Přepis: Jak to vidí Andor Šándor – 29. ledna

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Hezký den a příjemný poslech přeje Miroslav Dittrich. Hostem dnešního pořadu Jak to vidí je generál Andor Šándor, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby. Dobrý den.

gen. Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby
--------------------
Hezké ráno přeji.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
No, a o čem budeme mluvit? Například o možnostech navýšit počty vojáků a policistů v České republice, o tom, zda je možné efektivně chránit vnější hranici schengenského prostoru, o stavbě luxusního bunkru a tak dále. Tak, a začneme vlastně aktualitou, protože včera podepsal prezident Zeman několik zákonů a mezi jinými také novelu zákona, abych to řekl přesně, novelu zákona o službě vojáků v záloze, která mimo jiné přiznává aktivním zálohám a těm příslušníkům třikrát vyšší odměnu roční, než měli doposud, to znamená, jestli se nepletu, 18 tisíc korun. Tak co tomu říkáte? Je to přece jenom pobídka určitá pro ně.

Čtěte také

gen. Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby
--------------------
Tak zcela nepochybně je to krok správným směrem, byť toto samozřejmě nemůže zachránit skutečnost, že armáda je hrubě pod stavem, který by měla mít. Ona by měla mít zhruba asi 27 tisíc vojáků, a to nechci vůbec rozpitvávat, kdo k tomu číslu došel, zda to nebylo jenom číslo, které bylo administrativně stanoveno. Když jsme překročili nebo když jsme přestoupili z povinné základní vojenské služby na profesionální armádu jenom proto, že politici tehdy rozhodli, že by víc nebyli ochotni jaksi na armádu vynakládat, a ten koncept aktivních záloh, který je naprosto správný, tak po mém soudu se přece jenom nepodařilo rozšířit tak, aby ten počet lidí byl minimálně aspoň 5 tisíc, dneska je zhruba asi 1200. Jsou to hobbisté. Ale uznáte, že rozvinout armádu o počtu 22 tisíc o dalších 1500 není žádné velké řešení tak, abychom měli pocit, že pokud ji rozvineme o aktivní zálohy, tak naše země je o velký kus bezpečnější, tak to skutečně není.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Tady se píše také v té novele toho zákona nebo o ní, že budou dostávat plat, který odpovídá tarifu profesionálního vojáka odpovídající hodnosti, to znamená, že ty aktivní zálohy nebo ty vojáci v aktivních zálohách taky mají nebo budou mít hodnosti odpovídající profesionální armádě. Chápu to dobře.

gen. Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby
--------------------
Já bych to taky tak chápal. Samozřejmě ty aktivní zálohy jsou bývalí vojáci z povolání nebo i vojáci základní služby, který prostě ukončili svoji službu, a protože to jsou, jak jsem řekl, hobbisté, tak dále pokračují, cvičí a prostě s tou armádou žijí. Já bych byl rád, kdybychom jednou dosáhli takové úrovně, jako třeba má Velká Británie v takzvané teritoriální armádě, nebo Spojené státy v Národní gardě. Obě tyto rezervistické složky mohou být normálně nasazovány v zahraničních bojových misích a ti lidé jsou opravdu fandové a cvičí a také úplně oni jsou úplně o jiných počtech. Je pravda, že armáda ve Velké Británii či ve Spojených státech má úplně jinou tradici, protože vlastně v zásadě bojovala naše armáda kromě druhé světové války, kdy dobrovolníci bojovali v řadách jiných armád, tak v zásadě začala se účastnit misí až po změně režimu, ale mezitím jsme často jenom stáli se zbraněmi a nedělali jsme vůbec nic, byť jsme byli ohroženi.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Když mluvíme o těch zálohách, musím se zeptat na to, vždyť přece, samozřejmě nedokážu odhadnout ten počet, ale mnoho mužů včetně třeba mě, který jsme, kteří jsme absolvovali základní vojenskou službu, tak jsme vojáci v záloze. Jsme vůbec k něčemu použitelní?

