Přepis: Jak to vidí Andor Šándor – 10. ledna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech u pořadu Jak to vidí přeje Zita Senková. Dnešním hostem je Andor Šándor. Já vás vítám. Dobrý den.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Hezké ráno vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na jaká témata budu hovořit s bezpečnostním poradcem? Kdy se stane svět mírumilovnějším místem pro život? Co stojí za smířlivými gesty severokorejského vůdce? A kdy se stane svoboda ne luxusním zbožím? Připojte se k poslechu. Bombardování v Jemenu, kmenové spory v Libyi, etnické čistky v Barmě, válka mezi zločineckými gangy v Mexiku nebo terorismus napříč celým světem. To je výčet jenom několika z konfliktů, které v loňském roce lidem způsobovaly utrpení. Kdy a za jakých okolností by se, pane Šándore, mohl stát svět mírumilovnějším místem pro život?

Čtěte také

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Tak já opravdu nevím. To je strašně těžká otázka, protože budou-li existovat různé zájmy různých skupin, lidí, různých států, tak tu budeme mít vždycky tenze, budeme tu mít předpoklady ke konfliktům. Blízký východ je toho krásnou ukázkou. Při řešení občanské války v Sýrii, která už trvá sedmým letem, sedmým rokem a má za oběti možná 400 tisíc lidí, mnoho milionů lidí, kteří museli opustit svoje domovy, teď se sice ukazuje, že možná končí, ale to ještě neznamená, že se přestane střílet, tak tam je celkem evidentně vidět, že v té zemi se projevovaly různé názory, různé zájmy, Saúdské Arábie, Íránu, Spojených států, Ruska a podobně, kdy mnohdy ani nešlo o tu Sýrii samotnou jako o ty jejich zájmy. Především ten zájem mezi Saúdskou Arábií nebo sporem a Íránem o to, kdo povede muslimský a arabský svět. A ta pravděpodobnost, že se vůbec byli schopni nebo budou schopni dohodnout na tom, že minimálně se omezí ve svých zájmech a podpoře různých skupin, že se ti lidé aspoň přestanou zabíjet, vidíte, jak se těžko dosahuje. A to, že ta občanská válka možná se, jak jsem řekl, hodně zklidnila, tak ještě vůbec neznamená, že celé území má Bašár Asad pod kontrolou, že všichni se smířili s tím, že Bašár Asad bude u moci a že se nebude střílet, že se dál lidé nebudou zabíjet. A je také samozřejmě otázka, kdo přispěje na mírovou obnovu Sýrie, která vážně utrpěla tímto konfliktem, který po mém soudu se zbytečně prodlužoval právě těmi zájmy a mezi nimi byly i zájmy Západu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, moc Bašára Asada je zatím největší za posledních šest let, pokud se nepletu.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Tak je pravda, kdyby Rusové v říjnu před dvěma lety nepřišli, nevstoupili do toho konfliktu, dneska Bašár Asad zřejmě padnul. Rusové to nedělali z nějaké lásky vůči Bašáru Asadovi, ale aby si zajistili svoje zájmy na Blízkém východě, zajistili si svoji jedinou námořní základnu, kterou mají mimo své území, Tartús. Samozřejmě tím zaskočili Spojené státy, vrátili se znovu do centra dění po těch sankcích, které na ně byly uvaleny v rámci ukrajinské krize a zabrání Krymu, a také si ozkoušeli svoji bojovou techniku, ne vždy s kdovíjakým úspěchem, ale na druhou stranu mají údajně již dneska více zakázek především na svoje letouny, než je ten konflikt stál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že, jak říkají mnozí komentátoři nebo experti na tuto problematiku, že skutečný klíč k zajištění míru v Sýrii leží v Rusku?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
