Přepis: Jak to vidí Andor Šándor – 2. ledna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Hostem dnešního vydání Jak to vidí Andor Šándor, bezpečnostní poradce. Dobrý den.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Hezké dopoledne přeji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak zajistit kybernetickou bezpečnost? Jak rozpoznat pravdu a jak lež? A jak porazit takzvaný Islámský stát? Pokusíme se hledat odpovědi v dnešním vydání, dobrý den. E-mailové účty ministerstva zahraničí napadli hackeři. Jeden z útoků byl úspěšný, jak napsal server Neovlivni.cz, útok trval několik měsíců a jeho terčem se staly e-mailové schránky ministra Lubomíra Zaorálka a jeho náměstků. Podle šéfa diplomacie lze nabourání do e-mailu přičítat akci cizího státu. Co si myslíte o celém případu, pane Šándore?

Čtěte také

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Tak ono to má samozřejmě několik rovin. Ta první je ta, že je evidentní, že e-mailová pošta takto vysoce postavených diplomatů v rámci ministerstva zahraničních věcí, a jsem si téměř jist, že to nebude ojedinělý případ, není dobře zajištěná. To je dobře evidentní. Pokud se hackerům podaří během roku vytáhnout přes 7 tisíc zpráv z e-mailových stránek vysokých funkcionářů ministerstva zahraničních věcí, tak je to varující fakt. Otázka je, kdy se vlastně vůbec na to přišlo, že k takovýmto věcem dochází, protože jedna věc je, že ten hackerský útok se spustí. To je něco, co asi těžko ovlivníme, protože ten může jít buď zevnitř, z různých adres po celém světě, a pak je otázka, jak to detekovat, že vlastně k takovému útoku dochází. A čím později se nám to podaří, tím ty škody jsou samozřejmě, samozřejmě větší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Často prý o tom ani nevíme.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
No, to je právě ono. Já jako před několika lety byl případ ve skotské Scottish National Bank, která byla předmětem hackerských útoků asi šest týdnů. A když se dověděli, tak přišli o dvě miliardy liber, což je teda obrovská, obrovská ztráta. Potom je celkem evidentní, že takováto e-mailová korespondence by mohla být chráněna nějakým kryptovacím zařízením ať už státním, nebo komerčním. Dneska ty komerční kryptovací programy jsou velmi dobré. Není je vůbec jednoduché rozbít. Dokonce je vidět i u policie, když třeba zabavila panu Rittigovi počítače a snažila se do nich dostat a zjistila, že jsou kryptované, tak do nich se nedostali. Je vidět, že ta komerční šifra je samozřejmě dobrá. A stojí za to, aby vůbec něco takového se používalo i na tom ministerstvu zahraničních věcí i na dalších, na dalších orgánech. A pak je tu otázka, že my pořád debatujeme, jestli teda se proti této hrozbě, která je vážná a o jejíchž naplňování jsme každodenně přesvědčováni, jestli se jí skutečně budeme bránit vážným způsobem. To ukazuje na tu novelu zákona o Vojenském zpravodajství, kde jak je v Česku prostě zvykem, se zpochybňuje ledacos, buď je to věc, že lidé jsou inherentně nedůvěřiví vůči tajným službám, což mě nepřekvapuje. Nejsem naivní, abych si myslel, že občané budou milovat tajné služby. Ale na druhé straně v tom už také může být cítit kus politiky. Jsme v roce, kdy budou se konat parlamentní volby a myslím si, že by bylo velmi nešťastné, kdyby tento zákon, jehož schvalování premiér odsunul na březen, kdyby se neschválil do konce tohoto volebního období, to by znamenalo, že by ten zákon spadnul úplně pod stůl, nový parlament by musel začít úplně znova a vydělali by na tom jenom hackeři. Nikdy...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ztratíme další měsíce.