gen. Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby
--------------------
Ale to ... Já věřím, že by, že bychom byli. Já jsem taky voják v záloze stále ještě rok, než budu ve výslužbě. Problém je v tom, že se obávám, že mobilizační systém, který jaký fungoval kdysi, tak dneska je poměrně asi hodně rozpadlý a ten systém vůbec povolávání lidí na nějaká regulérní cvičení tak, aby si ten výcvik oživili, zdokonalili, ten se přece dávno rozpadl, nic takového není. Takže dneska navíc my jsme nebo vy jste byli vycvičení na ruské technice, dneska ta technika je úplně někde jinde. A takže to použití je spíše limitované. Obávám se, že kdyby k tomu vůbec kdy došlo, tak by to byl spíš takový kanonen futer, ale o to určitě dneska asi není zájem. My potřebujeme armádu rozvinout o lidi, kteří skutečně jsou vycvičení a znají moderní požadavky na boj a na jaksi se umět v takovém prostředí pohybovat. A to dneska takoví záložáci, jako jste vy, určitě nebudou v žádném případě zaručovat.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ne, já tomu samozřejmě věřím. Ale jenom abych to trochu odlehčil. Já si pamatuji a možná že to už dnes můžu prozradit po těch letech, už po roce 90 jsem byl na jednom vojenském cvičení, kde, kde jsme na mapách byli jaksi školeni, že ten možný nepřítel není, není nalevo na té mapě na západ směrem, ale směrem na východ. Takže, takže už jistě část záložníků jistě dostává školení...

gen. Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby
--------------------
Jaksi zásadně pomýlena, že jo.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Takže, dobře. Takže s těmi zálohami nebo s námi, kteří jsme byli na vojně, vlastně už asi nelze počítat do budoucna. Ne že bychom chtěli, ale...

gen. Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby
--------------------
Já si to také nemyslím.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Vůbec ten počet 21 tisíc příslušníků české armády, možná za pár let se zvýší, vy jste odborník samozřejmě. Je to dostatečný počet vojáků, když si představíme například, že také jistá část vojska by mohla být odvelena na pomoc, dejme tomu, nějaké další země, zemi NATO. Kdo by pak zbyl na tom našem území a kolik by tam vůbec mělo být lidí v uniformách?

gen. Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby
--------------------
Já bych zaprvé, zaprvé chtěl říct, že už deset let se ví, že Armádě České republiky chybí jedna brigáda, zhruba 5 tisíc vojáků. To není nic, co by politici a velení armády nevědělo. Bohužel nikdy nebyl vyvinut takový program a takové financování dalšího náboru, aby armáda mohla přikročit k jejich náboru. Dokonce se stalo jednou, že byli nabráni vojáci a po základním tříměsíčním výcviku byli znova propuštěni, protože na ně nebyly peníze. Já už jsem to před chvilkou řekl. Mě by zajímalo, skutečně ten počet těch, těch vojáků na základě čeho je stanoven, protože ta armáda přestože dneska jsme součástí Severoatlantické aliance a výrazně jsme se v minulosti orientovali na nasazování v zahraničí, tak musí mít nějaký smysluplný nasazení na našem území. Musí mít zhodnoceno proti čemu, v jakých počtech, na jakých směrech se bude jaksi bránit. Mně to někdy připomíná, jako když jsme jaksi plánovali mít letadla Alky, které se prostě vyrobily v minimálním počtu 72 letounů, aby se to vůbec Aeru vyplatilo jaksi vyrábět a měli jsme je stanoveny na podporu pozemní divize, která existovala na papíře a nikdy ve skutečnosti vlastně nefungovala. A to jsou věci, které by se už neměly vůbec opakovat. Měli bychom skutečně tu armádu budovat s rozmyslem, s tím, že víme opravdu, jak ji chceme použít, a že takto bude stanovena a koncipována na základě skutečných bezpečnostních hrozeb a že to také nějakou chvilku v té struktuře vydrží tak, aby se vůbec prokázala ta struktura, že má nějaký smysl. A to se obávám, že se příliš nedařilo. A věřím, že přece jenom jak se politici začínají více o tu armádu zajímat a že ty, řekněme, ty plány, které slyšíme o vyzbrojení a podobně, že to jsou plány, které budou skutečně životaschopné a že opravdu tu armádu pozvednou. Víte, my když jsme vstupovali do Severoatlantické aliance, tak když to řeknu úplně natvrdo, tak politici klečeli na prahu Bruselu a slibovali, že budeme vydávat na armádu 2 % HDP. Dnešní rok je to asi 1,03 %. Loni se politici dohodli, že do roku 2020 zvýší ten podíl na 1,4 a ještě jsme měli tendenci z toho dělat kdovíjakou zásluhu. Myslím si, že pokud armáda skutečně nebude mít zdrojové rámce tak, aby na nich mohla opravdu stavět, tak nikdy se nebudeme moct jaksi uspokojovat, že máme armádu, která skutečně má to, co potřebuje, protože ti kluci, kteří v ní slouží, a ženy opravdu řada z nich získali perfektní zkušenosti v různých misích, ve školách, při součinnosti s ostatními jednotkami. To je všechno v pořádku, ale měli bychom tím finančním zabezpečením, tím rozvojem těch vojáků zajistit to, že nám odejdou, že zůstanou a budou to považovat jako skutečně dlouhodobější profesní prostě věc v rámci jejich života.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Jestliže ta naše armáda je, dejme tomu, v takových počtech a zhruba v takovém stavu, o kterém hovoříte, jak na tom, dejme tomu, jsou armády třeba v Polsku nebo v Německu? Prostě v tom našem nejbližším okolí. Je to podobné, nebo...

