Přepis: Jak to vidí David Mareček – 20. října

20. říjen 2017

Hostem byl generální ředitel ČF David Mareček.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, Zita Senková vás vítá u poslechu pořadu Jak to vidí. Dnešním hostem je David Mareček, generální ředitel České filharmonie. Dobrý den.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hovořit budeme například o významu humanitního vzdělání, inspiraci Japonskem, revitalizaci veřejného prostoru a také o důležitosti nezapomínat. Inspirativní poslech. Česko dnes začne volit novou Poslaneckou sněmovnu. V čem jsou pro vás, pane Marečku, důležité letošní parlamentní volby, o kterých se hovoří jako o jedněch z klíčových od roku 1989?

Čtěte také

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Říká se to tak, ale musím říct, že pro mě jsou důležité každé volby, protože byť to zní jako fráze, tak když se setkávám nejenom s kamarády, ale se známými a s dalšími lidmi, tak je to obvyklé, že si dost lidí stěžuje na politiku, na to, jak nás ti politici zastupují, nebo nezastupují. Ale pak zjistíte, že řada z nich k volbách vlastně ani nejde a použije takovou tu obvyklou frázi, že stejně ten jeden hlas nic nezmění. Ale nedávno byla třeba zajímavá studie nebo článek v novinách, že jak jsou takové ty preferenční hlasy, ty kroužky, tak že těch často stačí docela málo, že třeba dva, tři tisíce hlasů mohou některou osobnost vynést do Poslanecké sněmovny nebo ji naopak z ní odstranit. A tak si zkrátka myslím, že by každý, koho nějak život v naší zemi zajímá, k těm volbám opravdu jít měl. A nikdy jsem neměl pocit, že by zrovna ten můj hlas propadal. Takže určitě důležité jsou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Budete volit v Praze nebo v Brně?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Budu volit v Brně. Já jsem si nevyřídil průkaz včas na to, abych mohl volit v Praze. Takže kvůli tomu docela rád pojedu do Brna.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vaše volba, respektive volba členů orchestru, ta už je jasná. Novým hudebním ředitelem a šéfdirigentem České filharmonie byl na pět let jmenován pan Semjon Byčkov, který s filharmoniky dosud spolupracoval jako umělecký ředitel Čajkovského projektu. Do čela prvního českého orchestru nastoupí od sezony 2018/2019. Bylo složité to hledání a nalezení nového šéfdirigenta, který by navázal na odkaz Jiřího Bělohlávka?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, ono bylo spíš složité udělat to tak rychle, protože my to máme podobně jako sportovci, když třeba se hledá nějaký nový trenér, že musíte toho člověka znát dopředu. Ti, co jsou šikovní, tak jsou na mnoho let předem rezervovaní. A my jsme měli opravdu pár měsíců a v tom to tedy bylo náročné. Ale musím říct, že kolem filharmonie se shromáždila docela velká komunita lidí, ať už z politiky, z byznysu nebo našich posluchačů, kteří nás podporovali a díky tomu se to tak rychle podařilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem dva někdejší žáci pana Bělohlávka Jakub Hrůša a Tomáš Netopil budou kromě nového šéfdirigenta Semjona Byčkova s orchestrem spolupracovat jako hlavní hostující dirigenti. Co očekáváte od tohoto, no, řekněme, triumvirátu?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Očekáváme to, co naznačuje to složení. Že tam je jeden cizinec v čele, který je velká mezinárodně uznávaná osobnost a vedle toho dva čeští dirigenti, kteří, troufám si říct, jsou považováni za ty nejlepší nebo nejvýraznější představitele své generace. A Česká filharmonie, jak známo, je český orchestr opravdu, že tam hrají Češi a nám by bylo nesmírně líto, kdyby ta česká tradice se přetrhla, a právě proto jsme ty dva české dirigenty chtěli takhle přitáhnout, aby ta tradice zůstala zachována. A zároveň se nezavíráme jenom doma. Tak proto ten cizinec v čele.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem nevím, jestli vůbec můžete prozradit, jak se volí, jak probíhala ta volba samotná nebo to uvnitř orchestru?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Můžu to prozradit, můžu, no. Ono je to docela aktuální, protože když si teď povídáme o volbách...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste říkal, promiňte, o kroužkování třeba a podobně, tak.