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Možná rok. A vydělají na tom hackeři. Ne že by občané na tom něco ztratili. Hackeři na tom vydělají a my můžeme být ohrožováni nejenom tím, že se budou vytahovat informace z e-mailových schránek. Je to sice smutné, ale dejme tomu, že to tenhle stát přežije. Ale představte si, že by se podařil koordinovaný útok na důležité subjekty kritické infrastruktury. Pak část funkčnosti státu může být narušena a budou trpět občané na zdraví a na životech, a to si myslím, že je úplně jiná dimenze a měli bychom tady rozumně se dívat na tuto hrozbu a jak jí budeme čelit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se týče právě té hrozby nebo té závažnosti vlastně prolomení těchto schránek, a teď nemluvíme o soukromé korespondenci, byť i to může mít své důsledky. Poslední případ nebo o kterém jsme tady hovořili, bylo prolomení soukromé korespondence premiéra Sobotky. Ale některé komentáře přirovnávají vlastně zcizení toho obsahu u e-mailové korespondence k vojenským akcím. Vy už jste naznačil infrastruktura, jaderné elektrárny, chod nemocnic a tak dále.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Jako to je samozřejmě jasná věc. Proto to také dostává do své gesce resort obrany, respektive Vojenské zpravodajství, protože takovéto útoky už skutečně ohrožují stát. Samozřejmě je to ohrožení, které neplyne z tanků, děl a letadel, jde z kybernetického prostoru, ale ty dopady na tu veřejnost, na chod státu, na životy občanů mohou být vážné, a to je celkem evidentní. A čím dřív si to všichni uvědomí, čím dříve pochopí, že je potřeba se bránit a dát těm, co nás brání, maximum jaksi prostoru, ale samozřejmě je kontrolovat taky. Občan musí mít jistotu, že nebude prolamováno jeho, jeho soukromí bez toho, aniž by to povolil soud, tak jak říká zákon, nebo že nebude docházet k systémovým selháním, tak se prostě neubráníme a budeme trpět. To je prostě věc. Musíme si to uvědomit a čím dříve, tím lépe.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tady je tou zbraní počítačová myš, mohli bychom říct. Vrátím se k té novele zákona o Vojenském zpravodajství, která by měl dát větší pravomoci právě v oblasti té kybernetické bezpečnosti. Podle kritiků by mohla ale zpravodajským službám vlastně umožnit shromažďovat to velké množství informací. Jak docílit toho, aby nebylo možné to nějak zneužít, pane Šándore.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Podívejte. Selhání jednotlivce nikdy nevyloučíte. Podívejte se na ty případy, které jsme měli ve Spojených státech. Snowden, desátník Manning, nevím, jak se dneska ta žena jmenuje, nechal se předělat...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Chelsea.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Chelsea. To je, to jsou jasné ukázky selhání jednotlivce a nedostatečné kontroly toho systému. Je dobře vědět, že nám neselže systém. To znamená, že systémově by ta služba nedělala věci, které nesmí. A já si nemyslím, že v dnešní situaci by k něčemu takovému mohlo dojít. Ale je potřeba, aby ta kontrola té služby byla jaksi adekvátní. Já jsem vždycky horoval a jsem rád, že se to už podařilo schválit minimálně aspoň tu novelu nebo tu, řekněme, nějakou legislativní normu, která by říkala, že ty služby budou kontrolovány taky občany. Občany, který, kteří požívají důvěru ve společnosti. A když takový člověk potom se podívá do čehokoliv u té služby včetně živých svazků a prohlásí, nedošlo k porušení zákona, tak aby občané měli jistotu, že opravdu k němu nedošlo. Já bych tuto věc při vší úctě chtěl vidět u těch civilní, u té civilní kontroly než u té poslanecká. Ta nechť si ponechá kontrolu financí a takovýchto věcí. A ono to paradoxně ale pomůže i těm službám, protože ty služby nemohou pracovat jaksi v prostředí a v atmosféře, že jim nikdo nevěří, že pořád někdo na ně ukazuje, oni tam dělají podvody. Prostě potřebuje