To určitě ne. Já myslím, že v té Sýrii také zvítězil Írán, který vlastně již dlouhodobě, od roku 1979, kdy došlo ke svržení Rezy Pahlavího a došlo k instalaci islámské republiky, se snaží šířit šíitský vliv především na ose Bagdád - Teherán - Damašek a Bejrút. To, že Američané v roce 2003 poměrně nesmyslně svrhli režim Saddáma Husajna, tak ještě tuto linku posílili. Já myslím, že těch vítězů a těch, kteří tam hlavně přispěli, je víc, nejenom Rusko.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Má tedy někdo z těch zainteresovaných na válce v Sýrii, ať už jsou to Spojené státy, Írán, který má možná nyní i jiné problémy, Rusko, Turecko, Saúdská Arábie a možná ještě další, zájem na tom ukončit tuto válku?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Obecně asi všichni mají zájem, protože přece jenom takto destabilizovaná země nepřispívá nikomu. Otázka je, když se ten konflikt ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak ji ukončit.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Ukončit, ano a kdo bude vládnout Damašku. To je ten problém, který, který se řeší, protože Sýrie jako řada dalších zemí není homogenní zemí buď jenom šíitů nebo sunnitů, ale jsou tam samozřejmě další skupiny, které prostě v tom státě již dlouhodobě, minimálně od doby, kdy Sykes-Picotova komise v letech 1918 jaksi nakreslila hranice Blízkého východu, prostě na těch územích jsou a jde o to, jak ty centrální vlády budou schopny a byly schopny jaksi ty skupiny nějakým způsobem vtáhnout a vytvářet z nich jaksi státy a státní území, byť většinou ta území jsou pořád o kmenech, o tom, jak ty kmeny vlastně tam fungují po staletí. Na Blízkém východě je podstatě jaksi víc těm lidem bližší to kmenové zřízení než ten stát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Válka v Sýrii co do počtu obětí výrazně převyšuje ostatní spory. Ve světě každoročně v ní zahyne stejný počet lidí jako ve všech ostatních světových konfliktech dohromady. Tuto statistiku prezentovali vědci z Uppsalské univerzity ve Švédsku. Myslíte, pane Šándore, že klíč k tomu světovému míru, minimálně k uklidnění situace leží v Sýrii? Pokud se vyřeší, skončí občanská válka v Sýrii, uklidní se situace v celém regionu?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já si nemyslím, protože Saúdská Arábie velmi nelibě nese nárůst vlivu Íránu a to bude pokračovat. Turecko samozřejmě se spatřuje jako spíše blízkovýchodní mocnost než země, která by reálně se orientovala na Evropu. To si myslím, že jsou věci, které budou přetrvávat. Uvidíme, co se bude dít v Iráku. Irák sice porazil Islámský stát, ale ještě jsme daleko od toho, kdy bude možná snad někdy vytvořen Irák jako stát v těch hranicích, ve kterých ho známe. Uvidíme, jak vláda v Bagdádu bude schopna pracovat se sunnitskou menšinou, zda tu znova nedojde k tomu, k čemu docházelo za premiéra Núrího Málikího, kdy vlastně to byl i jedním z důvodů, proč vznikl Islámský stát a podobně, kdy vlastně šíitové se bezohledně chovali vůči, vůči sunnitům a podobně. Těch problémů je tam velká síla a já nevidím to řešení a myslím si, že Blízký východ je bezprecedentně jaksi rozbit a nevidím tu síly, které by skutečně ho daly do nějaké podoby, kdy bychom mohli říct dobře, Blízký východ tu registrujeme, je tu velká, velké, jsou tu velké zásoby ropy, zemního plynu a podobně a nejsou tu žádné politické, etnické, náboženské nestability. To si myslím, že jsme hodně daleko od té situace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To líčíte ale hodně nejenom pesimisticky, ale v podstatě je to patová situace z vašeho pohledu.