkových plynů. Nejlépe si vede Švýcarsko podle tohoto výzkumu, dalších 15 pozic patří západoevropským státům. Mezi zeměmi střední a východní Evropy se nejlépe umístnilo Slovensko na 28. místě a Česko skončilo na 33. příčce. Jak hodnotíte tento výzkum?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
Na jednu stranu si myslím, že to 33. místo ze 180 zkoumaných zemí je docela logické nebo prostě přišlo by mi to, že někam tam patříme do té, na konec té první šestiny. V tomhle, z tohohle hlediska mi to přijde, že by to dávalo nějaký smysl. Nicméně já jsem se díval trošičku detailněji na ta jednotlivá kritéria a musím se přiznat, že je mi to trošičku podezřelé. Řeknu proč. Tam jsou různé věci, tam je jedna série těch kritérií souvisí se znečištěním, to znamená třeba se zplodinami, s emisemi, tak v tomto ohledu třeba si stojíme vlastně relativně špatně, jsme asi někde v polovině, 80., 90. místo. To mě třeba překvapuje, protože samozřejmě u nás situace není dobrá, ale od těch osmdesátých let došlo k obrovskému pokroku. Možná tedy ten pokrok nebyl tak velký jako v západoevropských zemích, kde se na tom koneckonců začlo pracovat dříve, ale přijde mi, že to znečištění, jo, prostě nekladl bych nás někam doprostřed, ale je pravda, že tomu nerozumím. Ale jsou oblasti, kterým přece jenom rozumím, a tam mi to nesedí. Například ohledně lesů, a to je hlavně úbytku lesů, tam jsme taky na nějakém takovémhle velmi špatném místě. To je podle mě úplně nějaký nesmysl daný tím, že ony ty lesy hodnotí pomocí družicového sledování.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že ta situace je jinými slovy mnohem lepší, že bychom si zasloužili nějaké vyšší místol?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
Podívejte se, to kritérium je, kolik ubylo lesů. Vzhledem k tomu, že u nás lesy pořád rapidně přibývají, tak je prostě nesmysl, abychom v kritériu úbytku lesů dopadli tak špatně. Ony samozřejmě ubývají, protože se kácejí a taky máme kůrovce a tak, ale to je přirozená dynamika lesa. Jako celková plocha lesů roste, takže to evidentně tam se stala nějaká chyba. Na druhou stranu tam jsme na tom hrozně dobře v zemědělství, které dneska je největším enviromentálním problémem, větším, než průmysl, jo, průmysl je dneska už mnohem čistší než dřív a kontrolovaný, problém je zemědělství. Naše zemědělství je v evropském kontextu na tom poměrně hodně špatně, například jsou obrovské farmy vlastněné velkými firmami, Agrofert je dobrý příklad, které hospodaří intenzivně, průmyslově se strašným množstvím chemie a v zemědělství, v zemědělství, pardon, jsme tam dopadli relativně dobře. No, a pak jsou tam kritéria týkající se biologické rozmanitosti a to už mně nedává vůbec žádný smysl. Tam prostě ta čísla, jo, tam je třeba nějaký druhový index, kolik, jestli druhy mají zastoupení svých prostředí v chráněných území, a to prostě, to nedává smysl. To znamená, celkově to možná jakž takž vychází, ale ty jednotlivá kritéria mně připadají, ta jednotlivá kritéria mně připadají velmi pochybné, musím se přiznat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste se zmínil o emisích, tak aktuálně německými automobilkami otřásá obrovský skandál. Vyšlo totiž najevo, že velké koncerny netestovaly škodlivost emisí pouze na opicích, ale i na 25 lidech. Co na to říkáte?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
Tak pokusy na zvířatech se dělají, nepřekvapuje mě, že to dělali na opicích. Na lidech, pokusy na lidech je možné provádět, ale nechce se mi věřit, že by to byly pokusy jaksi, že by s tím musel být nějaký zásadní problém. Zrovna v Německu, kde jsou, což je prostě právní stát, kde jsou striktní kritéria na to, kdo jde do pokusu, týkající se takové té informovanosti a tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už padají v automobilkách první hlavy.

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
Já tomu věřím, že to jaksi vzbuzuje, vzbuzuje odpor, ale je skoro jisté, že ti lidé věděli, co dělají a že to bylo nějak právně ošetřeno. Nedovedu si představit, že by to nebylo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka je, jestli se ten výzkum v automobilovém průmyslu žádá nové, lepší normy, pravidla právě třeba pro zkoumání emisí?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
Podívejte se, my žijeme v době, kdy tvorba nových pravidel zásadně zaostává za těmi změnami, které jsou strašně rychlé, prudké. To znamená, ano, v tomto případě určitě máte pravdu, ale já o tomhle, o těhle pokusech na lidech nic nevím, ale pochybuju, že ..., prostě nejsme v době Třetí říše, kdy se tady dělaly opravdu ty pokusy. V současné době pokusy na lidech lze dělat, ale za poměrně striktních okolností a nedovedu si představit, že by to nebylo, jaksi, že by tomu nebylo vyhověno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Odborníci z Národního parku Šumava a Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze 5 let zkoumali lesní ekosystémy a zjišťovali, zda a nakolik klimatická změna může způsobit přeměnu druhové skladby lesů v bezzásahových místech. K čemu dospěli? Zůstanou, pane profesore, na Šumavě ty současné smrčiny smrčinami?