mít jistotu, že to, co děláte, nikdo nebude pořád zpochybňovat. A že to nebude předmětem politických bojů, tak jak jsme nedávno viděli. Není nic horšího, než když politici mají pocit, že tajné služby nepracují dobře a ventilují to přes média. Oni mají povinnost, pokud něco takového zjistí, tak zjednat nápravu a ne si vyměňovat informace o tom, já jsem ty informace četl a pak jsem je hodil do koše. Kohl říkal, že je vůbec nečetl a bývalý kancléř Německa, že je nečetl vůbec, házel je do koše. Bývalý prezident Klaus říkal, že on nikdy službám nevěřil. Musíme si uvědomit, že toto je přesně to, co ti lumpové, kteří nám chtějí ublížit, to chtějí slyšet, protože oni vnímají, co se v té zemi děje. A pokud jim lidé, kteří odpovídali za činnost tajných služeb a kteří byli příjemci zpráv tajných služeb, se takto vyjadřovali o kvalitě těch služeb, no, tak jednoduchý závěr. Tady udeříme, protože ty služby nestojí za nic a pravděpodobnost, že nám někdo jaksi na to přijde včas, je nulová. A to bychom si měli uvědomit, že když střílíme v rámci politických šarvátek tato různá obvinění, tak tím vlastně poškozujeme bezpečnost toho státu. Řekněme si to za zavřenými dveřmi. Přimějme tedy ty služby, aby pracovaly tak, jakou máme představu. Ale zároveň nedělejme si velké iluze. Nemějme prostě, nedémonizujme si možnosti těch tajných služeb. Prostě ty možnosti jsou omezení. To je prostě fakt. A řekněme si, že nemůžeme mít v liberální demokracii bezpečnostní systém, který vám, mně, komukoliv jinému stoprocentně zajistí bezpečnost. Tak to opravdu není a taky nikdy nebude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je docela asi ironií osudu, že vlastně k tomu prolomení těch e-mailových schránek došlo v den, kdy politici se právě dohadovali o tom, jak zajistit tu kybernetickou bezpečnost země, jakou roli svěřit Vojenskému zpravodajství. Jak tedy vy, pane Šándore, vidíte ty možnosti, v čem teda, jak udělat, zajistit obranu kybernetickou, bezpečnost země?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Víte, jedna věc je ta novela, ta je hrozně důležitá. Na druhou stranu popravdě, když si uvědomím z vlastní znalosti toho prostředí, ve kterém jsem strávil osmnáct let, jak velmi těžko je těžké je získávat lidi do té služby, tak aby byli odborně vzdělaní, aby byli bezúhonní, tam je řada nutných předpokladů včetně psychotestů a podobně. Za mě, já jsem byl první, který podal inzerát a ze 101 účastníků nebo zájemců jsme vzali dva. Jenom taková prostě informace pro to, aby si posluchači udělali představu. A myslím si, že ředitel Beroun bude mít složitou situaci najmout dostatečný počet IT odborníků, kteří budou skutečně dobří a zároveň budou ochotni pracovat za plat státního úředníka, protože kdo je někdo skutečně dobrý ajťák, tak v těch soukromých firmách dostane mnohem větší peníze. A tady stát, možná že se to řešilo, já nevím, já všecky věci úplně nesleduju, ale tady stát by si měl uvědomit, chce-li mít skutečně super perfektní obranu, tak do ní musí investovat. Tak jak si koupí drahá letadla, tak jako si koupí drahé tanky, tak musí mít i drahé odborníky, kteří nás skutečně ochrání. Takže nebudeme mít pocit, že tam máme, teď si vymýšlím, padesát ajťáků, ale máme tam padesát skvělých ajťáků. A to je přece potřeba, abychom měli, včetně technického vybavení, které je strašně drahé. A musí tam samozřejmě být dohoda s těmi různými providery těch mobilních služeb a podobně. Vím, že dneska je v tom boj o peníze, protože všichni cítí, že v rámci kybernetické obrany zase stát bude investovat peníze, takže oni některé ty námitky, proč ne a proč jo, také mohou být navázány na ty finance, které oni už větří v tom vzduchu, že do toho prostě půjdou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vedle centra kybernetické bezpečnosti, které vzniklo v roce 2013, tady existuje nově ještě jedna instituce, která by měla jaksi doplnit tu mozaiku vlastně těch opatření, a to Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám. Spadá pod ministerstvo vnitra. Jeho úkolem je identifikovat dezinformace, manipulace, zavádějící informace, lži. Co si myslíte o tomto projektu, který je značně kritizován?