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já nemám žádný důvod být optimista, pokud se podívám na Blízký východ. Především z hlediska toho, jak ti ostatní velcí aktéři se v něm snaží uplatnit svoje geopolitické zájmy a tady nevidím žádnou naději, že se srovnají v tom aspoň, aby se tam ta situace zlepšila, aby se přestalo válčit, aby se přestali zabíjet lidi. Podívejte se na Jemen, kdy Saúdská Arábie vlastně poměrně bez jakéhokoliv nějakého zájmu médií jaksi se vojensky angažuje proti, proti šíitům a kdy dochází k řadě násilností, byť chápu roli šíitů ve vztahu k sunnitské vládě a podobně. Ale já tady prostě nevidím žádnou nějakou velkou naději, že někdo vůbec bude schopen, zda Spojené státy budou schopny komunikovat s Ruskem, zda budou schopny vůbec celou věc změnit. První cesta prezidenta Spojených států vedla do Spojených ..., do Saúdské Arábie, kde všem těm sunnitským šejkům, kteří každý podporovali někoho z těch různých teroristických skupin na území Blízkého východu, sdělil, že největší zdroj terorismu na Blízkém východě je Írán. Všichni se museli tetelit radostí, ale tak to přece není. Tím samozřejmě nechci říct, že role Íránu, pokud jde o tyto věci, je naprosto nulová, ale zcela určitě Írán není dominantní mocností, která by podporovala sunnitský terorismus jako šíitská země na území Blízké..., zemí Blízkého východu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na čem tedy bude nebo na kom záležet ten další vývoj? Od čeho se bude odvíjet? Musí si to vyřešit Blízký a Střední východ sám?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Osobně si myslím, že by to tak samozřejmě mělo být. Je otázka, zda toho budou ti jednotliví vůdci, jednotliví monarchové, jednotlivé představitelé těch států schopni. A jak jsem řekl, je i otázka samozřejmě mírové obnovy. To je otázka, kdo ty peníze do té Sýrie bude investovat. Rusové by samozřejmě měli možnost investovat, ale je otázka, zda ty peníze budou mít, zda je budou schopni utratit. I to je věc, která musí přispět k nějaké stabilitě Blízkého východu, to znamená mírová obnova těch zemí, které jsou válkou postiženy nebo byly válkou postiženy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
List Neue Zürcher Zeitung přichází ve své analýze, upozorňuje na paralelu k roku 1618, kdy v Evropě vypukla třicetiletá válka, což byl, jak známo, nejdelší vojenský konflikt na starém kontinentu. Podobně jako válka v Sýrii byla i ta třicetiletá vlastně směsí různých zájmů, národů, národností, mocností, boj o autonomii a podobně. Vidíte v tom vy osobně také nějaké paralely?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já bych v tom viděl možná, možná vás to zaskočí trochu, jinou paralelu a to je, a když mi dovolíte, tak si vypomohu koncem druhého dílu filmového zpracování Dobrého vojáka Švejka, kdy feldvébl Vaněk, drogista Vaněk se ptá Švejka: "Švejku, jak dlouho si myslíte, že tato válka potrvá?" A Švejk rychle odpoví: "Patnáct let." A on mu říká: "Jak jste na to přišel?" A on říká: "Už jsem měli jednu třicetiletou a od té doby lidstvo o polovinu zmoudřelo." A teď si položme otázku, jaké paralely jsme schopni třeba udělat od konce druhé světové války. Loni jsme si připomněli 72. výročí. Jaksi součet všech mrtvých byl 50 milionů nejméně. O kolik jsme zmoudřeli?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O kolik?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já právě nevím. A to je podle mě to hlavní, co bysme se měli ptát. Víte, od roku 1914 do roku 45 na území Evropy v důsledku válečných konfliktů zemřelo 100 milionů lidí. To je příšerné číslo. A teď se opravdu musíme ptát otázku: Je Evropa nebo evropský poloostrov, jak říká Friedman, opravdu už tak vyspělý, že se nikdy nemůže vrátit k tomu, k tomu schématu, které fungovalo jaksi v Evropě po staletí? Víte, za pět tisíc let, co se jako nějakým způsobem zaznamenává historie lidstva, tak asi jenom 400 let se neválčilo. Takže to možná může dát vaši otá..., odpověď na otázku, jak vlastně jsme schopni se mezi sebou jaksi, jak spolu můžeme komunikovat nebo řešit problémy, které máme, a zda instituce, které máme, na které možná žehráme, ale přece jenom nás drží u jednacích stolů, komunikaci, zda není jaksi neodpovědné je rozbíjet, aniž ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Třeba NATO?