gen. Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby
--------------------
No, Poláci určitě, Poláci jsou velmi ambiciózní, mají plán jaksi velmi dobře vyzbrojit armádu, početně. Oni samozřejmě trpí po mém soudu až přehnanou obsesí ze strachu z Ruska, což samozřejmě z historie se jim tak trochu nedivím, ale na druhou stranu přece jenom by to asi nemuseli tolik přehánět a mohli by ubrat, ale Polsko zcela evidentně armádu buduje úplně jiným způsobem a úplně z jiného pohledu, než to děláme my. A Německo stále trpí, jak rád používám to slovo obsese, jaksi obsesí z druhé světové války a tam si ještě nemyslím, že především politici jaksi pochopili, že už dneska nikdo nevidí německou armádu jako Wehrmacht, že ta role Německa, když se podíváte na tu sílu ekonomickou, ale i tu sílu té armády by z hlediska mezinárodního měla být podstatně silnější, než se dneska stále ještě ukazuje.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
A jenom jsou tam ještě Slovensko, Maďarsko. To je podobný jako, podobné jako u nás, nebo...

gen. Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby
--------------------
Já si myslím, že Slovensko je na tom bohužel ještě o trochu hůř a maďarská aktivita, pokud jde o účast v zahraničních misích, nikdy nepřekročila stín nějaké strážní roty. Tam si také nemyslím, že je něco, čím by se mohli kdovíjak chlubit. Otázka je, jak dál pokročí ve vyzbrojování, jak budou reagovat na migrační krize a podobně. Ale zatím já aspoň nevidím žádné velké náznaky toho, že by se tam mělo jednat o nějaký diametrálně kvalitativní posun vpřed.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Četl jsem nedávno, že kupodivu poměrně dobře nebo dobrou armádu a silnou armádu má třeba Řecko nebo Portugalsko. Je to možné a proč myslíte?

gen. Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby
--------------------
No, tak Řecko má velký počet stíhaček, má hodinovou bojovou pohotovost. To všecko je bohužel dáno nepřátelstvím, které tradičně uchovává s druhou členskou zemí Severoatlantické aliance s Tureckem. A bylo dokonce zajímavé, když byla dluhová krize v Řecku, tak nikdo příliš netlačil na snižování počtu ozbrojených sil, aspoň se to příliš nemedializovalo. Ale Řecko opravdu udržuje armádu na vysokém stupni, řekl bych, že na počet obyvatel je to značný, značný počet. Ale jak jsem řekl, je tady ta otázka té trvalé nenávisti vůči, vůči Turecku. Možná teďka ty některý ty zprávy, které se ukazují o možném sjednocení Kypru a možné změně na Kypru, by mohly vést k tomu, že by se snížilo napětí, které si myslím, že by muselo Řecko v každém případě především s problémy v ekonomice uvítat. Ale na druhou stranu si řekněme, že Turecko sestřelilo ruský MiG-24 poté, co se pohyboval ve vzdušném prostoru nějakých 17 vteřin. To, že se Turci volně pohybují v řeckém vzdušném prostoru velmi často nebo ve vzdušném prostoru severního Iráku, to je fakt, a to jim zřejmě nedělá žádný problém.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Já se ptám na ty armády mimo jiné proto, že a také přišel podobný dotaz od jednoho posluchače. Co by se stalo, kdyby, kdyby měl zafungovat ten princip v NATO, že členské země přicházejí vojensky na pomoc nějaké jiné, jestli by vůbec, když nepočítáme Spojené státy americké, jestli by třeba do střední Evropy nám přišel někdo pomoci, jestli vůbec je odkud, odkud vzít ty vojáky NATO, kteří by nás případně pomáhali s něčím, nedej bože.