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já jsem taky inherentně nedůvěřivý, tak jako řada českých občanů, že zrovna boží hlas a boží pravdu nám bude sdělovat ministerstvo vnitra. Já netvrdím, že ministerstvo vnitro je špatný, ale z hlediska minulosti to i v těch lidech prostě přetrvává.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale to už je minulost.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
A no tak samozřejmě je to minulost. Ale máme tam nějakých 15 nebo 30, teď nevím kolik těch lidí tam bude pracovat. Proč já mám zrovna mít pocit, že těch 15, a já je nezpochybňuju, určitě jsou chytří, vzdělaní, ale proč zrovna těch 15 bude těch, kteří mi řeknou, kde je pravda. Podívejte se...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale to stejné, promiňte, bychom mohli říct vlastně i o tom Národním centru kybernetické bezpečnosti. Tu nedůvěru, o které jste vlastně sám mluvil před chvílí.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
To si myslím, že je něco jiného. Podívejte, já vám dám příklad. Dneska už máme 16 let od 11. září a pořád mezi řadou lidí prostě jaksi funguje teorie, že si to udělali Američani sami, že za tím stáli Izraelci a podobně. Nikdo jim to nevyvrátí. Tak jak chcete s tím jako pracovat a kdo teda teď řekne, my jsme z ministerstva vnitra a my to teda víme nejlíp a bylo to takhle. Jako samozřejmě některé ty věci, které jaksi na tom internetu jsou, řekněme, zkreslující povahu výkonu státu a podobně, tak ten stát může udávat na pravou míru. Já si osobně myslím, že by k tomu samozřejmě přispělo, i kdyby všichni ministři v rámci své funkční, jaksi svého funkčního období vystupovali a mluvili za ten resort tak, aby lidé věřili to, co ten resort dělá, že tak to dělá, že to dělá takto dobře. V otázce zahraniční politiky je víc názorů na to, jak ty věci běží. To není přece jednotný názor na vývoj krize v Sýrie, Libyi, Iráku a podobně. A kdo teda jako zase řekne, já jsem ta ultimátní pravda. Tady také musíte mít dlouhodobou zkušenost, že ten problém sledujete a umíte si v něm vybrat. Na druhou stranu bych nepřeceňoval zájem obyvatelstva jaksi to všecko číst. Řada lidí jaksi tolik neprahne po těchto pravdách. A zaplaťpánbůh se také baví úplně něčím jiným a žijou normální život.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo by to tedy podle vás měl jaksi identifikovat, rozklíčovat, co je pravda, co je lež, co je dezinformace, co je zavádějící informace?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já myslím, že to je strašně těžké a bude to ještě těžší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když ne experti, kteří by měli být nezávislí odborníci, stejná kvalifikace by tady měla být jako vlastně u toho národního centra.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Dobře, tak ať pracují a uvidíme, s čím jaksi budeme potom konfrontováni. Víte, na tom internetu je obrovské množství informací. A jenom aby si vybrali, teda co budou jaksi uvádět na pravou míru, a to je i složité pro tajné služby se vyznat v té záplavě informací. To opravdu dneska jsme někde jinde než před třiceti lety. Dneska v zásadě ani nám tak moc nechybí informace, spíš nám chybí schopnost je dobře pospojovat, poskládat, zanalyzovat a vytvořit na nich nějaké, nějaké smysluplné informace, které budou sloužit k tomu, že ti, co se mají rozhodovat při