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Je to, je to trošku tak, že orchestry obecně se dají přirovnat třeba k prezidentské volbě. Že buď volí všichni, což je ta přímá volba, kterou máme my, anebo volí parlament prezidenta. A to je zase případ orchestru, které si vyberou svoje zástupce a ti pak rozhodují. No, a takhle to bylo v České filharmonii a tam volila umělecká rada, což je skupina sedmi lidí, sedmi hráčů, které si orchestr vybere a ty ho reprezentují ve všech uměleckých otázkách. Ale protože přece jenom volba šéfdirigenta je hodně zásadní rozhodnutí, tak jsme přibrali ještě vedoucí skupin nástrojových jednotlivých. Čili dohromady to bylo asi dvacet lidí, což pro představu posluchačů je zhruba pětina orchestru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem dirigent ovlivňuje, nakolik ansámbl, nejenom hudebně?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Ovlivňuje i osobnostně, protože například Jiří Bělohlávek je původcem nebo vděčíme mu za to, jaký okruh umělců a podporovatelů shromáždil kolem filharmonie a ten dirigent vždycky přivádí s sebou spolupracovníky, nemyslím teď interní, ale třeba další sólisty dirigenty, často i skladatele. A ovlivňuje vlastně celkový obraz té instituce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakým směrem se bude ubírat dál repertoár, dramaturgie České filharmonie pod novým vedením?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Já myslím, že se dramaticky nezmění, protože Semjon Byčkov je velmi tradiční dirigent v tom dobrém slova smyslu a světoobčan, protože on od roku 75 žije vlastně v zahraničí stále a...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to vlastně, že vám do vstupuji, pane Marečku, Rus s americkým občanstvím.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Ano, on se narodil, je to tak, on se narodil v Leningradě, dnes v Petrohradě a má americké občanství a žije v Paříži, proto říkám světoobčan. Ale zároveň hluboce ctí tradici, do které přichází a už od léta se seznamuje s českou hudbou. Takže určitě nenastane žádný odklon od české hudby, ale on sám je duší romantik, takže jeho svět je Dvořák, Čajkovskij, Mahler, potom později.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Klenot mezi dirigenty získala na post uměleckého ředitele a šéfdirigenta také brněnská filharmonie. Povede ji Američan Dennis Russell Davies. Do Brna přichází z Lince, kde působil patnáct sezon, za sebou má čtyřicet osm sezon v čele renomovaných orchestrů po celém světě. Je Česko vlastně velmi žádanou zemí, co se týče "hudebního průmyslu".

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, já z téhle zprávy mám velikou radost, protože pořád jsem ve spojení s kolegy v Brně a vím, že to hledání měli o něco delší než my. A Dennis Russell Davies vystupoval s filharmonií právě tady v Praze na Pražském jaru. Ten koncert byl ve Fóru Karlín a velice si padli do noty. Hned vlastně na tom prvním koncertě, a když potom vedení orchestru dosáhlo toho, že Dennis Russell Davies tedy přichází do Brna, tak mě to potěšilo, protože jednak je to osobnost zajímavá taky velice komplexní, ale hlavně je to muzikant, který s tím orchestrem bude dobře pracovat. Takže myslím, že jednak může přivést do Brna i některé zajímavé skladatele, protože on je třeba přítel Philipa Glasse, což je minimalistický skladatel. Čili i pro člověka, který se třeba bojí klasické hudby, tak tohoto se bát nemusí, protože v tom minimalismu se často opakují motivy a ta hudba je velice srozumitelná a přitom kvalitní. No, a určitě zase repertoár orchestru obohatí a hlavně za ni bude, za nimi bude umělecky stát. Takže myslím, nejenom pro ten obraz domácí, ale i pro mezinárodní profil orchestru je to velká vzpruha.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď jsem si jenom vzpomněla, že vlastně vynikajícími interpretky právě děl Philipa Glasse jsou sestry Labeque a teď nevím, která je manželkou právě Semjona Byčkova.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Ano, je to tak, že svět je malý a Marielle Labeque je manželkou Semjona Byčkova. A skutečně...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A Katia je švagrová.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