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
No, takhle zpráva mně přišla taková zvláštním, protože oni to, co přesně studovali, bylo spíš to, jak fungovaly ty smrčiny šumavské v minulosti a dospěli k tomu, že vlastně není pravda, že smrk patří jenom do vysokých horských poloh. A to odpovídá i výzkumům třeba mých kolegů z Přírodovědecké fakulty, kteří vlastně zkoumali palinologickými metodami a moderními rekonstrukčními metodami minulou vegetaci za těch posledních 10 tisíc let a zjistili zajímavou věc, opravdu netriviální, totiž, že toho smrku bylo víc, než jsme si mysleli, že to není tak, že vždycky všude byly ty jehličnaté, listy a smrk byl vázán jenom na ty hory. Smrk byl zřejmě po dlouhou dobu rozšířen i v těch nižších polohách a z toho hlediska to sedí právě s tím současným výzkumem na Šumavě, na Šumavu patří ten smrk odjakživa a oni vlastně zjistili, že smrkové porosty tam byly zřejmě ještě před tím intenzivním lidským hospodařením, to znamená, není úplně pravda, ono, ten výzkum je taky motivován tím sporem o Šumavu samozřejmě, a tam ti lesáci často tvrdili - šumavské lesy, to jsou prostě lesy čistě antropogenní, hospodářské, lidi je tam vysadili a tím pádem na ně musíme aplikovat vlastně lesnické postupy. Ale tihle kolegové tvrdí - není to úplně pravda, ty lesy tam byly i před tím člověkem. Člověk sice je začal obhospodařovávat, ale ten smrk a smrkové lesy tam přirozeně patří. To znamená, je dobré podporovat tu přirozenou dynamiku smrkového lesa. Co se týče té budoucnosti, oni vlastně jenom říkají - no, když tady byl ten smrk předtím, tak tady může být i nadále, protože je tam vlastně přirozeně. Ovšem tady je dobré si uvědomit, že budoucnost smrků u nás obecně teď není úplně růžová, protože smrk sice roste na kyselých půdách, ale zároveň je čím dál víc okyseluje, a to do té míry, že i pro ten smrk to začíná být problematické a navíc v současné době máme ta velká sucha, proto máme obrovskou kůrovcovou kalamitu dneska na severní Moravě, z čehož plyne, že vlastně současné podmínky ani pro ten smrk nemusí být úplně příznivé a nakonec ty smrky u nás můžou docela velkoplošně hynout, přestože sem patří vlastně jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenom reakce od pana Vlastimila, která nás vrací k prvnímu tématu, cituji: "Chtěl bych upozornit na to, že společnost je polarizovaná, je to zcela přirozené, protože platí zákon platný pro celý vesmír i lidskou společnost, a to je zákon přibližné rovnováhy protikladů," tolik reakce.

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
Ano, ale já si, pořád nevím, proč by to mělo být půl na půl. Prostě polarizovaná společnost neznamená, že to bude 50 % na téhle straně, 50 % na té druhé. Mně to pořád připadá vlastně netriviální a hodné vlastně výzkumu a nejen proto, že u nás se to stalo, to může být náhoda, ale protože se to opakuje pravidelně všude v nejrůznějších zemích, že to prostě spěje k takovéhle rovnováze. Nemyslím si, že se to dá odbýt jednoduše tím, že prostě rovnováha je takový zákon.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem teď zpět jenom ještě k přírodě. V Německu klesl za posledních let podle studie počet létající hmyzu o 75 %.

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
Není to počet, ale biomasa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přepočtenu na biomasu.

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
Biomasu. Což je věc, která je vlastně hrozně zvláštní. Mě to samotného překvapilo a nevím, do jaké míry je to obecné. Domnívám se, že jde hlavně o to, že ubyl velký hmyz, protože velký hmyz má velmi specifické nároky. Jo, že to znamená, že nejde ani opravdu o početnost hmyzu, ale o úbytek těch velkých druhů, které, které ubývají vlivem změn v hospodaření.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká biolog, profesor David Storch. Já vám děkuji za vaše názory a přeji hezký den.

David STORCH, ředitel Centra pro teoretická studia Karlovy univerzity a Akademie věd České republiky
--------------------
Hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítřejším hostem v Jak to vidí bude světící biskup pražský Václav Malý. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.