gen. Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby
--------------------
Zaprvé je potřeba si říct, že článek pět, na který se řada našich politiků odvolává, je v mnohém deklarativní, který sice říká, že útok na jednoho je útokem na všechny, ale neměli bychom ty články přeskakovat a měli bychom si je přečíst od jedničky. A článek tři říká, že každá členská země vyvíjí maximální úsilí k tomu, aby se byla schopna sama bránit. Ono také jaksi to rozmístění vojsk, to posilování těch vojsk, byť se dělá operační příprava válčiště a podobně, by nebylo nikdy tak rychlé. A samozřejmě když se podíváte, jak to dneska vypadá i mezi členskými zeměmi Severoatlantické aliance, tak si skutečně musíme přiznat, že NATO není tou organizací, která takzvaně porazila Varšavskou smlouvu. NATO ani není tou organizací, která v roce 99 přijímalo Česko, Maďarsko a Polsko do svých řad, ale není ani tou organizací, která přijímala další země. Prostě takovéto postupné rozmělňování té vojenské části, kdy z toho je výrazně politicko-bezpečnostní jaksi organizace, tak je jaké tu evidentní a je potřeba si tohohle být vědomi. A nikde není napsáno, že tu s námi bude navěky.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Tak, pokračujeme s Andorem Šándorem o debatě o české armádě a vůbec armádách v Evropě. Je tady několik dotazů posluchačů. Například Jiří Stoh nám poslal pro zasmání obrázek dnešních mladíků, které republika může povolat k ochraně státní hranice. A píše dál: "Bohužel od sametové revoluce nám vyrostly dvě generace "lemplů a chabrusáků", na které příliš spoléhat nemůžeme. Snad se podaří vybrat schopné vojáky a záložáky, kteří nám budou prospěšní. Přeji pěkné ráno. Jiří Stoh, Ostrava." Tak co na to řeknete?

gen. Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby
--------------------
Podívejte. Já jsem sloužil v době, kdy došlo k rozhodnutí o zbudování profesionální armády. V té době se to jevilo jako rozhodné, rozumné rozhodnutí, ale vybudovat ho nebo jít na profesionální armádu na základě premisi, že mladí muži a mladé ženy nejsou fyzicky schopné a nechce se jim jít na vojnu, mi přišlo jako neuvěřitelná věc. Prostě to je první věc. Druhá věc je, že jsme tu profesionální nebo ten přechod, že jsme uspěchali, že se prostě ukázalo, že ten proces měl trvat mnohem více. Já se obávám, že i v té době to mělo silný předvolební podtext. Na základě toho kterého potom ta strana, která tehdy byla u moci, určitě jí to přispělo k tomu, že ve volbách jaksi zvítězila. My dneska ale máme takovou tendenci, když bavíme se o tom, zda by se měla znovu zavíst armáda a podobně, tak říkáme, že by to bylo dobré, protože by naučila mladé muže od toho, jak si má ustlat postel, po to jak má být fyzicky zdatný. Já si myslím, že to je naprosto chybný postoj. Protože rodina a škola se přece nemůže vzdát nějaké té své části na výchově těch dětí a na jejich fyzické zdatnosti a přenášet to na stát. Představa, že budeme učit někoho v 18 letech udělat kotrmelec nebo si zavázat boty, je přece hloupost. Rodiny by měly vlastně i ty vlastní děti a kluky vést k sportu, k dalším věcem tak, aby skutečně byli připraveni, aby skutečně jediná zábava, kterou mají, nebyl gaučing, nepřejídali se v McDonaldech a nehráli pouze počítačové hry, ale tohle to je něco, co je po mém soudu strašně zanedbáno, a proto má někdo tendenci říkat, že jsme vychovali dvě generace lemplů.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Ne, já jenom, tak zase možná i pro pobavení částečně, i když možná že je to tragikomické, že teď v minulých dnech vybírali nové strážníky pro Brno a jižní Moravu, to je takovej jeden z příkladů, a tady v tom článku se píše, že ti mladíci nezvládnou ani kliky a topí se, tedy asi neumí příliš mnoho plavat. To znamená, to je jedená příklad při náboru strážníků. A teď tedy se ještě zeptám na další váš názor na jiný dotaz. Pan Tom, Tom Čech se ptá: "Proč na ochranu vnějších hranic Evropské unie neslouží armády členů NATO a na co je vůbec NATO, když nebrání jednotlivé členy, a co Turecko, není NATO jen na strašení Ruska?" Pan Čech se ptá.