... Philipa Glasse hrají. Ano, a Katia je švagrová.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem podle pana Daviese je jednou ze základních podmínek rozvoje tělesa nový koncertní sál. Přijde s novým šéfdirigentem do Brna i nová budova, nový sál?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Měla by. Měla by, protože myslím, že v Brně teď panuje vzácná shoda politiků, představitelů veřejného života a těch podporovatelů sálu, kteří o něj dlouhodobě usilují. A je to nutná podmínka, protože filharmonie Brno doopravdy nemá kde hrát. A teď se to i projevuje, jak je důležité dlouhodobé plánování, protože kdo do Brna jezdí nebo tam bydlí, tak ví, že se rekonstruuje Janáčkovo divadlo, Janáčkova opera. A ukázalo se, že ta rekonstrukce je mnohem složitější, než se zdálo. Tak jako když se takzvaně do něčeho kopne a zjistí se, že uvnitř vlastně ta budova je na tom hůř, než se předpokládalo. A paradoxem je, že vlastně filharmonie stále nemá sál, ale navíc teď opera musí hrát v Mahenově divadle, protože v Janáčkově divadle to nejde. Filharmonie hraje v sále takzvaného stadionu, což je budova, která už dlouho jako koncertní sál nefungovala, byť je akusticky hezká, ale je to sál, který opravdu není zrekonstruovaný, není v hezkém stavu. A přestože město se snaží oběma těm institucím kompenzovat ty výpadky ze vstupného, tak to ukazuje, jak je nebezpečné, když se s veřejnými penězi zachází opravdu z jednoho na druhé volební období, když se neplánuje na pět, deset let dopředu, protože předpoklad, že to divadlo bude potřebovat rekonstrukci, ten určitě existoval. O sále se mluví sto let a teď vlastně padne spousta peněz na to, aby instituce přežily, než se divadlo opraví a k sálu je přece jenom ještě daleko. Ale to není vina toho současného zastupitelstva brněnského nebo toho vedení. A naopak se tam vlastně vrátila funkce městského architekta, což je, myslím, přesně ten krok, o kterém jsem teď mluvil, že ten městský architekt by měl plánovat urbanistický rozvoj a vůbec plán toho města právě proto, aby se mimo jiné v čase potkalo to, co se potkat má a aby se potom zbytečně nečekalo a peníze neodtékaly marně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Navíc Brno ještě řeší nádraží, což s čím asi máte také zkušenost, protože jezdíte vlakem, jak vím.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Jezdím, a to nádraží řeší snad ještě déle než ten sál. A nádraží asi názorně ukazuje, že je lepší nějaké rozhodnutí než žádné rozhodnutí, protože odpůrci a příznivci odsunu nádraží, protože se mluví o tom, že by se přesunulo jinam, tak se o tom baví už mnoho let. Ale kdyby bylo nějak rozhodnuto, tak nádraží může stát a to stávající zase také potřebuje rekonstrukci. Takže další prostředky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak nový sál pro klasickou hudbu by měl vyrůst také v metropoli u zastávky metra Vltavská. Do února příštího roku by měla být hotova urbanistická studie. Potřebuje Praha nový sál?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
To je taková skoro filozofická otázka, protože...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já myslela, že praktická.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, tím, že jste řekla, jestli potřebuje. Mám přirozenou tendenci jako muzikant říct: Ano, potřebuje ho, protože Praha nemá moderní koncertní sál. Sály, které tu jsou, jsou staré poměrně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Historické.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Jak naše krásné Rudolfinum, tak Smetanova síň Obecního domu. Ale zároveň z hlediska opravdu nouze to není tak, že by pražské orchestry neměly kde hrát. Čili doopravdy ho nepotřebuje, ale pro to, aby mohla hrát velké romantické, postromantické skladby, které potřebují velký orchestr, tak na to ten sál nutný je, protože najednou kapacita toho, těch stávajících sálů nestačí. A laicky bych to popsal tak, že prostě ten velký orchestr je na ty stávající sály moc silný a potřebuje trošku víc prostoru, když hraje třeba toho zmiňovaného Richarda Strausse nebo Stravinského, kde opravdu toho zvuku je hodně, tak aby měl kam jít. A takový moderní sál Praha skutečně nemá a potřebuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakou inspiraci si Česká filharmonie přivezla z turné po Japonsku?