řízení státu, se budou rozhodovat správně. Já jsem skeptický, že to bude mít dlouhého trvání, že se to potká se svým účinkem. Na druhou stranu proč bych měl říkat, ať to nefunguje. Tak ať pracují, rád si ty věci prostě přečtu a když to bude fajn, tak samozřejmě pokud budu mít tu příležitost, tak se také vyjádřím v tom pozitivním slova smyslu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Prezident Donald Trump v sobotu nařídil svému štábu, aby vypracoval komplexní plán, jak porazit takzvaný Islámský stát. Zapomněl už Donald Trump na svůj plán, který vlastně inzeroval v rámci své kampaně?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Tak já myslím, že Donald Trump říkal, že jeho priorita je porazit Islámský stát. Dokonce před volbami už zněl ten termín do třiceti dnů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesně.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Je možné, že už na tom pracoval i předtím, samozřejmě Mattis a podobní lidé, kteří jsou dneska ve funkcích ministrů, jsou bývalí vojáci, kteří sloužili v Afghánistánu a podobně. Já jsem byl dlouhodobě kritik a jsem pořád, aby Islámský stát především porážel Západ. Já si myslím, že by si ho měly porazit země Blízkého východu, tak aby nevznikal pořád ten pocit, že se Západ vměšuje do problematiky muslimů, že Západ je v každodenní válce s islámem. Samozřejmě pomoc je tady jakoby logická. Třicet dnů, nevím, jestli ten termín je splnitelný. Ale tady pořád hovoříme o porážce geografické dimenze Islámského státu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tu mentální stránku, řekněme...

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Ta nám tady zůstane, ta nám zůstane po internetech, na sociálních sítích a podobně, ale pak tu jsou otázky, co se stane na sunnitských územích nebo na územích sunnitských kmenů Iráčanů poté, co bude eliminován Islámský stát, který do jisté míry plnil i funkci ochrany těchto sunnitských států před zlovůlí šíitské vlády z Bagdádu, především za vlády Núrí Málikího. Co se stane v Sýrii, kde obdobná role byla naplňovaná částečně také i Islámským státem? To jsou otázky, které si musíme položit. Dál kam nám ti lidé odejdou? Stáhnou se nám do pouště, tak jak za doby, kdy Abú Musab az-Zarkáví byl v roce 2008 zabit v americké protiteroristické operaci a pak se Islámský stát vrátil, přesunul se nám na území jiných rozbitých států, to jsou všechno věci, které samozřejmě musíme také zohledňovat. Ale to, proč mají pořád takovou podporu, proč nacházejí sluchu u muslimů třetí, čtvrté generace ve Francii, v Německu, v Británii, v Holandsku, ve Švédsku a podobně, ale také v zemích, jako je Tunis, Maroko, Egypt, Alžír, to si musíme klást otázku a co s tím budeme dělat. Takže ono to možná jaksi dopadne, že Islámský stát bude marginalizován, ale my zapomínáme, že na tom zase bude jaksi benefitovat Al Kajda pod vedením Zavahrího, která je dneska nějakým způsobem utlumená, ale není v žádném případě zlikvidována. Takže uvidíme, jak to bude vypadat. Třicet dní je velmi smělé. Je otázka, do jaké míry bude Trump připraven nasadit jednotky právě na ta území, kde by měly geograficky jaksi Islámský stát porazit, jak bude spolupracovat s Ruskem na tom, to je samozřejmě otázka a podobně. Já myslím, že ještě to má řadu neznámých, ale je asi dobře, že tu je nějaká snaha s tím problémem pohnout, neboť Barack Obama se, pokud jde o občanskou válku v Sýrii, po mém soudu vůbec nevyznamenal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že Donald Trump se nějak chystá možná k tomu vojenskému zásahu?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