gen. Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby
--------------------
Tak samozřejmě ty hlasy, aby jednotky Severoatlantické aliance byly rozmístěny při hranicích jižní Schengenu se ozývají. Kritici tohoto názoru říkají, že to nejde, protože některé členské země Evropské unie nejsou členskými zeměmi Severoatlantické aliance a opačně. Řekněme si popravdě, že prostě ať to jsou vojska Evropské unie, myslím členských zemí nebo Severoatlantické aliance, tak bez Spojených států přesto, že jich je možná dva miliony, nejsou schopny ničeho pořádného, protože to není jenom Česká republika, která trvale podceňuje otázku jaksi schopnosti nasazení a dlouhodobé udržitelnosti nasazení těch sil, ale je to řada dalších zemí. A také je potřeba si říct, že prostě bez Spojených států nikam nepůjde Velká Británie a Francie už to nevytrhne. A ostatní země jsou prostě na tom, tak jako na tom jsou. Ale já jsem přesvědčen, že ochranu jižní hranice nemůže vyřešit 1500 pohraničníků pohraniční stráže, kterou z nepochopitelných důvodů její existenci Evropská unie opět odložila o půl roku, což mi přijde jako fatálně špatně, a ten počet je také velmi malý. Kdyby jenom měli chránit ten nespočet řeckých ostrovů, tak už teď je vidět, že to prostě je složitá věc. Myslím si, že by se členské země Evropské unie skutečně měly shodnout na tom, jak tu hranici ochránit. Oni od března říkají loňského roku, že je potřeba něco dělat. Dneska je 29. ledna a neudělali jsme vůbec nic, je potřeba si toto skutečně říct. Kromě toho, že začínáme přehodnocovat, které země jsou bezpečnější a které nejsou, v tuto chvíli mě napadá velmi komická věc. Tunis, který byl označován za zemi, která nejlépe zvládla jaksi arabské jaro, kde vlastně takzvané arabské jaro začalo, Tunis, který jaksi znamenal nebo přinesl dva vážné teroristické útoky v loňském roce, tak byl pořád zemí nebezpečnou, ale dneska, kdy je tam zákaz nočního vycházení a já nevím co všechno, tak najednou je zase bezpečnou zemí. Já si myslím, že bychom měli skutečně se na ten svět dívat opravdu logicky a zvažovat ta opatření, která děláme, a zcela evidentně ukazuje, že pokud politicky nepochopíme, co nám hrozí, tak všechna ta další opatření už budou jenom někdy taková plácání do vody. Je potřeba, aby se osmadvacítka skutečně shodla, protože to, co nás čeká, to, co se děje, je opravdu velmi nebezpečné.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Děkuji. Tady je ještě jeden dotaz, další přišel, pan Ivan si píše. Náhodou poslouchám váš pořad o naší armádě a žasnu, naše armáda má cirka 25 tisíc vojáků, to dávno jich je ještě míň, na úrovni divize. Normálně velí divizi hodnost plukovníka, maximálně generálporučík. Můžete říci, kolik má naše armáda generálů? Zhruba.

gen. Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby
--------------------
Tak divizi většinou velí dvouhvězdičkový generál, takže generálmajor, tak to bývá v normálních armádách, ne jak to bývalo za Československé lidové, kdy jí velel i podplukovník. Ale prostě ten počet je malý, o tom vůbec není, není pochyb. A...