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, Česká filharmonie si vždycky vozí z Japonska inspiraci. Já to říkám, už to zní skoro jako fráze, ale je pravda, že Japonsko je naše nejoblíbenější místo, kam filharmonici jezdí. Je to především dáno publikem, které je hodně vnímavé na evropskou klasickou hudbu. Ale je to i tím prostředím. Jednak ono stačí vyjet z naší země, trošičku aby člověk měl odstup a nadhled a potom se s chutí vrací a těší se domů. Ale Japonsko je země, která ohromně funguje a třeba úroveň služeb, která je v Japonsku, tak myslím, že je nesrovnatelná s čímkoli, co znám z Evropy nebo z Ameriky. A Japonci tím, jak se starají o zákazníky, tak tím opravdu žijí, že to není jenom vycvičené, ale to, jak se k vám chová personál v hotelu, jak se k vám chová prodavač nebo řidič v taxíku, tak je to úplně balzám. Mimo jiné tam neexistuje spropitné, takže nepřemýšlíte, jestli dát pět procent nebo deset procent. Zatímco v Americe by vás číšník málem zbil, když mu nedáte spropitné, protože se počítá, že automaticky to tvoří část jeho platu. Tak naopak japonský číšník nebo prodavač, kdybyste tam nechali peníze...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Navíc.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
... tak za vámi poběží na ulici, aby vám je vrátil, protože on si to nemůže vzít žádným způsobem. A taxikáři přirozeně používají už dneska navigaci. Není to jako v Londýně, kde taxikář zná zpaměti město a musí být schopný vás dovézt kamkoli. Taky ti londýnští na to tři roky studují. Tak Japonci, technická země, mají navigaci. Ale jsou taky nesmírně profesionální a mají takovou vymoženost, že vlastně když nastupujete, tak ten řidič umí otevřít dveře ze svého místa. Takže on vám je otevře a umí je i pak zavřít za vámi. Ale zažít takhle služby je nejenom inspirativní, že vám to dělá radost, ale myslím, že člověk se pak i podvědomě začne chovat líp ke svému okolí a zjistí, že to funguje zkrátka lépe než taková ta snaha někoho předběhnout a prosadit se a chovat se jako hulvát, protože to v tom Japonsku opravdu nezažijete.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promítá se nějak japonská mentalita i do naprosto praktických věcí, jako je urbanistika, o které jsme už hovořili, do architektury, do veřejného prostoru?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Myslím, že ano. Jednak Japonsko tím, že je na ostrovech, že ta země je prostorově omezená, tak se chová velmi úsporně. Zažijete tam při cestování takové ty patrové silnice, kdy často ve velkých městech, jako je Tokio, Ósaka a další, tak když někam chcete dojet, tak vlastně pořád jedete nahoře, protože všechny ty magistrály a průtahy jsou vedené na mostech nebo jsou prostě vysuté a potom teprve když dojedete do té inkriminované čtvrti, tak sjíždíte dolů. A přirozeně i japonská architektura je poměrně prostá. Náš fotograf Petr Kadlec, který nás doprovázel na turné, tak mě upozornil na architekta jménem Tadao Andó, což je dnes šestasedmdesátiletý muž původem z Ósaky, proto jsme si o tom povídali, když jsme hráli v Ósace a on je, myslím, zosobněním té, toho japonského ducha v architektuře, protože on tvoří velmi prostě často pohledový beton, ne opracované dřevo, ale úžasně pracuje s prostorem, že vlastně ty jeho stavby jsou vždycky citlivě zasazené do toho prostředí, kde vznikly. V Ósace je třeba takzvaný Chrám světla. Dneska už posluchači mohou všechno najít na internetu a tam vidíte, že to je beton a je tam udělaný takový kříž, který vlastně prosvítá tím betonem a skrz ten kříž jde světlo a je to velmi jednoduché, ale ohromně působivé a dneska on už má i stavby po Evropě. Takže se to dá docela dobře vidět. A četl jsem, že snad v Paříži jeden bohatý mecenáš mu zadal přestavbu burzy pařížské na galerii moderního umění. Takže se můžeme za rok nebo za dva těšit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A my asi v metropoli na novou podobu Palachova náměstí, což se ostatně dotýká i přímo Rudolfina, pane Marečku.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Ano, na to se...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak k veřejnému prostoru možná i v souvislosti s japonskou zkušeností přistupujeme u nás v Česku?