No, tak...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A kde?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Pokud dal úkol Pentagonu, tak to asi bude dělat Pentagonem. Samozřejmě CIA je dlouhodobě jaksi angažuje především při řízení útoku bezpilotními prostředky, to je věc CIA, kterou nerealizuje jenom v Sýrii, v Iráku, ale také v Jemenu a podobně. Jde o to, aby ta věc celá byla kombinovaná, je to, jak říkám, bez zásadní podpory Turecka, která je regionální velmocí, vždyť je to země, která má druhou největší armádu v Severoatlantické alianci, bez nějaké aktivní podpory Saúdské Arábie a podobně si nemyslím, že je úplně ideální, aby zase tu hlavní vlajku nesl Západ, potažmo teda v tomto případě Spojené státy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se třeba do této problematiky nebo případných příprav promítá exekutivní výnos Donalda Trumpa z minulého týdne, kterým ve jménu boje proti teroru uzavřel dočasně hranice Spojených států občanům sedmi převážně muslimských zemí?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já bych zaprvé chtěl říct, že Donald Trump, a může se nám to líbit, nebo ne, plní svoje předvolební sliby, které dal voličům, a on vyhrál. To, že dostal o tři miliony hlasů méně než Clintonová, je věc volebního systému většinového, který prostě volil volitele, to je realita. S tím asi můžeme tak nějak polemizovat, takový je fakt. Takže on plní svoje předvolební sliby, tak nevím, proč bysme ho měli kritizovat za to, že předvolební sliby plní. To, že to tak někdy vypadá, tak jak se dřív říkalo za minulého systému, když se kácí les, tak lítají třísky, to je také pravda. Co mě trochu znepokojuje, značná jednostrannost amerických médií, která se už projevila v předvolebním boji, stranící tehdy Hillary Clintonové a jdoucí poměrně tvrdě proti Donaldu Trumpovi. To je také realita. Že Trump dělá nějaké úpravy toho výnosu, že to možná bylo napsáno rychleji, než to mělo být, ale on chtěl ukázat voličům, že ano, od prvního dne pracuji a plním to, co jsem plnil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To jo. Ale spíše by mě zajímalo vlastně, jaký dopad může mít v tom mezinárodním kontextu tento jeho výnos.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já bych to nepřeceňoval. Ten výnos je přece limitován nějakým časem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jistě.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Trump říká, že mezitím prostě musíme opravit všechny ty procesy, které mají zajistit, že do naší země nebudou vstupovat lidé, kteří nás budou ohrožovat. Je to legitimní. Co je na tom, co je na tom špatného. Na druhou stranu takové ty výroky íránského prezidenta, že Trump teprve musí pochopit, co se děje ve světě. Podívejte se, do řady muslimských nebo arabských zemí vás nepustí. Když budete mít v pase razítko z Izraele, tak jako co... Mně přijde ta, to je takový pokrytectví, takový lhaní. Prostě těch věcí, že najednou ten Trump dělá něco špatně a všichni se proti němu postavili. Ale že po léta tohle to platí, že Izraelci mají prostě jasný zákaz vstupu do řady zemí a že i když vy pojedete do Izraele a pak budete chtět do Íránu nebo do jiné země, tak si budete muset jít pro jiný pas, protože vás nepustí. Ale to bereme jako normu, že už to takhle funguje prostě roky. Já bych to prostě celé zklidnil. Myslím si, že z toho žádná velká válka nebude, že se to prostě zklidní. Demokraté by měli pochopit, že prostě prohráli volby a je teďka potřeba, aby ta politika fungovala ve prospěch těch lidí. A já si myslím, že ten Trump, a já jsem si myslel, že zmírní, ale prostě on se rozhodl, že ten establishment rozpráší a že prostě bude vládnout jiným způsobem. Dejme mu, prosím, šanci, vždyť je v úřadě deset dní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se podíváme, pane Šándore, na těch sedm zemí, Írán, Irák, Jemen, Somálsko, Súdán, Libye a Sýrie. Jsou to země podle statistik, odkud přijíždí do Spojených států nejvíce přistěhovalců, imigrantů?