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Počet vojáků tedy.

gen. Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby
--------------------
A počet generálů? Já nevím přesně, nikdy nepřesáhl těch aktivních víc jak 30. A samozřejmě můžeme polemizovat, jestli to není číslo velké, nebo malé. Je to samozřejmě nějaké i částečně politické rozhodnutí, ale já se v tuhle chvíli úplně necítím povolán, abych tvrdil, že bychom měli snížit armádu o dalších pět generálů. My máme už generály mezi hasiči, my máme generály už ve Vězeňské službě a podobně. Někdy mám pocit, jestli skutečně u nás není přegenerálováno.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
A tak možná, že si chceme užít generálů, když si je sami můžeme jmenovat, na rozdíl od té předlistopadové doby, kdy to muselo projít přes Sovětský svaz. Je to tak?

gen. Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby
--------------------
To si nemyslím, já to myslím, že ne. Ale byla to věc především rozhodnutí ÚV KSČ, kdo bude generálem a kdo ne.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
No, a ještě jedna aktualita dnešní. Ministr obrany Martin Stropnický navštívil české vojáky v Mali. Jsou tam české speciální síly. A já se vás spíš zeptám, jak v takové zemi, která jistě není příliš bezpečná, jak tam může vypadat právě ochrana, ochrana vlastně třeba ministra, který tam přijede?

gen. Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby
--------------------
Tak to bych neviděl úplně jako veliký problém. Tak pan ministr má běžně ochranku, kterou má stanovenou vyhláškou vlády. Zajišťuje mu ji vojenská policie. Samozřejmě po příjezdu do takové země mu samozřejmě zajišťují další ochranu i vojáci, kteří tam jsou, včetně vojáků ze 601. skupiny specielních sil. Já, když jsem jezdil do Kosova, žádnou ochranku jsem nikdy neměl a vždycky na hranicích mě převzali prostě vojáci a chránili mě. To si nemyslím, že je problém. Tohle to naši vojáci umějí zvládat velmi dobře. V tom bych neviděl žádnou ani senzaci, nic, co o čem bysme se museli příliš dlouho bavit.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Dobře. A ještě jednu zajímavé téma. V Česku nedaleko Českého Brodu, jestli se nepletu, má, má vyrůst, být vybudován luxusní super bunkr pro miliardáře. Má prý vydržet i apokalypsu. Co si o takové záměru myslíte?

gen. Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby
--------------------
Tak já se přiznám, ono je to stejně známo, já v tom nějakým způsobem funguju jako poradce pro to, co všecko by to umělo, mělo umět a co všechno by to mělo toho případného jaksi majitele chránit. A ten bunkr byl budován v letech 86 až 93. Tehdy byl zbudován nákladem možná miliardy, já už si to přesně nepamatuju. Já jsem ho navštívil. Já jsem nic monstrózního neviděl, je to opravdu velké. V době, kdy se to dobudovalo, tak už to samozřejmě nikdo nechtěl. Původně to mělo sloužit pro Ústřední výbor KSČ prý a pro velení armády. Dneska ten objekt je v soukromých rukou a nabízí se skutečně někomu, kdo ty peníze má a kdo chápe, že si může takto bez ohledu na kohokoliv a na cokoliv ochránit svůj, svoji rodinu, svůj život. V tom bunkru můžete být několik měsíců, aniž byste cokoliv potřebovali zvenku. Ale není to vůbec nic neobvyklého. Ve Spojených státech se prodávala v těch silech, kde byly ty mezikontinentální strategické rakety, tak když se ty rakety demontovaly, tak v těch silech se budují bunkry. To v Americe má spousta lidí takové bunkry. Zcela nepochybně asi ne takto velký, jako je tento. V Německu je to také poměrně běžné. A to, že tady skupina lidí pojala jaksi byznysový nápad, že by to skutečně prodala někomu, kdo má opravdu veliké peníze, to si řekněme na rovinu, je to určeno pro jednoho vlastníka, tak je to samozřejmě neobvyklé, ale myslím si, že se kupec najde a že mu ten bunkr jaksi poslouží v tom, aby nejdřív žil normálně nahoře a v případě, že dojde ke skutečně zhoršené situaci vlivem čehokoliv, tak aby se přesunul do těch prostor, které jsou skutečně špičkově vybaveny a poskytují jakýkoliv komfort včetně elektřiny, topiva, jídla a podobně.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
Tak to je fantastické. Tak, naším hostem byl generál Andor Šándor, já vám děkuji a přeji vám hezký den. Mějte se hezky.

gen. Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby
--------------------
Na shledanou.

Miroslav DITTRICH, moderátor
--------------------
A já jenom ještě řeknu, že v neděli v tomto čase bude Zbigniew Czendlik mluvit s řádovou sestrou Andreou Hýblovou. No, v pondělí ráno v pořadu Jak to vidí bude mým hostem Ivan Hoffman. Takže od mikrofonu se loučí a příjemný den přeje Miroslav Dittrich.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.