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Jak kde. My se na tu rekonstrukci Palachova náměstí velmi těšíme a tím my myslím všechny instituce, které tam sídlí, protože to náměstí má zvláštnost, že tam nejsou bytové domy přímo na něm, ale je tam to zmíněné Rudolfinum. Proti nám je vysoká škola umělecko-průmyslová, pak Filosofická fakulta Karlovy Univerzity, malinko bokem ještě umělecko-průmyslové muzeum a Praha se rozhodla, že ten prostor vyčistí. Pražané nebo návštěvníci Prahy, kteří někdy šli přes Palachovo náměstí, tak ví, že tam je, tam jsou takové ty výdechy podzemních garáží a je to poměrně dost ošklivé. Je tam tráva, písek, který v dešti se mění na bahno, což je šílené pro návštěvníky koncertu, dámy v lodičkách, když tam mají projít. No, a vypadá to, že ten prostor se vyčistí, že bude vlastně celý dlážděný, rovný, bude tam jenom malý výdech z těch garáží. A tím se dostávám k tomu veřejnému prostoru, protože prostor Palachova náměstí bude prázdný a volný pro to, aby byl zaplněn činností těch institucí, které tam sídlí. To znamená, třeba výstavy soch, které mohou v tom prostoru být nebo happeningy pořádané jednou z vysokých škol. A já doufám, že filharmonie si tam taky zahraje někdy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Z opuštěného a neudržovaného domu v pražské Legerově ulici by mohl vzniknout nový hotel a také malé muzeum. V budově totiž zemřel umučený kněz Josef Toufar a v lednu 1969 student Jan Palach. Tehdy tam totiž působila speciální klinika popálenin a na nové fasádě by mohly zůstat jejich portréty. Památkáři s tím souhlasí. Jak se vám zamlouvá tento projekt, pane Marečku?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, tak ano i ne, já se přiznám, že si vlastně neumím představit, jak v budově, která má takhle pohnutou historii, vznikne hotel. Nemyslím si, že bych byl nějaký zásadně spirituální člověk, ale myslím, že v tom místě vždycky něco z toho ducha zůstane. Mám docela silnou vzpomínku z léta, kdy jsem měl možnost vidět dům Anny Frankové, který je v Amsterdamu a kde je muzeum neustále tedy obležené turisty. A tam skutečně když procházíte potom zadní částí toho domu, kde rodina Anny Frankové se skrývala, tak to na vás padá. Jistěže je, všechno je subjektivní a takže já osobně bych tam hotel nedělal nebo bych v něm asi nebydlel. Ale na druhé straně, uznávám, že je dobré, když i ten soukromý investor uvažuje o tom, jak památku těchto dvou osobností uctít, připomenout to, že bude připomenuta přímo na tom domě. A spíš je asi škoda, že město nebo městská část nenašla prostředky na to, aby třeba vlastními silami ten dům nějak zrekonstruovala a využila. Ale jak říkám, je to na druhé straně dobře, že ten investor se nechová, jako že je mu to jedno a spolupracuje na tom, aby tam ta památka zůstala zachována, aby tam nějaké malé muzeum bylo aspoň.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Metropoli navštívila kanadská spisovatelka Margaret Atwoodová, která v debatě se čtenáři, zejména se studenty hovořila a vyzdvihovala studium humanitních oborů, což je podle některých zejména politiků k ničemu. Podle paní Atwoodové ale jenom chtějí odradit občany od kritického myšlení. Jaký je váš pohled na význam humanitních věd, humanitního vzdělávání?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, já bych ho měl hájit, protože jsem sám absolventem vlastně školy, která určitě patří spíš do té humanitní části. Ale je to jako se vším. V politice vždycky převáží nějaký trend. A když se ukáže, že nám chybí technicky vzdělaní lidé nebo technicky vzdělané profese, tak politici začnou bít na poplach, aby se lidé přestali humanitně vzdělávat. Ale v podstatě vždycky ve všem by měla být rovnováha. To znamená, že nikdy nebudeme potřebovat jenom humanitně vzdělané nebo jenom technicky vzdělané. Myslím, že možná ještě daleko větší problém než to humanitní vzdělání proti technickému, tak je taková posedlost vysokoškolským vzděláním, že všichni rodiče chtějí, aby jejich dítě mělo vysokou školu a mají pocit, že v tom leží jejich štěstí. A najednou chybí dobře vyučení řemeslníci, kteří, když vyjdou z té střední nebo vysoké školy, tak už je pozdě, aby se to řemeslo učili. A tak řekl bych, že než jednostranně propagovat jakýkoliv obor, ať už tedy směr, to znamená technický, humanitní, umělecký, anebo způsob vzdělání a to, kam člověk dojde, tak je důležité, aby v tom byla rovnováha, no, a aby vlastně každý dělal to, co je mu vlastní. To znamená nesnažit se za každou cenu studovat jiný obor jenom proto, že to je v módě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje na závěr dnešního vydání generální ředitel České filharmonie David Mareček. Děkuji za vaše postřehy a přeji hezký den.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Hezký den vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: zis
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.