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Evropská unie, Evropská unie, myslím, je ukázka jasná. Ona má řadu svých problémů, ale chtít, abychom vystoupili, czexit, je podle mě obrovská hloupost. My nejsme Velká Británie. Podívejte se, jak Evropa jedná s Velkou Británií, a to je to silná země, je silná vojensky, ekonomicky, bankovnicky a já nevím co všecko, stojí jakoby ještě vlastně mimo území Evropy a podobně. My nejsme Švýcarsko. My nejsme Norsko, které by mělo naftu a plyn, obrovské přebytky rozpočtu a podobně. My jsme země, která leží ve středu Evropy, a už Bismarck říkal "kdo ovládá Česko, území Česka, ovládá celou Evropu". To bychom si měli uvědomit. Jaká je pro nás alternativa? V situaci, kdy Armáda České republiky je ve stavu, jakém je, kdy ochota bránit tuto zemi je na úrovni, v jakém je, a kdy naše ekonomika je velmi těžce závislá, a já neříkám, že to je špatně, z 80 % právě na Evropskou unii a především na Německo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká by byla alternativa?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já bych nechtěl žádnou alternativu. Já bych chtěl alternativu ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pro ty, kteří by rádi třeba opustili.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já nevím. Ať to řeknou, ať to řeknou. Oni říkají odejděme z Evropské unie, tak ať řeknou b), co to teda bude znamenat, s kým se budeme jaksi dál jaksi ekonomicky, bezpečnostně a podobně jaksi spojovat a podobně. Já bych chtěl lepší Evropskou unii, která je méně byrokratická, která se jaksi dívá víc na zájmu lidí než na svoje vlastní. To je celkem evidentní. Ale my musíme přece pracovat na tom, abychom skutečně v té Evropské unii dosáhli společných postojů, společných zájmů. Nemusí jich být 30, ať jich je 10, ale skutečně jsou společné a za ty prostě bojujme. A ta dimenze té Evropské unie by skutečně měla pokračovat v nějaké rozumné integraci a musí všichni lidé v té Evropě mít pocit, že to je přesně ta instituce, ve které chtějí být.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zástupci obou Korejí, kteří se sešli v pohraniční demilitarizované zóně, se včera dohodli na zlepšení vzájemných vztahů, na řadě ústupků, obnovena bude například horká linka mezi armádami obou zemí, byla domluvena symbolická účast komunistického severu na zimní olympiádě, která se bude konat u sousedů na jihu. Je to překvapující, pane Šándore? Možná i v kontextu toho, jak si na Nový rok pomyslně poměřovali Kim Čong-un a Donald Trump svá nukleární tlačítka, respektive nukleární čudlík v Koreji Severní a kufřík ve Washingtonu?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já bych řekl, že oni si už delší dobu poměřují cosi, co možná v této denní době nelze úplně říct, ale asi posluchači budou chápat. Je to jistý orgán lidského těla pod opaskem dolů. Ale myslím si, že je to přece jenom překvapující, protože ještě minulý týden bychom si klidně mohli myslet, že jsme opravdu na kraji nějakého válečného konfliktu s nedozírnými následky. Já jsem přesvědčen a celou dobu, a není to asi těžké si to domyslet, že ten hlavní spor je pořád mezi Severní a Jižní Koreou. To je základní spor, který se tam táhne od doby, kdy vlastně skončilo, skončila válka, je příměří a není žádná mírová dohoda a kdy jsme v té situaci, v jaké jsme. A ukazuje se, že Kim Čong-un je evidentně pod ekonomickým tlakem Číny, o tom není žádná, žádná. Určitě nebere na lehkou váhu tlak nebo možnost, že by Spojené státy skutečně zahájily nějaký vojenský úder proti, proti Severní Koreji, byť si myslím, že by to bylo opravdu velmi nešťastné řešení. A tím, že vlastně nabízí ta jednání Jižní Koreji, která se toho velmi ochotně chytla, tak se možná bude snažit i trochu snížit jakoby společnou politiku vůči sobě ze strany Jižní Koreje a Spojených států. Spojené státy v tyto chvíli, v tuto chvíli mohou říct jenom to, že nebýt našeho