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Popravdě řečeno tuhle tu informaci nemám, abych vám mohl říct, ale...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Anebo jestli občané těch zemí patří k těm, kteří provádějí na území Spojených států teroristické útoky.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Když vám kejvnu, že ano, tak vy mi hned budete jaksi kontrovat a velká většina z těch útočníků z 11. září byli samozřejmě Saudi, byli to občani Saúdské Arábie, byť dlouhodobě žili na území Německa a jinde. Je to prostě skupina zemí, které Trump a jeho poradci vybrali. Prostě zemí, které v tuto chvíli jsou všechno, jenom ne stabilní, to je přece pravda. Ty vlády na území těchto zemí mají omezený výkon. V Libyi máme tři vlády, bůh suď, která vůbec vlastně jakou má sílu kde, a proto Donald Trump, a to si myslím, že to bylo hlavní, že vybral z těchto, tyto země, argumenty, že to nezakázal Saudům...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Egypt, Pákistán například.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Dobře, ale pořád, pořád nemůžeme zpochybnit, že královský rod Saúdů nebo maršál Sísí či vláda v Pákistánu přece jenom je mnohem funkční než vláda v Jemenu, Súdánu, Libyi a Sýrii a podobně. A víte, je to otázka devadesáti dnů. Ty utečou velmi rychle. Mezitím já věřím, že ten systém stanoví pravidla, tak aby Spojené státy byly bezpečné. Víte, kdybychom my zažili na našem území 11. září, kdyby nám někdo zboural Hradčany a já nevím, co všechno, tak bychom, a to ještě nejsme žádná vojenská mocnost, vemte si, jak ta pýcha vojenské, ekonomické mocnosti světa Spojených států byla jaksi uražená, tak bychom se také na to dívali trochu jinak, kdyby nám tu zahynulo na tři tisíce lidí, měli bysme na to také trochu jiný názor, než máme dneska.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro vás od pana Jelínka. "Pane Šándore, několikrát jsem vás slyšel doporučovat, abychom se k naší muslimské menšině chovali tak, aby se neradikalizovala. Prosím, co konkrétního na chování Němců, Belgičanů, Francouzů způsobilo radikalizaci jejich muslimských menšin a zda ona radikalizace nesouvisí především s nárůstem počtu muslimů v jednotlivých zemích?" Tolik e-mail.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já nevím, jestli budu schopen úplně odpovědět. Ale dám příklad Francie. Francie je země, která má něco mezi šesti a sedmi miliony muslimů. A Francie do té doby, než se začala angažovat proti Islámskému státu, proti Mali a Středoafrické republice, byla vynechána z teroristických útoků. U Francie bych řekl, že to má přímou závislost nebo návaznost na zahraničněpolitické orientaci. Já musím také tady říct, a už jsem to jednou řekl nebo dvakrát v médiích, první občan západního světa, který byl teatrálně podříznut, byla mu uříznuta hlava před médii Islámským státem, byl až poté, co jsme začali Islámský stát bombardovat. Já nechci říct, že to bylo špatně, nebo dobře. Já jenom chci říct, že věci mají nějakou souvislost. To, že ty, ty životní podmínky všech těch menšin na Západě jsou úplně jiné než u nás, my máme asi dvacet tisíc muslimů, z toho jsou asi tři tisíce praktikující, kteří praktikují korán a nejsou nikde centralizováni, jsou roztříštěni po celém území, tak máme málo času, já vím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Andor Šándor, bezpečnostní poradce. A já už se teď těším na další setkání. Mějte se hezky.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Také, mějte se hezky a na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji, na slyšenou se těší Zita Senková, zítra s Václavem Malým, dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.