tlaku, Kim Čong-un by možná nemohl nebo neudělal ty vstřícné kroky vůči Jižní Koreji, ale to je tak všechno. Dneska se ukazuje, zatím, aspoň v tuto chvíli, že ta režie se přesouvá do Soulu a samozřejmě v Pchjongjangu zůstává a Spojené státy budou v tuto chvíli spíš jenom v roli jaksi pozorovatele, byť nikdo my nevíme, co se děje za zavřenými dveřmi, že by vůbec nebyla žádná jednání. Trump dokonce minulý týden prohlásil, že je ochoten se za nějakých podmínek s Kim Čong-unem potkat. A já tomu věřím, že by toho byl udělat ..., ovšem jaké jsou ty podmínky. A znova, jak jsem řekl, ekonomické sankce Číny se zdají býti velmi těžce dopadající na životní úroveň, která už teď je tak mizerná, Severní Koreje. A je dobře hlavně, že se ustaví nebo obnovily ty vojenské linky telefonní mezi oběma zeměmi, protože ty zbraňové systémy jsou hrozně blízko sebe. Když ty armády stojí od sebe na vzdálenosti tisíc kilometrů, tak se vždycky dá ještě všechno vysvětlit, ale tady v tuto chvíli, kdy vlastně demilitarizovaná zóna a soul jsou od sebe pár desítek kilometrů, tak tam skutečně ty možnosti jsou velmi malé. Uvidíme, co za to Kim Čong-un bude chtít, protože Jižní Korea slíbila zvednout nebo odstranit nějaké sankce, jde především o potraviny a o jídlo, to je celkem, to je celkem evidentní, a jak se ta situace bude vyvíjet dál. Toto není první případ takového oteplení, po kterém zase nastala nějaká doba, doba ledová, když budu trošku parafrázovat šéfa té delegace ze Severní Koreji, který prohlásil, že vztahy mezi oběma zeměmi jsou asi jako počasí, které tam teďka vládne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle některých analytiků ten náhlý zájem o rozhovory, vůbec to vstřícné smířlivé gesto může prý souviset s jaderným arzenálem Pchjongjangu a pokročilým vývojem raket, že už se Kim Čong-un cítí silný sednout si k tomu společnému jednacímu stolu.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
To asi určitě. Ono, ono když ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vlastně sleduje on svojí politikou, severokorejský vládce?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Já si myslím, že on chce, aby Spojené státy snížily maximálně svoji vojenskou roli na území Jižní Koreje. Z jejich strany cítí samozřejmě reálné vojenské ohrožení. Ono je i dobře, že v době, kdy se Ukrajina v roce 94 zbavila svých jaderných zbraní, které tam zůstaly po rozpadu Sovětského svazu, tak na ni celý svět zapomněl. Ukázkou je toho krize v Ukrajině v roce 2014 a situaci, kterou tady máme. Ví, jak dopadl Saddám Husajn a podobně. Takže on ví, když bude mít byť omezený počet jaderných zbraní, tak bude tzv. nedotknutelnou zemí a že těžko uvěří nějakým zárukám, které mu někdo bude dávat. Ale znova, jak jsem řekl, jeho hlavním cílem je dialog s Jižní Koreou, nějakým způsobem si ten problém korejský řešit na poloostrovu Jižní Koreje bez přítomnosti a bez vlivu Spojených států a v tomto má samozřejmě silnou podporu Číny. Soul v žádným případě si nepřeje chaos v Severní Koreji a Čína si nepřeje pád Kim Čong-unova režimu, neboť Kim Čong-unův režim vytváří nárazníkové pásmo mezi jednotkami Spojených států v Jižní Koreji a Čínou samotnou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co si přeje v tomto trojúhelníku, nebo jaký už je geometrický útvar, Spojené státy?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Spojené státy samozřejmě denuklearizaci Severní Koreje. V podstatě pokud bude jistota, že Kim Čong-un se vzdá svých jaderných zbraní, myslím si, že zájem Spojených států o Severní Koreu rapidně ochadne, ochabne, protože tam není nic, co by Spojené státy mohlo přitahovat z hlediska jeho geostrategických zájmů, pokud budou se vztahy s Čínou vyvíjet, řekněme, pozitivním způsobem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nepřetržitý policejní doprovod, výhrůžky na sociálních sítích, obrovské investice do ochrany autorů. Tak popisuje redakce francouzského satirického týdeníku Charlie Hebdo svůj provoz tři roky po atentátu, při němž zemřelo 12 lidí. Šéfredaktor a vlastník týdeníku, který byl během masakru postřelen, si v jednom z rozhovorů položil otázku, kam povede fakt, že Francie investuje tolik peněz, aby mohla využívat základní svobodu, jakou je svoboda slova. Jaký je na to váš názor, pane Šándore? Stane se svoboda slova luxusním zbožím?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Víte, my už dlouhou dobu říkáme, že tím, co nám páchají islamisté, že si nenecháme vzít naši svobodu. Podívejme se na to, že opak je pravdou. Opak je pravdou. Já bych řekl a nechci to myslet nějak špatně, se svobodou, a to je, myslím, hodně si ji nutno připomínat v České republice, a to je jedno, jaká je, jestli je to svoboda slova nebo čehokoliv, musí také jít ruku v ruce zodpovědnost. A zodpovědnost s tím uvědoměním si, jaké následky mohou přijít, když tu svobodu prostě používáme bezbřeze a neuvažujeme, jaké kdy mohou mít dopady. Já určitě nejsem zastánce toho, když někdo někoho karikuje, že by za to měl být zabit, na druhou stranu by si ti lidé měli uvědomit, že když karikují proroka Mohameda, že to může vést některé lidi k těm reakcím, které je to vedlo. To, co se stalo v Charlie Hebdo, byla samozřejmě demonstrativní poprava. To nebylo nic jiného než demonstrativní poprava. S tím samozřejmě nikdo nikdy nemůže, nemůže souhlasit. Mně se více líbí systém ve Velké Británii, kde existuje tzv. ED note. To znamená, že když ti novináři i něco zveřejňují a vidí, že to může ohrozit zájem státu nebo něco, tak třeba konzultují s těmi politiky, zda to skutečně je vhodné zveřejnit. Tím chci říct, že když máme informaci, měli bychom uvažovat z řady různých aspektů, co s ní udělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle vás má tedy jinými slovy svoboda slova, svoboda projevu také své hranice.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Má hranice v tom, že si musíme uvědomit tu odpovědnost za to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Těch dopadů?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Těch dopadů. Já vůbec neříkám,že někdo něco nesmí psát. Když to ale napíšu, musím si uvědomit, jaké to má dopady. Podívejte se, kolikrát česká média denunciovala řadu lidí v této zemi a co? Napsali o nich spoustu nepravd, spoustu lží. Ti lidé nežijí ve vzduchoprázdnu. Ti lidé mají rodiny, známé, příbuzné. A pak se ukázalo, že to prostě jenom byla nějaká jaksi polointelektuální činnost kohosi, možná někdy i na objednávku. Je potřeba si vždycky uvědomit, aspoň podle mého názoru, když takto pracuji ve svobodném světě, ve světě, kde mohu říkat svoje názory, jaké to může mít dopady na toho, o kom píšu a uvědomovat si, že to není jenom o tom, že mám tady já příležitost cosi říct a vyjádřit se. Ale já nikomu bych v žádném případě nic nepřikazoval. Měla by to být nějaká sebereflexe toho, toho, co dělám. Ale jinak jako jsem rád, že žijeme ve společnosti, ve které relativně jsme schopni a můžeme říkat svoje názory. Ta demokracie je především postavená na té svobodě slova a svobodě jednání a podobně, když to má samozřejmě i ty hranice slušnosti a ty věci. Myslím si, že i toto se ještě musíme učit, aby ty naše debaty byly prosty osobních výpadů, vulgarit a zneuctívání kohosi jenom prostě, že se mi nelíbí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká na konci dnešního vydání pořadu Jak to vidí bezpečnostní poradce Andor Šándor. Děkuji za vaše postřehy. Na slyšenou.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce
--------------------
Děkuji a na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítřejším hostem bude profesor Jiří Hlaváč. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.